křesťanská sociální etika

20
8 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2008 1 Křesťanská sociální etika Jabok 2008 Jabok 2008

Upload: whoopi-cohen

Post on 01-Jan-2016

45 views

Category:

Documents


5 download

DESCRIPTION

Křesťanská sociální etika. Jabok 2008. 8 . EKONOMIKA. Oblasti křesťanské sociální etiky. Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství (GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání, kultura, média (GS II-2). Úroveň globální: Ekologie Mír (GS II-5,1) Sociální spravedlnost (GS II-5,2). - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Page 1: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 1

Křesťanská sociální etika

Jabok 2008Jabok 2008

Page 2: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 2

8. . EKONOMIKA

Page 3: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 3

Oblasti křesťanské sociální etiky

Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

(GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání,

kultura, média (GS II-2)

Úroveň globální: Ekologie Mír (GS II-5,1) Sociální

spravedlnost (GS II-5,2)

Page 4: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 4

Biblické aspekty ekonomikyBiblické aspekty ekonomiky

SZ – dvojí postoj: SZ – dvojí postoj: pozitivní hodnocení materiálních statků, které pozitivní hodnocení materiálních statků, které

jsou nezbytné k životu; hojnost vnímána jako jsou nezbytné k životu; hojnost vnímána jako Boží požehnání, chudoba jako negativní Boží požehnání, chudoba jako negativní následek lenosti.následek lenosti.

Bohatství odsuzováno, pokud se s ním Bohatství odsuzováno, pokud se s ním nesprávně nakládá – v neprospěch chudých.nesprávně nakládá – v neprospěch chudých.

NZ a tradice: ekonomická aktivita a NZ a tradice: ekonomická aktivita a materiální pokrok musí sloužit dobru materiální pokrok musí sloužit dobru člověka a společnosti; bohatství existuje člověka a společnosti; bohatství existuje proto, aby bylo sdíleno.proto, aby bylo sdíleno.

Page 5: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 5

Morálka a ekonomikaMorálka a ekonomika

Ekonomika má morální dimenzi: vztah mezi morálkou Ekonomika má morální dimenzi: vztah mezi morálkou a ekonomikou je nezbytný a niterný. Ekonomická a ekonomikou je nezbytný a niterný. Ekonomická aktivita a mravní jednání se vzájemně vnitřně aktivita a mravní jednání se vzájemně vnitřně prostupují. prostupují.

Subjekt ekonomiky: Subjekt ekonomiky: každý člověk, všechny národykaždý člověk, všechny národy.. Předmět ekonomiky: Předmět ekonomiky: vytváření a zvětšování vytváření a zvětšování

bohatství, kvantitativně i kvalitativně.bohatství, kvantitativně i kvalitativně. Nejdůležitější hodnota: Nejdůležitější hodnota: důstojnost lidské osobydůstojnost lidské osoby.. Cíl: Cíl: společné dobrospolečné dobro.. Ekonomická výkonnost a solidární rozvoj lidstva Ekonomická výkonnost a solidární rozvoj lidstva

nejsou oddělené a alternativní cíle, nýbrž cíle nejsou oddělené a alternativní cíle, nýbrž cíle neoddělitelné.neoddělitelné.

Page 6: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 6

Hospodářský řádHospodářský řád Hospodářský řád je soubor rámcových Hospodářský řád je soubor rámcových

podmínek, v nichž se uskutečňuje hospodářský podmínek, v nichž se uskutečňuje hospodářský proces. proces.

Na stávajícím hospodářském řádu závisí, kdo Na stávajícím hospodářském řádu závisí, kdo rozhoduje o výrobním plánu, technickém rozhoduje o výrobním plánu, technickém postupu, časovém rozvrhu výroby, pracovišti, postupu, časovém rozvrhu výroby, pracovišti, druhu spotřebního zboží a služeb, o tom jak se druhu spotřebního zboží a služeb, o tom jak se s tímto zbožím bude zacházet, o cenách a s tímto zbožím bude zacházet, o cenách a rozdělování životního minima; a zda je nebo rozdělování životního minima; a zda je nebo není zaručena svobodná volba povolání a není zaručena svobodná volba povolání a pracoviště a svobodná volba spotřeby. pracoviště a svobodná volba spotřeby.

Je možno rozlišit dvě základní formy Je možno rozlišit dvě základní formy hospodářského řádu: hospodářského řádu: tržní hospodářství a tržní hospodářství a centrálně řízené hospodářství.centrálně řízené hospodářství.

Page 7: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 7

Liberální kapitalismus (tržní Liberální kapitalismus (tržní hospodářství)hospodářství)

Systém je postaven na mechanismu trhu, volné Systém je postaven na mechanismu trhu, volné soutěži a obchodu.soutěži a obchodu.

Hnací silou a podstatou všeho je zákon nabídky a Hnací silou a podstatou všeho je zákon nabídky a poptávky.poptávky.

Rozhodující je růst a maximalizace zisku. Pro Rozhodující je růst a maximalizace zisku. Pro hodnoty solidarity není místo.hodnoty solidarity není místo.

Morálka je nahrazena vírou v tržní mechanismus, Morálka je nahrazena vírou v tržní mechanismus, který má svoji autonomii a svůj řád. který má svoji autonomii a svůj řád.

Jedná se o ekonomii oproštěnou od hodnot. Jedná se o ekonomii oproštěnou od hodnot. Systémem hodnot je individualistická a Systémem hodnot je individualistická a utilitaristická etika.utilitaristická etika.

Problém moci (zneužití, vykořisťování…).Problém moci (zneužití, vykořisťování…). Brzy byl koncept v praxi měněn sociálními a Brzy byl koncept v praxi měněn sociálními a

politickými institucemi.politickými institucemi.

Page 8: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 8

Pozice SUC k liberálnímu Pozice SUC k liberálnímu kapitalismukapitalismu

Pius XI.Pius XI. „„Tento způsob hospodářství není sám o sobě špatný. Zvráceným se Tento způsob hospodářství není sám o sobě špatný. Zvráceným se

stává až tehdy, když kapitál zapojuje námezdně pracující do svých stává až tehdy, když kapitál zapojuje námezdně pracující do svých služeb, aby veškerá hospodářská činnost probíhala jednostranně služeb, aby veškerá hospodářská činnost probíhala jednostranně podle jeho zákona a k jeho prospěchu, bez ohledu na lidskou podle jeho zákona a k jeho prospěchu, bez ohledu na lidskou důstojnost pracovníka, společenský charakter hospodářství, obecné důstojnost pracovníka, společenský charakter hospodářství, obecné dobro a na spravedlnost obecného dobra“.dobro a na spravedlnost obecného dobra“. (QA 101) (QA 101)

Jan Pavel II.Jan Pavel II. „„Můžeme snad říci, že po ztroskotání komunismu je kapitalismus Můžeme snad říci, že po ztroskotání komunismu je kapitalismus

vítězný společenský systém a že je cílem úsilí zemí, které se vítězný společenský systém a že je cílem úsilí zemí, které se pokoušejí znovu vybudovat nové hospodářství a společnost?…. pokoušejí znovu vybudovat nové hospodářství a společnost?…. Označujeme-li za ‚kapitalismus‘ hospodářský systém, který uznává Označujeme-li za ‚kapitalismus‘ hospodářský systém, který uznává základní a kladnou úlohu podniku, trhu, soukromého vlastnictví a základní a kladnou úlohu podniku, trhu, soukromého vlastnictví a z něho plynoucí zodpovědnosti za výrobní prostředky a úlohu z něho plynoucí zodpovědnosti za výrobní prostředky a úlohu svobodných tvůrčích sil člověka v oblasti hospodářství, bude svobodných tvůrčích sil člověka v oblasti hospodářství, bude odpověď zajisté kladnáodpověď zajisté kladná…Chápe-li se však pod pojmem …Chápe-li se však pod pojmem ‚kapitalismus‘ systém, v němž není hospodářská svoboda vázána ‚kapitalismus‘ systém, v němž není hospodářská svoboda vázána pevným právním řádem, který ji dává do služeb plné lidské svobody pevným právním řádem, který ji dává do služeb plné lidské svobody a který ji považuje za zvláštní dimenzi této svobody s jejím etickým a a který ji považuje za zvláštní dimenzi této svobody s jejím etickým a náboženským těžištěm, pak je náboženským těžištěm, pak je odpověď rozhodně zápornáodpověď rozhodně záporná.“ .“ (CA (CA 42)42)““

Page 9: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 9

Marxistický socialismus Marxistický socialismus (centrálně řízené hospodářství)(centrálně řízené hospodářství)

Odmítá tržní mechanismus.Odmítá tržní mechanismus. Stát je vlastník, správce, jediný Stát je vlastník, správce, jediný

zaměstnavatel, rozdělovatel a plánovač zaměstnavatel, rozdělovatel a plánovač (hospodářský plán).(hospodářský plán).

Problém výkonu moci (despotismus, totalita, Problém výkonu moci (despotismus, totalita, zneužívání, obohacování…).zneužívání, obohacování…).

Hospodářský systém je uzavřený a sociálně Hospodářský systém je uzavřený a sociálně neefektivní.neefektivní.

Morálka zde nemá místo (nadstavba). Morálka zde nemá místo (nadstavba). Prosazuje se utilitarismus stranický a národní.Prosazuje se utilitarismus stranický a národní.

Stále více sem pronikalo svobodné Stále více sem pronikalo svobodné hospodářství (Čína)hospodářství (Čína)

Page 10: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 10

Demokratický socialismus (sociální Demokratický socialismus (sociální demokracie, labour party)demokracie, labour party)

Přijímá liberální ekonomické teorie. Zasazuje se o systém Přijímá liberální ekonomické teorie. Zasazuje se o systém volného trhu. Toleruje soukromé vlastnictví.volného trhu. Toleruje soukromé vlastnictví.

Rozhodující je odstranění sociální nespravedlnosti a dosažení Rozhodující je odstranění sociální nespravedlnosti a dosažení rovnosti (důraz na solidaritu, rovnost, svobodu, rovnosti (důraz na solidaritu, rovnost, svobodu, přerozdělování…).přerozdělování…).

Progresivní zdanění příjmů a majetku, sociální odvody, Progresivní zdanění příjmů a majetku, sociální odvody, subvencování příjmů, příspěvky a sociální podpory.subvencování příjmů, příspěvky a sociální podpory.

Přecenění role státu na úkor iniciativy jednotlivce. Přednost Přecenění role státu na úkor iniciativy jednotlivce. Přednost státním zásahům. Poslední slovo státu v hospodářských státním zásahům. Poslední slovo státu v hospodářských otázkách. otázkách.

Zestátnění důležitých hospodářských odvětví (hornictví, Zestátnění důležitých hospodářských odvětví (hornictví, průmysl, veřejné zásobování…).průmysl, veřejné zásobování…).

Omezení možnosti tvorby kapitálu. Oslabení podnětů v Omezení možnosti tvorby kapitálu. Oslabení podnětů v hospodářství k větší výkonnosti. Omezený prostor podnikatelů.hospodářství k větší výkonnosti. Omezený prostor podnikatelů.

Výhrady vůči náboženským snahám.Výhrady vůči náboženským snahám. Liberální v otázkách kultury.Liberální v otázkách kultury. Je svým způsobem blízky STH, ale bližší marxistickému myšlení. Je svým způsobem blízky STH, ale bližší marxistickému myšlení.

Page 11: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 11

Pozice SUC k socialismuPozice SUC k socialismu Z dnešního hlediska lze kritiku socialismu ze strany SUC brát jako Z dnešního hlediska lze kritiku socialismu ze strany SUC brát jako

kritiku vůči těm směrům socialismu, které zdůvodňují svůj program kritiku vůči těm směrům socialismu, které zdůvodňují svůj program konečným světonázorem (filosofii tohoto světa) – marxistický konečným světonázorem (filosofii tohoto světa) – marxistický socialismus (komunismus)socialismus (komunismus)

Na druhé straně existují také jiné směry a organizace např. Na druhé straně existují také jiné směry a organizace např. sociálně demokratické strany, které se sice drží pojmu socialismus sociálně demokratické strany, které se sice drží pojmu socialismus k označení toho oč usilují, s tímto cílem ovšem nespojují k označení toho oč usilují, s tímto cílem ovšem nespojují světonázorové hledisko napadané ze strany SUC. Hlásí se tím spíše světonázorové hledisko napadané ze strany SUC. Hlásí se tím spíše k všeobecně uznávaným „základním hodnotám“ jako jsou svoboda, k všeobecně uznávaným „základním hodnotám“ jako jsou svoboda, spravedlnost a solidarita a počítají s tím, že křesťané, humanisté i spravedlnost a solidarita a počítají s tím, že křesťané, humanisté i ateisté mohou na této bázi spolupracovat. Spolupráce křesťanů ateisté mohou na této bázi spolupracovat. Spolupráce křesťanů v rámci takové strany podléhá úsudku politické moudrosti v rámci takové strany podléhá úsudku politické moudrosti jednotlivce a neměla by se stát otázkou světového názoru nebo jednotlivce a neměla by se stát otázkou světového názoru nebo vyznání. vyznání.

Rozdíl mezi marxistickým socialismem a západním socialismem Rozdíl mezi marxistickým socialismem a západním socialismem (soc.dem):(soc.dem):

západní socialismus přijal podstatné myšlenky liberální tradice.západní socialismus přijal podstatné myšlenky liberální tradice. Postavil se na půdu liberální, politické demokracie a práv na svoboduPostavil se na půdu liberální, politické demokracie a práv na svobodu Usiloval o to, aby k liberálním právům na svobodu přistoupila základní Usiloval o to, aby k liberálním právům na svobodu přistoupila základní

práva sociálnípráva sociální Demokratický socialismus usiluje cestou politické demokracie postupně Demokratický socialismus usiluje cestou politické demokracie postupně

odstraňovat nerovnosti. odstraňovat nerovnosti.

Page 12: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 12

Nedostatky liberálního Nedostatky liberálního kapitalismu a socialismukapitalismu a socialismu

Cílem obou je materiální blahobyt – Cílem obou je materiální blahobyt – oba jsou oba jsou orientovány orientovány materialistickymaterialisticky

Oba jsou Oba jsou utilitaristickéutilitaristické; ; utilitarismus kapitalistickýutilitarismus kapitalistický je je spíše individualistické povahy, spíše individualistické povahy, utilitarismus socialistickýutilitarismus socialistický je více je více orientován stranicky a národněorientován stranicky a národně

Page 13: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 13

Křesťanská etika a hospodářstvíKřesťanská etika a hospodářství

Církev se neváže na žádný určitý hospodářský, politický Církev se neváže na žádný určitý hospodářský, politický nebo sociální systém. nebo sociální systém.

Církev posuzuje hospodářsko-politické strategie, zda jsou Církev posuzuje hospodářsko-politické strategie, zda jsou slučitelné s morálními hodnotami a cíli lidstva (její slučitelné s morálními hodnotami a cíli lidstva (její kompetence).kompetence).

Při hledání funkčního hospodářského řádu se musí teorie Při hledání funkčního hospodářského řádu se musí teorie spojit s praktickou znalostí. spojit s praktickou znalostí.

Církev akceptuje různé druhy hospodářského řádu. Církev akceptuje různé druhy hospodářského řádu. Nepředepisuje národům, pro který se mají konkrétně Nepředepisuje národům, pro který se mají konkrétně rozhodnout.rozhodnout.

Církev neschvaluje všechny řády stejnou měrou. Všechny Církev neschvaluje všechny řády stejnou měrou. Všechny systémy nejsou eticky stejně hodnotné. systémy nejsou eticky stejně hodnotné.

Církev odmítá oba protikladné extrémy. Církev odmítá oba protikladné extrémy. Sociálně tržní hospodářství odpovídá zásadám KSE Sociálně tržní hospodářství odpovídá zásadám KSE

mnohem více než jiné hospodářské řády, přesto není mnohem více než jiné hospodářské řády, přesto není možné ztotožňovat sociální nauku církve se sociálně tržním možné ztotožňovat sociální nauku církve se sociálně tržním hospodářstvím.hospodářstvím.

Page 14: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 14

Pozice SUC k trhuPozice SUC k trhu SUC je pro tržní model. SUC je pro tržní model. Svobodný trh je společensky významná instituce, Svobodný trh je společensky významná instituce,

protože je schopen zaručit efektivní výsledky v protože je schopen zaručit efektivní výsledky v produkci statků a služeb. Historie ukázala, že trh produkci statků a služeb. Historie ukázala, že trh dovede nastartovat a na dlouhou dobu udržet dovede nastartovat a na dlouhou dobu udržet ekonomický rozvoj.ekonomický rozvoj.

Trh odpovídá bytí lidské osoby v jeho rozmanitosti. Je Trh odpovídá bytí lidské osoby v jeho rozmanitosti. Je místem stálého setkávání svobodných lidí, kteří místem stálého setkávání svobodných lidí, kteří sledují své odlišné zájmy, místem předávání sledují své odlišné zájmy, místem předávání informací, komunikace a výměny zboží. Je to jedno informací, komunikace a výměny zboží. Je to jedno z nejdemokratičtějších zařízení.z nejdemokratičtějších zařízení.

Není přirozené připravit výrobce a ty, kteří něco Není přirozené připravit výrobce a ty, kteří něco nabízejí, o fungující trh. Trh stimuluje nabídku nabízejí, o fungující trh. Trh stimuluje nabídku nedostatkového zboží.nedostatkového zboží.

Trh sám však nestačí – neřídí vše, co je Trh sám však nestačí – neřídí vše, co je nezbytné – je morálně zneužitelný a nesolidární.nezbytné – je morálně zneužitelný a nesolidární.

Page 15: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 15

Polemika s všemocným trhem Polemika s všemocným trhem (Populorum progressio, čl. 8)(Populorum progressio, čl. 8)

Papež Pavel VI. polemizuje s všemocným trhem. Je to Papež Pavel VI. polemizuje s všemocným trhem. Je to encyklika encyklika etatistickáetatistická – zdůrazňuje roli státu. – zdůrazňuje roli státu.

Ruka trhu působí požehnaně jen Ruka trhu působí požehnaně jen mezimezi stejně silnýmistejně silnými subjekty. V momentě, kdy je někdo zřetelně slabší, tržní subjekty. V momentě, kdy je někdo zřetelně slabší, tržní mechanismy působí brutálně a prohlubují bídu tam, kde už mechanismy působí brutálně a prohlubují bídu tam, kde už je. Ponechá-li se společenské uspořádání svému běhu, pak je. Ponechá-li se společenské uspořádání svému běhu, pak stav nepůjde ke zlepšení, ale ke zhoršení. Kde nejsou stav nepůjde ke zlepšení, ale ke zhoršení. Kde nejsou rovní rovní partneřipartneři, tam se jeví jako velmi krutý. Tržní mechanismus , tam se jeví jako velmi krutý. Tržní mechanismus je dobrý sluha, ale špatný pán. je dobrý sluha, ale špatný pán.

Dynamika, vlastní svobodnému trhu, je srovnatelná Dynamika, vlastní svobodnému trhu, je srovnatelná s divokou řekou, která pokud nemá dobře ošetřené břehy, s divokou řekou, která pokud nemá dobře ošetřené břehy, je schopna za sebou zanechávat spoušť. Břehem je veřejná je schopna za sebou zanechávat spoušť. Břehem je veřejná moc a právní rámec. Pouhá iniciativa jednotlivců a moc a právní rámec. Pouhá iniciativa jednotlivců a svobodná konkurence nevedou k rozvoji.svobodná konkurence nevedou k rozvoji.

Tak, jako Pavel VI. volá po zásahu státu do vztahu mezi Tak, jako Pavel VI. volá po zásahu státu do vztahu mezi zaměstnavateli a dělníky, vzaměstnavateli a dělníky, volá také po zásahuolá také po zásahu do běhu do běhu věcí ve světě, do ekonomické logiky.věcí ve světě, do ekonomické logiky.

Page 16: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 16

Trh není “mechanismus”, nýbrž “instituce”

Trh jako instituce regulující výměnu zboží mezi lidmi předpokládá určitou morálku těch, kteří v ní a s ní jednají. Jde o pravidla spravedlnosti směny (spolehlivost, věrnost, důvěra a čestnost). Trh nemůže plnit své funkce, když dochází ke stálému proviňování se proti pravidlům spravedlnosti směny.

Nestačí jen apelovat na morální chování. Požadavkem jsou spíše zákonná a institucionální opatření proti zneužívání instituce trhu.

Politickým rozhodnutím musí být ustanoven řád soutěže (základní pravidla spravedlnosti směny), který musí dát jistotu, že morální a spravedlivé jednání nepřináší ekonomické nevýhody.

Fungující soutěž má zabránit „deformování trhu” a soutěžní řád má působit proti vytváření převahy na trzích.

Sociálně orientované tržní hospodářství je nejlépe schopno spojovat svobodu jednotlivců, blahobyt všech a sociální spravedlnost, aniž by člověka v nadměrné míře morálně zatěžovalo.

Page 17: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 17

Sociálně tržní hospodářství Sociálně tržní hospodářství (STH)(STH)

Tři kritéria: Ekonomická výkonnost (vyšší produktivita práce) Důstojnost a svoboda člověka Spolupráce a spoluodpovědnost kapitálu a práce.

Rovnováha dvou pilířů: Svobodný trh s dokonale organizovanou soutěží (opak =

ohrožení předpokladů demokracie). Solidarita, která znamená sociální korekturu tržních výsledků.

Solidaritu musí garantovat stát (opak = ohrožení sociálního smíru).

STH je dynamický proces. Hospodářská činnost potřebuje korektury a musí být pro ně otevřená.

Ani svobodnému trhu ani státní kontrole se nepřisuzuje nadřazená role. Vše je podřízeno obecnému blahu lidí, společnosti a společenství národů.

Page 18: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 18

Předpoklady STHPředpoklady STH Svobodný jedinec s osobní tvořivostí.Svobodný jedinec s osobní tvořivostí. Mravně vyspělý jedinec. Ctnosti nezískává teprve Mravně vyspělý jedinec. Ctnosti nezískává teprve

na trhu ve hře nabídky a poptávky. Člověka jimi na trhu ve hře nabídky a poptávky. Člověka jimi musí vybavit rodina, církev, zdravá společenství a musí vybavit rodina, církev, zdravá společenství a tradice. Své místo zde má náboženství a víra v tradice. Své místo zde má náboženství a víra v Boha.Boha.

STH je zakotveno v křesťanské etice. Jejím STH je zakotveno v křesťanské etice. Jejím morálním základem je Desatero. morálním základem je Desatero.

Úcta k soukromému vlastnictví i výrobních Úcta k soukromému vlastnictví i výrobních prostředků. Svobodné nakládání se soukromým prostředků. Svobodné nakládání se soukromým vlastnictvím.vlastnictvím.

Nabídka a poptávka jsou usměrňovány volnou Nabídka a poptávka jsou usměrňovány volnou soutěží.soutěží.

Page 19: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 19

POSTOJ KSN K SOCIÁLNĚ POSTOJ KSN K SOCIÁLNĚ TRŽNÍMU HOSPODÁŘSTVÍTRŽNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ

„„Katolická sociální nauka považuje tržní hospodářství za správnou Katolická sociální nauka považuje tržní hospodářství za správnou základní formu hospodářského řádu“ základní formu hospodářského řádu“ srov. srov. Centesimus annus 42Centesimus annus 42

„„Hlavním účelem výroby však není pouhé zvyšování počtu Hlavním účelem výroby však není pouhé zvyšování počtu výrobků, zisk ani moc, ale služba člověku, celému člověku v jeho výrobků, zisk ani moc, ale služba člověku, celému člověku v jeho hmotných potřebách i v požadavcích jeho intelektuálního, hmotných potřebách i v požadavcích jeho intelektuálního, mravního, duchovního a náboženského života; služba každému mravního, duchovního a náboženského života; služba každému člověku i každé skupině lidí jakékoli rasy a z kterékoli části světa“člověku i každé skupině lidí jakékoli rasy a z kterékoli části světa“ Gaudium et spes 64Gaudium et spes 64

„„Zkušenost nás stále poučuje o tom, že kde chybí soukromá Zkušenost nás stále poučuje o tom, že kde chybí soukromá iniciativa jednotlivce, tam politicky vládne tyranie. V takovéto iniciativa jednotlivce, tam politicky vládne tyranie. V takovéto společnosti stagnují mnohé obory hospodářství a nedostává se společnosti stagnují mnohé obory hospodářství a nedostává se v ní velké množství spotřebních statků a služeb, na které jsou v ní velké množství spotřebních statků a služeb, na které jsou odkázány tělesné a duchovní potřeby člověka. Výroba těchto odkázány tělesné a duchovní potřeby člověka. Výroba těchto statků a zprostředkování potřebných služeb předpokládá a statků a zprostředkování potřebných služeb předpokládá a podněcuje píli a tvůrčí vynalézavost jednotlivců. Tam, kde naopak podněcuje píli a tvůrčí vynalézavost jednotlivců. Tam, kde naopak v hospodářském životě zcela schází hospodářská a politická v hospodářském životě zcela schází hospodářská a politická aktivita státu nebo je nedostatečná, dochází rychle aktivita státu nebo je nedostatečná, dochází rychle k nenapravitelnému zmatku. Vládne zde tvrdé vykořisťování cizí k nenapravitelnému zmatku. Vládne zde tvrdé vykořisťování cizí bídy těmi silnějšími, kteří se – bohužel – prosazují v každé době a bídy těmi silnějšími, kteří se – bohužel – prosazují v každé době a jsou jen málo bržděni jakýmikoli ohledy.“jsou jen málo bržděni jakýmikoli ohledy.“ Mater et Magistra 57/58Mater et Magistra 57/58

Page 20: Křesťanská sociální etika

8Křesťanská sociální etika. M.

Martinek. Jabok 2008 20

Sociálně-tržní hospodářstvíSociálně-tržní hospodářství

Státní regulace řádu konkurenceStátní regulace řádu konkurence Jeho doplnění sociálním a pracovně Jeho doplnění sociálním a pracovně

právním zajištěnímprávním zajištěním Globální řízení celkových hospodářských Globální řízení celkových hospodářských

procesů v zájmu stability a procesů v zájmu stability a zaměstnanostizaměstnanosti

Rozvoj infrastruktury: vzdělání, doprava, Rozvoj infrastruktury: vzdělání, doprava, výstavba měst apod.výstavba měst apod.

Souhrn příkazů, zákazů a hospodářských Souhrn příkazů, zákazů a hospodářských podnětů k ochraně životního prostředípodnětů k ochraně životního prostředí