islám a islamismus ve střední asii
DESCRIPTION
Islám a islamismus ve Střední Asii. Literatura. Naumkin, V. V.: Radical Islam in Central Asia: Between Pen and Rifle (The Soviet Bloc and After). London: Rowman & Littlefield Publishers, 2005. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Islám a islamismus ve Střední Asii
Literatura• Naumkin, V. V.: Radical Islam in Central Asia: Between Pen and Rifle (The
Soviet Bloc and After). London: Rowman & Littlefield Publishers, 2005.• Keller, S. : To Moscow, Not Mecca. The Soviet Campaign Against Islam in
Central Asia, 1917-1941. London: Praeger, 2001.• Babadzhanov, B.: „Islam in Uzbekistan: From the Struggle for „Religious
Purity“ to Political Activism.“ In: Rumer, B. (ed.): Central Asia. A Gathering Storm? New York: Sharpe, 2002, s. 299-330.
• Babadjanov, B. – Kamilov, M.: „Muhammadjan Hindustani (1882–1989) and the Beginning of the ‘Great Schism’ among the Muslims of Uzbekistan,” in Stéphane A.Dudoignon and KOMATSU Hisao, eds., Islam in Politics in Russia and Central Asia: Early 18th to Late 20th Centuries. London: Kegan Paul, 2001, pp. 195–219;
• Malashenko. A. V. (ed.): Islam na postsovetskom prostranstve. Moskva: Centr Carnegi. 2001.
• Mikul‘skij, D. V.: Islamskaja partija vozrozhdenija Tadzikistana. Vostok, č. 6, 1994, s. 47-58.
Islám ve Střední Asii
• Tádžikistán, Uzbekistán, Fergánská kotlina• Kazaši, Kyrgyzové, Turkmeni
– Islamizace po roce 1788 (Kateřina II. Veliká)– Orenburžský duchovní sbor muslimů– Vyslání tatarských misionářů (silný vliv, počátkem
20. století jejich odstranění)
• Další náboženství– křesťanství (pravoslaví, katolicismus)– tengriánství
Tradiční islám
• Sunnité – hanafíja, umírněný islám• Šíitská menšina - ismaílíja v Badachšánu, formálně
některé turkmenské kmeny (vliv Persie)• Silný konzervativismus (nedostatek kontaktu se světem)
– Odpor proti ruské kolonizaci (andižanské povstání Vosse, 1898)– Džadídismus
• Kombinace se zvykovým právem• Silný súfismus (nakšbandíja, jasawíja, kubríja)• Tradiční regiony – Buchara, Samarkand• Poutní místa – Turkestán, Buchara
Politický islám
• Buchara– Buchoroi šaríf– Emír - velitel pravověrných (amír al-mu’mínín) –
duchovní autorita– duchovenstvo (ulamá)
• vůdčí politická síla na bucharském dvoře, bucharský Arq• šejch-ul-islám (v Chívě naqíb)• Konzervativní síla (protireformní)• Vzdělávání
• Autorita osmanského chalífy– Málo zpráv o reformách v Osmanské říši– Konzervativní hodnoty (od Amíra Timura)
Islám v carském Turkestánu
• Tolerantní postoj (Kaufmann)– Slabost carské vlády– Šaríatské a adatové soudnictví– Vzdělávací sféra
• Konec 19. století– Zvýšení podílu muslimů na byrokratické
správě– Větší moc duchovenstva – povstání (Andižan,
1898)
Sovětská žena• Hamza – Chudžum, strhávání parandži• Preference žen – ženské odbory KS (kolchozní kluby), nezávislost, práce
na polích (sběr bavlny)• Ekonomická situace – zapojení žen do výroby (těžká práce, ženské kvóty)• Kvóty pro zastoupení žen v orgánech strany• Otevření škol (alfabetizace)• 2. světová válka – odvody mužů na frontu, příchod žen z Ruska• Sekularizace společnosti x zachování patriarchality rodiny• Na reálné úrovni
– zachování tradic (polygamie, domluvená manželství apod.)– nedostatečné možnosti kariéry a vzdělání (ztráta ceny)– Politika – Jadgar Nasreddinova (UZB)– Dvojí role (práce + děti)– Shánění zásob– Ostrakizace rozvodů– Na venkově špatné pracovní podmínky – bavlníková pole (30 Rbl), továrny
Genderové problémy v současnosti
• Ambivalence– Město/venkov– Konzervativní/liberální prostředí– Rusifikace (jiná pravidla pro tuské ženy)
• Retradicionalizace společnosti– Růst nezaměstnanosti – primární dopad na ženy, uvolnění z vedoucích kádrů (předsedkyně
kolchozů) či intelektuální práce– Základní prvek ženy – výběr ženicha a svatba (nigoh, kalym – státní kalym)
• Starost o manžela (vizitka ženy)– 1992 – hlasování o legalizaci polygamie v KG– Klanové struktury, korupční systém a lumpenizace společnosti (rezignace, obrácení k
muslimským tradicím, nekvalifikované práce pro ženy)– Skrytá i otevřená polygamie (odsouzení dlouho nevdaných nebo rozvedených žen)
• Feminizace společnosti– Nevýdělečné intelektuální profese – učitelky, knihovnice– Sociální a ekonomické podmínky (živitelky rodiny) – „na doplňujícím příjmu ženy závisí
životní úroveň rodiny“– Bohaté vrstvy – ženská otázka se objevuje v menší míře
• Žena a islám – diskuse o návratu ženy do své tradiční role (rozpor intelektuálek a konzervativních kruhů)
Komunistický islám – 20. léta
• Počáteční určitá tolerance (islámský socialismus)• Likvidace duchovních
– Vyslání na Sibiř, do Gulagů– Řada nevinných lidí
• Chudžum – ofenzíva proti ženským šátkům (často však pouze formální), Hamza– Reakce komunistických funkcionářů– Hamza (Šahimardan)– Ateistické kluby v kolchozech (preference žen)
• Reakce na chudžum– Pokračující polygamie (i partajní tajemníci)– Zachování islámských rituálů– Zachování poutí ke svatým místům (Turkestán, Buchara, Konya Urgenč
aj.)
Komunistický islám - 30. a 40. léta
• Velké čistky– Kooptovaní duchovní – džadídisté, komunističtí
funkcionáři– První revolucionáři
• Formální obroda islámu– Vytvoření bezpečného týlu (2. světová válka)– Oficiální duchovenstvo – licence– SADUM
• otevření některých mešit• madrasy - Taškent, Mir Arab v Buchaře (nízká úroveň výuky,
kontrola KGB)• Oficiální fatwy• Zia ud-din Bobochanov
Pololegální sovětský islám• „domácí“ teologové
– kroužky žáků (hudžry)– maulaví hadží Muhammadžán Hindustóní-Rustamov (imám mešity
Maulána Čarchí v Dušanbe)• Uvolnění za Chruščova – Orientální ústavy
• Vesničtí stařešinové• Čajchány
– Výuka arabštiny, Koránu a hadíthů• Poutě – kolchoznické zájezdy• „jsem komunista, ateista, ale zároveň jsem muslim.“• Islám za Brežněva (Rašidov v Uzbekistánu)
– folklórní atribut– chybějící kontakt s muslimským světem (vliv na postsovětské období)
• Pololegální skupiny – Žáci Hindustóního – Fergánská kotlina (Mudžaddidíja)
Islám v 80. letech• Okupace Afghánistánu
– Inspirace pro Tádžiky, Uzbeky, případně Turkmeny– Literatura (často extremistického zaměření)
• Uvolnění situace– Oficiální obnovování mešit– Příliv literatury (často wahhábistického zaměření), posun termínu wahhábista– Zhoršení ekonomické situace – příliv mladých lidí (radikálnější), podpora ze
zahraničí– Spor s tradiční středoasijskou formou islámu
• Vznik politických stran– Nacionální, demokratická, islámská ideologie– Omezená spolupráce (Tádžikistán)– 1989 – islámská demokratická strana v Namanganu– 1990 – Islámská strana obrody SSSR
• Brzký rozpad na regionální frakce (tádžická, tatarská, ázerbájdžánská, uzbecká)
Postsovětský islám
• Islamizace společnosti– Znovuobnovení obřadů, mešit (1989-1993, pětkrát více mešit)– Zavedení některých muslimských svátků jako státních (kurban
bajram, oraza bajram)• Organizace – Adolat, IMU, Hizb-ut-Tahrír, Akromíja
– Potlačování radikálních organizací ze strany režimů• Růst zahraničního vlivu - Saudská Arábie, Afghánistán
(válka v Tádžikistánu)• Diskreditace politického islámu - válka v Tádžikistánu,
propaganda• Turkmenistán
– státní náboženství Ruhnáma– omezení studentů teologie (výuka dle Ruhnámy)– mešita Geok Tepe, Ertogrul Ghazi mešita v Ašgabatu)
Islámské skupiny v Uzbekistánu• Adolat
– 1991 – ovládnutí Fergánské kotliny– Tvrdé sankce za přestupky– Postupně v nemilosti u režimu (návštěva Karimova v Namanganu v roce 1991)– Likvidace skupiny – řada lidí přešla do dalších hnutí
• Islámské hnutí Uzbekistánu (Turkestánu)– Svržení „káfirského režimu“ Karimova, nastolení islámského státu (fergánská
kotlina, Střední Asie)– Ekonomická situace, zatýkání věřících (tzv. wahhábisté, narušení ústavního
pořádku RU)– Reakce Karimova - teroristé– spojení s Tálibánem, podpora al-Qáidy (finance, literatura)– 1999-2000 – batkenské války– Vůdcové Tóhir Juldoš (do r. 2001 Džuma Namangání)– dnes základny v Pákistánu– obchod s narkotiky – finanční zajištění, nábor nových lidí
• Akromíja– odštěpení od Hizb-ut-Tahrír– specifika Fergány– události v Andižanu 2005
Islámská strana obrody Tádžikistánu
• 1992 – pokus Karateginu a Garmu o převzetí moci (pod hesly demokratizace)
• Vláda národního usmíření (květen-prosinec 1992)– islamisté + nacionalisté– neschopnost vyrovnat se s ekonomickým propadem 1992– Růst radikálních tendencí (islámské zákony) a kriminality, venkovští polní velitelé– Chaos a počátek násilných střetů (září 1992)– Negativní přijetí populací v Dušanbe– Opora v opozičních regionech (Garm, Karategin, intelektuálové)– Nástup kontrelity na podzim 1992 (dobytí Dušanbe Národní frontou, instalace
Rahmónóva do čela země)• Občanská válka 1993-1997
– Střídavé střety v Karateginu, Garmu a v jižních oblastech (desítky tisíc uprchlíků)– Hlavní štáb opozice v Afghánistánu (podpora ze strany Ahmada Šáha Mascúda),
Spojená tádžická opozice (sjednocení)– Růst moci Kuljóbu – postupné vytlačení polních velitelů (provládních i
opozičních) ze správy země
Poválečná ISOT
• Zhoršení ekonomické situace– rozmach obchodu s narkotiky (zapletení některých polních velitelů
• Mírová dohoda– Aktivní přístup Núrího – ocenění Rahmónóva– 30% kvota na zastoupení ve všech státních úřadech (vlastní „votčiny“
Mirzo Zijojev, Himmetzode– Diskreditace
• Důsledky války – Nepopularita Islámské strany, slabá voličská základna– Spolupráce s vládou– Ústup od myšlenky islámského státu– Není ostře protiamericky vyhraněná– V současnosti pragmatické vedení Muhammad Kobírí – vzájemná
tolerance s režimem prezidenta Rahmónóva
Hizb ut-Tahrír• 1992 – první buňky, rozšíření do celé Střední Asie• Ideologie
– Islámské právo a fundamentalistický islámský stát – Islámský chalífát s nutností vybudovat světovou základnu– První základna ve Střední Asii– mírumilovné cíle
• mj. 100% zaměstnanost, bezplatná zdravotní péče.• Nedělá rozdíl mezi národnostmi• Ideální beztřídní a beklanová společnost – „islámský komunismus“ (jednotlivé buňky –
vytváření vlastních klanů)– celosvětová organizace – jediná správna („na světě bude 77 muslimských sekt,
jediná – tj. Hizb ut-Tahrír – je správna• Interakce s dalšími organizacemi
– Přesun kádrů z IMU – radikální a vojenské elementy– Možnost kontaktů s hnuitím Tálibán (podobné ideologické cíle, jiné prostředky)
• Politické působení– politické kampaně (starostové a hlavy okresních akimatů v Kyrgyzstánu
financovaní z peněz Hizb ut-Tahrír
Život v Hizb ut-Tahrír• Prostředky náboru – efektivní propaganda
– letáky, CD, pásky– Ideologický boj s místními autoritami (vzdělanostní potenciál)– prodej literatury téměř na každém stánku s náboženskou literaturou
(Tádžikistán)– Protiruská a protizápadní propaganda
• Rusko – stát nevěřících, koloniální velmoci (příčina občanské války)• Širší kontext – boj islámu a dalších civilizací (muslimové – oběti)
– Kritika států – korupce, klanovost• Struktura hnutí
– malé buňky, izolované od sebe– přesně stanovená práva a povinnosti jednotlivých členů
• Nebezpečí pro režimy– Dobrá organizace, přísná hierarchie, promyšlená propaganda, (podpora
zvenčí, literatura)
Závěry
• Rostoucí aktivita islámských stran– Kritika režimů (sociální a ekonomické podmínky)
• Přeceňovaný problém– Paušalizace problému (dopad na řadu nevinných lidí)– Bludný kruh - útlak režimů – noví rekruti– Skuteční radikálové unikají– Limity – dialog režimů s islámskou ideologií (přirozený
vývoj, dorůstání nové generace)– Efekt „Pahlawí“ – podpora autoritářských režimů ze
strany Západu (Uzbekistán)• „lokajové Západu/Ruska“