březen 2016

KAUZA „AGROTEC“

VE VYSÍLÁNNÍ ČESKÉHO ROZHLASU

Analýza objektivity a vyváženosti

prezentace kauzy Agrotec ve vybraných pořadech odvysílaných ČRo v období od 1. 7. do

31. 8. 2015

FOCUS©

2016 2

Objednatel: Český rozhlas

Zpracovatel: FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, spol. s r. o.

FOCUS©

2016 3

OBSAH

I. ÚVOD ..................................................................................................................................... 4

II. ZADÁNÍ A CÍL ..................................................................................................................... 5

III. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ......................................................................................... 6

3.1 Společensko-politické souvislosti ..................................................................................... 6

3.2 Teorie nastolování agendy ................................................................................................ 8

3.3 Mediální obraz a mediální rámce ..................................................................................... 9

3.3.1. Epizodické a tematické rámce................................................................................. 10

3.4. Editoriální postupy a zpravodajská rutina ..................................................................... 11

3.4.1. Reprezentace a stereotyp ......................................................................................... 12

3.5 Objektivita a vyváženost: operacionální vymezení ........................................................ 13

4.1.3. Kvantitativní výzkumné metody ............................................................................. 17

4.2.2. Kvalitativní výzkumné metody ............................................................................... 20

V. Analytická část .................................................................................................................... 22

5.1 Kvantitativní analýza ...................................................................................................... 22

5.1.1. Hlavní zprávy .......................................................................................................... 22

5.1.2. 60 minut .................................................................................................................. 28

5.1.2. Čtení z domácího tisku ............................................................................................ 31

5.1.4. Závěry kvantitativní analýzy ................................................................................... 32

5.2. Kvalitativní analýza ....................................................................................................... 35

5.2.1. Publicistika Hlavních zpráv .................................................................................... 35

5.2.2. 20 minut Radiožurnálu ............................................................................................ 36

5.2.3. Názory a argumenty ................................................................................................ 37

5.2.4. Pro a proti ................................................................................................................ 38

5.2.6. Závěry kvalitativní analýzy ..................................................................................... 39

VI. Hlavní závěry ..................................................................................................................... 41

VII. Seznam literatury .............................................................................................................. 45

VIII. Přílohy ............................................................................................................................. 47

FOCUS©

2016 4

I. ÚVOD

Předložená analýza se pokouší odpovědět na otázku, zda si Český rozhlas v případě

medializace kauzy Agrotec během stanoveného období v určených pořadech počínal v

souladu s povinnostmi média veřejné služby uvedenými v Zákoně 484/1991 Sb., o Českém

rozhlasu a v Kodexu Českého rozhlasu.

Analýza je strukturována do čtyř základních částí. Po expozici teoretických a

metodologických východisek následuje kvantitativní a kvalitativní analytická část zakončená

shrnutím. Závěrečná syntéza pak formou hlavních závěrů v několika tezích odpovídá na

klíčové otázky a přináší doporučení či náměty k další diskusi.

FOCUS©

2016 5

II. ZADÁNÍ A CÍL

Objednatel analýzy, Český rozhlas (dále jen ČRo), formuloval základní požadavky pro

předloženou analýzu následujícím způsobem:

Předmětem zadání je analýza toho, jak stanice ČRo 1 - Radiožurnál a ČRo Plus zpracovaly

kauzu Agrotec (obvinění firmy z údajné manipulace v tendrech České pošty) ve vybraných

pořadech, a to v období 1. 7. - 31. 8. 2015.

Cílem analýzy je popsat, nakolik si ČRo během stanoveného období v určených pořadech

počínal v souladu s povinnostmi média veřejné služby uvedenými v Zákoně 484/1991 Sb., o

Českém rozhlasu (dále jen ZČRo) a v Kodexu Českého rozhlasu (dále jen Kodex). Zásadní

zřetel nechť je brán k § 2 Zákona o Českém rozhlase a k Preambuli a článku 6. Kodexu, kde

jsou vymezeny hlavní úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání vážící se zejména

k problematice:

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných

informací pro svobodné vytváření názorů

b) působení ČRo coby fóra pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké

spektrum názorů a hledisek

FOCUS©

2016 6

III. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

3.1 Společensko-politické souvislosti

Obecně je možné říci, že kauza Agrotec je součástí širší „korupční agendy“ týkající se České

pošty, která byla medializována již na počátku roku 2014. V lednu 2014 (22. 1. 2014)

zasahovali policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v budově České pošty v

Praze. Zásah proběhl v souvislosti s možnou manipulací s veřejnými zakázkami na stavební

práce. Zatčeno a následně obviněno bylo devět osob, z toho tři osoby byly přímo zaměstnanci

České pošty.

V souvislosti s dalším vyšetřováním pak dubnu 2014 (15. 4. 2014) policisté ze stejného útvaru

opět zasahovali ve dvou pobočkách i v centrále České pošty. V kauze bylo obviněno a stíháno

celkově 15 fyzických a 4 právnické osoby. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

potvrdila, že obvinění jednali jako organizovaná skupina, která manipulovala s veřejnými

zakázkami malého rozsahu na stavební práce.

V návaznosti na tyto policejní zásahy policie o den později (16. 4. 2014) prohledala i areál

společnosti Agrotec v Hustopečích. Tato společnost kromě jiného České poště dodává a

spravuje vozový park. Dva zaměstnanci firmy pak byli v této souvislosti vyslýcháni.

Firma Agrotec se primárně zabývá prodejem zemědělské a stavební techniky a jako taková

patří do konsorcia firem společnosti Agrofert. Agrofert je zemědělský, potravinářský a

chemický holding, do kterého spadá více než 230 společností, především v České a Slovenské

republice. Společnost vlastní, a do ledna 2014 jí také řídil, Andrej Babiš. V současné době (i

v době medializace takzvané kauzy Agrotec) je Andrej Babiš prvním místopředsedou vlády

Bohuslava Sobotky, ministrem financí a předsedou hnutí ANO. V představenstvu firmy

Agrotec působil v době, kdy se aféra odehrávala, i Jaroslav Faltýnek, který v současné době

zastává pozici prvního místopředsedy hnutí ANO.

Vyšetřování celé kauzy vrcholilo v průběhu letních měsíců 20151. Na konci července pak

policie podala státnímu zástupci návrh na obžalobu ve věci údajně zmanipulovaných zakázek

České pošty. Obžaloba byla podána celkem na 14 fyzických osob a 7 firem2. Andrej Babiš

1 Na ukončení vyšetřování upozornil server Neovlivní.cz http://neovlivni.cz/zakazky-posty-firma-ktere-sefoval-

faltynek-miri-k-soudu/

2 Informaci jako první přinesl server HlídacíPes.org dne 10.8.2015 http://hlidacipes.org/policie-navrhuje-

obzalovat-ceskou-postu-a-dalsi-firmy-je-mezi-nimi-i-babisuv-agrotec/

FOCUS©

2016 7

obvinění vůči Agrotecu odmítl a označil je za účelová, s cílem poškodit jeho osobu. 20. srpna

2015 pak skupina Agrofert vydala oficiální prohlášení ke kauze Agrotec3.

V létě 2015 se pak paralelně s výše popsanou kauzou ohledně manipulace veřejných zakázek

objevila další korupční kauza v souvislosti s Českou poštou. Podnikatel Lukáš Čadek

zažaloval Českou poštu o 27 milionů korun kvůli plánované, avšak nezrealizované spolupráci.

Pomoc při řešení této situace mu údajně nabídl člen středočeské ČSSD Kamil Choc, který za

tuto pomoc měl, podle medializovaných audionahrávek, požadovat 2 miliony korun pro

ČSSD a 1 milion pro ministra vnitra Milana Chovance. Ministr Chovanec všechna nařčení

odmítl a sám podal trestní oznámení, na základě kterého začala policie údajnou korupční

nabídku vyšetřovat. Následně pak požádal premiéra Bohuslava Sobotku o svolání

předsednictva Bezpečnostní rady státu, které by tuto kauzu projednalo, protože dle jeho slov

mohlo jít o pokus destabilizovat situaci v resortu vnitra.

Popsané kauzy, vztahující se k manipulaci veřejných zakázek i korupčnímu jednání v rámci

České pošty v roce 2015, rezonovaly ve sféře mediální, veřejné a politické4. Lze tedy hovořit

o jejich relevanci a očekávat, že Český rozhlas, jako médium veřejné služby bude v těchto

případech poskytovat jejich dostatečné informační pokrytí.

3 Vyjádření skupiny Agrofert ke kauze Agrotec je dostupné on line: http://www.agrofert.cz/akce-a-

aktuality/detail-aktuality/prohlaseni-skupiny-agrofert-ke-kauze-agrotec

4 Dle vyjádření ministra financí Andreje Babiše byli informace o zapojení společnosti Agrotec do manipulace

veřejných tendrů účelové a namířené proti jeho osobě. Obdobným způsobem pak hodnotil další kauzu i ministr

vnitra Milan Chovanec, který dokonce mluvil o snaze destabilizovat situaci na rezortu vnitra. Koaliční strany

volaly po nezávislém auditu hospodaření České pošty jako státního podniku a opoziční strany dokonce mluvily o

možném hlasování o důvěře vládě.

FOCUS©

2016 8

3.2 Teorie nastolování agendy

Obecným teoretickým rámcem naší analýzy je teorie nastolování agendy (tzv. agenda setting),

která vychází z předpokladu, že média mají moc nastolovat témata, která veřejnost považuje

za důležitá. Je tedy možné nalézt spojitost v tom, jaká témata jsou prezentována v médiích a

jakou důležitost jim pak připisuje veřejnost (McCombs a Shaw 1972).

Autory pojmu agenda setting, tak jak je používán v současných mediálních studiích5, jsou

Maxwell E. McCombs a Donald L. Shaw. Autoři na základě svých výzkumů potvrdili, že

média recipientům nenabízejí jen informaci o tom, že se nějaká událost stala, ale také

informaci o tom, že tato událost je důležitější, než jiné. Ke stejnému výsledku pak dospěly

další obdobné výzkumy v dalších letech, ale také v dalších zemích po celém světě (McCombs

2009). Média mají tedy schopnost prosazovat (respektive vylučovat) určitá témata ve

veřejném a politickém diskurzu. „… média nemusejí být schopna určovat, co si lidé mají

myslet, ale jsou úspěšná v určování, o čem mají přemýšlet.“ (Cohen cit. dle Trampoty 2006:

113).

Jednotlivým tématům tak média dokáží přisoudit důležitost nejen samotným faktem, že o nich

informují, že na ně upřou pozornost (tzv. efekt primingu – tedy zviditelňování či

zdůrazňování témat či jejich atributů). Důležitou otázkou je i to, jakým způsobem s těmito

tématy média dále pracují, jak je dále rámují (framing). Z hlediska naší analýzy nás tedy

primárně zajímalo, jakým způsobem a za užití jakých prostředků či editoriálních postupů

Český rozhlas ve sledovaném období pracoval s tématem kauzy manipulace tendrů České

pošty, do kterých byla zapletena i společnost Agrotec, a jakým způsobem tedy nastoloval

agendu Agrotec.

5 Původní ideu o nastolování agendy nalezneme již v díle Waltera Lippmana Public Opinion, které bylo

publikováno v roce 1922. Lippman média přirovnává k oknům do světa mimo naši zkušenost. Veřejné mínění

pak podle něj nereaguje na skutečný svět, ale právě a pouze na svět vytvořený médii (McCombs 2009).

FOCUS©

2016 9

3.3 Mediální obraz a mediální rámce

Teoretické východisko předložené studie se dále opírá o teorii mediálního obrazu, respektive

o zákonitosti, které determinují jeho konstrukci. Mediální obraz má povahu typifikovaného,

zjednodušeného symbolu či přesněji znakové sestavy, která reprezentuje konkrétní objekty a

událostí, do kterých se promítají představy, postoje, názory a zkušenosti jak jejích tvůrců, tak

i konzumentů (Volek, 2013). Teorii mediálního obrazu tak budeme v této studii používat k

výkladu procesu, v jehož rámci materializovaný a zdánlivě uchopitelný otisk reality, stejně

jako individualizovaná zkušenost složená z dílčích atributů, podléhá rekonfiguraci a

remediaci.

Pro mediální obraz je určující to, že reprezentuje abstraktní kvalitu nebo ideu, která vznikla na

základě určité manipulace se symboly, respektive znaky do komplexnějších komunikátů

(například zpráv, reportáže či komentáře), jejichž interpretace, způsob čtení byl předdefinován

pro čtenáře formou jejich zarámování6.

Pro identifikaci rámců využijeme modifikovanou definici rámců7

od Roberta Entmana , který

je chápe jako procesy selekce a zvýznamňování. Celkový framing je ale podle Entmana

definován nejen určitým aspektem popisované reality, který činí významným, ale také tím,

jaké aspekty opomíjí. Rámování přitom často rezonuje s již existujícími kulturními schématy

publika, rámce dále ovlivňují, jakým způsobem lidé problém pochopí, jak si ho zapamatují a

jak ho ohodnotí, popřípadě, jak se na jeho základě zachovají (Entman 1993).

6 Aplikace těchto výchozích předpokladů ve výzkumu masové komunikace mají řadu verzí. Například Todd

Gitlin (2003) chápe mediální rámce z hlediska jejich vzniku jako vzorce, které využívají novináři k rutinní

organizaci diskurzu, a z hlediska jejich vlivu jako nástroje, které činí svět, nacházející se mimo přímou zkušenost

čtenářů, přirozeným. Svou roli zde hraje i vlastní mediální zpravodajský provoz, který činí z rámců výsledek

konkrétních sociálních a rutinizovaných procesů, k nimž se individuální jednání novináře vztahuje (Vliegenthart,

van Zoonen 2011: 105). Jinými slovy, rámce v tomto smyslu propojují témata a problémy, respektive určují,

která témata k sobě patří, a kdy je vhodné je použít. Jde o vodítka, nápovědi čtenářům, divákům, posluchačům,

jak mají interpretovat a hodnotit dané obsahy. Bateson (2006) i Goffman (1974) se shodují v tom, že

interpretační rámec určuje definici situace i lidskou reakci na ni. Persuazivní efektivita mediálních rámců byla

opakovaně experimentálně potvrzena (Kahneman, Tversky 1984; Iyengar, Kinder 2010).

7 Teorie rámců vznikla na poli psychologie a sociologie a dnes ji využívají různé socialně-vědné disciplíny. Jako

jeden z prvních popsal interpretační rámce Gregory Bateson (1954), který je chápe jako meta-komunikativní

úroveň komunikace, jež instruuje její účastníky, jak mají číst a hodnotit sdělení. Rámce jsou v tomto smyslu

nezbytné pro lidské mentální procesy, protože omezují souvislosti, v nichž je možné danou situaci nebo interakci

chápat a vykládat. Podobně rozumí funkci rámců i Irwing Goffman, který zdůrazňuje, že nám poskytují návod k

tomu, jak na konkrétní situaci reagovat, respektive jak organizovat lidskou zkušenost, abychom ji byli schopni

vnímat, chápat a pojmenovat (Goffman, 1974). Jinými slovy, rámce umožňují redukovat komplexní realitu a

vytvářejí de facto schémata sloužící k její interpretaci.

FOCUS©

2016 10

Identifikace a analýza mediálních rámců bude využita pro finální syntetický popis mediálního

obrazu sledované kauzy Agrotec.

3.3.1. Epizodické a tematické rámce

V prvním kroku, tedy v případě analýz rámců, nás bude primárně zajímat, zda Český rozhlas

agendu Agrotec rámcoval epizodickým nebo tematickým způsobem. Tematické rámce

popisují daný problém nebo událost v kontextu dalších informací, uvádějí souvislosti, kontext,

sledují dlouhodobější trendy v čase a vývoj. Takto rámována mediální událost zahrnuje

veřejnost a nastiňuje způsoby, jak problém vyřešit na celospolečenské úrovni. Na druhou

stranu epizodické rámce se soustředí na jednotlivce a na jednotlivou událost. Řešení pak není

v úrovni společenské či politické, ale individuální - jednoduše řečeno napravením jedince,

který problém má. Epizodický framing tak redukuje život na sérii epizod, za kterými je těžké

vysledovat celospolečenské trendy (Iyengar 1991).

Jednotlivé typy rámování v médiích zpravidla nefungují výlučně a mají tendenci se prolínat, i

když jeden z těchto rámců obvykle dominuje celkovému vyznění. Charakter rámování má ve

výsledku vliv na to, komu má publikum tendenci připisovat pomyslnou odpovědnost za

medializovaný problém. Epizodický framing podporuje připisování odpovědnosti spíše

jednotlivci (v našem případě například: manipulace tendrů a zakázek či korupční kauza je

pochybením jednotlivce, za které může konkrétní osoba či firma), tematický framing pak

odkazuje k odpovědnosti institucí či širších sociálních či politických struktur (za stávající

skandál České pošty může celkové politicko-korupční prostředí v ČR reprezentováno

vládními stranami) (Iyengar 1991).

FOCUS©

2016 11

3.4. Editoriální postupy a zpravodajská rutina

Média pracují s celou řadou prostředků, jakými mohou téma zdůraznit a implicitně ho označit

za důležité. Primárním ukazatelem je již samotný prostor, či rozsah vysílání, který je danému

tématu věnován, frekvence, s jakou je o tématu v médiích referováno, ale i například to, zda je

dané téma v případě zpravodajství zařazováno do headlines (McCombs 2009).

Proto nás v případě kauzy Agrotec v pořadech Českého rozhlasu bude primárně zajímat, kolik

prostoru Český rozhlas ve vybraných pořadech této kauze věnoval a jakým způsobem

s agendou pracoval. Zaměříme se i na to, zda se kauze věnoval jako hlavnímu či vedlejšímu

tématu, a koho nechal ve svých pořadech k dané problematice promlouvat (jaké hosty

moderátoři zvali do svých pořadů).

Jako na další postup odkazující ke zpravodajské rutině se zaměříme na zpravodajské

hodnoty8. Zpravodajské hodnoty „označují soubor kritérií, jimiž média poměřují

zpravodajskou přijatelnost událostí a zpravodajskou vhodnost jejich zpracování.“ (Burton –

Jirák, 2003: 248). Obecně můžeme říct, že se tento koncept snaží odpovědět na otázku, proč

jsou některé zprávy vybrány pro mediální prezentaci a jiné nikoli. Zpravodajské hodnoty

popisují vlastnosti události, které musí splňovat, aby se stala zprávou. Pro naši analýzu jsou

relevantní hodnoty, které jsou charakterizovány jako kulturně specifické9. Bude nás tedy

zajímat, zda relevantní zpravodajské příspěvky pracují se vztahem k elitním osobám (zda

přepojují kauzu Agrotec s předními osobnostmi strany ANO), zda pracují s personalizací

(prezentují kauzu více jako problém konkrétních osob – především Andreje Babiše, než jako

problematiku podnikatelského subjektu) a zda pracují s negativitou či konfliktem.

8 Ačkoli diskuse na toto téma se vedla již dříve, první, kdo se touto problematikou empiricky zabýval, byli

Johann Galtung a Mari Ruge v 60. letech 20. století, kteří stanovili na základě své studie 12 zpravodajských

hodnot, které určují, zda má událost předpoklady stát se zprávou.

9 Osm z dvanácti hodnot je označováno jako univerzální zpravodajské hodnoty, zbylé čtyři pak jako kulturně

specifické. Mezi univerzální hodnoty zařadili autoři četnost či frekvenci, práh pozornosti, jednoznačnost,

srozumitelnost, souznění, překvapení, kontinuitu a kompozici. Mezi kulturně specifické pak vztah k elitním

národům, vztah k elitním osobám, personalizaci a negativitu. (Hartley 1990)

FOCUS©

2016 12

3.4.1. Reprezentace a stereotyp

„Celá řada reprezentací se děje prostřednictvím ustálených žánrů. Zakořeněné a médii

sdílené stereotypy jsou zdrojem informací o společnosti v níž média působí.“ (Burton – Jirák,

2003: 194-195). Stereotyp svým způsobem deformuje realitu a původní předlohu.

K reprezentaci samotné pak bývá v komunikační praxi připojen implicitní soud o vlastnostech

reprezentovaného, jisté skryté hodnotové sdělení. (Burton – Jirák, 2003)

Stereotypy jsou obecně spojovány s iluzí, že dokáží vytvořit přesnou charakteristiku lidí.

Skupiny jsou optikou stereotypů popisovány jako jistý typ, stejný pro všechny příslušníky a

očekává od jedinců z dané skupiny charakteristické chování. Stereotyp pak vytváří velmi

pohodlný a předvídatelný obraz světa. Co stereotypu odporuje, je automaticky považováno za

odchylku od normy, přičemž to, co je normální, se mnohdy určuje právě na základě

stereotypu (Pickering, 1994).

V rámci naší analýzy nás bude zajímat, zda při práci kmenových žurnalistů Českého rozhlasu

ve vztahu k medializaci kauzy Agrotec nedochází k používání předsudků a uplatňování

stereotypizačních mechanizmů10

.

10 Klasické stereotypy v naší společnosti se vážou například k národnostem, či etnickým skupinám. Z optiky naší

analýzy budou ale zajímavé potenciální mechanizmy, kterými se můžou v mediálním prostoru tvořit stereotypní

charakteristiky politiků, podnikatelů, atd.

FOCUS©

2016 13

3.5 Objektivita a vyváženost: operacionální vymezení

Zpravodajství a publicistika jako specifické nástroje popisu a analýzy společenských procesů

jsou determinovány určitými normativními očekáváními, která na ně klade laická, ale i

odborná veřejnost. Tato očekávání mají často povahu intuitivních, nepříliš strukturovaných

představ, které bývají zastřešovány pojmem objektivity, případně vyváženosti. Koncepce

mediální (žurnalistické) objektivity vychází z předpokladu, že je možné určité objektivity

dosáhnout, nebo se tomuto ideálu alespoň do určité míry přiblížit. V naší studii vycházíme z

toho, že podstatou nároku na objektivní, vyvážené a nestranné poskytování informací je

eliminace takových komunikačních strategií, které favorizují jen jednoho z řady aktérů-

komunikátorů, respektive jednu hodnotovou perspektivu a interpretaci událostí, o nichž je

referováno.

Posuzujeme-li míru novinářské objektivity, vždy de facto hodnotíme, jakým způsobem

novináři shromažďují, zpracovávají, třídí a šíří informace a jak se to projevuje ve finální

podobě mediálních obsahů. V naší studii budeme primárně vycházet z takového pojetí

žurnalistické objektivity, které akcentuje:

a) poskytování dostatečně širokého spektra názorů na mediovanou problematiku,

b) poskytování rovnocenného prostoru zastáncům jednotlivých názorových proudů.

Objektivita bývá chápána v tomto smyslu jako rutinní novinářská praxe, která umožňuje

odrážet skutečnost zveřejňováním všech relevantních, fakticky správných a nezkreslených (tj.

úplných) informací, jež musí být komunikovány tak, aby byla jasně oddělena fakta od názorů.

Různí autoři rozlišují ne zcela totožná kritéria objektivity, ale v zásadě se shodují v tom, že

podmínkou objektivního referování o sociálních jevech je dodržení faktičnosti (pravdivosti,

informativnosti, relevance) a nestrannosti, která je sycena kategoriemi vyváženosti a

neutrality.

Pro cíle naší studie, která se zabývá rozhlasovou reprezentací specifické kauzy v různých

zpravodajsko-publicistických žánrech a formátech, budeme vycházet z Westerstahlovy (1983)

definice, kterou jsme museli upravit tak, aby ji bylo možné aplikovat na analýzu zadaného

obsahu.

Westerstahl hodnotí objektivitu z pohledu a/ faktičnosti a b/ nestrannosti výstupu. V prvním

případě bývá posuzována pravdivost, informativnost a relevance obsahu, které nelze testovat

jinak než komparací a pozorováním v terénu. Tímto směrem naše analýza primárně nepůjde,

byť se v kvalitativní části pokusíme identifikovat případná informační zkreslení či

manipulaci.

FOCUS©

2016 14

Kvantitativní část předložené analýzy bude pracovat primárně s druhou složkou objektivity,

kterou Westerstahl označuje jako nestrannost, a jež zahrnuje i kritérium vyváženosti, jak s ním

pracuje výše uvedená domácí legislativa a kodexy. Primárně se tak zaměříme na to, do jaké

míry byl jednotlivým stranám sporu umožněn srovnatelný přístup do vysílání, a to přímou

formou zprostředkování jejich jednání nebo formou institucionalizace jejich postojů a názorů.

V neposlední řadě se podíváme na složku nestrannosti, respektive na posouzení vyváženosti a

neutrality odvysílaného obsahu. Budeme tak primárně analyzovat, do jaké míry se podařilo ve

sledovaných pořadech zabránit favorizaci / defavorizaci společnosti Agrotec a jejích

představitelů.

Favorizaci a defavorizaci budeme chápat jak v rovině explicitní, tak implicitní jako pozitivní

či negativní hodnocení vztahující se na analyzovaný subjekt, v našem případě primárně firmu

Agrotec. Zaměříme se tak na analytický popis takového chování sledovaných médií,

respektive konkrétních novinářů, jejich jednání, postojů a výrazových prostředků, které se

přímo i nepřímo podílelo na formování mediálního obrazu subjektů.

FOCUS©

2016 15

IV. METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Předložená analýza si klade za cíl odpověď na hlavní výzkumnou otázku:

HVO: Postupoval Český rozhlas v rámci pokrytí kauzy Agrotec ve svém vysílání ve

sledovaném období v souladu s povinnostmi média veřejné služby uvedenými v Zákoně

484/1991 Sb., o Českém rozhlasu a v Kodexu Českého rozhlasu?

Odpověď na tuto otázky by nám měla poskytnout závěrečná syntéza zjištění vyplývajících

z kvantitativní a kvalitativní části studie. Jinými slovy kombinace těchto technik nám

poskytne ucelený pohled na problematiku, jelikož, kvalitativní analytické techniky se

nemohou zabývat otázkami „co?“ a „kolik?“, jak to činí kvantitativní perspektiva, ale

zaměřují se na významy, akcenty a kontexty chování daného pořadu/žurnalisty. Naopak tyto

komunikační dimenze není schopen zcela zachytit kvantitativní postup, který se soustřeďuje

primárně na popis struktury jevu, respektive na analýzu jeho dimenzí.

V rámci kvalitativní analýzy se pokusíme odpovědět na následující vedlejší výzkumné otázky

zabývající se primárně vyvážeností:

A/ Jaký prostor poskytl Český rozhlas ve sledovaných pořadech a ve zvoleném období

problematice kauzy Agrotec?

B/ Jaké rutinní postupy užil Český rozhlas při reportování o kauze Agrotec?

C/ Jak tematicky strukturoval Český rozhlas mediální agendu v případě kauzy

Agrotec?

Kvalitativní část analýzy nám pak umožní odpovědět na otázky týkající se objektivity

v následujících dimenzích:

D/ Jaké interpretační rámce nastolovaly sledované pořady při reprezentaci kauzy

Agrotec?

E/ Dopouštěli se kmenoví žurnalisté ČRo při reprezentaci dané kauzy věcných či

profesních pochybení?

FOCUS©

2016 16

4.1 Kvantitativní šetření

4.1.1 Popis výzkumného souboru

Zadavatel definoval vybrané pořady a zvolené období následujícím způsobem:

Výzkumné období:

o 1. července 2015 – 31. srpna 2015

Pořady analyzované za pomocí kvantitativní analýzy:

o Hlavní zprávy ČRo 1 – Radiožurnál ve 12:00 a v 18:00 (zprávy i publicistická

část relace − dle programu ČRo „rozšířené hlavní zprávy“)

o pořad „Stalo se dnes“ / „60 minut“ ČRo 1 – Radiožurnál

o pořad "Čtení z domácího tisku" ČRo Plus, relace v 8:20 každý všední den

Do kvantitativní analýzy vstupovala všechna vysílání uvedených tří pořadů, vysílána v období

od 1. července do 31. srpna 2015.

První analyzovaný pořad tvořily Hlavní zprávy. Tento pořad je vysílán na stanici ČRo 1

Radiožurnál. Do analýzy byla zařazena vysílání ve 12 a v 18 hodin. Ve všední den je pořad

složen z kratší zpravodajské části v rozsahu přibližně 10 minut a delší publicistické části v

rozsahu přibližně 20 minut. O víkendech a svátcích je pak vysíláno pouze zpravodajství. Ve

sledovaném období bylo odvysíláno 86 relací v průběhu všedních dní a 38 o víkendech či

svátcích.

Dalším kvantitativně analyzovaným pořadem měl být podle zadání pořad Stalo se dnes, který

vysílal ČRo 1 Radiožurnál každý všední po deváté hodině večer v délce zhruba 25 minut.

Pořadem provází moderátor, který společně s komentátory probírá hlavní denní události z

politiky, ekonomiky, kultury a sportu. Ve zvolených měsících roku 2015, které zadavatel

stanovil jako výzkumné období, však již tento pořad nebyl vysílán. Zadavatel byl o této

situaci informován, a po vzájemné komunikaci byla zjednána náprava situace následujícím

způsobem: „Pořad „Stalo se dnes“ byl od září 2014 nahrazen pořadem „Šedesát minut“;

oba pořady zaměřené na denní události byly na Radiožurnálu vysílány pouze ve večerních

hodinách ve všední dny.“

Do analýzy byl tedy zařazen pořad 60 minut, který se žánrově od pořadu Stalo se dnes neliší.

Rozdílnost spočívá zejména v délce, která je v případě pořadu 60 minut více než dvojnásobná.

Ve sledovaném období bylo odvysíláno 43 relací.

Posledním kvantitativně analyzovaným pořadem byl pořad Čtení z domácího tisku, konkrétně

jeho relace v 8:20. Tento pořad je vysílán každý všední den a přináší posluchačům přehled

FOCUS©

2016 17

událostí a informací z celostátních i regionálních deníků a týdeníků (vycházejících v tištěné

nebo on-line digitální formě). Ve sledovaném období bylo odvysíláno 43 relací.

4.1.2. Definice analytické jednotky

Jak vyplývá ze zadání, analýza prezentuje závěry vyčerpávajícího šetření. Nebyla tedy využita

žádná z výběrových procedur a byly analyzovány všechny zadané pořady, respektive

relevantní příspěvky, které sledované pořady odvysílaly. Jinými slovy, výstup kvantitativní

části analýzy nepracuje se statisticky koncipovanou reprezentativitou závěrů, respektive

nezobecňuje na základní soubor, ale poskytuje informace za celý relevantní soubor, jak jej

definoval zadavatel. Přesnost závěrů je v tomto ohledu vyšší než v případě analýz, které

pracují s pravděpodobnostně konstruovanými soubory.

Jako základní analytickou jednotku jsme zvolili zvukový příspěvek, který tematizoval

problematiku takzvané kauzy Agrotec (jak jsme si popsali v teoretické části práce), respektive

zabýval se:

a) primárně tématem manipulace tendrů veřejných zakázek v České poště v přímé

souvislosti s firmou Agrotec, nebo

b) pracoval s motivem uvedené kauzy v podobě tematické subagendy, která byla součástí

jiné agendy, nebo

c) informace o sledované kauze zmínil pouze okrajově (například v promluvě některého

z hostů formou krátké zmínky).

Příspěvek jsme definovali jako zvukovou stopu, která je oddělena zvukově od předcházejícího

a následujícího příspěvku.

4.1.3. Kvantitativní výzkumné metody

Pro naplnění výzkumných cílů byla jako klíčový výzkumný nástroj zvolena metoda

explorativní obsahové analýzy, respektive její kvantitativní i kvalitativní verze, které

zohledňují a kombinují časový, typový i případový přístup (Krippendorff, 2004 a Neuendorf,

2002). Porovnáme-li další možné metody, které by připadaly v úvahu pro analýzu daného

tématu, z pohledu potenciální validity a reliability dat, které poskytují, jeví se obsahová

analýza vzhledem k zadání analýzy jako nejvhodnější.

FOCUS©

2016 18

Aplikace kvantitativní části obsahové analýzy probíhala v následujících krocích:

I. V první kvantifikační fázi analýzy jsme převedli do operacionální, měřitelné podoby výše

uvedené problémové okruhy/otázky tak, aby zvolené indikátory umožňovaly měřit

objektivitu, respektive vyváženost jednotlivých příspěvků.

II. Tyto měřitelné proměnné jsme rozdělili do následujících subcelků, z nichž každý

představuje jeden atribut indikující naplňování sledovaných kritérií objektivity,

respektive vyváženosti a nestrannosti.

A) příspěvek

1/ téma (dominantní/vedlejší motiv, který strukturoval sledovanou agendu)

2/ stopáž (v sekundách)

3/ typ příspěvku (podle žánrového členění)

4/ zdroje (užití zdrojových informací z jiného média)

B) Agrotec

1/ počet příspěvků a jejich distribuce (frekvence příspěvků věnovaných kauze a jejich

rozložení v čase)

2/ stopáž (časové pokrytí agendy Agrotec jako celku)

3/ tematické interpretační rámce

4/ hodnocení (favorizace/defavorizace formou hodnotících promluv/soudů, které byly

prosloveny moderátorem, reportérem, komentátorem nebo hosty).

C) mluvčí

1/ typ (nekmenový mluvčí ČRo, reportér, komentátor, expert, vox populi apod.)

2/ sound bite (čistá stopáž promluvy nekmenových mluvčích ČRo)

3/ stranická a profesní identifikace (politik, expert, vox populi apod.)

4/ přítomnost hodnotících soudů vůči aktérům kauzy Agrotec

(Detailní seznam proměnných a jejich popis je uveden v příloze).

III. Po tomto základním deskriptivním popisu souboru jsme přistoupili k analýze hlavních

interpretačních rámců, jež používali novináři/pořady při konstrukci agendy Agrotec.

FOCUS©

2016 19

4.1.4 Popis systému sběru dat, kódování a zpracování

Vzhledem k rozsahu analyzovaného materiálu byla v prvním kroku provedena vyškolenými

kodéry rešerše jednotlivých pořadů. Cílem rešerše bylo na základě zvolených klíčových slov

najít příspěvky relevantní pro naši analýzu. Jako klíčová slova byla primárně zvolena hesla

„Agrotec“ a/nebo „Česká pošta“. Takto rešeršovaný materiál byl ve druhém kroku předán

analytikům k dalšímu zpracování – k vyčištění rešeršovaného souboru a výběru relevantních

příspěvků, které následně vstupovaly do kvantitativní i kvalitativní analýzy.

V rámci kvantitativní analýzy relevantních příspěvků pak byla data, i navzdory malé velikosti

finálního vzorku, kódována podle vytvořené kódovací knihy, ukládána do datové matice za

použití softwaru SPSS PC.

4.2. Kvalitativní analýza

4.2.1. Popis výzkumného souboru

Zadavatel definoval vybrané pořady a zvolené období následovným způsobem:

Výzkumné období:

o 1. července 2015 – 31. srpna 2015

Pořady analyzované za pomoci kvalitativní analýzy:

o publicistické části „rozšířených Hlavních zpráv“ ČRo 1 – Radiožurnál

o pořad „20 minut Radiožurnálu“ ČRo – Radiožurnál

o pořad „Názory a argumenty“ ČRo Plus

o pořad „Pro a proti“ ČRo Plus

V rámci kvantitativního šetření byly analýze, tak jak to vyplývá ze zadání, podrobeny všechny

tři zvolené pořady, vysílané v rozmezí od 1. července do 31. srpna 2015.

První analyzovaný pořad tvořily Rozšířené hlavní zprávy – tedy publicistická část Hlavních

zpráv Radiožurnálu. Tento pořad je vysílán na stanici ČRo 1 Radiožurnál. Do analýzy byly

zařazeny vysílání ve 12 a v 18 hodin. Publicistické části v rozsahu cca 20 minut jsou vysílány

FOCUS©

2016 20

každý všední den. Ve sledovaném období bylo odvysíláno 86 relací v průběhu všedních dní a

38 o víkendech či svátcích.

Dalším analyzovaným pořadem bylo 20 minut Radiožurnálu. Pořad je vysílán každý všední

den po 17. hodině, v délce zhruba 20 minut. Pořad má charakter dvou rozhovorů moderátorky

s vybraným hostem na téma nejdůležitějších událostí a kauz dne. V období od 1. července do

31. srpna 2015 bylo odvysíláno 43 relací.

Kvalitativní analýza se dále zabývala pořadem Názory a argumenty. Ten je vysílán na stanici

ČRo Plus denně po Hlavních zprávách v 18 hodin, ve všední den v délce 30 minut a o

víkendu pak v délce 50 minut. Pořad přináší komentáře a analýzy, každou neděli pak také

diskuse u kulatého stolu. V analyzovaném období bylo odvysíláno 62 relací.

Posledním pořadem zařazeným do kvalitativní části analýzy byl pořad Pro a Proti stanice

ČRo plus. Pořad je vysílán každý všední den po půl desáté dopoledne, v délce 25 minut a má

charakter moderované diskuse mezi dvěma hosty, kteří hájí opačný názor. V analyzovaném

období bylo odvysíláno 43 relací.

Výběr relevantních příspěvků, opět vzhledem k rozsahu analyzovaného souboru, probíhal ve

dvou krocích. V první fázi byly všechny relace podrobeny rešerši na základě klíčových slov,

obdobně, jak tomu bylo v rámci kvantitativní analýzy. Ve druhém kroku pak byl rešeršovaný

soubor podroben výběru relevantních příspěvků, které vstupovaly do kvalitativní analýzy.

4.2.2. Kvalitativní výzkumné metody

Otázka, do jaké míry dodržovaly vybrané pořady ČRo ustanovení § 31 odst. 2 a 3 zákona č.

231/2001 Sb., resp. zda analyzované vysílání jako celek, i v rámci jednotlivých pořadů,

dodržovalo zásady objektivního a vyváženého informování, má samozřejmě i svou

kvalitativně analyzovatelnou dimenzi. Pro kvalitativní analýzu platí, že důkazem významu

určitého jevu není jeho frekvenční nasycenost, ale soustřeďuje se na významové akcenty

samotných mluvčích/novinářů, které se snaží rekonstruovat.

Jako základní přístup jsme zvolili koncepci kvalitativní obsahové analýzy Kimberley

Neuuendorf (2002), Neuendorf & Skalski (2009) doplněnou o metodu interpretativního čtení

(Kronick, 1997).

Vzhledem k výše uvedenému zadání jsme se soustředili v kvalitativní části analýzy na

komunikační (konverzační) chování/promluvy/otázky, respektive výrazové prostředky, které

konstruovali novináři v publicistických pořadech. Analytickou jednotku představovala jak

FOCUS©

2016 21

promluva/výrok profesionálního komunikátora (moderátora, reportéra, komentátora), tak i

jeho interakce s hosty. Cílem bylo zachytit jak artikulovaný postoj novinářů vůči jednotlivým

aktérům sledované kauzy, tak i jejich obraz, který z takové interakce vznikal.

Kvalitativní obsahová analýza se tedy soustředila na profesní pochybení kmenových

žurnalistů ČRo, kteří:

1) straní některému z aktérů kauzy (přímo i nepřímo),

2) snižují či zesměšňují některého aktéra kauzy (přímo nepřímo),

3) vytvářejí zpravodajské artefakty stereotypizovaným popisem událostí, jež tímto

způsobem mytologizují,

4) uvádějí nepřesné informace,

5) zkreslují informace,

6) potlačují relevantní informace.

Zjištěná pochybení byla zaznamenávána do polostrukturovaných záznamových archů spolu

s příslušnými ukázkami. Záznamové archy pro zpravodajské a diskusní pořady jsou součástí

přílohy zprávy.

V rámci kvalitativní analýzy jsme pak ještě na závěr, vzhledem k nízkému celkovému počtu

příspěvků, přistoupili ke kvalitativní analýze užitých mediálních rámců všech relevantních

nezpravodajských příspěvků11

s cílem odhalit, jakým způsobem byla konstruována a

rámována agenda Agrotec.

11 Jednalo se o relevantní publicistické příspěvky z vysílání rozšířených Hlavních zpráv, dále z pořadů 60 minut,

20 minut Radiožurnálu a Názory a argumenty.

FOCUS©

2016 22

V. Analytická část

Analytická část předložené práce kopíruje strukturu navrženou v zadání a dělí se tedy na dva

základní celky. První podkapitola poskytuje přehled a závěry kvantitativní analýzy (dle

jednotlivých analyzovaných pořadů), druhá kapitola pak analogicky výstupy z kvalitativní

části analýzy. Na jednotlivá dílčí shrnutí navazuje poslední kapitola práce, která formou

syntézy závěrů plynoucích z kvantitativní a kvalitativní analýzy představuje hlavní zjištění,

závěry a formou doporučení nastoluje prostor pro diskusi.

5.1 Kvantitativní analýza

5.1.1. Hlavní zprávy

Do analyzovaného období spadalo 62 kalendářních dnů a v každém z nich byly analyzovány

již zmíněné dvě relace (ve 12:00 a v 18:00). Na toto období připadalo 43 pracovních dní a 19

víkendových dní nebo svátků. Celkově tak analytický soubor obsahoval 124 relací o celkové

délce cca 45 hodin.

Na základě detailní rešerše vysílání dle zvolených klíčových slov, tak, jak jsme je definovali

v metodologické části práce, jsme zachytili ve sledovaném období dvou měsíců celkově 11

příspěvků. Pouze tři z nich ale obecně kromě korupčních skandálů České pošty konkrétně

nějakým způsobem tematizovaly i kauzu Agrotec.

Ze 124 analyzovaných vysílání se tak kauza Agrotec objevila ve 2 % z nich. Výskyt

relevantních příspěvků uvádí přehledová tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Hlavní zprávy – přehled příspěvků

datum vysílání část hlavní téma kauza Agrotec

13. 8. 2015 18:00 publicistika kauza Čadek, Choc a Česká pošta ne

16. 8. 2015 18:00 zpravodajství kauza Čadek, Choc a Česká pošta ne

17. 8. 2015 12:00 publicistika korupce v České poště ano

17. 8. 2015 18:00 zpravodajství korupce v České poště ano

FOCUS©

2016 23

18. 8. 2015 18:00 zpravodajství zasedání Bezpečnostní rady ne

19. 8. 2015 12:00 zpravodajství zasedání Bezpečnostní rady ne

19. 8. 2015 18:00 zpravodajství zasedání Bezpečnostní rady ne

19. 8. 2015 18:00 publicistika zasedání Bezpečnostní rady ne

20. 8. 2015 12:00 publicistika zasedání Bezpečnostní rady ne

20. 8. 2015 18:00 publicistika korupce v České poště ano

27. 8. 2015 18:00 zpravodajství vyšetřování Lukáše Čadka ne

Jelikož se v rámci sledovaných vysílání Hlavních zpráv Českého rozhlasu pouze 3 příspěvky

nějakým způsobem dotýkaly problematiky kauzy Agrotec, podíváme se nejdříve na každý

zvlášť.

Tabulka č. 2: Relevantní příspěvek č. 1 – Hlavní zprávy, zpravodajství

identifikace příspěvku č. 1

datum 17. 8. 2015

pořad Hlavní zprávy

vysílání v 18:00

část zpravodajství

stopáž 54 sekund

pozice kauzy Agrotec zmínka

mluvčí a stopáž promluvy Eva Gregorová mluvčí strany ČSSD 9 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ne

vztah k elitním osobám ano

personalizace ano

negativita/konflikt ano

Jediným relevantním zpravodajským příspěvkem, který se ve sledovaném období objevil, byl

odvysílaný 17. 8. 2015 v Hlavních zprávách v 18 hodin. Jednalo se o kombinovanou zprávu

v celkové délce 54 sekund. Základní rámec čtený moderátorkou doplnil vstup redaktorky ČRo

a vyjádření mluvčí ČSSD.

Primárně se příspěvek zabýval problematikou korupčních kauz v České poště, kvůli kterým

požaduje strana STAN po ministrovi vnitra provedení nezávislého auditu hospodaření

společnosti. Firma Agrotec byla zmíněna redaktorkou v následujícím kontextu: „Policie řeší

FOCUS©

2016 24

podezření z uplácení a manipulace s veřejnými zakázkami pro Českou poštu, ve které figuruje

firma vicepremiéra Andreje Babiše z hnutí ANO – Agrotec. Minulý týden média také

zveřejnila nahrávku, na které sociální demokrat Kamil Choc údajně žádá podnikatele Lukáše

Čadka o úplatek tři miliony korun – peníze prý měly sloužit k urovnání sporu s Českou

poštou.“12

Jediným mluvčím tohoto příspěvku byla již zmíněna mluvčí strany ČSSD Eva Gregorová.

Tento soundbite byl v délce 9 sekund a věnoval se jednání krajského výboru ČSSD a účasti

Kamila Choce na něm. Mluvčí se tak vyjadřovala pouze k části kauzy České pošty, která se

týká ČSSD. Jelikož primárním tématem celého příspěvku byla právě korupční kauza týkající

se představitelů strany ČSSD a kauza Agrotec, týkající se strany ANO 2011, nebyla

v příspěvku rozvíjena, nelze výběr mluvčí označit za problematický či nevyvážený.

V celém příspěvku pak byly zmíněny tři politické strany – STAN, ČSSD a ANO. K žádná

z nich nebyla zatížena negativní konotací ze strany moderátorky, redaktorky ani

respondentky, které užívaly výhradně neutrální komunikační kód.

Tabulka č. 3: Relevantní příspěvek č. 2 – Hlavní zprávy, publicistika

identifikace příspěvku č. 2

datum 17. 8. 2015

pořad Hlavní zprávy

vysílání ve 12:00

část Publicistika

stopáž 4 min. 59 sekund

pozice kauzy Agrotec vedlejší téma

mluvčí a stopáž promluvy žádný externí mluvčí

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec -

vztah k elitním osobám ano

personalizace ano

negativita/konflikt ano

12 Záznam dostupný online: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3452079

FOCUS©

2016 25

Chronologicky prvním relevantním příspěvkem, který se ve sledovaném období objevil, byl

publicistický příspěvek odvysílaný 17. 8. 2015 v rámci rozšířených hlavních zpráv ve 12

hodin. Jedná se o jeden ze dvou příspěvků, které tematizovaly kauzu Agrotec.

Příspěvek měl charakter rozhovoru moderátorky s interním komentátorem Českého rozhlasu

Petrem Hartmanem. Stopáž činila 4 minuty a 59 sekund. Primárně se celý příspěvek věnoval

korupční kauze České pošty, ve které figuroval středočeský sociální demokrat Kamil Choc a

podnikatel Lukáš Čadek.

Kauza Agrotec byla v celém příspěvku pouze okrajově zmíněna – a to dvakrát v promluvě

komentátora. V prvním případě se jednalo pouze o nepřímou zmínku: „(o)no právě když už se

hovoří o tom, že jeden z důvodů je, že to ohrožuje ekonomické zájmy nebo fungování České

pošty, tak je zvláštní, že nebyla potřeba svolat Bezpečnostní radu státu v momentu, kdy policie

vyšetřovala určitý korupční systém, který se týkal veřejných zakázek na poště, a kde dospěla k

závěru, že to měla na svědomí, podle policie, znovu opakuji ne podle mého názoru nebo podle

názoru médií, ale policie, organizovaná skupina, a byť to byly zakázky, které nebyly v řádech

miliard, ale byly například na opravu pošt nebo na dodávku pneumatik a tak dále. Tak dospěli

k tomu, že ty lidi obvinili a nyní státní zástupce vyhodnocuje to, zda tedy podá obžalobu. Ale

znovu opakuji to, že v této souvislosti padlo to, že to byla organizovaná skupina, která vlastně

vysávala z pošty peníze, takže to si myslím, že je daleko závažnější případ, který může ohrozit

ekonomické zájmy pošty, než jedna nejasná kauza…“13

Ve druhém případě pak byl komentátor o něco konkrétnější: „Koaliční partneři se, myslím,

toho chytat nebudou, protože nemají zájem na tom, aby nějak destabilizovali vládu a zároveň

je to z pohledu pošty citlivá situace, protože když jsem mluvil o té jiné kauze, kdy docházelo

k manipulacím s veřejnými zakázkami, tak tam figuruje jedna firma, která vlastně spadá do

impéria Andreje Babiše, takže to je choulostivá kauza i ze strany hnutí ANO.“14

V příspěvku kromě kmenového komentátora ČRo nepromlouval žádný další externí mluvčí.

V celém příspěvku pak byly explicitně zmíněny dvě politické strany, kterých se problematika

České pošty týká – strana ČSSD a hnutí ANO. Ani u jedné ze zmíněných politických stran

nedošlo ze strany moderátora ani komentátora k promluvám jiného, než neutrálního

charakteru. I když prezentované informace (potenciální spojitost politických stran

s potenciálními korupčními skandály České pošty) vyznívají vůči politickým představitelům

negativně, moderátorka ani komentátor nevynášeli hodnotící soudy.

13 Záznam dostupný online: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3451653

14

Záznam dostupný online: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3451653

FOCUS©

2016 26

Tabulka č. 4: Relevantní příspěvek č. 3 – Hlavní zprávy, publicistika

identifikace příspěvku č. 3

datum 20. 8. 2015

pořad Hlavní zprávy

vysílání v 18:00

část publicistika

stopáž 4 min. 32 sekund

pozice kauzy Agrotec vedlejší téma

mluvčí a stopáž promluvy Roman Váňa

ČSSD, předseda

Výboru pro

bezpečnost 1 min. 23 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ne

mluvčí a stopáž promluvy Daniel Korte

TOP 09, člen

Výboru pro

bezpečnost 1 min. 11 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ano s negativní valencí

vztah k elitním osobám ano

personalizace ano

negativita ano

Poslední relevantním příspěvkem, který tematizoval kauzu Agrotec ve sledovaném období

v rámci vybraných vysílání Hlavních zpráv a rozšířených hlavních zpráv, byl publicistický

příspěvek vysílaný 20. 8. 2015 v relaci v 18. hodin.

Příspěvek měl charakter rozhovoru moderátora se dvěma telefonickými hosty. Délka celého

příspěvku činila 4 minuty a 32 sekund, jeho hlavním tématem bylo zasedání předsednictva

Bezpečnostní rady státu kvůli údajné korupční kauze České pošty, která se týkala podnikatele

Lukáše Čadka, člena středočeské ČSSD Kamila Choce a ministra vnitra za ČSSD Milana

Chovance. Kauza Agrotec se zde objevila jako vedlejší téma v promluvě hosta.

Prvním hostem moderátora byl Roman Váňa z ČSSD, předseda Výboru pro bezpečnost.

Celková délka všech jeho promluv činila v tomto příspěvku 1 minutu a 23 sekund.

Druhým hostem moderátora byl Daniel Korte z TOP 09, člen Výboru pro bezpečnost, kterého

celková délka promluv činila 1 minutu a 11 sekund.

Právě Daniel Korte pak ve svém vyjádření zmínil sledovanou kauzu Agrotec, a to

v následujícím kontextu: „Zajisté pan Babiš tím sleduje dva cíle – politický, oslabeni ministra

FOCUS©

2016 27

vnitra, oslabit premiéra, ale především sleduje cíl osobní. On potřebuje zakrýt gigantický

korupční skandál své firmy Agrotec. Shodou okolností to souvisí také s Českou poštou, to je

mi náhodička, co? Firma Agrotec se dopouštěla dlouhodobě korupčního jednání, shodou

okolností v době, kdy byl předseda jejího představenství pan Faltýnek, dnešní předseda klubu

poslanců Ano.“15

Sám moderátor se ke sledované kauze nijak nevyjádřil ani ji nezmínil, vůbec ji ve svých

promluvách netematizoval a nezabýval se, na rozdíl od citovaného hosta, ani osobou Andreje

Babiše.

Ve vztahu ke sledovanému pořadu Hlavní zprávy můžeme závěrem konstatovat následující:

Kauza Agrotec se ve zpravodajských relacích ČRo 1 – Radiožurnál odvysílaných ve

sledovaném období vyskytla v celkem 3 příspěvcích. V jednom ve zpravodajské části pořadu

a ve dvou spadajících do publicistické části pořadu. Kauza zde figurovala v pozici vedlejšího

tématu jako subagenda širší korupční kauzy České pošty, která je dominantně tvořena kauzou

Lukáše Čadka, člena středočeské ČSSD, Kamila Choce a ministra vnitra za ČSSD Milana

Chovance.

V žádném z příspěvků se kauza Agrotec neocitla v pozici hlavního tématu. S ohledem na

aktéry kauzy, provázanost s politickou stranou, která je členem vládní koalice, a společenskou

závažnost tématu je otázkou, zda lze takovéto zpravodajské pokrytí v hlavních

zpravodajských pořadech ze strany ČRo jakožto veřejnoprávního média považovat za

dostatečné.

Z hlediska užitých zpravodajských hodnot můžeme říct, že všechny relevantní příspěvky

pracovaly ve vztahu ke kauze Agrotec primárně s personalizací a vztahem k takzvaným

elitním osobám – kauzu tedy tematizovaly prostřednictvím osoby Andreje Babiše a politické

strany ANO 2011.

Z hlediska objektivity a vyváženosti ani v jednom z analyzovaných příspěvků nenacházíme

pochybení, která by poukazovala na porušení zákonných povinností Českého rozhlasu.

15 Záznam dostupný on line http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3454297

FOCUS©

2016 28

5.1.2. 60 minut

V definovaném výzkumném období bylo odvysíláno 43 relací pořadu 60 minut. Analyzovaný

soubor zde čítal téměř 43 hodin záznamů.

Na základě detailní rešerše vysílání dle zvolených klíčových slov jsme zachytili ve

sledovaném období 3 příspěvky. Dva z nich kromě korupčních skandálů České pošty

konkrétně nějakým způsobem tematizovaly i kauzu Agrotec.

Ze 43 analyzovaných vysílání se tedy kauza Agrotec objevila v 5 % z nich.

Rozložení vytipovaných příspěvků v čase prezentuje přehledová tabulka číslo 5.

Tabulka č. 5: 60 minut – přehled příspěvků

datum hlavní téma kauza Agrotec

17.8.2015 kauza Čadek, Choc a Česká pošta ano

20.8.2015 zasedání Bezpečnostní rady ano

27.8.2015 kauza Čadek, Choc a Česká pošta ne

Dva relevantní příspěvky ve vztahu ke sledované kauze Agrotec opět popíšeme detailněji.

Tabulka č. 6: Relevantní příspěvek č. 4 – 60 minut

identifikace příspěvku č. 4

datum 17. 8. 2015

pořad 60 minut

stopáž 14 min. 17 sekund

pozice kauzy Agrotec vedlejší téma

mluvčí a stopáž promluvy Petr Gazdík

STAN, 1.

místopředseda 4 min. 8 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec Ano negativní valence

mluvčí a stopáž promluvy Václav Klučka

ČSSD, člen

Výboru pro

bezpečnost 2 min. 30 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec Ano s neutrální valencí

mluvčí a stopáž promluvy Lukáš Jelínek expert - politolog 5 min. 33 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec Ne

FOCUS©

2016 29

První ze dvou relevantních příspěvků byl odvysílán 17. 8. 2015. Příspěvek byl rozhovorem

moderátora se dvěma telefonickými hosty a následně jedním hostem ve studiu. Celková délka

příspěvku činila 14 minut a 17 sekund. Příspěvek se primárně zabýval kauzou Lukáše Čadka a

České pošty i zasedání Bezpečnostní rady státu. Kauza Agrotec byla v příspěvku vedlejším

tématem.

Prvním z hostů byl Petr Gazdík, místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda

STAN. Celková délka všech jeho promluv činila 4 minuty a 8 vteřin. Ve vztahu ke kauze

Agrotec promlouval ve svých promluvách s negativní valencí vůči vládním stranám, které

jsou s korupční kauzo České pošty spojeny (ČSSD, ANO 2011).

„Mě spíše uráží to, že Česká pošta se, ať již v aféře Agrotec, nebo teď v aféře kolem pana

ministra Chovance, stává zjevně obětí nějakých hrátek vládních stran. Je to něco, co je

naprosto nemravné, a my žádáme audit hospodaření, který by ukázal, jestli náhodou není ČP

tak trochu dojnou krávou politických stran.“

„Tak policie vyšetřuje aféru Agrotec, do které je zapojen Agrofert, a strana Ano, teď řešíme

problém kolem Sociální demokracie, a na těch nahrávkách, které jsme měli možnost

vyslechnout, tak se mluvilo o možných 200 milionech, které se vytahují z ČP pro nějaké

pochybné korupční potřeby.“16

Druhým telefonickým hostem byl Václav Klučka z ČSSD, člen Výboru pro bezpečnost.

Celková délka jeho promluv činila souhrnně 2 minuty a 30 sekund. Ve vztahu k Agrotecu se

zmínil pouze jednou a to v promluvě s neutrální valencí.

Po ukončení telefonických rozhovorů moderátor přivítal ve studiu třetího a posledního hosta,

kterým byl politolog Lukáš Jelínek. Celková délka všech jeho promluv činila 5 minut a 33

sekund. Ke kauze Agrotec se nevyjadřoval.

Tabulka č. 7: Relevantní příspěvek č. 4 – 60 minut

identifikace příspěvku č. 5

datum 20. 8. 2015

pořad 60 minut

stopáž 8 min. 24 sekund

pozice kauzy Agrotec zmínka

16 Záznam dostupný on line http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3452066

FOCUS©

2016 30

mluvčí a stopáž promluvy Bohuslav Sobotka ČSSD, premiér 17 sekund (záznam)

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ne

mluvčí a stopáž promluvy Pavel Bělobrádek

KDU-ČSL,

místopředseda

Poslanecké

sněmovny 18 sekund (záznam)

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ne

mluvčí a stopáž promluvy Martin Stropnický

ANO, ministr

obrany 4 min. 10 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ne

mluvčí a stopáž promluvy Miloš Petera

šéf středočeské

ČSSD 1 min. 22 sekund

vyjádření mluvčího ke

kauze Agrotec ne

Druhý z relevantních příspěvků, které se objevily v rámci pořadu 60 minut, byl odvysílán 20.

8. 2015. Jednalo se o kombinovaný příspěvek. Moderátor uvedl hlavní téma, po kterém

následovaly dva příspěvky ze záznamu. Následně pak moderátor vedl dva telefonické

rozhovory. Celková délka příspěvku činila 8 minut a 24 sekund. Hlavním tématem příspěvku

byla korupce v České poště, snahy o větší transparentnost v jejím hospodaření i zasedání

Bezpečnostní rady státu. Kauza Agrotec byla pouze krátce zmíněna moderátorem.

Obě vyjádření, která zazněla ze záznamů, se primárně týkaly právě zasedání Bezpečnostní

rady státu. Prvním mluvčím ze záznamu byl premiér Bohuslav Sobotka, druhým pak

místopředseda Poslanecké sněmovny Pavel Bělobrádek.

Telefonický rozhovor nejdříve moderátor vedl s Martinem Stropnickým, ministrem obrany,

jehož celková délka promluv činila 4 minuty a 10 sekund.

Právě Martina Stropnického se moderátor v rozhovoru na kauzu Agrotec přímo zeptal: „A

sledujete nějaké napjaté vztahy mezi Andrejem Babišem a Milanem Chovancem? Ptám se

proto, že ministr s odkazem na kauzu Agrotec mluvil o tom, že se v té kauze údajně angažoval

Babišův poradce. Mohlo by to nějak poznamenat vztahy uvnitř koalice?“17

Stropnický se ale

odpovědi na dotaz ohledně kauzy Agrotec vyhnul, a moderátor se ho již dál nedoptával.

17 Záznam dostupný on line http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3454293

FOCUS©

2016 31

Druhý telefonický rozhovor pak byl veden s Milošem Peterou, jehož promluvy zazněly

v délce 1 minuty a 22 sekund. Moderátor v rozhovoru s tímto hostem kauzu Agrotec nijakým

způsobem netematizoval.

V rámci pořadu 60 minut byla kauza Agrotec ve sledovaném období opět tematizována pouze

jako fragmentovaná subagenda širší kauzy. Hlavní agenda primárně řešila problémy strany

ČSSD a tudíž vyšší počet mluvčích z této politické strany nelze hodnotit jako problematický a

nevyvážený.

5.1.2. Čtení z domácího tisku

V rámci sledovaného období bylo analyzováno 43 relací pořadu Čtení z denního tisku

v celkovém rozsahu cca 2 hodiny. Na základě rešerše dle klíčových slov jsme v prvním kole

zachytili 5 příspěvků. Žádný z nich ovšem netematizoval kauzu Agrotec, i když se všechny

věnovaly problematice České pošty.

Tabulka č. 8: Čtení z domácího tisku – přehled příspěvků

datum zdrojové médium hlavní téma kauza Agrotec

27. 7. 2015 Lidové noviny Platy nejužšího vedení České pošty ne

14. 8. 2015

Hospodářské

noviny, MF Dnes,

Právo a

aktuálně.cz kauza Čadek, Choc a Česká pošta ne

19. 8. 2015 MF Dnes rozhovor s Lukášem Čadkem ne

21. 8. 2015 Právo Česká pošta v politickém boji ne

21. 8. 2015 Neovlivní.cz zasedání Bezpečnostní rady ne

FOCUS©

2016 32

5.1.4. Závěry kvantitativní analýzy

Ve třech sledovaných pořadech v rámci zvolených dvou měsíců roku 2015 se ve třech

sledovaných pořadech objevilo dohromady pouze 5 příspěvků týkajících se kauzy Agrotec.

Všechny byly odvysílány v pouhých dvou dnech, jak uvádí následující přehledová tabulka.

Tabulka č. 9: Souhrnný přehled relevantních příspěvků

datum pořad stopáž

kauza

Agrotec mluvčí

Pozice, stranická

příslušnost

17. 8. 2015

Zpravodajství

v 18:00 54 sekund zmínka

Eva

Gregorová mluvčí strany ČSSD

17. 8. 2015

Publicistika

ve 12:00

4 min. 59

sekund

vedlejší

téma

Petr

Hartman komentátor ČRo

17. 8. 2015 60 minut

14 min. 17

sekund

vedlejší

téma

Petr

Gazdík STAN, 1. místopředseda

Václav

Klučka

ČSSD, člen Výboru pro

bezpečnost

Lukáš

Jelínek expert – politolog

20. 8. 2015

Publicistika v

18:00

4 min. 32

sekund

vedlejší

téma

Roman

Váňa

ČSSD, předseda Výboru

pro bezpečnost

Daniel

Korte

TOP 09, člen Výboru pro

bezpečnost

20. 8. 2015 60 minut

8 min. 24

sekund zmínka

Bohuslav

Sobotka ČSSD, premiér

Pavel

Bělobrádek

KDU-ČSL, místopředseda

Poslanecké sněmovny

Martin

Stropnický

ANO 2011, ministr

obrany

Miloš

Petera šéf středočeské ČSSD

FOCUS©

2016 33

Celkově bylo analýze podrobeno 210 různých relací18

, z nichž relevantní příspěvky

obsahovalo pouze 5 z nich – tedy 2 % z celku zkoumaného vysílání.

Ve zpravodajské části Hlavních zpráv, jak ve vysílání ve 12 hodin, tak i ve vysílání v 18

hodin, se objevil pouze jediný relevantní příspěvek. Ani tento však nepojednával o kauze

Agrotec jako o hlavním tématu. V rámci publicistiky Hlavních zpráv (v rámci rozšířených

hlavních zpráv) se objevily ve sledovaném období dva relevantní příspěvky, které o kauze

Agrotec pojednávají jako o vedlejším tématu.

Obdobná situace pak byla také v případě pořadu 60 minut, kdy se ve vysílání objevily pouze

dva příspěvky, které se nějakým způsobem týkaly kauzy Agrotec – ani zde však nikdy nešlo o

příspěvky, ve kterých by zkoumaná kauza byla hlavním tématem.

V pořadu Čtení z domácího tisku, v relaci vysílané v 8:20, se dokonce ve sledovaném období

neobjevil žádný relevantní příspěvek. I navzdory tomu, že víme, že o sledované kauze denní

média reportovala, a to dokonce i ta, kterých vlastníkem je politik a podnikatel Andrej Babiš.

Jak ukazuje frekvenční analýza pokrytí, všechny relevantní příspěvky se objevily v druhé

polovině sledovaného období. Na jedné straně zde můžeme argumentovat právě tím, že

objektivně se relevantní informace o ukončení vyšetřování a vznesení obvinění objevily

v rámci kauzy Agrotec v médiích až 10. 8. 2015, kdy je jako první přinesl portál

Neovlivni.cz, jak jsme již zmínili v úvodu teoretické části práce. Na druhé straně je ale nutno

upozornit, že právě této informaci – tedy o ukončení vyšetřování, nebyl ve sledovaných

pořadech Českého rozhlasu věnován ani jeden příspěvek.

Obecně můžeme říct, že kvantitativní analýza ukazuje, že ve sledovaných pořadech v rámci

zvoleného období Český rozhlas agendu Agrotec téměř nenastoloval. Pracoval s ní jen

fragmentovaně a začleňoval ji jen jako okrajové téma či subagendu agendy potenciálního

úplatku pro ministra vnitra Milana Chovance.

Celkově pak byla kauza problémů České pošty postavena spíše do politické, než do trestně-

právní roviny – o čemž svědčí i výběr mluvčích, kteří se ve sledovaných pořadech dostali

možnost vyjádření. Z 10 externích (nekmenových) mluvčích se jednalo v 8 případech o členy

politických stran, v jednom případě o mluvčí politické strany a pouze v jednom případě o

expertní hlas politologa.

18 V rámci sledovaného období se jednalo o bezmála 90 hodin sledovaného vysílání. Český rozhlas v nich

tematizoval agendu Agrotec v příspěvcích o celkové stopáži zhruba ve 34 minut. Příspěvky tematizující agendu

Agrotec tak činily méně než jedno procento vysílacího času.

FOCUS©

2016 34

Z hlediska politické příslušnosti jednotlivých mluvčích se ukazuje jasná převaha strany

ČSSD. Jak jsme ale již několikrát poznamenali, hlavní agenda byla ve sledovaných

příspěvcích nastolena jako korupční jednání představitelů ČSSD, tudíž je v tomto případě

výběr a zastoupení mluvčích legitimní.

Ve sledovaných pořadech kvantitativní analýza nenalezla žádné případy, které by indikovaly

porušení objektivity a vyváženosti ve vztahu ke sledované kauze Agrotec.

Avšak marginální prostor, který této problematice vzhledem k její politické a ekonomické

relevanci Český rozhlas věnoval, je přinejmenším překvapující.

FOCUS©

2016 35

5.2. Kvalitativní analýza

V rámci kvalitativního šetření se na vybrané pořady nejdřív podíváme optikou profesních a

věcných pochybení kmenových žurnalistů ČRo. Následně, vzhledem k malému rozsahu

celého vzorku podrobíme všechny příspěvky (včetně pořadů analyzovaných primárně

kvantitativní obsahovou analýzou), kvalitativní analýze za účelem identifikace použitých

rámců.

5.2.1. Publicistika Hlavních zpráv

Ve sledovaném období bylo odvysíláno 86 publicistických bloků Hlavních zpráv. Pouze ve

dvou z nich se objevily příspěvky s relevancí ke kauze Agrotec. Jednalo se o příspěvky ze 17.

8. 2015 ve 12:00 a 20. 8. 2015 v 18:00.

První příspěvek ze dne 17. 8. 2015 měl charakter rozhovoru moderátorky s interním

komentátorem Českého rozhlasu Petrem Hartmanem. Délka celého příspěvku činila 4 minuty

a 59 sekund. Primárně se celý příspěvek věnoval korupční kauze České pošty, ve které

figuroval středočeský sociální demokrat Kamil Choc, podnikatel Lukáš Čadek a která se

týkala i ministra vnitra Milana Chovance, který kvůli této kauze svolal zasedání předsednictva

Bezpečnostní rady státu. Kauza Agrotec byla ale v celém příspěvku pouze okrajově zmíněna

– a to dvakrát v promluvě komentátora.

Kvalitativní analýza, zaměřená na profesní fauly a věcná pochybení kmenových žurnalistů

ČRo, zde neodhalila žádná pochybení.

Druhý relevantní příspěvek, vysílaný 20. 8. 2015, měl charakter rozhovoru moderátora se

dvěma telefonickými hosty. Délka celého příspěvku činila 4 minuty a 32 sekund a jeho

hlavním tématem bylo zasedání předsednictví Bezpečnostní rady státu kvůli údajné korupční

kauze České pošty, která se týkala podnikatele Lukáše Čadka, člena středočeské ČSSD

Kamila Choce a ministra vnitra za ČSSD Milana Chovance. Kauza Agrotec se zde objevila

jako vedlejší téma v promluvě hosta.

Kvalitativní analýza zaměřena na profesní fauly a věcná pochybení kmenových žurnalistů zde

odhalila menší pochybení na straně moderátora, který nijak nekorigoval či nereagoval na

obvinění ministra financí Andreje Babiše, které vznesl host Daniel Korte, poslanec za TOP 09

a člen Výboru pro bezpečnost, ve vztahu k údajně požadovanému úplatku pro ministra vnitra

Milana Chovance: „Víte na mě to celé, ta aféra působí jako estébácká provokace.

Vzpomeneme-li si na slavnou aféru pět na stole v českých, tak je to velmi analogické. Akorát

FOCUS©

2016 36

Spyra se jmenuje Čadek, jinak je to jako přes kopírák. A i osoba cui prodest je tatáž, a to je

Andrej Babiš.“19

Jiné fauly či pochybení ze strany moderátora přímo ve vztahu ke společnosti Agrotec či jejím

představitelům, se v příspěvku neobjevily.

5.2.2. 20 minut Radiožurnálu

Ve sledovaných dvou měsících Český rozhlas odvysílal 43 relací pořadu 20 minut

Radiožurnálu v celkové délce více než 14 hodin. V těchto pořadech se objevil pouze jeden

relevantní příspěvek, který se týkal kauzy Agrotec.

Jednalo se o příspěvek z 19. 8. 2015, který měl charakter rozhovoru moderátorky s novinářem

a vydavatelem internetového deníku The Fleet Sheet Erikem Bestem. Celková délka

příspěvku činila 9 minut a 55 sekund. Hlavním tématem rozhovoru byla korupční kauza na

České poště, údajně spojená s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Kauza Agrotec byla

v rozhovoru tématem vedlejším.

Kvalitativní analýza zaměřena na profesní fauly a věcná pochybení kmenových žurnalistů zde

neodhalila žádná vážnější pochybení, pouze jednu nepřesnou otázku moderátorky, ve které

odkazovala na nezdrojované informace: „No ale nemá Andrej Babiš v případě ČP raději

mlčet, protože jedna z jeho firem, Agrotec, má být podle médií mezi obviněnými firmami kvůli

manipulacím se zakázkami ČP.“20

Moderátorka se jinak vůči společnosti Agrotec ani jejím představitelům nedopustila dalších

pochybení, nepronesla žádný hodnotově zabarvený či de/favorizující soud.

19 Dostupné on line http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3454297

20 Dostupné on line http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3453422

FOCUS©

2016 37

5.2.3. Názory a argumenty

Ve sledovaných dvou měsících bylo rešerši podrobeno 62 relací pořadu Názory a argumenty

v celkové délce zhruba 37 hodin. V pořadu se ve sledovaném období objevil pouze jeden

relevantní příspěvek, který se týkal kauzy Agrotec. Ani zde však kauza nebyla jeho hlavním

tématem, ale byla zde spíše jen okrajově zmíněna.

Detailnější analýzou archivu Českého rozhlasu jsme zjistili, že ve sledovaném období se na

internetových stránkách pořadu Názory a argumenty objevil příspěvek zabývající se primárně

jen a pouze sledovanou kauzou Agrotec. Jednalo se o komentář Jiřího Leschtiny „Babišův

Agrotec v korupční smyčce“21

publikovaný 5. 8. 2015, který se ale neobjevil ve

vysílání pořadu Názory a argumenty z daného dne (ani v žádném jiném v rámci sledovaného

období) dostupném v archivu ČRo.

Jediný relevantní příspěvek, který jsme zachytili v rámci analyzovaných vysílání, byl tedy

odvysílán 25. 8. 2015, jeho celková délka činila 3 minuty a 29 sekund. Hlavním tématem

příspěvku bylo zamyšlení nad prací novináře a intenzitě mediálního informování o kauze

údajného úplatku pro ministra Chovance a výsledcích zasedání Bezpečností rady státu.

V kontextu hlavního tématu se vyskytla zmínka nebo autorova úvaha, zda kauza spojená

s Kamilem Chocem nemá za cíl zakrýt jinou kauzu spojenou s Českou poštou a Andrejem

Babišem. Sám ale poznamenal, že se jedná spíše o spekulaci, bez jakýchkoli důkazů. Tudíž

zde nemůžeme mluvit o žádném pochybení či faulu.

„Třeba chtějí obviněním předního člena ČSSD pomoci vicepremiérovi Babišovi. Třeba chtějí

zakrýt jiné skandály spojené s Českou poštou, například policejní vyšetřování zakázky pro

Babišovu firmu Agrotec, nebo souvislost s evropským auditem IT zakázek ministerstva vnitra,

kterých se zúčastnila také Česká pošta. Spekulacím se meze nekladou.“22

Optikou analýzy profesních faulů a věcných pochybení jsme tedy neodhalili žádná pochybení.

Ze strany komentátora nedošlo k zjevné ani implicitní de/favorizaci relevantních aktérů či

k jiným pochybením, která by indikovala porušení objektivity a vyváženosti.

21 Dostupný on line http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/1519378

22 Dostupný on line http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3457258

FOCUS©

2016 38

5.2.4. Pro a proti

Ve sledovaném období bylo odvysíláno 43 vysílání pořadu Pro a proti v celkové délce téměř

18 hodin. Ani v jednom vysílání se nevyskytl příspěvek relevantní ke zkoumané kauze.

5.2.5. Mediální rámce a nastolená agenda

Vzhledem k celkově nízkému pokrytí agendy Agrotec ve všech nezpravodajských

sledovaných pořadech, jsme všechny relevantní příspěvky, které se v nich objevily, podrobili

kvalitativní analýze s cílem identifikace přítomnosti používání hlavních interpretačních

rámců.

V prvním kroku jsme se zaměřili na popis samotné agendy Agrotec. Jak již indikovala

frekvenční analýza výskytu tématu kauzy Agrotec ve sledovaných pořadech, i kvalitativní

analýza ukázala, že Český rozhlas v rámci analyzovaných pořadů ve sledovaném období

agendu Agrotec nenastoloval jako primární téma. Pracoval s ním pouze jako se subagendou či

fragmentem hlavní agendy, kterou můžeme pojmenovat jako „milion pro Chovance“. Tato

agenda se primárně zabývala údajně požadovaným úplatkem ze strany Kamila Choce ze

středočeské ČSSD pro stranu samotnou i pro ministra vnitra za ČSSD, Milana Chovance, a

s tím související svolání zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu.

Analýza ukázala, že Český rozhlas využíval v relevantních příspěvcích optiku epizodického

rámování. Rovina tematických rámců zde absentuje. Celá kauza byla primárně prezentována

jako problém či pochybení konkrétních osob či podnikatelských subjektů, bez širších

souvislostí, jako pouhá epizoda. Nevyužity zůstaly informace či optiky, které by kauzu

prezentovaly jako širší sociální, politický či hodnotový problém – absentovala optika

problému korupce v české politice a společnosti, vztah politiky a ekonomiky, volání po

systémovém řešení atd. Naskýtá se otázka, proč Český rozhlas v případě kauzy manipulace a

korupce ve státním podniku, která se dotýká vládních politických stran a jejich představitelů,

nebylo téma rámováno spíše tematicky – tj. uvedeno do širších souvislostí, s využitím jiných,

než politických hlasů (více expertů).

Rozsáhlá kauza České pošty tak byla redukována spíše na politický boj vládních stran (ANO

2011 a ČSSD, případně ministra financí Andreje Babiše a ministra vnitra Milana Chovance).

Kauza tak byla rámována v politických intencích – základní rámce, které se v relevantních

příspěvcích objevovaly, byly rámec politický a stranický, které tematizovaly vztahy

dotčených politických stran a jejich představitelů v rámci vládní koalice.

FOCUS©

2016 39

Rozvíjení trestně-právního či kriminálního rámce bylo potlačeno. Český rozhlas ve

sledovaných vysíláních vůbec neakcentoval, že v případě kauzy Agrotec došlo na přelomu

července a srpna 2015 k ukončení vyšetřování, a policie podala státnímu zástupci návrh na

obžalobu ve věci údajně zmanipulovaných zakázek České pošty.

Analýza neodhalila žádná systémová zkreslení, či užití jednotlivých rámců de/favorizačním

způsobem, který by indikoval porušení objektivity a vyváženosti ve vztahu ke sledované

kauze Agrotec a jejím představitelům.

5.2.6. Závěry kvalitativní analýzy

Kvalitativní šetření se primárně zaměřilo na 4 vybrané pořady optikou faulů a profesních

pochybení. V rámci sledovaného období tak bylo analýze podrobeno celkově 253 vysílání.

Z nich však pouze 4 nějakým způsobem tematizovali kauzu Agrotec.

Tabulka č. 10: Souhrnný přehled relevantních příspěvků

datum pořad stopáž

17.8.2015 Publicistika ve 12:00 4 min. 59 sekund

20.8.2015 Publicistika v 18:00 4 min. 32 sekund

19.8.2015 20 minut Radiožurnálu 9 min. 55 sekund

5.8.2015 Názory a argumenty 3 min. 29 sekund

V případě publicistických částí Hlavních zpráv se jednalo o dva relevantní příspěvky. V rámci

analýzy faulů a pochybení jsme v případě příspěvku ze dne 17. 8. 2015 neodhalili žádná

pochybení. V případě příspěvku ze dne 20. 8. 2015 se ukázali menší pochybení moderátora

(nekorigování hosta, který vznesl nepodložená obvinění vůči třetí straně).

V případě příspěvků z pořadů 20 minut Radiožurnálu došlo také pouze k menšímu pochybení,

kdy moderátorka uvedla informace bez zdrojování.

V pořadu Názory a argumenty nedošlo ve sledovaném příspěvku k žádným profesním

pochybením.

V pořadu Pro a proti nebyl ve sledovaném období odvysílán žádný relevantní příspěvek, který

by se vztahoval ke sledované kauze Agrotec.

FOCUS©

2016 40

Z hlediska objektivity a vyváženosti tak kvalitativní analýza neodhalila žádná porušení

Zákona o Českém rozhlasu či Kodexu Českého rozhlasu.

Za problematické lze ale označit, jakým způsobem byl mediální obraz kauzy Agrotec ve

vysílání Českého rozhlasu rámován, respektive jakým způsobem Český rozhlas nastoloval

agendu Agrotec. S kauzou totiž pracoval pouze jako s fragmentovanou subagendou hlavní

agendy (korupční problémy ČSSD ve vztahu k České poště). Relevantní příspěvky, které se

kauzu Agrotec nějakým způsobem tematizovaly, jí pak rámovaly především prostřednictvím

epizodického a politického rámce – výslední obraz kauzy tak vyzníval spíše jako problém

jednotlivců a součást politického boje nejsilnějších vládních stran, než systémový problém

poukazující na možná přepojení politických a ekonomických zájmů, či problematiku korupce

ve státních podnicích a české společnosti obecně.

FOCUS©

2016 41

VI. Hlavní závěry

Cílem předložené analýzy bylo zodpovědět na otázku, zda si Český rozhlas v případě

medializace kauzy Agrotec během stanoveného období v určených pořadech počínal v

souladu s povinnostmi média veřejné služby uvedenými v Zákoně 484/1991 Sb., o Českém

rozhlasu a v Kodexu Českého rozhlasu a to zejména s ohledem na to, zda:

a) poskytoval objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro

svobodné vytváření názorů,

b) působil coby fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké

spektrum názorů a hledisek.

V první části analýzy jsme představili základní teoretická východiska. Součásti teoretického

expozé byl i popis společenské-politických souvislostí kauzy Agrotec, ve kterých jsme

poukázali na její širší kontext a následně i na její společenskou a politickou relevanci. V rámci

teoretického úvodu studie jsme dále představili základní teoretické koncepty, o které se

předložená práce primárně opírá – teorii nastolování agendy, teorii mediálních rámců a obrazů

a problematiku objektivity a vyváženosti.

Druhá kapitola představila metodologická východiska studie, včetně popisu vzorku,

zvolených výzkumných metod a nastolení hlavní výzkumné otázky a jednotlivých dílčích

výzkumných otázek. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky přináší tato závěrečná syntéza.

Finální rozsah předložené práce se oproti původně předpokládanému rozsahu liší. Původní

záměr totiž vzhledem k relevanci tématu (jak je nastíněno v úvodu teoretického expozé práce)

předpokládal, že tato kauza bude ve sledovaných pořadech Českého rozhlasu pokryta

s relativně vysokou frekvencí, což se promítne do výsledného rozsahu analýzy. V průběhu

analýzy se však ukázalo, že mediální pokrytí kauzy Agrotec bylo ve sledovaných pořadech

v Českém rozhlase zcela marginální, což má za následek právě zmenšení předpokládaného

rozsahu studie.

V rámci kvalitativní analýzy jsme se zaměřili na následující vedlejší výzkumné otázky

zabývající se primárně vyvážeností:

A/ Jaký prostor poskytl Český rozhlas ve svém vysílání ve sledovaných pořadech

a ve zvoleném období problematice kauzy Agrotec?

FOCUS©

2016 42

Obecně můžeme konstatovat, že Český rozhlas poskytl kauze Agrotec ve svém vysílání ve

sledovaných pořadech velmi omezený prostor (na to poukazuje rešerše všech pořadů

analyzovaných nejen kvantitativně ale i kvalitativně).

V rámci kvantitativní analýzy, která zahrnovala pořady Hlavní zprávy ve 12:00 a v 18:00

včetně rozšířených Hlavních zpráv, pořad 60 minut a Čtení z domácího tisku, bylo

analyzováno 210 různých relací v celkové délce bezmála 90 hodin. Příspěvky, které nějakým

způsobem tematizovaly kauzu Agrotec, se však vyskytly pouze v 5 pořadech (tj. ve 2 %

relací), a jejich celková stopáž činila pouze zhruba 34 minut.

V rámci zpravodajství Českého rozhlasu se objevil pouze jediný relevantní příspěvek. Ani ten

však nepojednával o kauze Agrotec jako o hlavním tématu. Tento zcela marginální prostor,

který ve svém hlavním zpravodajství věnoval Český rozhlas kauze Agrotec lze označit za

problematický.

V publicistice Hlavních zpráv se pak vyskytly dva relevantní příspěvky, v rámci pořadu 60

minut příspěvky tři. V pořadu Čtení z domácího tisku, v relaci v 8:20, se neobjevil ani jeden

relevantní příspěvek.

Žádný z relevantních příspěvků se nevěnoval kauze Agrotec jako hlavnímu tématu. Můžeme

tedy konstatovat, že ve sledovaných pořadech v rámci zvoleného období Český rozhlas

agendu Agrotec téměř nenastoloval. Pracoval s ní jen fragmentovaně a začleňoval ji jen jako

okrajové téma či subagendu jiné agendy – potenciálního úplatku pro ministra vnitra Milana

Chovance.

Nemůžeme však konstatovat, že by v tomto bodě došlo k zjevnému porušení objektivity a

vyváženosti.

B/ Jaké rutinní postupy užil Český rozhlas při reportování o kauze Agrotec?

Český rozhlas ani v jednom z relevantních příspěvků nepracoval s kauzou Agrotec jako

s hlavním tématem. Celkově byla subagenda Agrortec, která probleskuje v rámci skutečné

agendy, postavena spíše do politické, než do trestně právní roviny – o čemž svědčí primárně

výběr mluvčích, kteří ve sledovaných pořadech dostali možnost vyjádření. Z 10 externích

(nekmenových) mluvčích se jednalo v 8 případech o členy politických stran, v jednom

případě o mluvčí politické strany a pouze v jednom případě o expertní hlas politologa.

Z hlediska politické příslušnosti jednotlivých mluvčích se ukazuje jasná převaha strany

ČSSD. Jak jsme ale již několikrát poznamenali, hlavní agenda byla ve sledovaných

příspěvcích nastolena jako údajné korupční jednání představitele ČSSD, tudíž je v tomto

případě výběr a zastoupení mluvčích legitimní.

FOCUS©

2016 43

Ve sledovaných pořadech kvantitativní analýza neidentifikovala případy, které by indikovaly

porušení objektivity a vyváženosti ve vztahu ke sledované kauze Agrotec. Ve vztahu

k jednotlivým mluvčím i aktérům postupovali žurnalisté korektně a nestranně.

C/ Jak tematicky strukturoval Český rozhlas mediální agendu v případě kauzy Agrotec?

Jak jsme již několikrát ukázali, Český rozhlas v zásadě agendu Agrotec nenastoloval. Agrotec

byl Českým rozhlasem komunikovaný pouze jako fragment základní agendy, kterou tvořil

spor Lukáše Čadka a České pošty spolu s údajnou žádostí o úplatek pro ČSSD a ministra

vnitra Milana Chovance. Celkově tak byla kauza tematizována primárně v politické rovině.

Z hlediska porušení zákona zde nemůžeme konstatovat žádná pochybení.

Kvalitativní část analýzy se dále soustředila na otázky týkající se objektivity v následujících

dimenzích:

D/ Jaké interpretační rámce nastolovaly sledované pořady při reprezentaci kauzy

Agrotec?

Český rozhlas primárně pracoval v relevantních příspěvcích optikou epizodického rámování.

Rovina tematických rámců zde absentuje. Celá kauza tak byla primárně prezentována jako

problém či pochybení konkrétních lidí či podnikatelských subjektů, bez širších souvislostí.

Rozsáhlá kauza České pošty tak byla redukována na politický boj vládních stran (ANO a

ČSSD a jejich představitelů).

Naskýtá se zde otázka, proč Český rozhlas v případě kauzy manipulace a korupce ve státním

podniku, do které jsou jistým způsobem, zapleteny české politické osobnosti, nerámoval tuto

problematiku primárně tematicky.

Rozvíjení trestně-právní roviny kauzy je zde také potlačeno. Český rozhlas ve sledovaných

pořadech vůbec neakcentoval, že v případě kauzy Agrotec došlo na přelomu července a srpna

2015 k ukončení vyšetřování, a policie podala státnímu zástupci návrh na obžalobu ve věci

údajně zmanipulovaných zakázek České pošty.

Analýza ale neodhalila žádná systémová zkreslení, či užití jednotlivých rámců

de/favorizačním způsobem, který by indikoval porušení objektivity a vyváženosti jak jsou

definovány v Zákoně o Českém rozhlase či v Kodexu Českého rozhlasu.

FOCUS©

2016 44

E/ Dopouštěli se kmenoví žurnalisté ČRo v medializaci dané kauzy věcných či profesních

pochybení?

Analýza věcných a profesních pochybení kmenových žurnalistů Českého rozhlasu

neprokázala žádná závažná pochybení, která by měla za následek porušení objektivity ve

vztahu k subjektu společnosti Agrotec či jejím reprezentantům pozitivním nebo negativním

směrem.

Závěrem tedy můžeme konstatovat, že analýza ve sledovaném období ve vybraných pořadech

Českého rozhlasu v případě kauzy Agrotec neodhalila žádná pochybení, které by zakládaly

podezření, že došlo k porušení závazku poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku

vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Český rozhlas si tedy

během stanoveného období v určených pořadech počínal v souladu s povinnostmi média

veřejné služby uvedenými v Zákoně 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu a v Kodexu Českého

rozhlasu

Jak jsme již ale naznačili, za problematickou lze označit malou pozornost věnovanou „tématu

Agrotec“ v celku analyzovaného vysílání. S ohledem na relevanci této kauzy, která

vyvrcholila podáním žaloby a splňuje tak kritéria veřejného zájmu, je otázkou zda celkově 9

odvysílaných příspěvků v průběhu dvouměsíčního období (1. 7. 2015 – 31. 8. 2015) pokrývá

téma dostatečně, či přesněji, reprezentuje dostatečně závažnost kauzy. Jde ale samozřejmě o

subjektivní pohled, který v reálné situaci jistě narážel na řadu vnitroredakčních problémů,

které analýza daného typu nemůže zohlednit.

FOCUS©

2016 45

VII. Seznam literatury

Burton, G.. Jirák J. (2003) Úvod do studia médií. Barrister & Principal. Brno.

Bateson, G. (1954) 2006 ‘A Theory of Play and Fantasy’ in K. Salen & E. Zimmerman (Eds.) The

Game Design Reader, (pp. 314-328). Cambdridge, London: The MIT Press. (online) Cit. 3. 5. 2013.

Dostupné z: http://sashabarab.com/syllabi/games_learning/bateson.pdf

Entman, R. M. (1993) ‘Framing: Toward clarification of a fractured paradigm’, Journal of

Communication 43 (4): 51 – 58.

Galtung, J. and M. H. Ruge (1965). The structure of foreign news: The presentation of the

Congo,

Gitlin, T. (2003) The Whole World is Watching: Mass Media in the Making and Unmaking of the

New Left. Berkeley: University of California Press.

Goffman, E. (1974) Frame analysis. Lebanon, NH: University Press of New England.

Iyengar, S., Simon, A. (1993). News Coverage of the Gulf Crisis and Public Opinion: A

Study of Agenda-Setting, Priming, and Framing Communication Research June 1993 20:

365-383

Iyengar, S., Kinder, D. R. (2010) News that matters: television and American opinion

Chicago: University of Chicago Press.

Kahneman, D., Tversky, A. (1984) ‘Choice, values, and frames’, American Psychologist, 39:

341 – 350.

Krippendorff, K. (2004) Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Los Angeles,

London: Sage.

Kronick, J. C. (1997) Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat. in Sociologický

časopis 33(1): 57-67.

Neuendorf, K. A. (2002) The Content Analysis Guidebook. Thousand Oaks: Sage.

Neuendorf, K. A., & Skalski, P. D. (2009) Quantitative content analysis and the measurement

of collective identity. In R. Abdelal, Y. M. Herrera, A. I. Johnston & R. McDermott (Eds.),

Measuring identity: A guide for social scientists (pp. 203-236). Cambridge: Cambridge

University Press.

FOCUS©

2016 46

McCombs, M. E., Shaw, D. L. (1972) “The Agenda-Setting Function of Mass Media.” The

Public Opinion Quarterly 36 (2): 176 – 187.

McCombs, M. (2009), Agenda setting: nastolování agendy – masová média a veřejné mínění.

Portál. Praha.

Pickering, M. (2001) Stereotyping The Politics of Representation. Palgrave Macmillan.

Volek, J. (2013) ‘Mediální obraz ve volební kampani: první prezidentská volba v médiích jako

ritualizované (melo)drama o hledání aristokrata plebejce‘. In: Media a společnost. Praha.

Volek, J. (2010) Czech Journalists After the Collapse of the Old Media System:Looking for New

Professional Self-Image. In B. Dobek-Ostrowska, M. Głowacki, K. Jakubowicz, M. Sükösd (Eds.):

Comparative Media Systems. European and Global Perspectives (pp. 171-194). Budapest: Central

European University Press.

Westerstahl, J. (1983) ‘Objective News Reporting’, Communication research 10 (3): 403-424.

FOCUS©

2016 47

VIII. Přílohy

Kódovací klíč

Zpravodajství a publicistika – kvantitativní část

Základní analytická jednotka:

příspěvek, který:

A) referuje o korupční kauze a kauze manipulace tendrů České pošty v daném

období

B) je formálně oddělen od ostatních příspěvků zvukovým předělem (na začátku a na

konci)

A. IDENTIFIKAČNÍ PROMĚNNÉ

A1. Jméno kodéra – ZAPSAT SLOVY

A2. Datum vysílání – den (formát: DDMM)

B. IDENTIFIKACE PŘÍSPĚVKU

B1. Název pořadu

1. Hlavní zprávy (Radiožurnál) – zpravodajství 12

2. Hlavní zprávy (Radiožurnál) – publicistika 12

3. Hlavní zprávy (Radiožurnál) – zpravodajství 18

4. Hlavní zprávy (Radiožurnál) – publicistika 18

5. 60 minut (Radiožurnál)

6. Čtení z domácího tisku (Radiožurnál) – relace v 8.20

B2. Je příspěvek anoncovaný v headlines? (cca prvních 30 sekund vysílání avizující

nejdůležitější události)

1. ano

2. ne

FOCUS©

2016 48

B3. Typ příspěvku

1. zpráva (obsah komunikovaný moderátorem bez dalších vstupů reportéra nebo

komentárů či hostů)

2. kombinovaný příspěvek (obsah komunikovaný moderátorem s vstupy reportéra nebo

komentárů či hostů)

3. reportáž (obsah komunikovaný z terénu, který má povahu záznamu nebo živého

vstupu)

4. rozhovor (obsah, který nemá uvedení ve formě čtené zprávy, není součástí reportáže

nebo kombinovaného příspěvku, ale jde o samostatný výstup)

5. komentář a analýza (obsah, který je postaven na individuálním hodnocení interního

nebo externího komentátora nebo experta)

6. jiné

B4. Time code začátku příspěvku

Zapište čas začátku příspěvku ve vysílání (min:sec)

B5. Celková stopáž příspěvku

Zapište v sekundách, pokud je příspěvek anoncovaný v headlines, připočtěte i stopáž

v headlines

C. TÉMA PŘÍSPĚVKU

C1. Kauza „Agrotec“ je

1. hlavní téma příspěvku

2. vedlejší téma příspěvku

3. okrajová zmínka v příspěvku

0 nezmíněno (příspěvek se zabývá kauzou „Česká pošta“ bez vazby na firmu Agrotec,

dál nekódujte)

C2. Téma příspěvku - V několika větách popište, o čem příspěvek pojednává, buďte

konkrétní

C3. Aktéři příspěvku

1. Agrotec jako podnikatelský subjekt

a. ano/ne

2. Andrej Babiš

FOCUS©

2016 49

a. ano/ne

3. Jaroslav Faltýnek

a. ano/ne

4. Česká pošta jako instituce

a. ano/ne

5. policie, vyšetřovatel

a. ano/ne

6. jiné, vypsat

D. MLUVČÍ A ZDROJE

1. politické

2. expertní

a. téma promluvy

b. valence promluvy

i. vůči Agrotecu – pozitivní, neutrální, negativní

ii. vůči Andrejovi Babišovi – pozitivní, neutrální, negativní

iii. vůči Jaroslavovi Faltýnkovi – pozitivní, neutrální, negativní

iv. vůči České poště nebo jejím představitelům – pozitivní, neutrální,

negativní

3. novinářské (pouze nekmenoví žurnalisti a komentátoři – vše mimo ČRo)

a. téma promluvy

b. valence promluvy

v. vůči Agrotecu – pozitivní, neutrální, negativní

vi. vůči Andrejovi Babišovi – pozitivní, neutrální, negativní

vii. vůči Jaroslavovi Faltynkovi – pozitivní, neutrální, negativní

viii. vůči České poště nebo jejím představitelům – pozitivní, neutrální,

negativní

4. představitel jiné veřejné organizace

5. vox populi

6. jiné

U každého zdroje sledujeme:

- jméno a identifikace (pozice)

- stranickou příslušnost

- soundbite vs. citace

- u soundbite měříme stopáž

- u expertů a nekmenových novinářů sledujeme i téma a valenci promluvy vůči

jednotlivým aktérům

- pokud není některá informace uvedena, zapište „x“

FOCUS©

2016 50

Záznamový arch

Publicistika, diskuse a rozhovory – kvalitativní část

Základní analytická jednotka - příspěvek, který:

A) referuje o korupční kauze a kauze manipulace tendrů České pošty v daném

období

B) je formálně oddělen od ostatních příspěvků zvukovým předělem (na začátku a na

konci)

C) dílčím subtypem analytické jednotky je pak promluva moderátora

Jméno kodéra

Název relace

Datum

Čas

U každého pořadu hodnotíme výskyt níže uvedených profesních chyb. Kromě popisu situace

je třeba uvést přesný čas, kdy se chyba vyskytla, a aktéra, který byl chybou ovlivněn.

Profesní chyby na straně moderátora Čas Aktér Popis, vysvětlení

A/ nekorektní interpretace (např. zkreslování,

zveličování…)

B/ sugestivní otázky (vkládání odpovědi do

samotné otázky)

C/ informační nepřipravenost a/nebo věcná

nepřesnost dotazu

D/ nepřesné odkazování na zdroj (odkaz na

zdroj uveden nepřesně)

E/ používání argumentů, které nelze spojit

s jasně definovaným zdrojem

F/ neschopnost diskusi soudcovat, odhalovat

rozpory v postojích účastníků – pouze

v diskusích, ne v rozhovorech

FOCUS©

2016 51

G/ neschopnost odhalovat rozpory v

postojích účastníků

H/ neschopnost korigovat “fauly”, kterých se

diskutující dopouštěli

I/ neovládnutí emocí (ironie, sarkasmus,

zesměšňování) na straně moderátora

J/ zjevné projevy moderátora de/favorizující

některého aktéra

K/ stereotypizace – uplatňování předsudků a

stereotypů vůči jednotlivým aktérům

FOCUS©

2016 52

Výňatek ze Zákona o Českém rozhlasu – paragraf 2

484/1991Sb. Zákon České národní rady ze dne 7. listopadu 1991 o České rozhlasu

§2

(1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů,

popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České

republiky a do zahraničí (dále jen "veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání").

(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných

informací pro svobodné vytváření názorů,

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,

c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny

skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení,

kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo

pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických,

náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné

porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,

d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků

národnostních nebo etnických menšin,

e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních,

uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů

pro děti a mládež.

FOCUS©

2016 53

Výňatek z Kodexu Českého rozhlasu – Preambule a článek 6

Preambule Kodexu ČRo

V souladu s posláním a vymezením rozhlasového vysílání jako služby veřejností, jak ji

definovaly státy Rady Evropy a Evropské unie, Český rozhlas především:

a) Poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů.

b) Své programy vysílá svobodně a nezávisle.

c) Podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a

společenství zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické

diskriminace a společenské segregace.

d) Představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum

názorů a hledisek.

e) Poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy.

f) Vytváří pluralitní, nápaditou a rozmanitou programovou nabídku, která splňuje

vysoká etická a kvalitativní měřítka, a nepodřizuje snahu o kvalitní výstup tlakům

trhu.

g) Vytváří a strukturuje programová schémata a programy, které mohou zaujmout

širokou veřejnost, a přitom zůstávají vnímavými vůči potřebám menšinových skupin.

h) Odráží rozmanitost filozofických koncepcí a náboženských vyznání ve společnosti,

aby napomohl vzájemnému porozumění a toleranci a podporoval soudržnost

mnohonárodnostní a multikulturní společnosti.

i) Aktivně přispívá k lepšímu poznání, pochopení a šíření národního, evropského a

světového kulturního dění a dědictví.

j) Provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí a přispívá tak k propagaci dobrého

jména České republiky.

k) Pěstuje původní rozhlasovou tvorbu a dbá na to, aby programová schémata původní

rozhlasovou tvorbu (rozhlasové hry a dramatizace, rozhlasové dokumenty,

komponované literární a hudební pořady apod.) obsahovala. Český rozhlas pořizuje

vlastní hudební nahrávky, zachycuje a archivuje nejlepší projevy českého

interpretačního umění hudebního i slovesného.

FOCUS©

2016 54

l) Rozšiřuje posluchačský výběr tím, že poskytuje nabídku programových služeb, jež

provozovatelé vysílání s licencí běžně neposkytují. Nepovyšuje kritérium sledovanosti

pořadů nad jejich kvalitu.

Čl. 6 Kodexu ČRo - Zpravodajské a publicistické pořady a péče o informace v těchto

pořadech

6.1 Jedním z prvořadých úkolů Českého rozhlasu je zprostředkovávat informace ve

zpravodajských a publicistických pořadech. Český rozhlas poskytuje posluchačům informace

důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů. Pevné místo v programu

zaujímá regionální zpravodajství.

6.2 V případě naléhavé potřeby je Český rozhlas připraven přerušit plánovaný program

mimořádným zpravodajstvím.

6.3 Publicistické pořady Českého rozhlasu nabízejí především kritickou reflexi reality, musí

zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků. Publicistické pořady také dávají

aktérům událostí příležitost vyjádřit argumenty, jimiž zdůvodňují své postoje. Při sledování

vývoje demokratické společnosti je nezbytné uvádět investigativní publicistické pořady

věnující se závažnému porušování zákona, korupci a ochraně práv a zájmů obyvatel.

Publicistické pořady se také zabývají problematikou životního prostředí, etnických menšin,

zdravotně postižených nebo jiných skupin, jakými jsou například senioři, lidé v obtížné

sociální situaci nebo spotřebitelé. Spektrum zmíněných pořadů vychází z aktuálních potřeb

společnosti, zjišťovaných například prostřednictvím sociodemografických výzkumů

renomovaných institucí.

6.4 Zařazení a pořadí informací ve zpravodajské agendě celoplošných stanic se řídí

předpokládaným vlivem na život obyvatel České republiky, u regionálního vysíláni vlivem na

život obyvatel kraje. Při editoriálním rozhodování však nelze opomíjet mezinárodní vlivy a

vztahy, které působí napříč státy, kontinenty či kulturami. Zpravodajství a aktuální

publicistika v tomto smyslu ukazují Českou republiku a její regiony v rámci evropského a

světového dění.

6.5 S informacemi, které Český rozhlas pro posluchače opatřuje, nakládá jako s hodnotou, již

si není oprávněn na úkor posluchačů přivlastňovat, obchodovat s ní nebo ji učinit předmětem

spekulace. Český rozhlas musí vždy přednostně postupovat tak, aby konkrétní informaci

připravil do vysílání s odbornou péčí a touto cestou ji pohotově předal posluchačům.

6.6 Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a

nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

FOCUS©

2016 55

6.7 Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou) a

hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději nebo stavu

obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem

zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory,

postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně,

odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a

hodnotící soud v jedné větě redaktora.

6.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při

získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně

správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro

nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně

přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy

hrubým porušením této povinnosti.

6.9 Český rozhlas smí odvysílat zprávu ověřenou alespoň ze dvou důvěryhodných a na sobě

vzájemně nezávislých zdrojů, pouze v případě informací, které oficiálně zpřístupnily veřejné

úřady a instituce, postačí jeden oficiální zdroj, není-li z okolností zřejmé, že jde o nepravdivé

nebo nepřesné údaje. Český rozhlas za smluvně stanovených podmínek odebírá zpravodajský

servis renomovaných agentur, které odpovídají za pravdivost a správnost svých informací.

Pokud není patrný důvod k pochybnostem o informaci ve zprávě nebo pokud není patrná

chyba, nemusí redaktor každou zprávu agenturního servisu odebíraného Českým rozhlasem

ověřovat. V případě sebemenší pochybnosti o správnosti údajů z agenturního servisu je

redaktor povinen okamžitě takovou informaci ověřit alespoň ze dvou na sobě nezávislých

zdrojů. Pokud je v naléhavých případech pro nemožnost ověřit informaci u druhého zdroje a s

ohledem na váhu veřejného zájmu, k němuž se zpráva vztahuje, výjimečně nezbytné odvysílat

informaci pocházející pouze z jednoho zdroje, musí na to být posluchač upozorněn.

6.10 Český rozhlas nesmí odvysílat informaci, jejíž původ není znám. Je povinen seznámit

posluchače se zdrojem vysílané informace s výjimkou obecně známých skutečností a

informací převzatých od renomovaných zpravodajských agentur, které jej zásobují

informacemi na základě platné smlouvy. Použití utajovaného zdroje musí povolit šéfredaktor

příslušné stanice za předpokladů uvedených v čl. 21.11 a 21.12. Zákonné právo redaktorů na

ochranu zdroje není dotčeno.

6.11 Český rozhlas je povinen zajistit, aby všechny nahrávky používané ve zpravodajství a

publicistice přispívaly k věcné správnosti a přesnosti sdělení. Výjimku tvoří humoristické a

satirické pořady, při jejichž vysíláni musí být zřetelné, že montáž vytváří fikci.

6.12 Český rozhlas smí získávat informace jen za použití postupů poctivých a dovolených

právním řádem, nepřipustí žádný nátlak, zejména na zveřejnění nepravdivé nebo částečně

pravdivé informace.

FOCUS©

2016 56

6.13 Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských a politicko-

publicistických pořadech s výjimkou komentárů počínat tak, aby posluchač nemohl

rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují. V komentářích, které obsahují osobní

stanovisko autora, se nesmějí odchylovat věcně od skutečnosti.

6.14 Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To

však Český rozhlas nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a

publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez

klamavé manipulace s fakty, jimiž má být hodnocení odůvodněno. Tato povinnost však

nebrání zprostředkovat posluchačům hodnotící soudy aktérů událostí. V takovém případě

Český rozhlas ponechá na posluchači, aby si učinil vlastní názor, zda aktéři události

předkládají hodnotící soudy čestně.

6.15 Je-li to možné a účelné, Český rozhlas doprovází uvedení zprávy identifikací redaktorů,

kteří za její přípravu nesou odpovědnost.

6.16 Při přípravě obsahu zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu se uplatňuje

autonomie stanic, která spočívá zejména v povinnosti vedoucích zaměstnanců vyloučit vnější

vlivy, které by mohly působit na zařazení, pořadí nebo obsah informací ve vysílání. Mimo

organizační strukturu stanice může do obsahu konkrétní zprávy nebo rozhodnutí o jejím

zařazení či pořadí zasáhnout jen generální ředitel, ředitel příslušné stanice nebo jimi pověření

vedoucí zaměstnanci Českého rozhlasu, a to pouze v případě, kdy je z okolností zřejmé, že

uveřejněním zprávy došlo nebo naléhavě hrozí, že dojde k porušení zákona. Pokyn, kterým

tak bude zásah proveden, musí být dán šéfredaktorovi stanice písemně. Pravomoc generálního

ředitele a dalších vedoucích zaměstnanců řídit stanice v personálních a provozních

záležitostech není tímto článkem dotčena.

6.17 Editoriální rozhodování ve stanicích se řídí především kritérii vyplývajícími z Kodexu.

Za obsah zpravodajských a publicistických pořadů odpovídá šéfredaktor příslušné stanice.

6.18 Pokud bylo při přípravě zprávy použito také informací nebo materiálů zpracovaných

osobou nebo institucí podnikající v oblasti vztahů s veřejností (PR agenturou), je povinností

Českého rozhlasu uvedení zprávy doprovodit upozorněním o takovém původu informací nebo

materiálů. Ustanovení čl. 6.10 zůstává nedotčeno.