Kundera, Milan

Nesnesiteln lehkost byt

PRVN ST

Lehkost a tha

1. Mylenka o vnm nvratu je tajemn a Nietzsche j

uvedl ostatn filosofy do rozpak: pomyslit, e by se jednou vechno opakovalo, jako jsme to u zaili, a e by se i to opakovn jet do nekonena opakovalo! Co chce ci ten pomaten mtus?

Mtus vnho nvratu k per negationem, e ivot, kter zmiz jednou provdy, kter se nenavrt, je podoben stnu, je bez vhy, je pedem mrtv a byl-li stran, krsn, vzneen, ta hrza, vzneenost krsa nic neznamenaj. Nemusme je brt na vdom stejn jako vlku mezi dvma africkmi stty ve trnctm stolet, kter nezmnila nic na tvi svta, pestoe v ni zahynulo v nevslovnch mukch ti sta tisc ernoch.

Zmn se nco na vlce dvou africkch stt ve trnctm stolet, bude-li se nesetnkrt opakovat ve vnm nvratu?

Zmn: stane se z n blok, kter n a trv, a jej blbost bude neodiniteln.

Kdyby se francouzsk revoluce mla vn opakovat, francouzsk historiografie by byla mn pyn na Robespierra. Protoe vak mluv o nem, co se nenavrt, krvav lta se promnila v pouh slova, teorie, diskuse, stala se. leh ne pe, nenahnj strach. Je nekonen rozdl mezi Robespierrem, kter se vyskytl jen jednou v djinch a

Robespierrem, kter by se vn vracel usekvat Francouzm hlavy.

eknme tedy, e mylenka vnho nvratu znamen jistou perspektivu, z n se vci jev jinak, ne jak je znme: jev se bez polehujc okolnosti sv pomjivosti. Tato polehujc okolnost nm toti zabrauje pronst jakkoli odsudek. Jak je mono odsoudit nco, co pomj? ervnky, zniku ozauj vechno kouzlem nostalgie; i guilotinu.

Pistihl jsem se nedvno pi neuvitelnm pocitu: listoval jsem knihou o Hitlerovi a nad nktermi fotografiemi jsem poctil dojet: pipomnly mi toti as mho dtstv; proil jsem ho za vlky; nkte pbuzn mi zahynuli v Hitlerovch koncentrcch; ale co byla jejich smrt proti tomu, e mi fotografie Hitlera pipomnla zanikl as mho ivota, as, kter se nevrt?

Toto smen s Hitlerem prokazuje hlubokou mravn perversi spojenou se svtem zaloenm esenciln na neexistenci nvratu, protoe v tom svt je,ve pedem odputno a tedy i ve cynicky dovoleno.

2. Bude-li se kad Vteina naeho ivota nekonenkrt

opakovat, jsme pikovni k vnosti jak Je Kristus ke k. Takov pedstava je hrozn. Ve svt vnho nvratu le na kadm gestu tha nesnesiteln odpovdnosti. To je dvod, pro Nietzsche nazval mylenku vnho nvratu nejtm bemenem (das schwerste Gewicht).

Je-li vn nvrat nejtm bemenem, pak se mohou nae ivoty jevit na jeho pozad ve v ndhern lehkosti.

Ale je tha opravdu hrozn a lehkost ndhern? Nejt bemeno ns drt, klesme pod nim, tiskne ns k zemi. Ale v

milostn poezii vech vk ena tou bt zatena bemenem muova tla. Nejt bemeno je tedy zrove obrazem nejintenzivnjho naplnn ivota. m je bemeno t, tm je n ivot bl zemi, tm je skutenj a pravdivj.

Naproti tomu absolutn neptomnost bemene zpsobuje, e se lovk stv leh ne vzduch, vzlt do ve, vzdaluje se zem, pozemskmu byt, stv se jen napl skuten a jeho pohyby jsou stejn svobodn jako bezvznamn.

Co si tedy mme zvolit? Thu nebo lehkost? Tuto otzku si kladl Parmenides v estm stolet ped

Kristem. Vidl cel svt rozdlen na dvojice protikladu: svtlo - tma; jemnost - hrubost; teplo - chlad; byt - nebyt. Jeden pl protikladu byl pro nho pozitivn (svtlo, teplo, jemnost, byt), druh negativn. Takov dlen na pozitivn a negativn pl nm me pipadat dtinsky snadn. A najeden ppad: co je pozitivn, tha nebo lehkost?

Parmenides odpovdl: lehkost je pozitivn, tha je negativn.

Ml pravdu i ne? To je otzka. Jist je jen jedno: protiklad tha - lehkost je nejtajemnj a nejmnohovznamnj ze vech protiklad.

3. Myslm na Tome u adu let, ale teprve ve svtle tto

vahy jsem ho uvidl jasn. Vidl jsem ho, jak stoj u okna svho bytu a dv se pes dvr na zdi protjho inku a nev, co m dlat.

Potkal Terezu poprv asi ped temi tdny v jednom malm eskm mst. Byli spolu sotva hodinu. Doprovzela

ho na ndra a ekala s nm a do chvle, kdy nasedl do vlaku. O deset dn pozdji pijela za nm do Prahy. Milovali se spolu jet tho dne. V noci dostala horeku a zstala. pak cel tden s chipkou v jeho byt.

Poctil tehdy nevysvtlitelnou lsku k t tm neznm dvce; zdlo se mu, e je to dt, kter nkdo poloil do oatky vyten smolou a poslal po vod eky, aby ji Tom vylovil na beh sv postele.

Zstala u nho tden, ne se uzdravila, a pak zase odjela do svho msta vzdlenho dv st kilometr od Prahy. A tehdy pila ta chvle, o kter jsem mluvil a kter mi pipad jako kl k jeho ivotu: stoj u okna, dv se do dvora na zdi protjch ink a peml: M ji pozvat do Prahy natrvalo? Bl se t odpovdnosti. Kdyby ji te k sob pozval, pijela by za nm, aby mu nabdla cel svj ivot.

Anebo se j u nem hlsit? To by znamenalo, e Tereza zstane servrkou v restauraci jednoho zapadlho msta a on ji u nikdy neuvid.

Chtl, aby za nm pijela anebo nechtl? Dval se do dvora na protj zd a hledal odpov.

Vzpomnal si znovu a znovu, jak leela na jeho gaui; nepipomnala mu nikoho z jeho pedchozho ivota. Nebyla to ani milenka ani manelka. Bylo to dt, kter vythl z oatky vyten smolou a poloil na beh sv postele. Usnula. Piklekl k n. Jej horenat dech se zrychlil a ozvalo se slabounk zapn. Pi tiskl svou tv k jej a eptal j do spnku uklidujc slova. Po chvli ctil, e se jej dech klidn a jej tv se man pozvedv k jeho tvi. Ctil z jejch st jemn pach horeky a vdechoval ho, jako by se chtl naplnit dvrnost jejho tla. A v t chvli si pedstavil, e je u nho u mnoho let a e umr. Ml nhle jasn pocit, e by jej smrt nepeil. Poloil by se vedle n a chtl by zemt s n. Pohnut tou pedstavou, vtiskl v t chvli tv do polte vedle jej hlavy a dlouho tak zstal.

Stl te u okna a dovolval se t chvle. Co to mohlo bt jinho ne lska, kter se mu takto pila dt poznat?

Ale byla to lska? Pocit, e chce umt vedle n byl evidentn neumen: vdy se s n tehdy vidl teprve podruh v ivot! Nebyla to tedy jen hysterie lovka, kter si v hloubi due uvdomoval svou neschopnost lsky a zaal ji proto sm sob pedstrat? Jeho podvdom bylo pitom tak zbabl, e si zvolilo ke sv komedii prv tuto ubohou servrku ze zapadlho msta, kter nemla skoro dnou anci vstoupit do jeho ivota!

Dval se do dvora na pinav zdi a uvdomoval si, e nev, byla-li to hysterie nebo lska.

A bylo mu lto, e v takov situaci, kdy skuten mu by uml okamit jednat, on vh a zbavuje tak nejkrsnj chvli, jakou kdy zail (klee! u jejho lka a zdlo se mu, e by nepeil jej smrt) jejho vznamu.

Zlobil se na sebe a pak ho napadlo, e je to vlastn docela pirozen, e nev, co chce:

lovk nikdy neme vdt, co m chtt, protoe ije jen jeden ivot a neme ho nijak porovnvat se svmi pedchozmi ivoty, ani ho opravit v nsledujcch ivotech.

Je lep bt s Terezou anebo zstat sm? Neexistuje dn monost ovit, kter rozhodnut je lep, protoe neexistuje dn srovnn. lovk ije vechno hned napoprv a bez ppravy. Jako kdyby herec hrl pedstaveni bez jakkoli zkouky. Ale za co me ivot stt, je-li prvn zkouka na ivot u ivotem samm? ivot se proto vdycky podob skice. Ale ani skica nen pesn slovo, protoe skica je vdycky nrtem neho, ppravou na obraz, kdeto skica,ji je n ivot, je skicou k niemu, nrtem bez obrazu.

Einmal ist keinmal, k si Tom nmeck slov. Co se udje jen jednou, jako by se nestalo nikdy. Sm-li lovk t jen jeden ivot, je to jako by neil vbec.

4. Ale pak jednoho dne v pestvce mezi dvma operacemi

volala ho sestra k telefonu. Uslyel ve sluchtku Terezin hlas. Volala mu z ndra. Zaradoval se. Bohuel, ml na ten veer smluvenu nvtvu, take ji k sob pozval a na pt den. Jen co zavsil sluchtko, vytal si, e j neekl, a pijde hned. Ml pece jet as nvtvu odci! Pedstavoval si, co Tereza bude dlat v Praze celch estaticet hodin ped jejich setknm a ml chu si sednout do auta a hledat ji po praskch ulicch.

Pila dalho dne veer, mla pes rameno povenou kabelku na dlouhm emenu, pipadala mu elegantnj ne posledn. V ruce drela tlustou knihu. Byla to Tolstho Anna Karenina. Chovala se vesele, dokonce trochu hlun, a snaila se mu dt najevo, e se u nho stavila jen nhodou, dky zvltn pleitosti: je v Praze ze sluebnch dvod, eventueln (jej vpovdi byly velmi nejasn) aby si tu nala zamstnn.

Pak leeli naz a unaveni vedle sebe na gaui. Byla u noc. Ptal se ji, kde je ubytovna, aby ji tam odvezl autem. Odpovdla v rozpacch, e si hotel bude teprve hledat a e m kufr v schovn na ndra.

Jet vera se bl, e kdyby ji pozval k sob do Prahy, pijela by mu nabdnout cel svj ivot. Kdy mu te ekla, e m kufr v schovn, blesklo mu hlavou, e v tom kufru je jej ivot a e ho nechala zatm na ndra. ne mu jej nabdne.

Nasedl s n do auta zaparkovanho ped domem. Zajel na ndra, vyzvedl kufr (byl velik a nesmrn tk) a odvezl ho i s ni zptky k sob.

Jak to, e se tak nhle rozhodl, kdy skoro trnct dn vhal a nebyl s to j poslat ani pohlednici s pozdravem?

Byl tm sm pekvapen. Jednal proti svm zsadm. Ped deseti lety se rozvedl se svou prvn enou a proval rozvod ve slavnostn nlad, v jak jin oslavuj svatbu. Uvdomil si, e nebyl zrozen pro to, aby il po boku jakkoli eny a e me bt pln sm sebou jen jako svobodn mldenec. Snail se peliv vytvoit systm svho ivota tak, aby se k nmu u nikdy dn ena nemohla nasthovat s kufrem. To byl dvod, pro m! ve svm byt jen jeden gau. I kdy to byl gau dosti irok, Tom tvrdil vem milenkm, e nen s to usnout s nikm na spolen posteli a odvel je vechny po plnoci do jejich domov. Ostatn kdy u nho byla Tereza poprv s chipkou, nikdy s n nespal. Prvn noc strvil ve velkm kesle, dal noc odjdl do nemocnice, kde ml svj kabinet a v nm pohovku, kter pouval pi nonch slubch.

Tentokrt vak usnul vedle n. Rno se vzbudil a zjistil, e Tereza, kter jet spala, ho dr za ruku. To se tak dreli celou noc? Pipadalo mu to tko uviteln.

Dchala hluboce ze spnku, drela ho za ruku (pevn nebyl s to se vymanit z toho seven) a nesmrn tk kufr stl vedle gaue.

Bl se uvolnit ruku z jejho seven, aby ji neprobudil, a jen velmi opatrn se obrtil na bok, aby ji mohl lpe pozorovat.

Zase ho napadlo, e Tereza je dt, kter nkdo poloil do oatky vyten smolou a poslal po vod. Nen pece mono nechat plout kok s dttem po rozbouen ece! Kdyby dcera faranova nebyla vylovila z vln kok s malm Mojem, nebylo by Starho zkona a cel nai civilizace! Tolik starch mt zan tm, e nkdo zachrn pohozen dt. Kdyby se Polybos neujal malho Oidipa. Sofokles by nenapsal svou nejkrsnj tragdi!

Tom si tehdy neuvdomoval, e metafory jsou nebezpen vc. S metaforami nen radno SI hrt. Lska se me narodit z jedin metafory.

5. il se: svou prvn enou sotva dva roky a zplodil s n

jednoho syna. Pi rozvodovm zeni pikl soud dt matce a Tome odsoudil, aby na n plat! tetinu.svho platu. Zaruil mu zrove, e sm syna vidt kadou druhou nedli.

Ale pokad, kdy se ml se synem sejt, matka si nala njakou vmluvu. Kdyby jim byl nosil drah drky, doshl by jist setkn snadnji. Pochopil, e si m synovu lsku u matky zaplatit a pedplatit. Pedstavil si, jak bude v budoucnu chtt donkichotsky vtpit synovi sv nzory, kter byly ve vech smrech opan ne matiny. U dopedu se ctil unaven. Kdy mu jedn nedle matka opt na posledn chvli odekla schzku se synem, rozhodl se nhle, e ho u nechce vidt nikdy v ivot.

Pro by ostatn ml k tomuto dtti, ke ktermu ho nepoutalo nic ne jedna neprozeteln noc, ctit nco vc ne ke komukoli jinmu? Bude platit peliv penze, ale a po nm nikdo ned, aby bojovalo prvo na syna ve jmnu njakch otcovskch cit!

Samozejm, s takovou vahou nebyl nikdo ochoten souhlasit. Jeho vlastn rodie ho odsoudili a prohlsili, e jestli se Tom odmt zajmat o syna, oni, Tomovi rodie, se o svho syna pestanou zajmat t. Zstali pitom v okzale dobrch vztazch ke snae a chlubili se vkol svm pkladnm postojem a smyslem pro spravedlnost.

Tak se mu podailo zbavit bhem krtk doby manelky, syna, matky i otce. Zstal mu po nich vech jen strach z en. Touil po nich, ale bl se jich. Musil si mezi strachem a touhou vytvoit jaksi kompromis; nazval ho slovy erotick ptelstv. Tvrdil svm milenkm: jen nesentimentln vztah, kdy si jeden nedl nrok na ivot a svobodu toho druhho, me pinst obma tst.

Protoe chtl mt jistotu, e erotick ptelstv neperoste nikdy v agresivitu lsky, schzel se s kadou ze svch stlch milenek jen po velmi dlouhch pestvkch. Povaoval tuto metodu za dokonalou a propagoval ji mezi pteli: Je teba dodrovat pravidlo sla ti. Bu je mono se vidt s jednou enou krtce po sob, ale v tom ppad nikdy ne vce ne tikrt. Anebo je mono se s n stkat dlouh lta, ale jen za podmnky, e mezi jednotlivmi setknmi uplynou nejmn ti tdny.

Tento systm vytvoil pro Tome monost nerozchzet se se stlmi milenkami a mt zrove znan mnostv nestlch. Nebyl vdycky pochopen. Ze vech ptelky mu nejlpe rozumla Sabina. Byla to malka. kala: Mm t rda, protoe jsi prav opak ke. V i ke bys byl monstrum. Neexistuje dn scn americkho nebo ruskho filmu, kde bys mohl existovat jinak ne jako odstraujc pklad.

Na ni se obrtil o pomoc, kdy poteboval sehnat pro Terezu v Praze njak zamstnn. Tak jak to vyadovala nepsan pravidla erotickho ptelstv, slbila mu, e udl, co bude moci a opravdu objevila brzy msto ve fotografick laboratoi obrzkovho tdenku. To msto nevyadovalo zvltn kvalifikaci, ale pesto povilo Terezu ze statutu servrky do cechu zamstnanc novin. Sama Terezu do redakce zavedla a Tom si v t chvli kal, e v ivot neml lep ptelkyni ne Sabinu.

6. Nepsan smlouva erotickho ptelstv pedpokldala, e

Tom vylou lsku ze svho ivota. Ve chvli, kdy by poruil tuto podmnku, jeho ostatn milenky by se, octly ve druhoadm postaven a vzbouily by se.

Proto tak obstaral pro Terezu podnjem, do nho musila odnst svj tk kufr. Chtl nad n bdt, chrnit ji, tit se jej ptomnost, ale nectil dnou potebu mnit zpsob svho ivota. Nechtl proto, aby se vdlo, e Tereza u nho sp. Spolen spnek byl toti corpus delicti lsky.

S jinmi milenkami nikdy nespal. Kdy byl na nvtv u nich, bylo to snadn. mohl odejt. kdy chtl. Hor bylo, kdy ony byly u nho a on jim musil vysvtlovat, e je po plnoci odveze dom, protoe m pote s nespavost a nen s to usnout v tsn blzkosti jinho lovka. Nebylo to daleko od pravdy, ale hlavn dvod byl hor a neodvaoval se jim ho svit: ve chvli, kter nsledovala po milovn, ml nepekonatelnou touhu zstat sm; probouzet se uprosted noci po boku ciz bytosti mu bylo nepjemn; spolen rann vstvn ho odpuzovalo; netouil, aby nkdo slyel, jak si v koupeln ist zuby a intimita sndan ve dvou ho nelkala.

Proto byl tolik pekvapen, kdy se vzbudil a Tereza ho pevn drela za ruku. Dval se na ni a nemohl dost dobe pochopit, co se to stalo. Vzpomnal na prv uplynul hodiny a zdlo se mu, e se z nich i vn jakhosi neznmho tst.

Od t doby se oba tili na spolen spnek. ekl bych mlem, e clem milovni nebyla pro n rozko nbr spnek, kter po n nsledoval. Zejmna ona nemohla spt bez nho. Kdy zstvala nkdy sama ve svm podnjmu

(kter se stval m dl vc pouhm alibi), nemohla usnout celou noc. V jeho nru usnala, i kdy byla sebevc rozruena. Vyprvl j eptem pohdky, kter pro ni vymlel, nesmysly, slova, kter monotnn opakoval, a kter byla tn nebo legran. Ta slova se j promovala ve zmaten vidiny, kter ji odvdly do prvnho snu. Ml je j spnek zcela v moci a ona usnala ve vtein, kterou zvolil.

Kdy spali, drela se ho jako prvn noci: svrala pevn jeho zpst, jeho prst, jeho kotnk. Kdy se chtl vzdlit a neprobudit ji, musil pout lsti. Vyprostil prst (zpst, kotnk) z jejho seven, co ji vdycky napl probudilo, protoe si ho i ve spnku dobe hldala. Utiila se, kdy j vsunul do ruky msto svho zpst njak pedmt (smotan pyamo, stevc, knihu), kter pak svrala pevn,jako by to byl kus jeho tla.

Jednou, kdy ji prv uspal a ona byla teprve v prvn pedsni snu, take mu byla jet s to odpovdat na otzky, ekl j: Tak. A te odejdu. Kam? zeptala se. Pry, ekl psnm hlasem. J jdu s tebou! ekla a vztyila se na posteli. Ne, nesm. Odchzm navdycky, ekl a el z pokoje do pedsn. Vstala a s oima pimhouenma la za nm. Byla jen v krtk koilce, pod kterou byla nah. Jej tv byla nepohnut, bez vrazu, ale jej pohyby byly energick. Vyel z pedsn na chodbu (spolenou chodbu inovnho domu) a zavel ped n dvee. Otevela je prudce a la za nm, pesvdena ve svm snu, e j chce odejit navdycky a e ho mus zadret. Seel po schodech na prvn odpovadlo a tam na ni pokal. Sela k nmu, vzala ho za ruku a vedla si ho zptky k sob do postele.

Tom si kal: milovat se se enou a spt se enou jsou dv vn nejen rozdln, ale tm protikladn. Lska se neprojevuje touhou po milovn (tato touha se vztahuje na

nespoetn mnostv en), ale touhou po spolenm spnku (tato touha se vztahuje jen k jedin en).

7. Uprosted noci zaala pt ze sna. Tom ji probudil, ale

kdy uvidla jeho tv, ekla s nenvist: Jdi pry! Jdi pry! Pak mu ekla, co se j zdlo: Byli nkde oni dva a Sabina. Octli se ve velkm pokoji. Uprosted byla postel jako podium v divadle. Tom j poruil, aby zstala stt v kout a pak ped jejma oima miloval Sabinu. ten pohled j psobil utrpen, kter nemohla vydret. Chtla peruit bolest due bolest tla a vrela si jehly pod nehty. Tak stran to bolelo, kala a drela ruce v pstch, jako by byly opravdu zrann.

Objal ji a ona zvolna (dlouho se jet chvla) usnala v jeho nru.

Kdy pt den myslil na ten sen, na nco si vzpomnl. Otevel psac stl a vyal z nho balek dopis, kter mu psala Sabina. Brzo nael toto msto: Chtla bych t milovat ve svm ateliru, jako by to bylo jevit, Kolem by byli lid a nesmli by se piblit ani na krok. Ale nemohli by z ns spustit oi

Nejhor bylo,. e dopis byl datovn. Byl z nedvn doby, kdy u Tereza dvno bydlila u Tome.

Ty ses hrabala v mch dopisech! uhodil na ni. Nezaprala a ekla: Tak mne vye!

Ale nevyhnal ji. Vidl ji ped oima, jak stoj pititna ke zdi Sabinina ateliru a vr si jehly pod nehty. Vzal do rukou jej prsty, hladil je, dal si je ke rtm a lbal je, jako by na nich byly jet stopy krve.

Ale od t doby jako by se proti nmu vechno spiklo. Skoro kad den se dovdla njak nov daj o jeho tajnm milostnm ivot.

Nejdv vechno zapral. Kdy byly dkazy pli zejm, dokazoval, e jeho polygamn ivot nen v dnm rozporu s jeho lskou k n. Nebyl dsledn: chvli sv nevry popral a chvli je zase ospravedloval.

Jednou telefonoval njak en, aby si s ni smluvil schzku. Kdy konil hovor, slyel z vedlejho pokoje podivn zvuk, jako kdy nahlas drkotaj zuby.

Njak nhoda zpsobila, e k nmu pila a on o tom nevdl. Drela v ruce lahviku s tic medicnou, lila si ji do st a tsla se j ruka, take sklo sklenky narelo o zuby.

Vrhl se na ni, jako kdyby ji zachraoval ped utopenm. Lahvika s valerinskmi kapkami vypadla na zem a zniila koberec. Brnila se, chtla se mu vytrhnout a on ji tiskl tvrt hodiny jak ve svrac kazajce, ne ji utiil.

Vdl, e se octl v situaci, kter je neospravedlniteln, protoe je zaloena na naprost nerovnosti:

Jet pedtm, ne odhalila jeho korespondenci se Sabinou, byl s ni a s nkolika pteli v baru. Oslavovali Terezino nov msto. Opustila laborato a stala se fotografkou tdenku. Protoe sm nerad tanil, ujal se Terezy jeho mlad kolega. Ndhern jim to na parketu sluelo a Tereza se mu zdla krsnj ne jindy. Pozoroval udiven, s jakou pesnost a poslunost Tereza pedchz jet o zlomek vteiny vli svho partnera. Ten tanec se zdl vypovdat o tom, e jej obtavost, jaksi naden touha udlat to, co vid Tomovi na och, nebyla nijak nutn vzna na Tomovu osobnost, ale byla pipravena odpovdt na volni kterhokoli mue, jeho by potkala msto nho. Nebylo nic snadnjho ne si pedstavit, e Tereza a jeho kolega jsou milenci. Snadnost t pedstavy ho zraovala! Uvdomoval si, e Terezino tlo je bez jakchkoli pot mysliteln v milostnm spojen s ktermkoli muskm tlem a upadl do patn nlady.

Teprve pozd v noci, a se vrtili dom, piznal se j, e rlil.

Ta absurdn rlivost, kter se tkala jen teoretick monosti, byla dkazem, e povaoval jej vrnost za bezpodmnen pedpoklad. Jak j pak mohl mt za zl, e rlila na jeho naprosto skuten milenky?

8. Ve dne se snaila (i kdy s spchem jen stenm)

vit tomu, co Tom k a bt vesel, jako byla a dosud. rlivost ve dne krocen projevovala se vak o to divoeji v jejich snech, z nich kad konil nkem, z kterho ji musil probouzet.

Sny se opakovaly jako tmata s variacemi anebo jako televizn serily. asto se ji napklad vracely sny o kokch, kter j skkaly do tve a zatnaly drpy do ke. Meme mt pro n celkem snadn vysvtleni: koka je v eskm argotu oznaen pro hezkou enu. Tereza se vidla ohroena enami, vemi enami. Vechny eny byly potenciln Tomovy milenky a ona se jich bla.

V jinm cyklu sn byla poslna na smrt. Jednou uprosted noci, kdy ji probudil kic hrzou, vyprvla: Byla to velk kryt plovrna. Bylo ns asi dvacet. Sam eny. Vechny jsme byly nah a musily jsme pochodovat kolem baznu. Pod stropem byl zaven ko a v nm stl mu. Ml klobouk se irokou stechou, kter mu stnil tv, ale j jsem vdla, e jsi to ty. Dval jsi nm povely. Kiel jsi. Musily jsme za pochodu zpvat a dlat depy. Kdy nkter provedla dep patn, tys po n stelil z pistole a ona padla mrtv do baznu. A v t chvli se vechny zaaly smt

a zpvat jet hlasitji. A ty jsi z ns nespoutl oi a kdy zase nkter nco patn udlala, zastelil jsi ji. Bazn byl pln mrtvol, kter se vznely tsn pod hladinou. A j jsem vdla, e u nemm slu udlat pt dep a e mne zastel!

Tet cyklus sn vyprvlo tom, e je mrtv. Leela v pohebnm voze velikm jako sthovac

kamion. Kolem n byly sam mrtv eny, Bylo jich tolik, e zadn dvee musily zstat oteveny a nohy nkterch ouhaly ven.

Tereza kiela: J pece nejsem mrtv! Vdy j vechno ctm!

My tak vechno ctme, smly se mrtvoly. Smly se pln stejnm smchem jako iv eny, kter j

kdysi kaly s radost, e je to pece pln normln, e bude mt patn zuby, nemocn vajenky a vrsky, protoe ony tak maj patn zuby, nemocn vajenky a vrsky. Se stejnm smchem j te vysvtlovaly, e je mrtv a e je to pln v podku!

Pak se ji najednou chtlo urat. Vykikla: Vdy se mi chce urat! To je dkaz, e nejsem mrtv!

A ony se zase smly: To je normln, e se ti chce urat! Vechny ty pocity ti jet dlouho zstanou. Jako kdy nkomu amputuj ruku a on ji jet dlouho ct. My u nemme mo a pece se nm chce pod urat.

Tereza se tiskla v posteli k Tomovi: A vechny m tykaly, jako kdyby se se mnou znaly odjakiva,jako kdyby to byly moje kamardky a j mla hrzu, e u s nimi musm zstat navky!

9. Vechny jazyky vychzejc z latiny utvej slovo soucit

z pedpony sou- (com-) a ze slova, kter znamenalo pvodn utrpen (com-passion). Do jinch jazyk, napklad do etiny, do poltiny, do nminy, do vdtiny, se toto slovo pekld substantivem sloenm z pedpony stejnho vznamu nsledovan slovem cit (esky: sou-cit; polsky: wspol-czucie; nmecky: Mit-gefhl; vdsky: med-knsla).

V jazycch vychzejcch z latiny slovo soucit (compassion) znamen: nememe se s chladnm srdcem dvat na utrpen druhho; nebo: mme ast s tm, kdo trp. Z jinho slova, z francouzskho piti (z anglickho pity, z italskho piet atd.),kter m piblin stejn vznam, se ozv dokonce jaksi shovvavost vi tomu, kdo trp. Avoir de la piti pour une femme znamen, e jsme na tom lpe ne ena, e se k n sklnme, sniujeme.

To je dvod, pro slovo compassion nebo piti vzbuzuje nedvru; zd se, e oznauje patn, druhoad cit, kter nem mnoho co spolenho s lskou. Milovat nkoho ze soucitu znamen nemilovat ho opravdu.

V jazycch, kter utvej slovo soucit nikoli z koene utrpen (passio) nbr ze substantiva cit, slova se uv v piblin stejnm smyslu, ale pece jen nen mono ci, e oznauje druhoad, patn cit. Tajn moc jeho etymologie zalv slovo jinm svtlem a dv mu ir vznam: mt soucit znamen umt t s druhm jeho netst ale t ctit spolu s nm kterkoli jin cit: radost, zkost, tst, bolest. Tento soucit (ve smyslu wspolczucie, Mitgefhl, madkansla) znamen tedy maximln schopnost citov pedstavivosti, umn citov telepatie; je to v hierarchii cit nejvy cit.

Kdy se Tereze zdl sen, v nm si bodala pod nehty jehly, prozradila tm na sebe, e prohlela Tomovi tajn jeho zsuvky. Kdyby mu to byla udlala njak jin ena, v ivot by s n u nemluvil. Tereza to vdla! a proto mu ekla: Vye mne! Ale nejenom e ji nevyhnal, ale chytil ji za ruku a lbal j piky prst, nebo v t chvli ctil on sm bolest pod jejmi nehty, jako by nervy jejch prst vedly pmo do jeho mozkov kry. Nen-li lovk obdaen belskm darem zvanm soucit, neme ne chladn odsoudit to, co Tereza udlala, protoe soukrom toho druhho je svat a zsuvky s jeho intimn korespondenc se neotvraj. Ale protoe se soucit stal Tomovm dlem (i prokletm), zdlo se mu, e to byl on sm, kdo kleel ped otevenou zsuvkou psacho stolu a nemohl odtrhnout o od vt, kter Sabina napsala. Rozuml j a nejenom, e nebyl s to se na ni zlobit, ale ml ji jet radji.

10. Je j gesta se stvala prudk a nevyrovnan. Uplynuly u

dva roky od t doby, co odhalila jeho nevry a bylo to m dl hori. Bylo to bez vchodiska.

Co opravdu nemohl zanechat svch erotickch ptelstv? Nemohl. Rozvrtilo by ho to. Neml slu ovldnout chu na jin eny. Krom toho mu to pi padalo zbyten. Nikdo nevdl lpe ne on, e jeho avantry Terezu v niem neohrouj. Pro by se jich m! vzdvat? Zdlo se mu to stejn nesmysln, jako kdyby si chtl odept chodit na fotbal.

Ale dalo se jet mluvit o radosti? U ve chvli, kdy odchzel za nkterou z milenek, ctil k n nechu a sliboval si, e se s n bude vidt naposledy. Ml ped oima obraz

Terezy a aby na ni nemyslil, musil se rychle opt. Od t doby, co poznal Terezu, nemohl se milovat s jinmi enami bez alkoholu! Ale prv dech poznamenan alkoholem byl stopou, podle kter Tereza jet snadnji zjiovala jeho nevry.

Zavela se za nm past: ve chvli, kdy za nimi el, ztrcel na n chu, ale stailo, e byl jeden den bez nich a u vytel telefonn slo, aby se s nimi seel.

Jet nejlpe mu bylo u Sabiny, protoe vdl, e je diskrtn a e se nemus bt prozrazeni. Jej atelir ho vtal jako vzpomnka na jeho minul ivot, idylick ivot svobodnho mldence.

Snad si ani sm neuvdomoval, jak se zmnil: bl se pijt pozd dom, protoe ho tam ekala Tereza. Sabina si jednou dokonce vimla, e se dv na hodinky bhem milostnho aktu a sna se uspit jeho zakoneni.

Prochzela se pak nah lenonm krokem po ateliru, stla ped rozmalovanm obrazem na taflch a kosem se dvala na Tome, jak se v rychlosti oblk.

Byl u obleen,jen jednu nohu ml bosou. Rozhlel se kolem sebe a pak si stoupl na tyi a hledal cosi pod stolem.

ekla: Kdy se na tebe dvm, mm pocit, e se mn ve vn tma mch obraz. Setkn dvou svt. Dvojexpozice. Za siluetou Tome-libertina prosvt neuviteln tv romantickho milence. Anebo naopak: skrze postavu Tristana, kter nemysl ne na svou Terezu, je vidt krsn, zrazen svt libertina.

Tom se vztyil a poslouchal roztrit Sabinina slova. Co hled? zeptala se. Ponoku. Rozhlela se po mstnosti spolu s nm a on si znovu

stoupl na tyi a dval se pod stl. Nikde tu tvoje ponoka nen, ekla Sabina. Jist jsi

piel bez ni.

Jak bych mohl pijt bez n, kiel Tom a dval se na hodinky. Pece jsem nepiel jen v jedn ponoce!

Ned se to vylouit. Jsi v posledn dob velice roztrit. Pod nkam spch, dv se na hodinky a pak nen divu, e si zapomene oblci ponoku.

Byl u rozhodnut oblci si boru na bosou nohu. Venku je zima, ekla SaBina. Pjm ti svou

punochu. Podvala mu dlouhou blou mdn punochu

hkovanou, s velikmi oky. Vdl moc dobe, e je to pomsta za to, e se dval na

hodinky, kdy ji miloval. Nkam ponoku schovala. Bylo opravdu zima, take mu nezbvalo, ne se podrobit. Odchzel dom a ml na jedn noze ponoku,na druh nad kotnkem srolovanou blou dmskou punochu.

Jeho situace byla bez vchodiska: pro sv milenky byl poznamenn potupnm cejchem sv lsky k Tereze, pro Terezu potupnm cejchem svch dobrodrustv s. milenkami.

11. Aby-zmrnil jej trpen, oenil se s n (mohli konen

zruit podnjem, ve kterm u dvno nebydlela) a obstaral j tn.

Narodilo se fen bernardna jeho kolegy. Otcem tat byl sousedv vlk. Mal bastardy nikdo nechtl a kolegovi bylo lto je zabjet.

Tom vybral mezi taty a vdl, e ty, kter nevybere, budou musit zemt. Pipadal si jako prezident republiky, kter stoj ped tymi odsouzenci na smrt a sm dt milost jen jednomu. Nakonec si vybral tn, fenu, jej

tlo se zdlo pipomnat vlka a hlava patila mamince - bernardnovi. Donesl je Tereze. Zvedla pejska, pitiskla ho k prsm a on j okamit poural halenku.

Pak pro nj hledali jmno. Tom chtl, aby bylo i podle jmna jasn, e pes pat Tereze a vzpomnl si na knihu, kterou tiskla pod pai, kdy pijela neohlena do Prahy. Navrhl, aby tnti kali Tolstoj.

Neme to bt Tolstoj, namtala Tereza, protoe je to holika. Me to bt Anna Karenina.

Neme to bt Anna Karenina, protoe takovou legran drku neme mt dn ena, ekl Tom. Je to sp Karenin. Ano, Karenin. Pesn tak jsem si ho pedstavoval

Ale nenaru to jej sexualitu, kdy j budeme kat Karenin?

Je mon, kal Tom, e fena, kterou jej pni oslovuji ustavin jako psa, bude mt lesbick sklony.

Tomova slova se podivn vyplnila. I kdy obvykle feny lnou vce k pnm ne ke svm panm, u Karenina to bylo naopak. Rozhodl se bt zamilovn do Terezy. Tom mu by! za to vdn. Hladil ho po hlav a kal mu: Dl to dobe, Karenine. Pesn tohle jsem po tob chtl. Kdy na ni nestam j sm, mus mi pomoci.

Ale ani s Kareninovou pomoc se mu ji nepodailo udlat astnou. Uvdomil si to asi destho dne pot co jeho zemi obsadily rusk tanky. Byl srpen 1968, Tomovi telefonoval kad den z Curychu editel tamn nemocnice, s nm se Tom sblil kdysi na njak mezinrodn konferenci. Ml o Tome strach a nabzel mu msto.

12. Jestli Tom odmtal vcarovu nabdku skoro bez

uvaovn, bylo to kvli Tereze. Pedpokldal, e by ta nechtla odjet. Ostatn strvila vech sedm prvnch dn okupace v jaksi extzi, kter se podobala tm tst. Byla na ulici s fotografickm apartem a rozdvala snmky zahraninm urnalistm kte se o n prali. Jednou, kdy si ponala pli drze a fotografovala zblzka dstojnka, kter mil revolverem na lidi, zatkli ji a nechali pes noc na ruskm velitelstv. Vyhroovali ji, e ji zastel, ale sotva ji pustili, odela znovu do ulic a znovu fotografovala.

Proto byl Tom pekvapen, kdy mu destho dne okupace ekla: A pro ty vlastn nechce odjet do vcarska?

A pro bych tam ml odjet? Maj tady s tebou svoje ty. S km nemaj svoje ty? mvl rukou Tom. ekni mi sp: ty bys umla t v cizin? A pro ne? Kdy jsem t vidl, jak jsi byla s to riskovat ivot kvli

tto zemi, jak je to mon, e bys ji te mohla opustit? Od t doby, co se Dubek vrtil, vechno se zmnilo,

ekla Tereza. Byla to pravda: ta veobecn euforie trvala jen prvnch

sedm dn okupace. Pedstavitel zem byli odvleeni ruskou armdou jako zloinci, nikdo nevdl, kde jsou, vichni se tsli o jejich ivot a nenvist proti Rusm omamovala lidi jako alkohol. Byla to opil slavnost nenvisti. esk msta byla vyzdobena tisc run malovanch plakt s posmnmi npisy, epigramy, bsnmi, karikaturami Brenva a jeho armdy, kter se vichni smli jako cirkusu analfabet. dn slavnost vak

neme trvat vn. Rusov zatm donutili zaten sttnky, aby v Moskv podepsali jaksi kompromis. Dubek se s nm vrtil do Prahy a etl pak do rdia svj projev. Po estidennm vzen byl tak znien, e nemohl mluvit, zajkal se, lapal po dechu, take uprosted jednotlivch vt byly nekonen pauzy, kter trvaly skoro pl minuty.

Kompromis zachrnil zemi od nejhorho: od poprava masovch deportac na Sibi, z nich mli vichni hrzu. Ale jedno bylo u jasn: echy se budou muset sklonit ped dobyvatelem: budou se u navdy zajkat, koktat, lapat po dechu jako Alexandr Dubek. Bylo po slavnosti. Piel vedn den ponen.

To vechno kala Tereza Tomovi a on vdl, e je to pravda, ale e pod tou pravdou je jet jin. podstatnj pina, pro chce Tereza odejt z Prahy: je ve svm dosavadnm ivot neastn.

Nejhez dny svho ivota proila, kdy fotografovala na praskch ulicch rusk vojky a vystavovala se nebezpe. To byly jedin dny, kdy televizn seril jejch sn byl peruen a jej noci byly astn. Rusov j na svch tancch pinesli vyrovnanost. Nyn kdy je po slavnosti, boj se u zase svch noc a chtla by ped nimi utci. Poznala, e existuj okolnosti, v nich se me ctit siln a spokojen a touila proto odejt do svta v nadji, e tam podobn okolnosti snad znovu najde.

A nevad ti, ptal se Tom, e Sabina emigrovala tak do vcarska?

eneva nen Curych, ekla Tereza. Urit mi tam bude peket mn, ne mi pekela v Praze.

lovk, kter tou opustit msto, kde ije, nen astn. Tom proto pijal Terezinu touhu po emigraci jako vink pijm rozsudek. Podrobil se mu a jednoho dne se ocitl s Terezou a s Kareninem v nejvtm mst vcarska.

13. Koupil do przdnho bytu jednu postel (na jin nbytek

nemli zatm penze) a vrhl se do prce se v zuivost lovka, kter zan po tyictce nov ivot.

Nkolikrt telefonoval do enevy Sabin. Mla tst, e jej vstava obraz tam byla zahjena tden ped ruskou invaz, take vcart milovnci umn se nechali svst vlnou sympatie pro malou zemi a koupili vechny jej obrazy.

Dk Rusm jsem zbohatla, smla se do telefonu a zvala Tome k sob do svho novho ateliru, kter se pr neli pli od toho, kter zn Tom z Prahy.

Byl by ji rd navtvil, ale nenael dnou vmluvu, kter by mohla ped Terezou ospravedlnit jeho cestu. A tak pijela Sabina do Curychu, ubytovala se v hotelu. Tom za n piel po pracovn dob, zavolal j telefonem z recepce a potom el za ni. Otevela mu a stla ped nm na svch krsnch vysokch nohch, svleen, jen v kalhotkch a podprsence. Na hlav mla nasazenu ernou buinku. Dvala se na nho dlouze, nepohnut a nic nekala. I Tom stl mlky. Potom si najednou uvdomil, e je dojat. Sundal j buinku s hlavy a poloil na stolek u postele. Pak se spolu milovali, ani by ekli jedin slovo.

Kdy odchzel z toho hotelu do svho curyskho domova (kam u dvno pibyl stl, idle, kesla, koberec), kal si astn, e si nese zpsob svho ivota s sebou jako nek svj dm. Tereza a Sabina pedstavovaly dva ply jeho ivota, ply vzdlen, nesmiiteln, a pece oba krsn.

Jene prv proto, e si nesl systm svho ivota vude s sebou, jako by patil k jeho tlu, Tereza mla stle stejn sny.

Byli u v Curychu est nebo sedm msc, kdy se vrtil dom pozd veer a nael na stole dopis. Oznamovala mu, e odjela do Prahy. Odjela proto, e nem sil t v cizin. V, e by zde mla bt Tomovi oporou a v tak, e to neum. Myslila si blhov, e cizina ji zmn. Vila, e po tom, co zaila ve dnech invaze, nebude u malichern, stane se dospl, moudr, siln, ale pecenila se. Je jeho pt a nechce ji bt. Chce z toho vyvodit dsledky dve, ne bude docela pozd. A omlouv se mu, e si s sebou vzala Karenina.

Vzal si siln prky na span a pesto usnul a k rnu. Natst byla sobota a mohl zstat doma. U po stopadest si shrnoval celou situaci: hranice mezi jeho vlasti a ostatnm svtem nejsou ji oteveny jako v dob. kdy odcestovali. dnmi telegramy a telefony u Terezu nepivol zptky. ady j u do ciziny nepust. Jej odjezd je neuviteln definitivn.

14. Vdom, e je naprosto bezmocn, na nho psobilo

jako rna palic, ale zrove ho uklidovalo. Nikdo ho nenutil, aby se k nemu rozhodoval. Nemusil se dvat na zdi protjch dom a ptt se, zdali s n chce nebo nechce t, Tereza vechno rozhodla sama.

el do restaurace poobdvat. Bylo mu smutno, ale bhem jdla jako by se prvotn zoufalstv unavilo,jako by ztratilo slu a zbyla z nho jen melancholie. Dval se nazpt

na lta, kter s n proil a zdlo se mu, e jejich pbh se nemohl uzavt lpe, ne se uzavel. Kdyby byl nkdo ten pbh vymyslil, nemohl by ho ukonit jinak.

Tereza za nm pila jednoho dne, ani ji zval. Jednoho dne stejnm zpsobem odela. Pijela s jednm tkm kufrem. S jednm tkm kufrem odjela.

Zaplatil, vyel ven z restaurace a prochzel se po ulicch naplnn melancholi, kter se stvala m dl krsnj. Ml za sebou sedm let ivota s Terezou a zjioval nyn, e ta lta jsou krsnj ve vzpomnce, ne kdy je proval.

Lska mezi nm a Terezou byla krsn ale i namhav: musil pod nco tajit, maskovat, pedstrat, napravovat, udrovat ji v dobr nlad, chlcholit, dokazovat nepetrit svou lsku, bt obalovn jejm rlenm, jejm utrpenm, jejmi sny, ctit se vinen, ospravedlovat se a omlouvat. Ta nmaha te zmizela a krsa zstala.

Sobota se chlila k veeru, prochzel se poprv sm po Curychu a vdechoval vni sv svobody. Za rohem kad ulice se skrvalo dobrodrustv. Budoucnost se znovu stala tajemstvm. Vracel se mu zpt ivot svobodnho mldence, ivot, o nm si byl kdysi jist, e je mu uren a e jen vnm me bt takov, jak opravdu je.

il u sedm let pivzn k n a kad jeho krok sledovaly jej oi. Bylo to, jako by mu pivzala ke kotnkm elezn koule. Jeho krok byl te najednou mnohem leh. Skoro se vznel. Ocital se v magickm poli Parmenidov: til se sladkou lehkosti byt.

(Ml chu zavolat do enevy Sabin? Ohlsit se nkter z curyskch en, s nimi se za posledn msce seznmil? Ne, neml na to nejmen chu. Tuil, e kdyby se seel s jakoukoli enou, vzpomnka na Terezu by se okamit stala nesnesiteln bolestn.)

15. To zvltn melancholick okouzlen trvalo a do nedle

veera. V pondl se vechno zmnilo. Tereza vtrhla do jeho mysli: ctil, jak j bylo, kdy mu psala dopis na rozlouenou; ctil,jak se j tsly ruce; vidl ji, jak vlee tk kufr v jedn ruce, vodtko s Kareninem v druh; pedstavoval si, jak odmyk jejich prask byt a ctil ve vlastnm srdci sirobu samoty, kter j ovanula tv, kdy otevela dvee.

Bhem tch krsnch dvou dn melancholie jeho soucit jen odpoval. Soucit spal jako sp hornk v nedli po tdnu tk ichty, aby v pondl zase mohl sfrat dol.

Vyetoval pacienta a vidl msto nho Terezu. Napomnal se v duchu: nemysli na ni! nemysli na ni! kal si: prv proto, e jsem nemocn soucitem, je sprvn, e odjela a e u ji neuvidm. Musm se osvobodit ne od n, ale od svho soucitu, t nemoci, kterou jsem ped tm neznal a jejm bacilem mne nakazila!

V sobotu a v nedli ctil sladkou lehkost byt, jak se k nmu bl z hloubi budoucnosti. V pondl na nho dopadla te, jakou dosud nepoznal. Vechny tuny eleza ruskch tank nebyly nic proti t ti. Nic nen tho ne soucit. Ani vlastn bolest nen tak tk jako bolest souctn.s nkm, pro nkoho, za nkoho, zmnohonsoben pedstavivost, prodlouen ve sta ozvnch.

Napomnal se, aby nepodlhal soucitu a soucit ho poslouchal se sklopenou hlavou, jako by se ctil vinen. Soucit vdl, e zneuv svch prva pesto trval tie na svm, take ptho dne po jejm odjezdu Tom oznmil editeli nemocnice (tmu, kter mu po rusk invazi denn telefonoval do Prahy), e se mus okamit vrtit. Stydl se. Vdl, e jeho jednn se bude editeli jevit jako neodpovdn a neodpustiteln. Ml sto chut se mu svit a

vyprvt mu o Tereze a o dopise, kter pro nho nechala na stole. Ale neudlal to. V zornm hlu vcarskho lkae by se jednn Terezy musilo jevit jako hysterick a nesympatick. A Tom nechtl pipustit, aby si o n nkdo myslil nco patnho.

editel byl opravdu doten, Tom pokr! rameny a ekl: Es muss sein, Es muss sein.

Byla to narka. Posledn vta poslednho Beethovenova kvartetu je napsna na tyto dva motivy:

Aby byl smysl tchto slov zcela jasn, Beethoven

nadepsal celou posledn vtu slovy: der schwer gefasste Entschluss: tce nabyt rozhodnut.

Tou narkou na Beethovena se Tom u vlastn vracel k Tereze, protoe prv ona ho donutila, aby si kupovali desky s Beethovenovmi kvartety a sontami.

Narka byla vhodnj ne tuil, nebo editel byl velk milovnk hudby. Usml se mrn a ekl tie, napodobuje hlasem Beethovenovu melodii: Muss es sein?

Tom ekl jet jednou: Ja, es muss sein.

16. Na rozdl od Parmenida byla pro Beethovena tha zejm

nm pozitivnm. Der schwer gefasste Entschluss, tce-dosaen rozhodnut, je spjato s hlasem Osudu (es muss

sein); te, nutnost a hodnota jsou ti pojmy vnitn spolu spojen: jen to, co je nutn, je tk, jen to, co v, m cenu.

Toto pesvden se narodilo z Beethovenovy hudby a i kdy je mon (ne-li pravdpodobn), e za n nesou odpovdnost sp Beethovenovi vykladai ne skladatel sm, sdlme ho dnes vce mn vichni: velikost lovka spov pro ns v tom, e nese svj osud jako Atlas nesl na ramenou klenbu nebes. Beethovenv hrdina je vzpra metafyzickch zva.

Tom odjdl ke vcarskm hranicm a j si pedstavuji, e sm vlasat a zachmuen Beethoven dil orchestr mstnch hasi a.hrl mu na rozlouenou s emigrac pochod zvan es muss sein!.

Ale pak Tom pejel eskou hranici a narazil na kolony ruskch tank. Musil zastavit auto ped kiovatkou a ekat pl hodiny, ne pejedou. Pern tankista v ern uniform stl na kiovatce a dil dopravu, jako by vechny esk silnice patily jen jemu.

Es muss sein, opakoval si v duchu Tom, ale pak o tom zaal pochybovat: musilo to opravdu bt?

Ano, bylo nesnesiteln zstat v Curychu a pedstavovat si, jak Tereza ije sama v Praze. Ale jak dlouho by ho soucit muil? Cel ivot? Nebo i cel rok? Anebo msc? Anebo jen tden?

Jak to mohl vdt? Jak to mohl vyzkouet? Kad kolk me v hodinch fyziky dlat pokusy, aby

se pesvdilo tom, je-li urit vdeck hypotza pravdiv. Ale lovk, protoe ije jen jeden ivot, nem dnou monost ovit hypotzu pokusem a nikdy se proto nedov, zda ml i neml poslechnout svj cit.

S tmito mylenkami otevel dvee bytu. Karenin mu vyskakoval k tvi, take mu ulehil chvli shledn: Chu padnout Tereze do nru (chu, kterou ctil jet ve chvli,

kdy v Curychu nastupoval do auta) docela zmizela. Zdlo se mu, e stoji proti n uprosted snhov pln a e se oba tesou zimou.

17. Od prvnho dne okupace ltala rusk vojensk letadla

cel noci nad Prahou. Tom tomu hluku odvykl a nemohl usnout.

Pevaloval se vedle spc Terezy a vzpomnl si, co mu ekla kdysi dvno uprosted bezvznamnho povdn. Mluvili o jeho pteli Z. a ona prohlsila: Kdybych nebyla potkala tebe, urit bych se do nho zamilovala.

U tehdy uvedla ta slova Tome do podivn melancholie. Uvdomil si toti najednou, e je to jen nhoda, e Tereza miluje jeho a ne ptel. e krom je j uskutenn lsky s Tomem existuje v i monost nekonen mnostv neuskutennch lsek k jinm mum.

Vichni povaujeme za nemysliteln, e by lska naeho ivota mohla bt nm lehkm, co nevi; domnvme se, e nae lska je tm, co musilo bt; e bez n by n ivot nebyl nam ivotem. Zd se nm, e sm zachmuen Beethoven se svou stralivou ktic hraje na. velk lsce sv es muss sein!.

Tom si vzpomnal na Terezinu poznmku o pteli Z. a konstatoval, e z pbhu jeho ivotn lsky se neozv dn es muss sein!, nbr sp es knnte auch anders sein: mohlo to bt tak jinak.

Ped sedmi lety se v nemocnici Terezina msta objevil nhodou obtn ppad mozkov nemoci, kvli nmu pozvali Tomova prime k rychl konzultaci. Ale prim

m! nhodou ischias, nemohl se hbat, a poslal do venkovsk nemocnice msto sebe Tome.

Ve mst bylo pt hotel, ale Tom padl nhodou prv na ten, kde byla zamstnna Tereza. Nhodou mu zbylo ped odjezdem vlaku trochu volnho asu, aby si el sednout do restaurace. Tereza mla nhodou slubu a obsluhovala nhodou Tomv stl. Bylo zapoteb esti nhod, aby dostrkaly Tome k Tereze, jako by se mu samotnmu k n nechtlo.

Vrtil se do ech kvli n. Rozhodnut tak osudov se opralo o lsku tak nahodilou, e by vbec neexistovala, kdyby jeho f nebyl dostal ped sedmi lety ischias. A ta ena, to ztlesnni absolutn nhody, le te vedle nho a dch hluboce ze spnku.

Bylo u pozd v noci. Ctil, e ho zan bolet aludek, jak se mu to asto dlo ve chvlch duevn tsn.

Jej dech se jednou dvakrt promnil v jemn zachrpn. Tom v sob nectil dn soucit. Jedin co ctil, byl tlak v aludku a zoufalstv nad tm, e se vrtil.

DRUH ST

Due a tlo

1. Bylo by hloup, aby se autor snail teni namluvit, e

jeho postavy skuten ily. Narodily se nikoli z tla matky, ale z jedn dvou sugestivnch vt i z jedn zkladn situace. Tom se narodil z vty: einmal ist keinmal. Tereza se narodila z kruen bicha.

Kdy poprv vstoupila do Tomova bytu, zaaly j kruet vnitnosti. Nen divu, neobdvala ani neveeela, jen ped polednem sndla na nstupiti sendvi, ne nasedla do vlaku. Soustedila se na svou odvnou cestu a na jdlo zapomnla. Ale kdo nemysl na sv tlo, stane se o to snadnji jeho obt. Bylo stran stt ped Tomem a slyet mluvit nahlas sv troby. Chtlo se j plakat. Natst ji Tom objal po deseti vteinch a ona mohla na hlasy bicha zapomenout.

2. Tereza se tedy zrodila ze situace, kter brutln odhaluje

nesmiitelnou dualitu tla a due, zkladn lidskou zkuenost.

Kdysi dvno lovk poslouchal udiven, jak se v jeho hrudi ozv zvuk pravidelnch deru a netuil, co to je.

Nemohl povaovat sm sebe za totonho s nm tak cizm a neznmm, jako je tlo. Tlo byla klec a uvnit n bylo nco, co se dvalo, poslouchalo, blo se, pemlelo a divilo; to nco, ten zbytek, co zstal po odeten tla, to byla due.

Dnes ovem tlo nen neznm: vme, e to, co tlue v hrudi, je srdce a e nos je zakonenm hadice, kter ouh ven z tla, aby pivdla kyslk do plic. Tv nen njaksi palubn deska, do n vysuj vechny mechanismy tla: zavn, vidn, slyen, dchn, mylen.

Od t doby, co na nm um vechno pojmenovat, tlo znepokojuje lovka mn. Vme u tak, e due nen ne innost ed hmoty mozku, Dualita tla a due se zahalila vdeckmi termny a meme se j vesele smt jako staromdnmu pedsudku.

Ale sta, e je lovk zamilovan jak blzen a mus pitom slyet kruen svch stev. Jednota tla a due, ta lyrick iluze vdeckho vku, se rzem rozplyne.

3. Snaila se vidt skrze sv tlo sebe. Proto stla tak asto

ped zrcadlem. Jeliko se bla, aby ji pi tom nepistihla matka, mly jej pohledy do zrcadla rz tajn neesti.

K zrcadlu j nepitahovala jeitnost nbr div nad tm, e vid sv j. Zapomnala, e se dv na palubn desku tlesnch mechanism. Zdlo se ji, e vid svou dui, kter se j dv poznat v rysech jej tve. Zapomnala, e nos je jen zakonen hadice na pvod vzduchu do. plic. Vidla v nm vrn vyjden sv povahy.

Dvala se na sebe dlouze a chvlemi. J pekelo, e vid ve sv tvi matiny rysy. Dvala se na sebe o to pornji a snaila se silou vle fyziognomii matky odmyslit, odtat,

aby v jej tvi zstalo jen to, co je ona sama. Kdy se j to podailo, byla to chvle opojen: due vystupovala na povrch tla, jako kdy se armda vyt z podpalub, zapln celou palubu, mv rukama k nebi a zpv.

4. Nejenom e byla matce fyzicky podobn, ale zd se mi

chvlemi, e jej ivot byl jen prodlouenm matina ivota, asi tak jako bh koule na kulenku je jen prodlouenm pohybu hrovy ruky.

Kde a kdy zaal ten pohyb, kter se pozdji zmnil v ivot Terezy?

Snad ve chvli, kdy Terezin ddeek, prask obchodnk, zaal zboovat nahlas krsu sv dcery, Tereziny matky. Byly ji tehdy ti nebo tyi roky a on j vyprvlo tom, e se podob obrazu Rafaelovy madony. tylet Terezina matka si to dobe zapamatovala a kdy sedla pozdji v gymnasiu v lavici, msto aby poslouchala uitele, myslila na to, kterm obrazm se podob.

Kdy piel as na vdvn, mla devt npadnk. Vichni kleeli v kruhu kolem n. Byla uprosted jako princezna a nevdla, kterho si m vybrat: jeden byl hez, druh vtipnj, tet bohat, tvrt sportovnj, pt byl z lep rodiny, est ji recitoval vere, sedm procestoval cel svt, osm hrl na housle a devt byl ze vech nejmunj. Ale vichni stejn kleeli a mli pln stejn mozoly na kolenou.

e si nakonec vybrala toho devtho, nebylo ani tak proto, e byl ze vech nejmunj, ale proto, e kdy mu eptala do ucha pi milovni dvej pozor, moc dvej pozor!, on naschvl pozor nedval a ona si ho musila.

honem vzt za mue, protoe se j nepodailo vas sehnat lkae, kter by ji udlal potrat. Tak se narodila Tereza. Nespoetn rodina se sjela ze vech kout vlasti, sklnla se nad korkem a ilala. Terezina matka neilala. Mlela. Myslila na ostatnch osm npadnk a vichni se ji zdli bt lep ne ten devt.

Stejn jako jej dcera i Terezina matka se rda dvala do zrcadla. Jednoho dne zjistila, e m kolem o plno vrsek a ekla si, e jej manelstv je nesmysl. Potkala nemunho mue, kter ml za sebou nkolik defraudaci a dv rozveden manelstv. Nenvidla milence, kte maj na kolenou mozoly. Mla zuivou chu kleknout si sama. Padla na kolena ped defraudantem a odela od manela i od Terezy.

Z nejmunjho mue se stal nejsmutnj mu. Byl tak smutn, e mu bylo vechno jedno. kal vude nahlas, co si mysl, a komunistick policie okovna jeho nehorznmi vroky ho zatkla, odsoudila a uvznila. Terezu vyhnali ze zapeetnho bytu za matkou.

Nejsmutnj mu za krtk as ve vzen zemel a matka s defraudantem a Terezou odela do malho bytu pod horami. Terezin otm pracoval v ad, matka byla prodavakou v obchod. Porodila dal ti dti. Pak se znovu podvala do zrcadla a zjistila, e je star a okliv.

5. Kdy zkonstatovala, e vechno ztratila, hledala vinka.

Vin byli vichni: vinen byl prvn manel, mun a nemilovan, kter ji neposlechl, kdy mu eptala do ucha, aby dal pozor; vinen byl druh manel, nemun a milovan, kter ji zathl z Prahy do malho msta a

prohnl jednu enu za druhou, take nevychzela ze rlivosti. Proti obma manelm byla bez, mocn. Jedin lovk, kter j patil a nemohl uniknout, rukojm, kter mohl platit za vechny ostatn, byla Tereza.

Ostatn mon e opravdu prv ona byla vina matinm osudem. Ona, to jest to absurdn setkn-spermatu nejmunjho s vajkem nejkrsnj. V t fatln vtein, kter se jmenuje Tereza, byl odstartovn bh na dlouh trati matina zkaenho ivota.

Matka vysvtlovala Tereze neustle, e bt matkou znamen vechno obtovat. Jej slova znla pesvdiv, protoe byl za nimi proitek eny, kter ztratila vechno kvli svmu dtti. Tereza poslouch a v, e nejvt hodnotou ivota je matestv a e matestv je velik ob. Je-li matestv ztlesnnou obt, pak dl dcery znamen vinu, kterou nelze nikdy splatit.

6. Tereza ovem neznala pbh noci, kdy matka eptala do

ucha jejmu otci, aby si dal pozor. Provinn, kter ctila, bylo nejasn jak ddin hch. Dlala vechno, aby je odinila. Matka ji vzala z gymnasia a ona pracovala od patncti let jako nice a vechno, co vydlala, j odevzdvala. Byla ochotn udlat nevm co, jen aby si vyslouila jej lsku. Spravovala domcnost, starala se o sourozence, celou nedli uklzela a prala. Byla to koda, protoe byla na gymnasiu nejnadanj ze tdy. Chtla by nkam v, ale v tomto malm mst dn v pra. ni neexistovalo. Tereza prala prdlo a vedle vany mla poloenu knku obracela listy a na knihu padaly kapky vody.

Doma neexistoval stud. Matka chodila v byt jen v prdle, nkdy bez podprsenky, nkdy, za letnch dn, nah. Otm nechodil nah, ale veel do koupelny vdycky, kdy byla Tereza ve van. Jednou se kvli tomu v koupeln zamkla a matka udlala skandl: Za koho se povauje? Kdo si mysl, e jsi? Mysl, e ti tvou krsu ukousne?

(Tato situace ukazuje nzorn, e nenvist vi dcei byla v matce silnj ne rlivost na manela. Vina dcery byla nekonen a zahrnovala v sob i manelovy nevry. Jestli se dcera chce emancipovat a trvat. na njakch prvech - teba zamknout se v koupeln - je to pro matku nepijatelnj ne eventuln manelv sexuln zjem o Terezu.).

Jednou se matka prochzela v zim nah p rozsvcenm svtle. Tereza bela honem zatahovat zclony, aby matku nevidli z protjho domu. Slyela za sebou jej smch. O den pozdji pily za matkou ptelkyn: sousedka, kolegyn z obchodu, mstn uitelka a jet dv nebo t eny, kter mly ve zvyku se pravideln schzet. Tereza spolu se estnctiletm synem jedn z nich vela za nimi na chvli do mstnosti. Matka toho hned vyuila, aby vyprvla, jak jej dcera chtla vera chrnit jej stud. Smla se a vechny eny se smly s n. Matka pak ekla: Tereza se nechce smit s tm, e lidsk tlo ur a prd. Tereza byla rud, ale matka pokraovala: Je na tom nco patnho? a sama hned odpovdla na svou otzku: vypustila hlasit vtry. Vechny eny se smly.

7. Matka hlasit smrk, vyprv lidem nahlas o svm

sexulnm ivot, pedvd svj uml chrup. Um ho s

podivuhodnou obratnost uvolnit jazykem v stech, take j pi irokm smvu pad horn elist k dolnm zubm a jej tv m nhle hrzn vraz.

Jej ponn nen ne jedno jedin prudk gesto, jm odhazuje svoji krsu a mld. V dob, kdy devt npadnk kleelo v kruhu kolem n, steila zkostliv svoji nahotu. Jako by mrou studu chtla vyjdit mru hodnoty, kterou m jej tlo. Jestlie se dnes nestyd. in to radikln, jako by svou nestoudnost chtla udlat slavnostn krt za ivotem a vykiknout, e mld a krsa, kter peceovala, nemaj ve skutenosti dnou cenu.

Zd se mi, e Tereza je prodlouenm onoho gesta, jm matka odhodila daleko za sebe svj ivot krasavice.

(A m-li Tereza sama nervzn pohyby, nedostatenou vlnost gest, nememe se tomu divit: to velik matino gesto, divok a sebeniiv, zstalo v Tereze, stalo se Terezou!)

8. Matka si d pro sebe spravedlnost a chce, aby byl

vink potrestn. Proto trvna tom, aby dcera zstala s n ve svt nestoudnosti, kde mld a krsa nic neznamenaj, kde cel svt nen ne jeden obrovsk koncentran tbor tl, kter se podobaj jedno druhmu a due v nich jsou neviditeln.

Te meme lpe pochopit smysl tajn Tereziny neesti, jejich astch a dlouhch pohled do zrcadla. Byl to zpas s matkou. Byla to touha nebt tlem, jako jsou jin tla, ale uvidt na povrchu vlastni tve armdu due, kter se vytila z podpalub. Nebylo to snadn, protoe due,

smutn, nesml, zakiknut, byla schovan v hloubi Terezinch trob a stydla se ukzat.

Tak tomu bylo prv toho dne, kdy poprv potkala Tome. Propltala se mezi opilci ve sv restauraci, tlo bylo nachleno pod thou piv, kter nesla na tcu, a due byla a nkde v aludku nebo v pankreatU. A prv tehdy ji Tom oslovil. To osloven bylo vznamn, protoe pilo od nkoho, kdo neznal ani jej matku ani opilce, kte j denn adresovali stereotypn oplzl poznmky, Statut cizince ho povyoval nad ostatn.

A jet nco ho povyovalo: ml na stole otevenou knihu. V tto hospod jet nikdy nikdo na stole knihu neoteve1. Kniha byla pro Terezu poznvacm znamenm tajnho bratrstva. Proti svtu hrdosti, kter ji obklopoval, mla toti en jedinou zbra knihy, kter si pjovala v mstsk knihovn; zejmna romny: peetla jich spoustu od Fieldinga a po Thomase Manna. Poskytovaly ji monost imaginrnho tku ze ivota; kter ji neuspokojoval, ale mly pro ni vznam i jako vc: rda se s nimi prochzela po ulici drc je po pa. Mly pro ni stejn vznam jako elegantn hl pro dandyho z minulho stolet. Odliovaly ji od jinch.

(Pirovnn knihy k elegantn holi dandyho nen pln pesn. Hl dandyho nejen odliovala, ale inila ho modernm a mdnm. Kniha Terezu odliovala, ale inila ji staromdn. Byla ovem pli mlad, ne aby si mohla na sob uvdomit vlastn staromdnost. Mladci, kte se prochzeli kolem n s hlucmi tranzistory v ruce, j pipadali hloup. Unikalo j, e jsou modern.)

Ten, kdo ji oslovil, byl tedy zrove cizinec i len tajnho bratrstva. Oslovil ji vldnm hlasem a Tereza ctila, jak se jej due dere na povrch vemi tepnami, cvami i pry, aby se mu ukzala.

9. Kdy se Tom vrtil z Curychu do Prahy, pepadl ho

pocit nevolnosti z mylenky, e jeho setkn s Terezou bylo zpsobeno esti nepravdpodobnmi nhodami.

Ale nen udlost prv naopak o to vznamnj a privilegovanj, o vce nhod je k ni zapoteb?

Jen nhoda se nm me jevit jako poselstv. To, co se dje nutn, co je oekvan, co se opakuje kad den, je nm. Jen nhoda k nm promlouv. Sname se v n st jako tou ciknky z obrazc., kter vytvo sedlina kvy na dn lku.

Tom se zjevil Tereze v jej restauraci jako absolutn nhoda. Sedl u stolu nad otevenou knihou. Zvedl oi k Tereze a usml se: Jeden koak.

V t chvli znla z rdia hudba. Tereza la do vepu pro koak a otoila knoflkem pijmae, aby znla jet silnji. Poznala Beethovena. Znala ho od doby, co pijelo do jejich msta kvarteto z Prahy, Tereza (kter, jak vme, touila po nem vym ) la na koncert. Sl byl przdn. Spolu s n v nm byl jen mstn lkrnk a jeho ena. Bylo tedy na podiu kvarteto muzikant a v sle trio poslucha, ale hudebnci byli tak mil, e nezruili koncert a hrli cel veer jen pro n posledn ti Beethovenova kvarteta.

Lkrnk pak pozval hudebnky na veei a neznmou posluchaku podal, aby la s nimi. Beethoven se od t doby stal obrazem svta na druh stran svta, po nm touila. Kdy nesla z vepu koak pro Tome, snaila se st v t nhod: jak je to mon, e prv te, kdy nese koak tomu neznmmu mui, kter se j lb, sly Beethovena? Nikoli nutnost, ale nhoda je plna kouzel. M-li bt lska nezapomenuteln, mus se k n od prvn chvle sltat nhody jak ptci na ramena Frantika z Assisi.

10. Volal ji, e chce platit. Zavral knihu (poznvac

znamen tajnho bratrstva) a ona se ho chtla zeptat, co te. Mete mi to napsat na mj pokoj? zeptal se. Ano,

ekla. Jak mte slo pokoje? Ukzal j kl, k nmu byla uvzna devn destika a

na ni nakreslen erven estka. To je zvltn, ekla, slo est. Co je na tom zvltnho? zeptal se. Vzpomnla si, e dokud bydlila v Praze u dosud

nerozvedench rodi, jejich dm ml slo est. Ale ekla nco jinho (a my meme ocenit jej lstivost):Vy mte pokoj est_ mn kon v est sluba.

A mn jede v sedm vlak, ekl neznm mu. Nevdla, co by ekla,dala mu et, aby se na nj podepsal, a odnesla ho do recepce. Kdy skonila prci, cizinec u nesedl u svho stolu. Pochopil jej diskrtn poselstv? Vychzela z restaurace rozruena. Naproti byl prodl park, uboh park pinavho malho msta, kter pro ni vdycky pedstavoval ostrvek krsy: byl tam trvnk, tyi topoly, laviky, smuten vrba a kee forsithi.

Sedl na lut lavice, z n bylo vidt ke vchodu restaurace. Prv na t lavice sedla vera s knihou v kln! V t chvl vdla (ptci nhod se j sneli na ramena), e ten neznm mu je j souzen. Oslovil ji, pozval ji, aby si k nmu pisedla. (Armda jej due se vyhrnula na palubu tla.) Doprovodila ho pak na ndra a on ji dal na rozlouenou svou vizitku s telefonnm slem: Kdybyste nhodou nkdy pijela do Prahy

11. Mnohem vc ne ta vizitka, kterou j dal na posledn

chvl, byl to pokyn nhod (kniha, Beethoven, slo est. lut lavika v parku), co j dodalo odvahy, aby odela z domu a zmnila svj osud. Je to mon tch nkolik nhod (mimochodem docela skromnch, edivch, vskutku hodnch tohoto bezvznamnho msta), kter uvedly do pohybu jej lsku a staly se pramenem energie, kterou nevyerp do konce ivota.

N kadodenn ivot je bombardovn nhodami, pesnji eeno nahodilmi setknmi lid a udlost, jim,se k koincidence. Koincidence znamen, e dv neekan udlosti se stanou zrove, e se setkaj: Tom se objev v restauraci a zrove se ozve hudba Beethovena. Obrovsk vtiny takovch koincidenci si lovk vbec nevimne. Kdyby v restauraci sedl u stolu msto Tome mstn eznk, Tereza by si neuvdomila, e se z rdia ozv Beethoven (i kdy setkn Beethovena a eznka je tak zajmav koincidence). Pichzejc lska v n vak zjitila smysl pro krsu a ona na tu hudbu u nikdy nezapomene. Pokad kdy ji usly, bude dojata. Vechno, co se bude v t chvli dt kolem n, bude ozeno tou hudbou a stane se krsn.

Na zatku onoho romnu, kter drela pod pa, kdy pila za Tomem, setkv se Anna s Vronskm za podivnch okolnost. Jsou na nstupiti, kde prv nkdo spadl pod vlak. Na konci romnu se vrh pod vlak Anna. Tato symetrick kompozice, v n se objevuje stejn motiv na zatku i na konci, vm me pipadat jako velmi romnov, Ano, souhlasm, ale jen pod podmnkou, e slovo romnov budete chpat nikoli jako vymylen,

uml, nepodobn ivotu, Nebo prv takto jsou komponovny lidsk ivoty.

Jsou komponovny jako hudebn skladba. lovk, veden

smyslem pro krsu, promn nahodilou udlost (Beethovenovu hudbu, smrt na ndra) v motiv, kter u zstane ve skladb jeho ivota. Vrac se k nmu, opakuje ho, mn, rozvj jako skladatel tma sv sonty. Anna si mohla vzt ivot tak jinak. Ale motiv ndra a smrti, ten nezapomenuteln motiv spjat se zrozenm lsky, ji pitahoval ve chvli zoufalstv svou temnou krsou. Ani o tom v, lovk komponuje svj ivot podle zkon krsy i ve chvlch nejhlub beznadje.

Nelze tedy vytat romnu, e je fascinovn tajemnmi setknmi nhod (jako je setkn Vronskho: Anny, nstupit a smrti anebo setkn Beethovena, Tome, Terezy a koaku), ale lze prvem vytat lovku, e je ve svm vednm ivot vi takovm nhodm slep a jeho ivot tak ztrc svou dimenzi krsy.

12. Povzbuzena ptky nhod, kte se j sltali na ramena,

ani cokoli ekla matce, vzala si tdenn dovolenou a nasedla do vlaku. Odchzela asto na zchod dvat se do zrcadla a prosit dui, aby v rozhodujcm, dni jejho ivota neopustila ani na chvl palubu jejho tla. Kdy se tak na sebe dvala, lekla se najednou: uctila krbn v krku. e by mla v rozhodujcm dni svho ivota onemocnt?

Ale nebylo u cesty zptky. Zatelefonovala mu z ndra a kdy otevel dvee, zaalo j stran kruet v bie. Stydla

se. Bylo to, jako kdyby mla v bie svou matku, kter se tam chechtala, aby j zkazila setkn s Tomem.

Mla v prvn chvli pocit, e ji kvli tmto nevkusnm zvukm mus vyhnat, ale on ji objal. Byla vdn, e nedb jejho kruen, a proto ho lbala vniv a mla mlh u ped oima. Neuplynula ani minuta a milovali se. Pi milovn kiela. To u mla horeku. Dostala chipku. Vystn hadice vedouc kyslk do plic bylo ucpan a erven.

Pak pijela podruh s tkm kufrem, do nho sbalila vechny sv vci, rozhodnuta nikdy se u nevrtit do malho msta. Pozval j k sob a na druh veer. Pespala v lacinm hotelu a pt den zanesla kufr do schovny na ndra a cel den se pak toulala po Praze s Annou Kareninou pod pa. Veer zazvonila, on otevel dvee a ona nepoutla knihu z ruky, jako by to byla vstupenka do Tomova svta. Uvdomovala si, e nem ne tuto jedinou ubohou vstupenku a chtlo se j nad tm plakat. Aby neplakala, byla hovorn, mluvila hlasit a smla se. A zase ji vzal velmi brzy po jejm pchodu do nrue a milovali se. Vstoupila do mlhy, v n nebylo nic vidt, jen slyet jej kik.

13. To nebylo vzdychn, pn, to byl opravdu kik. Kiela

tolik, e Tom oddaloval hlavu od jej tve. Zdlo se mu, e jej hlas znjc tsn u jeho ucha mu roztrhne bubnek. Ten kik nebyl vrazem smyslnosti. Smyslnost je maximln mobilizace smysl: lovk pozoruje napjat toho druhho a poslouch kad jeho zvuk. Jej kik chtl naopak omrit smysly,aby nevidly a neslyely. To kiel sm naivn idealismus jej lsky; kter chtla bt zruenm vech

protiklad, zruenm duality tla a due a snad i zruenm asu. Mla zaven o? Ne, ale nikam se jimi nedvala, mla je upeny do przdna stropu. Chvlemi vrtla prudce hlavou ze strany na stranu. Kdy kik skonil, usnula po jeho boku a celou noc ho drela za ruku. U kdy j bylo osm let, usnala tak, e si tiskla jednu ruku druhou a pedstavovala si, e dr mue, kterho miluje, mue svho ivota. Jestlie tedy tiskla ve spnku Tomovu ruku s takovou umnnost, meme to pochopit: od dtstv se na to pipravovala a trnovala.

14. Dvka, kter msto aby spla za nm vym, mus

nosit opilcm pivo a v nedli prt pinav prdlo sourozenc, vytvo si v sob velikou zsobu vitality, o n se nesn lidem, kte studuj univerzitu a zvaj nad knihami. Tereza toho peetla vce ne oni, dovdla se o ivot vc ne oni, ale nikdy si toho nebude vdoma. To. co odliuje lovka, kter studoval, od samouka. nen mra vdn. ale jin stupe vitality a sebevdom. Eln, se kterm se Tereza vrhla v Praze do ivota, byl zrove drav i vratk. Jako by ekala, e j jednoho dne nkdo ekne: Ty sem nepat! Vra se, odkud jsi pila! Vechna jej chu do ivota visela na jedinm vlsku: na Tomov hlase, kter kdysi vyvolal nahoru jej dui schovanou plae v trobch.

Tereza obdrela msto ve fotografick laboratoi, ale to j nestailo. Chtla fotografovat sama. Tomova ptelkyn Sabina j pjila ti tyi monografie slavnch fotograf, sela se s n v kavrn a nad rozevenmi knihami j vysvtlovala, co je na tch fotografich zajmav. Tereza ji

poslouchala s mlenlivou soustednost, kterou mlokter profesor kdy vidl na tvch svch k.

Dky Sabin pochopila pbuznost fotografie a malstv a nutila Tome, aby spolu chodili na vechny vstavy, kter se v Praze konaly. Brzy se j podailo uplatnit v obrzkovm tdenku vlastn snmky a jednoho dne pela z laboratoe mezi profesionln fotografy magaznu.

Tho veera li oslavit jej poven s pteli do baru, kde tanili. Tom upadl do patn nlady a kdy nalhala, aby j ekl, co se mu stalo, piznal se j konen doma, e na ni rlil, kdy ji vidl tanit se svm kolegou.

Opravdu, tys na mne rl!? ptala se ho asi desetkrt, jako kdyby j oznamoval, e j byla udlena Nobelova cena a nemohla tomu uvit.

Pak ho vzala kolem pasu a zaala s nm tanit po pokoji. To nebyl spoleensk tanec, kter ped hodinou pedvdla v baru. Byla to jaksi vesnick skon, blzniv poskakovn, pi kterm vyhazovala nohy vysoko do vzduchu, dlala neobratn velk skoky a vlela ho pokojem sem a tam.

Pohchu nedlouho potom zaala rlit sama a jej rlivost nebyla pro Tome Nobelovou cenou, nbr bemenem, kterho se zbav teprve krtk as ped smrt.

15. Pochodovala kolem baznu nah se spoustou jinch

nahch en. Tom byl nahoe v koi zavenm pod klenbou plovrny, kiel na n, nutil je zpvat a dlat depy. Kdy nkter provedla cvik patn, zastelil ji.

Chci se k tomu snu jet vrtit: Jeho hrza nezaala ve chvl, kdy Tom vyplil prvn rnu. Sen byl hrzn od

samho potku. Jt nah s ostatnmi nahmi enami pochodovm krokem byl pro Terezu nejzkladnj obraz hrzy. Kdy byla u matky, nesmla se zamknout v koupeln. Matka j tm chtla ci: tvoje tlo je jako ostatn tla; nem dn prvo na stud; nem dn dvod zakrvat nco, co existuje stejn v miliardch jinch exempl. V matin svt byla vechna tla stejn a pochodovala v ad za sebou. Nahota byla od dtstv pro Terezu znamenm povinn uniformity koncentranho tbora; znamenm ponen.

A byla jet jin hrza hned na potku toho snu: vechny eny musily zpvat! Nejenom e jejich tla byla stejn, stejn bezcenn, nejenom e byla pouhmi zvucmi mechanismy bez due, ale eny se nad tm radovaly! Byla to radostn solidarita bezduchch! eny byly astny, e odhodily pt due, tuto smnou pchu, iluzi jedinenosti, a e jsou jedna jako druh. Tereza zpvala s nimi, ale neradovala se. Zpvala, ze strachu, e kdy nebude zpvat, eny ji zabij.

Ale co znamenalo, e po nich Tom stlel a e padaly jedna po druh mrtv do baznu?

eny, kter se raduj nad svou stejnost a nerozlienost, oslavuj vlastn svou budouc smrt, kter uin jejich stejnost absolutn. Vstel byl tedy jen astnm naplnnm jejich makabrlnho pochodu. Proto po kad rn z pistole se zaaly radostn smt a zatmco mrtvola klesala pod hladinu, ony jet zeslily svj zpv.

A pro to byl prv Tom, kdo stlel, a pro chtl zastelit i Terezu?Protoe prv on mezi n Terezu poslal. To je to, co chce sen Tomovi sdlit, kdy mu to Tereza neum ct sama. Pila za nm, aby unikla z matina svta, kde vechna tla si byla rovna. Pila za nm, aby se jej tlo stalo jedinenm a nezamnitelnm. A on te znovu nakreslil znamen rovnosti mezi n a jin: lb je vechny

stejn, hlad je stejn, nedl dn, dn, dn rozdl mezi tlem Terezy a jinmi tly. Poslal ji takto zptky do svta, z nho chtla uniknout. Poslal ji pochodovat nahou s jinmi nahmi enami.

16. Zdly se j stdav ti serily sn: prvn, v nm dily

koky, vyprvlo jejm utrpen ze ivota; druh seril ukazoval v nesetnch variacch obrazy jej popravy; tet mluvilo jejm ivot po smrti, kdy se jej ponen stalo nikdy nekoncm stavem.

V tchto snech nebylo co deifrovat. Obvinn, kter adresovaly Tomovi, bylo tak jasn, e mohl jen mlet a se sklopenou hlavou hladit Terezu po ruce.

Krom toho, e byly vmluvn, ty sny byly t krsn. To je okolnost, kter unikla Freudovi v jeho teorii sn. Sen nen jen sdlen (eventueln ifrovan sdlen), nbr tak estetick aktivita, hra imaginace, kter je sama o sob hodnotou. Sen je dkazem toho, e fantazie, snn o tom, co se nestalo, pat k nejhlubm potebm lovka. Zde je koen zrdn nebezpenosti snu. Kdyby sen nebyl krsn, bylo by mono na nj rychle zapomenout. Ale ona se ke svm snm stle vracela, opakovala si je v duchu, promovala je v legendy. Tom il pod hypnotickm kouzlem muiv krsy Terezinch sn.

Terezo, Tereziko, kam se mi to ztrc? Vdy tob se zd kad den o smrti, jako bys opravdu chtla odejt kal j, kdy sedli proti sob ve vinrn.

Byl den, rozum a vle byly opt u moci. Kapka ervenho vna stkala pomalu po skle e a Tereza kala: Tomi, j za to nemu. Vdy j vemu rozumm. J

vm, e mne m rd. J vm, e ty nevry, e to nen dn tragdie

Dvala se na nho s lskou, ale bla se noci, kter pijde,

bla se svch sn. Jej ivot byl rozpolcen. Zpasily o ni noc a den.

17. Ten, kdo chce stle nkam v, mus potat s tm, e

se mu jednoho dne dostav zvra. Co je to zvrati strach z pdu? Ale pro se nm dostav zvra i na rozhledn opaten bezpenm zbradlm? Zvra je nco jinho ne strach z pdu. Zvra znamen, e ns hloubka pod nmi pitahuje, vb, probouz v ns touhu po pdu, kter se pak vyden brnme.

Prvod nahch en kolem baznu, mrtvoly v pohebnm voze, kter mly radost, e je Tereza mrtv jako ony, to bylo dole, kterho se dsila, odkud u jednou utekla, ale kter j k sob tajemn vbilo. To byla jej zvra: volala ji k sob sladk (skoro vesel) rezignace na osud a na dui. Volala ji k sob solidarita bezduchch a j se chtlo ve chvlch slabosti uposlechnout toho. voln a vrtit se k matce. Chtlo se j odvolat armdu due z paluby tla; sednout si mezi matiny ptelkyn a smt se tomu, e jedna z nich pustila hlasit vtry; pochodovat s nimi nah kolem baznu a zpvat.

18.

Je pravda, e a do odchodu z domova Tereza bojovala s matkou, ale nezapomeme, e ji pitom neastn milovala. Byla by pro ni s to udlat cokoli, kdyby ji o to matka podala hlasem lsky. Jen proto, e ten hlas nikdy neuslyela, nala slu odejt.

Kdy matka pochopila, e jej agresivita ztratila nad dcerou moc, psala j do Prahy dopisy pln nk. Stovala si na manela, na zamstnavatele, na zdrav, na dti a nazvala Terezu jedinm lovkem, kterho m v ivot. Tereze se zdlo, e konen sly hlas matiny lsky, po kter touila dvacet let, a chtlo se j zptky. Chtlo se j zptky o to vc, e se ctila slab. Tomovy nevry j nhle odhalily jej bezmocnost a z pocitu bezmoci se rodila zvra, nesmrn touha po pdu.

Jednou j matka telefonovala. Pr m rakovinu. Jej ivot se me potat u sotva na nkolik msc. Ta zprva promnila Terezino zoufalstv z Tomovch nevr ve vzpouru a vytala si, e matku zradila pro mue, kter ji nemiluje. Byla ochotna zapomenout vechno, m ji kdy matka trpila. Byla j s to dnes chpat. Vdy jsou ob ve stejn situaci: matka miluje otima jako Tereza miluje Tome a otm trp matku nevrami stejn jako Tom mu Terezu. Byla-li matka na Terezu zl, bylo to jen proto, e pli trpla.

ekla Tomovi o matin nemoci a oznmila mu, e si vezme na tden dovolenou, aby za ni odjela. Jej hlas byl pln vzdoru.

Jako by vytuil, e to, co ji pitahuje k matce, je zvra, Tom jej cest nepl. Telefonoval do nemocnice malho msta. Evidence o rakovinovch vyetench je v echch velice dkladn, take mohl snadno zjistit, e u Tereziny matky nebylo zjitno nikdy dn podezen na rakovinu a e dokonce v poslednm roce nenavtvila lkae.

Poslechla Tome a za matkou nejela. Jet tho dne si vak odela koleno, kdy spadla na ulici. Jej chze se stala vratk a skoro denn nkde spadla, nkde se o nco zranila anebo pinejmenm sama upustila njak pedmt, kter mla v rukou.

Byla v n nepekonateln touha po pdu. ila v ustavin zvrati.Ten, kdo pad, k: Zvedni mne!. Tom ji trpliv zvedal.

19. Chtla bych t milovat ve svm ateliru, jako by to bylo

jevit. Kolem by byli lid a nesmli by se piblit ani na krok. Ale nemohli by z ns spustit oi

Tak jak as mjel, ten obraz ztrcel na sv pvodn krutosti a zaal ji vzruovat. Nkolikrt tu situaci vyvolala eptem Tomovi, kdy se milovali.

Napadlo ji, e existuje zpsob, jak uniknout odsouzen, kter vidla v Tomovch nevrch: a ji bere s sebou! A ji bere za svmi milenkami! Snad by to byl zpsob, jak uinit jej tlo zase prvn a jedin ze vech. Jej tlo by se stalo jeho alter ego, jeho pobonkem a asistentem.

Budu ti je svlkat, umyju ti je ve van a pak ti je pivedu eptala mu, kdy byli k sob pititni. Touila, aby se stali jednou hermafroditn bytost a tla jinch en byla jejich spolenou hrakou.

20. Stt se alter ego jeho polygamnho ivota. Tom tomu

nechce rozumt, ale ona se nemohla zbavit t pedstavy a

snaila se sblit se Sabinou. Navrhla j, e j udl fotografick portrty.

Sabina j pozvala do ateliru a ona konen uvidla rozlehlou mstnost, uprosted ni stl irok gau ve tvaru tverce jako podium.

To je ostuda, e jsi u mne jet nebyla, kala Sabina a ukazovala j obrazy, kter byly openy o ze. Vythla dokonce odnkud star pltno, kter dlala jet ve kole. Bylo na nm stavenit hut. Malovala ho v dob, kdy kola vyadovala nejpsnj realismus (nerealistick umn bylo tehdy povaovno za podvracen socialismu) a Sabina, vedena sportovnm duchem szky, se snaila bt jet psnj ne profesoi a malovala obrazy tak, aby na nich nebylo znt tah ttce a podobaly se barevn fotografii.

Tenhle obraz jsem zkazila. Skpla mi na nj erven barva. Byla jsem nejdv neastn, ale pak se mi zaala ta skvrna lbit, protoe vypadala jako prasklina. Jako by stavenit nebylo skutenm stavenitm, nbr puklou divadeln dekorac, na n je stavenit pouze namalovan. Zaala jsem si s tou prasklinou hrt, roziovat ji, vymlet si, co by bylo mono za n vidt. Tak jsem namalovala svj prvn cyklus obraz, kter jsem nazvala Kulisy. Nesml je samozejm nikdo vidt. Byli by m vyhodili ze koly. Vdycky byl vpedu perfektn realistick svt a za nm, jako za roztrenm pltnem dekorace, bylo vidt nco jinho, tajemnho nebo abstraktnho.

Odmlela se a jet dodala: Vpedu byla srozumiteln le a vzadu byla nesrozumiteln pravda.

Tereza poslouchala zase s tm neuvitelnm soustednm, kter poznal mlokter profesor na tvi ka, a zjiovala, e opravdu vechny Sabininy obrazy, minul i souasn, mluv stle o tomt, e jsou vechny souasnm setknm dvou tmat, dvou svt, e jsou jako fotografie vznikl dvojexpozic. Krajina, za kterou prosvt stoln

lampa. Ruka, kter protrhv zezadu pltno idylickho zti s jablky, oechy a rozatm vnonm stromkem.

Poctila k Sabin obdiv a protoe se malka chovala velice ptelsky, ten obdiv nebyl doprovzen strachem i nedvrou a.mnil se v sympatii.

Skoro zapomnla na to, e ji pila fotografovat. Sabina ji to musila sama pipomenout. Odtrhla oi od obraz a znovu uvidla gau, kter stl uprosted pokoje jako podium.

21. U gaue byl non stolek a na nm podstavec ve form

lidsk hlavy. Pesn takov mvaj holii a dvaj na nj paruky. Na Sabinin podstavci nebyla paruka nbr buinka. Sabina se usmla: To je buinka po mm ddekovi.

Takov klobouk, ern, tvrd, kulat, vidla Tereza jen ve filmu. Chaplin nosil takov klobouk. Usmla se, vzala buinku do ruky a dlouho si ji prohlela. Pak ekla: Chce abych t v ni vyfotografovala?

Sabina se t otzce dlouho smla. Tereza odloila buinku, vzala do ruky apart a zaala fotografovat: Kdy u to trvalo mlem hodinu, ekla najednou: Nechce, abych t vyfotografovala nahou?

Nahou? zasmla se Sabina. Ano, opakovala Tereza staten svj nvrh. Na to se

musme napit, ekla Sabina a otevela lhev vina. Tereza ctila slabost v tle, byla zamlkl, zatmco Sabina

krela po pokoji se sklenkou vna a rozhovoila se o ddekovi, kter byl starostou malho msta; Sabina ho nikdy nepoznala;jedin, co po nm zbylo,je tenhle klobouk a pak jedna fotografie, na n je tribuna, kde stoj vedle sebe

nkolik malomstskch hodnost; jeden z nich je ddeek; nen vbec jasn, co na t tribun dlaj, snad jsou ptomni njak slavnosti, snad odhaluj pomnk njakmu jinmu hodnosti, kter tak nosil buinku pi slavnostnch pleitostech.

Sabina vyprvla dlouze o buince a ddekovi a kdy dopila tet sklenku, ekla: Pokej, a odela do koupelny.

Vrtila se v koupacm plti. Tereza vzala do ruky apart a piloila si ho k oku. Sabina ped n rozhrnula pl.

22. Apart slouil Tereze zrove jako mechanick oko,jm

pozorovala Tomovu milenku, i jako zvoj, kterm si ped n kryla tv. Sabina potebovala urit as, ne se odhodlala odhodit pl docela. Situace, v n se octla, byla pece jen o nco obtnj, ne pedpokldala. Kdy fotografovni trvalo nkolik minut, pistoupila k Tereze a ekla: Te budu fotografovat j tebe. Svlkni se.

Slova svlkni se slyela Sabina mnohokrt od Tome a utkvla ji v mysli. Byl to tedy Tomv rozkaz, kter te Tomova milenka adresovala Tomov en. Spojil ob eny stejnou magickou vtou.

Byl to jeho zpsob, jak mnit neekan nevinnou konverzaci se enami v erotickou situaci: nikoli pohlazenm, dotekem, lichocenm, prosbami, ale rozkazem, kter ekl nhle, neekan, tichm hlasem, ale pece drazn a autoritativn a s fyzickm odstupem: nikdy se v t chvli eny nedotkal. I Tereze asto ekl pln stejnm tnem svlkni se! a i kdy to ekl tie, i kdy to jen eptal, byl to rozkaz a ona poctila vdycky vzruen z toho, e poslouch. Te uslyela stejn slovo a chu uposlechnout byla snad

jet vt, protoe uposlechnout nkoho cizho je zvltn lenstv, lenstv v tomto ppad jet o to krsnj, e rozkaz nevyslovuje mu, ale ena.

Sabina si od n vzala apart a Tereza se svlkla. Stla ped Sabinou nah a odzbrojen. Doslova odzbrojen, to jest bez apartu, kterm si ped chvl kryla tv a zrove jm mila jako zbran na Sabinu. Byla dna Tomov milence na pospas. Ta krsn odevzdanost ji opjela. Touila, aby vteiny, kdy stoj nah proti n, nikdy nekonily.

Myslm, e i Sabinu ovanulo zvltn kouzlo situace, kdy ped ni stla ena jejho milence, podivn ode vzdan a plach. Dvakrt nebo tikrt cvakla spout a pak, jako by se lekla toho okouzlen a chtla ho rychle zaplait, hlasit se rozesmla.

Tereza se rozesmla t a ob eny se oblkly.

23. Vechny pedchoz zloiny rusk e se dly pikryty

diskrtnm stnem. Deportace pl milinu Litevc, zavradn statisc Polk, likvidace krymskch Tatar, to vechno zstalo v pamti bez fotografickch dokument a tedy vlastn jako cosi nedokazatelnho, co bude dve i pozdji prohleno za mystifikaci. Naproti tomu pepadeni eskoslovenska v roce 1968 je cel vyfotografovno a nafilmovno, uloeno v archvech celho svta.

et fotografov a kameramani si uvdomili, e prv oni mohou vykonat to jedin, co se jet vykonat dalo: zachovat pro dalekou budoucnost obraz nsil. Tereza byla plnch sedm dn na ulicch a fotografovala rusk vojky a dstojnky ve vech situacch, kter je kompromitovaly. Rusov nevdli, co dlat. Byli pln instruovni, jak se maj

chovat, kdy po nich bude nkdo stlet nebo hzet kameny, ale nikdo jim nedal pokyny, co dlat, kdy na n nkdo nam objektiv apartu.

Vyfotografovala spoustu film. Asi polovinu z nich rozdala v nevyvolanm negativu zahraninm urnalistm (hranice byly stle oteveny, novini pijdli z ciziny alespo na skok a byli vdni za kad dokument). Mnoh z nich se objevily v nejrznjch zahraninch novinch: byly na nich tanky, hrozc psti, poboen domy, mrtvi pikryti zkrvavenou erveno-modro-blou vlajkou, mladci na motocyklech, kte ve zbsil rychlosti jezdili kolem tank a mvali nrodnmi prapory na dlouhch erdch, a mlad dvky v neuviteln krtkch suknch, kter provokovaly uboh rusk vojky, sexuln vyhladovl, a lbaly se ped jejich oima s neznmmi kolemjdoucmi. ekl jsem ji, e rusk invaze nebyla jen tragdie, ale t slavnost nenvisti pln podivn (a nikdy nikomu ji nevysvtliteln) euforie.

24. Odvezla si s-sebou do vcarska asi padest fotografi,

kter sama vyvolala se v p a umnm. la je nabdnout velkmu obrzkovmu asopisu. Redaktor ji pijal vldn (vichni ei nosili jet kolem hlavy aureolu svho netst, kter dojmalo dobr vcary), posadil ji do kesla, prohlel si snmky, chvlil je a vysvtlil j, e nyn, kdy u od udlosti uplynul jist as, nemaj (pesto, e jsou velice krsn!) dnou nadji na uveejnn.

Ale v Praze,nic neskonilo! pro testovala a snaila se mu vysvtlit patnou nminou, e prv nyn, kdy je zem okupovan, v tovrnch se zakldaj na vzdory vemu dlnick samosprvy, studenti stvkuj na protest proti

okupaci a cel zem si dle ije po svm. Vdy prv to je neuviteln! A nikoho to u nezajm!

Redaktor byl rd kdy do mstnosti vstoupila energick ena a peruila jejich konverzaci. Podvala mu sloku a ekla: To je ta report o nudistick pli.

Redaktor byl jemn lovk a bl se, e eka, kter fotografovala lanky, bude povaovat obraz nahch lid

na pli za frivoln. Poloil proto sloku hodn daleko na kraj stolu a honem ekl pchoz en: Pedstavm ti tvou praskou kolegyni. Pinesla mi ndhern fotky.

ena stiskla Tereze ruku a vzala si jej snmky. Podvejte se zatm na ty moje, ekla.

Tereza se nathla ke sloce a vyala z ni fotografie. Redaktor Tereze ekl skoro omluvnm hlasem: To je prav opak toho, co jste fotografovala vy. Tereza ekla: Ale kde pak. To je tot

Nikdo lto vt nerozuml a i mn dl jist pote vysvtlit, co vlastn chtla Tereza ci, kdy pirovnala nudistickou pl k rusk invazi. Dvala se na fotografie a dlouho zstala u jedn, kde stla v krouku tylenn rodina: nah matka sklonn k dtem, take velik cecky z n visely dol, jako visej koze nebo krv, a zezadu stejn sklonn mu, jeho pytlk vypadal t jako jaksi miniaturn vemeno.

Nelb se vm? ptal se redaktor. Je to krsn vyfotografovan. Sp tma ji okuje, ekla fotografka. Je na vs hned

vidt, e byste na nudistickou pl nela. Ne ekla Tereza. Redaktor se usml: Pece jenom je poznat, odkud jste

pila. Komunistick zem jsou stran puritnsk. Fotografka ekla s mateskou laskavost: Nah tla, na

tom nic nen! To je normln! Vechno, co je normln, je krsn!

Tereza si vzpomnla na svou matku, jak chodila nah po byt. Slyela v duchu smch, kter se ozval za jejmi zdy, kdy utkala zatahovat zclony, aby nahou matku nikdo nevidl.

25. Fotografka pozvala Terezu na kvu do kantny.Ty

snmky, co jste udlala, jsou velice zajmav. Vimla jsem si, e mte ohromn smysl pro ensk tlo. Vte, na co myslm! Ty mlad eny v provokativnch postojch!

Jak se lbaj ped ruskmi tanky? Ano. Byla byste znamenit fotografka md.

Potebovalo by to ovem spojit se s njakou modelkou. Nejsp s nkm, kdo sm teprve hled uplatnn jako vy. Mohla byste potom udlat pro njakou firmu snmky na ukzku. Stlo by vs to ovem urit as, ne byste prorazila. Mezitm bych pro vs mohla ud lat jedinou vc. Pedstavit vs redaktorovi, kter vede rubriku Nae zahrdka. Mon e by tam potebovali fotky kaktus, r a tak.

Moc vm dkuji, ekla Tereza upmn, protoe vidla, e ena naproti n je plna ochoty.

Ale pak si ekla: pro bych mla fotografovat kaktusy? A ctila nechu opakovat jet jednou to, co u podstoupila v Praze: boj o zamstnn,. o kariru, o kadou publikovanou fotografii. Nebyla nikdy ctidostiv z jeitnosti. To, co chtla, bylo uniknout z matina svta. Ano, bylo j to docela jasn: dlala fotografie s velkou horlivost, ale mohla tu horlivost vnovat jakkoli jin innosti, protoe fotografovn byl. jen prostedek dostat se dl a v a t vedle Tome.

ekla: Vte, mj mu je lka a uiv mne. Nemusm fotografovat.

Fotografka ekla: Nechpu, jak mete nechat fotografovn, kdy jste udlala tak krsn snmky!

Ano, fotografie za dn invaze, to bylo nco jinho. Ty nedlala kvli Tomovi. Ty dlala z vn. Ale ne z vn pro fotografovn, nbr z vn nenvisti. Takov situace se u nikdy opakovat nebude. Ostatn prv ty fotografie, co dlala z vn, u nikdo nechce, protoe nejsou aktuln. Jen kaktus je aktuln vn. A kaktusy ji nebav.

ekla: Jste na mne moc hodn. Ale zstanu radji doma. Nepotebuji,.bt zamstnna.

Fotografka ekla: To vs uspokojuje, bt doma? Tereza ekla: Sp ne fotografovat kaktusy. Fotografka ekla: I kdy fotografujete kaktusy,je to v

ivot. Kdy ijete jen pro manela, nen to v ivot. Tereza se stala nhle podrdn: Mj ivot je mj mu

a ne kaktusy. Tak fotografka mluvila podrdn: Chcete dokonce

ci, e jste astn? Tereza ekla (stle stejn podrdn): Ovem e jsem

astn! Fotografka ekla : To me ct jenom velice...nechtla

doci, co si myslila. Tereza ji doplnila: Chcete ci: velice omezen ena. Fotografka se ovldla a ekla: Ne omezen.

Anachronick. Tereza ekla zamylen: Mte pravdu. To je.pesn to,

co o mn k mj mu.

26. Ale Tom byl cel dny v nemocnici a ona byla doma

sama. Jet e mla Karenina a mohla s nm chodit na dlouh prochzky! Kdy se vrtila dom, sedla nad uebnic nminy a francouztiny. Ale bylo ji smutno a patn se soustedila. asto se j vracel na mysl projev, kter pronesl do rdia Dubek po svm nvratu z Moskvy. Zapomnla u docela na to, co kal, ale slyela pod jeho tesouc se hlas. Myslila na nho: ciz vojci ho zatkli, hlavu samostatnho sttu, v jeho vlastn zemi, odvlekli ho, dreli tyi dny nkde v ukrajinskch horch, naznaovali mu, e ho zastel, jako to udlali dvanct let pedtm jeho maarskmu pedchdci Imre Nagyovi, pak ho pevezli do Moskvy, poruili, aby se vykoupal, oholil, oblkl, uvzal kravatu, oznmili, e u nen uren k poprav, nadili, e se mus nadle pokldat za hlavu sttu, posadil za stl proti Brenvovi a donutili ho jednat.

Vrtil se pak ponen a mluvil k ponenmu nrodu. Byl tak ponen, e nemohl mluvit. Tereza nikdy nezapomene na ty hrozn pauzy uprosted jeho vt. Byl tak vyslen? Nemocen? Otrvili ho drogami? Anebo to nebylo ne zoufalstv? Jestli po Dubekovi nezstane nic, ty dlouh stran pauzy, kdy nemohl dchat, kdy ped celm nrodem, kter byl pilepen na pijmach, lapal po dechu, ty pauzy po nm zstanou. V tch pauzch byla cel hrza, kter dopadla na jejich zemi.

Bylo to sedmho dne invaze, poslouchala ten projev v redakci jednoho denku, kter se v tch dnech promnil v noviny odboje. Vichni, kdo tam Dubeka poslouchali, ho v t chvli nenvidli. Mli mu za zl kompromis, kter pipustil, ctili se poneni jeho ponenm a jeho slabost je urela.

Kdy si te v Curychu vzpomn na tu chvli, nect u k Dubekovi opovren. Slovo slabost j u nezn jako odsudek. Kdy je lovk konfrontovn s pesilou, je vdycky slab, i kdy m atletick tlo jako Dubek. Ta slabost, kter jim tehdy pipadala nesnesiteln, odpudiv a kter je vyhnala ze zem, ji nhle pitahovala. Uvdomovala si, e pat k slabm, do tbora slabch, do zem slabch a e jim m bt vrna prv proto, e jsou slab a lapaj po dechu uprosted vty.

Byla pitahovna tou slabost jako zvrat. Byla j pitahovna, protoe se sama ctila slab. Znovu zaala rlit a znovu se j tsly ruce. Tom to vidl a udlal gesto, kter dobe znala, vzal jej ruce do svch a chtl je uklidnit svm stiskem. Vytrhla se mu.

Co je ti? ekl. Nic. Co chce, abych pro tebe udlal? Chci, abys byl star. O deset let star. O dvacet let

star! Chtla tm ci: Chci, abys byl slab. Abys byl tak slab

jako j.

27. Karenin si sthovn do vcarska nikdy nepl. Karenin

nenvidl zmny. Pejskv as se nedje ve smru pmky, nepohybuje se dopedu pod dl, od jedn vci k dal. Dje se v kruhu podoben asu hodinovch ruiek, kter tak neb blzniv nkam dopedu, ale otej se dokola po cifernku, den ze dne po stejn drze. Stailo, e si v Praze koupili novou idli nebo pemstili kvtin a Karenin

to zaznamenal s nevol. Vyruilo ho to z jeho asu. Je to jako kdyby ruikm na cifernku pod vymovali slice.

Pesto se mu podailo brzy obnovit i v curyskm byt star d a star ceremonie. Stejn jako v Praze vyskoil za nimi rno na postel, aby je pivtal do dne, doprovzel pak Terezu na prvn rann nkup a vyadoval si jako v Praze pravidelnou prochzku.

Byl orlojem jejich ivota. Kdy na ni pichzely chvle beznadje, kala si, e mus vydret kvli nmu, protoe on je jet slab ne ona, snad jet slab ne Dubek a jej oputn vlast.

Vrtili se z prochzky a prv zvonil telefon. Zvedla sluchtko a ptala se, kdo vol.

Byl to ensk hlas, mluvil nmecky a doadoval se Tome. Ten hlas byl netrpliv a Tereze se zdlo, e se z nho ozv opovren. Kdy ekla, e Tom nen doma a e nev, kdy se vrt, ena na druh stran se zasmla a bez pozdravu poloila sluchtko.

Tereza vdla, e se nestalo vbec nic. Mohla to bt sestra Z nemocnice, pacientka, sekretka, kdokoli. Ale pesto byla rozruen a nemohla se vbec na nic soustedit. Tehdy si uvdomila. e ztratila i ten zbytek sly, kter mla kdysi v echch a e tento naprosto bezvznamn incident nen vbec s to unst.

Kdo je v cizin,jde v przdnm prostoru vysoko nadzem bez zchrann st, kterou lovku poskytuje jeho vlastn zem, kde m rodinu, kolegy, ptele a snadno se domluv jazykem, kter zn od dtstv. V Praze byla na Tomovi zvisl jen srdcem. Zde na nm zvis vm. Kdyby ji opustil, co by se tu s n stalo? M tedy prot u cel svj ivot ve strachu, e ho ztrat?

k si: Jejich setkn bylo od potku zaloeno na omylu. Anna Karenina, kterou tiskla pod pa, byla falen legitimace, kterou Tome oklamala. Vytvoili jeden pro

druhho peklo, i kdy se maj rdi. To, e se maj rdi, je dkazem, e chyba nen v nich samch, v jejich jednn nebo v jejich nestlm citu, ale v tom, e se k sob nehod, protoe on je siln a ona je slab. Je jako Dubek, kter dl uprosted jedin vty plminutovou pauzu, je jako jej vlast, kter kokt, lap po dechu a neme mluvit.

Ale prv ten slab mus umt bt siln a odejt, kdy ten siln je pli slab, ne aby uml slabmu ublit.

Tak si to kala a tiskla tv ke Kareninov chlupat hlav: Nezlob se, Karenine. Jet jednou bude musit zmnit byt.

28. Sedla p titna v koutku kup, tk kufr mla nad

hlavou. Karenin se j tiskl u nohou. Myslila na kuchae z restaurace, kde byla zamstnna, kdy ila u matky. Vyuval kad pleitosti, aby ji plcl po zadku a mnohokrt pede vemi vyzval, aby se s nm la vyspat. Bylo to zvltn, e myslila prv na nho. Pedstavoval pro ni pmo piklad veho, co se j hnusilo. Ale te nemyslela ne na to, e ho vyhled a ekne mu: kal jsi, e se se mnou chce vyspat. Jsem zde.

Touila udlat nco, aby u nebylo cesty zptky.Touila zniit brutln celou minulost svch poslednch sedmi let. Byla to. zvra. Omamujc, nepekonateln touha po pdu. Mohli bychom zvra tak nazvat opilstvm slabosti. lovk si uvdomuje svou slabost a nechce se j brnit, nbr poddat. Je opil svou slabost, chce bt jet slab, chce upadnout uprosted nmst, pede vemi, chce bt dole a jet n ne dole. Pesvdovala se o tom, e nezstane v

Praze a nebude u dlat fotografku. Vrt se do malho msta,z nho ji kdysi odvolal hlas Tome.

Ale kdy pijela do Prahy, musila tam pece jen njak as. zstat, aby zadila mnoho praktickch vc. Zaala svj odjezd odkldat.Tak uplynulo pt dn a v byt se nhle objevil Tom Karenin mu dlouho vyskakoval k tvi, take je na dlouhou chvli zbavil nutnosti nco si ct.

Bylo jim, jako by stli uprosted snhov pln a tsli se zimou.

Pak k sob pistoupili jako milenci, kte se dosud nepolbili.

Zeptal se: Vechno tu bylo v podku? Ano, odpovdla. Byla jsi v tdenku? Telefonovala jsem tam. A? Nic. ekala jsem. Na co? Neodpovdla. Nemohla mu ci, e ekala na nho.

29. Vracme se k okamiku, kter u znme. Tom byl

zoufal a bolel ho aludek. Usnul a velmi pozd v noci. Brzy pot se probudila Tereza. (Rusk letadla krouila

nad Prahou a v jejich hluku se nedalo spt.) Jej prvn mylenka byla: Vrtil se kvli n. Kvli n zmnil svj osud. Te u to nen on, kdo bude zodpovden za ni, te je ona zodpovdn za nho.

Ta odpovdnost ji pipadala nad jej sly.

Ale pak si najednou vzpomnla, e vera, chvl pot co se objevil ve dvech bytu, bilo na praskm kostele est hodin. Kdy se poprv setkali, sluba j konila v est. Vidla ho sedt ped sebou na lut lavice a slyela znt zvony na vi.

Ne, to nebyla povrivost, to byl smysl pro krsu, kter j z