kresba postavy - kps.pedf.cuni.czkps.pedf.cuni.cz/etnografie/vyzkum/1/  · test "kresba lidské...

Download KRESBA POSTAVY - kps.pedf.cuni.czkps.pedf.cuni.cz/etnografie/vyzkum/1/  · Test

Post on 28-Feb-2019

225 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

11

KRESBA POSTAVY

Vra Semerdov - Alena kaloudov

OBSAH

VODMETODIKA A SLEDOVAN VZOREKVSLEDKY A DISKUSEZVRTABULKY A GRAFY

VOD

Test "Kresba lidsk postavy" byl zvolen jako jedna ze zkladnch metod, spolenpro vechny dti ze sledovanho souboru, hned z nkolika dvod.

Vtina dt mladho kolnho vku kresl rda a kresba je pro n pirozenou koln situac.Proto se osvduje pi navazovn kontaktu s dttem a pro jeho motivaci k dal, vtinounronj prci v nsledujcch fzch vyeten.

Kresba zachycuje psychick vlastnosti dtte na nkolika rovnch:

A. Ukazuje rove dlch schopnost jako jsou zrakov vnmn, pedstavivost, pam,jemn motorika, senzomotorick koordinace. Npadnosti kresby pak mohou upozornitna mon poruchy danch funkc a vysvtlit tak nkter koln pote uritch k.

B. Monitoruje dosaenou rove intelektovch schopnost.

C. Zachycuje urit osobnostn rysy jedince a dopluje tak jeho psychologickoucharakteristiku.

Kresba se s vkem vyvj, a to jak co do potu zachycench detail, tak co do sv formlnkvality. Opakovanm zadnm tohoto kolu v pravidelnch ronch intervalech bude monosledovat rozvoj jak jednotlivch psychickch funkc, tak celkov intelektov rovn k.

Pro hodnocen kresby lidsk postavy byly vypracovny statistick normy pro populacieskch dti ve vku 3.51 a 11 let2, vdy pro interval 6 msc, a tak vsledky jednotlivchk, td i celho souboru je mono srovnat s ir populac dt odpovdajcho vku.Pi tomto hodnocen se nepihl k umleck kvalit kresby, rozhodujc je, jak ji bylo veuvedeno, poet zaznamenanch detail a sprvnost jednotlivch proporc.

Kresbu a pedevm kresbu lidsk postavy vyuvaj nejen psychologov, ale samozejm iuitel. Je nap. jednm ze zkladnch ukazatel koln zralosti, a tak u zpisu mus vechnydti nakreslit njak obrzek ("Kluci jsou vtinou star, je to vidt na t ruce"). Uitel sena kresbu asto odvolvaj pi charakteristice i hodnocen k a je zvlt dleit napotku koln dochzky, kdy uitel ka jet dobe nezn a kreslen je jednm z prvnchkol,

1 Vk je uvdn v letech a mscch - nap. 3.5 znamen 3 roky 5 msc2 turma J., Vgnerov, M.: Kresba postavy - pruka, Psychodiagnostick a didaktick testy N.P., Bratislava,

1982

12

na kterm kolek dokazuje sv schopnosti ("nebude ikovn na ruce"), ale i osobnostncharakteristiky ("Stejn rozjsan vkres jako je ona sama.").

Navc i dti samy hodnot vkresy svch spoluk ("To -obrzek na nstnce- je Ludvka.Ten to vdycky zamr takhle.") a toto hodnocen pak pat k jejich charakteristice dotynhospoluka a asto me zvit jeho spoleenskou presti (v obdob pamtnk jsou nejastjidni o zpis prv znm tdn kresli).

METODIKA A SLEDOVAN VZOREK

Test byl zadn ve vech sledovanch tdch v prvn polovin listopadu 1994. Toto pomrnzk obdob bylo zvoleno proto, aby dti mly as adaptovat se na roli kolka i na ptomnostvzkumnk (proto tedy potek listopadu) a pitom psoben kolnho prosted (intenzivn,systematick rozvoj grafomotorickch dovednost a pracovn - volnch vlastnost) bylo u vechsledovanch jedinc stejn dlouh.

Vyeten probhalo v obvyklch kolnch podmnkch - odehrvalo se bhem vyuovn aza ptomnosti tdn uitelky, astnila se ho vdy cel tda najednou, dti zstvaly ve svuebn a na svch obvyklch mstech. K testu "Kresba postavy" byla pipojena i "Kresbastromu"3 a cel vyeten trvalo vdy cca 45 min., tedy jednu vyuovac hodinu.

loha byla zadna standardn instrukc: "Chtl/a bych, abyste mi na tento list paprunakreslili obrzek pna. Nakreslete obrzek opravdu tak, jak nejlpe dovedete. Mte na to

dost asu, pracujte velmi peliv." a odpovdi na ppadn otzky dt byly pokud mononezvazn, tak aby kresbu neovlivnily - "Jak mysl.; Jak nejlpe dovede.; Tak, aby se to toblbilo."

Instrukci dtem zadala bu uitelka (Fialov, Bl 1.A i 1.B, Modr kola) za ptomnostivzkumnka a nebo vzkumnk (Z Hnd, Z lut, Z Oranov) za ptomnosti uitelky.Pestoe uitelky byly pedem instruovny jak odpovdat na ppadn otzky a dostaly psemnpesn zadn kolu, byly v cel situaci natolik angaovny, e se jim ne vdy podailozachovat naprostou neutralitu a projevil se zde i jejich styl prce se tdou. Nap. v 1.B Blkoly zadala uitelka kresbu jako urenou osobn pro pozorovatele ("Oni jsou cel astn,kdy mohou nakreslit obrzek pro nkoho") a pojem pna spojila dtem s obrazem otce.Bhem kresby pak dtem pipomnala, e pn m tak boty, aby se podvaly na kresbu rukou,e postava nem bt prsvitn a m bt zcela obleen - s kravatou, sakem.... V 1.A Bl kolyjakmile dti dostaly papr, tak se bez vyzvn podepsaly, co uitelka komentovala slovy "To jedrezra." Ani zde se nepodailo zabrnit, aby uitelka dti nesmrovala k "sprvnmu" splnnkolu ("Abych poznala, e jde do prce, e je svten." a tak "aby se usmval.")

Vyeten se zastnilo 157 dt (61 chlapc a 96 dvek) ze 6 kol a 7 td. Prmrn vkdt v dob zadn testu byl 6 let a 10 msc a vkov rozpt se pohybovalo od 6 let 1 mscedo 7 let 11 msc. Nejastji byl zastoupen interval 6.6 - 6.11 (spadalo sem vce jak 43%dt). Vkov rozpt v jednotlivch tdch a zastoupen jednotlivch vkovch psem ukazujtabulky . 1 a 2.

Vyhodnocen kreseb bylo provedeno standardnm zpsobem a tak byly zskny ti zkladnhodnoty:

3 Jedn se o Test stromu, s instrukc: "Nakresli listnat, nejradji ovocn strom"

13

Celkov skr - je souet vech splnnch poloek. Zachycuje rove rozumovchschopnost, schopnost koncentrace pozornosti, pelivost a motivaci ke kreslen.

Obsahov skr - je souet splnnch obsahovch poloek, tedy poet zaznamenanchdetail. Bv mn citliv na rzn pokozen (psychick i somatick).

Formln skr - je souet splnnch formlnch poloek, tedy poloek zachycujcchsprvn proporce a velikost jednotlivch st postavy. Je znan citliv na organickpostien CNS, nen pli ovlivnn nzkou rovn motivace ke kreslen.

Pi rozboru vsledk jsme pracovali s hrubmi skry a s venmi skry vyjdenmive stenech. Pevodu na IQ, uvedenm v manulu, jsme nepouvali.

Krom poloek kvantitativnch, uvedench v manulu byly zaznamenvny i takov znaky,kter by mohly poukazovat na ppadn drobn organick pokozen CNS4. V souasn fziprce jsme se vak podrobnjm rozborem tchto znak nezabvali.

VSLEDKY A DISKUSE

kolci se zhostili kolu s vysokou mrou kreativity, ale i se snahou o zobrazen reality,o konkrtnost. Kdy bylo zadn kolu spojeno s obrazem otce, ml pank vtinou znakyskuten postavy - brle, plnovous, es. Tam, kde toto spojen nebylo navozeno kreslili civelmi asto figury obleen do uniformy a objevila se i postava prezidenta republiky(mimochodem velmi vstin), nakreslen podle fotografie visc na stn. Dti se astonespokojily s pouhou kresbou postavy a rozily ji o dal prvky - dal postavu, zvtka,domy a hlavn o krajinu.

Prmrn vsledky (celkov, obsahov a formln hrub skre a celkov, obsahov aformln sten) jednotlivch td i celho souboru ukazuje tabulka . 4. a grafy . 1, 2 a 3.Prmrn celkov sten pro cel soubor je 7.68, pro chlapce 7.16 a pro dvky 8.01, nejvychprmrnch hodnot ve vech tech sledovanch oblastech doshly ob tdy Bl koly anejnich hodnot kola Hnd. Rozdly prmrnho obsahovho a formlnho hrubho skremezi jednotlivmi tdami jsou velmi vrazn, a pokud jde o celkovho hrub skre, li se obtdy Bl koly statisticky vznamn (na 0.05% hladin vznamnosti) od ostatnch td (viztabulka . 5). Rozdly v prmrnm vku jednotlivch td vak nejsou natolik vznamn, abymohly vysvtlit uveden rozdly v prmrnch hrubch skrech.

Ukzalo se tak, e tyi tdy (Bl A a B, lut a Fialov) doshly jak pro chlapce, tak prodvky, tak pro celou tdu prmrnho celkovho stenu 7.00 a vyho (vbec nejvyprmrn celkov sten je u dvek z Bl 1.B, toti 9.06), nejniho celkovho prmrnhostenu doshli chlapci z Oranov koly (6.29). Proti pvodnm stenovm normm je to u posuno 1.09 standardn odchylky u celho souboru, u chlapc o 0.83 a u dvek dokonce o 1.25standardn odchylky (viz tabulka . 3).

4 Znaky LMD (drobnho organickho postien CNS) jsou: disproporce jednotlivch st tla

npadn sklon postavy ( > 95 nebo < 85)patn koordinace (dvojit, peruovan, roztesen nebo nenavazujc linie kresby)pipojen jednotlivch st na patnm mstopomenut podstatnch detail, kter dt zn a um alespo piblin nakreslitstereotypie, rigiditaast je vymrvn detailprimitivn zpracovn jednotlivch st tla i jejich tvary jsou bizarn.

14

Vidme tak, e rozdl mezi chlapci a dvkami je vrazn, a e dvky dosahuj lepchvsledk -nejen co se tk obsahovho, formlnho i celkovho hrubho skru, ale i pokud jdeo obsahov, formln a celkov sten- ne chlapci. Vjimku tvo dvky z Hnd koly, kterve vech jmenovanch ukazatelch doshly horch vsledk, a obsahov sten u dvek ze lutkoly, kter je tak ni ne u chlapc z te koly. Pi hledn mon piny jsme zjistili, edvky z Hnd koly jsou vrazn mlad (6.8) ne jejich spoluci (7.1).

Srovnme-li tabulku prmrnch vsledk (. 4) a tabulky vkovho rozpt (. 1 a . 2)zjistme, e ob tdy s nejnim vsledkem maj nejen nejni prmrn vk ale i vraznvy poet k v nejnim vkovm intervalu (tj. mezi 6 lety a 6 lety a 5 msci. (viz tabulka. 2)

Pokud jde o plnn jednotlivch poloek (tedy o to, kolik procent dt v dan poloceskrovalo), rozmez se zde pohybovalo od 0.0% (v ppad poloky . 17. "Postava jeznzornna z profilu, bez chyb") do 100% (poloka . 1. Trup - jakkoliv dvoudimenzionlnzobrazen). Tabulka . 6 ukazuje procento plnn poloek a jsou v n * oznaeny poloky,kter jsou adekvtn rozliujc pro prvn tdu - tj. v poloce skrovalo 66 - 75% dt. Ostatnpoloky v danm obdob nediferencuj - jsou bu pli jednoduch, a pln je i mlad dti, nebojsou naopak pro danou vvojovou rove pli obtn. Jako diferencujc se ukzaly polokyP 14 (Odv II - alespo dv sousti odvu, sprvn provedeny, bez prhlednost), P 22 (Paenejsou upaeny), P 32, P 33 a P 34 (Proporce nohou, Symetrie nohou a Proporce chodidla).Jsou to vesms poloky tkajc se konetin i povrchu tla a kladouc draz pedevmna sprvn zachycen proporc, tedy poloky vyadujc pomrn vysok stupe jakkognitivnch, tak motorickch funkc.

daj o procentu plnn je mono vyut i jinm zpsobem ne ke zjio