investice v České republice - fucik.cz v Čr - aktualizace... · 6 2.2 komanditní společnost...

1

Investice v České republice

Fučík & partneři, s. r. o.

Klimentská 1207/10

110 00 PRAHA 1

2

Obsah

1. Základní údaje o České republice ............................................................................................. 3

2. Obchodní právo ........................................................................................................................... 5 2.1 Veřejná obchodní společnost ....................................................................................................................................... 5 2.2 Komanditní společnost ................................................................................................................................................ 6 2.3 Společnost s ručením omezeným ................................................................................................................................ 6 2.4 Akciová společnost ...................................................................................................................................................... 7 2.5 Družstvo ...................................................................................................................................................................... 8 2.6 Neziskové organizace .................................................................................................................................................. 9 2.7 Evropská společnost .................................................................................................................................................. 10 2.8 Organizační složka zahraniční osoby ........................................................................................................................ 10 2.9 Veřejný rejstřík .......................................................................................................................................................... 11 2.10 Likvidace společnosti ........................................................................................................................................... 13 2.11 Insolvence a insolvenční řízení ............................................................................................................................. 14 2.12 Banky, pojišťovny, investiční fondy, investiční společnosti ................................................................................ 15

3. Daňová evidence, účetnictví, audit .......................................................................................... 22 3.1 Daňová evidence ....................................................................................................................................................... 22 3.2 Účetnictví .................................................................................................................................................................. 22 3.3 Audit .......................................................................................................................................................................... 23

4. Daňová soustava ........................................................................................................................ 25 4.1 Daň z příjmů .............................................................................................................................................................. 26

4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob ............................................................................................................................ 28 4.1.2 Daň z příjmů právnických osob ....................................................................................................................... 30 4.1.3 Zvláštní sazba daně a zdanění zahraničních subjektů ..................................................................................... 31 4.1.4 Dvojí zdanění ................................................................................................................................................... 32 4.1.5 Převodní ceny .................................................................................................................................................. 48

4.2 Daň z přidané hodnoty (DPH) ................................................................................................................................... 49 4.3 Daň z nemovitých věcí .............................................................................................................................................. 51

4.3.1 Daň z pozemků ................................................................................................................................................. 52 4.3.2 Daň ze staveb a jednotek .................................................................................................................................. 53

4.4 Daň silniční ............................................................................................................................................................... 53 4.5 Daň z nabytí nemovitých věcí ................................................................................................................................... 54 4.6 Spotřební daně ........................................................................................................................................................... 55 4.7 Daně energetické ....................................................................................................................................................... 55

5. Pracovní právo, sociální systém ............................................................................................... 56 5.1 Pracovní právo ........................................................................................................................................................... 56 5.2 Příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ........................................................................................... 57

5.2.1. Zaměstnavatel ........................................................................................................................................................ 57 5.2.2 Osoby samostatně výdělečně činné .................................................................................................................. 58 5.2.3 Systém sociálního a zdravotního pojištění ....................................................................................................... 58

6. Jiná důležitá opatření ............................................................................................................... 59 6.1 Živnostenské právo .................................................................................................................................................... 59 6.2 Celní legislativa ......................................................................................................................................................... 60 6.3 Investiční pobídky ..................................................................................................................................................... 61

7. Závěrečné shrnutí ..................................................................................................................... 63

8. Použitá literatura ...................................................................................................................... 64

3

1. Základní údaje o České republice

Česká republika je demokratickým státem s liberální ústavou a tržním hospodářstvím. Hlavou státu je

prezident, vrcholným zákonodárným orgánem je Parlament, který má dvě komory – Poslaneckou

sněmovnu a Senát. Při rozloze 78 866 km2

má Česká republika přibližně 10,5 miliónů obyvatel,

administrativně se dělí na 14 samosprávných krajů, jejím hlavním městem je Praha a stávajícím

platidlem je česká koruna. Vznik samostatného státu rozdělením Československé republiky je datován

k 1. lednu 1993.

Od 12. března 1999 je Česká republika členem Severoatlantické aliance, od 1. května 2004 je členským

státem Evropské unie a od 22. prosince 2007 se stala také součástí Schengenského prostoru. Určení

termínu pro přistoupení České republiky do eurozóny, tj. přijetí eura, bylo odloženo.

V následující tabulce jsou uvedeny vybrané makroekonomické ukazatele z let 2010 – 2014.

UKAZATEL / ROK 2010 2011 2012 2013 2014

Ukazatele reálné ekonomiky

HDP na 1 obyvatele Kč/obyv. 375 921 383 218 384 575 387 900 404 843

Podíl nezaměstnaných

osob %, průměr 6,96 6,7 6,76 7,68 7,7

Průměrná hrubá

měsíční mzda Kč 23 864 24 455 25 067 25 035 25 607

Míra inflace %, r/r, průměr 1,5 1,9 3,3 1,4 0,4

Měnové ukazatele

CZK/EUR průměr 25,29 24,586 25,143 25,974 27,533

CZK/USD průměr 19,111 17,688 19,583 19,565 20,746

Běžný účet (BU)

platební bilance mld. Kč -141,8 -84,8 -63,3 -21,8 26,1

Finanční účet (FU)

platební bilance mld. Kč -122,3 -74,8 11,7 68,3 48

Fiskální ukazatele

Saldo státního rozpočtu

(SR) mld. Kč -156,4 -142,8 -101 -81,3 -77,8

Státní dluh mld. Kč 1 344,10 1 499,40 1 667,60 1 683,30 1 663,70

Poznámky: r/r meziroční změna;

Zdroj: Český statistický úřad. Makroekonomické údaje. www.czso.cz. Úprava vlastní.

4

Základem české ekonomiky je strojírenský, elektrotechnický, chemický, potravinářský, hutnický

průmysl a služby, nejdynamičtěji se rozvíjí stavebnictví. Od roku 1995 je česká koruna plně

směnitelná.

V roce 1998 zavedla vláda České republiky systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí

investory. Jde o jednu z forem veřejné podpory určenou pro obory zpracovatelského průmyslu.

V současné době se však prosazuje trend investování do oblasti informačních technologií a

strategických služeb (především center zákaznické podpory, sdílených služeb, center pro vývoj

softwaru, expertních a řešitelských center a servisních center).

Investiční pobídky výrazně zlepšily investiční prostředí České republiky a následně došlo i k přílivu

zahraničních investic. Zároveň se také zvýšila konkurenceschopnost České republiky v oblasti

zahraničních investic vůči ostatním středoevropským státům. Investiční pobídky jsou prostředkem

k podpoře zaměstnanosti a podporují hospodářské oživení.

5

2. Obchodní právo

Základním dokumentem upravujícím vztahy v oblasti obchodního práva je zákon č. 90/2012 Sb., o

obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích upravuje především obchodní společnosti a

družstva. Všeobecné principy v oblasti závazkového práva jsou pak zakotveny v zákoně č. 89/2012 Sb.,

Občanský zákoník.

V České republice existují obchodní společnosti (dále jen „společnost“), družstva a neziskové

organizace.

Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní

společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“)

a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost.

Neziskové organizace jsou spolky, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy,

evidované právnické osoby.

2.1 Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je osobní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím

podnikání nebo správě jejího majetku.

Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem

může být fyzická nebo právnická osoba. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává

společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Firma veřejné obchodní společnosti musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, které

může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň

jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“.

Nejvyšším orgánem veřejné obchodní společnosti jsou její společníci. Statutárním orgánem společnosti

je každý její společník.

6

2.2 Komanditní společnost

Komanditní společnost je osobní společnost, kterou mohou založit minimálně dvě osoby, z nichž jedna

plní funkci komanditisty a druhá komplementáře. Komplementář ručí za závazky společnosti celým

svým majetkem. Komanditista ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu

zapsaného v obchodním rejstříku.

Vkladovou povinnost musí společenská smlouva stanovit pro každého komanditistu, není však

stanovena žádná minimální částka ani požadavek na bližší specifikaci, postačí tedy informace o výši

vkladu (např. i ve výši 1 Kč). Pokud by společenská smlouva vkladovou povinnost komanditisty

nestanovila, byla by neplatná a soud by odmítl zapsat komanditní společnost do obchodního rejstříku.

Firma komanditní společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, případně zkratku

„kom. spol.“ nebo „k. s.“. Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za

závazky společnosti jako komplementář.

Nejvyšším orgánem komanditní společnosti jsou její společníci. Statutárním orgánem společnosti jsou

všichni komplementáři. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou

pouze někteří z komplementářů nebo pouze jeden z nich. Pokud není ve společenské smlouvě uvedeno

něco jiného, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž

zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté.

2.3 Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, která může založena jednou osobou.

Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Za dluhy společnosti s ručením omezením

ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu

zapsaného v obchodním rejstříku. Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že

výše vkladu je vyšší. Pokud se společnost dostane do úpadku, může se stát, že jednatelé budou ručit

celým svým majetkem a to v případě, kdy jim bude prokázáno, že s péči řádného hospodáře

nevynaložili veškerou péči k odvrácení tohoto hrozící úpadku.

7

Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společnost s ručením

omezeným není povinna tvořit rezervní fond (až na několik výjimek). Každá společnost se tedy může

rozhodnout, zda bude rezervní fond tvořit a v jaké výši, či se rozhodne rezervní fond úplně zrušit.

Firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“,

případně „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“.

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Valná hromada schvaluje jednání učiněná jménem

společnosti před jejím vznikem, schvaluje řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, rozdělení

zisku a úhradu ztráty, schvaluje stanovy a jejich změny. Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč

svého vkladu, není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak.

Dozorčí rada je dalším orgánem společnosti. Dozorčí rada dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do

obchodních a účetních knih a kontroluje tam obsažené údaje, přezkoumává řádnou, mimořádnou a

konsolidovanou účetní závěrku. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou. Členem dozorčí

rady nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná jednat za společnost.

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva

určí, že více orgánu tvoří kolektivní orgán. Jednatelům přísluší obchodní vedení společnosti.

2.4 Akciová společnost

Akciová společnost je kapitálovou společností. Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na

určitý počet akcií. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář

ručí za závazky společnosti pouze svým podílem. Společnost může být založena jedním zakladatelem

či více zakladateli. K založení akciové společnosti postačuje přijetí stanov zakladateli. Základní kapitál

společnosti musí činit minimálně 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.

Akciová společnost není povinna tvořit rezervní fond (až na několik výjimek). Každá společnost se

tedy může rozhodnout, zda bude rezervní fond tvořit a v jaké výši, či se rozhodne rezervní fond úplně

zrušit.

Firma akciové společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, případně „akc. spol.“, nebo

„a.s.“.

8

Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení

společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akcionáři vykonávají své

právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni.

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Valná hromada se koná minimálně jedenkrát za

účetní období, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období, a svolává ji

představenstvo. Valná hromada rozhoduje o změně stanov, o zvýšení či snížení základního kapitálu,

rozhoduje o volbě a odvolání členů dozorčí rady.

Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí obchodní činnost společnosti a zatupuje ji.

Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti. Neurčí-li

stanovy jinak, představenstvo má tři členy.

Dalším orgánem společnosti je dozorčí rada. Ta dohlíží na výkon působnosti představenstva a

uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a

konsolidovanou účetní závěrku. Neurčí-li stanovy jinak představenstvo má tři členy. Člen dozorčí rady

nesmí být zároveň členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou jednat za společnost.

2.5 Družstvo

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory

svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.

Firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“. Družstvo musí mít minimálně tři členy. Zákon

nestanoví minimální výši členského vkladu. Výše základního členského vkladu, případně vstupního

vkladu, musí být pro všechny členy družstva stejná a zapisuje se do obchodního rejstříku. Družstvo

odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členem družstva může být fyzická i

právnická osoba. Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Členská

schůze může měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat

řádnou účetní závěrku, rozhodovat o rozdělení zisku.

Představenstvo řídí činnost družstva, je statutárním orgánem družstva.

9

Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho

členů. Vyjadřuje se k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva.

2.6 Neziskové organizace

V České republice mohou být založeny neziskové organizace, jako např. spolky, obecně prospěšné

společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy, evidované právnické osoby. Spolek je zvláštní forma

právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem,

které je založeno nejméně třemi osobami. Účelem spolku mohou být buď vzájemně prospěšné cíle,

tedy společné aktivity zaměřené jen na členy spolku, nebo veřejně prospěšné cíle směřující vůči

veřejnosti, případně cíle smíšené.

Spolek může vlastním jménem podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností. Případný zisk musí být

použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Členy spolku mohou být fyzické i právnické osoby.

Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ nebo zkratka „z. s.“.

Účelem obecně prospěšné společnosti je poskytování obecně prospěšných služeb uvedených v

zakládací listině. Zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby. Obecně prospěšná společnost může

vlastním jménem podnikat v rámci tzv. doplňkové činnosti, případný zisk musí být použit na

poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena.

Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování určité společensky prospěšné činnosti. Ústav

není členská organizace jako spolek a funguje spíše na zaměstnaneckém principu.

Nadační fondy jsou tvořeny majetkovým základem k určitému účelu. Nadační fond lze založit ke

společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu, k účelu veřejně prospěšnému, dobročinnému nebo

smíšenému.

10

2.7 Evropská společnost

Evropská společnost je společností založenou podle statutu evropské společnosti, který je upraven

nařízením Rady (ES) o statutu evropské společnosti 2157/2001, které nabylo účinnosti 8. října 2001.

Evropská společnost může umístit své sídlo v kterémkoli státě Evropské unie a může jej v rámci

Evropské unie měnit. Evropská společnost může mít buď dualistickou strukturu řízení (tzn., může mít

představenstvo a dozorčí radu) nebo monolitickou strukturu (může mít správní radu). Evropská

společnost má formu akciové společnosti a její kapitál je rozdělen do akcií. Akcionáři této společnosti

ručí za závazky společnosti jen do výše svého upsaného základního kapitálu. Základní kapitál je

stanoven v EUR a musí činit alespoň 120 000 EUR.

Evropská společnost může vzniknout čtyřmi způsoby.

Prvním z nich je založení dceřiné společnosti alespoň dvou veřejnoprávních či

soukromoprávnických osob z různých členských států.

Druhým způsobem je založení holdingové společnosti vlastnící alespoň dvě a.s. nebo s.r.o.

z různých členských států.

Třetím způsobem je fúze akciových společností alespoň ze dvou členských států.

Čtvrtým způsobem je přeměna již existující a.s., která vlastní po dobu nejméně dvou let

dceřinou společnost v jiném členském státu.

Zápis evropské společnosti do obchodního rejstříku v České republice podléhá oznamovací povinnosti

Ústředního věstníku Evropského společenství.

2.8 Organizační složka zahraniční osoby

Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek jako české osoby,

nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Pojem organizační složka byl od 1. ledna 2014 nahrazen pojmem

pobočka, přičemž je-li tato pobočka zapsaná do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod

11

Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se

odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního

rejstříku.

Zahraniční osoba se může podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník či

člen v již založené české právnické osobě. Zahraniční osoba má také právo sama založit českou

právnickou osobu.

2.9 Veřejný rejstřík

Základním dokumentem upravujícím vymezení náležitostí veřejného rejstříku je zákon č. 304/2013 Sb.,

o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách.

Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud (dále jen „rejstříkový

soud“).

Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se

rozumí:

spolkový rejstřík;

nadační rejstřík;

rejstřík ústavů;

rejstřík společenství vlastníků jednotek;

obchodní rejstřík; a

rejstřík obecně prospěšných společností.

Obchodní rejstřík je veřejně přístupný. Do obchodního rejstříku se zapisují obchodní společnosti a

družstva a fyzické osoby,

12

Do obchodního rejstříku se zapisují, mimo jiné, následující informace:

firma, u právnických osob sídlo podnikání, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, je-li

odlišné od bydliště,

výše základního kapitálu nebo výše vkladu;

předmět činnosti nebo podnikání závodu nebo odštěpného závodu, právní forma právnických

osob (tj. a.s., s.r.o., apod.)

identifikační číslo,

jméno a bydliště osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby, případně je jejím

členem,

K založení společnosti jsou potřeba, mimo jiné, následující podklady:

společenská smlouva, příp. zakladatelská smlouva/listina a stanovy společnosti. Pravost

podpisů zakladatelů na smlouvě musí být úředně ověřena,

usnesení ustavující valnou hromadu akciové společnosti nebo ustavující schůzi družstva (musí

mít podobu notářského zápisu),

doklad totožnosti osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členem,

posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti,

doklad, potvrzující splacení vkladů základního kapitálu společnosti,

povolení k provozování obchodní činnosti vydané místně příslušným živnostenským úřadem,

prohlášení vlastníka nemovitosti, že s užíváním prostor, do nichž je umístěno sídlo společnosti,

souhlasí

výpis z rejstříku trestů.

13

2.10 Likvidace společnosti

Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy

věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace.

Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku a po celou dobu likvidace se užívá

firma společnosti s dodatkem „v likvidaci“.

Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora; likvidátorem může být jen

osoba způsobilá být členem statutárního orgánu.

Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti. V případě likvidace společnosti na základě

rozhodnutí soudu, jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Likvidátor je orgánem

společnosti a za výkon své působnosti odpovídá shodně jako členové statutárních orgánů. Odměnu

likvidátora určuje orgán společnost, jež likvidátora jmenoval. V případě jmenování likvidátora soudem,

určuje jeho odměnu soud.

Jednání likvidátora spočívá výhradně v úkonech směřujících k likvidaci společnosti. Jestliže likvidátor

zjistí předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Vstup

společnosti do likvidace oznamuje likvidátor všem známým věřitelům. Ke dni vstupu společnosti do

likvidace likvidátor sestaví zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. V průběhu likvidace

jsou přednostně uspokojeny mzdové nároky zaměstnanců společnosti, není-li právnická osoba

v úpadku.

Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace je bez zbytečného odkladu likvidátorem

sestavena zpráva o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku, jenž vyplyne

z likvidace, mezi společníky. Tato zpráva je předložena společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému

ke schválení. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku

z prodeje majetku k uspokojení věřitelů. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na

výmaz společnosti z veřejného rejstříku.

14

2.11 Insolvence a insolvenční řízení

Problematika majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku, byla původně řešena zákonem č.

328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Tento zákon byl s účinností od 1. 1. 2008 nahrazen zákonem č.

182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Insolvence znamená platební neschopnost dlužníka. Ten se nachází v úpadku, jestliže má:

více věřitelů,

peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a

tyto závazky není schopen plnit.

Dlužník – podnikatel, je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužen. O předlužení se jedná v případě, má-li

dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Úpadek či hrozící úpadek

lze řešit v insolvenčním řízení konkursem, reorganizací, oddlužením či zvláštním způsobem řešení

úpadku.

Konkurs představuje takový způsob řešení úpadku, kdy jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně

poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Nestanoví-li zákon jinak, pak

neuspokojené pohledávky, či jejich části, nezanikají. Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního

správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které

přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména

akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním

tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje

provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

Reorganizace znamená postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu podniku

dlužníka zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem

schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizací

lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho

podniku. Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené

reorganizace, a to na základě opatření sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání

vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

15

Oddlužení se týká pouze dlužníků nepodnikatelů.

Insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s

majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce

insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož

majetkovou podstatou nakládá. Jednáním jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce

zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v

dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka.

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně

příslušnému soudu. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je

povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité

pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.

Insolvenční soud rozhoduje v insolvenčním řízení usnesením a není-li zákonem stanoveno jinak,

rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich

zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro

každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou

údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a

výpisy.

2.12 Banky, pojišťovny, investiční fondy, investiční společnosti

Banka může být založena na základě udělení licence Českou národní bankou. Pro udělení licence musí

být splněny podmínky vyplývající ze zákona o bankách. Minimální výše základního kapitálu banky

činí 500 mil. Kč a musí být tvořen peněžitými vklady.

16

Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené

činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může

obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu

splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv

povolené činnosti.

Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci

České národní bance. Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu

bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho

prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled.

Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím

svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo

uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem Evropské unie

(při splnění dalších stanovených podmínek).

Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů, přičemž

jejím členem je statutární ředitel.

Specielní předpis řeší požadavky na tvorbu různých druhů kapitálových rezerv.

Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona. Banka a

pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a

obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a

pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.

Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu

vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank

podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu

stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na

místě.

17

Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka.

Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a

dále návrh na zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence. Soud rozhodne o návrhu České

národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

Součástí bankovního systému je dále Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"), který je právnickou

osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního

zákona a na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví. Zdrojem

Fondu jsou příspěvky od bank a další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních

prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral, návratné finanční výpomoci, a výtěžky z

ukončených insolvenčních a likvidačních řízení. Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z

vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů.

Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

Pojišťovna může být založena na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti, které uděluje

Česká národní banka. Pojišťovny jsou oprávněny uzavírat pojistné smlouvy, spravovat pojištění a

poskytovat plnění z pojistných smluv. Minimální výše základního kapitálu pojišťovny činí v odvětvích

životního pojištění 90 mil. Kč, v případě odvětví neživotních pojištění je minimální výše základního

kapitálu stanovena v rozmezí 65 mil. Kč až 200 mil. Kč. Konkrétní výše je určena zákonem o

pojišťovnictví.

Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací

činnost na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a

to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla a

po splnění informační povinnosti podle tohoto zákona.

Výše základního kapitálu tuzemské zajišťovny činí při provozování zajišťovací činnosti

a) pouze v životním zajištění nejméně 500 000 000 Kč,

b) pouze v neživotním zajištění nejméně 500 000 000 Kč,

c) v životním i neživotním zajištění současně nejméně 1 000 000 000 Kč,

18

Zajišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky svoji

zajišťovací činnost a činnosti s tím související, a to na základě práva zřizovat své pobočky nebo na

základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k

provozování zajišťovací činnosti v zemi jejího sídla.

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna ustanovit a po celou dobu své činnosti mít

odpovědného pojistného matematika, kterým může být pouze fyzická osoba zapsaná v seznamu

odpovědných pojistných matematiků vedeném Českou národní bankou. Tato povinnost se vztahuje též

na pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu, a to po celou dobu provozování její

pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky.

Zákon o pojišťovnictví upravuje požadavky na udržování potřebných rezerv.

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího

státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území

České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího vedení

účetnictví. Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka zejména v zájmu ochrany

pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a

zajišťoven.

Investiční společností je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení

uděleného Českou národní bankou oprávněna obhospodařovat investiční fond nebo zahraniční

investiční fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního

fondu nebo vykonávat činnosti uvedené v zákoně č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a

investičních fondech.

19

Investiční společnost a zahraniční osoba s příslušným povolením, která není srovnatelná se

samosprávným investičním fondem, může v rozsahu uvedeném v povolení uděleném Českou národní

bankou obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy, provádět administraci

investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, obhospodařovat majetek zákazníka, jehož

součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio

management), provádět úschovu a správu investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, avšak

pouze ve vztahu k cenným papírům a zaknihovaným cenným papírům vydávaným investičním fondem

nebo zahraničním investičním fondem, přijímat a předávat pokyny týkající se investičních nástrojů a

poskytovat investiční poradenství týkající se investičních nástrojů.

Samosprávným investičním fondem je investiční fond s právní osobností, který je na základě povolení

k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného Českou národní bankou oprávněn se

obhospodařovat, popřípadě provádět svou administraci. Samosprávným investičním fondem není

investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba

oprávněná obhospodařovat tento investiční fond.

Obhospodařovatelem samosprávného investičního fondu je tento fond.

Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 125 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál

investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční

fond.

Jedná-li se však o samosprávný investiční fond, který je standardním fondem, pak musí počáteční

kapitál činit alespoň částka odpovídající 300 000 EUR.

Investiční společnost a zahraniční osoba s příslušným povolením musí průběžně udržovat kapitál

nejméně ve výši součtu jedné čtvrtiny správních nákladů a jedné čtvrtiny odpisů dlouhodobého

hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím účetním období, s přihlédnutím ke

změnám v rozsahu své činnosti.

Investiční fondy je možné rozdělit na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných

investorů.

20

Fondy kolektivního investování

Tyto fondy se dělí na standardní fondy a speciální fondy, přičemž fondem kolektivního investování je:

a) právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní

prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných

peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve

prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním

podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené

investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a

další správa tohoto majetku.

Fondem kolektivního investování může být pouze podílový fond nebo akciová společnost.

Fondy kvalifikovaných investorů

V tomto případě se může jednat o:

a) právnickou osobu se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní

prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů vydáváním

účastnických cenných papírů nebo tak, že se kvalifikovaní investoři stávají jejími společníky, a

provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných

věcí na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve

prospěch těchto kvalifikovaných investorů a dále spravovat tento majetek,

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných

věcí od více kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a společné investování

shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie, založené zpravidla

na principu rozložení rizika, ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto

majetku, a

c) svěřenecký fond,

21

1. jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, kterými jsou zakladatel tohoto

svěřeneckého fondu nebo ten, kdo zvýšil majetek tohoto svěřeneckého fondu smlouvou, a

2. který je zřízený za účelem investování na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na

principu rozložení rizika, ve prospěch jeho obmyšlených.

Fondem kvalifikovaných investorů může být pouze podílový fond, svěřenecký fond, komanditní

společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost, nebo družstvo.

Účetní závěrka investičního fondu se ověřuje auditorem.

22

3. Daňová evidence, účetnictví, audit

3.1 Daňová evidence

Daňová evidence nahradila od roku 2004 jednoduché účetnictví a je upravena v zákoně č. 586/1992

Sb., o daních z příjmů. Její podstatou je zajištění podkladů pro zjištění základu daně z příjmů u

fyzických osob. Vychází se z evidence příjmů a výdajů v potřebném členění, tedy ze sledování

skutečných peněžních toků. Dále daňová evidence obsahuje údaje o majetku a závazcích, jejich

obsahové vymezení vychází ze zákona o účetnictví. Daňovou evidenci vedou v zásadě fyzické osoby –

podnikatelé, kteří nemají povinnost vést podvojné účetnictví.

3.2 Účetnictví

Účetnictví se primárně řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který je základním předpisem pro

všechny účetní jednotky. Účetnictví dále upravují prováděcí vyhlášky a České účetní standardy, které

se detailněji zabývají konkrétními účetními postupy a metodami. Tyto dokumenty však nejsou obecně

platné pro všechny skupiny účetních jednotek, ale jsou upraveny speciálně pro každou skupinu

účetních jednotek (podnikatelské subjekty, nepodnikatelské subjekty, banky, pojišťovny, apod.). Pro

podnikatelské subjekty je momentálně platná prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. Účetní zásady se

každým rokem přibližují Mezinárodním standardům finančního výkaznictví (IFRS). Povinnost vést

účetnictví mají účetní jednotky vymezené v zákoně o účetnictví v § 1 odst. 2, například právnické

osoby se sídlem na území České republiky, zahraniční právnické osoby, vybrané fyzické osoby,

svěřenské fondy, atd.

Účetnictví je soustava podvojných zápisů, které zachycují stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků

a jiných pasiv, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Výsledek hospodaření se zjišťuje jako rozdíl

výnosů a nákladů, a to bez ohledu na pohyb peněžních prostředků.

Účetní období je stanoveno jako 12 nepřetržitě po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Může jít o

kalendářní rok, pokud toto období začíná 1. ledna, nebo o hospodářský rok, začíná-li toto období

prvním dnem jiného měsíce nežli ledna.

23

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby následně sestavená účetní závěrka podávala

věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotky, jejichž

akcie jsou registrované na regulovaném trhu s cennými papíry v Evropské unii, mají od 1. května 2004

povinnost vést účetnictví podle IFRS.

3.3 Audit

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku, jejíž součástí je vždy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha.

Může zahrnovat také přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní

závěrka může být sestavována jako řádná, tj. k poslednímu dni účetního období nebo mimořádná, tj.

k jinému datu. Účetní jednotky v těchto případech uzavírají účetní knihy. Pokud se účetní závěrka

sestavuje v průběhu účetního období bez uzavření účetních knih, jde o mezitímní účetní závěrku.

Využívá se v případech vyžadovaných jiným právním předpisem, např. zákon o obchodních

korporacích.

Zákon o účetnictví stanoví podmínky, za kterých účetní jednotky mají povinnost nechat provést audit

účetních výkazů. U akciových společností tato povinnost vzniká, pokud společnost za dvě po sobě

jdoucí období dosáhne či překročí jedno ze tří kritérií, u ostatních obchodních korporací pokud dosáhne

či překročí dvě ze tří kritérií:

a) suma aktiv činí více než 40 000 000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu činí více než 80 000 000 Kč,

c) průměrný přepočtený počet zaměstnanců činí v průběhu účetního období více než 50.

Účetní jednotky, které mají povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, mají dále povinnost

vydat výroční zprávu společnosti. Ve výroční zprávě je účetní jednotka povinna zveřejnit informace

z účetní závěrky, o výroku auditora, o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou

významné pro naplnění účelu výroční zprávy, o předpokládaném vývoji činnosti, o organizačních

složkách v zahraničí, atd. Součástí výroční zprávy je i zpráva o vztazích (tj. zpráva o propojených

osobách).

24

Legislativní rámec auditu je upraven v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech. Auditor ověřuje, zda

informace ve výkazech a výroční zprávě podávají věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční

situace účetní jednotky a zda je v souladu s právními předpisy nebo IFRS. Zároveň ověřuje, zda je

účetnictví vedeno úplně, správně a poctivě. Auditor posoudí audit podle mezinárodních auditorských

standardů.

Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi veškeré materiály, dokumenty a informace, které

požaduje a považuje je za nezbytné pro stanovení svého výroku. Auditor je oprávněn účastnit se

inventury majetku a závazků, nebo požadovat inventuru u majetku a závazků, u kterých shledal

nesrovnalosti. Dále je oprávněn vyžádat si písemné pověření o přístupu k informacím vedeným o

účetní jednotce u bank.

Průběh auditu dat ve výkazech a výroční zprávě a způsob přípravy zprávy auditora jsou specifikovány

Komorou auditorů České republiky.

25

4. Daňová soustava

Základní principy zdanění vycházejí z principů OECD, jejímž členem je Česká republika a z principů

Evropské unie.

Daňovou soustavu České republiky tvoří:

daně z příjmů – daň příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob,

daň z přidané hodnoty,

daň z nemovitých věcí,

daň silniční,

daň z nabytí nemovitých věcí,

spotřební daně – daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z

tabákových výrobků,

energetické daně – daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z

elektřiny,

pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění.

Procesní stránku daní, tj. např. vybírání daní a poplatků, průběh daňové kontroly, upravuje zákon č.

280/2009 Sb., daňový řád, který vstoupil v platnost 1. ledna 2011 a nahradil zákon č. 337/1992 Sb., o

správě daní a poplatků. Daňový řád vychází ze zákona o správě daní a poplatků, avšak s přihlédnutím

k vývoji právní teorie a změnám v ostatních právních oblastech. Zákon je rozdělen do pěti částí dle

svého tematického zaměření. První část se zabývá cílem správy daní a vymezuje základní zásady

(platné pro všechny zúčastněné strany, tj. poplatník, správce, třetí osoby, apod.) správy daní. Druhá

část je zaměřena na vymezení osob účastných správy daní, lhůt, způsobů doručování, postupy správce

daní a opravnými a dozorčími prostředky. Třetí část upravuje zejména obecná pravidla pro registraci

daňových subjektů (specifické pravidla pro registraci, jako např. vznik registrační povinnosti jsou

upraveny v konkrétních daňových předpisech), vyměření a placení daní, exekuci, apod. Čtvrtá a pátá

část jsou věnovány sankcím a jejich promíjením.

26

Cílem správy daní, a potažmo úkolem správce daně, je správné stanovení daní a zabezpečení jejich

úhrady. Správce daně je oprávněn vyzývat daňové subjekt k splnění jejich povinnosti, k doložení jejich

tvrzení, konfrontovat daňové subjekty se zjištěnými informacemi, atd. Naopak, daňový subjekt musí

být schopen prokázat vše, co uvede v daňových tvrzeních a dalších písemnostech podaných správci

daně.

Daňový řád také určuje základní pravidla pro stanovení daně. Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro

stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta

pro podání řádného daňového tvrzení nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně

povinnost podat řádné daňové tvrzení. Tato základní lhůta může být z určitých důvodů prodloužena,

avšak nejpozději končí uplynutím 10 let od jejího počátku. Tato pravidla jsou základní, existují některé

další výjimky, kdy například může dojít ke stanovení daně i po této lhůtě například pokud došlo ke

stanovení daně v souvislosti se spácháním trestného činu.

4.1 Daň z příjmů

Daň z příjmů se dělí na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob.

Pro stanovení základu daně z příjmů se v obou případech vychází z rozdílu, o který příjmy převyšují

výdaje a který je dále upraven pro účely zdanění. Tyto údaje se zjišťují buď z účetnictví, nebo z daňové

evidence (daňovou evidenci mohou vést pouze poplatníci – fyzické osoby).

Zákon stanovuje příjmy podléhající zdanění a výdaje, o které lze tyto příjmy snížit. Zdanění v České

republice podléhají zejména příjmy, které plynou ze zdrojů nacházejících se na území České republiky.

Mezi tyto příjmy patří například příjmy ze zaměstnání v České republice, příjmy ze služeb

poskytovaných na území České republiky a všeobecně z podnikání, příjmy z pronájmu a prodeje

nemovitých věcí nacházejících se v České republice, apod. Dále sem patří také příjmy z činností

vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, umístněné na území České republiky. U poplatníků –

daňových rezidentů České republiky – podléhají zdanění také jejich příjmy za zahraničí (pokud

mezinárodní smlouva nestanoví jinak).

27

Dle zákona o daních z příjmů se stálou provozovnou rozumí místo k výkonu činností poplatníků

(například dílna, kancelář, místo prodeje), nicméně před výkladem dle tuzemského zákona má stále

přednost výklad dle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (pokud byla uzavřena).

Mezi daňově uznatelné výdaje především nepatří výdaje na zvýšení základního kapitálu, pořízení

cenných papírů, výdaje na reprezentaci, sankce plynoucí do veřejného rozpočtu výdaje a pořízení

dlouhodobého majetku.

Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku jsou daňově uznatelné pouze nepřímo, prostřednictvím

uplatňování daňových odpisů. Výše odpisů se odvíjí od typu majetku a zvolené metody odepisování.

Zákon povoluje dvě metody odepisování, rovnoměrnou a zrychlenou, pro majetek zařazený do

odpisové skupiny 1 až 6. Majetek se musí odepisovat do 100 % své hodnoty, avšak výjimkou jsou

situace, kdy dojde v průběhu odepisování k prodeji nebo vyřazení majetku. Doba odepisování majetku

je podmíněna zařazením do jednotlivých odpisových skupin uvedených v tabulce. Tabulka je orientační

a neobsahuje konečný výčet odepisovaného majetku.

Skupina

Minimální doba

odepisování v

letech

Příklady majetku v jednotlivých odpisových skupinách

1 3 Počítače

2 5 automobily, stroje

3 10 stroje výrobních technologií s delší životností

4 20 věže, telekomunikační vedení, výrobní budovy pro elektriku

5 30 Budovy

6 50 budovy administrativní, hotely, školy, obchodní domy

Dne 31. prosince 2013 pozbyl účinnost zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani

z převodu nemovitostí. Darování a dědění bylo nově zakomponováno do zákona o daních z příjmů.

Od 1. ledna 2014 jsou osvobozeny veškeré příjmy plynoucí z dědění nebo odkazu, bez ohledu na to, či

plynou fyzické nebo právnické osobě.

28

U příjmů z darování se osvobození uplatní pouze, pokud příjem plyne příbuznému v radě přímé nebo

vedlejší a u osoby, která žila s dárcem alespoň jeden rok ve společné domácnosti. Darování jiným

fyzickým osobám a právnickým osobám je předmětem daně. Základem daně je cena majetku, v případě

nepeněžního plnění stanovená dle oceňovacích předpisů, snížená o prokazatelně vynaložené výdaje.

Od 1. ledna 2015 je předmětem daně také majetkový prospěch, který plyne vydlužiteli při bezúročné

půjčce, vypůjčiteli při výpůjčce a výprosníkovi při výprose, pokud hodnota majetkového prospěchu

přesáhne za zdaňovací období 100 000 Kč (je však potřebné zkoumat výjimky z tohoto pravidla).

Od určité výše daňové povinnosti vzniká povinnost hradit v průběhu zdaňovacího období zálohy na daň

z příjmů. Zálohy mohou být hrazeny čtvrtletně nebo půlročně.

Daňové přiznání se obecně podává do třech měsíců po skončení zdaňovacího období. Je-li daňový

subjekt zastoupen daňovým poradcem nebo je-li povinně auditovaný, je lhůta prodloužena o další tři

měsíce.

4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob

Poplatníkem daně z příjmů jsou fyzické osoby. Poplatníci, kteří mají na území České republiky

bydliště, popřípadě se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy

plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní

poplatníci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na

území České republiky.

Předmětem této daně jsou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), příjmy ze samostatné činnosti,

příjmy z kapitálového majetku, příjmy nájmu a ostatní příjmy (např. příjmy z převodu vlastní

nemovitosti, cenných papírů, apod.). Zákon také vymezuje příjmy, které jsou od daně z příjmů

osvobozeny. Jedná se například o příjmy z prodeje cenných papírů, je-li doba jejich držby delší než 3

roky, příjmy z převodu účasti na obchodních společnostech (jejích základní kapitál není tvořen

akciemi), přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let, příjmy z převodu nemovitostí po 5-ti

letech jejích držby, apod.

29

U příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu lze místo skutečných výdajů, uplatnit paušální

výdaje. Výše paušálních výdajů se odlišuje dle činnosti, ze kterých plynou příjmy a jsou limitovány

absolutní částkami.

Od základu daně lze při splnění podmínek stanovených zákonem odečíst následující nezdanitelné části

základu daně:

úroky z úvěru na bytové potřeby, maximálně do výše 300 000 Kč za zdaňovací období,

dary (bezúplatné plnění) na veřejně prospěšné účely – minimální hodnota všech

poskytnutých bezúplatných plnění v průběhu zdaňovacího období musí dosáhnout alespoň 2

% základu daně anebo minimálně 1 000 Kč, maximálně lze odečíst 15 % ze základu daně;

příspěvky placené poplatníkem na penzijní připojištění – jako odpočet lze uplatnit částku

převyšující 12 000 Kč za zdaňovací období, maximálně však 12 000 Kč;

pojistné na soukromé životní pojištění – podmínkou je výplata pojistného plnění nejdříve po

5 letech od uzavření smlouvy a ne dříve než bude poplatníkovi 60 let, maximálně lze odečíst

12 000 Kč;

a další.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je pro rok 2015 stanovena ve výši 15 %. Poplatník daně z příjmů

může vypočtenou daň snížit o slevy uvedené v zákoně. U příjmů ze závislé činnosti je sazba daně

aplikována na superhrubý základ daně (tj. hrubá mzda + skutečné či fiktivní pojistné na sociální

zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem).

Pro zdaňovací období 2013 až 2015 bylo do zákona o daních z příjmu zavedeno solidární zvýšení daně.

Solidární zvýšení daně se uplatní u příjmů ze závislé činnosti a samostatné činnosti a to pouze u těch

poplatníků, jejich příjmy překročí strop 1 277 328 Kč (platný pro rok 2015). Solidární zvýšení daně se

vypočte jako 7 % z částí příjmů, která přesahuje stanovený strop. Nejedná se však o zavedení dalšího

daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob.

30

4.1.2 Daň z příjmů právnických osob

Poplatníkem daně z příjmů právnických jsou právnické osoby (např. obchodní korporace), organizační

složky státu, podílové fondy, podfondy akciových společností, fondy penzijní společnosti, svěřenecké

fondy a další jednotky, která je poplatníkem podle právního řádu, podle kterého je založena.

Předmětem této daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-

li stanoveno jinak. Také u daně z příjmů právnických osob, stejně jako u daně z příjmů fyzických osob,

vymezuje zákon některé příjmy, které jsou za určitých podmínek od této daně osvobozeny. Jedná se

například o vybrané druhy členských příspěvků, výnosy nadace nebo výnosy z odpisů dluhů při

reorganizaci či oddlužení. Dále jsou zde implementována osvobození, která mají základ v evropských

předpisech. Jedná se o osvobození příjmů z dividend a jiných podílů na zisku vyplácené dceřinou

společností mateřské společnosti a dále o osvobození příjmů z převodu podílu mateřské společnosti

v dceřiné společnosti. Definice mateřské a dceřiné společnosti mají základ v souvisejících EU

Směrnicích. Mateřskou společností se rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným,

družstvo či jiná obdobná forma obchodní korporace v zemích EU, která vlastní alespoň 10 %

základního kapitálu dceřiné společnosti po dobu nejméně 12 měsíců po sobě jdoucích

Od roku 2011 jsou od daně také osvobozeny licenční poplatky plynoucí od rezidentů České republiky

nerezidentům, kteří mají sídlo v jiném členském státě Evropské unie, přičemž tyto subjekty musí

splňovat podmínky dle zákona o daních z příjmů. Mezi tyto podmínky patří například:

příjemce a plátce musí být přímo kapitálově spojené osoby (ve smyslu § 23 odst. 7 písm. a) bod

1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů), tj. s podílem 25 % drženým alespoň po dobu 24

měsíců,

příjemce je skutečným vlastníkem licenčních poplatků a

příjemce musí mít rozhodnutí správce daně o přiznání osvobození těchto příjmů od daně.

Za obdobných podmínek jako licenční poplatky, lze osvobodit rovněž výplatu úroků.

Od základu daně lze odečíst následující odčitatelné položky:

31

daňová ztráta – lze ji uplatnit v maximálně pěti následujících zdaňovacích obdobích po tom

období, za které byla vyměřena;

100 % výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu a vývoje, z částí přírůstků těchto

výdajů v porovnání s předchozím obdobím lze uplatnit odpočet ve výši 110 %;

a další.

Sazba daně z příjmů právnických osob je pro rok 2015 stanovena ve výši 19 %. Vypočtenou daň lze

snížit o slevy uvedené v zákoně (např. pro příjemce investičních pobídek, při zaměstnávaní osob se

zdravotním postižením, atd.). Pro investiční fondy je sazba daně stanovena ve výši 5 %. Pro fondy

penzijní společnosti a instituce penzijního pojištění je sazba daně stanovena ve výši 0 %.

Nový občanský zákoník zavedl s účinnosti od 1. ledna 2014 institut svěřeneckého fondu. Dle českého

daňového práva není svěřenecký fond považován za transparentní entitu. Vklady do svěřeneckého

fondu nejsou předmětem daně a rovněž výplata vloženého majetku obmyšleným nepodléhá zdanění.

Zdanění však podléhají příjmy svěřeneckého fondu plynoucí z hospodaření s vloženým majetkem a

rovněž následné výplaty těchto příjmů obmyšleným osobám podléhají zdanění (nejedná-li se o

příbuzného v přímé nebo vedlejší nebo o osobu, která žila se zřizovatelem svěřeneckého fondu ve

společné domácnosti).

4.1.3 Zvláštní sazba daně a zdanění zahraničních subjektů

Určité druhy příjmů jsou zdaněny zvláštní sazbou daně, která může činit 15 % nebo 35 %. Nižší sazba

daně se uplatní u daňových rezidentů členských státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského

prostoru a států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojímu zdanění nebo

dohodu o výměně informací v daňových záležitostech. Dále se uplatňuje 5-ti procentní sazba (bez

ohledu na status příjemce) a to u příjmů plynoucích z finančního leasingu.

32

Zvláštní sazba daně se vztahuje mimo jiné také na poplatníky, kteří nemají na území České republiky

své sídlo a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České

republiky, tj. daňoví nerezidenti. V tomto případě může být výše sazby daně modifikována

ustanovením příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (pokud byla uzavřena). Za tyto příjmy se

považují:

příjmy ze služeb, z obchodního poradenství, apod.,

příjmy z nezávislé činnosti (např. architekta, lékaře, inženýra, právníka),

podíly na zisku, podíly na likvidačním zůstatku obchodní společnosti,

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček,

a další.

4.1.4 Dvojí zdanění

Problematika mezinárodního dvojího zdanění je řešena zejména v dvoustranných mezinárodních

smlouvách o zamezení dvojího zdanění, které vycházejí z modelu OECD. Ke dvojímu zdanění příjmů

by docházelo, pokud by byl příjem zdaněn jak ve státě, kde je příslušný subjekt daňovým rezidentem,

tak ve státě kde je nerezidentem. K zamezení dvojímu zdanění se využívají dvě metody:

metoda vynětí – příjem dosažený v zahraničí se vůbec nezahrne do základu daně,

metoda zápočtu – do základu daně se započtou i příjmy ze zahraničí a vypočítá se daň, která

se však sníží o prokazatelně zaplacenou daň v zahraničí.

Seznam států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (stav

k 7. 9. 2015):

33

Smluvní stát Platnost

ode dne

Sbírka

zákonů

Maximální sazba daně ve státu zdroje

Způsob zamezení dvojímu

zdanění dividendy úroky licenční

poplatky

Albánie 10. 9. 1996 270/1996

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

5%, vládní

úvěr

osvobozen

10% prostý zápočet

Arménie 15. 7. 2009 86/2009

Sb. m. s. 10%

10%, vl. úvěr

osb. příp. 5%

5% kulturní,

10%

průmyslové

prostý zápočet

Austrálie 27. 11. 1995 5/1996

Sb.

v ČR 5% při

vlast. 20%

podílů, 15%

ostatní

případy;

Austrálie -

5% u

ofrankovanýc

h dividend,

jinak 15%

10% 10%

ČR-prostý zápočet;

Austrálie - úplný zápočet, v

případě dividend od

společnosti vlastněné

alespoň z 10%-možnost

zápočtu daně z příjmů

placené v ČR, z nichž jsou

dividendy vypláceny

Ázerbájdžán 16. 6. 2006 74/2006

Sb. m. s. 8%

10%, vl. úvěr

osv. event.

5% (bankovní

úvěry)


Bahrajn 10. 4. 2012 59/2012

Sb. m. s. 5% 0% 10% prostý zápočet

Barbados 6. 6. 2012 69/2012

Sb. m. s.

5%

(společnost

drží alespoň

25% kapitálu

spol., která

5%, vl. úvěr

osv.

5% kulturní,

10%

průmyslové

prostý zápočet

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2974












34


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

dividendy

vyplácí), 15%

ostatní

případy

Belgie 24. 7. 2000 95/2000

Sb. m. s.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

10%,

osvobození

některých

typů úroků

5% pronájem

zařízení, 0%

kulturní, 10%

ostatní; od 1. 1.

2008 kulturní

0%, ostatní 5%

ČR-prostý zápočet, Belgie-

vynětí s výhradou progrese,

v některých případech

prostý zápočet

Bělorusko 15. 1. 1998 31/1998

Sb. 10%

5%, vl. úvěr

osv. 10% prostý zápočet

Bosna a

Hercegovina 12. 5. 2010

58/2010

Sb. m. s. 5% 0%

5% kulturní,

10%

průmyslové

prostý zápočet

Brazílie 14. 11. 1990 200/1991

Sb. 15%

15%, v urč.

případech

10%, vl. úvěr

osv.

15%, 25%

ochranné

známky

Brazílie - prostý zápočet;

ČR - vynětí úplné, pro čl.

11, 12, 16, 17 - prostý

zápočet

Bulharsko 2. 7. 1999 203/1999

Sb. 10%

10%, vl. úvěr


Čína 4. 5. 2011 65/2011

Sb. m. s.

5%

(společnost

drží alespoň

25% kapitálu

spol., která

dividendy

vyplácí), 10%

7,5%, vl. úvěr














35


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

ostatní

případy

Dánsko 17. 12. 2012 14/2013

Sb. m. s. 15% 0%

5%

průmyslové,

0% kulturní

ČR - vynětí s výhradou

progrese, prostý zápočet

(10,12,16,17);

Dánsko - zápočet prostý

Egypt 4. 10. 1995 283/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

15%, vl. úvěr


Estonsko 26. 5. 1995 184/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

10%, vl. úvěr


Etiopie 30. 5. 2008 54/2008

Sb. m. s. 10%

10%, vl. úvěr


Filipíny 23. 9. 2003 132/2003

Sb. m. s.

10% při

vlastnictví

10% podílů,

15%ostatní

případy

10%, vl. úvěr

osv.

10%, 15% film,

TV, rozhlas

ČR - prostý zápočet;

Filipíny - zápočet úplný

Finsko 12. 12. 1995 43/1996

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

0%

10%

průmyslové,

5% operativní,

1% fin.


Finsko - prostý zápočet, v

někt. případech úplný

zápočet (je-li FO dvojím













36


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

případy pronájem,

0%kulturní

rezidentem a zároveň

občanem Finska)

Francie 1. 7. 2005 79/2005

Sb.m.s.

0% při

vlastnictví

25% podílů,

10% ostatní

případy

0%

5% pronájem

zařízení, 0%

kulturní, 10%

průmyslové

prostý zápočet

Gruzie 4. 5. 2007 40/2007

Sb. m. s.

5 % při

vlastnictví

25% podílů,

10% ostatní

případy

8%, vl. úvěr

osv.

5%

průmyslové,

10% ochranné

známky, 0

kulturní

prostý zápočet

Hongkong 24. 1. 2012 49/2012


Chorvatsko 28. 12. 1999 42/2000


Indie 27. 9. 1999 301/1999

Sb. 10%

10%, vl. úvěr

osv.

10%, včetně

příjmů za

manažerské,

technické nebo

poradenské

služby

prostý zápočet

Indonésie 26. 1. 1996 67/1996

Sb.

10% při

vlastnictví

20% podílů,

15% ostatní

případy

12,5%, vl.

úvěr osv. 12,5% prostý zápočet





http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24174








37


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

Irsko 21. 4. 1996 163/1996

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

0% 10%


Irsko - úplný zápočet

Island 28. 12. 2000 11/2001

Sb. m. s.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

0% 10% prostý zápočet

Itálie 26. 6. 1984 17/1985

Sb. 15% 0%

5%

průmyslové,

0% kulturní



(10,12,16,17);

Itálie-prostý zápočet

Izrael 23. 12. 1994 21/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

15% podílů,

15% ostatní

případy

10%, vl. úvěr


Japonsko 25. 11. 1978 46/1979

Sb.

10% při

vlastnictví

25% podílů,

15 % ostatní

případy

10%, vl. úvěr

osv.

10%

průmyslové,

0% kulturní



(10,12,16,17);

Japonsko - prostý zápočet

JAR

(Jihoafrická

republika)

3. 12. 1997 7/1998

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15 % ostatní

případy














38


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

Jordánsko 7. 11. 2007 88/2007

Sb. m. s. 10%

10%, vl. úvěr


Kanada 28. 5. 2002 83/2002

Sb. m. s.

5% při

vlastnictví

10% podílů

pokud

dividendu

vyplácí

investiční

společnost,

15 % ostatní

případy

10%

(osvobození

některých

typů úroků)

10%


Kanada - úplný zápočet, v

některých případech

možnost refundace daně

Kazachstán 29. 10. 1999 3/2000

Sb. m. s. 10%

10 %, vl. úvěr


Kolumbie 6. 5. 2015 39/2015

Sb. m. s

5% při

vlastnictví

25% podílu;

15% v

ostatních

případech;

25% pokud

zisk nebyl v

Kolumbii

zdaněn.

10% (0%

sazba na

některé typy

úroků)

10% prostý zápočet, speciální

postup pro dividendy

Korejská

republika 3. 3. 1995

124/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

10 % ostatní

případy

10%, vl. úvěr

osv.,

urč.druhy

úvěrů

osvobozeny

10%

průmyslové,

0% kulturní

prostý zápočet







http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=39/2015&typeLaw=mezinarodni_smlouva&what=Cislo_zakona_smlouvy

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=39/2015&typeLaw=mezinarodni_smlouva&what=Cislo_zakona_smlouvy



39


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

KLDR 7. 12. 2005 3/2006

Sb. m. s. 10%

10 %, vl. úvěr


Kuvajt 3. 3. 2004 48/2004

Sb. m. s.

5% (0%, je-li

příjemcem

vláda nebo

vládní

instituce nebo

společnost z

více než

25%vlastněná

vládou n.

vládní

institucí)


Kypr 26. 11. 2009 120/2009

Sb. m. s. v ČR 10%

10%, vl. úvěr

osv.

5%

průmyslové,

0% kulturní



(10,11,12,16,17);

Kypr-úplný zápočet

Libanon 24. 1. 2000 30/2000

Sb. m. s. 5% 0%

5% pronájem

zařízení, 10%

ostatní

prostý zápočet

Litva 8. 8. 1995 230/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů;

15 % ostatní

případy

10%, vl. úvěr

osv. 10%

ČR - prostý zápočet, v někt.

případech vynětí s

výhradou progrese;

Litva - prostý zápočet

Lotyšsko 22. 5. 1995 170/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů;

15 % ostatní

10%, vl. úvěr

osv. 10%

ČR - prostý zápočet, v někt.

případech vynětí s

výhradou progrese;

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4788¨

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4788¨











40


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

případy Lotyšsko - prostý zápočet

Lucembursko 31. 7. 2014 51/2014

Sb. m. s.

0% při

vlastnictví

10% kapitálu

po dobu 1

roku; 10%

ostatní

případy

0% 10% ČR - prostý zápočet

Maďarsko 27. 12. 1994 22/1995

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15 % ostatní

případy

0% 10%


Maďarsko - vynětí s

výhradou progrese, čl. 10,

12 - prostý zápočet

Makedonie 17. 6. 2002 88/2002

Sb. m. s.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15 % ostatní

případy


Malajsie 9. 3. 1998 71/1998

Sb. v ČR 10%

12%

(schválené

úvěry v

Malajsii-0%),

vl. úvěr osv.

12%, kulturní

ze zdrojů

v Malajsii - 0%

prostý zápočet, za urč.

podmínek v případě

dividend refundace zahr.

daně z příjmů korporací

Malta 6. 6. 1997 164/1997

Sb.

v ČR 5%;

Malta-do

výše maltské

daně -

neuplatňuje

0%

5%; Malta-

neuplatňuje se

srážk. daň


Malta - úplný zápočet











41


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

se srážk. daň

Maroko 18. 7. 2006 83/2006

Sb. m. s. 10%

10% (vl. úvěr

osv.) 10% prostý zápočet

Mexiko 27. 12. 2002 7/2003

Sb. m. s. 10%

10%, vl. úvěr

osv. 10%


Mexiko - prostý zápočet,

dividendy od společností

vlastněných min. z 10% -

úplný zápočet

Moldávie 26. 4. 2000 88/2000

Sb. m. s.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy


Mongolsko 22. 6. 1998 18/1999

Sb. 10%

10%, vl. úvěr


Německo 17. 11. 1983 18/1984

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů;

15% ostatní

případy

0% 5%



(10,12,13,16,17);

SRN-vynětí s výhradou

progrese (výroba, prodej

zboží, technické služby,

bankovní a pojišťovací

obchody, dividendy od

společností s min. 25%

podílem), úplný zápočet

(čl.12,13/3, 16,17, ost.

dividendy)











42


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

Nigérie 2. 12. 1990 339/1991

Sb.

12,5% při

vlastnictví

10% podílů,

15% ostatní

případy

15%, vl. úvěr

osv. 10%


progrese, prostý zápočet (9,

10, 11, 15, 16);

Nigérie -prostý zápočet,

dividendy-možnost

refundace české daně z

příjmů PO

Nizozemí 5. 11. 1974 138/1974

Sb.

0% při

vlastnictví

25% podílů,

10% ostatní

případy

0% 5%



(10, 12, 17, 18);

Nizozemí - prostý zápočet

Norsko 9. 9. 2005 121/2005

Sb. m. s.

0% při

vlastnictví

10% podílů,

15% ostatní

případy +

osv. u

některých

druhů

dividend

0%

10%

průmyslové,

5% pronájem

zařízení, 0%

kulturní

prostý zápočet

Nový Zéland 29. 8. 2008 75/2008

Sb. m. s. 15%

10%

(osvobození

pro některé

typy úroků)

10%


Nový Zéland - úplný

zápočet

Panama 25. 2. 2013 91/2013

Sb. m. s. 10%

5% pro

banky, 10% v

ostatních

případech

10%


Panama - vynětí





http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb055-05m.pdf

http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb055-05m.pdf





43


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

Polsko 11. 6. 2012 102/2012

Sb. m. s. 5%

5%, vl. úvěr


Portugalsko 1. 10. 1997 275/1997

Sb.

10% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

10%, vl. úvěr

osv., urč.

druhy úvěrů

osvobozeny


Rakousko 22. 3. 2007 31/2007

Sb. m. s.

0% při

vlastnictví

10% podílů,

10% ostatní

0% 5% průmyslové


Rakousko - vynětí úplné,

prostý zápočet-čl.10,12

Rumunsko 11. 8. 1994 180/1994

Sb. 10%

7%, vl. úvěr


Rusko 18. 7. 1997 278/1997

Sb. 10% 0% 10% prostý zápočet

Řecko 23. 5. 1989 98/1989

Sb.

v ČR 15% dle

ZDP, v

Řecku dle

místních

norem

10%, vl. úvěr

osv.

10% prům., 0

kulturní


progrese, prostý zápočet (čl.

10, 11, 12, 16, 17);

Řecko-prostý zápočet

Saúdská

Arábie 1. 5. 2013

42/2013


SAE

(Spojené

arabské

emiráty)

9. 8. 1997 276/1997

Sb.

5%;

0% pro

dividendy

vyplácené

vládě, vládní

instituci nebo


















44


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

společnosti

alespoň z

25%

vlastněné

vládou

Singapur 21. 8. 1998 224/1998

Sb. v ČR 5% 0% 10% prostý zápočet

Slovensko 14. 7. 2003 100/2003

Sb. m. s.

5% při

vlastnictví

10% podílů,

15% ostatní

případy

0% 0% kulturní;

10% ostatní prostý zápočet

Slovinsko 28. 4. 1998 214/1998

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

5%, vl. úvěr

osv., ve

Slovinsku 0

10%, ve

Slovinsku 0 prostý zápočet

Srbsko a

Černá Hora 27. 6. 2005

88/2005

Sb. m. s. 10%

10%, vl. úvěr

osv.

10%

průmyslové,

5% kulturní

prostý zápočet

Srí Lanka 19. 6. 1979 132/1979

Sb. v ČR 15%

10%, + osv.

dle druhu

úroku

10%

průmyslové;

0% kulturní



(8,9,10);

Srí Lanka - úplný zápočet

Sýrie 12. 11. 2009 115/2009

Sb. m. s. 10%

10%, vl.

úroky osv. 12% prostý zápočet













45


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

Španělsko 5. 6. 1981 23/1982

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

0%

0% kulturní

(mimo filmů);

5% ostatní



(10,12,16,17);

Španělsko - vynětí s

výhradou progrese, prostý

zápočet (10,12)

Švédsko 8. 10. 1980 9/1981

Sb.

0 při

vlastnictví

25% podílů,

10% ostatní

případy

0%

0% kulturní;

5% ostatní



(10,12,16,17);

Švédsko-prostý zápočet

Švýcarsko 23. 10. 1996 281/1996

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

0% 5%


Švýcarsko - vynětí s

výhradou progrese, jiné

formy úlev (10,12)

Tádžikistán 19. 10. 2007 89/2007

Sb. 5%

7%; 0% (vl.

úvěr, prodej

na úvěr,

bankovní

úvěr)


Thajsko 14. 8. 1995 229/1995

Sb. 10%

10%, je-li

příjemce

finanční

společností,

vl. úvěr osv.

5%, 10%, 15%

(dle druhu lic.

poplatku)

prostý zápočet

Tunis 25. 10. 1991 419/1992

Sb.

10% při

vlastnictví

25% podílů,

12%, vl. úvěr

osv.

15%

průmyslové 5%

kulturní



(10, 11, 12, 16, 17);













46


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

15% ostatní

případy; v

Tunisku 0

Tunisko - prostý zápočet

Turecko 16. 12. 2003 19/2004

Sb.m.s. 10%

10%, 0%

(vlád. úvěr,

úvěr

poskytnutý

institucí

vlastněnou

vládou)


Ukrajina 20. 4. 1999 103/1999

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

5%, vl. úvěr


USA

(Spojené

státy

americké)

23. 12. 1993 32/1994

Sb.

5% při

vlastnictví

10% podílů,

15% ostatní

případy

0%

10%

průmyslové,

0% kulturní


USA - zápočet úplný

Uzbekistán 15. 1. 2001 28/2001

Sb. m. s. 10%

5%, 0% (vl.

úvěr,

bankovní

úvěr, prodej

na úvěr)










47


ode dne

Sbírka

zákonů




poplatky

Velká

Británie

(Spojené

království

Velké

Británie a

Severního

Irska)

20. 12. 1991 89/1992

Sb.

5% při

vlastnictví

25% podílů,

15% ostatní

případy

0%

10%

průmyslové;

0% kulturní



(10,12,16,17);

UK-úplný zápočet, v

případě dividend od

společnosti vlastněné

alespoň z 10%-možnost

zápočtu daně ze zisků, z

nichž jsou dividendy

vypláceny, placené v ČR

Venezuela 12. 11. 1997 6/1998

Sb.

5% při

vlastnictví

15% podílů,

10% ostatní

případy, ve

Venezuele

0%

10%, vl. úvěr

osvob. 12%


Venezuela - úplné vynětí

Vietnam 3. 2. 1998 108/1998

Sb. 10%

10 %, vl. úvěr








48

4.1.5 Převodní ceny

V České republice zakotvuje princip tržního odstupu v oblasti daně z příjmů § 23 odst. 7 zákona č.

586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o daních z příjmů“). Toto

ustanovení nejenom předpokládá dodržování principu tržního odstupu v transakcích mezi spojenými

osobami, ale zároveň dává českému správci daně možnost upravit základ daně o rozdíl, v jakém se

ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v

běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Princip tržního odstupu je také

upraven ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění, které Česká republika sjednala s více než 80 státy.

Jde zejména o článek 9, který upravuje problematiku zdanění sdružených podniků. Při úpravách cen

pro daňové účely u transakcí uskutečňovaných mezi sdruženými podniky je třeba vycházet v první řadě

z příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, pokud je partner v příslušné transakci

rezidentem státu, se kterým Česká republika takovou smlouvu uzavřela.

Všeobecně uznávaným manuálem, který slouží jako návod pro poplatníky i daňovou správu pro řešení

otázek tvorby převodních cen v ČR, je Směrnice o převodních cenách pro nadnárodní podniky a

daňové správy vypracovaná ve formě Zprávy Výboru pro fiskální záležitosti OECD (dále „Směrnice

OECD“). Směrnice OECD není pro Českou republiku právně závazná, přesto je považovaná za velice

efektivní a její zásady dodržuje nejen česká daňová správa a všechny členské země OECD, ale i velké

množství ostatních nečlenských států.

V roce 2011 vydalo české Ministerstvo financí znovu tři pokyny, které reflektují zvyšující se zájem

českých daňových úřadů o převodní ceny. První z nich, pokyn D-332 k převodním cenám, obsahuje

přehled nejvýznamnějších pravidel českého práva vztahujících se k převodním cenám. Největší část

pokynu D-332 pochází ze Směrnice OECD. Pokyn D-332 také stanoví základní požadavky týkající se

dokumentace převodních cen. Druhý pokyn D-333 k závaznému posouzení popisuje postup týkající se

závazného posouzení převodních cen (APA). Obsahuje podrobnosti a doporučení týkající se postupů k

získání závazného posouzení včetně požadavků týkajících se žádostí podaných daňovým poplatníkem v

tomto ohledu. Poslední z řady pokynů, pokyn D-334 k povinnosti dokumentace dále rozšiřuje

požadavky na dokumentaci a je do značné míry založen na principech Kodexu chování v rámci EU

ohledně dokumentace v oblasti převodních cen mezi sdruženými podniky.

49

Legislativa EU, platná i pro Českou republiku, umožňuje mimo jiné vytvořit dokumentaci k tvorbě

převodních cen podle konceptu evropské dokumentace k převodním cenám (EU Transfer Pricing

Documentation). Uvedené rozčlenění informací mezi Masterfile a Localfile, jinými slovy jaké

dokumenty budou zajištěny za skupinu jako celek a které dokumenty pak doplní každý podnik sám, je

pouze doporučením. Konkrétní rozčlenění informací ponechává Pokyn D - 334 na uvážení

nadnárodního podniku. Přesto základní zásadou při úvahách o způsobu rozčlenění informací zůstává,

že podnik by měl nakonec mít k dispozici veškeré dokumenty/informace, které jsou na něm

požadovány.

V roce 2012 vydalo GFŘ pokyn D-10 ke stanovení tržní ceny u služeb s nízkou přidanou hodnotou.

Hlavním důvodem byla snaha snížit administrativní zátěž daňových poplatníků při tvorbě dokumentace

k těmto službám.

4.2 Daň z přidané hodnoty (DPH)

V České republice je pro daň z přidané hodnoty uplatňován obdobný režim jako ve většině členských

států Evropské unie. Tzn., že plátce daně v zásadě odvádí do státního rozpočtu daň vybranou od svých

zákazníků (daň na výstupu) a nárokuje si vrácení daně, kterou zaplatil svým dodavatelům (daň na

vstupu).

Plátcem daně z přidané hodnoty se může stát tuzemská osoba povinná k dani (tj. právnická nebo

podnikající fyzická osoba), pokud její obrat za posledních 12 měsíců překročí 1 000 000 Kč. Zákon

stanovuje další důvody pro povinnou registraci, jako například pokračování v podnikání po plátci daně

dědicem, podnikání ve společnosti s plátcem (dříve ve sdružení), nabytí obchodního závodu od jiného

plátce. Osoby povinné k dani ze zahraničí se mohou stát plátcem, pokud uskuteční zdanitelné plnění

s místem plnění v České republice a budou zároveň povinny přiznat daň. Jak tuzemské, tak zahraniční

osoby povinné k dani mohou požádat o registraci dobrovolně.

V některých případech se osoba povinná k dani může stát pouze identifikovanou osobou (např. při

přijetí služby B2B ze zahraničí). Identifikovaná osoba nemá postavení jako plátce daně, vykazuje

pouze přeshraniční plnění a nemůže uplatňovat nárok na odpočet daně.

50

Předmětem daně v České republice může být dodání zboží (včetně převodu nemovitostí), poskytnutí

služby, pořízení a dovoz zboží. Základem daně je přijatá úplata, která může rovněž zahrnovat, kromě

ceny zboží či služby, také různé poplatky, dotace k ceně nebo vedlejší náklady.

V České republice je uplatňována jedna základní sazba ve výši 21 % a dvě snížené sazby ve výši 15 %

a 10 %.

Základní sazbě daně podléhá zboží a služby, které nepodléhají jedné ze snížených sazeb (např.

restaurační služby, prodej komerčních nemovitostí, prodej osobních a nákladních automobilů).

První snížené sazbě daně podléhají některé služby a zboží vyjmenované v přílohách zákona o dani

z přidané hodnoty. Jedná se například o ubytovací služby, bytovou výstavbu, prodej potravin a

lékařského materiálu.

Druhé snížené sazbě daně podléhají vybraná léčiva, tištěné knihy, kojenecká výživa a mlýnské

výrobky.

Nárok na odpočet daně je možné obecně uplatnit pouze ze vstupů účelně vynaložených v rámci

ekonomické činnosti. Nárok na odpočet tak nelze uplatnit např. v případě výdajů na reprezentaci.

Osvobození od daně z přidané hodnoty se děli na (i) osvobození s nárokem na odpočet a (ii)

osvobození bez nároku na odpočet daně. Do první skupiny patří například dodání zboží do jiného

členského státu, vývoz zboží, osvobození přepravy osob. Příkladem osvobozeného plnění bez nároku

na odpočet může být při splnění určitých podmínek převod a nájem pozemků a nemovitostí nebo

finanční a pojišťovací činnosti. Právě tato druhá skupina plnění nezakládá nárok na odpočet daně na

vstupu z přijatých souvisejících plnění.

Zdaňovací období je kalendářní měsíc. Po splnění stanovených podmínek může plátce požádat o změnu

zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Nově registrovaným plátcům daně je automaticky

přiděleno měsíční zdaňovací období a o jeho změnu mohou požádat až po uplynutí roku následujícího

po roce, ve kterém byli registrováni. Měsíční zdaňovací období je nastaveno rovněž „nespolehlivým

plátcům daně“. Danové přiznání se obecně podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

51

Za nespolehlivého se považuje ten plátce daně, který závažným způsobem porušil své povinnosti (např.

nepodávání daňových přiznání, nedoplatky na DPH, poskytování nepravdivých údajů, apod.). Za daň

z přidané hodnoty, která se vztahuje k plnění poskytnutému tímto nespolehlivým plátcem, ručí

příjemce tohoto plnění.

Při poskytování vybraných plnění mezi dvěma plátci z České republiky se uplatňuje vnitrostátní režim

přenesení daňové povinnosti, tj. příjemce plnění je povinen přiznat daň. Tento režim se uplatňuje u

poskytnutí stavebně – montážních prací, dodání zlata nebo dodání kovového odpadu a šrotu. Od

1. ledna 2015 došlo k rozšíření tohoto režimu i na dodání videoherních konzol, integrovaných obvodů,

mobilních telefonů, kovů a obilovin, avšak pouze pokud hodnota základu daně přesáhne 100 000 Kč.

Od 1. ledna 2015 byl, v návazností na evropské předpisy a změnu místa plnění u vybraných služeb

(elektronicky poskytované služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a telekomunikační

služby), zaveden režim jednoho správního místa, nebo-li „Mini One Stop Shop“. Osoba povinná k dani

se při poskytnutí vybrané služby osobě nepovinné k dani ze zahraniční, nemusí registrovat v místě

vzniku daňové povinnosti, ale tuto „zahraniční“ daňovou povinnost může vyrovnat prostřednictvím

českého správce daně.

S účinností od 1. ledna 2016 je zavedeno kontrolního hlášení, ve kterém jsou plátci daně povinni

uvádět informace o poskytnutých a přijatých plněních, a které bude správci daně sloužit k provádění

křížových kontrol ke kontrole vzniklých nároků na odpočet daně.

4.3 Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek (bytů). Zdaňovacím obdobím je

kalendářní rok. Při stanovení daňové povinnosti se vychází ze stavu platného k 1. lednu daného

zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává do 31. ledna daného zdaňovacího období. Výše daně z

nemovitostí mohou do jisté míry ovlivnit i samotné obce. Kromě výše koeficientu dle počtu obyvatel

(viz níže), mohou zavést uplatnit tzv. místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se

vynásobí celková daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo jednotek.

52

Obce mohou taktéž uplatnit osvobození od daně ve zvýhodněných průmyslných zónách. Takové

osvobození musí být stanoveno obcí v obecně závazné vyhlášce.

4.3.1 Daň z pozemků

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí.

Poplatníkem daně z pozemků je ve většině případů vlastník pozemku, nicméně v některých případech

může být poplatníkem rovněž uživatel nebo nájemce či pachtýř.

Zákon rovněž vymezuje pozemky, které jsou od daně osvobozeny. Jedná se například o pozemky

sloužící školám, muzeum, zdravotnickým zařízením, atd.

Základem daně je diferencovaný dle druhu pozemku:

u orné půdy, vinic, chmelnic, zahrad, ovocných sadů a trvalých trávnatých porostů cena

půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 a průměrné ceny za 1 m

2

stanovené ve vyhlášce,

u pozemků hospodářských lesů a rybníků s průmyslovým chovem je základem daně cena

pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů nebo součin skutečné výměry pozemku

v m2 a částky 3,80 Kč,

u ostatních pozemků je základem daně skutečná výměra pozemku v m2

zjištěná k 1. lednu

zdaňovacího období.

Sazba daně je stanovena taktéž diferencovaně dle druhů pozemku. U skupiny pozemků uvedených pod

body a) a b) se uplatňuje relativní sazba daně (0,25 % nebo 0,75 %), u ostatních pozemků se uplatňuje

pevná sazba daně (0,20 Kč až 5,00 Kč za m2). Dále se sazba daně u stavebních pozemků upravuje dle

koeficientu závislého na počtu obyvatel v dané obci.

53

4.3.2 Daň ze staveb a jednotek

Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou zdanitelné stavby a jednotky na území České republiky.

Zdanitelnou stavbou se pro účely zákona rozumí budova dle katastrálního zákona a inženýrská stavba

uvedená v příloze zákona o dani z nemovitých věcí. Předmětem daně však není budova, ve které se

nacházejí jednotky, protože předmětem daně jsou právě tyto jednotky.

Poplatníkem daně je vlastník, nicméně ve výjimečných případech se může rovněž jednat o nájemce

nebo pachtýře. Zákon stejně jako u daně z pozemků vymezuje stavby a jednotky, které jsou od daně

osvobozeny. Jedná se například o stavby sloužící školám, muzeím, zdravotnickým zařízením,

knihovnám církvím, atd.

Základem daně staveb je její výměra v m2. U jednotek se základ daně stanoví jakou součin podlahové

plochy v m2

a koeficientu 1,22 (náleží-li k jednotce nezastavěný pozemek, nebo užívání pozemku ve

spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě) nebo 1,2 (v ostatních případech).

Sazba daně je diferencovaná dle využití budovy a jednotek a pohybuje se od 2 Kč za m2

do 10 Kč m2.

Nižší sazby se uplatňují u budov a jednotek určených k bydlení, vyšší u podnikatelské činnosti. Sazba

daně se dále upravuje koeficienty, jejíchž výši může upravit obec, v jejíž působnosti se zdanitelné

stavby a jednotky nachází.

4.4 Daň silniční

Předmětem této daně jsou silniční motorová vozidla:

a) registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používaná právnickou nebo fyzickou

osobou k podnikání a příjmy z této činnosti jsou předmětem daně z příjmů, a

b) vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určena výlučně k přepravě nákladů a

registrovaná v České republice.

Poplatníkem silniční dani je provozovatel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu, nebo ve

výjimečných situacích uživatel vozidla. V případě, kdy zaměstnanec na služebné cestě využije své

vlastní soukromé vozidlo, poplatníkem daně je jeho zaměstnavatel.

54

Základ silniční daně je diferencovaný dle druhu vozidla:

a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů,

b) součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,

c) největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Sazba daně se u osobních automobilů pohybuje od 1 200 Kč do 4 200 Kč, u návěsů a ostatních vozidel

od 1 800 Kč do 50 400 Kč. Sazba daně se snižuje o 25 % až 48 % dle stáří vozidla. Snížení sazby lze

uplatnit taktéž u vozidel používaných v rostlinné výrobě a vozidel používaných v kombinované

dopravě.

Zdaňovací období je kalendářní rok. V průběhu zdaňovacího období platí poplatník zálohy na daň a to

k 15. 4., 15. 7., 15. 10. a k 15. 12. Daňové přiznání se podává do 31. 1. po skončení zdaňovacího

období a ve stejné lhůtě je splatný i nedoplatek.

4.5 Daň z nabytí nemovitých věcí

Předmětem této daně je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Poplatníkem daně může být

převodce nebo nabyvatel v případě nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou. V ostatních

případech je poplatníkem stále převodce.

Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Nabývací hodnotu může být jedna z

níže uvedených cen a hodnot:

a) sjednaná cena – sjednaná úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci,

b) srovnávací daňová hodnota – nebo-li „administrativní cena“, vychází z obvyklých cen

podobných nemovitých věcí v okolí,

c) zjištěná cena – cena dle zákona upravujícího oceňování majetku,

d) zvláštní cena – cena ve zvláštních případech, například exekuce, vklad nemovitostí do obchodní

korporace, insolvence, apod.

55

Použití konkrétní ceny či hodnoty jako nabývací hodnoty závisí na způsobu nabytí vlastnického práva.

Jako výdaj může poplatník uplatnit odměnu a náklady znalce na vyhotovení znaleckého posudku.

Sazba daně činí 4 %.

Daňové přiznání se podává do třech měsíců od provedení vkladu v katastru nemovitostí. Přílohou

daňového přiznání může být, v některých případech, také znalecký posudek o zjištěné ceně.

V daňovém přiznání poplatník vyčísli pouze zálohu na daň, která je splatná ve lhůtě pro podání

daňového přiznání. Po podání daňového přiznání správce daně vyměří daň. Pokud se její výše odlišuje

od zálohy, je rozdíl splatný do 30 dnů od doručení platebního výměru.

4.6 Spotřební daně

Spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a

daň z tabákových výrobků. Od 1. 6. 2015 k nim přibila také daň ze surového tabáku. Bližší specifikace

těchto daní je uvedena v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

4.7 Daně energetické

Energetické daně jsou upraveny v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Předmětem

této daně je zemní plyn, některé další plyny, pevná paliva a elektřina. Tyto daně jsou zavedeny od

1. ledna 2008 v rámci harmonizace daňového systému se systémem Evropské unie.

56

5. Pracovní právo, sociální systém

5.1 Pracovní právo

Oblast pracovního práva je upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který je doplněn

nařízeními vlády, kolektivními smlouvami a interními směrnicemi zaměstnavatele.

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 40

hodin, s výjimkou pracovníků vykonávající práci pod zemí a v třísměnném provozu, kde je

maximální týdenní pracovní doba stanovena na 37,5 hodiny. Ve dvousměnném pracovním

režimu je týdenní pracovní doba stanovena na 38,5 hodiny. V pracovní době nejsou zahrnuty

přestávky na oběd. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně

a 150 hodin ročně. Dovolená činí minimálně čtyři týdny, z toho alespoň jedna část musí činit 2

týdny vcelku. Zaměstnavatel může dovolenou prodloužit, nikoliv zkrátit.

Výše mzdy za práci je upravena zákoníkem práce. Mzda nesmí být nižší než stanovená

minimální mzda, která od 1. 1. 2015 činí 9.200,- Kč za měsíc (základní sazba), resp. 55,-

Kč/hod pro pracovní dobu 40 hodin týdně. Zároveň však nesmí být nižší než zaručená mzda.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády a jsou odstupňovány podle

složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do 8-mi skupin. Obecné charakteristiky skupin

prací jsou stanoveny v příloze NVMMz (Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o

nejnižších úrovních zaručené mzdy). Nejnižší úroveň zaručené mzdy je rovna minimální mzdě,

v nejvyšší skupině prací činí 18.400,- Kč. Mzda je vyplácena měsíčně, tj. 12krát do roka.

Zaměstnanec může ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu a činí tak písemně. Výpovědní

lhůta pro skončení pracovního poměru výpovědí činí nejméně 2 měsíce po měsíci, ve kterém

byla doručena výpověď zaměstnavateli.

Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci jen z důvodů uvedených v zákoníku práce.

Výpovědní doba taktéž činí minimálně 2 měsíce. V případě, že je zaměstnanci dána výpověď

z důvodu organizačních změn zaměstnavatele, náleží zaměstnanci odstupné ve výši až

trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (závisí na délce pracovního poměru).

57

Pracovní poměr lze ukončit také ve zkušební době – bez výpovědních lhůt a odstupného, nebo

dohodou o rozvázání pracovního poměru.

5.2 Příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

5.2.1. Zaměstnavatel

Zaměstnavatel je povinen za své zaměstnance uhradit příspěvky na veřejné zdravotní pojištění a

sociální zabezpečení vypočtené dle sazeb níže z hrubých měsíčních mezd.

2003 2014 2015

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 9 % 9 % 9 %

Pojistné na sociální zabezpečení 25 % 25 % 25 %

Sociální pojištění se odvádí pouze do dosažení maximálního ročního vyměřovacího základu u

jednotlivého zaměstnance, který je pro rok 2015 stanoven na 1. 277.328,- Kč (platí pro odvod

za zaměstnance i zaměstnavatele)

Příspěvky jsou považovány za daňově uznatelné výdaje.

Zaměstnavatel je dále povinen srazit z hrubé mzdy zaměstnance a odvést za zaměstnance

příspěvky na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení ve výši 11 % (4,5 % + 6,5 %).

Zaměstnavatel je dále povinen srazit a odvést daň z příjmu zaměstnance. Sazba daně z příjmů ze

závislé činnosti činí 15 % ze superhrubé mzdy (hrubá mzda + skutečné či fiktivní pojistné na

všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem). Dále je

povinen srazit a odvést solidární zvýšení daně zaměstnance ve výši 7% z rozdílu příjmu

zahrnutého do základu pro výpočet daně a částky 106.444,- (pro rok 2015)

Zaměstnanci je vyplacena čistá mzda po odečtení příspěvků na sociální a zdravotní pojištění a

záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.

58

5.2.2 Osoby samostatně výdělečně činné

U osob samostatně výdělečně činných činí sazba pojistného na zdravotní pojištění 13,5 %, na

důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,2 % a na nemocenské pojištění 2,3 %,

přičemž nemocenské pojištění je dobrovolné. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na

sociální zabezpečení (tj. důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti a nemocenské

pojištění) na rok 2015 činí 1 277 328 Kč, a podnikatelé tak mohou zaplatit na sociálním

zabezpečení maximálně 372 980 Kč (bez dobrovolného nemocenského pojištění). U

zdravotního pojištění maximální vyměřovací základ stanoven není. Z nemocenského pojištění

jsou poskytovány nemocenské dávky a peněžitá pomoc v mateřství. Vyměřovací základ je

stanoven na 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů

vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

5.2.3 Systém sociálního a zdravotního pojištění

Ze zdravotního pojištění je hrazena základní zdravotní péče.

Ze sociálního pojištění jsou vypláceny nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti, starobní

a invalidní důchody.

V případě dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci v rámci prvních 14-ti

kalendářních dnů od 4. Pracovního dne náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného

(redukovaného) výdělku. Ta přísluší za pracovní dny. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel.

Od 15. kalendářního dne náleží zaměstnanci nemocenské, které je vypláceno za kalendářní dny

nemoci Českou správou sociálního zabezpečení.

59

6. Jiná důležitá opatření

6.1 Živnostenské právo

Oblast živnostenského práva v České republice upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (Živnostenský zákon). Všeobecně je stanoveno, že tomuto zákonu podléhají veškeré

podnikatelské činnosti, vyjma určitých specifikovaných činností, které jsou upraveny speciálními

zákony. K těmto činnostem patří např. činnost bank, provozování rozhlasového a televizního vysílání,

výzkum, výroba a distribuce léčiv, pořádání loterií, výroba a distribuce elektřiny či plynu, činnost

lékařů, advokátů, auditoři, daňových poradců, makléřů, atd. Pro výkon živnosti musí být vydáno

živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění může získat fyzická i právnická osoba.

Činnosti podléhající živnostenskému zákonu jsou rozděleny na 2 druhy živností: živnosti ohlašovací a

koncesované. Mezi ohlašovací živnosti patří živnost volná - žadatel nemusí splňovat žádné kvalifikační

požadavky – např. obchodní činnost, poskytování ubytovacích služeb, atd., řemeslná - podmínkou je

získání odborné kvalifikace vyučením - např. zedník, kovář a vázaná - podmínkou je získání jiné

kvalifikace než vyučením - např. projektování, geologické práce, psychologické poradenství. Pro

výkon živnosti koncesované musí být splněny speciální podmínky a musí být vydána tzv. koncesní

listina. Tuto listinu vydává živnostenský úřad místně příslušný podle místa bydliště, na jehož základě

může osoba vykonávat konkrétní činnost – jde např. o práce s výbušninami, střelivem, pohonnými

hmotami, provozování cestovních kanceláří, atd.

V rámci podpory podnikání v České republice byla zřízena k 1. 8. 2006 centrální registrační místa.

Prostřednictvím jednotného registračního formuláře (a speciálních příloh) je možné vyřídit zde

registrační povinnost nejen k živnostenskému úřadu, ale také ve vztahu k finančnímu úřadu, České

správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně nebo úřadu práce. V případě změny údajů by měl

také stačit zjednodušený formulář v rozsahu dvou stran s tím, že podnikatel bude mít povinnost

oznámit živnostenskému úřadu pouze takové změny, které úřad nebude moci získat jiným způsobem

z veřejných databází státní správy.

60

6.2 Celní legislativa

Celní legislativa se v současné době přibližuje právní úpravě Evropské unie jako celku. Národní úpravu

zakotvuje především zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České

republiky.

Od okamžiku členství České republiky v Evropské unii jsou postupy v celním řízení upraveny primárně

nařízením Rady č. 2454/92 a prováděcím předpisem k Celnímu kodexu, kterým je nařízení Komise č.

2454/93 a Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře

a o společném celním sazebníku. Členské země EU mají povinnost používat společný celní sazebník,

respektovat unií uzavřené dohody o obchodní a hospodářské spolupráci a uplatňovat antidumpingová

opatření.

Clo se vztahuje pouze na dovážené zboží ze třetích zemí do České republiky, nikoliv na vývoz. Výše

cla je dále stanovena na základě původu zboží, zda se jedná o preferenční či nepreferenční původ zboží.

Na preferenční původ zboží se vztahují mezinárodní smlouvy. Cílem je snižování celního zatížení.

V rámci naplnění cílů obchodní politiky lze za zcela výjimečných okolností, avšak vždy v souladu

s pravidly přijatými v rámci dohody GATT, použít i některého ze speciálních cel: antidumpingové clo,

odvetné clo, vyrovnávací clo. Zvláštní režim se uplatňuje u specifických druhů zboží jako např. zbraně,

na které je vyžadována licence.

Od 1. května 2004 převzala Česká republika plně celní legislativu všech celních sazeb podle sazebníku

TARIC (Tarif integré communautaire). TARIC je založen na Kombinované nomenklatuře, která

vytváří základ společného celního tarifu a slouží ke sledování statistiky zahraničního obchodu

Společenství a obchodu mezi členskými státy. TARIC je vydáván Komisí a členskými zeměmi za

účelem aplikace opatření Společenství souvisejících s dovozem nebo vývozem zboží, a je-li to nutné,

k obchodu mezi členskými zeměmi. TARIC obsahuje především smluvní sazby, tedy sazby používané

při obchodování se signatáři Všeobecné dohody o clech a obchodu-GATT, pokud nemají s EU

uzavřeny dohody, které by umožňovaly jejich zvýhodnění.

61

6.3 Investiční pobídky

Investiční pobídkou, kterou upravuje zákon č. 72/2000 Sb., je veřejná podpora poskytovaná v ČR ve

formě:

a) slevy na daních z příjmů,

b) převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,

c) hmotné podpory vytváření nových pracovních míst,

d) hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,

e) hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou

investiční akci, nebo

f) osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Mezi nejvíce podporované oblasti aktuálně patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra

strategických služeb. V rámci center strategických služeb se podpora rozšířila i na datová centra a call

centra.

Poslední novela zákona významně rozšiřuje okruh okresů, ve kterých bude dostupná hmotná podpora

vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.

V České republice také vzniká institut zvýhodněných průmyslových zón. Vláda Usnesením stanoví

průmyslové zóny, ve kterých budou poskytovány atraktivnější investiční pobídky, například vyšší

hmotná podpora na nová pracovní místa či zcela nová pobídka – osvobození od daně z nemovitých věcí

na pět let.

Pro poskytnutí investiční pobídky musí fyzická nebo právnická osoba splnit následující podmínky:

realizace investiční akce na území ČR,

zahájení výroby,

vynaložení prostředků do odborů zpracovatelského průmyslu,

pořízení výrobního strojního zařízení za tržní cenu,

62

šetrnost činnost, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,

vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst,

pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku minimálně v částce 100 mil. Kč, atd.

Záměr získat investiční pobídku s předepsanými náležitostmi se předkládá organizaci zřízené

ministerstvem, která vypracuje posudek nejpozději do 30-ti dnů od obdržení záměru. Tento posudek se

předkládá příslušným ministerstvům, která musí do 30-ti dnů od doručení vydat stanovisko.

Ministerstvo vydá nabídku na poskytnutí investičních pobídek, jejich hodnoty vyjádřené v orientační

výši, včetně souvisejících podmínek, nebo záměr zamítne.

63

7. Závěrečné shrnutí

Účelem této příručky není plně pokrýt všechny oblasti související s legislativní úpravou investic

v České republice, ale pouze informovat o základních oblastech, které s investováním souvisejí. Pokud

se však jedná o určitá specifika, je třeba se jimi zabývat samostatně a podrobněji v příslušných

zákonech a vyhláškách, či jiných právních normách.

Právní a daňový systém České republiky se dynamicky vyvíjí a rok od roku se přibližuje systému

platnému v Evropské unii. Před přijmutím konečného rozhodnutí je nezbytné se vybranou oblastí

důkladně zabývat. Uvedené informace jsou aktuální k srpnu 2015, případně uvádíme i přijaté zákony,

které budou účinné v blízké budoucnosti.

64

8. Použitá literatura

Český statistický úřad. Makroekonomické údaje. [On-line], 12. 8. 2015. Dostupné z:

http://www.czso.cz .

Český statistický úřad. Průměrná hrubá měsíční mzda. [On-line], 12. 8. 2015. Dostupné z:

http://www.czso.cz .

EU-Media, s.r.o.: ČR a přijetí eura. [On-line], 30. 8. 2015, Dostupné z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/link-dossier/cr-a-prijeti-eura-000069.

Ministerstvo financí České republiky: Přehled platných smluv České republiky o zamezení

dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku podle stavu k 7.7.2015.

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o

společném celním sazebníku.

Nařízením Rady č. 2454/92 a prováděcí předpis k Celnímu kodexu, kterým je nařízení Komise č.

2454/93

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími

v soustavě podvojného účetnictví.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon.

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.

http://www.czso.cz/

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/link-dossier/cr-a-prijeti-eura-000069

65

Zákon č. 17/2012 Sb., o celní správě České republiky.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (platný od 1. ledna 2009).

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech.

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (ekologické daně).

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (účinnost od 1. ledna 2011).

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Zákonné opatření č. 340/2013 Sb. (o dani z nabytí nemovitých věcí)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Aplikace výše uvedených právních norem je podmíněna zohledněním znění pozdějších předpisů.

investice v České republice - fucik.cz v Čr - aktualizace... · 6 2.2 komanditní společnost...

Documents