isbd (cr) mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ... · international standard...

of 114/114
1/114 ISBD (CR) Mezinárodní doporučení pro bibliografický popis Pokračující zdroje Praha 2008

Post on 04-Jun-2019

215 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

1/114

ISBD (CR) Mezinrodn doporuen pro bibliografick popis

Pokraujc zdroje

Praha 2008

2/114

ISBD (CR) Mezinrodn doporuen pro bibliografick popis

Pokraujc zdroje Revize ISBD(S): Mezinrodnho doporuen pro bibliografick popis. Serily Doporueno Pracovn skupinou ISBD(S) a schvleno komisemi IFLA Sekce pro katalogizaci a Sekce serilovch publikac

Praha 2005

3/114

Z anglickho originlu ISBD(CR). International Standard Bibliographic Description for serials and other continuing resources , vydanho v Mnichov nakladatelstvm Saur v roce 2002 do etiny peloila Edita Lichtenbergov 1. esk vydn Praha 2008 Odpovdn redaktor Edita Lichtenbergov Vytisklo polygrafick stedisko Nrodn knihovny R 2002 by International Federation of Library Associations Translation Nrodn knihovna esk republiky, 2006

4/114

PEDMLUVA Revidovat doporuen IFLA ISBD(S) bylo vzruujc a podntnou vzvou. Nadeel as aktualizovat standard, kter vyel v roce 1988, protoe od t doby tvorba elektronickch zdroj a en serilovch publikac znan pokroilo. Revize standardu zpsobem, kter bral ohled na rostouc poet netradinch publikac, jakmi jsou webov zdroje, byla pmo odstraujcm kolem. Avak zrove probhaly prce na revizi nkolika souvisejcch norem pro popis serilovch publikac ve snaze vyhovt potebm elektronickch zdroj, co byl rozhodujc moment pro zahjen spoluprce s tmi, kter se tmto normm vnovaly, a prvn krok k vytvoen harmonizovan normy pro popis seril. Ve velk me se nm podailo cle doshnout. Byla to historick pleitost. Pracovn skupiny pro ISBD(S), ISSN a AACR2 zce spolupracovaly na harmonizaci textu t standard a doplnily je o nov spolon odsouhlasen prvky. U od prvnho zasedn Pracovn skupiny ISBD(S) v Amsterdamu, kter se konalo v rmci vron konference IFLA v roce 1998, byl vyten jasn cl: zrevidovat normu ISBD(S) tak, aby zohledovala nov trendy serilovch publikac a zrove sladit tyto zmny s pracovnmi skupinami pro ISSN a AACR2. Byly to ambicizn cle, prce na revizi pak trvala vc ne ti roky. Je dleit zmnit se o velkch zmnch, kter se uskutenily v ISBD(S) a kter jsou svm charakterem pmo pevratn. Jedn se hlavn o rozsah normy, kter se rozil na vechny typy pokraujcch zdroj, nejen serilov typy publikac, ale i publikace, kter jsou svm charakterem integrovan, jako nap. webov strnky. Tato zmna se odrazila i ve zmn nzvu normy Medzinrodn standardn bibliografick popis pro pokraujc zdroje neboli ISBD(CR). Dal zmnou, o kter je teba se zmnit, je revidovan soupis instrukc tkajcch se oznaovn zmny nzvu serilu. Katalogiztoi seril a uivatel vd, jak nron je bibliograficky kontrolovat rzn zmny nzvu stejn publikace. Doufme, e tyto zrevidovan instrukce se budou snadnji uplatovat a sn se i mnostv vyadovanch zmn v nzvech. Soupis instrukc odsouhlasili i pracovn skupiny pro ISSN a AACR2, co zaruuje, e katalogiztoi a uivatel nebudou konfrontovni s rznmi postupy pi popisu tho serilu. V souladu s prax tvorby vech doporuen IFLA se mezinrodn aspekt ISBD(CR) zdraznil zaazenm mnoha pklad rzn provenience. Nov doporuen ISBD(CR) jsme t sladili s doporuenmi mry povinnosti daj, jak ji popisuje dokument IFLA Funkn poadavky na bibliografick zznamy (FRBR). Zaazen daje se povauje pro nkter daje za povinn ve vech ppadech, v jinch ppadech se daj povauje za povinn tehdy, pokud je nezbytn pro identifikaci popisovan publikace, nebo se jinak povauje za dleit pro uivatele bibliografie nebo katalogu. Aby se usnadnilo pouvn dohodnutch postup, ISBD(CR) stejn jako vechny ostatn normy ISBD oznauje urit daje jako voliteln, tj. katalogizan agentura me zvolit, zda tyto popisn daje zaad nebo vypust. Ve schmatu ISBD(CR) odstavec 0.3 uvd, kter daje jsou voliteln. Nikdy nedochz k situaci, aby byl daj povinn ve FRBR, ale voliteln v ISBD(CR). lenov Pracovn skupiny IFLA ISBD(S) zastupovali 14 zem. Jednotliv verze nvrhu se prostednictvm st IFLANET dostaly do celho svta, aby kad, kdo ml zjem, mohl tyto nvrhy pipomnkovat. Pipomnek pilo skuten mnoho. lenov pracovn skupiny se pipomnkm vnovali a schvalovali adu reviz textu. Chci srden podkovat vem lenm pracovn skupiny, a u byli jejmi leny, konzultanty nebo korespondennmi leny. Kad odvedl kus prce, jednn byla tvrd, ale konsensu bylo vdy dosaeno frov. Tak se chci zvlt zmnit o prci nkterch jednotlivc, kter pekroila rmec povinnost. Za prv dkuji redaktorovi textu Edwardovi Swansonovi, kter od zatku spravoval edin kopii textu a odpovdal za zaznamenn vech pipomnek a zmn. Redaktorsk prce vyaduje adu zrunost a Edward tuto lohu splnil. Rda bych ocenila i pspvek Johna Byruma, pedsedy Revizn skupiny ISBD, kter poskytl odborn poradenstv o reviznm procesu IFLA ISBD. A nakonec bych rda vyjdila svj dk Margaret Stewart a Denise Limo z National Library of Canada, kter opakovan provdly korektury textu a pisply mnoha uitenmi nvrhy k jeho zlepen. S pocitem smutku se chci zmnit o vynikajc prci, kterou vykonala Zlata Dimec, ne ns navdy opustila v noru 2002. Zlata se vyznaovala tm, e vdy kladla zkoumav otzky a vechny ns

5/114

udrovala ve sprvnm smru, aby standard skutene vyhovoval potebm vech uivatel. Jej profesionalita a lidsk vlastnosti jako ptelkyn a spolupracovnice v orgnech IFLA nm budou velmi chybt. Krom len pracovn skupiny bych se t rda zmnila o vynikajc prci Jima Colea z Iowa State University, kter jasnoziv a odborn prohldl konen nvrh textu. Akoli text soustavn prohldli lenov pracovn skupiny, Jim zachytil a opravil nkolik nesrovnalost, kter se jet vyskytly. Nov doporuen ISBD(CR) bude mt pevn msto v rodin ISBD a je v souladu s revidovanmi ISBD(M) a doporuenmi IFLA FRBR. Rda bych podkovala lenm Revizn skupiny ISBD, jmenovit Dorothy McGarry, jej zsluhou zstal text ISBD(CR) kompatibiln s revidovanou normou ISBD(M). Medzinrodn prce na standardizaci vyaduje nejen zpal a dobrovoln poskytnut as len pracovn skupiny; vyaduje t finann prostedky na financovn pracovnch setkn skupiny. Sekce IFLA pro katalogizaci a sekce bibliografick kontroly podpoily tuto prci a zrove poskytly finann prostedky na to, aby se vichni lenov pracovn skupiny mohli tchto setkn zastnit, bez ohledu na to, z kter asti svta pochzej. Rda bych rovn vyjdila vdnost U.S. National Commission on Libraries and Information Science za to, e poskytla finann podporu na prci skupiny. Bylo to hlavn jej zsluhou, e se mohlo uskutenit pracovn setkn expert na serily ve Washingtonu, D.C. v listopadu 2000. Na tomto dvoudennm setkn se pracovn skupiny pro ISBD(CR), ISSN a AACR2 setkaly, aby prodiskutovaly nedoeen problmy v tchto tech souborech pravidel pro popis serilovch publikac. Byla to vynikajc spoluprce a je teba podkovat Ann Huthwaite, pedsedkyni Joint Steering Committee for AACR a Franoise Pell, editelky ISSN Network, za jejich neustl zjem o harmonizaci tchto norem. Tato snaha bude prospn vem uivatelm. Mj vzkaz na zvr: Harmonizace je ve standardizan prci vtanm clem; proto dialog mezi rznmi mezinrodnmi skupinami pro standardizaci mus pokraovat! Nejnovj vydn ISBD(CR) schvlila Sekce IFLA pro katalogizaci a Sekce IFLA pro serilov publikace. Ingrid Parent Pedsedkyn Pracovn skupiny ISBD(S) Kvten 2002

6/114

PEDMLUVA K PVODNMU ISBD (S) Mezinrodn standardn bibliografick popis (International Standard Bibliographic Description) vznikl na zklad rozhodnut Mezinrodnho setkn katalogizanch expert, organizovanho Katalogizanm vborem IFLA v Kodani v roce 1969, stanovit jednotn pravidla pro bibliografick popis po strnce formln i obsahov-1. Mezinrodn standardn bibliografick popis pro monografie (ISBD(M)) byl prvnm dokumentem ISBD, vytvoenm v souladu s rozhodnutm z roku 1969. Prvn text ISBD(M) byl publikovn v roce 1971 jako soubor doporuen. Mezitm byly na zklad projektu Sekce IFLA pro serilov publikace hledny spolen zklady pro katalogizaci seril. Katalogizanm vborem a Vborem pro serilov publikace IFLA byla v roce 1971 ustavena Spolen pracovn skupina, poven zpracovnm nvrhu ISBD pro serilov dokumenty. V roce 1974 bylo poprv publikovno ISBD(S) jako doporuen Spolen pracovn skupiny. Prce na tomto doporuen vzala sten v vahu Mezinrodn systm daj o serilovch publikacch a jej Pruku pro ISDS (Guidelines for ISDS, 1973), kter byla vytvoena pro pouit v nrodnch centrech, vytvejcch mezinrodn st pro registraci a kontrolu serilovch dokument. Praktick pouit doporuen pro ISBD(S) vedlo k pipomnkm, naznaujcm smr dal prce, s vtm ohledem na ISDS a vsledky Porady o revizi ISBD(S) konan v Pai 1975. V srpnu 1975 Spojen dic vbor pro revizi Anglo-americkch katalogizanch pravidel navrhl Katalogizanmu vboru IFLA vytvoen veobecnho mezinrodnho standardnho bibliografickho popisu, vhodnho pro vechny druhy dokument, nachzejcch se v knihovnch. ISBD(G) bylo publikovno v roce 1977. Prce na ISBD(S) vzala v vahu tento vvoj a kdy bylo v roce 1977 publikovno "prvn standardn vydn" ISBD(S), bylo vlenno do struktury ISBD(G) a bylo pln kompatibiln s jeho poadavky. V srpnu 1977, na setkn konanm v prbhu svtovho kongresu IFLA v Bruselu, Stl vbor Katalogizan sekce IFLA uinil nov rozhodnut, tkajc se programu ISBD. Bylo schvleno, e vechny texty ISBD se nebudou pt let mnit a po tchto pti letech se provede revize vech text nebo jen nkterch. Jako dsledek tohoto rozhodnut byl vytvoen Revizn vbor IFLA pro ISBD, kter se poprv seel ve dnech 10. - 11. srpna 1981 v Londn. Mly se pezkoumat, ppadn revidovat tyi dokumenty ISBD: ISBD(CM), ISBD(NBM), ISBD(S) (vechna poprv vydna v roce 1977) a ISBD(M) (posledn vydn z roku 1978). Pro kad ISBD byla sestavena pracovn skupina, v jejm ele stl vdy len Reviznho vboru ISBD. Nkolik let zkuenost s tmito tymi dokumenty ukzalo, e jsou velmi rozeny bu jako normativn pramen pi vytven katalogizanch pravidel nebo jsou pmo pevzaty v zemch bez nrodnch katalogizanch pravidel. Tato praktick zkuenost s texty poskytla mnoho cennch podnt pro jejich dal zdokonalen, zejmna bylo stanoveno: 1.upesnit formulace a sjednotit definice a pravidla 2.uinit ISBD oteven pro nelatinkov typy psma 3.revidovat pouit znaku rovnosti 4.zahrnout vce a lepch pklad 5.vzt v vahu pipomnky IASA a IAML k (NBM). Oddlen vytvoen texty potebovaly sladn z hlediska formulac, zbru pravidel atd. a shodu specifikac ve tyech ISBD, pokud to charakter ty rznch kategori umooval.

7/114

Kdy bylo zejm, e ve uveden sjednocen by si vydalo vtinu potebn prce, IFLA - Mezinrodn ad pro UBC vydala redakn pokyny pro stanoven postupu innosti. Druh setkn Reviznho vboru ISBD se konalo opt v Londn ve dnech 19.- 21. ledna 1983 a brzy pot byly rozeslny prvn revidovan nvrhy v obdob mezi 31. ervencem 1983 a 31. lednem 1984. Z celho svta pichzely pipomnky od jednotlivc i instituc a poskytovaly mnoho cennch podnt pracovnm skupinm, kter mohly pokraovat na potebnch pravch. Pedsedov pracovnch skupin vytvoili druh nvrh ty revidovanch ISBD, zahrnujc vechny nvrhy a pipomnky, a na zklad porovnn vech ty text byl nsledn Kongresovou knihovnou vydn tet nvrh. Tento tet nvrh byl znovu pedloen pedsedm jednotlivch pracovnch skupin, kte ho pehldli, provedli potebn pravy a zamli se na nedoeen problmy. V konen fzi pi konzultaci se tymi pedsedy a Barbarou Joverovou (ednice Programu UBC) byly vechny problmy doeeny a mohl vzniknout vsledn text. Vykonan prce od prvnch nvrh text a do konce vyadovala vce asu a pracovn nronosti oproti plnm, formulovanm v letech 1981 a 1983. Je nutno vyslovit uznn vem, kte pipomnkovali jednotliv nvrhy nebo pomohli i jinm zpsobem jako informan poradci. Zvltn podkovn pat tak Barbae Joverov a zamstnancm Kongresov knihovny za prci vnovanou vem tyem textm, co zajistilo koordinaci pi rozhodovn a poslze jejich pesn proveden. ISBD(S) obsahuje rejstk a ti plohy. Prvn ploha uvd obecn normativn pedpis pro speciln metodu Vcerovovho popisu. Druh ploha e problmy Uivatel pracujcch s orientlnmi publikacemi: poskytuje krtk pehled zpsob, jak zapsat daje, kter jsou sten psny psmem toucm se zprava doleva a sten psmem toucm se zleva doprava. Posledn ploha uvd pklady zznam vytvoench na zklad aplikace ustanoven ISBD ve vech oblastech daj. Revidovan vydn ISBD(S) inn e hlavn problm reviznho procesu, tj. kompatibilitu nejen s dalmi ISBD, ale tak s reviz Pruky pro ISDS, publikovan v roce 1983 jako Manul ISDS (ISDS Manual). (Rezoluce dicho vboru ISDS na Valnm shromdn v Pai 1982 poadovala kompatibilitu mezi ISBD(S) a Manulem ISDS.) Toto nov vydn ISBD(S) bylo schvleno Sekc pro katalogizaci a Sekc pro serilov publikace IFLA. Washington D.C. a Budape Lucia J. Rather nor 1987 pedsedkyn Reviznho vboru ISBD Judith Szilvssy pedsedkyn pracovn skupiny ISBD(S)

8/114

lenov Pracovn skupiny ISBD(S) Alex Bloss Acquisition Librarian, University of Illinois at Chicago 1999- Paul V. Bunn Cataloguing Manager, The British Library John D. Byrum, Jr. Chief, Regional and Cooperative Cataloging, Library of Congress Jean-Arthur Creff Service de la coordination bibliographique, Bibliothque nationale de France Karen Darling Head, Acquisition Department, University of Missouri-Columbia Zlata Dimec Bibliographic Control Manager, National and University Library, Slovonia Elise Hermann Library Advisor Officer, Danish National Library Authority, member in 1998 Jean L. Hirons CONSER Coordinator, Library of Congress Unni Knutsen Head, Bibliographic Services Department, National Library of Norway, Oslo Division Judith A. Kuhagen SeniorCataloging Policy Specialist, Cataloging Policy and Support Office, Library of Congress 1999- Dorothy McGarry University of California, Los Angeles (odela do dchodu) Ingrid Parent (Chair) Director General, Acquisitions and Bibliographic Services, National Library of Canada Regina Romano Reynolds Head, National Serials Data Program, Library of Congress Reinhard Rinn Head of Acquisition and Descriptive Cataloging, Die Deutsche Bibliothek Alain Roucolle Head of Bibliographic Section, ISSN International Centre Margaret Stewart Chief, Standards and Support Division, National Library of Canada Sally Strutt Bibliographic Standards Coordinator, The British Library Edward Swanson Manager, Contract Cataloging Program, MINITEX Library Information (Editor) Network, University of Minnesota Ljudmila Terekhova Head Cataloguing Department, Library of Foreign Literature, Rusko

9/114

0. VOD 0.1 Monosti, cl a uit 0.1.1 Monosti Mezinrodni standardn bibliografick popis pro serily a jin pokraujc zdroje dle jen ISBD(CR) specifikuje poadavky na popis a identifikaci tchto bibliografickch zdroj, pidluje poad popisnm dajm a uruje systm interpunkce v zznamu. Ustanoven tohoto doporuen se vztahuj za prv na bibliografick zznamy vytven nrodnmi bibliografickmi agenturami, za druh se vztahuj na bibliografick zznamy katalogizanch agentur. Tyto zznamy mohou bt bu v elektronick, nebo titn form. Pokraujcmi zdroji se rozum publikace, kter vychzej prbn bez pedem urenho ukonen. Zahrnuj serily a pokraujc integran zdroje. Zatmco serily se vydvj jako postupn ada samostatnch seit nebo st, integran zdroje se dopluj nebo mn prostednictvm aktualizac, kter nezstvaj samostatnm dokumentem, ale integruj se do celku. Tyto dva zpsoby vydvn jsou v tomto doporuen kritriem pro lenn pokraujcch zdroj. I pi katalogizaci podle pravidel pro pokraujc zdroje se rozliuj bibliografick zdroje vydvan v po sob jdoucch seitech nebo stech oznaench slem a zdroje, kter spluj jinou charakteristiku serilu (nap. periodicita titulu), ale jejich vydvn je asov omezen (nap. informan bulletin o urit udlosti). Podobn se podle pravidel pro pokraujc zdroje katalogizuj petisky serilu a ukonen integran zdroje (nap. webov strnka pro politickou kampa). ISBD(CR) je jednm z nkolika vydanch doporuen ISBD; dal zahrnuj monografie (ISBD (M)), star tisky (ISBD (A)), hudebniny (ISBD (PM)), kartografick dokumenty (ISBD (CM)), neknin dokumenty (NBM)) a elektronick zdroje (ISBD (ER)). Vechna ISBD vak vychzej ze veobecnho doporuen ISBD (ISBD (G)) (viz srovnvac pehled v 0.3). Kad doporuen ISBD obsahuje ucelen soubor pravidel pro urit druh dokumentu, dn z nich vak nem preferovan postaven. Uivatel budou muset obas pracovat s dalmi ISBD, pokud bude mt popisovan bibliografick zdroj charakteristiky, jimi se zabvaj jin ISBD. Nap. serily na specifickch nosich/materilech se budou popisovat podle ISBD(CR) s vjimkou daje 1.2 Oznaen typu dokumentu a oblasti 5 Fyzick popis a v nkterch ppadech oblasti 3 pro urit typy dokument. Pravidla pro tento daj a oblasti lze nalzt v ISBD(NBM), ISBD(CM) atd. Urit typy pokraujcch zdroj se budou popisovat s pouitm vce ISBD, nap. v ppad serilov vydvan mapy se budou kombinovat v oblasti 3 daje z ISBD(CM) a ISBD(CR). 0.1.2 Cl Hlavnm clem doporuen ISBD je poskytnout pravidla pro jmennou katalogizaci, kter budou kompatibiln v celosvtovm mtku, a tm usnadnit mezinrodn vmnu bibliografickch zznam mezi nrodnmi bibliografickmi agenturami a mezinrodn knihovnickou a informan komunitou. Specifikac daj, kter tvo bibliografick popis, a stanovenm poad, ve kterm by se tyto daje mly prezentovat, a interpunkce, kter by je mla oddlovat, se doporuen ISBD sna (a) umonit vzjemnou smnitelnost zznam z rznch zdroj tak, aby zznamy vytvoen v jedn zemi bylo mon snadno zaadit do knihovnch katalog nebo jinch bibliografickch soupis v jakkoli jin zemi ; (b) pomhat interpretovat zznamy bez jazykovch barir tak, aby zznamy vytvoen pro uivatele jednoho jazyka mohli interpretovat i uivatel jinch jazyk; a (c) pomhat pi konverzi bibliografickch zznam do elektronick podoby.

10/114

0.1. Uit Doporuen ISBD poskytuj pravidla pro maximln mnostv popisnch informac poadovanch pi rznch bibliografickch innostech, a proto zahrnuj daje, kter jsou dleit pro jednu nebo vce tchto innost, ale nikoli nevyhnuteln pro vechny. Proto se doporuuje, aby kad nrodn bibliografick agentura odpovdn za tvorbu definitivnch zznam bibliografickch zdroj vydanch v zemi sv psobnosti, pipravila definitivn zznam obsahujc vechny povinn daje odpovdajcho doporuen ISBD pouiteln pro popisovan bibliografick zdroj. Doporuuje se, aby tento postup dodrovaly i knihovny, kter sdlej bibliografick daje. Urit daje se oznauj za povinn ve vech situacch (v celm textu povinnost vyjaduje sloveso uvd se, uvdj se), dal daje jsou povinn jenom s ohledem na situaci (sloveso uvd se, uvdj se je doplnno formulac nap.nevyhnuteln pro identifikaci nebo povauje se za dleit pro uivatele katalogu). Tam, kde se tato situace ned aplikovat, je pouit daje voliteln. Nkter daje se oznauj jako voliteln ve vech ppadech (v celm textu tuto skutenost oznauje adjektivum voliteln nebo sloveso me) a katalogizan agentura me podle zven daje pout nebo je vynechat. Ostatn katalogizan pracovit, pokud neposkytuj definitivn zznam pro mezinrodn vmnu, maj monost vbru daj. Mohou si vybrat takov daje ISBD, povinn nebo voliteln, kter uplatn ve svch vlastnch zznamech za pedpokladu, e zvolen daje budou zapisovat v pedepsanm poad a s pedepsanou interpunkc odpovdajc ISBD. Zznam ISBD je soust plnho bibliografickho zznamu a samostatn se obvykle nepouv. Ostatn daje, kter dotvej pln bibliografick zznam, jako jsou zhlav a daje vcnho zpracovn, nejsou soust doporuen ISBD. Ustanoven pro tyto daje se zpravidla uvdj v katalogizanch pravidlech. daje, kter se vztahuj k uritm fondm (lokace dokumentu, zznam exemplovch daj atd.) doporuen ISBD(CR) neuvdj; jedn se o lokln daje, kter lze pipojit ke veobecnmu popisu. Odkazy z variant hlavnho nzvu nebo jin odkazy, kter mohou katalogizan pravidla vyadovat, netvo soust bibliografickho popisu pokraujcch zdroj a doporuen ISBD(CR) se jimi proto nezabvaj. Avak v katalozch a bibliografich jsou asto nepostradateln. 0.1.3.1 Vztah mezi ISBD(CR) a ISSN Zznam ISSN se li od zznamu ISBD(CR) tm, e slou k tomu, aby pokraujc zdroj identifikoval, nikoli popsal, piem nejdleitejmi daji pro tento el jsou vytvoen klov nzev a ISSN, Mezinrodn standardn slo serilu (viz definice v 0.2). Mezi daji zznamu ISBD(CR) a zznamu ISSN existuje urit mra kompatibility. V odstavci 0.3.3 se uvd pehled nejdleitejch daj ISBD(CR) vztahujc se k dajm zznamu ISSN. Upozorujeme, e pro mnoho knihoven a knihovnch funkc je mon zskat strun autoritn zznam pro pokraujc zdroj z ISSN Register. 0.2 Definice Uvdn definice plat pro termny, kter se pouvaj v ISBD(CR) ve specifickm vznamu nebo v jednom z nkolika vznam ve veobecnm pouit. Jsou definovny i nkter termny, kter se pouvaj v jejich bnm bibliografickm vznamu.

11/114

Absorbce (Absorption) Vlenn jednoho nebo vce pokraujcch zdroj do jinho pokraujcho zdroje, pitom je typick ztrta vlastn identity absorbovanho zdroje. Akronym (Acronym) Slovo vytvoen z potenho psmena nebo psmen kad po sob nsledujc nebo dleit sti a/nebo kadho po sob jdoucho slova nebo dleitch slov sloenho vrazu, jako je nap. jmho korporace nebo nzev dokumentu. (Viz t Inicilov zkratka) Aktualizovan voln listy (Updating loose leaf) Integran zdroj, kter se skld z jedn nebo vce zkladnch jednotek aktualizovanch samostatnmi listy, kter se do nich dopluj a/nebo ktermi se nahrazuj neplatn listy. Alternativn nzev (Alternative title) Druh st hlavnho nzvu skldajcho se ze dvou st (z nich kad m podobu nzvu), spojen spojkou or, aneb nebo jejich ekvivalentem v jinm jazyce. Analytick tituln strnka (Analytical title page) Tituln strnka zvolen za zklad popisu pro st bibliografickho zdroje, pro kter se u vytvoil pln popis, nap. tituln strnka monografie v rmci monografick edice. Avant-titre (Avant-titre) Nzvov informace uvozujc hlavn nzev a vyskytujc se nad hlavnm nzvem bibliografickho zdroje na tituln strnce nebo jej nhrad. Bibliografick popis (Bibliographic description) Soubor popisnch daj zaznamenvajcch a identifikujcch bibliografick zdroj. Bibliografick zdroj (Bibliographic source) Vyjden nebo proveden dla nebo dokumentu, kter tvo zklad pro bibliografick popis. Bibliografick zdroj me bt na jakmkoli nosii nebo kombinaci nosi a me bt hmotn nebo nehmotn. slovn (Numbering) Pesn uren kadho z nsledujcch seit v rmci pokraujcho zdroje. Oznaen me zahrnovat slo, psmeno, jakkoli jin znak i kombinaci znak a odpovdajc vraz (svazek, slo atd.) a/nebo datum. Dal nzvov informace (Other title information) Slovo, slovn spojen i skupina znak, objevujc se ve spojen s hlavnm nzvem bibliografickho zdroje a jemu podzen. Dal nzvov informace se tak vyskytuje ve spojen s jinmi nzvy (nap. soubn nzvy, nzvy jednotlivch prac obsaench v bibliografickm zdroji, nzvy v dajch o edici/subedici), jim jsou podzeny. Dal nzvov informace ble charakterizuje, vysvtluje i dopluje nzev, k nmu pat, nebo uvd povahu, obsah atd. elektronickho zdroje i prac v nm obsaench, nebo uvd motiv i podnt k jeho vydn. Pojem zahrnuje podnzvy a avant-titre, nikoli vak variantn nzvy (nap. nzev na hbetu, na oblce zvukov desky atd.) nalezen v bibliografickm zdroji mimo pedepsan pramen popisu. Doprovodn materil (Accompanying material) Jakkoli materil, kter doprovz hlavn st (sti) popisovanho bibliografickho zdroje a m se s nm(nimi) pouvat. (Viz t Zvltn ploha/voln ploha) Edice (Series) 1. Skupina samostatnch bibliografickch zdroj souvisejcch spolu navzjem tak, e kad z nich m

navc ke svmu hlavnmu nzvu jet spolen nzev celku, tj. hlavn nzev edice. Jednotliv zdroje mohou, ale nemusej bt slovny. Publikace v rmci edice mohou mt povahu monografi nebo pokraujcch zdroj.

2. slovan sekvence publikac v rmci serilovho dokumentu.

12/114

Faksimilie (Facsimile reprint) Bibliografick zdroj, v nm je hlavn text pesnou reprodukc starho vydn. Hlavikov nzev (Caption title) Nzev bibliografickho zdroje uveden na potku prvn strnky textu. Hlavn edice (Main series) slovan edice, kter obsahuje jednu nebo vce subedic. Hlavn nzev (Title proper) Zkladn nzev bibliografickho zdroje, tj. nzev zdroje ve form vyskytujc se na tituln strnce nebo jej nhrad. Hlavn nzev zahrnuje alternativn nzev, avak vyluuje soubn nzvy a dal nzvovou informaci. U ady (serilu) nebo nkterch suplement a nkterch nzv subedic se hlavn nzev me skldat ze dvou nebo vce st: ze soubornho nzvu (nebo nzvu hlavn publikace i nzvu hlavn edice), ze zvislho nzvu a z oznaen zvislho nzvu. (Viz t Souborn nzev, Zvisl nzev, Oznaen zvislho nzvu.) Ilustrace (Illustration) Obrazov, schematick nebo jin grafick zobrazen, kter se vyskytuje v bibliografickm zdroji. Inicilov zkratka (Initialism) Poten psmena jmna organizace nebo jinho celku nebo jin skupiny slov. (Viz t Akronym.) Integran zdroj (Integrating resource) Bibliografick zdroj, kter se dopluje nebo mn prostednictvm aktualizac, je nezstvaj samostatn, ale integruj se do celku. Integran zdroje mohou mt omezen poet aktualizac nebo jsou na pokraovn. Pkladem integranho zdroje jsou aktualizovan poadae s volnmi listy a aktualizace webovch strnek. ISBN (International Standard Book Number - Mezinrodn standardn slo knihy) Desetimstn (nov od 2007 tinctimstn) slo, zahrnujc kontroln slici, s psmennm nvtm ISBN. ISBN identifikuje urit vydn dla publikovanho uritm nakladatelem a je pro toto vydn jedinen. Pidluje ho nrodn agentura ISBN a na zklad normy ISO 2108. ISSN (International Standard Serial Number Mezinrodn standardn slo serilu) Osmimstn slo, zahrnujc kontroln slici, s psmennm nvtm ISSN. ISSN spolu s klovm nzvem jednoznan identifikuje urit titul serilovho bibliografickho zdroje (viz ISSN Manual). Pidluje ho ISSN Network na zklad normy ISO 3297. ISSN Network (ISSN Network) Mezinrodn st center, kter dohromady zodpovdaj za tvorbu a sprvu databz poskytujcich spolehliv mezinrodn registr pokraujcch zdroj. ISSN Network zodpovd za pidlovn Mezinrodnho standardnho sla serilu (ISSN). Iterace (Iteration) Forma integranho zdroje, bu v situaci vchozho vydn, nebo po aktualizaci. Klov nzev (Key title) Jedinen nzev pidlen pokraujcmu zdroji centrem ISSN Network je neoddliteln spjat s jeho Mezinrodnm standardnm slem serilu (ISSN). Klov nzev me bt toton s hlavnm nzvem nebo - za elem dosaen jedinenosti - me bt ve struktue doplnn identifiktorem i kvalifiktorem, nap. jmnem vydavatelsk korporace, mstem vydn, oznaenm vydn atd. (viz ISDS Manual). Korporace (Corporate body) Jakkoli organizace nebo skupina osob a/nebo organizac, kter m sv vlastn jmno. K nim pat i pojmenovan pleitostn skupiny a udlosti, jako nap. semine, konference, kongresy, expedice, vstavy, festivaly a veletrhy-2. Typickm pkladem korporac jsou spolenosti, instituce, obchodn

13/114

firmy, neziskov organizace, vldy a sttn instituce, nboensk spolenosti a konference. (Viz t Vydavatelsk korporace.) Logo (Logo) Psmena nebo obrzek, prezentujc nzev novin, jmno spolenosti, organizace atd. asto upraven ve stylizovan nebo dekorativn podob. Monografie, monografick publikace (Monographic publication) Publikace vydan bu v podob jedn pln sti, nebo zamlen jako soubor s pedem stanovenm potem st. Nhrada tituln strnky (Title-page substitute) Strnka, st strnky nebo jin soust bibliografickho zdroje, kter obsahuje informace obvykl na tituln strnce a kter ji me nahradit v ppad absence tituln strnky, nap. oblka, hlavika, redakn strnky a tir. Nzev (Title) Slovo, slovn spojen i skupina znak, obvykle se vyskytujc na bibliografickm zdroji, pojmenovvajc bibliografick zdroj nebo dlo (i jednu ze skupiny jednotlivch prac) v n obsaen. Bibliografick zdroj obvykle obsahuje nkolik nzv (nap. na tituln strnce, na oblce nebo na hbetu); tyto nzvy mohou bt identick nebo se mohou vzjemn liit. (Viz t Souborn nzev, Zvisl nzev.) Nzev ady (Section title) Zvltn nzev ady, kter umouje odliit jednu adu v rmci souvisejcch bibliografickch zdroj spojench soubornm nzvem. Pro identifikaci bibliografickho zdroje je nzev ady zvisl na soubornm nzvu bez ohledu na to, zda je individuln i nikoli. Nezvisl nzev (Independent title) Nzev, kter je sm o sob dostaten k identifikaci bibliografickho zdroje. Noviny (Newspaper) Serilov publikace vydvn ve stanovench a krtkch intervalech, obvykle denn, tdn nebo dvakrt tdn, informujc o udlostech a pojednvajc o tmatech, je jsou veobecnm aktulnm pedmtem zjmu. Oblka (Cover) Vnj oblka bibliografickho zdroje z jakhokoli materilu. Oblkov nzev (Cover title) Nzev vytitn na (originln) pedn oblce bibliografickho zdroje. Obecn (generick) vraz (Generic term) Veobecn vraz vyjadujc druh a/nebo periodicitu bibliografickho zdroje. Za obecn vraz se povauj nsledujc pojmy: Abhandlungen, annals, annual report, bulletin, cahiers, compte rendu des sances, circular letter, journal, newsletter, occasional paper, proceedings, report, transactions atd. a jejich ekvivalenty v jinch jazycch. Oblast daj (Area) Urit soubor popisnch daj, kter obsahuje daje jedn kategorie nebo ady kategori. Odborn asopis (Journal) Termn se bn pouv pro periodika, zvlt pro periodika odbornho charakteru. Oznaen druhu dokumentu (General material designation) Vraz oznaujc tdu dokument, do kter bibliografick zdroj pat. Oznaen nosie (Specific material designation) Vraz vypovdajc o td fyzickch nosi/materil, k n dan bibliografick zdroj pat. Oznaen ady (Section designation)

14/114

Slovo, psmenn nebo seln oznaen i jejich kombinace, nsledujc za soubornm nzvem, kter samy nebo ve spojen s nzvem ady slou k odlien urit sti skupiny pbuznch bibliografickch zdroj, majcch souborn nzev. (Viz t Oznaen subedice.) Oznaen subedice (Sub-series designation) Slovo, psmenn nebo seln oznaen i jejich kombinace, nsledujc za nzvem hlavn edice; me stt samostatn nebo bt ve spojen s nzvem subedice. (Viz t Oznaen ady.) Oznaen zvislho nzvu (Dependent title designation) slovn, kter samostatn nebo v spojen se zvislm nzvem slou k odlien jednoho ze dvou nebo vce pbuznch pokraujcch zdroj, kter maj spolen nzev. (Viz t Oznaen ady, Oznaen subedice.) Periodicita (Frequency) (1) Intervaly, ve kterch seril vychz, nap. denn, tdn, msn, ron. (2) Intervaly, ve kterch se aktualizuj integran zdroje. Periodikum (Periodical) Typ serilovho dokumentu, vydvan v pravidelnch intervalech, astji ne ron a s del ne 14denn periodicitou (Pozn.: v esk praxi i s krat periodicitou, pokud m odpovdajc vydavatelskou pravu); jednotliv sla se obecn vyznauj rznost obsahu a pispvatel, a to jak v rmci jednoho sla, tak v cel ad sel. Pokraujc zdroj (Continuing resource) Bibliografick zdroj, kter se vydv prbn bez pedem urenho termnu ukonen. K pokraujcm zdrojm pat serily a pokraujc integran zdroje. Preliminria (Preliminaries) Tituln list (nebo jeho nhrada) a jakkoli strnky, pedchzejc strnce (strnkm) tituln (nebo jej nhrad), a hbet. Pedepsan interpunkce (Prescribed punctuation) Bibliografickou agenturou doplovan interpunkce, kter pedznamenv i uzavr jednotliv popisn daj (s vjimkou prvnho daje oblasti 1) nebo oblast daj v bibliografickm popisu. Pedepsan pramen popisu (Prescribed source of information) Pramen nebo prameny popisu, z nich se musej pebrat informace pro jednotliv daje i oblasti daj v bibliografickm popisu. Pedchoz nzev (Former title) Dvj nzev pokraujcho zdroje, kter pokrauje pod jinm nzvem (jako celek nebo st), nebo se slouil s jinm pokraujcm zdrojem pod jinm nzvem nebo nzvy, nebo byl absorbovn jinm pokraujcm zdrojem (jako celek nebo st) pod jinm nzvem. Publikace (Publication) viz Bibliografick zdroj Reprint (Reprint) 1. Nov verze bibliografickho zdroje vyroben z pvodnho zdroje obvykle fotografickou cestou. Verze me pesn reprodukovat originl (bn se oznauje za nklad) nebo me obsahovat vce i mn zvan, ale pesn definovan odchylky (bn se oznauje za verzi). 2. Nov vydn s podstatn nezmnnm textem. (Viz t Vydn, Faksimilie, Seit.) Rozdlen (Split) Roztpen pokraujcho zdroje do dvou nebo vce novch a samostatnch pokraujcch zdroj. ada (Section)

15/114

Jedna st ze skupiny pbuznch bibliografickch zdroj, majcch spolen nzev. ada se obvykle vnuje specifick tematice a uruje ji souborn nzev a nzev ady a/nebo oznaen ady. ady mohou mt vce hierarchickch rovn (podad). Serilov dokument, seril (Serial) Pokraujc zdroj postupn vydvan po stech, majcch seln i chronologick oznaen a bez pedem stanoven doby ukonen. Serilov dokumenty zahrnuj nap. periodika, noviny, roenky, odborn asopisy, elektronick asopisy, pokraujc zprvy, sbornky a monografick edice. Seit (slo, svazek, verze) serilu (Issue) (1) Jedna z po sob nsledujcch st serilu; termn, kter se pouv k oznaen nejni rovn po sob nsledujcch st serilu. (2) Nov verze bibliografickho zdroje vytvoen z pvodnho vyobrazen. Verze me pesn reprodukovat originl (bn se oznauje za petisk) nebo me obsahovat vce nebo mn zvan, ale pesn definovan zmny (bn se oznauje za vydn). (Viz t Reprint.) Slouen (Merger) Splynut dvou nebo vce pokraujcch zdroj, jm vznikne nov pokraujc zdroj; pitom je pro slouen serily typick ztrta jejich dvj samostatn identity. Souborn nzev (Common title) Ta st nzvu, kter je spolen urit skupin souvisejcch bibliografickch zdroj, majcch sv odlin nzvy ad. Souborn nzev oznauje tento vzjemn vztah a spolu s nzvem ady identifikuje dan bibliografick zdroj. Souborn nzev me mt i hlavn bibliografick zdroj a jeho suplement, ploha (suplementy, plohy) a hlavn edice a jej subedice v ppadech, pokud suplement/ploha (suplementy/plohy) nebo subedice m (maj) zvisl nzev. Soubn nzev (Parallel title) Hlavn nzev v jinm jazyce a/nebo psmu; nebo nzev v jinm jazyce a/nebo psmu, prezentovan jako ekvivalent hlavnho nzvu. Soubn nzvy se tak vyskytuj ve spojen s hlavnmi nzvy v dajch o edici/subedici. Subedice (Sub-series) Edice, kter je soust slovan (hlavn) edice. Subedice me, ale nemus mt nzev zvisl na nzvu hlavn edice. (Viz t Souborn nzev, Zvisl nzev.) Suplement (Supplement) Bibliografick zdroj, obvykle oddlen vydvan, je dopluje hlavn bibliografick zdroj tm, e jej aktualizuje nebo jinak v nm pokrauje nebo obsahuje zvltnosti v nm nezahrnut. Suplement me, ale nemus mt nzev zvisl na nzvu hlavnho bibliografickho zdroje. (Viz t Souborn nzev, Zvisl nzev.) Tir (Colophon) daje obvykle na konci bibliografickho zdroje, poskytujc informace o jeho vydvn nebo tisku a v nkterch ppadech i jin bibliografick informace vetn nzvu. Tituln strnka (Title-page) Strnka obvykle na zatku bibliografickho zdroje, podvajc plnou informaci o nm a obsahujc zpravidla plnou nzvovou informaci a pln i nepln nakladatelsk daje. Jsou-li daje obvykle umstn na tituln strnce rozloeny na dvou protilehlch strnkch (bez opakovn), ob se povauj za jednu tituln strnku. daj, popisn daj, prvek (Element) Slovo, slovn spojen nebo skupina znak, reprezentujc uritou jednotku bibliografick informace a tvoc st nkter oblasti daj v bibliografickm popisu. daj o doprovodnm materilu (Accompanying material statement) daj strun popisujc doprovodn materil. daje o edici (Series statement)

16/114

Zkladn daje identifikujc edici vetn jakhokoli slovn jednotlivch bibliografickch zdroj v rmci edice. (Viz t daje o subedici.) daj o odpovdnosti (Statement of responsibility) Jmno, slovn spojen nebo skupina znak, slouc k identifikaci a/nebo k uren autorsk role jakchkoli osob i korporac, odpovdnch i spoluodpovdnch za vytvoen i realizaci intelektulnho nebo umleckho obsahu dla. daje o odpovdnosti se mohou vyskytovat ve spojen s nzvy (nap. hlavn nzev, soubn nzvy, nzvy jednotlivch prac obsaench v bibliografickm zdroji, nzvy v dajch o edici/subedici) nebo v souvislosti s oznaenm vydn. daje o subedici (Sub-series statement) Zkladn daje identifikujc subedici, vetn jakhokoli slovn jednotlivch publikac v rmci subedice. Je-li nzev subedice zvisl na nzvu hlavn edice, daj o subedici zahrnuje jak nzev edice, tak i nzev subedice a me zahrnovat i oznaen subedice. (Viz t daje o edici.) Oznaen vydn (Edition statement) Slovo, frze nebo skupina znak, oznaujc, e bibliografick zdroj pat k uritmu vydn. URL (URL Uniform Resource Locator) Systm adres slouc k lokaci elektronickho zdroje v potaov sti. Adresa URL se skld z identifiktoru sluby, po kterm nsleduje specifick protokol, kter se pouv na zskn danho zdroje (nap. http://www.ieee.org/). (Viz t Webov prosted.) Vazba zvratmo, Tte-bche (Tete-beche) Forma vazby, pi kter text jednoho dla zana vpedu a text druhho dla vzadu a texty jsou navzjem obrcen. Vcerovov popis (Multi-level description) Metoda bibliografickho popisu, pi n se popisn daje rozdluj do dvou nebo vce rovn. Prvn rove obsahuje daje spolen cel popisn jednotce nebo daje o hlavn publikaci. Druh a dal rove obsahuje daje vztahujc se k stem, adm, subedicm atd. Voln listy (Loose leaf) Viz Aktualizovan voln listy Vydn (Edition) Vechny kopie bibliografickho zdroje vytvoen z te originln matrice, kter vydala stejn agentura nebo skupina agentur nebo osob bu pmym kontaktem nebo fotografickou i jinmi metodami. (Viz t Faksimile) Vydavatelsk korporace (Issuing body) Korporace, pod jej ztitou se bibliografick zdroj vydv. Korporace me nebo nemus bt intelektuln odpovdn za bibliografick zdroj a me nebo nemus bt jeho nakladatelem. Webov s (World Wide Web) Internetov sluba, kter spojuje dokumenty za pouit hypertextov technologie. Linky ve form slov, adres URL atd. slou k vyhledn a zpstupnn dokument uchovvanch na internetu. (Viz t URL.) Webov strnka (Web page) Jedna ze strnek hypertextovho dokumentu ve webovm prosted. Webov strnky, vetn tzv. domovskch strnek, jsou soust obrovskho fondu dokument, kter tvo webovou s. (Viz t Webov s.) Webov sdlo (World Wide Web site) Lokace ve form adresy URL na webov sti, kter shromauje webov strnky pro zpstupnn a vyuit. (Viz t Adresa URL.) Zvisl nzev (Dependent title)

http://www.ieee.org/%29

17/114

Nzev, kter sm o sob nedostaten k identifikaci bibliografickho zdroje a kter vyaduje pipojen soubornho nzvu. Pkladem jsou nzvy ad, nkter nzvy suplement, ploh nebo zvltnch ploh/volnch ploh a nkter nzvy subedic. Zvltn ploha/voln ploha (Insert/Inset) Bibliografick zdroj, kter je vydvn spolu s jinm zdrojem, do nho je vkldn bu voln nebo napevno, pravideln nebo pleitostn. (Viz t Doprovodn materil, Souborn nzev, Zvisl nzev.)

18/114

0.3 Srovnvac pehled ISBD(G), ISBD(CR) a ISSN 0.3.1 Pehled ISBD(G) 0.3.2 Pehled ISBD(CR) 0.3.3 Srovnn ISBD(CR) a ISSN 0.3.1 Pehled ISBD(G) Poznmka: Kadou oblast, s vjimkou prvn oblasti, pedchz interpunkce mezera teka pomlka mezera (. - ). Oblast Pedeps.

interp. Nzev bibliografickho daje

1. Oblast daj

o nzvu a odpovdnosti 1.1 Hlavn nzev

[ ] 1.2 Oznaen druhu dokumentu = 1.3 Soubn nzev : 1.4 Dal nzvov informace 1.5 daje o odpovdnosti / Prvn daj o odpovdnosti ; Dal daj o odpovdnosti 2. Oblast daj o vydn 2.1 Oznaen vydn = 2.2 Soubn oznaen vydn 2.3 daje o dpovdnosti vztahujc se

k danmu vydn / Prvn daj o odpovdnosti ; Dal daj o odpovdnosti , 2.4 Doplkov oznaen vydn 2.5 daje o odpovdnosti vztahujc se

k doplkovmu oznaen vydn

/ Prvn daj o odpovdnosti ; Dal daj o odpovdnosti 3. Oblast specifickch daj 4. Oblast nakladatelskch daj 4.1 Msto vydn Prvn msto ; Dal msto : 4.2 Jmno nakladatele [ ] 4.3 Funkce distributora , 4.4 Datum vydn ( 4.5 Msto vroby : 4.6 Jmno vrobce ,) 4.7 Datum vroby 5. Oblast daj fyzickho popisu 5.1 Oznaen nosie a rozsah popisn

jednotky : 5.2 Dal fyzick daje ; 5.3 Rozmr + 5.4 Doprovodn materil 6. Oblast daj o edici 6.1 Hlavn nzev edice i subedice Poznmka: daje o edici se uvdj

v kulatch zvorkch. V ppad vce daj se kad uzavr do kulatych zvorek.

= 6.2 Soubn nzev edice i subedice : 6.3 Dal nzvov informace vstahujc se

k edici i subedici 6.4 daje o odpovdnosti vztahujc se

k edici i subedici / Prvn daj

19/114

; Dal daj , 6.5 Mezinrodn standardn slo serilu

(ISSN) edice i subedice ; 6.6 slovn v rmci edice i subedice 7. Oblast poznmek 8. Standardn (nebo alternativn) sla a

daje o dostupnosti 8.1 Standardn (nebo alternativn) slo

= 8.2 Klov nzev : 8.3 daje o dostupnosti ( ) 8.4 Vysvtlivka (v rznch pozicch) 0.3.1 Pehled ISBD(CR) Veobecn poznmky k pehledu ISBD(CR) A. Nepovinn daje jsou oznaeny vrazem (voliteln). B. daje oznaen hvzdikou (*) je mon v ppad poteby opakovat. C. Oblasti 6 (Edice), 7 (Poznmky) a 8 (Standardn sla atd.) je mon v ppad poteby opakovat. D. V nkterch oblastech se vyskytuje dlen na prvn daj a dal daje (nap. daje o odpovdnosti), toto dlen souvis s poadm daj v bibliografickm popisu, nikoli s hodnocenm vznamu. E. Pokud se daj, kter spad do urit oblasti, objevuje v pokraujcm zdroji lingvisticky propojen s jinou oblast i dajem, pepisuje se s touto oblast i dajem Poznmka: Kadou oblast, s vjimkou prvn oblasti, pedchz interpunkce mezera teka pomlka mezera (. - ). Oblast Pedepsan

interpunkce Nzev bibliografickho daje

1. Oblast daj

o nzvu a odpovdnosti 1.1 Hlavn nzev

[ ] 1.2 Oznaen druhu dokumentu (voliteln) = *1.3 Soubn nzev : *1.4 Dal nzvov informace 1.5 daje o odpovdnosti / Prvn daj o odpovdnosti ; *Dal daj o odpovdnosti 2. Oblast daj o vydn 2.1 Oznaen vydn = *2.2 Soubn oznaen vydn (voliteln) 2.3 Odpovdnost vztahujc se k vydn / Prvn daj ; Dal daj , *2.4 Doplkov oznaen vydn 2.5 daje o odpovdnosti vztahujc se k

dalm dajm o vydn

/ Prvn daj ; *Dal daj 3. Oblast specifickch daj 3.1 slovn 3.2 *Dal daje specifick pro urit tdy

knihovnch materil nebo typ publikac 4. Oblast nakladatelskch daj 4.1 Msto vydn, distribuce atd. Prvn msto ; *Dal msto : *4.2 Jmno nakladatele

20/114

[ ] *4.3 daj o funkci distributora , 4.4 Datum vydn, distribuce ( *4.5 Msto vroby : *4.6 Jmno vrobce ,) 4.7 Datum vroby 5. Oblast daj fyzickho popisu 5.1 daje o rozsahu : 5.2 daj o ilustracch ; 5.3 Rozmr + *5.4 daj o doprovodnm materilu (voliteln) 6. Oblast daj o edici 6.1 Hlavn nzev edice i subedice Poznmka: daje o edici se

uvdj v kulatch zvorkch. V ppad vce daj se kad uzavr do kulatych zvorek.

= *6.2 Soubn nzev edice i subedice : *6.3 Dal nzvov informace vstahujc se

k edici i subedici 6.4 daje o odpovdnosti vztahujc se k edici

i subedici / Prvn daj ; Dal daj , 6.5 Mezinrodn standardn slo serilu

(ISSN) edice i subedice ; 6.6 slovn v rmci edice i subedice 7. Oblast poznmek 8. Standardn (nebo alternativn)

sla a daje o dostupnosti *8.1 Standardn (nebo alternativn) slo

= 8.2 Klov nzev : *8.3 daje o dostupnosti (voliteln) ( ) *8.4 Vysvtlivka (v rznch pozicch) (voliteln) 0.3.3 Srovnn ISBD(CR) a ISSN ISBD (CR) nejdleitj prvky ISSN - bibliografick daje -3

Oblast 1 Hlavn nzev Klov nzev nebo jeho st Soubn nzev/nzvy Soubn nzev/nzvy Dal nzvov informace -4

daje o odpovdnosti Jmno vydavatele -5 Oblast 2 Oznaen vydn -6

Oblast 3 slovn -7

Oblast 4 Msto vydn, distribuce atd. Msto vydn, distribuce atd. Jmno nakladatele Jmno nakladatele Datum vydn, distribuce Datum vydn, distribuce -8 Oblast 5 Rozmr Rozmr -9 Oblast 6 Hlavn nzev edice Klov nzev edice Mezinrodn standardn slo serilu

(ISSN) edice Mezinrodn standardn slo serilu (ISSN) edice

Hlavn nzev subedice Klov nzev subedice Mezinrodn standardn slo serilu

(ISSN) subedice Mezinrodn standardn slo serilu (ISSN) edice

Oblast 7 Bibliografick historie Bibliografick historie Oblast 8 ISSN ISSN -10 Klov nzev Klov nzev -10

21/114

0.3.3.1 Jak vyplv z pedchzejcho pehledu daj ISBD (CR) a ISSN, text ISBD (CR) je vsledkem znanho sil o redukci rozdl mezi nimi. V tto souvislosti je rovn nutn poznamenat, e een vztahu soubornho nzvu a nzvu sti, nzvu hlavn edice a nzvu subedice a hlavnho nzvu pokraujcho zdroje a suplementu nebo nzv ploh se shoduje se souasnm eenm v ISSN, vetn detail v terminologii a dokonce i jejich koncepci, co je patrn z Manulu ISSN. Sloitost vztah soubornho nzvu a nzvu sti a nzvu hlavn edice a subedice, kter se do ISBD (CR) z ISSN penesla, vyaduje dal vysvtlen (viz t 0.2 Definice). A. Pokraujc zdroje, kter se skldaj z ad se zpracovvaj takto: Nzev sti, a u nezvisl i nikoli, vdy zvis na nzvu spolenm pro vechny sti, kter se nazv souborn nzev. Nzev ady je zvisl nzev a zapisuje se a za spolen nzev. Kombinac tchto dvou nzv vznik hlavn nzev. Souborn nzev nepedstavuje samostatn bibliografick celek; neexistuje toti dn zdroj [lenc se na ady pozn. pekl.], kter by ml pouze souborn nzev. B. Kdy je pokraujc zdroj subedic jinho zdroje, me, ale nemus mt nzev zvisl na nzvu hlavn edice. Individuln, nezvisl nzev subedice se zaznamenv jako hlavn nzev. Nzev subedice, kter nem rozliovac funkci, se zaznamen jako podzen nzvu hlavn edice. V tomto ppad je nzev hlavn edice soubornm nzvem a neindividuln nzev subedice je zvislm nzvem. Jejich spojenm vznik hlavn nzev. Je zkladn podmnkou subedice, e hlavn edice s hlavnm nzvem a slovnm existuje nezvisle na subedici. Jak hlavn edice, tak subedice jsou samostatnmi bibliografickmi entitami. C. V ppad suplement nebo ploh pokraujcch zdroj, akoli na rozdl od subedice pedstavuj odlinou kategorii pokraujcho zdroje, se postupuje obdobn. Nezvisl nzvy se zapisuj jako hlavn nzev, zatmco zvisl nzvy se zapisuj jako podzen nzvu hlavnho pokraujcho zdroje. Pro zjednoduen formulace rznch pravidel v ISBD(CR) by se - kde je to vhodn - mly frze "oznaen zvislho nzvu" a "zvisl nzev" chpat ve vznamu: oznaen a/nebo nzev ady, oznaen subedice a/nebo zvisl nzev subedice nebo zvisl nzev suplementu i plohy serilu. Obdobn frze "souborn nzev" by se mla chpat tak ve vznamu nzvu hlavn edice nebo nzvu hlavnho pokraujcho zdroje. 0. 4. Interpunkce 0.4.1 Kad popisn daj, krom prvnho daje v oblasti 1, je bu pedznamenn nebo uzaven pedepsanou interpunkc (viz 0.4.3 pro dal vjimky). Ped kadm a za kadm pedepsanm interpunknm znakem je mezera (jedna mezera na psacm stroji nebo v tisku) s vjimkou rky (, ) a teky (. ), ped ktermi se mezera neuvd. Zaazen dal interpunkce zle na rozhodnut nrodn bibliografick agentury nebo pracovit pro katalogizaci, stejn jako psan mezer za touto doplnnou interpunkc. Interpunkce ISBD se dodruje, i kdy to zpsob zdvojen znak (viz vak 0.4.7). O interpunkci u psma psanho zprava doleva viz 0.4.11. 0.4.2 Zvorky kulat ( ) a hranat [ ] (viz 0.4.8) se povauj za jednoduch znak a mezera se uvd ped prvn (vodn) zvorkou a za druhou (koncovou) zvorkou (viz vak 0.10). Jestlie se ped zvorkami nebo za nimi uvdj dal znaky, kter kon nebo zanaj mezerou, uvd se pouze jedna mezera.

. - #[S.l.]#: Nakladatel nikoli . ##[S.l.]##: Nakladatel

Edin poznmka: Znak # se v tomto pklad pouv jen pro nzorn zobrazen mezery, v bibliografickm

zznamu se nevyskytuje.

0.4.3 Kad oblast daj v ISBD, krom oblasti 1, se pedznamenv znakem oblasti,

22/114

tj. tekou, mezerou, pomlkou, mezerou (. - ), pokud tato oblast nen zeteln oddlena od pedchzejc oblasti novm odstavcem, jinm typem psma nebo odsazenm vpravo (pak lze znak oblasti, tj. teku, mezeru, pomlku, mezeru vynechat nebo nahradit tekou na konci pedchzejc oblasti). 0.4.4 Jestlie prvn daj oblasti nen v popisu ptomen, pedepsan znak dalho daje, kter je v oblasti ptomen, se nahrazuje znakem oblasti, tj. tekou, mezerou, pomlkou, mezerou (. - ). 0.4.5 Jestlie se oblast daj opakuje, kad nov vskyt se pedznamenv znakem oblasti (. - ) vyjma ppadu, kter je uveden a) v odstavci 0.4.3 a b) v oblasti 6 dle interpunknho vzorce B-C pi vskytu vce edic. 0.4.6 V ppad opakovanho popisnho daje se kad vskyt uvd znakem pedepsanm pro dan daj. 0.4.7 Jestlie daj kon tekou a podle pedepsan interpunkce nsleduje daj s tekou na zatku, uvd se pouze jedna ze dvou teek.

3rd ed. - nikoli 3rd ed.. - And then ... - 4th ed. nikoli And then .... - 4th ed.

0.4.8 Ve vtin oblast daj je mon pout nsledujc ti interpunkn znaky: A. Hranat zvorky [ ] se pouvaj pro uzaven uritch daj v oblasti 1 (viz 1.2) a v oblasti 4 (viz 4.3). A. Hranat zvorky ohraniuj informaci zskanou jinde ne v pedepsanm prameni popisu (viz 0.5.2) a vkldn slov do textu (viz 0.6, 0.7, 0.10 a 0.11). Jestlie po sob jdouc daje v te oblasti jsou pevzaty z jinho ne pedepsanho pramene popisu, uzavraj se do jedn hranat zvorky, pokud jeden z takovch daj nen oznaen druhu dokumentu, kter je vdy vloen do svch vlastnch hranatch zvorek. Jestlie jsou po sob nsledujc daje z rznch oblast, kad daj se uzavr do samostatn dvojice hranatch zvorek.

. [S.l. : s.n.] nikoli . [S.l.] : [s.n] . [2nd ed.]. [S.l. : s.n.]

B. Znaky pro vynechn, tj. ti teky (...) naznauj vynechn nkter sti popisnho daje (viz 0.7.1, 0.7.2). C. Kulat zvorky jsou pedepsanou interpunkc v oblasti 6 slouc k ohranien daj o kad edici, v oblasti 4 k ohranien specifickch daj a v oblastech 5 a 8 k ohranien vysvtlivek v rmci jednotlivch daj. Znamnko plus ( + ) s oboustrannou mezerou je pedepsan znak pro oblast 5 (viz 5.4). 0.4.9 Jestlie se v oblasti nebo v daji objev stejn informace ve dvou nebo vce jazycch a/nebo psmech, postupuje se nsledovn: Jestlie jeden daj je zaznamenn ve dvou nebo vce jazycch a/nebo psmech, daj v kadm jazyce a/nebo psmu, nsledujc za prvnm dajem, se peznamenv rovntkem s oboustrannou mezerou ( = ). Jestlie jsou v rmci jedn oblasti dva nebo vce daj zapsny ve dvou nebo vce jazycch a/nebo psmech, daje v kadm jazyce a/nebo psmu jsou uvedeny spolu s odpovdajcm interpunknm znakem pro kad daj. Cel skupina daj psan v prvnm jazyce a/nebo psmu se peznamenv znakem nleejcm prvnmu daji a kad nsledn skupina se peznamenv rovntkem s oboustrannou mezerou ( = ). 0.4.10 Oblasti nebo daje, kter se v publikaci nevyskytuj, se do popisu nezahrnuj. Pedepsan vodn a zvren interpunkce takov oblasti nebo daje se tak vynechv. 0.4.11 Jestlie se jedn o daje psan v psmu zprava doleva, rky a stednky pouvn

23/114

jako pedepsan interpunkn znaky jsou pevrceny podle charakteru psma. Podobn se znak oblasti dle pedepsan interpunkce te zprava doleva a vznam vodn a koncov zvorky v ppad kulatch a hranatch zvorek je pevrcen. Lomtko a arabsk slice, kter se v takovch psmech nepevracej, nepevracej se ani pi popisu. Viz Ploha B pro pepis daj zapsanch v psmech jdoucch pokud zleva doprava, pokud zprava doleva. pln interpunkn vzor pro kadou oblast je stanoven na zatku tto oblasti.

24/114

0.5. Pedepsan prameny popisu 0.5.1 Zklad popisu 0.5.1.1 Serily Zkladem popisu je prvn seit nebo st, nebo pokud nejsou k dispozici, nejstar dostupn seit nebo st. Obecn se dv pednost prvnmu (nebo nejstarmu) seitu nebo sti ped zdrojem spojenm s celm serilem nebo s rozsahem vtm ne jeden seit nebo st. Oblast Pramen popisu 1. Nzev a daje o odpovdnosti Prvn nebo nejstar seit nebo st 2. Vydn Prvn nebo nejstar seit nebo st 3. slovn Prvn a posledn seit nebo st v kadm systmu nebo

sekvenci slovn 4. Nakladatel, distributor atd. Msto a nakladatel, distributor atd. Prvn nebo nejstar seit nebo st Msto a vrobce Prvn nebo nejstar seit nebo st Data Prvn a/nebo posledn seit nebo st 5. Fyzick popis Vechny seity nebo sti 6. Edice Vechny seity nebo sti 7. Poznmky Vechny seity nebo sti a jakkoli jin zdroj 8. Standardn slo (nebo jin slo) Vechny seity nebo sti a jakkoli jin zdroj a daje o dostupnosti 0.5.1.2 Integran zdroje Zkladem popisu je souasn iterace integranho zdroje krom potenho data vydn. Oblast Pramen popisu 1. Nzev a daje o odpovdnosti Souasn iterace 2. Vydn Souasn iterace 3. Specifick oznaen materilu Nepouv se 4. Nakladatel, distributor atd. Msto a nakladatel, distributor atd. Souasn iterace Msto a vrobce Souasn iterace Data Prvn a/nebo posledn iterace 5. Fyzick popis Souasn iterace

25/114

6. Edice Souasn iterace 7. Poznmky Vechny iterace a jakkoli jin zdroj 8. Standardn slo (nebo jin slo) Vechny iterace a jakkoli jin zdroj a daje o dostupnosti 0.5.2 Hlavn pramen popisu pro titn zdroje 0.5.2.1 Hlavnm zdrojem popisu je tituln strnka nebo nhrada tituln strnky. Nhradou tituln strnky pro pokraujc zdroj je v ppad absence tituln strnky (poad preferenc): A. analytick tituln strnka, oblka, hlavika, redakn strnky, tir; B. ostatn preliminria a informace, kter lze najt na oblce a v horn a doln sti strnky textu (jako je zhlav a zpat strnky); C. ostatn sti pokraujcho zdroje: vody, pedmluvy, obsah, text, plohy atd. D. odkazovan zdroje mimo pokraujc zdroj, kter s nm nejsou spojeny (nap. bibliografie, nakladatelsk seznamy). Pokud se informace uvdn obvykle na tituln strnce vyskytuje rozloen na dvou strnkch (a se opakuje i nikoli), povaujte tyto dv strnky za tituln strnku. 0.5.2.2 V ppad pokraujcho zdroje v nelatinkovm psmu, kde se vechny bibliografick daje uvdj v tiri, se list, kter slou za tituln strnku a je na nm hlavn nzev, nepovauje za tituln strnku za tchto okolnost: A. kdy list uvd jen hlavn nzev po zpsobu patituln strnky; B. kdy list uvd hlavn nzev s dalmi bibliografickmi informacemi nebo bez nich, v kaligrafick verzi

(pln bibliografick daje jsou v tiri v konvennch nelatinkovch psmech uvanch v modernch nskch, japonskch a korejskch tiscch).

C. kdy list uvd pouze verzi nzvu a/nebo nakladatelskch daj v zpadnm jazyce. V kadm z tchto ppad je prvn nhradou tituln strnky tir. 0.5.3 Hlavn pramen popisu pro netitn zdroje Dodruj se instrukce na uren hlavnho pramenu popisu uveden v ISBD odpovdajcm typu dokumentu. 0.5.4 Pedepsan prameny popisu Informace pouit pi popisu seitu nebo sti pokraujcho zdroje se pebraj z urench zdroj v pedepsanm poad podle preferenc. V ppad pokraujcch zdroj spadajcch do specilnch typ dokument by se pedepsan prameny popisu mly hledat v odpovdajcm ISBD (nap. pro serilov zvukov zznam pouijte ISBD(NBM). Pro elektronick seril s pmm pstupem by se ml pout fyzick nosi nebo jeho oznaen.

26/114

Pokud se popisn daje pro oblast 1 a 2 vyskytuj v rznch pramenech (tituln strnka + oblka nebo oblka + tir atd.), zvolte pramen popisu podle preferovanho poad (viz dle) a zapite formu v nm zjitnou; pokud je to vhodn, dodrte poad poad informac nalezench v zdroji. Pro oblasti 3, 4 a 6 je pedepsno vce pramen popisu, je to kombinace pramen, kter tvo pedepsan pramen popisu. Pokud se prvky daj pro tyto oblasti vyskytuj v rznch pramenech, zvolte pramen podle preferovanho poad (viz dle) a zapite formu v nm zjitnou; pokud je to vhodn, dodrte poad informac nalezench v zdroji. Informace pevzat z jinho pramene ne je pedepsan pramen popisu pro danou oblast se uvdj v hranatch zvorkch ([ ]), pokud se zapisuj jako soust oblasti. Zsada uzavrat informace pevzat z nhrady tituln strnky do hranatch zvorek ([ ]), pokud u pokraujcho zdroje tituln strnka chyb, je stejn, jako kdy pokraujc zdroj tituln strnku m. Jinak lze tuto informaci uvdt v oblasti 7. Specifick pravidla jsou uvedena v prslunch stech ISBD(CR). Oblast Pramen popisu 1. Nzev a daje o odpovdnosti Tituln strnka -11 2. Vydn Tituln strnka -11, jin vodn strnky (preliminria), tir 3. slovn Cel pokraujc zdroj, nrodn bibliografie 4. Nakladatel, distributor atd. Cel pokraujc zdroj 5. Fyzick popis Cel pokraujc zdroj 6. Edice Tituln strnka edice, analytick tituln strnka, oblka, hlavika, redakn strnky, tir, jin sti pokraujcho zdroje 7. Poznmky Jakkoli pramen 8. Standardn slo Jakkoli pramen (nebo jin slo) a daje o dostupnosti Pedepsan prameny popisu pro kadou oblast se uvdj i na zatku definice kad oblasti (po schmatu interpunkce). 0.6 Jazyk a psmo popisu daje v oblastech 1, 2, 3, 4 a 6 se obvykle zapisuj dle pokraujcho zdroje, a proto, kdekoli je to mon, jsou v jazyku a/nebo psmu stejnm jako v publikaci. Vsuvky do tchto oblast se uzavraj do hranatch zvorek a uvdj se v jazyku a/nebo psmu v kontextu s danou st popisu, vyjma: - pedepsanch zkratek (viz 0.7) a pedepsanch vsuvek (viz 0.10, 0.11)

27/114

- oznaen druhu dokumentu (viz 1.2) a daje o funkci distributora (viz 4.3), kter, pokud se pipojuj, se uvdj v jazyku a/nebo psmu zvolenm nrodn bibliografickou agenturou.

Vrazy uit v oblastech 5, 7 a 8 se neuzavraj do hranatch zvorek. Uvdj se v jazyku a/nebo psmu nrodn bibliografick agentury, vyjma ppadu: - kdy se v oblasti 7 uvdj citovan nzvy - kdy se v oblasti 7 uvdj dal citace - kdy se v oblasti 8 uvd klov nzev. Popisn daje pokraujcch zdroj v jinch psmech ne je psmo pouvn nrodn bibliografickou agenturou mohou bt podle poteby transliterovny nebo transkribovny bez hranatch zvorek do psma uvanho danou agenturou. 0.7 Zkracovn a zkratky 0.7.1 Ve vjimench ppadech je dovoleno zkracovn uritch daj v popisu (nap. hlavn nzev zahrnujc datum nebo slo, mnc se od seitu k seitu). V takovch ppadech se vpustka oznauje znakem pro vynechn. 0.7.2 V ppad zkracovn jednoho daje o odpovdnosti, skldajcho se ze jmen nkolika osob nebo korporac (viz 1.5.5.3), se vpustka oznauje odpovdajcm znakem pro vynechn a pipojenm pedepsan zkratky "et al." (= et alii, a jin) uzaven do hranatch zvorek (nebo pro zznamy psan v nelatinkovm psmu ekvivalent tto zkratky v jinm psmu). 0.7.3 Ostatn zkratky jsou pedepsny ve zvltnch pravidlech (nap. 4.1.15). 0.7.4 V rznch pravidlech souboru text ISBD jsou ustanoven, jak pouvat "normalizovan zkratky" (nap. v oznaen vydn, viz 2.1.2), ani je urena jejich konkrtn podoba. Tyto zkratky nejsou pedepsny, ale doporuuje se dit se normou ISO 832-1975, Documentation - Bibliographical references - Abbreviations of typical words, nebo podobnou nrodn normou. Zkratky uit v pkladech souboru text ISBD, jin ne pedepsan v odstavcch 0.7.2 a 0.7.3, slou jako ilustrace a nejsou zvazn. 0.7.5 S vjimkou speciln pedepsanho a povolenho zkracovn a zkratek neobsahuje zpis daj v oblasti 1, 2, 3 a 6 zkratky, pokud tyto nejsou pmo uvedeny v danm prameni popisu. 0.8 Psan velkch psmen Obecn se prvn psmeno prvnho slova kad oblasti pe velkm psmenem; prvn psmeno prvnho slova nkterch popisnch daj se tak pe velkm potenm psmenem (nap. oznaen druhu dokumentu, soubn nzev, alternativn nzev, nzev ady). Dal psan velkch potench psmen se d zvyklostmi jazyka a/nebo psma uvanho v popisu (viz 0.6). Jestlie se v popisu objev vce ne jeden jazyk a/nebo psmo, pouit velkho psmene se d zvyklostmi danho jazyka a/nebo psma, dokonce i kdy to zpsob nejednotnost psan velkch psmen v bibliografickm popisu jako celku.

28/114

0.9 Pklady Pklady, kter se uvdj v ISBD, slou pouze pro ilustraci a nejsou zvazn, s vjimkou tch pklad, kde pravidla specifikuj, e formu, kter se uvd v pkladu (pkladech) je teba respektovat. Vtina pklad vychz z popisu konkrtnch bibliografickch zdroj, ale do textu jsou zaazeny i nkter fiktivn pklady. V anglickm textu ISBD se termny, slova nebo krtk frze doplnn v pkladech v oblastech 5, 7 a 8 pouvaj v anglitin. V pekladech ISBD se vak tyto termny, slova a frze budou uvdt v jazyce pekladu. 0.10 Tiskov chyby Nepesnosti a chybn psan slova se zapisuj tak, jak jsou uvedena v bibliografickm zdroji. Na nepesnosti nebo chybn psan slova je mono upozornit znaky "sic" nebo "!" v hranatch zvorkch ( [sic] nebo [!] ). Nebo je mon pipojit sprvnou verzi v hranatch zvorkch, uvedenou vrazem "i.e." nebo jeho ekvivalentem v jinm jazyku a/nebo psmu. Vynechan psmena nebo slice v chybn napsanch slovech je mono vloit do textu v hranatch zvorkch ( v tomto ppad bez mezery ped zvorkou a za zvorkou). . 0.11 Symboly atd.

Symbol nebo jin znak, kter nelze typograficky zaznamenat (obvykle se jedn o znaky, kter nejsou numerick ani abecedn), se nahrazuje jeho popisem nebo jeho ekvivalentem pomoc psmen a/nebo slov, jestlie je to vhodn. Tato nhrada se uvd do hranatch zvorek a dle se podle poteby uvd vysvtlujc poznmka.

[3rd] ed. Poznmka: Poad vydn je prezentovno na tituln strnce temi hvzdikami.

0.12 Zmny, kter vyaduj nov popis 0.12.1 Zvan zmny v hlavnm nzvu seril. V ppad seril se nov popis vyaduje v ppadech velkch zmn v hlavnm nzvu. Za velk zmny se povauje: 0.12.1.1 Pokud se v rmci prvnch pti slov (prvnch esti slov, pokud nzev zana lenem) dod, vynech, zmn jakkoli slovo v nzvu nebo jeho poad, s vjimkou ne uvedench doporuen (viz 0.13.1);

Energy policy and conservation biennial report se mn na Energy policy and conservation report eayp eoo se mn na Meayp aocpoe New notes se mn na Upstream journal Le recherche aronautique se mn na La recherche arospatiale Le petit bleu se mn na Le petit bleu des Ctes-dArmour Scene se mn na TV 2 IFLANET unplugged se mn na IFLA CD

29/114

0.12.1.2 Pokud se po prvnch pti slovech (prvnch esti slovech, pokud nzev zan lenem) dod, vynech nebo zmn jakkoli slovo, a tm se zmn vznam nzvu nebo oznauje odlinou vcnou problematiku; The best bed & breakfasts in the world se mn na The best bed & breakfasts in England, Scotland & Wales Edin poznmka: Oznauje odlinou vcnou problematiku ale nikoli Report on the high-level radioactive waste activities conducted under MS 1990, 116C.712, subd. 5A se mn na Report on the high-level radioactive waste activities conducted under Minnesota statutes 116C.712 0.12.1.3 Pokud se zmn nzev korporace uveden kdekoli v nzvu, s vjimkou dle uvedench doporuen (viz 0.13.1.5).

The register of the Kentucky State Historical Society se mn na The register of the Kentucky Historical Society NFCR Cancer Research Association symposia se mn na Association for International Cancer Research symposia

0.12.2 Dal vznamn zmny v serilech. V ppad seril se nov popis vyaduje v nsledujcch ppadech: 0.12.2.1 Pokud je hlavnm nzvem obecn vraz a vydavatelsk organizace mn svj nzev (s vjimkou dle uvedench doporuen; mal zmny v nzvu organizace, kter nevyaduj nov popis, viz 0.13.1.5) nebo seril vydv jin organizace;

Symposium series / Society for Applied Bacteriology se mn na Symposium series / Society for Applied Microbiology

Pokud se mn oznaen vydn a oznauje zsadn zmnu, kter se tk zbru nebo pokryt serilu;

Transportation directory. New England edition se mn na Transportation directory. Eastern edition

Pokud se mn fyzick nosi;

New Zealand national bibliography Edin poznmka: Vydvan pouze v paprov verzi se mn na: New Zealand national bibliography Edin poznmka: Vydv se pouze na mikrofich MacIn Tax deluxe Edin poznmka: Vydv se na 3 palcov disket se mn na MacIn Tax deluxe Edin poznmka: Vydv se na CD-ROMu

30/114

0.12.2.4 Pokud se stvajc zvisl nzvy stvaj nezvislmi;

Fauna Norvegica. Series B, Norwegian journal of entomology se mn na Norwegian journal of entomology

0.12.2.5 Pokud se seril kumuluje a tyto kumulace maj stejn nzev jako poten sla a jsou ve stejnm jazyce, ale obsah kumulac se vrazn li (nap. pokud obsah tvrtletnch seit rejstku splyne do jednoho abecednho rejstku pro celoron vydn);

Readers guide to periodical literature Edin poznmka: Vydv se v ronch a mn astch kumulacch, s slovnm jinm ne bylo pi dvojtdennch atd. slech.

0.12.2.6 Pokud se seril vytv slouenm dvou nebo vce seril (viz 7.2.4.5);

Archivio di ottalmologia a Rassegna italiana di ottalmologia se slouili do Archivio e rassegna italiana di ottalmologia

Pokud se dva nebo vce seril vytvo rozdlenm serilu (viz 7.2.4.6).

Geografi i Bergen se mn na Geografi i Bergen. Serie A a Geografi i Bergen. Serie B

0.12.3 Vznamn zmny v integranch zdrojch. V ppad integranch zdroj se nov zznam vytv v nsledujcch ppadech: 0.12.3.1 pokud se mn oznaen vydn a oznauje podstatnou zmnu v zbru nebo pokryt zdroje;

Manual of forestry management practices. Canadian edition se mn na Manual of forestry management practices. North American edition

0.12.3.2 pokud se mn fyzick nosi;

Cuardenos de historia medieval (Titn verze) se mn na Cuardenos de historia medieval (Online verze) Cuardenos de historia medieval (Titn verze) se mn na Cuardenos de historia medieval (Online verze)

0.12.3.3 pokud se zdroj vytv slouenm dvou nebo vce dalch zdroj (viz 7.2.4.5);

Slouenm USMARC format for bibliographic data a Canadian MARC communication format for bibliographic data vznikl MARC 21 format for bibliographic data

31/114

0.12.3.4 pokud vznikly rozdlenm pvodnho zdroje dva nebo vce zdroj (viz 7.2.4.6). 0.13 Zmny, kter nevyaduj nov popis 0.13.1 Mal zmny v hlavnm nzvu seril. V ppad seril se nov popis nevyaduje v ppadech, pokud se jedn o nevznamn zmny v hlavnm nzvu. Obecn pokud se v hlavnm nzvu vyskytne mal zmna, novj nzev se uvd v poznmce (viz 7.1.1.5.1). Za mal zmny se povauj: 0.13.1.1 zmna je v prezentaci slova nebo slov, pkladem je nap.: zmna v pravopisu,

Statistisk aarbog for kongeriget Norge se mn na Statistisk rbok for kongeriket Norge Labour history se mn na Labor history Lakeland lib*arian se mn na Lakeland librarian

zkrcen slovo nebo znak (nap.&) a jeho pln znn,

Accommodation and travel services se mn na Accommodation & travel services Ga. Peach statistics se mn na Georgia peach statistics St. Paul pioneer press se mn na Saint Paul pioneer press Oxf. Hist. Soc. se mn na Oxford Historical Society

arabsk a msk slice,

XXe sicle se mn na 20e sicle

slo nebo datum a jeho slovn vyjden,

Four wheel fun se mn na 4 wheel fun XX century se mn na Twentieth century

slovo s spojovnkem a bez spojovnku,

Year-book of the se mn na Year book of the

32/114

sloen slovo a vceslovn nzev, se spojovnkem nebo bez nj,

Openhouse se mn na Open house

0.13.1.2 zmna se tk akronymu nebo zkratky versus pln formy (viz t 1.1.3.3);

Research in technological adaption se mn na RITA

0.13.1.3 zmna je v tvaru slova, nap. form jednotnho a mnonho sla;

Fishery report se mn na Fisheries report Research studies se mn na Research study

0.13.1.4 zmna se tk doplnn, vynechn nebo zmny len, pedloek a spojek na jakmkoli mst v nzvu;

Fiscal survey of the states se mn na The fiscal survey of states

0.13.1.5 zmna se tk nzvu stejn korporace a jej hierarchick struktury nebo gramatickho spojen na jakmkoli mst nzvu (nap. doplnn, vynechn nebo nov uspodn nzvu korporace nebo nhrada variantn formou, vetn zkratky);

Rapport de la Socit canadienne de lEglise catholique se mn na Rapport / Socit canadienne de lEglise catholique Views / Goodridge Area Historical Society se mn na Views from the Goodrodge Area Historical Society se mn na Views from the GAHS Berichte der Deutschen Gesellschaft fr Mathematik und Datenverarbeitung se mn na GMD-Berichte Society of Biblical Literature monograph series se mn na Monograph series / Society of Biblical Literature AAPG continuing education course notes series se mn na American Association of Petroleum Geologists continuing education course notes series Music Library Association technical reports se mn na MLA technical reports Boletn de la Sociedad Estaola para la Defensa del Patrimonio Geolgico y Minero se mn na Boletn S.E.D.P.G.M.

33/114

0.13.1.6 zmna je v doplnn, vynechn nebo zmn interpunkce, vetn zkratek a psmen s oddlujc interpunkc a bez oddlujc j interpunkce na jakmkoli mst v nzvu;

GBB se mn na G.B.B.

0.13.1.7 zmna je v poad nzv, pokud se nzev uvd ve vce jazycch v hlavnm prameni popisu za pedpokladu, e zvolen nzev se jet vyskytuje jako soubn nzev;

South African medical journal = Suid Afrikaanse tydskrif vir geneeskunde se mn na Suid Afrikaanse tydskrif vir geneeskunde = South African medical journal

0.13.1.8 zmna je v doplnn, vynechn nebo zmn slov na jakmkoli mst v nzvu, kter spojuj nzev s slovnm;

Tin se mn na Tin in

0.13.1.9 dva nebo vce hlavnch nzv se pouv v rznch seitech serilu podle pravidelnho schmatu;

Weekly labor market report Posledn seit v msci m nzev: Monthly labor market report Minneapolis morning tribune Nedln vydn maj nzev: Minneapolis Sunday tribune Edin poznmka: Denky a nedln sla maj po sob jdouc slovn Annual report / Medical Association of South Africa Poznmka: Zprvy za rzn roky maj nzev: Jaarverslag / Die Mediese Vereniging van Suid-Afrika

0.13.1.10 doplnn, vynechn nebo zmna v poad slov pi vtu na jakmkoli mst v nzvu za pedpokladu, e nedolo k podstatn zmn v pedmtov oblasti;

Kartboken for Oslo, Brum, Lrenskog, Nesodden, Oppegrd, Ski se mn na Kartboken for Oslo, Brum, Asker, Lrenskog, Nesodden, Oppegrd, Ski

0.13.1.11 na jakmkoli mst v nzvu doplnn nebo vynechn slov, kter oznauj typ zdroje, nap.: asopis, roenka, informan bulletin atd., nebo jejich ekvivalenty v jinch jazycch;

Fussball-Jahrbuch se mn na Fussball Handel und Industrie se mn na Revue Handel und Industrie Magazin fr Wassersport se mn na Wassersport

34/114

Minnesota history bulletin se mn na Minnesota history Trade and industry se mn na Trade and industry review Biological survey of reserves se mn na Biological survey of reserves series Coleccin Ciencias y tcnicas se mn na Ciencias y tcnicas Baubetrieb, Baukonomie, Baurecht se mn na Scriftenreihe Baubetrieb, Baukonomie, Baurecht Relatrios de pesquisa se mn na Srie Relatrios de pesquisa ale nikoli Link magazine se mn na Link journal Edin poznmka: Zmna jednoho slova oznaujcho typ zdroje na jin slovo je velkou zmnou, pokud se vyskytuje v prvnch pti slovech nzvu (viz 0.12.1.1).

0.13.1.12 V ppad pochybnost neberte zmnu nzvu do vahy. 0.13.2 Mal zmny v integranch zdrojch Jakkoli zmna v informacch zapsanch pi popisu tho integranho zdroje, jin ne ty, kter jsou uveden v 0.12.3.1 a 0.12.3.2, nov popis nevyaduje; msto toho se mn popis, aby zachytil tuto novou informaci. Hirnet se mn na Terminl Edin poznmka: Jedin zmna je v hlavnm nzvu na webov sti.

35/114

SPECIFIKACE DAJ 1 OBLAST NZVU A DAJ O ODPOVDNOSTI Obsah 1.1 Hlavn nzev 1.2 Oznaen druhu dokumentu (voliteln) 1.3 Soubn nzev 1.4 Dal nzvov informace 1.5 daje o odpovdnosti Interpunkce A. Oznaen druhu dokumentu se uvd v hranatch zvorkch, ped vodn zvorkou a po koncov zvorce se uvd mezera ( [ ] ). B. Ped kadm soubnm nzvem nebo jinm soubnm daji se uvd rovntko s oboustrannou mezerou ( = ). C. Ped kadou dal nzvovou informac se uvd dvojteka s oboustrannou mezerou ( : ). Vjimkou jsou slova nebo frze, kter v pokraujcm zdroji spojuj druh a nsledn vskyt dal nzvov informace s pedchzejc al nzvovou informac. D. Ped prvnm dajem o odpovdnosti, kter nsleduje za nzvem, se uvd lomtko s oboustrannou mezerou ( / ). E. Ped kadm dalm dajem o odpovdnosti pedchz stednk s oboustrannou mezerou ( ; ), pokud daje nemaj dohromady tvoit jednu frzi. F. V ppad nzv tvoench soubornm a zvislm nzvem, se ped kadm oznaenm zvislho nzvu nebo zvislm nzvem, kter nsleduje po soubornm nzvu, uvd teka s pravostrannou mezerou (. ). G. Zvisl nzev, kter nsleduje po oznaen zvislho nzvu, se uvd po rce s pravostrannou mezerou (, ). H. Oznaen zvislho nzvu nebo zvislm nzev, nsledujc po dal nzvov informaci nebo daji o odpovdnosti, se uvd po tece s pravostrannou mezerou (. ). Pklady Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] : dal nzvov informace Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] = Soubn nzev Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] / daj o odpovdnosti Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] = Soubn nzev / daj o odpovdnosti Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] = Soubn nzev = Soubn nzev / daj o odpovdnosti Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] = Soubn nzev : dal nzvov informace Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] : dal nzvov informace : dal nzvov informace / daj o odpovdnosti

36/114

Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] : dal nzvov informace = Soubn nzev : soubn dal nzvov informace / daj o odpovdnosti Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] : dal nzvov informace = soubn dal nzvov informace Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] / daj o odpovdnosti = Soubn nzev / soubn daj o odpovdnosti Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] / daj o odpovdnosti ; druh daj o odpovdnosti ; tet daj o odpovdnosti Hlavn nzev [Oznaen druhu dokumentu] / daj o odpovdnosti = soubn daj o odpovdnosti Pro nzvy sloen ze spolench a zvislch nzv (viz 0.2 a 0.3.3.1): Souborn nzev. Zvisl nzev [Oznaen druhu dokumentu] Souborn nzev. Oznaen zvislho nzvu [Oznaen druhu dokumentu] Souborn nzev. Oznaen zvislho nzvu, Zvisl nzev [Oznaen druhu dokumentu] Souborn nzev. Zvisl nzev [Oznaen druhu dokumentu] = Soubn souborn nzev. Soubn zvisl nzev Souborn nzev. Zvisl nzev [Oznaen druhu dokumentu] / daj o odpovdnosti Souborn nzev : dal nzvov informace. Zvisl nzev [Oznaen druhu dokumentu] : dal nzvov informace Souborn nzev / daj o odpovdnosti. Zvisl nzev [Oznaen druhu dokumentu] : dal nzvov informace / daj o odpovdnosti = Soubn souborn nzev / soubn daj o odpovdnosti. Soubn zvisl nzev : soubn dal nzvov informace / soubn daj o odpovdnosti Pedepsan pramen popisu Tituln strnka -11 Informace nalezen v pokraujcm zdroji, ale nikoli na tituln strnce, se uvdj v oblasti 1 v hranatch zvorkch nebo v oblasti 7. Jednotliv pravidla (nap. 1.1.4.3) obsahuj ppadn omezen pro pouit informac nalezench v pokraujcm zdroji, kter se maj uvdt v oblasti 1. Informace zskan mimo pokraujc zdroj se uvdj v oblasti 7.

37/114

Hlavn nzev 1.1.1 Hlavn nzev je prvnm dajem popisu, i kdy mu na tituln strnce pedchzej daje o odpovdnosti, vydn, edici, nakladatelsk daje, datum, cena nebo jakkoli jin informace, kter nejsou nzvovm dajem. 1.1.2 Hlavnm nzvem je nzev pokraujcho zdroje:

Hlavn nzev

Le monde novin Cartactual periodika Farm & home almanac roenky Wissenschaftliche Arbeiten vdeckho asopisu aus dem Burgenland Kulturwissenschaften subedice Amazon.com integranho zdroje Patient teaching loose-leaf library integranho zdroje A century of lawmaking for integranho zdroje a new nation Webdo integranho zdroje

1.1.3. Hlavn nzev me mt rzn formy: 1.1.3.1 Hlavn nzev se me skldat vlun z obecnho vrazu nebo vraz.

Journal Textes et documents

1.1.3.2 Hlavn nzev me tvoit osobn jmno nebo jmno korporace, pokud na tituln strnce nen dn nzev, pouze toto jmno.

Syndicat national des fabricants de bronzes, luminaires, vitrines et talages, ferronnerie dart et industries annexes

1.1.3.3 Hlavn nzev mohou tvoit nebo me obsahovat inicily, akronym nebo logo vrazn umstn na tituln strnce.

IFLA journal Collection CAP ICSU review

Pokud se nzev vyskytuje v rozepsan form a ve form inicil nebo jako akronym, za hlavn nzev zvolme rozepsanou formu a inicily nebo akronym uvedeme jako dal nzvovou informaci (viz 1.4.3). 1.1.3.4 Hlavn nzev se me skldat (nebo me obsahovat) z slic nebo psmen (ale viz 1.1.5.1).

Le 01 37 design and environment projects L und E Edin poznmka: Dal nzvov informace zn: sterreichisches Zentralorgan fr Lebensmittel und Ernhrung Dossiers CH+6

38/114

Rozen forma se me uvst v poznmce (viz 7.1.1.3). 1.1.3.5 Hlavn nzev me obsahovat daj o odpovdnosti, jmno nakladatele nebo daje vztahujc se k dalm popisnm dajm (nap. oznaen vydn), pokud je tato informace gramatickou soust nzvu.

Cinema-Ed Bureau films for the year Poultry Research Centre report University of California publications in classical archaeology Willings press guide Rapport de gestion de la Banque nationale suisse

1.1.3.6 Hlavn nzev se me skldat ze soubornho nzvu a oznaen zvislho nzvu a/nebo zvislho nzvu (t. j. souborn nzev, oznaen ady a/nebo nzvu ady, nzev hlavnho pokraujcho zdroje a neindividuln nzev plohy nebo suplementu; nzev hlavn edice, oznaen subedice a/nebo neindividuln nzev subedice, viz 1.1.5.2).

IEE proceedings. A Acta Universitatis Carolinae. Philologica Geographic abstracts. C, Economic geography Kits for tots. Bimonthly filmstrip additions Collection Armand Colin. Section de philosophie Art of advocacy. Structured settlements OSHA compliance manual. Application of key OSHA topics Attorneys textbook of medicine. Manual of traumatic injuries

1.1.4 Volba hlavnho nzvu 1.1.4.1 Pokraujc zdroje s jednou tituln strnkou 1.1.4.1.1 Jestlie se na tituln strnce vyskytuj dva nebo vce variantnch nzv v tme jazyce a/nebo psmu, za hlavn nzev se zvol nzev typograficky zvraznn nebo poadm prvn. 1.1.4.1.2 Jestlie jsou nzvy v rznch jazycch a/nebo psmech, hlavnm nzvem je nzev v jazyce a/nebo psmu textu pokraujcho zdroje. Jestlie nen mon toto hledisko uplatnit, za hlavn nzev se zvol nzev typograficky zvraznn nebo poadm prvn. 1.1.4.1.3 Pokud je monost zvolit mezi rozepsanou formou nzvu a akronymem nebo inicilami, kter zastupuj plnou formu, zvol se rozepsan forma (viz t 1.4.3).

Lorraine, information, encadrement Edin poznmka: Nzev se vyskytuje i jako LIEN

1.1.4.2 Pokraujc zdroj s vce ne jednou tituln strnkou 1.1.4.2.1 Jestlie m pokraujc zdroj vce ne jednu tituln strnku, jako je to v ppad vcejazynch pokraujcch zdroj s tituln strnkou v kadm jazyce a/nebo psmu, hlavn nzev se zvol z tituln strnky, kter je v jazyce a/nebo psmu textu hlavn sti pokraujcho zdroje.

39/114

Pokud se ned uplatnit toto hledisko (nap. v ppad soubnho textu ve dvou nebo vce jazycch nebo psmech), za hlavn nzev se zvol ten, kter je uveden na prav strnce (rekto) dvou protilehlch strnek nebo na prvn ze dvou nebo vce titulnch strnek titnch po sob vpravo. V ppad pokraujcch zdroj uspodanch zvratmo (tte-bche), kde se text a tituln strnky ve dvou rznch jazycch a/nebo psmech prezentuj jako rovnocenn, zvis volba hlavnho nzvu na rozhodnut bibliografick agentury. Nzev, kter nebyl zvolen za hlavn nzev, se stv soubnm nzvem (viz 1.3.1). Poznmka, kter vysvtluje vazbu zvratmo, se me uvst v oblasti 7. 1.1.4.2.2 Pokud popisovan pokraujc zdroj obsahuje vce ne jeden pokraujc zdroj, a souasn kad z nich m svoji vlastn tituln strnku a slovn, kad z nich se popisuje samostatn. Vhodn vysvtlen zpsobu popisu se uvd v oblasti 7 (viz 7.2.5). Stejnm zpsobem se postupuje pi zvratmo vzanch pokraujcch zdrojch s textem a titulnmi strnkami ve stejnm jazyce a/nebo psmu. 1.1.4.3 Variantn nzvy (jin ne soubn nzvy, viz 1.3), kter nebyly zvoleny za hlavn nzev, bez ohledu na to, zda se vyskytuj na tituln strnce (strnkch) nebo v jinch stech pokraujcho zdroje, se uvdj v oblasti 7 (viz 7.1.1.2). 1.1.5. Pepis V ppad pokraujcch zdroj, s vjimkou elektronickch, se pramen hlavnho nzvu uvd v poznmce (viz 7.1.1.1), pokud (a) se nzev pebr z nhrady tituln strnky pro titn zdroje, nebo (b) z pramene, kter nen preferovanm pramenem pro netitn zdroje. V ppad elektronickch zdroj se pramen hlavnho nzvu uvd vdy v poznmce. 1.1.5.2 Hlavn nzev se pepisuje z tituln strnky pesn, pokud jde o znn, ale nikoli o psan velkch psmen nebo interpunkci (viz t 0.4, 0.6, 0.7, 0.8).

The unbashed librarian Edin poznmka: Nzev se uvd jako The U*A*B*A*S*H*E*D librarian

Zejm tiskov chyby se pi zpisu hlavnho nzvu opravuj a nzev, kter se objevuje na pokraujcm zdroji, se uvd v poznmce. V ppad pochybnost, zda je pravopis nkterho slova sprvn, zapite slovo v takovm pravopise, jak se uvd.

Housing starts Edin poznmka: Nzev se v ro. 1, .1 objevil jako Housing sarts ale Lakeland libarian [sic] Edin poznmka: Nzev se objevuje jako Lakeland lib*arian

Pokud nzev obsahuje datum, jmno, slo atd., kter se od sla k slu, od sti k sti nebo od aktualizaci k aktualizaci mn, datum, jmno, sla atd. se vynechv. Toto vynechn se oznauje znakem pro vpustku, s vjimkou situace, kdy se vyskytuje na zatku nzvu.

Report on the Conference on Development Objectives and Strategy La sidrurgie franaise en IFLA CD Edin poznmka: IFLA CD 2001 Frommers Washington, D.C., on $ a day Edin poznmka: Na tituln strnce: Frommers Washington, D.C., on $35 a day

40/114

The annual report of Governor Edin poznmka: Na tituln strnce: The annual report of Governor Rhodes. Jmno guvernra se mn podle funknho obdob. Tagungbericht der sterreichischen Gesellschaft fr Gefsschirurgie Edin poznmka: Na tituln strnce: 2. Tagungbericht der sterreichschen Gesselschaft fr Gefsschirurgie

Vjimen se me velmi dlouh nzev zkrtit za pedpokladu, e to nezapin zmnu vznamu nzvu, podstatnou ztrtu informace a zaveden nesprvn gramatiky. Pokud se hlavn nzev zkracuje, uvede se vpustka. Pi krcen hlavnho nzvu nikdy nevynechvejte dn z prvnch pti slov (prvnch esti slov v ppad, e prvnm slovem je gramatick len). Pokud hlavn nzev obsahuje jakkoli daj, kter se zmiuje o starm nzvu, zapracovanm nzvu atd., co me, ale nemus bt gramaticky spojen se zbytkem nzvu, tento daj se jako soust nzvu nezapisuje. Vpustka se neuvd. Vztahy k jinm pokraujcm zdrojm se uvdj v poznmce (viz 7.2).

The serpentine muse nikoli The serpentine muse, incorporating the ASH newsletter Poznmka: Absorboval: The ASH newsletter International gas report nikoli International gas report, including World gas report Poznmka: Absorboval: World gas report

1.1.5.2 Jedinen a zvisl nzvy (viz 0.3.3.1)(viz t Ploha A) V ppad pokraujcho zdroje s hlavnm nzvem, kter se skld ze jedinenho nzvu a zvislho nzvu, prvnm dajem je souborn nzev, po kterm nsleduje oznaen zvislho nzvu nebo zvisl nzev nebo oba. Zvisl nzev se pmo ve k jedinenmu nzvu (ppady, ve kterch je potebn vsunout dal nzvovou informaci nebo daj o odpovdnosti, viz 1.4.7 a 1.5.5.13).

sti: Acta biologica. Protozoa tudes et documents. Srie C Journal of polymer sciences. Part A, General paper st a podsti: Analele Universiti Bucureti. Seria tiine sociale. Estetic Pubblicazioni dellUniversit cattolica del Sacro Cuore. Contributi. Serie 3a, Varia Suplementy, plohy: Dansk periodicafortegnelse. Supplement La lettre du maire. Textus et documents The Baker Street journal. Christmas annual Subedice: Collection Armand Colin. Section de philosophie Collection Points. Srie Science Studia religiosa Helvetica. Series altera

41/114

Pokud se popisuje ploha (doplnk) nebo zvltn ploha/voln ploha se zvislm nzvem, nzev hlavnho pokraujcho zdroje se uvd v oblasti 7 (viz 7.2.4.9). Pokud se popisuje subedice s zvislm nzvem, nzev hlavn edice se uvd v oblasti 6 (viz 6.1-6.6). Zvisl nzev (nzvy), kter se vyskytuje v pokraujcm zdroji, ale nikoli na tituln strnce, se uvd v hranatch zvorkch. 1.1.5.3 Oznaen edice (viz t Ploha A) Jakkoli sla i jin informace, kter se vztahuj k chronologickmu oznaen edice, se nezapisuj jako zvisl nzvy, ale uvdj se v oblasti 3 (viz 3.1.9 a 1.1.5.2).

Na titulnch strnkch: Nuovo archivio veneto. Ser. 2(18911900) Nuovo archivio veneto. Ser. 3 (1901-) Hlavn nzev: Nuovo archivio veneto

1.1.6 Varianty Varianty hlavnho nzvu, kter se vyskytuj v popisovanm pokraujcm zdroji, se uvdj v oblasti 7 (viz 7.1.1.2). 1.1.7 Zmny 1.1.7.1 Hlavn nzev Zmny v hlavnm nzvu si mohou vydat nov popis (viz 0.12 a 7.1.1.5). V ppad seril se nov popis vytv tehdy, pokud se v hlavnm nzvu vyskytne vznamn zmna (viz 0.12). Pokud se v hlavnm nzvu vyskytne mal zmna, vytvo se o n poznmka, pokud se to povauje za dleit (viz 7.1.1.5.1). V ppad integranch zdroj se nov popis nevytv a hlavn nzev se nahrad v existujcm popisu novm nzvem a star nzev se uvede v poznmce (viz 7.1.1.5.2). 1.1.7.2 sti a subedice Pokud se v prbhu vydvn pokraujcho zdroje z dvodu trval zmny v prav tituln strnky stane nzev sti nezvislm nzvem, tj. vyskytne se na vznamnjm mst ne souborn nzev a nsledn se me od nj oddlit, zdroj se popisuje pod nezvislm nzvem, kter se stal hlavnm nzvem. V tomto ppad se bval souborn nzev uvede v oblasti 6 jako hlavn nzev edice a oznaen sti, pokud existuje, jako slovn v rmci edice.

Studia latina Upsaliensia daj o edici: (Acta Universitatis Upsaliensis) British journal of applied physics daj o edici: (Journal of physics ; D)

42/114

Podobn se me dve zvisl nzev subedice stt nezvislm, subedice se pak popisuje pod tmto nezvislm nzvem, kter se stal jej hlavnm nzvem. V ppad, e se nzev hlavn edice uvd v oblasti 6, oznaen subedice, pokud existuje, se uvd jako slovn v rmci edice. 1.1.7.3 Suplementy a plohy Pokud se doposud zvisl nzev suplementu nebo plohy stv nezvislm, suplement nebo ploha se popisuje pod tmto nezvislm nzvem, kter se stal hlavnm nzvem. Nzev hlavn publikace suplementu se uvd v oblasti 7 (viz 7.2.4.8) 1.2 Oznaen druhu dokumentu (voliteln) 1.2.1 elem tohoto oznaen je urit obecnm vrazem a na samm potku popisu - tdu dokument, do kter pokraujc zdroj pat. Pokud ho pouijeme, oznaen druhu dokumentu se uvd bezprostedn za hlavnm nzvem. Uvd se v jazyce a psmu vybranm bibliografickou agenturou. 1.2.2 Pro pokraujc zdroje v titn form se me pout oznaen Titn text nebo jeho ekvivalent v jinch jazycch nebo psmech. Pro serily s relifnmi znaky se me pout oznaen Hmatov psmo nebo jeho ekvivalent. 1.2.3 V ppad pokraujcch zdroj v jin ne titn form se k oznaen druhu dokumentu, pokud ho pouijeme, postupuje podle doporuen ISBD vhodnho pro dan typ dokumentu. 1.2.4 Pokud se pokraujc zdroj skld ze zkladn a doplkov sloky/sloek, kter nepat k tmu druhu dokument (nap. zdroj v titn form doprovzen zvukovm diskem nebo mapou), oznaen druhu dokumentu se vztahuje pouze na zkladn sloku. 1.2.5 Pokud pokraujc zdroj obsahuje sloky, kter pat ke dvma nebo vce druhm dokument, piem dn z nich nen dominantn, pouije se oznaen druhu dokumentu Smen dokument nebo jeho ekvivalent. 1.3 Soubn nzev 1.3.1 Pokud jsou na tituln strnce pokraujcho zdroje nzvy ve vce jazycch a/nebo psmech, pak se nzev (nzvy), kter nen zvolen za hlavn nzev (viz 1.1.4), me zapsat jako soubn nzev (nzvy). Soubn nzvy se uvdj, pokud je to nezbytn pro identifikaci nebo se to pokld za dleit pro uivatele katalogu. V ppad zvratmo vzanch pokraujcch zdroj, kde se text a tituln strnky v dvou rznch jazycch a/nebo psmech prezentuj jako rovnocenn, nzev, kter jsme nezvolili za hlavn, se uvd jako soubn nzev. 1.3.2 Soubn nzev jako ekvivalent hlavnho nzvu, me mt tyt rzn formy (viz 1.1.3). 1.3.3 Zpsob zpisu 1.3.3.1 Soubn nzev uveden na tituln strnce se zapisuje pesn, pokud jde o znn, ale nikoli o psan velkch psmen a interpunkci. Dodruj se instrukce v 1.1.5, kter se tkaj zkracovn dlouhch soubnch nzv, vynechvn dat, sel atd. a zpisu zejmch tiskovch chyb.

43/114

Pokud je na tituln strnce vce ne jeden soubn nzev, tyto nzvy, pokud je uvdme, se zapisuj v poad danm typografickou pravou nebo v posloupnost daj na tituln strnce. Internationale volkskundliche Bibliographie = International folklore bibliography = Bibliographie internationale des arts et traditions populaires Art updates in video = Kunst nieuwigheden in video = Lo ltimo del arte en video Majaladda xeerka = Majallat al-qanun = Law quarterly review Swiss financial year book = Schweizerisches Finanz-Jahrbuch = Annuaire financier suisse = Annuario finanziario svizzero Soubn nzvy, kter se neuvedou v oblasti 1, uvdme v oblasti 7 (viz 7.1.2). 1.3.3.2 Soubn souborn a zvisl nzvy. V ppad pokraujcho zdroje s hlavnm nzvem, kter se skld ze soubornho a zvislho nzvu (nzv), soubn souborn nzev a soubn zvisl nzev, pokud takov existuje, se zapisuj za soubornm nzvem a zvislm nzvem. Godien zbornik na Zemjodelsko-umarskiot fakultet na Univerztetot ve Skopje. Zemjodelstvo = Annuaire de la Facult dagriculture et de sylviculture de lUniversit de Skopje. Agriculture Dansk periodicafortegnelse. Supplement = The Danish national bibliography. Serials. Supplement 1.3.4 Zmny Serily. Pokud se soubn nzev dopln, vynech nebo zmn v po sob jdoucch slech nebo stech, poznmka o tchto zmnch se uvede v oblasti 7 (viz 7.1.3), pokud se to povauje za dleit pro uivatele katalogu. Integran zdroje. Pokud se soubn nzev dopln, vynech nebo zmn v po sob jdoucch iteracch, zmn se popis tak, aby odrel stav v posledn aktualizace, a star nzvy se uvedou v oblasti 7 (viz 7.1.3), pokud se to povauje za dleit pro uivatele katalogu. 1.4 Dal nzvov informace V ppad pokraujcch zdroj jinch ne jsou aktualizovan voln listy se dal nzvov informace vynechv z popisu, pokud se nepovauje za dleitou pro uivatele katalogu, ppadn je mon ji zkrtit. Pokud se dal nzvov informace vynechv z popisu, me se uvst v poznmce (viz 7.1.2). Pi krcen dal nzvov informace se nesm vypustit dn z prvnch pti slov. Pokud dal nzvovou informaci zkracujeme, vynechn ozname znakem vpustky. Pro aktualizovan voln listy uvedeme dal nzvovou informaci, pokud je to nutn pro identifikaci, nebo se to povauje za dleit pro uivatele katalogu. Dal nzvov informace, kterou tvo pouze vrazy vztahujc se k aktulnmu obsahu, se neuvd.

44/114

1.4.1 Dal nzvov informace se me vyskytovat ve spojen s hlavnm nzvem nebo soubnm nzvem, jim je podzena. 1.4.2 daj o dal nzvov informaci me obsahovat daj o odpovdnosti, daj vztahujc se k nakladateli nebo distributorovi nebo detailm vztahujcm se k jinm popisnm dajm (nap. oznaen vydn), pokud takov daj tvo gramaticky nedlnou soust dal nzvov informace. Helvetia politica : Schriften des Forschungszentrums fr Geschichte und Soziologie der Schweizerischen Politik an der Universitt Bern 1.4.3 Pokud se hlavn nzev skld z inicily nebo akronym, nebo je obsahuje (viz 1.1.3.3) a jeho rozenou formu zskme z jinho pramene ne je tituln strnka, meme ji uvst v oblasti 7 (viz 7.1.1.3).

Collection CAP Poznmka:Rozen forma nzvu: Collection cls de lamlioration personnelle

Pokud se rozepsan forma pokld za hlavn nzev (viz 1.1.3.3), inicily nebo akronymy, kter se vyskytuj na tituln strnce, se mohou uvst jako dal nzvov informace.

Cahiers de lInstitut de linquistique de Louva