klimatologie, klimatické oblasti

Klimatologie,Klimatologie,klimatické oblastiklimatické oblasti

Klimatologie jako věda

KlimatologieKlimatologie je věda o podnebí - klimatu. Podnebí (klima) je dlouhodobý režim počasí podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskými zásahy.

Pojmem „dlouhodobý režim počasí“„dlouhodobý režim počasí“ označujeme průběh meteorologických prvků a jevů za několik desítek let.

V současné době je nejčastěji zpracováváno období 1961- 2000 ( Atlas ČR).

Klimatologie jako věda

Vytváření klimatu

Vlivy, které určují klima nazýváme Vlivy, které určují klima nazýváme klimatotvorné faktory klimatotvorné faktory (klimatické činitele).(klimatické činitele). Rozlišení Rozlišení jednotlivých činitelů jednotlivých činitelů vytvářejících klima není jednoznačné, protože jejich vytvářejících klima není jednoznačné, protože jejich vlivy se vzájemně prolínají. vlivy se vzájemně prolínají.

Pro účely tohoto výkladu budeme považovat za základní klimatické činitele:

energetickou bilanci,

atmosférickou cirkulaci,

geografické faktory,

antropogenní faktory.

Klimatologické faktory

Energetická bilanceEnergetická bilance je určována především součtem všech toků krátkovlnného a dlouhovlnného záření, které jsou atmosférou a aktivním povrchem pohlcovány, odráženy a vyzařovány.

Dále je třeba brát v úvahu změny tepelné energie při fázových

změnách vody, změny tepla ve svrchních vrstvách půdy a předávání tepla mezi aktivním povrchem a spodními vrstvami atmosféry. Pravidelné změny příkonu sluneční energie během roku a dne se projevují poměrně pravidelným chodem řady meteorologických prvků (např. teploty a poměrné vlhkosti) a výraznou závislostí výskytu meteorologických jevů na roční a denní době (např. bouřek).


Atmosférická cirkulaceAtmosférická cirkulace - z hlediska vytváření klimatu sledujeme především převládající typ proudění a pohyb vzduchových hmot, tzn. vlivy, způsobené všeobecnou cirkulací atmosféry.

Dále sledujeme složky atmosférické cirkulace, podmíněné členitostí terénu a vlivy pobřeží velkých vodních ploch.

Důležitou roli hrají též termicky podmíněné konvekční pohyby vzduchu a tření vzduchu o zemský povrch.


Geografické podmínkyGeografické podmínky - klima se vytváří v konkrétních, relativně stálých geografických podmínkách.

Největší vliv na vytváření podnebí mají:– zeměpisná šířka,

– nadmořská výška,

– rozložení pevnin a oceánů (vzdálenost místa od pobřeží),

– orografie (reliéf zemského povrchu),

– mořské proudy.


Antropogenní vlivyAntropogenní vlivy - z hlediska působení člověka má největší vliv růst CO2 a dalších plynů v atmosféře.

Vliv na klima mají též:– tepelné znečištění atmosféry (tj. teplo uvolňované činností člověka),

– obsah antropogenních aerosolů v atmosféře,

– ničení rostlinné pokrývky, zejména tropických lesů.

Stanovení klimatických typů a vymezování klimatických oblastí buď na celé Zemi, nebo v jejích částech.

a)a) efektivníefektivní neboli konvenční klasifikacekonvenční klasifikace, vycházející z projevů určitých klimatických poměrů, které jsou popisovány pomocí konvenčně zvolených kritérií,

b)b) genetické klasifikacegenetické klasifikace podnebí, vypracované podle rozhodujících podmínek utváření podnebí.

Klimatické klasifikace

Klimatický pás oblasti na zemském povrchu se stejným charakterem makroklimatu; jsou to jednotky makroklimatu nejvyššího řádu, které jsou uspořádány převážně zonálně a vytvářeny spolupůsobením hlavních

klimatotvorných faktorů pásma klimatická fyzická klimatická pásma, která se vytvořila na reálném nehomogenním zemském povrchu spolupůsobením radiačních, cirkulačních a geografických faktorů klimatu.

V důsledku nerovnoměrného rozložení pevnin a oceánů a s ohledem na všeobecnou cirkulaci atmosféry nemají všechna pásma souvislé zonální rozložení, ale mohou

se vyskytovat jen v některých částech Země.


• Podnebí oceánické (maritimní)Podnebí oceánické (maritimní)– Podnebí oceánů, moří a přilehlých částí pevnin (přímořské

podnebí); vyznačuje se malými denními a ročními amplitudami teploty vzduchu, vysokou absolutní i poměrnou vlhkostí vzduchu, velkou oblačností a zpravidla i značným množstvím atmosférických srážek, které jsou obvykle rovnoměrně rozloženy během roku;

– Oceanita (maritimita)Oceanita (maritimita) – souhrn vlastností podnebí podmíněných působením oceánu na procesy utváření podnebí.


• Podnebí pevninské (kontinentální)Podnebí pevninské (kontinentální)– Podnebí charakteristické pro vnitrozemí rozlehlých pevnin

nebo celých kontinentů, které jsou pod převládajícím vlivem pevninského vzduchu; vyznačuje se velkými denními a ročními amplitudami teploty vzduchu, sníženou poměrnou vlhkostí vzduchu, menší oblačností v létě a ve dne, nevelké roční úhrny atmosférických srážek, menší rychlost větru;

– KontinentalitaKontinentalita – souhrn vlastností podnebí podmíněných působením pevniny na procesy utváření podnebí. Vzrůstá směrem od oceánu do nitra podnebí.


• Podnebí horskéPodnebí horské– Podnebí v horských oblastech, které je určované

především výškovým faktorem;

– vyznačuje se:• nižším tlakem vzduchu,

• intenzivnějším slunečním zářením, bohatým především na UV složku,

• čistotou vzduchu,

• nižší teplotou,

• menšími denními a ročními amplitudami teploty vzduchu,

• větší rychlostí větru ve srovnání s přilehlými nížinami,

• atmosférické srážky s výškou obvykle vzrůstají až po hladinu inverze srážek, jejich úhrn výrazně závisí na expozici svahů;


• Podnebí suché (aridní)Podnebí suché (aridní)– Podnebí s průměrným ročním úhrnem atm. srážek

menším nebo rovným ročnímu potenciálnímu výparu; nízké srážky jsou pro vegetaci nedostačující a neumožňují vytváření pravidelných vodních toků;

• Podnebí semiaridníPodnebí semiaridní– Polosuchý typ podnebí v oblastech s přirozeným

rostlinstvem stepního nebo lesostepního charakteru (travními porosty odolnými proti suchu), v nichž jsou v některých letech srážky nedostatečné pro normální rozvoj zemědělských kultur.


• Index suchosti (aridity), faktor aridníIndex suchosti (aridity), faktor aridní– Kvantitativně udává stupeň suchosti podnebí v závislosti

na různých klimatických prvcích a faktorech,– Ukazatel sucha podle E. Reichela (původně E. de Martona)

N – průměrný roční úhrn srážel v mm,T – průměrná roční teplota,R – počet dní se srážkami v daném místě,180 – průměrný počet srážkových dní ve střední Evropě.

18010R

TN

i


• Podnebí vlhké (humidní)Podnebí vlhké (humidní)– Podnebí oblastí, v nichž se vytváří trvalá říční síť;– Indexy vlhkosti – užívaný k třídění a rajonizaci podnebí

větších měřítek a pro určení vazeb mezi podnebím a vegetací; podle C. W. Thornthwaitea

s - úhrn měsíčních rozdílů mezi srážkami a celkovým výparem za měsíce, v nichž je srážkový normál větší než evapotranspirace (celkový výpar),

d - úhrn měsíčních rozdílů mezi srážkami a evapotranspirací za měsíce, v nichž je srážkový normál menší než normál evapotranspirace,

n - úhrn měsíčních hodnot evapotranspirace v uvažovaných měsících.

ndsIm /)60100(


Klasifikace klimatu podle KKlasifikace klimatu podle Kööppenappena

• Konvenční klasifikace, RRR, T;

• 5 klimatických pásů:– A - vlhké tropické klima,– B - suché horké klima,– C - klima mírně teplé,– D - mírně studené klima,– E - klima polární,


• 5 klimatických pásů členěných na klimatické oblasti, oblasti na zemském povrchu s poměrně homogenním podnebím,– w - suchá zima,

– s - suché léto,

– f - rovnoměrně rozložení srážek během roku,

– m - periodické srážky,

– S - step, W - poušť, T - tundra, F - věčný mráz, H - horské klima.



K další detailizaci klimatických typů použil Köppen označení:

a – s horkým létem,

b – s teplým létem,

c – s chladnějším, kratším létem,

d – s velmi chladnou zimou,

h – suché horké klima (průměrná roční teplota nad 18°C),

k – suché chladné klima (průměrná roční teplota pod 18°C).




Af – klima tropického deštného lesa (s rovnoměrným rozložením srážek během roku)



Am – klima tropického deštného lesa (s monzunovým charakterem srážek)



Aw – klima tropických savan (s výrazně vyjádřenou suchou periodou v zimě)



BS – klima stepí (k- suché chladné klima)



BW – klima pouští (h - suché horké klima)



Cf – mírně teplé klima s rovnoměrným rozložením srážek během roku(a – s horkým létem)



Cw – mírně teplé klima se suchou zimou (a – s horkým létem)



Cs – mírně teplé klima se suchým horkým létem



Df – mírně studené klima s rovnoměrným rozložením srážek během roku (d- s velmi chladnou zimou)



Dw – mírně studené klima se suchou zimou (b- s teplým létem)



ET – klima tundry



EF – klima stálého mrazu



Brno – Cfb - mírně teplé klima s rovnoměrným rozložením srážek během roku s teplým létem


Klasifikace klimatu podle B.P.AlisovaKlasifikace klimatu podle B.P.Alisova

• genetická klasifikace Země podle podmínek všeobecné cirkulace atmosféry,

• základem pro třídění je převládající výskyt geografických typů vzduchových hmot v určité oblasti;

• hranice mezi klimatickými pásmy (zónami) jsou většinou zimní a letní polohy klimatologických front;


• hlavní klimatická pásma – území, v nichž se vyskytuje prakticky po celý rok stejný typ vzduchové hmoty,

• přechodná klimatická pásma – území, v nichž dochází k sezónnímu střídání dvou různých vzduchových hmot;



1.1. rovníkové (ekvatoriální)rovníkové (ekvatoriální),

2. rovníkových monzunů (subekvatoriální),

3.3. tropickétropické,

4. subtropické,

5.5. mírných šířekmírných šířek,

6. subarktické, subantarktické (málo výrazné),

7.7. arktickéarktické, antarktickéantarktické.



• hranice mezi klimatickými pásmy (zónami) jsou většinou určeny zimní a letní polohou klimatologických front;

• každé z uvedených šířkových pásem se dále dělí na čtyři základní typy podnebí, a to – kontinentální,– oceánský,– západních břehů (pobřeží),– východních břehů (pobřeží).



Letecké klimatologické informace

Letecké klimatologické informaceLetecké klimatologické informace se připravují ve formě leteckých přehledů a tabulek a popisů leteckých klimatologických podmínek, přičemž se vychází z postupů Světové meteorologické organizace (WMO).

Údaje letecké klimatologieÚdaje letecké klimatologie vycházejí ze statistického zpracování dlouhodobých pozorování letecky významných prvků a jevů. Výsledky zpracování slouží např. při plánování nových tratí, při plánování provozu na letištích, při vyhodnocování ekonomičnosti letecké činnosti na uvažované trati, při volbě místa pro nové letiště apod.

Letecké klimatologické informace

Vypracované klimatologické materiályVypracované klimatologické materiály jsou na základě žádosti poskytované i jiným meteorologickým službám, leteckým společnostem, atd.

Podle doporučení WMO má být k dispozici letištní klimatologický letištní klimatologický přehledpřehled pro každé mezinárodní letiště. Obsahuje statistické údaje o výskytu specifikovaných hodnot jednoho meteorologického prvku nebo kombinace dvou či vícero meteorologických prvků.

Ve smyslu předpisu L-3 Meteorologie mají být připravené a publikované i popisy leteckých klimatologických podmínek (pro letiště, tratě letu, letové oblasti), které vytvářejí leteckou leteckou klimatografiiklimatografii..

Klimatografie letišť

Klimatografie letištěKlimatografie letiště představuje popis klimatických podmínek jako výsledek statistického zpracování dlouhodobé řady pozorování letecky významných prvků a jevů na daném letišti.

Klimatografie letištěKlimatografie letiště obsahuje především informace o dohlednosti, výšce základny oblačnosti, směru a rychlosti větru, teplotě vzduchu, případně kombinace těchto prvků. Tyto údaje jsou publikované ve formě textového popisu, grafů a tabulek, případně mapových podkladů, které společně tvoří klimatografii daného letiště.

Klimatologická dataKlimatologická data vztahující se k místům určeným pro výstavbu nových letišť, nebo nových drah na již existujících letištích, by měla být shromažďována s největším možným předstihem před zahájením výstavby.

Klimatografie letových tratí

Klimatografie letových tratíKlimatografie letových tratí je zpracovaná na základě pozorování a měření jednak v místech podél tratě letu, tak i v místech v okolí, přičemž jsou využívaná i aerologická data. Obsahuje především údaje o větru a teplotě vzduchu ve standardních hladinách a o jejich horizontálních a vertikálních změnách, informace o tropopauze, oblačnosti a výskytu JTST, námrazy, turbulence, bouřek, mlh a jiných letecky významných jevů.

Klimatografická charakteristika letových tratíKlimatografická charakteristika letových tratí se zpracovává po jednotlivých měsících až do výšky hladiny 100 hPa. Výsledky jsou publikované jako grafy, tabulky s doplňujícím a vysvětlujícím textem.

Klimatický popis ČR

Z hlediska klimatického leží Česká republika v mírné oblasti. Typická je velká proměnlivost počasí a pravidelné střídání ročních období.

Podle klasifikace Köppenaklasifikace Köppena patří naše území k mírně teplému klimatu s rovnoměrným rozložením srážek během roku.

Podle klasifikace Alisovaklasifikace Alisova patří území České republiky do mírného klimatického pásu, do oblasti atlantsko-kontinentální.

klimatologie, klimatické oblasti

Documents