Foo_Fighters_f6f2.html

Foo Fighters

The Foo Fighters na koncert, listopad 2007Zkladn informacePvod USA Seattle, Washington, USAAlternative rocknry Hard rockPost-grungeAktivn roky 1995 - souasnostVydavatel RCA, CapitolWeb www.foofighters.comlenovDave GrohlTaylor HawkinsNate MendelChris ShiflettDvjlenovPat SmearWilliam GoldsmithFranz Stahl

Foo Fighters je americk rockov kapela, kterou v roce 1995 zaloili DaveGrohl, Nate Mendel, William Goldsmith a Pat Smear.

Pojmenovali se podle vrazu z druh svtov vlky oznaujcneidentifikovan ltajc pedmt. Ti z jejich esti studiovch alb bylyocenny cenou Grammy v kategorii Best Rock Album. Jejich psn se stalysoust mnoha soundtrack (nap. Godzilla, Mission: Imposible 2, Vskot2). Celosvtovho ohlasu doshly singly This Is a Call", Everlong",Learn to Fly", All My Life", Times Like These", Best of You", DOA",The Pretender" a Long Road to Ruin."

Sloen skupiny se mnohokrte mnilo. Williama Goldsmitha za bicmivystdal v roce 1997 Taylor Hawkins. Kytarista se v kapele mnil dvakrt,nejprve v roce 1997 Pata Smeara vystdal Franz Stahl a toho v roce 1999nahradil Chris Shiflett.

Diskografie

Studiov alba

*1995 - Foo Fighters*1997 - The Colour and the Shape*1999 - There Is Nothing Left to Lose*2002 - One by One*2005 - In Your Honor*2007 - Echoes, Silence, Patience and Grace

iv nahrvky

*2006 - Skin and bones

Singly

*1995 - Exhausted"*1995 - This Is a Call"*1995 - I'll Stick Around"*1995 - For All the Cows"

Extern odkazy

logo Wikimedia CommonsWikimedia Commons nabz multimediln obsah k tmatu

*Oficiln strnka Foo Fighters*FooArchive.com: Sbrka rozhovor s Foo Fighters*FooFans.com: Fanoukovsk strnka*www.fftabs.com: Texty a Taby

Footsteps_in_the_Dark_6022.html

Footsteps in the Dark

Footsteps in the DarkFootsteps in the Darknr: |komedie, mysteriozn, krimiNmt: |Ladislas Fodor, Bernard Merivale, Jeffrey DellVrobaReie: |Lloyd BaconProdukce: |Robert Lord, Hal B. WallisScn: |Lester Cole, John WexleyHudba: |Frederick HollanderKamera: |Ernest HallerStih: |Owen Marks|Errol Flynn, Brenda Marshall, Ralph Bellamy,Hraj: |Alan Hale, Lee Patrick, Allen Jenkins,|Lucile WatsonRozpoet: |DistribuceDistribuce: |Warner Bros. PicturesPremira: |8. bezen 1941Dlka: |96 minutJazyk: |anglitinaPedchozdl: |Nsledujcdl:|Podrobnosti ofilmu na IMDb (anglicky)

Footsteps in the Dark je americk filmov komedie reisra Lloyda Bacona zroku 1941, natoen podle divadeln hry Blondie White Ladislase Fodora,Bernarda Merivala a Jeffrey Della. V hlavn se objevil slavn Errol Flynn.

Dj

PeskoitVarovn: Nsledujc st lnku vyzrazuje zpletku nebo rozuzlen dla.

Ven finann poradce Francis Warren (Errol Flynn) se ve volnm asezabv psanm spnch detektivek. Zlomysln inspektor Mason (Alan Hale)o dvojm Warrenov ivot v a pli si jeho detektivnch schopnostnepovauje. Pot, co zkritizuje nejnovj Warrenovu knihu v rozhlasovrecenzi, nabdne spisovateli, e me ut svch detektivnch schopnost kvyeen jistho kriminlnho ppadu.

Warren tak pichz v ppadu mrtvho obchodnka se perky ihned na stopunebezpen tanenice Blondie White (Lee Patrick). Vydv se za bohathomajitele ran a zlatho dolu a dostv se do blzkosti Blondie White.Jeho manelka Rita (Brenda Marshall) vak manela podezv a nech hosledovat soukromm detektivem, kter jeho vztah k Blondie odhal.

Warren tak mus pesvdit nedvivho inspektora Masona o vin Blondie,ubezpeit svoji manelku o sv vrnosti a navc nastrait rafinovou pastsamotn vraedkyni.

Konec sti lnku, kter vyzrazuje zpletku nebo rozuzlen dla.

Hraj

*Errol Flynn - Francis Monroe Warren II*Brenda Marshall - Rita Warren*Ralph Bellamy - Dr. R.L. Davis*Alan Hale - policejn inspektor Charles M. Mason*Lee Patrick - Blondie White*Allen Jenkins - Mr. Wilfred*Lucile Watson - Mrs. Agatha Archer*William Frawley - Det. 'Hoppy' Hopkins*Roscoe Karns - Monahan*Grant Mitchell - Wellington Carruthers*Maris Wrixon - June Brewster*Noel Madison - Leopold Fissue*Jack La Rue - Ace Vernon*Turhan Bey - Ahmed*George Campeau - nvtvnk variet (scna odstranna)*Sol Gorss - nvtvnk variet(scna odstranna)*Harry Seymour - Straight Man (scna odstranna)*Peter Ashley - reportr*Wade Boteler - policejn serant*Glen Cavender - nvtvnk variet s brlemi a knrkem*Richard Cramer - detektiv pivdjc Vernon*Alan Davis - reportr*John Dilson - koroner*Sarah Edwards - Mrs. Belgarde*Betty Farrington - Mrs. Jenkins*Frank Faylen - Gus (taxik)*James Flavin - policejn hlasatel*Jerry Fletcher - Alex*Eddie Graham - nvtvnk variet s vysokm elem*Creighton Hale - Mr. Harlan*Chuck Hamilton - policista dc patrolovac vozidlo*Winifred Harris - Miss Perry*Harry Hayden - Mr. Willis, Warrenv asistent*Robert Homans - pstavn policejn kapitn*William Hopper - policejn sekret*Olaf Hytten - Horace (Warrenv sluha)*Reid Kilpatrick - hlasatel v radiu (pouze hlas)*Frank Marlowe - reportr*Frank Mayo - Joe (policista)*Jack Mower - serant policie Brent*David Newell - policista eskortujc Juna*Ted Oliver - policista vyslchajc majitele jachty*Pat O'Malley - Mike*Garry Owen - Horatio Jackson*Bob Reeves*Sam Rice - nvtvnk variet*Walter Sande - nmonk ve variet)*Cliff Saum - nvtvnk variet kajc Oh, yeah!*Charles Sullivan - vrchn nk*Frank Wilcox - agent FBI Harrow*Sonny Boy Williams - Tommy Jenkins*Tom Wilson - nvtvnk variet kajc "You said it, blondie!"

Zajmavosti

*Film vychz z hry Katzenzungen Ladislase Fodora napsan podpseudonymem W. George Selous. Do anglitiny byla hra adaptovnaBernardem Merivalem. Autorem nkterch dialog je i Jeffrey Dell. Hrabyla uvedena v Londn pod jmnem Blondie White.

Extern odkazy

*Footsteps in the Dark na IMDb*Footsteps in the Dark na SFD

Folkrock.html

Folkrock

Folk rockPvod ve Folk, Rock, Popstylech:Kulturn pozad: 60. lta, USATypick Elektrick anstroje: akustick kytara -Baskytara - Bic -PianoVeobecn Nejvce, v 60. apopularita: 70. letech, dnesstle velkzkladna fanoukPodstylyCeltic rock, Electric folk, FolkMetal, Psych Folk

Folkrock je hudebn smr, kter vznikl potkem 60. let elektrifikacamerickho folku - zaal tedy vyuvat elektrick kytary, klvesy(pozdji) a dal nstroje vyuvajc zesilovae a zvukov zkreslen,tak se zde zaaly objevovat hudebn skupiny, kter se nebly pout ibic. Tento styl sv znn sice zsadn pozmnil, ale jen co se tezvukovho vyjden, hudebn zstal stejnm, folkovm, hudebnm stylem snzvuky lidov hudby a rockovm rytmem nebo zaujetm.Ovlivnil spoustu hudebnch prvk a stal se jednm z nejvznamnjchautorskch zdroj americk populrn hudby.

Nkte znm pedstavitel folkrocku v zahrani: The Byrds, Bob Dylan,Neil Young, Van Morrison, Bruce Springsteen, Simon and Garfunkel, LeonardCohen, Suzanne Vega

The Byrds je kapela, kter je prkopnkem tohoto hudebnho stylu. BobDylan a Neil Young jsou dalmi interprety, kte si folkrock osvojili,pomohli ho popularizovat a dali mu dal podobu.

Nkte pedstavitel folkrocku v esk republice: Nerez, echomor,Fleret, Hromosvod, Modr pondl a dal...

Folklor_i_Spolenost_9b74.html

Folklor i Spolenost

Folklor i Spolenost zkratka FiS je politick hnut psobc v eskrepublice. Registrovan Ministerstvem vnitra bylo 30. prosince 2004. Bylojednm z uskupen kandidujcch ve volbch do Poslaneck snmovny v roce2006, kandidtn listinu vak pihlsilo pouze v Jihomoravskm kraji.

Charakteristika

Souasnm (kvten 2006) pedsedou je Miroslav Lejsek. Hnut samo o sobtvrd, e nen ani levicov ani pravicov, v krtkm volebnm programujsou obsaeny prvky pravicov i levicov, d se vak ct, e pevaujsp ty levicov (zdravotnictv zdarma, nrok na dchod po odpracovn 30let, dotace do zemdlstv atd.). Prvnm a zejm hlavnm bodem programuvak je, e chce podporovat amatrsk sport a kulturu, zjmovou innostdt a mldee, zachovat nrodn kulturn pamtky a tradice, zejmnafolklorn tradice a lidov umleck emesla.^[zdroj?]

Informan zdroje o tomto hnut jsou stroh, zejm nem ani vlastndomovskou webovou strnku.

Volebn vsledky

Hlasy % mandtyVolby do Poslaneck snmovny 2006 574 0,01 0

Souvisejc lnky

*Volby do Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky 2006

Extern odkazy a zdroje

*Rejstk ministerstva vnitra (PDF)*Volebn program pro volby do Poslaneck snmovny Parlamentu eskrepubliky 2006*http://www.liberalnistrana.cz/archiv.php?co=1156809272*Kandidtn listina v Jihomoravskm kraji*lnek Zprva o politickm dn z denku Prvo na liberalnistrana.cz

Folikuly_stimulujc_hormon.html

Folikuly stimulujc hormon

struktura folitropinu

Folitropin, (folikuly stimulujc hormon, FSH) je jeden ze skupinylidskch pohlavnch hormon vyskytujc se u obou pohlav.

U en podporuje rst folikul (vajenkovch vk) ve vajencch atvorbu estrogenu. U mu vyvolv rozmnoovn pohlavnch bunk(spermatogenezi).

Folitropin je produkovn pednm lalokem hypofzy.

Folitropin (FSH) je glykoprotein o relativn molekulov hmotnosti asi 30kDa. FSH se skld ze dvou rznch, nekovalentn vzanch podjednotek a ab. Podjednotka a se vyskytuje i u ostatnch glykoproteinovch hormon,t.j. lutropinu (LH), tyreotropinu (TSH) a choriovho gonadotropinu (hCG),kter je primrn produkovn placentou. Podjednotka b je specifick prodan hormon, uruje biologickou a imunologickou specifitu a umoujerozlien FSH od ostatnch glykoproteinovch hormon. inek FSH se u mua en li.

U en se FSH a LH vzjemn dopluj pi kontrole gonadlnch funkc,indukuj ovulaci a pispvaj k rozvoji lutho tlska. Hladiny FSHcyklicky kolsaj. Vzestup sekrece pohlavnch steroid zrajcm folikulembhem prvn sti cyklu je zodpovdn za sekren pk a nsledn zaovulaci. Sekrece LH v pulsech podporuje rozvoj lutho tlska. luttlsko pak produkuje zvyujc se mnostv progesteronu a estradiolu. Pichybjc fertilizaci je sekrece FSH a LH blokovna vysokou hladinousteroidnch hormon (negativn zptn vazba). V thotenstv funkci LHpebr hCG (podporuje sekreci progesteronu lutm tlskem).

U mu FSH spolu s LH a testosteronem stimuluje spermatogenezi. Bhempuberty FSH indukuje odpov Leydigovch bunk na LH. Sekrece FSH a LH jestimulovna hypotalamickm dekapeptidem (hormon uvolujc gonadotropin -GnRH).

Folke_Bernadotte_e7d0.html

Folke Bernadotte

Hrab Folke Bernadotte z Wisborgu (2. ledna 1895 17. z 1948) bylvdsk diplomat, kter zskal reputaci svm vyjednvnm o proputn 15000 vz z nmeckch koncentranch tbor bhem druh svtov vlky. Podruh svtov vlce byl jako renomovan diplomat povoln jako prostednkv arabsko-idovskm konfliktu bhem prvn arabsko-izraelsk vlky. 17.z 1948 byl na nj pslunky Lechi spchn atentt v zpadnmJeruzalm a Bernadotte byl na mst mrtev.

Bernadotte byl potomkem vdskch krl. Jeho ddekem byl vdsk krlOskar II., Folkeho otec princ Oskar se vak vzdal pslunosti k dynastiia byl mu udlen titul hrabte z Wisborgu jeho strcem Adolfem I.,velkovvodou lucemburskm.

Bernadotte byl enat (jeho manelka byla Amerianka Estelle Manville) aml tyi syny.

Druh svtov vlka

Jako mstopeseda vdskho ervenho ke a oban neutrlnho sttupracoval Bernadotte jako prostednk mezi Nmeckem a spojenci. Na sklonkuvlky obdrel nabdku kapitulace Heinricha Himmlera pod podmnkoupokraovn spolenho boje proti Sovtm. Tato nabdka byla postoupenajak Churchillovi tak Trumanovi, avak byla okamit odmtnuta.

Bhem vlky zachrnil vce ne 15 000 vlench zajatc ze zpadn Evropyz nacistickch koncentranch tbor, vetn asi 10 000 id.

Vyjednava OSN

V ervnu 1948 se Bernadotte ujal funkce hlavnho vyjednavae mezizneptelenmi stranami arabsko-idovskho konfliktu. Bernadotteho ideaspovala ve vytvoen unie dvou stt Arab a id, zahrnujcho zemobou nkdejch britskch mandt, Palestiny a Zajordnska (tj. pvodnhomandtu Palestina).

Prvn pln

*Negev (tou dobu obsazen z sti egyptskmi a izraelskmi vojsky) budezahrnuta cel do arabskho sttu*Cel zpadn Galilea se stane soust idovskho sttu*Jeruzalm bude soust arabskho sttu s rozshlou autonomi proidovsk obyvatelstvo a garantovanm pstupem ke vem svatm mstm*Zven statu Jafy (kde ped vlkou ila poetn arabsk populace)*Haifa (dobyt izraelskmi oddly a oputn arabskmi obyvateli) budeustavena jako svobodn pstav*Letit v Lydd (Lodu) bude ustaveno jako mezinrodn zna

Tento pln byl s neskrvanm rozhoenm zamtnut obma vlcmistranami. Bernadotte pot odjel do vdska, aby se 16. z vrtil s novmnvrhem.

Druh pln

Druh pln byl rozdlen na sedm zkladnch pepoklad a devti poadavk.Pepoklady znly:

*V Palestin by ml bt nastolen mr a vle nastolit harmonick vztahymezi idy a Araby*Stt Izrael existuje a nen dvod, pro by tomu tak nemohlo bt a proby tento fakt ml bt zpochybovn*Hranice stt mus bt bu uznny zastnnmi stranami, nebo OSN*Draz by ml bt kladen na homogenitu a celistvost svench zem atud nen nutn se dit striktn hranicemi vytyen plnem OSN z 29.listopadu 1947*Pva a nroky uprchlk by mla bt jasn definovna*Jeruzalma by se mla tkat zvltn dohoda*Zodpovdnost mezinrodnho spoleenstv by mla bt dna najevozrukami dleitmi k pekonn vzjemn nedvry a v souladu slidskmi prvy

*Souasn klid zbran by ml bt nahrazen co nejdve mrovou dohodounebo alespo dohodou o pm*Hranice mezi idovskm a arabskm sttem by v ppad absence dohodymla vytyit OSN*Negev by mla bt arabsk*Oblast od Falde na sever a po Ramlu a Lyddu by mla bt arabsk*Galilea by mla bt idovsk*Haifa by mla bt svobodnm pstavem a Lydda svobodnm letitm*Jeruzalm by ml bt zvltn oblast pod kontrolou OSN*OSN by mla pevzt ztitu nad eenm celho konfliktu*Arabt uprchlci z zem kontrolovanch Izraelem by se mli vrtit dosvch domov, eventuln by jim mla bt piznna kompenzace

Tak tento nvrh byl obma stranami odmtnut. idovsk strana nesouhlasilase vzdnm se dobytho, udrenho a draze zaplacenho zem, stejn jakose nehodlala smit s nvratem uprchlk, kte podle jejich tvrzenodchzeli ze zem vtinou dobrovoln (ppadn se astnili boj protiIzraeli), akoli jim bylo jasn eeno, e nov stt Izrael uznv jejichprva a povauje je za sv obany. Arabsk strana v t dob rovn nebylapipravena na dln kompromisu a existenci jakhokoli idovskho sttupovaovala za nemyslitelnou.

Atentt

Folke Bernadotte pedloil svj nvrh 16. z 1948. Druhho dne, pot cobyl jeho nvrh odmtnut, Bernadotte cestoval spolen se svm doprovodemdo zpadnho Jeruzalma. Pobl budovy YMCA v zpadnm Jeruzalm jimcestu pehradil jeep s mui obleenmi do izraelskch armdnch uniforem.Jeden z ozbrojench mu seskoil z jeepu, prostril oknem Bernadottehovozu automatickou pistoli a vyplil dovnit dlouhou dvku. Bernadotte ajeho pobonk, plukovnk Andr Serot, byli na mst mrtvi.

Vrazi nebyli nikdy dopadeni ani postaveni ped soud. K toku se pozdjipihlsila Lechi, idovsk teroristick organizace, kter ji bylazodpovdn za vradu Lorda Moyna. ast Lechi na vrad byla pozdjinkolikrt zpochybovna. ada jejch pslunk se ocitla ve vzen,Lechi byla ze strany Hagany a Irgunu odzbrojena a v podstat pestalaexistovat. Jej vedouc initel skonili po zbytek vlky ve vzen, alepo skonen boj v roce 1949 byli omilostnni. Jeden z podezelch naplnovn nebo spoluasti na vrad byl i Jicchak amir, pozdjizraelsk premir, nebo Natan Jelin-Mor, poslanec Knessetu.

Folk_metal.html

Folk metal

Pvod ve stylech: Black metalFolkHeavy metalPower metalKulturn pozad: RznTypick nstroje: Elektrick kytara- Baskytara - Bic- HousleVeobecn Regionln vpopularita: Evrop, trochu vUSAPodstylyCeltic metal, Oriental metal

Folk metal je hudebn styl kombinujc metal s lidovou hudbou. Zazakladatele tohoto nru jsou povaovni Skyclad se svm debutem TheWayward Sons of Mother Earth. Pod tento styl spadaj i smry jako paganmetal, troll (forest) metal, viking metal a celtic metal.

Hudebn nstroje

V tomto stylu se krom bnch metalovch nstroj jako jsou elektrick abasov kytara a bicch asto pouvaj i klvesy a netradin nstroje,napklad housle, dudy, fltna, brumle nebo trubka. Zpvk asto pouvhlub a hrub hlas, me se uchlit i ke van i growlingu. V nkterchskupinch se mohou vyskytnou i ensk vokly.

Texty psn

Podnry folk metalu se od sebe asto odliuj pouze texty psn, kterjsou pro kad z nich charakteristick. Obecn se vak texty psn tkajprody, nvratu k rodn ve a opovrhovn kesanstvm, vlen nebohodovn.

Znm skupiny

*Skyclad (Velk Britnie)*Korpiklaani (Finsko)*Finntroll (Finsko)*Eluveitie (vcarsko)*Cruachan (Irsko)*Beltaine (esko)*Trollech (esko)*Hromovlad (Slovensko)*Adultery (esko)*In Extremo (Nmecko)

Ukzky

*Eluveitie - Of Fire, Wind & Wisdom*Korpiklaani - Wooden Pints*Trollech - Poustevnk*-In Extremo - Herr Mannelig

Tento lnek o metalov skupin, hudebnkovi, nahrvce nebo nruje pli strun nebo neobsahuje dleit informace.

Folklr.html

Folklr

Folklr (z anglickho folk lore - lidov znalosti) je oznaen pro projevylidov kultury, kter za zachovvaj na uritm zem po pedcch. Jsou topedevm pslov, hdanky, vyprvn, pohdky, legendy, kanky(poekadla), lidov psniky, balady, zvyky, tance, lidov emesla aj.

Folklrn obady nebo zvyky se asto tkaj bu socilnch obad vprbhu roku (donky, posvcen, Vnoce, Velikonoce) nebo socilnchobad v prbhu lidskho ivota (narozen, svatba, poheb).

Folklr se projevuje i v hmotnm vyjden - jako malstv, architektura,rukodln vrobky, textil, perky, oblkn nebo i gastronomie.

Souvisejc lnky

*Folk*Lidov hudba

Follow_The_Leader_f515.html

Follow The Leader

upravit Tento lnek potebuje pravy. Mete Wikipedii pomoci tm, e hovylepte. Jak by mly lnky vypadat, popisuje strnka Vzhled astyl,konkrtn problmy tohoto lnku mohou bt specifikovny na diskusnstrnce.

CD umlce KoRnVydno 18. srpna 1998nr Nu-metalDlka 47:00Vydavatelstv Epic RecordsProducent/i Ross RobinsonKoRn chronologickyLife is Peachy Follow the Leader Issues(1996) (1998) (1999)

Tracklist

1.It's On!2.Freak On A Leash3.Got The Life4.Dead Bodies Everywhere5.Children Of The KoRn6.B.B.K.7.Pretty8.All In The Family9.Reclaim My Place10.Justin11.Seed12.Cameltosis13.My Gift To You14.Bonus: Earache My Eye

Folkov_kvtek.html

Folkov kvtek

Folkov kvtek je folkov festival, kter je zroveautorsko-interpretan sout folkovch nadj do 18 let. Prvn Folkovkvtek se uskutenil v roce 1992. Poadatelem soute, kter se kon kadrok na Konopiti, je organizace Kvt - sdruen klub dt a dtskchdomov v R.

Extern odkazy

*http://www.folkovykvitek.cz

Folimanka.html

Folimanka

Nov oteven sportovn arel v parku. Hran frisbee

Panoramatick pohled z Nuselskho mostu

Prask park Folimanka se rozkld na pomez Vinohrad, Nusl a NovhoMsta, v prostoru mezi potokem Botiem, Novomstskmi hradbami a ulicBlehradskou.

Podl potoka je park ploch, avak smrem ke Karlovu strm stoup. Kamennzdky ve svahu jsou pravdpodobn pozstatkem zdejch vinic. V parkuvedle domcch devin jako javor a jasan rostou jet pozstatky bvalzahrady ovocn stromy, nap. hrun. Pestrou klu strom obohacuj ijehlinany a kee. Park krom flory zdob tak ada plastik a dv fontny.

Park svj nzev dostal po ji neexistujc vinici, jej prvn majitel sejmenoval Jakub Foliman. Prvn zmnka ve vininch knihch se objevuje roku1353. Piblin o 100 let pozdji se v zznamech krom vinice uvd imerukov sad. Usedlost, kter zde stvala v mstech dnench pahork vestedn sti parku, vznikla pravdpodobn v 18. stolet.

Spolek pro zzen dtskho ortopedickho pavilonu v Praze usedlost i spozemky roku 1918 koupil a chtl ji za tmto elem opravit. Tento pln seovem nikdy neuskutenil a tak byla usedlost v 60. letech 20. stoletzboena. Nezstaly po n dn stopy stejn jako po bvalm mlnskmnhonu.

Pesn datum pestavn vinice na park nen znmo, ale z dobovchfotografi zachycujc nuselsk dol na pelomu 20. a 30. let 20. stoletje patrn, e svahy jsou jet ve vt me hol. Souasn parkov pravypochzej piblin z potku 80. let 20. stolet, kdy jsou zde vybudovanfontny a dtsk hit. Park proel roku 2007 I. etapou rozshlrekonstrukce, bhem n byla upravena stedn st parku s vybudovnmnovch dtskch pskovi, atrakc a hit. Nov zde byl tak vystavnsprvcovsk domek poskytujc nvtvnkm parku k zapjen sportovnnin a monost oberstven. Dal etapy asanace parku budou nsledovat.

Roku 1930 se zde stav nov inovn domy a vznik tak ulice Na Folimance.

Jmno Folimanka se objevuje jet jednou a to jako jmno modern prosklensportovn haly postaven v letech 1972 1976 podle nvrhu architektaJiho Siegla, je nle sportovnmu klubu USK Praha.

Park petn ve zhruba tyicetimetrov vce Nuselsk most, dopravntepna hlavnho msta.

logo Wikimedia CommonsWikimedia Commons nabz multimediln obsah k tmatu

Folklore.html

Folklore

Obal alba na anglick WikipediiStudiov album umlce Nelly FurtadoVydno 25. listopadu 2003nr pop, rockDlka 50:36Vydavatelstv DreamwordsProducent/i Track & Field, Nelly Furtado, Lil Jaz, Jacques MorelenbaumProfesionln kritika*Musicserver*MusiczoneNelly Furtado chronologickyWhoa, Nelly! Folklore Loose(2000) (2003) (2006)

Folklore je druh adov album kanadsk zpvaky Nelly Furtado, ktervylo 25. listopadu 2003. Abum se stalo opt velmi spnm, ale nedoshlovhlasu prvnho alba Whoa, Nelly!. Na albu je i pse Fora, kter sestala oficiln hymnou mistrovstv Evropy ve fotbale v roce 2004.

Seznam psn

1.One Trick Pony - 4:472.Powerless (Say What You Want) - 3:523.Explode - 3:444.Try - 4:395.Fresh off the Boat - 3:166.Fora - 3:407.The Grass Is Green - 3:508.Picture Perfect - 5:169.Saturdays - 2:0510.Build You Up - 4:5811.Island of Wonder - 3:4912.Childhood Dreams - 6:35

Umstn ve svt

Hitparda UmstnUSA 38Kanada 18Velk Britnie 11Austrlie 82Nmecko 4vcarsko 13Mexiko 4Nizozemsko 7

Prodejnost PoetCelkem 1,500,000

Folk.html

Folk

Tento lnek nebo oddl nepokrv tma dostatenz celosvtovho hlediska.Pravdpodobn se zabv jen eskm, jen evropskmesk vlajka Globe icon nebo jinak omezenm hlediskem nebo zemm.

Pokuste se, prosme, lnek vylepit a doplnitnebo k monmu zdokonalen pispt v diskusi.

Folk je hudebn nr, kter m sv koeny v anglosasskch zemch. Samotnslovo folk znamen v anglitin lid respektive anglosasskou lidovoupsniku. V penesenm vznamu slova do oblasti souasn populrn hudbytoto slovo pesn vyjaduje amatrskou hudebn tvorbu a jej amatrskhudebn provozovn respektive amatrsk psnikstv (viz Akademickslovnk cizch slov, vydala Akademia v roce 2000). Slovn spojen folkmusic znamen pak znamen lidovou hudbu (etnickou) a jej stylizovanounpodobu (tzv. folkov hudba). Pro odlien modern folkov hudby odetnick se vil v anglo-americkch zemch nzev souasn (contemporary) imodern (modern) folk. V etin se pro lidovou etnickou hudbu vil spetermn folklr nebo tak esk lidovka a pojmem folk se oznauje modernfolk.

Jihoamerick folkov skupina Correo Areo

esk folk a trampsk tradice

nr esk folkov psn oveme nevznikl, jak by se mohlo na prvnzjednoduen pohled zdt, koncem edestch let 20. stolet tak jako tomubylo v anglosaskch zemch, nebo lidov tvorba umlch psn mla v 60.letech 20. stolet ji mnohaletou tradici v klasick i modern trampskhudb. Ta je bezesporu velmi zvltn, osobitou i zcela svbytnou odrdoueskho folku a to v irm kontextu cel esk populrn a lidov hudby(viz skupiny Brontosaui, Settlei, Hop Trop nebo Wabi Dank i JarkaMottl). Tradin trampsk hudba tedy v eskch zemch existovala ji vcejak 30 let ped nstupem anglosaskho folku. I ona vak mla svinspiran koeny v pedchoz tradici kramskch psn, obrozenckhozpvn 19. stolet, kabaretnch kuplet jako i v tradici dlnickchzpvckch spolk. Tradice pvodn trampsk psniky v nejrznjchpodobch peila cel 20. stolet a to prakticky a dodnes.

Poulin muzicrovn v Praze - mstsk folk

esk folk a tradice esk lidovky

Jak ji bylo uvedeno, je velmi obtn pijmat jakkoliv kliovitschmatick tvrzen, e folk vznikl nkdy na pelomu 50. a 60. let 20.stolet kdesi v Americe. Takov tvrzen by nm vlastn kalo, e pedtmto obdobm neexistovala na celm svt dn amatrsk hudebn tvorbavytven pedevm pro radost a potchu autora samho, i jemu blzkchosob. I tzv. tradin esk trampsk hudba nutn musela vyjt z toho, cozde existovalo ji na potku 20. stolet, toti z mohutnch tradic esklidovky (a to jak z psn lidovch i psn jakkoliv zlidovlch).Tvrzen, e folk zniehonic jakoby spadl z nebe, kde se vzal tu se vzal,je samozejm zjevn nesmysl a le. Folk samozejm existoval ji dlouhoudobu ped tm, akort se mu nekalo folk. Tradice eskho amatrskhomuzicrovn patrn byla a je v eskch zemch velmi dlouh, pestr,irok i bohat. Venkovsk kutlky, lidov cimblov muziky, hornickdechovky, studentsk obrozeneck tvorba, zpadoesk a jihoesk dudcktradice, to ve dohromady tvo podhoub eskho folku, hudebn materii zn esk folk vzeel. A je jist velmi zajmav, e se tak staloprakticky tm nezvisle na tradici anglosask.

esk folk a esk psnikstv

Vvoj folku oveme neprobh izolovan od vech ostatnch hudebnchnr, styl a proud, ba naopak, mnohdy jej jimi velmi vraznovlivovn. Samotn esk psniksk tradice je tak mimodn pestr ibohat. Vdy prvnm opravdovm (velkm a zrove t modernm) eskmpsnikem byl pan Karel Haler, mnoho jeho psn si lid rdi zpvajpodnes. Velkmi psniki se po Prvn svtov vlce stali i pnovVoslovec a Werich na hudbu Jaroslava Jeka. Na n zas s vekm spchemprakticky o 30 let pozdji navzala vynikajc autorsk dvojiceSuch-litr. Ale nejednalo se jen o tyto tvrce. Vdy vynikajc hudebnddictv nm zanechali i mnoz jin dal - nkolik pklad za vechny:pan Josef Kainar nebo Emil Frantiek Burian (otec Jana Buriana). eskpsnikstv v tom nejlepm slova smyslu se, mimo jin, tak projevujeve vynikajc textask prci cel plejdy vbornch eskch texta.Take samotn esk folkov psnikstv mlo a doposud stle i m taksv bohat hudebn inspiran zdroje, kter le mimo oblast folkovhonru. Nemluv o esk literatue a esk lidov slovesnosti jako takov,to je jist dal bohat inspiran zdroj sm o sob.

Vvoj nru ve 20. stolet

Cel nr se v echch pirozen vyvjel v prbhu 20. stolet v danspoleensko-politick situaci, kter byla zejmna po roce 1948 pomrnzapeklit, nebo tehdej eskoslovensko bylo narz zcela izolovno odzpadoevropsk svobodn kultury a tehdej kulturn vlivy pochzejc zesvobodnho svta k nm pronikaly velice nesnadno, pomalu a dost asto -slun eeno - za velkho nepochopen veejnosti i oficilnchstranickch mst (a tkalo se to tak bigbeatu). Pesto zejmna v krtkmobdob boulivch 60. let (kdy dolo v eskoslovensku na pechodnou dobuke krtkmu politickmu uvolnn) dolo k rozmachu folku v jeho klasickanglosassk podob i v eskch zemch. Pkladem za vechny osttan buditeba skupina Spiritul kvintet nebo skupina esk skiffle pana JihoTraxlera jr. Objevila i prvn vrazn skupina eskch psniksdruench ve sdruen afrn, snad nejznmjm psnikem t doby bylpan Karel Kryl. Krom toho se ovem i u ns zaala pomrn boulivrozvjet i pbuzn hudebn nr zvan country and western (s to vetnjeho bluegrassov odnoe). Vzniklo tak ono tehdej (multi)nrov zmatenz konce 60. let, kdy vechny pbuzn hudebn nry v nkolika mlo letechzaaly fakticky koexistovat vedle sebe (tak bvaly oznaovny dostnehezky jako tzv. Portovn nry - viz festival Porta).

Amatrt muzikanti v americkm mst Seattle na folkovm festivalu

Charakteristika folku

Folkovou pse anglosaskho typu tedy charakterizujeme jako typ modernzpvn psn, kter spontnn vznikala pevn v amatrskch podmnkchjako protiklad proti konvennmu a zkomercionalizovanmu popu. Folk klademimodn draz na mylenky i emoce obsaen v textu psn. Podstatoufolkov psn a jejm z jejch nejcharakteristitjch rys je schopnostaktuln, adresn a obsahov konkrtn reagovat na nejrznj strnkyspoleenskho dn i osobnch proitk autora. Obvykle bvaj folkovpsn interpretovny pmo autory. Nkdy je tato osobn interpretace takoznaovna jakoto modern anson. Folkov psn ale mohou mt i formuvrazn nitern osobn vpovdi o svt okolo ns i o stavu autorovy duei mysli. V takovm ppad se zpe podobaj vce ne emukoliv jinmuzhudebnn poezii, asto poezii vednho dne. Poezii, jen zaast zpv oprostch vcech prostmi slovy jednoduchm a obecn sdlnm zpsobem.Proto tak nkte folkov interpreti krom sv vlastn voln tvorbyzhudebuj i kvalitn poezii ciz (nap. bse Mj od Karla Hynka Mchyzhudebnn skupinou esk skiffle nebo Radzino CD V salonu baroknch dam,kde je zhudebnna st jedn bsn od Jana Nerudy z Psn kosmickch,znm jsou i Skoumalovy pvabn adaptace nonsensovch bsn EmanuelaFrynty na CD Kdyby prase mlo kdla, velmi zdail jsou i Pavlicovyadaptace cizch poetickch text s pvodn folklrn skupinou Hradianatd. apod). A nemus to nutn bt vdy jen popvky smutn, vn,zachmuen i nitern rozervan. Me se jednat i o laskav humor, hezkouparodii, mrnou persifl, vkusnou legraci, prost o vldn a laskavpohled na svt okolo ns, o vedn zpvanou poezii podanou vtipn, vkusna s velkm armem i osobnm nadhledem autora samho (viz parodick hudebnskupina Loklka i recesistick skupina Barel Rock). Folk mv velmi astoformu velmi upmn a pmoar osobn vpovdi i zpovdi, kter jeventilovna lidovou umleckou formou, zde obvykle formou psn, psnkter me vyjadovat jak obyejnou radost ze ivota tak i vnou starosto stav tohoto svta. V tomto je folk tak velice blzk zejmna kvalitnmuansonu a dle tak sti tzv. art-rocku, co jsou hudebn smry, ktertak hodn stav na kvalit zpvanho textu.

Vbr svtovch folka

Amerika

*Woody Guthrie*Joan Baezov*Pete Seeger*Bob Dylan*Donovan*Peter, Paul & Mary*Joni Mitchellov*Bruce Springsteen*Jean Ritchie*Buffy Sainte-Marie*Tom Paxton*Phil Ochs*Judy Collinsov*Leonard Cohen*Tim Hardin*Arlo Guthrie*Randy Newman*Harry Belafonte*Odetta*Gordon Lightfoot

Evropa

*Bulat Okudava*Vladimir Vysockij

Vbr eskch psnik

*Dagmar Andrtov-Vokov*Pavel Dobe*Jaroslav Hutka*Ivo Jahelka*Slvek Janouek*Karel Kryl*Pavel alman Lohonka*Vladimr Merta*Jaromr Nohavica*Karel Plhal*Vlasta Redl*Vlastimil Tek*Hana a Petr Ulrychovi*Radza (Radka Vrankov)*Sestry Steinovy (Lucie Steinhauserov a Karolina Kambersk)*Ji Schmitzer*Pepa Nos*Ji Ddeek*Eva Henychov*Wabi Dank*Vclav Koubek*Jan Burian*Michael Jank a Miroslav Paleek respektive Paleek a Jank*Ji Smr*Martin Stropnick*Jim ert*Ivan Hoffman*Kapitn Kid*Vojta Kik Tomko

Domc folkov skupiny

*4 zdi*Brontosaui*Jarret*Hoboes*Jablko*Pacifik*Hop Trop*Minnesengi*Kantoi*Kl*Heurka*Nerez resp. Nee*Zuzana Navarov a Koa*Nezmai*Spiritul kvintet*esk skiffle Jiho Traxlera, jr.*Folk team*Karmna*Brati Ebenov se zpvkem Markem Ebenem*lapeto*Lojzo (Slovensko)*Nesthme

Pouit zdroje

*Lubomr Dorka, Panorma populrn hudby 1918/1978 - vydalonakladatelstv Mlad fronta v roce 1981, katalogov slo 23-068-8109/21*Akademick slovnk cizch slov, vydala Academia v roce 2000, ISBN80-200-0607-9

Souvisejc lnky

*Zpvan, recitovan a experimentln poezie*Tramping a Trampsk hudba*Country*Pse*anson

*Seznam psnik v kategorii Zpvci folkov hudby a psniki

Fomalhaut.html

Fomalhaut

22^h57^m39,10^s; -293720,00

Fomalhaut

Astrometrick dataEkvinokcium J2000.0|Jin rybaSouhvzd |(Piscis|Austrinus)Rektascenze |22^h57^m39,1^sDeklinace |-39 37' 20"Paralaxa |0,133"Vzdlenost |25,1 ly|(7,66 pc)Barevn index (U-B)|Barevn index (B-V)|Zdnliv hvzdn |^mvelikost (V) |Absolutn hvzdn |^m

Fomalhaut ( Piscis Austrini) je nejjasnj hvzda v souhvzd Jin rybya 17. nejjasnj hvzda oblohy. Nzev znamen v arabtin "tlama ryby^" (arabs. fum al-t). Jin jmna: Difda al Auwel, Hastorang, OsPiscis Meridiani.

Fomalhaut byla jednou ze ty krlovskch hvzd. Spolu se Regulus,Aldebaranem a Antarem slouil k rozdlovn roku na tyi ron obdob.

Souvisejc lnky

*Seznam hvzd

Reference

1. Josif Kleczek:Nae souhvzd, strana 251,Albatros, rok vydn 1978

Fotbalov_reprezentace_Spojench_stt_5041.html

Fotbalov reprezentace Spojench stt

Spojen stty americkPezdvka The Stars & Stripes,The Red, White and Blue YanksAsociace United States Soccer FederationTrenr Bruce Arena (1998)Nejvce start Covi Jones (164)Nejlep stelec Eric Wynalda (34)Prvn zpasNeoficiln: USA Kanada 0:1(Newark, USA; 28. listopadu 1885)Oficiln: vdsko USA 2:3(Stockholm, vdsko; 20. srpna 1916)Nejvy vhraUSA Kajmansk ostrovy 8:1(Mission Viejo, USA; 14. listopadu 1993)USA Salvador 7:0(Los Angeles, USA; 5. prosince 1993)USA Barbados 7:0(Foxborough, USA; 20. srpna 2000)Nejvy prohraUSA Anglie 0:10(New York, USA; 27. kvtna 1964)Mistrovstv svtaasti 8 (prvn v roce 1930)Nejlep vsledek Semifinle 1930Gold Cupasti 8 (prvn v roce 1991)Nejlep vsledek 1. msto 1991, 2002, 2005

Fotbalov reprezentace Spojench stt reprezentuje Spojen stty americkna mezinrodnch fotbalovch akcch, jako je mistrovstv svta nebo GoldCup.

Soupiska pro Mistrovstv svta v Nmecku 2006

Hr Na MS 2006. Jmno a pjmen Klub Z G K K min.Branki1 Tim Howard Everton FC 0 0 0 0 018 Kasey Keller Borussia Mnchengladbach 3 0 0 0 27019 Marcus Hahnemann Reading FC 0 0 0 0 0Obrnci2 Chris Albright Los Angeles Galaxy 0 0 0 0 03 Carlos Bocanegra Fulham FC 2 0 0 0 1804 Pablo Mastroeni Colorado Rapids 2 0 0 1 896 Steve Cherundolo Hannover 96 3 0 0 0 1957 Eddie Lewis Leeds United FC 2 0 1 0 16312 Gregg Berhalter FC Energie Cottbus 0 0 0 0 013 Jimmy Conrad Kansas City Wizards 2 0 0 0 12922 Oguchi Onyewu R Standard Lige 3 0 1 0 27023 Eddie Pope Real Salt Lake 2 0 2 1 136Zlonci5 John O'Brien CD Chivas USA 1 0 0 0 458 Clint Dempsey New England Revolution 2 1 0 0 15110 Claudio Reyna Manchester City FC 3 0 1 0 21914 Ben Olsen D.C. United 1 0 0 0 5115 Bobby Convey Reading FC 3 0 0 0 15817 DaMarcus Beasley PSV Eindhoven 3 0 0 0 20921 Landon Donovan Los Angeles Galaxy 3 0 0 0 270tonci9 Eddie Johnson Kansas City Wizards 2 0 0 0 7511 Brian Ching Houston Dynamo 0 0 0 0 016 Josh Wolff Kansas City Wizards 1 0 0 0 1420 Brian McBride Fulham FC 3 0 0 0 256TrenrBruce Arena

Mistrovstv svta ve fotbale 2006Skupina A Nmecko Kostarika Polsko Ekvdor

Skupina B Anglie Paraguay Trinidad a vdskoTobagoSkupina C Pobe SrbskoArgentina slonoviny a ern Hora NizozemskoSkupina D Mexiko rn AngolaPortugalskoSkupina E Itlie Ghana USA eskoSkupina F JaponskoBrazlie Chorvatsko AustrlieSkupina G Francie vcarsko Jin TogoKoreaSkupina H Ukrajina Tunisko Sadskpanlsko Arbie

Fotbalov_reprezentace_Trinidadu_a_Tobaga_81a1.html

Fotbalov reprezentace Trinidadu a Tobaga

Trinidad a TobagoPezdvka The Soca WarriorsAsociace Trinidad and Tobago Football FederationTrenr Leo Beenhakker (2002)Nejvce start Angus Eve (118)Nejlep stelec Stern John (65)Prvn zpasTrinidad a Tobago Nizozemsk Guyana 3:3(Trinidad a Tobago; 6. srpna 1934)Nejvy vhraTrinidad a Tobago Aruba 11:0(Grenada; erven 1989)Nejvy prohraMexiko Trinidad a Tobago 7:0(Ciudad de Mexico, Mexiko; 8. jna 2000)Mistrovstv svtaasti 1 (prvn v roce 2006)Nejlep vsledek 1. koloGold Cupasti 6 (prvn v roce 1991)Nejlep vsledek Semifinle 2000

Fotbalov reprezentace Trinidadu a Tobaga reprezentuje Trinidad a Tobagona mezinrodnch fotbalovch akcch, jako je mistrovstv svta nebo GoldCup.

Soupiska pro Mistrovstv svta v Nmecku 2006

Hr Na MS 2006. Jmno a pjmen Klub Z G K K min.Branki1 Shaka Hislop West Ham United 2 0 1 0 18021 Kelvin Jack Gillingham FC 1 0 0 0 9022 Clayton Ince Coventry City FC 0 0 0 0 0Obrnci2 Ian Cox Gillingham FC 0 0 0 0 03 Avery John New England Revolution 2 0 2 1 754 Marvin Andrews Rangers FC 0 0 0 0 05 Brent Sancho Gillingham FC 3 0 1 0 2706 Dennis Lawrence Wrexham AFC 3 0 0 0 2708 Cyd Gray San Juan Jabloteh 2 0 1 0 18017 Atiba Charles W Connection 0 0 0 0 0Zlonci7 Christopher Birchall Port Vale FC 3 0 0 0 2709 Aurtis Whitley San Juan Jabloteh 3 0 2 0 18110 Russel Latapy Falkirk FC 1 0 0 0 2411 Carlos Edwards Luton Town FC 3 0 0 0 27016 Evans Wise SV Waldhof Mannheim 07 2 0 0 0 5618 Densill Theobald Falkirk FC 3 0 1 0 23923 Anthony Wolfe San Juan Jabloteh 0 0 0 0 0tonci12 Collin Samuel Dundee United FC 1 0 0 0 5113 Cornell Glen Los Angeles Galaxy 3 0 0 0 10014 Stern John Coventry City FC 3 0 0 0 27015 Kenwyne Jones Southampton FC 2 0 1 0 12919 Dwight Yorke Sydney FC 3 0 1 0 27020 Jason Scotland St. Johnstone FC 0 0 0 0 0TrenrLeo Beenhakker

Mistrovstv svta ve fotbale 2006Skupina A Nmecko Kostarika Polsko Ekvdor

Skupina B Anglie Paraguay Trinidad a vdskoTobagoSkupina C Pobe SrbskoArgentina slonoviny a ern Hora NizozemskoSkupina D Mexiko rn AngolaPortugalskoSkupina E Itlie Ghana USA eskoSkupina F JaponskoBrazlie Chorvatsko AustrlieSkupina G Francie vcarsko Jin TogoKoreaSkupina H Ukrajina Tunisko Sadskpanlsko Arbie

Fotbalov_brank.html

Fotbalov brank

Fotbalov brank v akci

Fotbalov brank je pozice fotbalisty na fotbalovm hiti pi fotbalovmutkn.

koly

Hlavnmi koly branke jsou brnn vlastn brny ped vstelenm golu odprotihr, mezi jeho vedlej koly pat i rozehrvn kop z oblastivpna a jeho okol (napklad po tonm faulu protihre i po offsidu)i tak rozehrvn tonch akc svho tmu.

Monosti

Brank m monost fotbalov m uchopit do rukou a to v prostoru malho avelkho vpna ped brnou. Smj vybhat mimo vpno, maj i monoststlet branky. Nesmj vak m do rukou uchopit mimo vpno. Brank jepovinen pi zpase mt dres odlin barvy od jinch hr v poli a takbranksk rukavice. Pi nemonosti sledovat hru z dvodu slunenhozen je povolena i epice s kiltem. Nejzvltnj vjimku tvopilba, kterou na sv hlav nos esk brank Petr ech po svm vnmzrann hlavy.

Pokud ji pi he bylo v tmu branke vyuito vech t monost stdna sm brank je v takov situaci vylouen i zrann, neme bt nahrazenjinm, do brny se v jeho dresu a jeho rukavicch mus postavit hr zpole. Za pklad se me uvst zrann obou brank Chelsea FC pi utkns Readingem v roce 2006, Petra echa a Carla Cudiciniho, kter pro vyuitvech stdn musel v brn nahradit obrnce John Terry. V roce 2002 bylzase pi utkn Slavie Praha a Panathinaikosu Atny vylouen golman Radekern a zpas za nj pro nedostatek stdn dochytal zlonk RichardDostlek

Nejznmnj branki historie

Jako u fotbal sm, i post branke m sv legendy, mezi kter pat tytohvzdy:

*SSSR Lev Yashin*Anglie Gordon Banks*Dnsko Peter Schmeichel*Itlie Dino Zoff*Nmecko Sepp Maier*panlsko Ricardo Zamora*Belgie Jean-Marie Pfaff*SSSR Rinat Dasaev*Paraguay Jos Luis Chilavert*Anglie Peter Shilton*esko Frantiek Plnika*Argentina Amadeo Carrizo*Brazlie Gilmar dos Santos Neves*Uruguay Ladislao Mazurkiewicz*Severn Irsko Pat Jennings*Argentina Ubaldo Fillol*Mexiko Antonio Carbajal*Maarsko Gyula Grosics*Anglie Ray Clemence*Itlie Watler Zenga*Francie Fabien Barthz*Anglie David Seaman*Brazlie Claudio Taffarel

Nejznmnj branki souasnosti

Stejn jako branki historie i ti souasn maj sv jmno a mezi tynejznmnj zajist pat:

*esko Petr ech*Nizozemsko Edwin van der Sar*Itlie Gianluigi Buffon*Nmecko Oliver Kahn*panlsko Iker Casillas*panlsko Santiago Caizares*Brazlie Rogrio Ceni*Brazlie Dida*Nmecko Jens Lehmann*Mexiko Guillermo Ochoa

Fotisma.html

Fotisma

Fotisma je druh synestezie, pi kterm je reln akustick vjem doprovzenvnitnm optickm vjemem. Opan druh je fonisma, pi kterm je relnoptick vjem doprovzen vnitnm akustickm vjem. Vechny typy spojenakustickch a optickch kvalit se nazvaj synopsie.

Fotismata jsou nejastj formou synestezi. Objevuj se asi u 12% lid(fonismata asi u 4%). astou formou fotismat je barevn slyen(chromatick synopsie) - pi poslechu vystupuj intenzivn pestr barvy.Podle G. Anschtze lze rozdlit synopsie na analytick (spojenjednotlivch tn a barev, u nkterch osob vznikaj cel systmyfotismat), syntetick i komplexn (spojen hudebnch celk s klidnminebo dynamickmi obrazy) a analyticko-syntetick (barvy jsou piazovnytninm). Ve spojovn tn a barev se vyskytuj u nkterch osobnezvisl shody (nap. spojovn tnu f' i zvuku trubky s ervenoubarvou), vtinou se vak synopsie u rznch lid (i podstatn) li.

Literatura

*I. Poledk: Strun slovnk hudebn psychologie (Praha 1984)*G. Anschtz: Farbe-Ton-Forschung I. (Leipzig 1927), II. (Hamburg1929), III. (Hamburg 1931)*J. Doubravov: Hudba a vtvarn umn*J. Burjanek: Hudebn mylen (Brno 1970)*O. Fier: Due a slovo (Praha 1929)*A. Welek: Musikpsychologie und Musiksthetik (Frankfurt 1963)*J. Zich: Kapitoly a studie z estetiky (Praha 1975)

Souvisejc lnky obsahujePortl Hudba

Fotbal_(rozcestnk).html

Fotbal (rozcestnk)

Fotbal je obecn nzev pro nkolik podobnch sport. Konkrtn se mejednat o nsledujc sporty:

*Fotbal, t kopan, ve vtin zem se slovem fotbal rozum prvtento sport.*Americk fotbal, nejbnj v USA.*Australsk fotbal, bn v Austrlii.

Podvejte se t na

Existuje mnoho dalch sport vce i mn podobnch i inspirovanchfotbalem. Jsou to napklad:

*Futsal*Ragby

Symbol rozcest

Tato strnka je rozcestnk, tj. msto sodkazy na rzn lnky, kter byjinak mly stejn nzev. Pokud vs sem dovedl odkaz, kter by ml sprvnsmovat na specifick vznam tohoto pojmu, mete Wikipedii pomoci tm,e se vrtte na odkazujc strnku atamn odkaz opravte tak, aby vedlpmo na odpovdajc lnek. Pokud si nejste jisti, pidejte, prosme,radji strnku na seznam.

Fotosyntetick_pigment.html

Fotosyntetick pigment

Tok energie komplexu svtlosbrn antny: Excitace (lut krouky)vybuzen pohlcenm fotonu se pen mezi antnnmi barvivy (svtle zelenkrouky), dokud se nedostane do reaknho centra (tmav zelen krouky)nebo je fluorescenc vyzena (mn ast).

Fotosyntetick pigment i fotosyntetick barvivo je organick barvivo,kter vyuvaj fotosyntetizujci organismy (tedy fotoautotrofov, nap.rostliny i sinice) k zachycen slunen energie (foton) pi fotosyntze.

Zkladnmi fotosyntetickmi barvivy jsou chlorofyly a bakteriochlorofyly.V nich probh samotn fotosyntza.

Doprovodn pigmenty tvo tzv. svtlosbrn antnn systm - pomhajpenet zachycenou energii do reaknch center. Mezi doprovodn pigmentypat:

*Karotenoidy (bn u vtiny rostlin)

*bezkyslkat karoteny*kyslkat xanthofyly (odpovdn za podzimn barvu list)

*Fykobiliny (vznamn jsou u sinic, ruduch a hndch as jejichptomnost souasn s chlorofyly u as je jednm z podklad prohypotzu tzv. endosymbiotick teorie teorie, podle n jsouchloroplasty vlastn pozen, avak nestrven sinicov buky, ijcnyn v symbize s rostlinou ^)

*erven fykoerythrin*modrofialov fykocyanin

Reference

1. epika, I., Kol, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzjemnprospn symbiza. Ppravn text - biologick olympida 2007-2008,NIDM R, Praha

Souvisejc lnky obsahujePortl Biologie

Fotolnek.html

Fotolnek

Fotolnek je nejastji pouvan fyzikln idlo pro objektivn svtelnmen (pop. radiometrick). Nkdy je tak oznaovn jako fotodetektor.Fotolnek obsahuje detektor citliv na svtlo. Detektor pevd svtlo ijinou st elektromagnetickho zen na elektrick signl.

Fotolnek bv soust fotometrick hlavice, kter obsahuje daldoplkov psluenstv - nap. filtry pro korekci spektrln citlivosti,nstavce pro smrov pizpsoben, konstrukn sousti, ap.

Fotolnek je zkladem mnohch fotometrickch pstroj: luxmetr, jasomr,goniofotometr, kulov integrtor, kolorimetr.

Principy fotolnk

Fotodiody

Schma fotodiody

Dnes nejastji pouvan detektory do fotolnk jsou fotodiody. Asinejvce spolehliv a vestrann pouiteln jsou kemkov fotodiody.Akoli ze vech polovodi pevld jasn kemk, nkdy se pouvaj ijin polovodie (nap. InGaAs pro vy vlnov dlky).

Povrch citliv na svtlo tvo vrstva P, jej tlouka je 1 m nebo mn.Zmnou tlouky P, N, N+ vrstvy (viz obr.), vhodnou volbou polovodie akoncentrac pms lze mnit spektrln a frekvenn citlivost. PNpechod pracuje jako fotoelektrick mni, kde vznik proud mrnpslun osvtlenosti: po absorbovn fotonu se vytvo prelektron-dra, elektrony pechz do N vrstvy, dry do P vrstvy, vznikproud (fotovoltaick jev). Parametry fotodiod jsou pedevm citlivost,proud za tmy, doba nbhu, prostorov rovnomrnost odezvy a dal.

Emisn fotonky

Emisn fotonky jsou fotolnky, u nich se vyuv vnjhofotoelektrickho jevu, kdy svtlo psob emisi elektron z povrchuelektrody ve vakuu nebo v plynnm prosted. Anoda je tvoena drenousmykou i skou, katodu tvo na svtlo citliv kovov vrstva zalkalickch prvk nanesen na vnitn stn sklenn baky. Emisn fotonkyvyaduj vnj napjec zdroj. U vakuovch fotonek bv citlivost a100A/lm, u fotonek plnnch plynem a 200A/lm. Pro pesn fotometrickmen jsou vhodn zejmna vakuov emisn fotonky, pedevm dky vysokstabilit, bez setrvanosti a linern zvislosti fotoproudu na osvtlen.K pizpsoben spektrln citlivosti emisn fotonky kivce spektrlncitlivosti normlnho pozorovatele se vtinou pouv kapalinovchfiltr.

Fotoelektrick nsobie

Fotoelektrick nsobie jsou emisn fotonky, u nich se primrnfotoelektrick proud nkolikrt zesiluje sekundrn emis. Fotoelektricknsobie vyaduj pro men vysoce stabilizovan zdroj vysokho napt.Zvislost fotoproudu na osvtlenosti je podobn jako u emisnch fotonek,nicmn stabilita je hor. Fotoelektrick nsobie se pouvaj jen pivelmi nzkch hodnotch men veliiny.

Smrov selektivita

Podle smrov selektivity meme fotolnky rozdlit na:

*fotolnky pro men rovinn osvtlenosti,*fotolnky pro men prostorovch charakteristik osvtlen (nap.stedn vlcov osvtlenost, prostorov osvtlenost, atd.),*fotolnky, jejich snmac hel obvykle nepesahuje 10 od osysnmn (tyto fotolnky jsou soust jasomr i se pouvaj uluxmetr s jasovmi nstavci).

Fotolnky pro men rovinn osvtlenosti se kalibruj pro kolm dopadsvtla, pi ikmm dopadu svtla je osvtlenost mrn kosinu hlu dopadu.Obvykl odchylka od tohoto zkona (zpsoben stenm zrcadlovm odrazem,snenou propustnost horn vrstvy, polarizac a clonnm obrubou) seeliminuje nasazenm tzv. kosinusovho nstavce na fotolnek. Dobrkosinusov korekce je zejmna dleit pi venkovnch mench a pimench dennho svtla v interirech, v kulovm integrtoru a vgoniofotometru.

Men, pi kterch dopad svtlo na fotolnek kolmo, nebo menbodovch zdroj nevyaduje kosinusovou korekci. To zahrnuje nap. menna fotometrick lavici nebo goniofotometrick men svtivosti na velkvzdlenosti.

Celkov dojem o dostatenosti osvtlen ve veejnch a spoleenskchprostorech, v nich pevauj smry pozorovn blzk k vodorovnmu smru,dobe vystihuje stedn vlcov osvtlenost. Fotolnky s odpovdajcsmrovou citlivost m pmo stedn vlcovou osvtlenost. Jinanalogicky m stedn polovlcovou osvtlenost, prostorovou apolokulovou osvtlenost.

Spektrln citlivost

Pro zajitn jednotnosti svteln technickch vpot pijala Mezinrodnkomise pro osvtlovn (CIE) prmrnou spektrln citlivost oka normlnhopozorovatele pi fotopickm (ve dne) vidn V() a pi skotopickm (vnoci, za tmy) V'(). V zahranin literatue je nkdy tak oznaovna jakoV[].

Pro svteln men je dleit, aby se prbh kivky spektrlncitlivosti fotolnku co nejvce shodoval s kivkou spektrln citlivostiV(). Koreknmi filtry lze doshnout velmi dobrho pizpsoben kivceV().

Pro men v jinch ne viditelnch stech elektromagnetickho spektra,nap. UV (ultrafialov) i IR (infraerven) oblasti, nebo pro specifickmen jsou vhodn fotolnky s jinou kivkou spektrln citlivosti ne

Zvislost vlastnost fotolnku na teplot

Pi bnch teplotch (asi 25C) se kemkov fotolnky nejvcepibliuj linern zvislosti fotoproudu na osvtlen a kivka spektrlncitlivosti se nejvce podob V(). Pi tchto teplotch se tak provdnejvce men a regulace teploty fotolnk nen potebn. V ostatnchppadech je mon zvolit speciln fotolnky, u nich je vrobcemgarantovna nezvislost na teplot (a do 45C). Nicmn pro nkterprecizn men je vhodn zvolit fotolnky s regulovanou teplotou. Ta jeobvykle udrovna vy (nap. 35C), protoe je snadnji dostupn vevtin klimat bez nutnosti chlazen.

Dal varianty fotolnk

Nkter men vyaduj, aby zesilova fotoproudu byl pmo u fotolnku(pro omezen ruen slabho signlu). Pro venkovn men a men podvodou mohou mt fotolnky speciln konstrukci. Pro zviditelnnoptickch os existuj fotolnky s vestavnm laserem (vhodn nap. pinkterch goniometrickch men na velk vzdlenosti).

Fotbalov_reprezentace_Toga_6ef2.html

Fotbalov reprezentace Toga

TogoPezdvka Les EperviersAsociace Fdration Togolaise de FootbalTrenr Otto PfisterNejvce start ?Nejlep stelec Emmanuel Adebayor (12)Prvn zpasTogo Ghana 1:1(Togo; 13. jna 1956)Nejvy vhra4:0 (7x)Nejvy prohraMaroko Togo 7:0(Maroko; 28. jna 1979)Tunisko Togo 7:0(Tunis, Tunisko; 7. ledna 2000)Mistrovstv svtaasti 1 (prvn v roce 2006)Nejlep vsledek 1. koloAfrick pohr nrodasti 6 (prvn v roce 1972)Nejlep vsledek 1. kolo (vechny asti)

Fotbalov reprezentace Toga reprezentuje Togo na mezinrodnch fotbalovchakcch, jako je mistrovstv svta nebo Africk pohr nrod.

Soupiska pro Mistrovstv svta v Nmecku 2006

Hr Na MS 2006. Jmno a pjmen Klub Z G K K min.Branki1 Ouro-Nimini Djoliba AC 0 0 0 0 0Tchagnirou16 Kossi Agassa Seongnam Ilhwa Chunma 3 0 0 0 27022 Kodjovi Obilale toile Filante de Lom 0 0 0 0 0Obrnci2 Dar Nibomb RAEC Mons 3 0 0 0 2703 Jean-Paul Abalo APOEL FC 2 0 2 1 1425 Massamasso Tchangai Benevento Calcio 3 0 1 0 27012 ric Akoto SV Admira Wacker 0 0 0 0 019 Ludovic Assemoassa Clermont Foot 1 0 0 0 6121 Karim Guede Hamburger SV 0 0 0 0 023 Assimiou Tour TSV Bayer 04 Leverkusen 2 0 0 0 126Zlonci6 Yao Aziawonou BSC Young Boys 2 0 1 0 957 Moustapha Salifou Stade Brestois 3 0 2 0 2418 Kuami Agboh KSK Beveren 1 0 0 0 249 Thomas Dossevi Valenciennes FC 2 0 0 0 8410 Mamam Cherif Tour FC Metz 3 0 1 0 23415 Alaixys Romao CS Louhans-Cuiseaux 2 0 2 0 18020 Affo Erassa AS Moulins 0 0 0 0 0tonci4 Emmanuel Adebayor Arsenal FC 2 0 1 0 18011 Robert Malm Stade Brestois 1 0 0 0 413 Richmond Forson Jeanne d'Arc Poir 3 0 0 0 20914 Adekanmi Olufade Al-Sajlja 1 0 0 0 3217 Mohamed Kader En Avant Guingamp 3 1 0 0 27018 Yao Junior Senaya SC Young Fellows Juventus 3 0 0 0 166TrenrOtto Pfister

Mistrovstv svta ve fotbale 2006Skupina A Nmecko Kostarika Polsko Ekvdor

Skupina B Anglie Paraguay Trinidad a vdskoTobagoSkupina C Pobe SrbskoArgentina slonoviny a ern Hora NizozemskoSkupina D Mexiko rn AngolaPortugalskoSkupina E Itlie Ghana USA eskoSkupina F JaponskoBrazlie Chorvatsko AustrlieSkupina G Francie vcarsko Jin TogoKoreaSkupina H Ukrajina Tunisko Sadskpanlsko Arbie

Fotomont.html

Fotomont

upravit fotografie Tento lnek zoblasti fotografie potebuje pravy.Mete Wikipedii pomoci tm, e ho vhodn vylepte. Inspiraci kvylepenlze hledat vradch na strnce Vzhled astyl, ppadn na diskusn strncelnku.

Fotomont znzorujc celou plovouc ledovou kru

Fotomont znzorujc perpektivu

Fotomont je tvoena specifickm pouitm techniky fotografickch obraz.Technicky by fotomont mohla bt nazvna fotokol, kde kol znamen vefrancouztin lepen a naznauje mont sekvenc, jak je tomu u filmu.Skuten fotomont tak pedstavuje dva obrazy exponovan v rzn as.

Jednou z ukzkovch kol je dlo Paula Citroena nazvan Metropolis,kter vzniklo z fotografi pozench kolem roku 1923. Fotografie budov zrznch st msta jsou spojeny v jednotn celek, kter tvo iluzi mstaskutenho. Dalm z pklad jsou karikatury Johna Heartfielda, nmeckhofotomontisty, kter sv dla publikoval pod anglickm jmnem. Ml k tomudvod zejmna proto, jeliko jeho obrazy kriticky znzorovaly politickosobnosti t doby a to zejmna Adolfa Hitlera.

Hanna Hch, avantgardn umlkyn spojen s berlnskou skupinou Dada, jeznm pedevm svmi vbec prvnmi fotomontemi zobrazujc pospolu enyvybaven obrzky mechanickch vynlez. V lnku A Few Words onPhotomontage se zabv pedevm fotomont v souvislosti s populrnkulturou. Rozliuje mezi uitm tto techniky v reklam (aplikovanfotomont) a mezi tm, co vnm jako volnou fotomont. Tento text bylpvodn napsn v nmin (1934), ale poprv byl publikovn v esku. Teprvepotom byl z etiny peloen do anglickho jazyka.

Podle Hanny Hch je fotomont zaloen na fotografii a je tak fotografitvoena. Fotomont nen star jako fotografie sama, nen ani produktempovlenho obdob (zde myleno obdob po prvn svtov vlce). Prvnnznaky fotomonte, resp. vystihovn fotografi, znme od svchprababiek, kter si vystien hlavy svch manel lepily na uniformykreslench muketr.

Npad fotomonte vychz z mylenky hnut Dada, kter prosazovaloutven novch forem skrze fotografii a jako prvn tvoili fotomonteji kolem roku 1919. To se vak nestalo njak simultnn, nbr naprostonezvisle na sob. Vzhledem k situaci po vlce, kdy komunikace mezi nrodyprobhala pedevm na rovni diplomatickch styk, to nebylo ani jinakmon. Lze tedy celkem s jistotou tvrdit, e mylenka fotomontenevznikla z iniciativy jednoho lovka.

S rozvojem fotomonte pichz i jej uit v oblasti reklamy plakty,reklamn letky, propagace a pozdji zejmna ve fotoreportch. Jestlietohle jsou formy vyuit tzv. aplikovan fotomonte, opozic k tomutopojmu je tedy voln fotomont, kter m bt vnmna jako umleck formafotomonte. Charakteristick vlastnosti fotografie jsou zde otevenynovmu magickmu pstupu, monosti vlivu fantastick lidsk kreativityjako novmu magickmu prostoru, kde je hlavnm pedpokladem objevovnsvobody.

Hanna Hch dle manifestuje: "Jestlie chceme vynutit tuto podstatufotografie a pinet nov formy, musme bt pipraveni na cestu objev azat bez pedsudk; ze veho nejvce vak musme bt oteveni krsenhody. Prv zde ne kdekoliv jinde, tyto krsy, bloudn a extravagance,ochotn obohacuj nai fantazii."

Souvisejc lnky

*Alexandr Rodenko

Literatura

*HCH, Hanna (1934): A Few Words on Photomontage. In: GAIGER, Jason &WOOD, Paul (ed.) (2003): Art of the twentieth century. Yale UniversityPress, New Heaven and London. London, s. 112-114.*KOSTELANETZ, Richard (2001): A Dictionary of the Avant-Gardes.Routledge. London.

Extern odkazy

Souvisejc lnky obsahujePortl Fotografie

*(en) Photomontage Artists*(en) A Timeline of Fantastic Photomontage and its Possible Influences(18572007}*(en) Cut & Paste: A History of Photomontage*(en) The Composite Photographs

Fotbal_na_Pan_Americkch_hrch_1401.html

Fotbal na Pan Americkch hrch

Fotbal na Pan Americkch hrch je fotbalov turnaj kter se poprvuskutenil v roce 1951 v Buenos Aires v Argentin. Pan americk hry jsoupodny kad tyi roky v roce pedchzejcm Olympijskm hrm. dcorganizace her byla v roce 1955 pejmenovna na Pan americkou sportovnorganizaci (Pan American Sports Organization - PASO). V nynj dob je vtto organizaci zastoupeno 42 zem z Severn, Centrln a Jin Ameriky aKaribiku. Oficilnmi jazyky her jsou anglitina a panltina.

Pehled jednotlivch turnaj (Mui)

| || Finle || O tet msto |Rok | Poadatel ||-----------------------------------------||--------------------------|| || Zlato | Skre |2. msto || 3. msto |Skre|4. msto |-------+------------||----------------+--------------+---------||----------+-----+---------|1951 |Argentina ||Argentina | |Kostarika||Chile | |Venezuela|detaily|Buenos Aires||Argentina | |Kostarika||Chile | |Venezuela|1955 |Mexiko ||Argentina | |Mexiko ||Nizozemsk| |Venezuela|detaily|Mexico City ||Argentina | |Mexiko ||Antily | |Venezuela|| || | | ||Curaao | | |1959 |USA ||Argentina | |Brazlie ||USA | |Haiti |detaily|Chicago ||Argentina | |Brazlie ||USA | |Haiti |1963 |Brazlie ||Brazlie | |Argentina||Chile | |Uruguay |detaily|So Paulo ||Brazlie | |Argentina||Chile | |Uruguay || || | | ||Trinidad a| | |1967 |Kanada ||Mexiko |40 |Bermudy ||Tobago |41 |Kanada |detaily|Winnipeg ||Mexiko |(PP) |Bermudy ||Trinidad a| |Kanada || || | | ||Tobago | | || || | | || | |Trinidad |1971 |Kolumbie ||Argentina | |Kolumbie ||Kuba | |a Tobago |detaily|Cali ||Argentina | |Kolumbie ||Kuba | |Trinidad || || | | || | |a Tobago |1975 |Mexiko ||MexikoBrazlie|11 | ||Argentina | |Kostarika|detaily|Mexico City ||Mexiko |(PP) | ||Argentina |20 |Kostarika|| ||Brazilie |(nerozhodnuto)| || | | |1979 |Argentina ||Brazlie |30 |Kuba ||Argentina |20 |Kostarika|detaily|San Juan ||Brazlie | |Kuba ||Argentina | |Kostarika|1983 |Venezuela ||Uruguay | |Guatemala||Brazlie | |Chile |detaily|Caracas ||Uruguay | |Guatemala||Brazlie | |Chile |1987 |USA ||Brazlie |20 |Chile ||Argentina |00 |Mexiko |detaily|Indianapolis||Brazlie |(PP) |Chile ||Argentina |(54 |Mexiko || || | | || |pen.)| |1991 |Kuba ||USA |21 |Mexiko ||Kuba |10 |Honduras |detaily|Havana ||USA |(PP) |Mexiko ||Kuba | |Honduras |1995 |Argentina ||Argentina |00 |Mexiko ||Kolumbie | |Honduras |detaily|Mar del ||Argentina |(54 pen.) |Mexiko ||Kolumbie |30 |Honduras ||Plata || | | || | | |1999 |Kanada ||Mexiko |31 |Honduras ||USA |21 |Kanada |detaily|Winnipeg ||Mexiko | |Honduras ||USA | |Kanada ||Dominiknsk|| | | || |00 | |2003 |republika ||Argentina |10 |Brazlie ||Mexiko |(54 |Kolumbie |detaily|Santo ||Argentina | |Brazlie ||Mexiko |pen.)|Kolumbie ||Domingo || | | || | | |2007 |Brazlie ||Ekvdor | |Jamajka ||Mexiko | |Kolumbie ||||||detaily|Rio de ||Ekvdor |10 |Jamajka ||Mexiko |10 |Kolumbie |||||||Janeiro || | | || | | |||||||| ||

Souvisejc lnky obsahujePortl Sport

Mezinrodn fotbalFIFA| Mistrovstvsvta| Konfederanpohr| MSdo20letMSdo17let| Olympijskhry| Asijskhry| AfrickhryPanAmerickhry| Ostrovnhry| ebekFIFAFotbalistarokupodleFIFA| Reprezentace| KdyAsie: AFC Mistrovstv Asie ve fotbaleAfrika: CAF Africk pohr nrodSevern Amerika: CONCACAF Gold CupJin Amerika: CONMEBOL Copa AmricaOcenie: OFC Nrodn pohrEvropa: UEFA Mistrovstv Evropymimo psobnost-FIFA: NF-Board VIVA World Cup

Fototyristor.html

Fototyristor

Fototyristor m podobnou charakteristiku jako normln tyristor, jen jnem zvislou na proudu IG, ale na intenzit osvtlen Ex. Lze jejdopadajcm zenm pepnout z blokovacho stavu do propustnho.

Fototyristory jsou vkonov spnac soustky, kter se z blokovachostavu do sepnutho stavu pivdj svtelnm signlem. Fototyristorypotebuj vnj zdroj svtla. Optotyristory maj zdroj svtla integrovanve svm pouzde.

Souvisejc lnky

*Tyristor*Fototranzistor*Fotodioda

Extern odkazy

*Fotosoustky reagujc na svtlo:http://sweb.cz/moryst/elt2/stranky1/elt007.htm

Fotheringay_(album).html

Fotheringay (album)

FotheringayObal alba na anglick WikipediiStudiov album umlce FotheringayVydno erven 1970Nahrno 1970nr Folk-rockDlka 43:55Vydavatelstv Island ILPS9125 (UK)A&M SP4269 (USA)Producent/i Joe BoydProfesionln kritika*All Music Guide odkazFotheringay chronologicky- Fotheringay -(1970)

Fotheringay je stejnojmen album folk-rockov skupiny, vydan v roce 1970u A&M Records. Pro zpvaku Sandy Denny to bylo jej prvn album poskonen spoluprci se skupinou Fairport Convention, pro skupinuFotheringay to bylo jej prvn a zrove posledn album. Album bylonahrno s bvalm lenem skupiny Eclection a budoucm manelem SandyDenny, Trevorem Lucasem, spolen s Gerry Conwayem, Jerry Donahuem a PatemDonaldsonem. Album obsahuje pt skladeb od Sandy Denny, dle Dylanovu TooMuch of Nothing a Lightfootovu The Way I Feel.

Seznam stop

1.Nothing More (Sandy Denny) - 4:372.The Sea (Denny) - 5:323.The Ballad of Ned Kelly (Trevor Lucas) - 3:344.Winter Winds (Denny) - 2:135.Peace in the End (Denny, Lucas) - 4:026.The Way I Feel (Gordon Lightfoot) - 4:467.The Pond and the Stream (Denny) - 3:208.Too Much of Nothing (Bob Dylan) - 3:559.Banks of the Nile (Traditional) - 8:0410.Gypsy Davey (Traditional) - 3:52

Obsazen

*Sandy Denny: zpv, klavr, akustick kytara*Trevor Lucas: zpv, elektrick a akustick kytara*Jerry Donahue: slov kytara, sborov zpv*Gerry Conway: bic, sborov zpv*Pat Donaldson: baskytara, sborov zpv*Linda Peters: sborov zpv*Tod Lloyd: sborov zpv

Zdroj

Tento lnek je zsti nebo zcela zaloen na pekladu lnku Fotheringay(album) na anglick Wikipedii.

Fotorezistor.html

Fotorezistor

Fotorezistor (dve oznaovn jako fotoodpor) je pasivn elektrotechnicksoustka, jej elektrick odpor se sniuje se zvyujc se intenzitoudopadajcho svtla, resp. elektrick vodivost se zvyuje.

Princip

Princip fotorezistoru je zaloen na vnitnm fotoelektrickm jevu: svtlo(foton) naraz do elektronu ve valenn sfe a ped mu svoj energii,tm elektron zsk dostatek energie k pekonn zakzanho psu a sko zvalennho psu do vodivostnho. Tm opust svj atom a pohybuje se jakovoln elektron prostorem krystalov mky. Na jeho mst vznikla dra(defektn elektron). Takto vznikl voln elektrony pispvaj ke snenelektrickho odporu (zven elektrick vodivosti). m vce svtla nafotorezistor dopad, tm vznik vce volnch elektron a zvyuje se tmelektrick vodivost.

Konstrukce fotorezistoru

Na kemkovou nebo germaniovou destiku je nanesena vrstva kovu ve tvaruhrabiek. Je to do jist mry pechod kov - polovodi. Vlivem osvtlen semn vodivost mezi vodivmi kovovmi vlokami. Dal materil astopouvan na vrobu fotoodpor je sulfid kadmia (CdS).

Vlastnosti

Odpor se zmenuje v zvislosti na intenzit osvtlen piblinexponenciln, ale do jist mry jej lze velice dobe linearizovat.

V zvislosti na typu pouitho materilu lze fotorezistorem detekovat jakviditeln, tak i ultrafialov a infraerven svtlo.

Pednosti oproti jinm fotocitlivm soustkm:

*znan citlivost*snadn pouit a nzk cena*monost aplikace pro ss i st obvody

Nevhody oproti jinm fotocitlivm soustkm:

*dlouh doba odezvy*znan teplotn zvislost odporu*fotorezistory v provozu strnou

Pouit

Fotorezistory maj irok pouit pi men intenzity svtla (nap. vsoumrakovch spnach), fotozvorch a optolenech.

Podvejte se t na

*Rezistor*Fototyristor*Fototranzistor

Literatura

FROHN, Manfred, et al. ELEKTRONIKA - polovodiov soustky a zkladnzapojen. [s.l.]: BEN - technick literatura, 2006. ISBN 80-7300-123-3.

Valsa J.: Teoretick elektrotechnika I; VUT Brno, 1997Brank L.: Elektrotechnika I; VUT BrnoDdkov J: Elektrotechnick semin; VUT BrnoMusil V., Brzobohat J., Bouek J., Prchalov I.: Elektronicksoustky; VUT Brno, 1996Mikulec M., Havlek V.: Zklady teorie elektrickch obvod 1; VUT,1997Strnsk J. a kol.: Polovodiov technika I uebnice proelektrotechnick fakulty; SNTL; 1982Blahovec A.: Elektrotechnika I; Informatorium ,1997Blahovec A.: Elektrotechnika II; Informatorium ,1997Matko J.: Elektronika; Idea Servis, 1997[10) Syrovtko M.: Zapojen s polovodiovmi soustkami; SNTL, 1987Frohn M., Oberthr W. a kol.: Elektronika soustky a zkladnzapojen; BEN, 2006Vobeck J., Zhlava V.: Elektronika soustky a obvody, principy apklady; Grada Publishing; 2001Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 1.; BEN, 2005Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 2.; BEN, 2005Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 3.; BEN, 2005Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 4.; BEN, 2006

Fotochromismus.html

Fotochromismus

Fotochromismus je zmna barvy zpsoben absorpc foton nebo UV zen.Pi tomto jevu se tedy vystavenm vzorku zen urit vlnov dlky mnabsorpn spektrum molekuly nebo krystalu. Bezbarv ltka A se po ozenUV zenm stane barevnou sloueninou B, kter me bt absorpcviditelnho zen nebo teplem pevedena zpt na ltku A.

Vyuit

*dozimetrick materily*dekorativn ntry*vroba samozatmvacch brl*optick zznamov mdia*zznamov mikrofilmy

Zznamov materily z tchto ltek maj obrovskou budoucnost; 35 mmobrzek mikrofilmu me zaznamenat a 1200 kninch strnek.

Fotochromatick organick sloueniny

*aziridin*azobenzen*dihydropyren*fulgid*oxazin*salycilidenanilin*spiropyran*thioindigo*xanthen

Tenebrescence

Tenebrescence (vratn fotochromismus) je u minerl vlastnost mnit barvupo vystaven slunenmu zen. Tento efekt se me opakovat donekonena,ale teplem me bt znien.

Tenebrescentn minerly

*hackmanit (odrda sodalitu)*spodumen*tugtupit

Nevratn fotochromismus

Nevratn fotochromismus je jev, pi kterm nastv trval barevn zmna.Ta me nastat z prhledna do barevna a naopak nebo mezi barvami.

*men stup pi UV formovn polymer*ochrana ped poplenm sluncem*ochrann zazen pro dokumenty k odrazen padlatel

Fotbalov_II._tdy_0a63.html

Fotbalov II. tdy

II. tdy (Druh tdy) jsou osmou nejvy fotbalovou ligou v eskrepublice. Jsou zeny Okresnmi fotbalovmi svazy a v Praze Praskmfotbalovm svazem. Druh tdy se jet dl na skupiny A/B/C/D (kterjsou na stejn rovni - take vtzov obou skupin postupuj do dan I.Btdy), podle zastoupen klub v danm okrese nebo kvli lep dostupnostiv okrese.

*Praha

*Prask II. tda

*Stedoesk kraj *Krlovhradeck kraj

*II. tda okresu Beneov *II. tda okresu Hradec*II. tda okresu Beroun Krlov*II. tda okresu Kladno *II. tda okresu Jin*II. tda okresu Koln *II. tda okresu Nchod*II. tda okresu Kutn Hora *II. tda okresu Rychnov nad*II. tda okresu Mlnk Knnou*II. tda okresu Mlad *II. tda okresu TrutnovBoleslav*II. tda okresu Nymburk *Pardubick kraj*II. tda okresuPraha-vchod *II. tda okresu Chrudim*II. tda okresu *II. tda okresu PardubicePraha-zpad *II. tda okresu Svitavy*II. tda okresu Pbram *II. tda okresu st nad*II. tda okresu Rakovnk Orlic

*Jihoesk kraj *kraj Vysoina

*II. tda okresu esk *II. tda okresu HavlkvBudjovice Brod*II. tda okresu esk *II. tda okresu JihlavaKrumlov *II. tda okresu Pelhimov*II. tda okresu Jindichv *II. tda okresu TebHradec *II. tda okresu r nad*II. tda okresu Psek Szavou*II. tda okresu Prachatice*II. tda okresu Strakonice *Jihomoravsk kraj*II. tda okresu Tbor*II. tda okresu Blansko*Plzesk kraj *II. tda okresu Brno-msto*II. tda okresu Brno-venkov*II. tda okresu Domalice *II. tda okresu Beclav*II. tda okresu Klatovy *II. tda okresu Hodonn*II. tda okresu *II. tda okresu VykovPlze-msto *II. tda okresu Znojmo*II. tda okresu Plze-jih*II. tda okresu *Olomouck krajPlze-sever*II. tda okresu Rokycany *II. tda okresu Jesenk*II. tda okresu Tachov *II. tda okresu Olomouc*II. tda okresu Prostjov*Karlovarsk kraj *II. tda okresu Perov*II. tda okresu umperk*II. tda okresu Cheb*II. tda okresu Karlovy *Zlnsk krajVary*II. tda okresu Sokolov *II. tda okresu Krom*II. tda okresu Uhersk*steck kraj Hradit*II. tda okresu Vsetn*II. tda okresu Dn *II. tda okresu Zln*II. tda okresu Chomutov*II. tda okresu Litomice *Moravskoslezsk kraj*II. tda okresu Louny*II. tda okresu Most *II. tda okresu Bruntl*II. tda okresu Teplice *II. tda okresu*II. tda okresu st nad Frdek-MstekLabem *II. tda okresu Karvin*II. tda okresu Nov Jin*Libereck kraj *II. tda okresu Opava*II. tda okresu esk Lpa Ostrava-msto*II. tda okresu Jablonecnad Nisou*II. tda okresu Liberec*II. tda okresu Semily

Souvisejc lnky obsahujePortl Sport

Fotbalista_roku_(esko)_a940.html

Fotbalista roku (esko)

Fotbalista roku je tradin anketa podan eskomoravskm fotbalovmsvazem, v n o nejlepm hri, trenrovi a dalch ocennch hlasujhri, treni, funkcioni a novini.

V roce 2007 o ocennch hlasovali lenov nov ustaven fotbalovakademie, do n pat prvoligov treni, kapitni prvoligovch tm,reprezentanti s minimln 25 starty v nrodnm tmu, vtzov uplynulchronk, zstupci mdi a svazu.

Vsledky ankety z uplynulch let (za uveden rok)

Fotbalista roku

eskoslovensko:

*1965 - Jn Popluhr (Slovan *1979 - Zdenk Nehoda (DuklaBratislava) Praha)*1966 - Josef Masopust (Dukla *1980 - Antonn Panenka (BohemiansPraha) Praha)*1967 - Jan Geleta (Dukla Praha) *1981 - Jn Kozk (Dukla Praha)*1968 - Ivo Viktor (Dukla Praha) *1982 - Jan Fiala (Dukla Praha)*1969 - Ladislav Kuna (Spartak *1983 - Ladislav Vzek (DuklaTrnava) Praha)*1970 - Karol Dobi (Spartak *1984 - Jan Berger (Sparta Praha)Trnava) *1985 - Ladislav Vzek (Dukla*1971 - Karol Dobi (Spartak Praha)Trnava) *1986 - Jozef Chovanec (Sparta*1972 - Ivo Viktor (Dukla Praha) Praha)*1973 - Ivo Viktor (Dukla Praha) *1987 - Ivan Haek (Sparta Praha)*1974 - Jn Pivarnk (Slovan *1988 - Ivan Haek (Sparta Praha)Bratislava) *1989 - Michal Blek (Sparta*1975 - Ivo Viktor (Dukla Praha) Praha)*1976 - Ivo Viktor (Dukla Praha) *1990 - Jn Kocian (FC St. Pauli)*1977 - Karel Kroupa (Zbrojovka *1991 - Tom Skuhrav (FC Janov)Brno) *1992 - ubomr Moravk (AS*1978 - Zdenk Nehoda (Dukla Saint-tienne).Praha)

esko

*1993 - Petr Kouba (Sparta Praha) *2000 - Pavel Nedvd (Lazio m)*1994 - Pavel Kuka (1. FC *2001 - Tom Rosick (BorussiaKaiserslautern) Dortmund)*1995 - Radek Drulk (Petra *2002 - Tom Rosick (BorussiaDrnovice) Dortmund)*1996 - Karel Poborsk *2003 - Pavel Nedvd (Juventus(Slavia/Manchester United) a Turn)Patrik Berger (Borussia *2004 - Pavel Nedvd (JuventusDortmund/Liverpool FC) Turn)*1997 - Ji Nmec (FC Schalke 04) *2005 - Petr ech (Chelsea FC)*1998 - Pavel Nedvd (Lazio m) *2006 - Tom Rosick (Arsenal*1999 - Jan Koller (RSC FC)Anderlecht) *2007 - Marek Jankulovski (ACMilan)

Nejastj vtzov

*5 - Ivo Viktor*4 - Pavel Nedvd*3 - Tom Rosick

Trenr roku

*1985 - Karel Brckner *1996 - Duan Uhrin*1986 - Ivan Kopeck *1997 - Frantiek Cipro*1987 - Vclav Jeek *1998 - Jozef Chovanec*1988 - Vclav Jeek *1999 - Jozef Chovanec*1989 - Milan Mala *2000 - Jozef Chovanec*1990 - Milan Mala *2001 - Karel Brckner*1991 - Duan Uhrin *2002 - Karel Brckner*1992 - Duan Uhrin *2003 - Karel Brckner*1993 - Duan Uhrin *2004 - Karel Brckner*1994 - Vlastimil Petrela *2005 - Karel Brckner*1995 - Duan Uhrin *2006 - Vtzslav Lavika*2007 - Karel Brckner

*7 - Karel Brckner*5 - Duan Uhrin*3 - Jozef Chovanec]

Talent roku

*1994 - Richard Dostlek *2001 - Petr ech*1995 - Ivo Ulich *2002 - Tom Hbschman*1996 - Marek Zbek *2003 - Jan Latvka*1997 - Martin Luke *2004 - Tom Jun*1998 - Tom Doek *2005 - Martin Latka*1999 - Tom Rosick *2006 - Daniel Kol*2000 - Milan Baro *2007 - Martin Fenin

Osobnost ligy

*1994 - Jozef Chovanec *2001 - Miroslav Kadlec*1995 - Jan Stejskal *2002 - Ji Nmec*1996 - Radek Drulk *2003 - Karel Poborsk*1997 - Sladjan Aanin *2004 - Karel Poborsk*1998 - Jaroslav ilhav *2005 - Karel Poborsk*1999 - Zdenk Jno *2006 - Jaromr Blaek*2000 - Oldich Machala *2007 - Pavel Verb

*3 - Karel Poborsk

Fotosecese.html

Fotosecese

Fotosecese (Photo-Secession) byl spolek americkch fotograf zaloen vroce 1902. Spolek prosazoval umleckou fotografii vychzejc z princippiktorialismu, avak bez runch zsah, tedy istou fotografii. inekfotografi Fotosecese byl postaven na dramatickm osvtlen scny,perspektiv, geometrii a ernoblm kontrastu.

Spolek sdruoval 120 fotograf (nap. Frank Eugene, Gertrude Ksebierov,Edward Steichen, Alfred Stieglitz, Clarence White, Alvin Langdon Coburn aRobert Demachy). Vedouc osobnost spolku byl Alfred Stieglitz, jehovstavn s Mal galerie Fotosecese (Little Galleries of thePhoto-Secession, rovn znm jako 291) a asopis Camera Work byly sFotoseces zce spjaty. Spolek zanikl po 10 letech, kdy vyvrcholilynzorov rozdly klovch len na dal smr vvoje umleck fotografie.

Fotosecese ovlivnila vvoj umleck fotografie v USA i v zahrani.Nepmo mla rovn vliv na eskou fotografii 20. a 30. letprostednictvm D.J.Riky, jednoho ze zakladatel spolku The PictorialPhotographers of America hlscho se k odkazu Fotosecese.

Reference

*Antonn Dufek: Alfred Stieglitz, Odeon, Praha, 1980

Extern odkazy

Souvisejc lnky obsahujePortl Fotografie

*The Art of Photogravure - Pictorialism & the Photo-Secession*History of the PPA

Fotochemie.html

Fotochemie

Elektromagnetick spektrum

Fotochemie je oblast chemie, kter studuje interakce mezi atomy nebomalmi molekulami a svtlem (nebo elektromagnetickm zenm).

Fotochemick reakce jsou aktivovny absorpc svtla, kter dod systmupotebnou aktivan energii.

Absorpce fotonu nemus vst k chemick reakci, ale me zpsobit zmnuelektronov konfigurace molekuly, m umon prbh reakce (kter by zanormlnch podmnek nemohla probhnout). Fotochemick aktivace je dleitu nkterch pericyklickch reakc.

ChemieAnalytick chemie | Anorganick chemie | Biochemie | Chemie ivotnhoprosted | Elektrochemie | Farmaceutick chemie | Forenzn chemieFotochemie | Fyzikln chemie | Jadern chemie | Koordinan chemieKvantov chemie | Makromolekulrn chemie | Organick chemiePotravinsk chemie | Supramolekulrn chemie | Teoretick chemieTermochemie | Vpoetn chemiePeriodick tabulka | Seznam anorganickch slouenin | Seznam organickchslouenin | Seznam biomolekulSeznam chemik | Chemick sjezdy

Fotr_je_lotr.html

Fotr je lotr

Fotr je lotrMeet the Parentsnr: |komedieNmt: |VrobaReie: |Jay Roach|Robert De Niro,Produkce: |Jay Roach,|Jane Rosenthal,|Nancy Tenenbaum|James Herzfeld,Scn: |John Hamburg|(dle pedlohy Grega Glienny|& Mary Ruth Clarke)Hudba: |Randy NewmanKamera: |Peter JamesStih: |Jon Poll|Ben Stiller|Robert De NiroHraj: |Teri Polo|Blythe Danner|Owen WilsonRozpoet: |DistribuceDistribuce: |Universal Studios (USA),|mimo USA: DreamWorksPremira: |6. jna 2005Dlka: |103 minutJazyk: |anglitinaPedchozdl: |Nsledujcdl:|Jeho fotr, to je lotrPodrobnosti ofilmu na IMDb (anglicky)

Fotr je lotr je filmov komedie z roku 2000. V hlavnch rolch inkujBen Stiller a Robert De Niro, reie se ujal Jay Roach (reisr srieAustin Power). V roce 2004 bylo se stejnmi hrdiny natoeno pokraovnfilmu s nzvem Jeho fotr, to je lotr (Meet the Fockers)

spch filmu dal roku 2002 v USA podnt k televizn reality show Meet MyFolks.

Jde o remake stejnojmennho sedmdestiminutovho nezvislho snmku z roku1992, kter napsal i reroval Greg Glienna (obsadil se rovn do hlavnrole). Hlavn hrdina byl vlastn obrazem samotnho Grega Glienny (neslstejn jmno), roli Pam vytvoil podle nevlastn sestry svho nejlephopitele.

Film se umstil na 52. pce v ebku sta nejzbavnjch film (100Funniest Movies), je vydala americk televizn spolenost Bravo.

Obsazen

*Gaylord Greg Yebal (v originle Focker) Ben Stiller*Jack Byrnes Robert De Niro*Pamela Byrnes Teri Polo*Dina Byrnes Blythe Danner*Deborah Byrnes Nicole DeHuff*Dennis Byrnes Jon Abrahams*Kevin Rawley Owen Wilson*Dr. Larry Banks James Rebhorn*Dr. Bob Banks Thomas McCarthy

Strun obsah

PeskoitVarovn: Nsledujc st lnku vyzrazuje zpletku nebo rozuzlen dla.

Nemocnin bratr (mu sestika) Greg Focker chce svoji ptelkyni PamByrnes podat o ruku. Ne k tomu vak dojde, odjede s Pam na vkend kjejm rodim, aby mohl jejho otce, Jacka Byrnese, podat o jej ruku.Netu ovem, e bude muset petrpt kokupotistku, Pamina bvalhoptele, vechny Paminy pbuzn, ale pedevm dotrnho Jacka Byrnese,bvalho pslunka CIA, kter chce za kadou cenu zjistit, zda bude Gregpro Pam dostaten dobrm manelem a neustle podezrav zkoum Gregovumorlku a zzem. Sna se Grega vemon nachytat, pouije dokonce idetektor li, jen aby ho dostal ze hry. Greg bude muset pestt Jackovyvslechy a testy, aby zskal ruku jeho dcery.V jednom okamiku na konci snmku k Jack sv en Din: Mli bychompoznat jeho rodie., co umonilo navzat snmkem Jeho fotr, to je lotr.

Ohlasy

Film byl neobyejn spn, po celm svt tvrcm vydlal pes 330milion dolar.

Drobnosti

*Film navdy zvnil nzor, e pse Puff, the Magic Dragon je okouen marihuany.*V jedn scn si Byrneovi zkou obleky na svatbu; pi n ale smokingnikdo nenos.*Film se odehrv ve mst Oyster Bay na Long Islandu. Ve skutenostise ale dm, ve kterm se natelo, nachz ve mst Muttontown.

Extern odkazy

*Oficiln filmov web*Pvodn snmek

Fotodioda.html

Fotodioda

upravit Tento lnek potebuje pravy. Mete Wikipedii pomoci tm, e hovylepte. Jak by mly lnky vypadat, popisuje strnka Vzhled astyl,konkrtn problmy tohoto lnku mohou bt specifikovny na diskusnstrnce.

Symbol fotodiody

Typick fotodioda

Fotodioda je plon polovodiov dioda konstrukn upraven tak, aby dooblasti PN pechodu pronikalo svtlo. Nen-li pechod osvtlen, mvoltamprov charakteristika stejn prbh, jako charakteristika bndiody. Vliv osvtlen pechodu meme sledovat v polarizaci diody vzvrnm smru, kdy dochz k linernmu rstu anodovho proudu (anoda)pi rovnomrnm zvtovn osvtlen. Dioda se tedy chov jako pasivnsoustka, jej elektrick odpor v zvrnm smru je zvisl naosvtlen. Fotodioda reaguje na zmny osvtlen velmi rychle, dov10^-610^-9 s.

Zvltn konstrukce se pouv napklad u fotodiody PIN, kter m mezivrstvou pechodu P a N vloenou vrstvu o extrmn vodivosti s velkouelektrickou pevnost (a 500V). Proto pracuje s velmi vysokmiintenzitami elektrickho pole v oblasti pechodu. Tm je dosaeno nbhuji v du 10^-1212^-15 s.

Princip

Princip fotodiody je zaloen na vnitnm fotoelektrickm jevu. Svtlo(foton), kter dopad na pechod PN, naraz do elektronu ve valennvrstv atomu a ped mu svoji energii. Elektron energii fotonu absorbuje,m zsk dostatek energie k oputn valennho psu a pesko do psuvodivostnho - elektron opust vlastn atom a pohybuje se prostoremkrystalov mky, vznikl tm voln elektron, na jeho mst vznikla dra(defektn elektron). Takto vznikl voln elektrony jsou voln nosienboje, kter sniuj elektrick odpor polovodie, resp. zvyujelektrickou vodivost polovodie. Tento fotoelektrick jen nastv tak i ufotorezistoru (fotoodporu).

Pouit fotodiody

VA charakteristika fotodiody prochz 3 kvadranty (I., III. a IV.kvadrantem), piem vyuvme jen III. a IV. kvadrant. V III, kvadrantupracuje fotodioda v tzv. odporovm (fotovodivostnm) reimu a chov sejako rezistor citliv na svtlo. V IV. kvadrantu pracuje dioda v tzv.hradlovm (fotovoltaickm reimu, zde se dioda chov jako zdrojelektrick energie.

charakteristika

Fotodiody pouvme k men osvtlen, snmn dat (v minulosti se taknapklad snmala data z drnch ttk), v automatizaci. Rychl fotodiodyse pouvaj v optickch spojch, optronech apod.

Souvisejc lnky

*Fotonka*Fotorezistor*Fototranzistor

Literatura

Valsa J.: Teoretick elektrotechnika I; VUT Brno, 1997Brank L.: Elektrotechnika I; VUT BrnoDdkov J: Elektrotechnick semin; VUT BrnoMusil V., Brzobohat J., Bouek J., Prchalov I.: Elektronicksoustky; VUT Brno, 1996Mikulec M., Havlek V.: Zklady teorie elektrickch obvod 1; VUT,1997Strnsk J. a kol.: Polovodiov technika I uebnice proelektrotechnick fakulty; SNTL; 1982Blahovec A.: Elektrotechnika I; Informatorium ,1997Blahovec A.: Elektrotechnika II; Informatorium ,1997Matko J.: Elektronika; Idea Servis, 1997[10) Syrovtko M.: Zapojen s polovodiovmi soustkami; SNTL, 1987Frohn M., Oberthr W. a kol.: Elektronika soustky a zkladnzapojen; BEN, 2006Vobeck J., Zhlava V.: Elektronika soustky a obvody, principy apklady; Grada Publishing; 2001Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 1.; BEN, 2005Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 2.; BEN, 2005Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 3.; BEN, 2005Doleek J.: Modern uebnice elektroniky 4.; BEN, 2006

Foton_(satelit).html

Foton (satelit)

Foton (rusky: ) je jmno projektu dvou sri sovtskch i ruskchprogram vdeckch umlch druic. Akoliv byly nepilotovan, jejichdesign vychzel z pilotovanch kosmickch lod Vostok.

Primrnm clem projektu je vzkum v oblasti materil, ale nkter misebyly t zameny na jin oblasti vzkumu - napklad biologii. Prvnsrie let zahrnovala 12 start z kosmodromu Pleseck v letech 1985 a1999. Prvn ti zkuebn prototypy nesly oznaen Kosmos 1645, 1744, 1841,teprve od roku 1988 se druice oficiln oznauj jako Foton. Druh sriepod oznaenm Foton-M, kter obsahuje adu vylepen oproti pvodnmFotonm, se stle pouv. Z druh srie se prozatm uskutenily dvapokusy o start. Prvn v roce 2002 z kosmodromu Pleseck. Ten vak skonilnespn dky problmu pi startu. Druh v roce 2005 z kosmodromuBajkonur byl spn. Jak Foton, tak Foton-M vynej nosn rakety Sojuz-U(11A511U a 11A511U2). Ponaje mis Foton N7 je partnerem programuEvropsk vesmrn agentura.

Pehled let

Oznaen Alternativn oznaen Datum startu PoznmkaKosmos 1645 Foton N1 16. dubna 1985Kosmos 1744 Foton N2 21. kvtna 1986Kosmos 1841 Foton N3 24. dubna 1987Foton 1 Foton N4 14. dubna 1988Foton 2 Foton N5 26. dubna 1989Foton 3 Foton N6 11. dubna 1990Foton 4 Foton N7 4. jna 1991Foton 5 Foton N8 8. jna 1992Foton 6 Foton N9 14. ervna 1994Foton 7 Foton N10 16. nora 1995Foton 8 Foton N11 9. jna 1997Foton 9 Foton N12 9. z 1999Foton 13 Foton M1 15. jna 2002 Zniena pi startu.Foton 14 Foton M2 31. kvtna 2005Foton M3

Souvisejc lnky

*Sovtsk kosmick program

Fotolitografie.html

Fotolitografie

Fotolitografie je technologick postup pouvan napklad pi vrobpolovodiovch soustek. Na polovodiovou destiku se nanese vrstvafotorezistu, poslze se destika oz a projde vvojkou. Fotorezist potchrn jm pokryt msta ped vyleptnm.

Fotbalov_III._tdy_2d5c.html

Fotbalov III. tdy

III. tdy (Tet tdy) jsou devtou nejvy fotbalovou ligou v eskrepublice. Jsou zeny Okresnmi fotbalovmi svazy a v Praze Praskmfotbalovm svazem. Tet tdy se jet dl na skupiny A/B/C (kter jsouna stejn rovni - take vtzov obou skupin postupuj do dan II.tdy), podle zastoupen klub v danm okrese nebo kvli lep dostupnostiv okrese.

*Praha

*Prask III. tda

*Stedoesk kraj

*III. tda okresu Beneov *Krlovhradeck kraj*III. tda okresu Beroun*III. tda okresu Kladno *III. tda okresu Hradec*III. tda okresu Koln Krlov*III. tda okresu Kutn *III. tda okresu JinHora *III. tda okresu Nchod*III. tda okresu Mlnk *III. tda okresu Rychnov*III. tda okresu Mlad nad KnnouBoleslav *III. tda okresu Trutnov*III. tda okresu Nymburk*III. tda okresu *Pardubick krajPraha-vchod*III. tda okresu *III. tda okresu ChrudimPraha-zpad *III. tda okresu Pardubice*III. tda okresu Pbram *III. tda okresu Svitavy*III. tda okresu Rakovnk *III. tda okresu st nadOrlic*Jihoesk kraj*kraj Vysoina*III. tda okresu eskBudjovice *III. tda okresu Havlkv*III. tda okresu esk BrodKrumlov *III. tda okresu Jihlava*III. tda okresu *III. tda okresu PelhimovJindichv Hradec *III. tda okresu Teb*III. tda okresu Psek *III. tda okresu r nad*III. tda okresu SzavouPrachatice*III. tda okresu *Jihomoravsk krajStrakonice*III. tda okresu Tbor *III. tda okresu Blansko*III. tda okresu Brno-mst*Plzesk kraj *III. tda okresuBrno-venkov*III. tda okresu Domalice *III. tda okresu Beclav*III. tda okresu Klatovy *III. tda okresu Hodonn*III. tda okresu *III. tda okresu VykovPlze-msto *III. tda okresu Znojmo*III. tda okresu Plze-jih*III. tda okresu *Olomouck krajPlze-sever*III. tda okresu Rokycany *III. tda okresu Olomouc*III. tda okresu Tachov *III. tda okresu Prostjov*III. tda okresu Perov*Karlovarsk kraj *III. tda okresu umperk

*III. tda okresu Cheb *Zlnsk kraj*III. tda okresu KarlovyVary *III. tda okresu Krom*III. tda okresu Sokolov *III. tda okresu UherskHradit*steck kraj *III. tda okresu Vsetn*III. tda okresu Zln*III. tda okresu Dn*III. tda okresu Chomutov *Moravskoslezsk kraj*III. tda okresuLitomice *III. tda okresu Bruntl*III. tda okresu Louny *III. tda okresu*III. tda okresu Teplice Frdek-Mstek*III. tda okresu st nad *III. tda okresu Nov JinLabem *III. tda okresu Opava*Libereck kraj Ostrava-msto

*III. tda okresu eskLpa*III. tda okresu Jablonecnad Nisou*III. tda okresu Liberec*III. tda okresu Semily

Souvisejc lnky obsahujePortl Sport

Fotoelektrick_jev.html

Fotoelektrick jev

Schma fotoefektu.

Fotoelektrick jev i fotoefekt je fyzikln jev, pi nm jsou elektronyuvolovny (vyzaovny, emitovny) z ltky (nejastji z kovu) v dsledkuabsorpce elektromagnetickho zen (nap. rentgenov zen neboviditelnho svtla) ltkou. Emitovan elektrony jsou pak oznaovny jakofotoelektrony a jejich uvolovn se oznauje jako fotoelektrick emise(fotoemise).

Pokud jev probh na povrchu ltky, tzn. psobenm vnjhoelektromagnetickho zen se elektrony uvoluj do okol ltky, hovo seo vnjm fotoelektrickm jevu. Fotoelektrick jev vak me probhat iuvnit ltky, kdy uvolnn elektrony ltku neopout, ale zstvaj v njako vodivostn elektrony. V takovm ppad se hovo o vnitnmfotoelektrickm jevu.

Pokud na ltku dopadaj elektrony, kter zpsobuj vyzaovn foton,mluv se o inverznm (obrcenm) fotoelektrickm jevu.

Studium fotoelektrickho jevu mlo vliv na pochopen duality vln a stic.

Popis jevu

schmatick graf zvislosti kinetick energie elektronu na frekvencidopadajcho svtla

Bylo zjitno, e pi osvtlen nkterch ltek (pedevm kovy) se tytoltky nabij. Nap. zinek osvtlen ultrafialovm svtlem se nabijekladn.

Pi ozen vzorku spektrem elektromagnetickho vlnn byly pitompohlceny krtk vlnov dlky a del vlny ve spektru zstaly.

Pro krtk vlnov dlky dolo k emisi vodivostnch elektron z kovu. Poettchto elektron rostl s intenzitou vlnn. Jev byl ale pozorovn jen prokrtk vlnov dlky, pro velk dlky vln jev nenastal pi libovolnintenzit. Pro krtk vlnov dlky se se zvenm intenzity dopadajchozen zvyoval poet uvolnnch elektron, avak intenzita neovlivnilaenergii tchto elektron.

Podle pedstav klasick fyziky by elektronm mla bt pedna kinetickenergie dopadajcho elektromagnetickho vlnn. Energieelektromagnetickch vln souvis s intenzitou zen, tzn. energievyzaovanch elektron by mla zviset na intenzit dopadajcho zen.Experimenty vak ukzaly, e kinetick energie vyzaovanch elektron jezvisl na frekvenci a nikoliv na intenzit dopadajcho zen.

Experimentln bylo zjitno, e pokud frekvence dopadajc zen klesnepod tzv. mezn (prahov) kmitoet , fotoemise se neobjevuje. Meznfrekvence je charakteristickou vlastnost kad ltky. Pokud je frekvence dopadajcho zen vy ne mezn frekvence , maj fotoelektronyenergii v rozmez od nuly do urit maximln hodnoty E[max]. Maximlnhodnota energie E[max] je linern funkc frekvence a plat pro ni vztah

E[max] = h( ) = h h,

kde h je Planckova konstanta.

Tyto vlastnosti fotoelektrickho jevu nen klasick fyzika schopnvysvtlit.

Kvantov vysvtlen

Podivn chovn svtla pi interakci s vlnnm vysvtlil a Einstein vroce 1905 s vyuitm poznatk prv se rodc kvantov teorie. Byla topedevm Planckem prezentovan teorie, e elektromagnetick vlnnpedv svou energii pi interakcch s jinmi sticemi nespojit, potakzvanch kvantech. Velikost kvanta energie zvis na frekvenci (vlnovdlce) elektromagnetickho zen, piem plat

E = h\nu = \hbar\omega,

kde h je Planckova konstanta, je frekvence elektromagnetickho zen, = 2 je jeho kruhov frekvence a \hbar = h/2\pi je redukovan Planckovakonstanta. Pro toto kvantum svtla se vil nzev foton.

Svtlo pi dopadu pedv energii elektronm na povrchu zkouman ltky.Je-li vlnov dlka svtla dostaten mal, pak frekvence a tedy ienergie (c = ), kterou zen po dopadu ped elektronu me doshnoutdostaten hodnoty pro uvolnn tohoto elektronu z vazby v obalu atomu.Hodnota tto energie potebn k uvolnn elektronu se oznauje jakoionizan energie. Velikost ionizan energie, kterou potebuj elektronyk uvolnn z ltky se nkdy oznauje jako fotoelektrick barira. Pednmdostaten energie elektronm je mon tuto bariru pekonat (hovo setak o tzv. vstupn prci). Minimln frekvence, pi n dopadajcfotony pedvaj elektronm energii potebnou k pekonn tto bariry seoznauje jako prahov frekvence.

Pi velkch vlnovch dlkch (nzkch frekvencch a tedy i energich) sejev neprojev, protoe energie fotonu nesta na uvolnn elektronu zobalu atomu.

Pokud je energie pedan elektronu vt ne je poteba k jeho uvolnn(tedy vt ne vstupn prce), pak fotoelektronu po oputn ltky stenergie zstane. Tato energie m formu kinetick energie elektronu.

Z tchto vah zskal Einstein rovnici fotoelektrickho jevu

h\nu = h\nu_0 + E_\mbox{max}\,,

kde h je energie dopadajcho fotonu, h je minimln energie potebnk uvolnn elektronu (tedy vstupn prce) a E[max] je maximln monenergie uvolnnho elektronu.

Z uveden rovnice je vidt, e energie uvolnnho elektronu zvis pouzena frekvenci dopadajcho zen, a nikoliv na intenzit tohoto zen. Jetak vidt, e bez ohledu na intenzitu dopadajcho zen neme pi < dojt k uvolnn elektron, tzn. nedochz k fotoefektu. Vstupnprce elektronu je zvisl na tom, jak hluboko se elektron v ltcenachz, proto le energie fotoelektron v rozmez od nuly do E[max].Akoliv intenzita dopadajcho zen nem vliv na energii uvolnnchelektron, ovlivuje jejich poet. Pi vt intenzit zen je takpoet uvolnnch elektron vy.

Inverzn fotoelektrick jev

Energie pohybujcho se elektronu je obvykle podstatn vt nepotencilov hrz, proto lze hodnotu vstupn prce zanedbat protikinetick energii elektronu, tzn.

E[k] = h

Pi dopadu elektronu na kov dochz obvykle ke ztrt jeho kinetickenergie postupn, tzn. nkolika srkami s sticemi hmoty, kdy postupnuvoluje svoji energii ve form tepelnho zen. Nkter elektrony vakvechnu svoji energii ztrat pi jednom nrazu. V takovm ppad sevechna kinetick energie elektronu me pemnit v sticielektromagnetickho zen, tzn. ve foton. Tmto zpsobem je mon zskatfotony rentgenovho zen.

Pokud dojde k pemn energie elektronu ve foton jednm nrazem, budefotonu dodno nejvt mon mnostv energie, tzn.

E[k] = h[max] = eU,

kde e je elektrick nboj elektronu a U je urychlujc potencil.

Vyjdenm pomoc vlnov dlky zskme tzv. Duane-Huntv zkon.

\lambda_\mbox{min}U = \frac{hc}{e} = \mbox{konst},

kde c je rychlost svtla. Z tohoto vztahu plyne, e se zvyovnmurychlujcho potencilu se maximum energie posouv ke kratm vlnovmdlkm, co bylo tak experimentln pozorovno.

Historie

Fotoelektrick jev je jev, kter v roce 1887 poprv popsal Heinrich Hertz.Pozoroval z pohledu tehdej fyziky nevysvtliteln chovnelektromagnetickho vlnn pi dopadu na povrch kovu.

Kvantov vysvtlen poskytl Albert Einstein. Einstein za vysvtlenfotoelektrickho jevu a za svj pnos k teoretick fyzice dostal vNobelovu cenu v roce 1921. Nutno ct, e k tomu byla spe politickpohnutka, kdy jeho teorie relativity nebyla jet veobecn pijat a takNobelova komise obdaila Einsteina nobelovou cenou za dl obecn pijatvsledek na poli kvantov fyziky a pro jistotu pidala koment ozsluhch o teoretickou fyziku, kdyby snad na teorii relativity nco bylo.

Vyuit

Fotoelektrick jev umouje vyuit solrn energie a vytvoenfotolnk, nap. fotodiody nebo fototranzistoru.

Vnitn fotoelektrick jev nael uplatnn pedevm u na svtlo citlivchpolovodi. Pi osvtlen se uvoluj v polovodich elektrony z atomovchorbital a ty se pak mohou uplatnit jako nosie proudu. Fotodiody sevyuvaj napklad v solrnch kalkulakch.

Souvisejc lnky

*Foton*Elektron*Kvantov fyzika*Fotolnek

Literatura

Tento lnek potebuje doplnit i upravit bibliografii, tj. literrncitace (reference). Mete Wikipedii pomoci tm, e na konec lnkupidte (resp. upravte) sekci Literatura, kde uvedete knihy, ze kterchlze odanm tmatu erpat vce informac. Ideln formt daj naleznetevlnku Citace, nvod pak na pslun dokumentan strnce k ablonuvan pro citace. Pidvejte knihy srozmyslem jak do kvantity (abybibliografie nebyla nepimen dlouh), tak do kvality (pidvejte jenknihy, kter dan tma skuten postihuj).

Fotografick_film.html

Fotografick film

Nevyvolan ernobl film Arista, ISO 125/22.

Fotografick film je plastov ps z polyesteru, nitrocelulzy nebo acettucelulosy, pokryt tenkou vrstvou emulze obsahujc svtlocitlivhalogenidy stbra vzan v elatin, s rozdlnou velikost krystal,urujc citlivost a zrnitost (rozlien) filmu.

Kdy je emulze vystavena psoben dostatenho mnostv svtla, nebojinho elektromagnetickho zen jako nap. rentgen, vytvo se latentn(neviditeln) obraz. Chemickmi procesy se pot na filmu me vytvoitobraz viditeln.

V erno-bl fotografii je na filmu obvykle jedna vrstva stbrnch sol.Pi jejm vystaven svtelnmu zen se stbrn soli pemn na kovovstbro, kter vytvo tmav sti negativnho filmu.

Barevn filmy maj vrstvy minimln ti. Do stbrnch sol se pidvajbarviva kter zpsob citlivost jednotlivch vrstev na rozdln barvyspektra. Typicky je vrstva citliv na modrou barvu navrchu, nsledovanzelenou a ervenou vrstvou. Bhem zpracovn jsou soli stbra pemnnyna kovov stbro jako v erno-blm procesu. Vedlej produkt tto reakcevytvo barvu. Kovov stbro je potom pi tzv. blcm procesu pevedenozpt na stbrn soli, kter jsou z filmu odstranny pi ustalovn abydle neovlivovaly vsledn obraz. Nkter filmy, jako Kodacolor II, maja dvanct vrstev, z nich nkter jsou sloeny a z dvaceti rznc