Karel Sellner

Karel Sellner(ne)znm spisovatel

Kdo to byl?esk spisovatel, pedagog, archeolog23.10.1873 25.2. 1955Byl velkm reformtorem ve kolstv.Nkter knihy psal pod pseudonymem Karel Franta.Spolupracoval napklad s E. torchem, J. S. Macharem a dalmy.Dla: Petrovsk, Vclav Vrba, Prvn lid v echch, Tajemn ryt, V tajemn zemi, Pohdky mjovch veer, Posledn, Bohdar

DtstvKarel Sellner se narodil 23.10.1873 v Dalimicch u Turnova.V otci ml velk vzor a velice si ho vil.V rodin panovala velmi harmonick, a klidn nlada, jen mla velk vliv na jeho budouc tvorbu.1879 Karel nastoupil do obecn koly.Velice dobe hrl na housle, klavr a pozdji i na varhany.Velk zjem vnoval hlavn kreslen, vlastivd a literatue, ale tak historii, pedevm t pravk.Jeho dtstv bylo vesel a radostn, asto se o nm zmiuje a pipomn i ve svch knihch.Karel Sellner se tak vyznaoval velmi vbornou pamt dokzal si zapamatovat i ten nejmen detail.

Studia v Hradci KrlovStudoval v Hradci Krlov uitelsk stav od svch 15 let, kdy byl pijat takto brzy jen dky svm vbornm znalostem.1892 studia dokonil s vynikajcm prospchem.Velk vliv na nho mli profesoi, napklad: Adolf ern, Raimund VychodilJi zde pe jednu ze svch prvnm tvoreb, a to koln vystoupen, jen se dokalo nemalho spchu.

Lta uitelskPrvn obec, kde uil, byl Loukovec.Absolvoval kurzy hran na housle, kreslen, chemie a polnho hospodstv.Dal obc, kde uil, se staly Nsedlnice, v n tak nael inspiraci pro svoji knihu BOHDAR ( novj nzev : OSUDOV VTBA).Karel Sellner tak velmi kritizoval Rakousko-Uherskou monarchii, byl siln pedevm proti Thunovm vnosm.Choval tak velkou lsku k esk vlasti, byl siln vlastenec.Loukovec

BezoviceNejvt zalben nael ovem v obci Bezovice.Zde se tak oenil se svoji enou Zdekou Sellnerovou, rozenou Hankovou.Psobil zde jako varhank.Uinil zde mnoho archeologickch nlez, pedevm z doby Povan.Eduard torch zde po nm pojmenoval obrovsk hradit na Sellnerovo hradit.Okol se mu stalo velkou inspirac pro nkolik jeho knih, napklad TAJEMN RYT, DALIBOH Z MYNA, RYCHT JEEK.Obec Bezovice (nalevo Sellnerv dm)

KnmostV roce 1902 se Sellnerovi narodil jeho syn Karel v poad tet (v rodin byla tradice, e se syn vdy pojmenoval Karel, momentln ale u po dv generace tato tradice nen).Byl velkm reformtorem ve kolstv.Zavedl mnoho novch zpsob a metod uen, z nich nkter se uplatuj do dneka.Vytvoil cyklus pednek o historii eskho nroda od potku vk, a do revolunho roku 1848.Spolu s E. torchem napsal knihu PRVN LID V ECHCH.Knmost

1. svtov vlka26.7.1916 byl kvli svm demokratickm a proti monarchistickm nzorm, kter il, posln do vlky.V tto dob mu bylo 43 let, co byla ale vhoda, protoe nemusel bojovat.Nejprve byl odvelen do Maarska do msta Kezkemeth.Pot odvelen do Albnie, jako projektant rznch dopravnch cest.Nael zde velkou inspiraci pro sv knihy V TAJEMN ZEMI, POHDKY MJOVCH VEER.Ke konci roku 1918 se navrtil do SR.

Albnie

Karel Sellner za 1. svtov vlky

Okresn inspektor1.9.1919 byl jednohlasn zvolen v prvn volb kolnm inspektorem v Mlad Boleslavi.Zaslouil se o mnoho zlepen, jako napklad o sociln postaven uitel, nebo kupkladu o stavbu novch kol.Byl velkm ptelem jak dt, tak i uitel.Stal se velmi uznvanou a respektovanou osobnost.1926 zaloil tehdy nejlep regionln denk v SR BOLESLAVANVytvoil uitelsk desatero.

Karel Sellner - inspektor

Uitelsk desatero1) V jedno bude viti e m osud budoucch ve svch rukou!2) Nevezme nadarmo jmno pokroku, lidskosti a mravnosti!3) Pomni, e kola je chrmem umn, pravdy a dobra, dlnou lidskosti!4) Cti otce na republiky a jeho elezn vytrvalost a lska k vlasti bu t ti bude vzorem!5) Nezabije v dtech lsky k sob kaprlskou znost a studenou povenost!Uitelsk desatero6) Celm svm zjevem, slovem i skutkem bu vdy ist!7) Nepokrade dtem ani minuty asu vyuovacho, ale vyuij kad pleitosti k zasvn dobrho sm v dui dtskou!8) Nepromluv nikdy ve kole slova nelaskavho, nepromluv nepipraven, nepromluv proti pravd a pokroku!9) Nepod darmo lsky dt, ale d jim cel srdce sv i dui svou!10) Ani pod, aby svobodn republika platila t za hodiny marn utrcen!PenzeKarel Sellner ukonil svoji pedagogickou drhu v jnu roku 1933.V okol mladoboleslavska, ale i v dalch koutech byl velmi venou a uznvanou autoritou.Po okupaci se sthnul do stran a byl jako za Rakouska-Uherska ikanovn Nmci, ne za svj pvod, ale hlavn za sv prodemokratick vlasteneck nzory.

PenzeV roce 1941 napsal a sm ilustroval trojdlnou rodinnou kroniku, tajc 664 list.Po skonen vlky zaal pst IV. dl, kde radostn reaguje na znovuzskn svobody v tehdy jet svobodnm eskoslovensku.V jeho 74 letech mu bylo udleno estn obanstv obce Bezovice, kterho si velmi povaoval.V 75 letech ml v hotelu Grand v Mlad Boleslavi velkolepou oslavu, a od t doby se ji neastnil dnch veejnch akc.PenzeKe konci svho ivota trvil as u jen ve sv vile v Mlad Boleslavi.asto pijmal rzn nvtvy a mnoho lid ze soukromho, ale i veejnho ivota k nmu chodilo pro rady.Stle doploval rodinnou kroniku dl IV.Velice ho trpil komunistick pevrat, kter velmi tce po psychick strnce nesl.Jeho osoba, ale i dla byla komunistm nepohodln, jeliko podle nich podncovaly k revolucionskm mylenkm, a tak po roce 1948 vechny knihy z knihoven byly vyazeny, a Karel Sellner byl na nkolik let zapomenut.Kronika rodu Sellner

PenzeJeho odkazu se zase zaalo vzpomnat a po revolunm roce 1989.V dob tzv. tn ledu v roce 1968 byla slavnostn odhalena pamtn deska na jeho vile v Mlad Boleslavi.Sellner byl pesvdenm demokratem, nejble ml k sociln demokracii.Zajmavm faktem je tak to, e nikdy nebyl lenem dn strany, pestoe mu to bylo nkolikrt nabdnuto.

Kauza Masaryk10.3.1948 byl nalezen pod oknem svho bytu ministr zahraninch vc Jan Masaryk, syn T.G.Masaryka.Tato udlost pispla k celkovmu zhoren Sellnerova zdrav, protoe on a nkolik milion lid v SR bylo pesvdeno, e lo o vradu z dvod politickch.Karel Sellner tuto udlost - stejn jako napklad mrt prezidenta Benee - sepsal do sv kroniky dlu IV.

Kauza Masaryk Byla to zprva neuviteln, nebo mu tak siln a duevn vyrovnan, pln bodrho humoru a radosti ze ivota, zcela oddan nrodu a v jeho slubch nenavn pracujc, kter zskal v cizin ctu a obdiv politik, sttnk a diplomat, ten e by skonil ivot sebevradou z okna II. poschod?.....Karel Sellner: Rodinn kronika IV. dlmrtZpisy v rodinn kronice byly den ode dne hor a id.Posledn zpis je z data 14.11.1950.Dvod nepokraovn v psan se ji nikdy nedozvme, ale pravdpodobn za to mohla jeho zhorujc se zdravotn situace.Karel Sellner zemel 25. nora 1955 v Mlad BoleslaviZvren slovaKarel Sellner byl mimodn nadan lovk ve vech smrech.Za svho ivota uskutenil 140 pednek na 437 mstech, pednel kupkladu i v Praze.Byl vznamnou kulturn a sociln osobnost hlavn Mladoboleslavska.Byl vbornm pedagogem, spisovatelem, estnm a spravedlivm lovkem.Byl velice optimistickm lovkem, jen vdy i v dobch nejhorch drel svj nadhled a vru v to, e po tto dob se zase bude ti lpe.

OdkazyKarel Sellner m jednu pamtn desku na sv vile v Mlad Boleslavi a druhou na bval kole v Bezovicch.Je po nm tak pojmenovan ulice v Mlad Boleslavi Sellnerova.Karel Sellner se navdy stal osobnost, kter je spjat s historickmi romny, archeologi a pedagogikou.Sellnerova ulice v Mlad Boleslavi

Odhalen pamtn desky v Bezovicch

DlaPetrovskBohdar (Osudov vtba)Vclav VrbaTajemn rytPrvn lid v echchPoslednV tajemn zemiPohdky mjovch veerTi brati z MydlovaruRycht JeekDaliboh z MynaA dal

PetrovskRomn z doby temna. Hrdina Petr-Petrovsk nen lupi a jeho druzi jsou pouz vyhnanci, tulci bez prv, zahokl na smutn pomry v echch, podporovatel tajnch evangelk a eskch brat, nkdy i mstitel kivd. Na jejich rukou nelp krev, ale shodou okolnost jsou to prv oni, jim pitaj se na vrub rzn pepady a zloiny skutench loupenk. Hrdinou dje je Petr a pozdji Marta, ciknka, sirotek z robotnick rodiny, uprchl z panskho dvora, kterou cikni zachrn. S nimi i trp ne shled se za zvltnch okolnost s Petrem.Kolokol - Vinohrady - Korunn 27

Bohdar (Osudov vtba) Romn z barbarskch, slovanskch dob. Hrdina knihy, siln mladk Bohdar, proti starm a vitm zpsobm s odvahou bojuje, vysvobozuje sebe i jin z otroctv, s odvahou bojuje nejen s lidmi a jejich pedsudky, ale tak s prodou a jejmi asto krutmi zkony. Loveck dobrodrustv knihy pipomnaj velik spisovatele ciz, kte dovedou odhaliti tajemstv prales. Ale Sellner je v knize svj. Jeho ponkud stroh styl pilh velmi dobe k barbarsk dob slovanskho pohanstva, mnostv postav episodnch je dobe kresleno a pispv k ucelen obrazu hrdiny BohdaraKarel Sellner

Pohdky mjovch veerKniha obsahuje povdky, povsti a bje albnsk, jak je autor slyel vyprvti anebo sm zail v divok Albnii v dob svtov vlky. Mnoh z tchto povdek albnskch bud pozornost zejmna proto, e pi urit strohosti stylov, pilhajc k len krajin a lidu, prosyceny jsou sensanost dje. V souboru bude povdka "Me raa ngjak" (krevn msta), loupenick "Nikoll Jaku" a vojenskmi dobrodrustvmi , ale i prostou lskou dc novela o bojovnku - dvce "Mere-Polo". Tak pohdky a povsti, kter budou mil mladm tenm, knihu doporuuj. Rozhodn kniha Sellnerova, svrzn, pvodn ltkou i zpracovnm, obohacuje nai sensan etbu pro mlde velmi vhodn, ba je splnnm touhy, po dobr sensan etb dtsk.Kolokol

KonecDkuji za pozornostVytvoil: Jakub SellnerDatum: 28.9.2013Tda: DE3Ronk: 2013/2014Vedouc prce: L. ervenkov