3 8 P r á v o a o b c h o d

M i l o š o l í k , p a r t n e r r o W a n l e G a lM i c h a l Č á p , a d v o k á t r o W a n l e G a l

Konec rozhodčího řízení mezi spotřebitelem a podnikatelem v České republice

Nedávno byla přijata podstatná novela zákona o rozhodčím řízení, která bude mít za následek zákaz rozhodčího řízení mezi spotřebitelem a podnikatelem.

Následující článek shrnuje nedáv‑né legislativní změny týkající se zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů („ZRŘ“) a analyzuje jejich možný dopad na rozhodčí řízení v České republice. ZRŘ byl podstatně nove‑lizován zákonem č. 258/2016 Sb.,1 kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru („Novela“). S účinností od 1. prosince 2016 tak nebude „spory ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel“2 nadále možné řešit v rozhodčím ří‑zení podle ZRŘ. Jinými slovy, spory mezi spotřebitelem a podnikatelem již nebudou nadále arbitrovatelné3 – nebude o nich moci být rozhodnuto v rozhodčím řízení, a případný spor

tak bude muset autoritativně roz‑hodnout vždy pouze příslušný soud.

Aktuálně platná ochranná ustanovení v arbitráži ve prospěch spotřebitele v ČR…Autoři tohoto článku jsou si vědo‑mi, že v minulosti docházelo k ur‑čitým excesům v rozhodčím řízení, kde byl jednou ze stran spotřebitel. Tyto možné přešlapy však téměř bezezbytku eliminovala nejen judi‑katura,4 ale také tzv. spotřebitelská novela ZRŘ z roku 2012.5 Ta zavedla do ZRŘ mnohé instituty, které měly (a dodnes mají) za cíl chránit spotřebitele před případnými ne‑pravostmi v průběhu arbitráže. Jsou jimi například:6

1) Část sedmá2) § 2 odst. 1 ZRŘ ve znění dle Novely3) Srov. Bělohlávek, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komen‑

tář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 54 a násl.4) Srov. Olík, M., Maisner, M., Pokorný, R., Málek, P., Janoušek, M. Zákon o rozhodčím říze‑

ní a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, str. 115) Zákon č. 19/2012 Sb., kterým se mění ZRŘ a další zákony, s účinností od 1. 4. 20126) Srov. Olík, M., Maisner, M., Pokorný, R., Málek, P., Janoušek, M. Zákon o rozhodčím řízení

a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, str. 241 a násl.

Právo a obchod

3 9p r á v n í r á d c e 1 1 — 2 0 1 6 P r á v o a o b c h o d

Jestliže se zákonodárce rozhodl nadále nedovolovat konání roz-hodčího řízení mezi podnika-telem a spotře-bitelem, není potřeba blíže upravovat jeho průběh.

◆ i. Rozhodčí smlouva/doložka musela být sjednána samostatně, tedy nikoliv například jako součást všeobecných obchodních podmí‑nek (§3 odst. 3 ZRŘ před účinností Novely);

◆ ii. Spotřebiteli se muselo dostat náležitého poučení ohledně roz‑hodčí doložky a řízení samotného (§3 odst. 4 až 6 ZRŘ před účinností Novely);

◆ iii. O sporech zahrnujících spotře‑bitele mohli rozhodovat pouze roz‑hodci zapsaní na seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedl‑nosti České republiky („Minister-stvo“) a splňující určitá kritéria, jako například bezúhonnost, dokončené právnické vzdělání apod. (§4 odst. 3 a Část šestá ZRŘ před účinností Novely);

◆ iv. Rozhodce měl informační po‑vinnost sdělit stranám, zda za dobu předchozích tří let rozhodoval spor zahrnující některou ze stran sou‑časného sporu (§8 odst. 3 ZRŘ před účinností Novely);

◆ v. Možnost vznášet námitku nedostatku pravomoci rozhodčího senátu či námitku neexistence či neplatnosti rozhodčí doložky kdy‑koliv v průběhu řízení, a nejen při prvním úkonu ve věci, jako je tomu u klasické arbitráže (§15 odst. 2, poslední věta, před účinností Novely);

◆ vi. Rozhodčí nález musel povinně obsahovat odůvodnění a poučení a rozhodce se musel povinně řídit právními předpisy na ochranu spo‑třebitele (§25 odst. 2 a 3 ZRŘ před účinností Novely); a 

◆ vii. Celá řada dalších zvláštních ustanovení týkajících se zrušení rozhodčího nálezu soudem, respek‑tive odkladu jeho vykonatelnosti (§31 a násl. ZRŘ před účinností Novely).

Podle názoru autorů výše uvede‑né instituty plnily, respektive stále plní, svou roli – zajišťovaly spotře‑biteli více práv, avšak ponechávaly oběma stranám možnost využít arbitráž, a to se všemi výhodami, které tento způsob mimosoudního řešení sporu má (flexibilita, nefor‑

málnost, jednoinstančnost,7 a tím pádem i větší rychlost řízení apod.). I přesto se zákonodárce rozhodl rozhodčí řízení zahrnující spotřebi‑tele Novelou zakázat.

Všechny výše uvedené instituty nebude ZRŘ po účinnosti Novely již dále obsahovat. Je to samozřej‑mě logické – jestliže se zákono‑dárce rozhodl nadále nedovolovat konání rozhodčího řízení mezi podnikatelem a spotřebitelem, není potřeba blíže upravovat jeho průběh.

Například seznam rozhodců vedených Ministerstvem se stane postupně zcela zbytečným, i když bude ještě mít v následujícím období svůj význam. Rozhodci nyní zapsaní na seznamu budou totiž stále moci rozhodovat spory vzniklé z doložek/smluv, které byly uzavřeny před účinností Novely (k tomu blíže ustanovení přechodná a závěrečná níže).

Mnoho společností (leasingové apod.) nastavilo své fungování a upravilo svou smluvní doku‑mentaci tak, aby byla v souladu s novelou z roku 2012, což s sebou přineslo nemalé úsilí a výdaje. Co se institucí týká, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republi‑ky a Agrární komoře České repub‑liky („Rozhodčí soud“) má ve svém řádu několik speciálních ustanovení pro řízení se spotřebiteli a vede rovněž speciální seznam rozhodců oprávněných tyto spory rozhodo‑vat.8 I v tomto případě se dá tedy očekávat novelizace Řádu Rozhod‑čího soudu a upuštění od vedení se‑znamu rozhodců pro spotřebitelské spory, obdobně jako tomu bude s již výše uvedeným seznamem vedeným Ministerstvem.

… a jejich porovnání v jiných evropských zemíchAutoři tohoto článku provedli zá‑kladní právní komparaci českého ZRŘ ve znění po Novele a lex ar-bitri9 (tedy předpisů upravujících rozhodčí řízení v daném státě) těchto evropských států: Rakous‑ko, Velká Británie (Anglie), Fran‑

cie, Německo, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švédsko a Švýcarsko. Lze shrnout, že žádná ze zkouma‑ných evropských zemí10 se nevyda‑la tak přísnou cestou jako Česká republika – tedy rozhodčí řízení se spotřebitelem v těchto státech ko‑nat lze, avšak za splnění určitých (mnohdy velmi přísných) podmí‑nek. Ty vesměs kopírují ochranná opatření dle ZRŘ ve znění před Novelou.

Například švédská nebo rakouská úprava vyžadují uzavření rozhodčí smlouvy až po vzniku sporu, což je odlišná úprava od české úpravy před Novelou. Ve Francii platí ob‑dobný závěr, i když v mezinárodní arbitráži lze za určitých okolností mít arbitrabilní spor mezi podni‑katelem a spotřebitelem (avšak podnikatel musí například proká‑zat, že uzavřením doložky nedošlo k podstatnému narušení rovnová‑hy mezi oběma stranami apod.). Polsko a Maďarsko (stejně jako ČR před Novelou) umožňují spory se spotřebitelem řešit v rozhodčím řízení pouze v případě, že rozhodčí doložka byla sjednána se spotřebi‑telem samostatně – nesmí být tedy součástí všeobecných obchodních podmínek. Slovensko dokonce přijalo speciální lex arbitri pro rozhodčí řízení zahrnující spotře‑bitele.11

Jinde jsou pro administraci sporů se spotřebitelem určeny specializované rozhodčí instituce podle sektoru (např. telekomuni‑kace, bankovnictví nebo obchod), jako je tomu třeba v Polsku. V An‑glii je podle Arbitration Act 1996 nutné, aby ujednání mezi podni‑katelem a spotřebitelem o arbit‑ráži bylo skutečné a nevynucené. Podle tohoto ustanovení je jako nespravedlivé, a tudíž nevynutitel‑né označeno ujednání, ve kterém se spotřebitel zaváže k arbitráži u nároku menšího než 5000 GBP (zhruba 150 tis Kč). Švýcarsko zase stanoví, že místem rozhodčího řízení je místo pobytu spotřebite‑le, a tohoto se nemůže spotřebitel platně vzdát.

7) Nedohodnou‑li si strany možnosti přezkumu v souladu s §27 ZRŘ. 8) http://www.soud.cz/seznamy‑rozhodcu/seznam‑rozhodcu‑pro‑spotrebitelske‑spory 9) Srov. Bělohlávek, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 8

a násl.10) Právní stav k 10. 10. 2016 11) Zákon č. 335/2014 Z. z., o spotrebiteľskom rozhodcovskom konaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov

�

4 0 P r á v o a o b c h o d

Trendem v ostatních evropských zemích je evidentně směřování k mimosoudním způsobům řešení sporů (ADR) a také on‑line řešení sporů (ODR), což ostatně plyne z evropské legislativy.12 Typickým příkladem je Německo, které již transponovalo příslušnou směrnici.

Legislativní proces vedoucí k přijetí NovelyPo exkurzu úprav rozhodčího řízení zahrnujícího spotřebitele v jiných zemích Evropy se nyní vrátíme zpět k Novele samotné, konkrétně k legislativnímu proce‑su, který ji provázel. Novela byla schvalována jako sněmovní tisk 680, respektive senátní tisk 296 a byla navržena a také schválena rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny (usnesení výboru ze dne 30. 3. 2016). Novelizován byl primárně zákon č. 237/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („Zákon o spotřebitelském úvěru“),13 a tak k Novele neexistuje řádná důvo‑dová zpráva. Novela byla přijata prakticky bez diskuse s odbornou veřejností. Ani v jedné z komor parlamentu,14 jejich výborech, ani v průběhu rozprav poslanců a se‑nátorů nepadlo mnoho argumentů pro či proti přijetí Novely. Nicmé‑ně existují dostupné dokumen‑ty mapující legislativní proces schvalování Zákona o spotřebitel‑ském úvěru – sněmovní tisk 67915 a senátní tisk 295.16

Vládní Závěrečná zpráva z hodno‑cení dopadů regulace (RIA)17 hovoří v souvislosti s rozhodčím řízením o „predátorských praktikách spo-jených s defaultem spotřebitele“ a zároveň zmiňuje povinnost úhra‑dy nákladů soudního/rozhodčího řízení.18 Podle téže zprávy organiza‑ce na ochranu spotřebitelů19 uvádějí,

že „řada nebankovních poskytovate-lů má svou podnikatelskou činnost postavenou převážně na sank-cích vyplývajících z neschopnosti dlužníka úvěr řádně a včas splácet než na úvěrové službě jako takové (extrémně vysoké úroky z prodlení, zpoplatněné upomínky, nepřehledné smluvní podmínky, rozhodčí dolož-ky)“ a že „hlavními predátorskými praktikami jsou: využívání zajišťo-vacích titulů (směnka), exekutorské zápisy, dohody o srážkách ze mzdy, úprava započítání příchozích plateb, slučování žalob, povinnost úhra-dy nákladů soudního/rozhodčího řízení“.20

Jak vidíme, oba argumenty ve vládní zprávě jsou totožné a opakují se. Autoři tohoto článku institut náhrady nákladů rozhodčí‑ho (či soudního) řízení jako takový nepovažují za žádnou predátorskou taktiku. Tento institut má naopak, alespoň částečně, kompenzovat náklady řízení té straně, která byla ve sporu úspěšná, když zpravidla druhá strana porušila nějakou svou zákonnou či smluvní povinnost. Již po přijetí Zákona o spotřebitelském úvěru se objevily komentáře, že tento zákon podporuje občanskou nezodpovědnost a že nevyváženě zvyšuje práva dlužníků na úkor práv věřitelů.21

Přechodná ustanovení Novely jsou klíčová pro možnost rozhodovat spor zahrnující spotřebitele po účinnosti NovelyJak jsme již uvedli, účinnost Novely byla stanovena na 1. prosince 2016. Opomíjena by však neměla být ani přechodná ustanovení Novely,22 kte‑rá je možno shrnout následovně:

◆ i. Platnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle ZRŘ ve znění

účinném v době uzavření rozhodčí smlouvy; a

◆ ii. Rozhodčí řízení zahájená na základě rozhodčích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti Novely se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Toto ustanove‑ní v praxi znamená, že spory mezi podnikatelem a spotřebitelem bude možno rozhodovat v arbitráži i na‑dále, pakliže rozhodčí doložka bude zahrnuta ve smlouvě uzavřené (či samostatná rozhodčí smlouva bude uzavřena) nejpozději dne 30. 11. 2016 (za splnění všech podmínek ZRŘ pro spotřebitelskou arbitráž, ve zně‑ní před účinností Novely); a

◆ iii. Ustanovení Části šesté ZRŘ (seznam rozhodců vedených Minis‑terstvem) se ve vztahu k rozhodcům zapsaným do tohoto seznamu k 30. 11. 2016 použijí ve znění účinném k tomuto dni, tedy i přes zrušení této části Novelou, jelikož alespoň po určitou přechodnou dobu budou moci tito rozhodci „dorozhodovat“ spory podle předchozího ustanovení.

Alternativní řešení, jak ponechat arbitráž i pro spotřebitele, nejspíše neexistujeCo tedy udělat, kdyby i nadále stra‑ny (podnikatel a spotřebitel) měly zájem na řešení všech svých pří‑padných sporů v rozhodčím řízení na území České republiky tak, aby nebyly ochuzeny o výhody arbitrá‑že? Variant není mnoho a bezpečně doporučit se nedá snad žádná. Autoři se v rámci diskusí s dalšími odborníky setkali i s názorem, že by bylo možno uzavřít rozhodčí dolož‑ku či smlouvu s místem arbitráže mimo Českou republiku. Poté by se na rozhodčí řízení aplikovalo lex arbitri tohoto jiného státu. Tako‑

Spotřebitel ani jeho proti-strana tak v budoucnu nebudou moci využít výhod rozhodčího řízení – flexibi-litu a zpravidla menší formál-nost procesu, jednoinstanč-nost.

12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů); Nařízení Evropského par‑lamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on‑line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on‑line)

13) Tak aby transponoval Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010

14) http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/index.htm (42., 44., a 47. schůze); http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?action=‑detail&value=3926

15) http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/index.htm (42., 44., a 47. schůze);16) http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?action=detail&value=3925 17) https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=112848 18) Str. 16 až 17 zprávy19) Člověk v tísni, o.p.s., Poradna při finanční tísni, o.p.s., a projekt Navigátor bezpečných úvěrů20) Str. 3321) http://www.ceska‑justice.cz/2016/06/regulace‑spotrebitelskych‑uveru‑zije‑obcanska‑nezodpovednost‑reseni‑problemu‑bohatych/ 22) Čl. IX Novely

�

4 1p r á v n í r á d c e 1 1 — 2 0 1 6 P r á v o a o b c h o d

vým typickým ustanovením by byla dohoda stran na tom, že rozhodčí řízení se bude konat v některém ze států mimo Českou republiku (seat of arbitration) s tím, že mís‑tem ústních jednání (venue) bude například Praha.

Toto má samozřejmě mnohá úskalí: 1) bylo by potřeba důkladně zkoumat případná omezení daného lex arbitri tohoto státu, především ve vztahu ke spotřebiteli; 2) záleželo by na výběru instituce (pakliže by nešlo o tzv. ad hoc arbitráž) a úpra‑vě v daných pravidlech; 3) takový cizí rozhodčí nález by nemusel být uznán a vykonán na území České republiky s odkazem na čl. V Newyorské úmluvy o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, ať už přímo na její:

◆ i. čl. V. (1) písm. a) – o předmětu sporu není možné uzavřít rozhodčí doložku podle právního řádu dané‑ho státu, anebo na 

◆ ii. čl. V(2) písm. a) že předmět sporu nemůže být rozhodován v arbitráži v místě výkonu rozhod‑čího nálezu (což by byl přesně tento případ), popřípadě i na 

◆ iii. čl. V(2) písm. b) – rozpor s veřejným pořádkem (public order), s odkazem na to, že nový

postoj České republiky po účinnosti Novely je, že spory mezi spotřebite‑lem a podnikatelem nemohou být řešeny v rozhodčím řízení, a tudíž takové rozhodnutí nemůže být na našem území ani vykonáno.

Nad rámec Novely ještě zmíníme další novelu23 ZRŘ, která již také byla přijata. S účinností od 1. 1. 2017 dojde k úpravě řízení před rozhodčí komisí spolku, kdy nový třetí odstavec §40g ZRŘ stanoví, že na rozhodování senátu komise se použijí obdobně ustanovení o roz‑hodování komise samotné (§40g odst. 1 a 2 ZRŘ). Komise spolku tak bude moci rozhodovat v senátech, jestliže toto členění budou předpo‑kládat stanovy spolku. Toto téma by však již vydalo na samostatný článek.

◆◆◆

Přijetí Novely má za následek, že spotřebitel ani podnikatel tak v budoucnu nebudou moci využít výhod rozhodčího řízení – flexibi‑litu a zpravidla menší formálnost procesu, jednoinstančnost24 – tedy zpravidla rychlejší řízení v porov‑nání se soudy, možnost určit si kvality a kvalifikace rozhodce a po‑dobně. Autoři článku konstatovali

absenci diskuse s odborníky nejen na tematiku spotřebitelskou, ale také na tematiku mimosoudního řešení sporů před přijetím Nove‑ly. Dále porovnali právní úpravy několika evropských zemí s tou českou s jasným závěrem, že ZRŘ po účinnosti Novely bude z těch porovnávaných nejvíce restriktivní, alespoň v oblasti střední a západní Evropy.

Na druhou stranu přijetí Novely může mít podle autorů také své vý‑hody. Tu největší spatřujeme v tom, že by se čistě obchodní arbitráže mohly vymanit z tlaku, pod kterým byly v souvislosti se spotřebitelskou arbitráží. Instituce na ochranu spo‑třebitele ani jiné obdobné subjekty by tak do budoucna již neměly mít výhrady k ZRŘ samotnému, jelikož tento se již nebude týkat spotřebitelů. V konečném důsledku by neprolínání obchodní arbitráže a spotřebitelské arbitráže (s její‑mi specifickými ochranářskými ustanoveními) mohlo mít pozitivní vliv i na náhled soudů na rozhodčí řízení jako takové. S vyhodnocením toho, zda k naplnění tohoto pozitiv‑ního efektu přijetí Novely opravdu dojde, budeme muset nějakou chvíli ještě počkat.�

Přijetí Novely může mít také své výhody. Tu největší spatřujeme v tom, že by se čistě obchod-ní arbitráže mohly vymanit z tlaku, pod kterým byly v souvislosti se spotřebitel-skou arbitráží.

23) Zákon č. 230/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony24) Nedohodnou‑li si strany možnosti přezkumu v souladu s §27 ZRŘ.

ASPINavigátor Snadno a srozumitelně

Zadáváníveřejnýchzakázek

Vyhněte se riziku pochybenípři praktické aplikace nového zákona

Využijte interaktivního průvodce postupy při zadávání veřejných zakázek

Přehlednou formou grafického zobrazení a propojení na aktuální právní předpisy, komentáře, výklady a judikaturu srozumitelněvysvětlí jednotlivé postupy dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Připravil autorský tým advokátní kanceláře ROWAN LEGAL

http://navigator.aspi.czKdyž si musíte být jistíPR001663-2