Sniacutemky Slunce z 13 Mezna lY59 Vlevo nahoře ve vodlkoveacute čaacuteře L a vpravo nahoře ve v aacutepnikoveacute čaacuteře K v leto dolete vodiacutekoveacute čaacuteře Ha vprato dole t integraacutelniacutem světle (K člaacutenku na str 36) - Na prvniacute straně obaacutelky okoliacute kraacutet eru Copernicus sniacutemek objektivem 0 155 mm F = 236 cm ve spojeni s hranolovou speciaacutelniacute komOr01t negativniacute projekce na průměr alti 70 mm film

Kodak expoaacutece 3 sek (K člaacutenkti na str 29)

copy Řiacuteše hvězd - 1960 vydaacutevaacute ministers tvo školstviacute a kultury v n akladate ls tiacute Orbi

Řiacuteše hvězd Roč 41 (1960) č 2

Antoniacuten RUkl

SLEDUJEME DRAacuteHY KOSMICKYacuteCH RAKET

Koncem roku 1959 se staly hlavniacutem předmětem zaacutejmu lety sovětskyacutech kosmickyacutech raket k Měsiacuteci Na přednaacuteškaacutech besedaacutech a v diskusiacutech se ukaacutezalo že většina dotazů byla zaměřena ke draacuteze raket a to ve dvou směrech jednak na p-opis draacutehy jednak na jejiacute vyacuteklad podle zaacutekonů nebeskeacute mechaniky Dotazy druheacute skupiny jsou často obtiacutežneacute zejmeacutena jednaacute-li se o předpověď vyacutevoje draacutehy oběžneacute doby apod Pokud nejsou k disposici oficiaacutelniacute uacutedaje z vyacutepočetniacutech center jsou podobneacute předpovědi velmi problematickeacute zejmeacutena tehdy prochaacuteziacute-li raketa sfeacuterou aktivity Měsiacutece V takoveacutem přiacutepadě může spolehlivou předpověď vydat pouze poshyčetniacute stanice vybavenaacute vyacutekonnyacutemi počiacutetaciacutemi stroji a zaacutesobovanaacute plynule souřadnicemi rakety ziacuteskanyacutemi radiotelemetrickou soustavou Bez těchto předpokladů jsme odkaacutezaacuteni jen na velmi hrubeacute odhady jak se ukaacutezalo např v řiacutejnu 1959 během letu sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanice k Měsiacuteci kdy se v tisku objevovaly různeacute vesměs chybneacute odhady oběžneacute doby a doby trvaacuteniacute stanice (od jednoho oběhu do nekonečna) Jednaacute-li se tedy o předpověď vyacutevoje draacutehy můžeme v prvniacute faacutezi letu rakety odposhyvědět pouze obecnyacutem vyacutečtem možnostiacute ktereacute mohou nastat na zaacutekladě zaacutekonů nebeskeacute mechaniky Zde je širokeacute pole působnosti pro popularizaacuteshytory astronomie protože nebeskaacute mechanika dostaacutevaacute ve spojeniacute s astroshynautikou praktickou naacuteplň a zasloužiacute si většiacute pozornosti než dosud Vraťme se nyniacute k otaacutezce popisu draacutehy kteraacute je vlastniacutem obsahem tohoto

člaacutenku S troškou znalostiacute sfeacuterickeacute astronomie a prostoroveacute představivosti můžeme na zaacutekladě uacuteředniacutech zpraacutevo letu rakety zobrazit jejiacute draacutehu na vhodně zvolenou rovinu a tak naacutezornyacutem způsobem sledovat let rakety prostorem O takovyacute naacutekres doplňovanyacute denně podle čerstvyacutech zpraacutev bude vždy zaacutejem hlavně během obdobiacute letu rakety k vytčeneacutemu ciacuteli

Uacutedaje o poloze sovětskyacutech kosmickyacutech raket uveřejňuje tiskovaacute agenshytura SSSR (TASS) dvojiacutem způsobem V prveacute faacutezi letu (v bliacutezkosti Země) jsou pro určityacute okamžik moskevskeacuteho času TM udaacutevaacuteny zeměpisneacute soushyřadnice miacutesta ktereacute maacute raketu v zenitu tedy zeměpisnaacute šiacuteřka cp a zeměshypisnaacute deacutelka A a daacutele vzdaacutelenost od povrchu Země d (někdy takeacute vzdaacutelenost od středu Země r) Souřadnice rakety jsou tedy zadaacuteny ve tvaru

(TM rp A d) (1)

Později když se raketa značně vzdaacutelila od Země byacutevaacute uveřejňovaacutena jejiacute poloha na obloze v rovniacutekovyacutech souřadniciacutech je tedy udaacutena rektashyscense a deklinace oacute a vzdaacutelenost od středu Země r Souřadnice rakety jsou potom

(TM a or) (2)

25

Obr 1 Souřadnioe rakety R v průshymětu na rovinu rov niacuteku při pozoroshyvaacuteniacute od severniacuteho poacutelu Na obraacutezku značiacute y směr k jarniacutemu bodu) a r ekshytasoensi rakety) a O rektascensi Slunshyce) E časovou rovnici) A zeměpisnou šiacuteřku miacutesta) kter eacute maacute raketu v zenitu) rl vzdaacutelenost r akety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku a r 2 průshy

(to mět průvodiče rakety

Z tohoto druheacuteho způsobu zadaacutem budeme daacutele vychaacutezet při zobrazovaacuteniacute draacutehy a proto převedeme nejprve zadaacuteniacute tvaru (1) na tvar (2) Vzorec pro vyacutepočet rektascense rakety Ci odvodiacuteme z obraacutezku 1 kteryacute představuje průmět do roviny rovniacuteku pozorovanyacute od severniacuteho poacutelu Od středu Země je vyznačen směr k jarniacutemu bodu y Od tohoto směru počiacutetaacuteme rektascensi proti $měru pohybu hodinovyacutech ručiček Podle rektascence Slunce (ao)

vyhledaacuteme směr k praveacutemu Slunci Připojiacuteme-li k hodnotě a o časovou rovnici E dostaneme směr na s tředniacute slunce (přitom pozor na znashymeacutenko )

Daacutele nalezneme směr nulteacuteho (greenwichskeacuteho) poledniacuteku pro okamžik

- e ______bull 170 000 knr

97tOX QX ~ ~~s~~o~_ -66 000(111

8X-J

17 17 177000)1

t S V(jO km

4X toUT18 J 108 000krn

100 000 Itm

1 7 000 k m

26

T M bull Moskevskyacute čas převedeme nejprve na světovyacute čas TUT odečteniacutem třiacute hodin TUT = TM - 3h Uacutehel mezi nultyacutem poledniacutekem a středniacutem slunshycem je pak v našem přiacutepadě roven TUT - 12hbull Maacuteme-li vyhledaacuten směr nulteacuteho poledniacuteku můžeme podle udaneacute zeměpisneacute deacutelky A (počiacutetaneacute kladně na zaacutepad) najiacutet směr k raketě R Hledanyacute vyacuteraz pro rektascensi rakety bude tedy

a = ao + (] UT - 12h) - J + E (3)

Hodnoty ao a E vyhledaacuteme např ve Hvězdaacuteřskeacute ročence z denniacute efemeshyridy Slunce odkud je interpolujeme pro okamžik TUT Pro daneacute uacutečely postačiacute daacutele poklaacutedat zeměpisnou šiacuteřku cp za deklinaci o

Znaacuteme-li rovniacutekoveacute souřadnice rakety (a o) sestrojiacuteme snadno jejiacute průmět na rovinu rovniacuteku podle obr 1 v polaacuterniacutech souřadniciacutech (a rl) kde rl je vzdaacutelenost rakety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku

rl = r cos o (4)

Pro rl si zvoliacuteme vhodneacute měřiacutetko podle žaacutedaneacute velikosti naacutekresu Ke každeacute poloze si můžeme poznamenat datum a čas TUT po přiacutepadě i jineacute uveřejshyněneacute uacutedaje (vzdaacutelenost od Země a od Měsiacutece rychlost rakety apod) Jednotliveacute body pak spojujeme plynulou křivkou což se ovšem neobejde bez určityacutech chyb a extrapolaciacute (hlavně při letu kolem Měsiacutece) Pro prvniacute představu však takovyacute naacutekres postačiacute

Do našeho obraacutezku si zakresliacuteme rovněž draacutehu Měsiacutece Souřadnice Měshysiacutece (aec oJ) vyhledaacuteme z Hvězdaacuteřskeacute ročenky pro světovou půlnoc (Oh UT) nebo pro jineacute vhodneacute okamžiky (např pro časy TUT) Vzdaacuteleshynost středů Země a Měsiacutece (rec) vypočteme ze vzorce

13156106

rec = (5 )p

kde p je horizontaacutelniacute paralaxa Měsiacutece v obloukovyacutech vteřinaacutech (najdeme ji v ročence) Vzdaacutelenost Měsiacutece redukujeme rovněž na rovniacutek podle vztashyhu (4) Pro lepšiacute představu můžeme kreslit Měsiacutec ve většiacutem měřiacutetku a vyshyznačit na něm okamžitou faacutezi

Samotnyacute průmět na rovinu rovniacuteku naacutem však neposkytne vždy dokoshynalou představu o tvaru draacutehy rakety Např podle obr 2 kteryacute před3tashyvuje průmět draacutehy sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanice na rovinu rovniacuteku bychom mohli usoudit že draacuteha stanice je vyacutejimečně protaacutehlaacute elipsa (podobneacute zpraacutevy se skutečně objevily i v tisku) Pravyacute důvod byl však ve značneacutem sklonu roviny draacutehy stanice k rovině rovniacuteku

Pro lepšiacute představu je proto vhodneacute sestrojit daacutele druhyacute průmět draacutehy a to na rovinu kolmou k rovině rovniacuteku a prochaacutezejiacuteciacute např hlavniacute osou

Obr 2 Draacuteha sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stan1ce v průmětu na rovinu světoveacuteho rovniacuteku ČaSiacuteoveacute uacutedaje jsou ve světoveacutem čase (UT) Polohy Měsiacutece platiacute pro Oh UT Piacutesmeny F jsou označeny polohy meziplanetaacuterniacute stashynice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany Symbolem 0 je vyz1Wčen směr ke Slunci (Měsiacutec) stanice a Slunce jsou fUJ jedneacute přiacutemce) Deformace draacutehy mezi 5 a 6 X vznikla při průchodu stanice sfeacuterou aktivity Měsiacutece změnil se sklon draacutehy stanice k rovině rovniacuteku a stamice se začala pohybovat

na sever (mz obr 3)

27

16 17 15 17

IJ Ir

12 7

mJshy~4X 10 4X 1Q59

8 7

5 i7 fr F 7 7

t ) )0

fOOOOOkm -Zf-X----r6 17 16 - IOrJO fld a

6 X___

O

Obr 3 Prumět sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanioe na rovinu kolmou k rovině světoveacuteho rovniacuteku) prochaacutezejiacuteciacute hbavniacute osou draacutehy stanice Piacutesmeny F jsou oZ11Jačeny polohy stanice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany

Měsiacutece

draacutehy rakety nebo jinyacutem vhodnyacutem směrem kteryacute Se přimykaacute ke draacuteze rakety Na obr 1 je piacutesmenem p označena průsečnice takoveacute roviny s rovi~ nou rovniacuteku Odtud můžeme takeacute graficky stanovit druhyacute průmět průshyvodiče rakety r2 jako vzdaacutelenost paty kolmice R 2 od počaacutetku (středu Země) V pravouacutehlyacutech souřadniciacutech pak vynaacutešiacuteme vodorovně vzdaacutelenost r2 a svisle vyacutešku rakety nad (nebo pod) rovniacutekem r3 kterou vypočteme ze vzorce

r3 = r sin O (6)

Tento vztah podDbně jako rovnici (4) můžeme ovšem řešit takeacute graficky Druhyacute průmět draacutehy sovětskeacute meziplanetaacuterniacute stanice je na obr 3

Protože trajektorie letu kosmickeacute rakety je velmi složitaacute prostorovaacute křivka nebudou někdy pro uacuteplnou představu stačit ani oba průměty (zvlaacuteště lidem s menšiacute prostorDvou představjvostiacute) Je-li k disposici dostashytek uacutedajů o poloze rakety je proto vhodnějšiacute sestrojit naacutezornyacute kosouacutehlyacute průmět draacutehy (jakyacute např uveřejnila TASS) nebo sestavit draacutetěnyacute model draacutehy Naacutevod na podobneacute konstrukce se vymykaacute z rozsahu tohDto člaacutenku ale čtenaacuteř znalyacute deskriptivniacute geometrie si s nimi jistě poradiacute Pouheacute čiacuteselneacute uacutedaje o poloze rakety jsou pro nezasvěceneacuteho člověka sucheacute a nenaacutezorneacute Obraacutezek napoviacute viacutece a bude dobryacutem pomocniacutekem popularizaacutetora astroshynomie

KOMETA BURNHAM 1959k

P osledniacute kometu minuleacuteho rolku objevil 30 prosince Burnham na ihvězdaacuteTně ve Fla gs taffu v USA V době objevu byla rkometa v souhyězldi Ryb a jevila se jako difuzniacute obj ekt 11 hvězdneacute velikosti bez centraacutelniacute IkoludenZ3ce a bez ohonu Dne 2 ledna 1960 byla j8JsnolSlt 14m dne 4 ledna 1960 16m a byla potZorovaacutena ltentraacutelniacute kondenzace a ohollllkratšiacute než 1deg J B

28

Karel Herm ann-Otavshyacute

PODMIacuteNKY ROZLIŠENIacute V ASTRONOMICKEacute FOTOGRAFII

I když pro většinu uacutekolů postačiacute uspokojivyacute průměr fotografickyacutech registraciacute přece se snažiacuteme ziacuteskat sniacutemky co nejostřejšiacute neboť s miacuterou rozlišeniacute stoupaacute takeacute zpravidla vědeckaacute informace sniacutemkem ziacuteskanaacute Během MGR a kolem něho věnoval autor takeacute technickeacute straacutence těchto probleacutemů pozornost a časem mohla byacutet vyvinu ta a prakticky prověřena různaacute usposhyřaacutedaacuteniacute přiacutestrojovaacute a různeacute pracovniacute metody Neuškodiacute uvědomit si předem na některyacutech přiacutekladech podmiacutenky fotografickeacuteho rozlišeniacute vyplyacutevajiacuteciacute z povahy světla middotzaacutesad geometrickeacute optiky a současneacuteho stavu fotochemie

Za podmiacutenky postačujiacuteciacute kvality emulze rovnaacute se nejmenšiacute fotograficky zobrazitelnaacute podrobnost asi polovině vlnoveacute deacutelky přiacuteslušneacuteho světla tedy pro průměrneacute podmiacutenky asi 03 mikronu (Je to obdoba nejmenšiacuteho optickyacutem mikroskopem postřehnutelneacuteho předmětu) Uvaacutežiacuteme-li daacutele jedshynoduchou rovnici (navrženou Angererem) že rozměr nejmenšiacuteho určityacutem objektivem vykresleneacuteho předmětu vyjaacutedřenyacute v mikronech se rovnaacute svěshytelnosti tohoto objektivu tedy ohniskoveacute vzdaacutelenosti F) lomeneacute průměshyrem D) dospějeme k tomu že sniacutemek mezneacute povahou světla podmiacuteněneacute ostrosti může byacutet vytvořen jen objektivem maxLrnaacutelniacute dosažitelneacute světelshynosti kteraacute je asi 04 tedy prakticky jedině imerzniacutem objektivem mikroshyskopickyacutem o velikeacute apertuře (Apertura je poloměr objektivu lomenyacute F J

tedy např objektiv o světelnosti 1 maacute aperturu 05 a maximaacutelniacute apertura dosažitelnaacute u imerzniacutech objektivů byacutevaacute asi 13) Z hlediska fotochemickeacuteho je zajiacutemaveacute že se podařilo zatiacutem ovšem jen laboratorně vytvořit emulze s tak jemnyacutem zrnem a tak nepatrnou difuziacute že ostrost obrazu je podmiacuteshyněna jen opticky Podařilo se takto fotografickou cestou zhotovit škaacutely po jednotlivyacutech mikronech či reprodukovat čitelně tiskovou straacutenku na forshymaacutet 01 X 01 mm

S těmito maximy nebudeme ovšem pracovat Naznačenaacute rovnice Angereshyrova naacutem však ukazuje že např v ohnisku refraktoru světelnosti 15 maacute nejmenšiacute vykreslenyacute detail rozměr 15 mikronuacute tedy že ostrost našeho sniacutemku je charakterisovaacutena asi 70 čaacuterkami na 1 mm Tato rovnice platiacute plně jen pro objektivy s tzv plnou teorii odpoviacutedajiacuteciacute rozlišivostiacute tedy prakticky pro astronomickeacute a mikroskopickeacute objektivy nikoli však pro světelneacute a s ohledem na velikeacute pole kompromisně korigovaneacute fotografickeacute objektivy i když Se mnoheacute moderniacute konstrukce jejiacutem podmiacutenkaacutem značně bliacuteŽiacute a po určiteacutem zacloněniacute je většinou spluacuteujiacute I když lze naznačeneacute rozlišeniacute 70 na některeacute dosažitelneacute zejmeacutena dokumentačniacute emulze zachytit přece jsou tu dalšiacute faktory ktereacute mluviacute pro uacutečelneacute ekvivalentniacute prodloushyženiacute ohniska např 3 až 6naacutesobneacute tak aby nejmenšiacute detail na citliveacute vrstvě měl rozměr 005 až 01 mm Vedle zrnitosti emulze je třeba uvaacutežit hlavně difuzi neboli rozptyl světla v citliveacute vrstvě kteryacute zaacutevisiacute jednak na průshyhlednosti vrstvy jednak na vhodneacute kombinaci vrstev citlivyacutech sensibilizaacuteshytorů a vrstev izolaacuternIacutech Jelikož informačniacute hodnota sniacutemku zaacuteležiacute pak nejen na jeho ostrosti nyacutebrž takeacute na jeho kontrastu podmiacuteněneacutem hlavně gradaciacute vrstvy nelze tu teoreticky odvodit nějakyacute spolehlivyacute předpis Čiacutem

29

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Řiacuteše hvězd Roč 41 (1960) č 2

Antoniacuten RUkl

SLEDUJEME DRAacuteHY KOSMICKYacuteCH RAKET

Koncem roku 1959 se staly hlavniacutem předmětem zaacutejmu lety sovětskyacutech kosmickyacutech raket k Měsiacuteci Na přednaacuteškaacutech besedaacutech a v diskusiacutech se ukaacutezalo že většina dotazů byla zaměřena ke draacuteze raket a to ve dvou směrech jednak na p-opis draacutehy jednak na jejiacute vyacuteklad podle zaacutekonů nebeskeacute mechaniky Dotazy druheacute skupiny jsou často obtiacutežneacute zejmeacutena jednaacute-li se o předpověď vyacutevoje draacutehy oběžneacute doby apod Pokud nejsou k disposici oficiaacutelniacute uacutedaje z vyacutepočetniacutech center jsou podobneacute předpovědi velmi problematickeacute zejmeacutena tehdy prochaacuteziacute-li raketa sfeacuterou aktivity Měsiacutece V takoveacutem přiacutepadě může spolehlivou předpověď vydat pouze poshyčetniacute stanice vybavenaacute vyacutekonnyacutemi počiacutetaciacutemi stroji a zaacutesobovanaacute plynule souřadnicemi rakety ziacuteskanyacutemi radiotelemetrickou soustavou Bez těchto předpokladů jsme odkaacutezaacuteni jen na velmi hrubeacute odhady jak se ukaacutezalo např v řiacutejnu 1959 během letu sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanice k Měsiacuteci kdy se v tisku objevovaly různeacute vesměs chybneacute odhady oběžneacute doby a doby trvaacuteniacute stanice (od jednoho oběhu do nekonečna) Jednaacute-li se tedy o předpověď vyacutevoje draacutehy můžeme v prvniacute faacutezi letu rakety odposhyvědět pouze obecnyacutem vyacutečtem možnostiacute ktereacute mohou nastat na zaacutekladě zaacutekonů nebeskeacute mechaniky Zde je širokeacute pole působnosti pro popularizaacuteshytory astronomie protože nebeskaacute mechanika dostaacutevaacute ve spojeniacute s astroshynautikou praktickou naacuteplň a zasloužiacute si většiacute pozornosti než dosud Vraťme se nyniacute k otaacutezce popisu draacutehy kteraacute je vlastniacutem obsahem tohoto

člaacutenku S troškou znalostiacute sfeacuterickeacute astronomie a prostoroveacute představivosti můžeme na zaacutekladě uacuteředniacutech zpraacutevo letu rakety zobrazit jejiacute draacutehu na vhodně zvolenou rovinu a tak naacutezornyacutem způsobem sledovat let rakety prostorem O takovyacute naacutekres doplňovanyacute denně podle čerstvyacutech zpraacutev bude vždy zaacutejem hlavně během obdobiacute letu rakety k vytčeneacutemu ciacuteli

Uacutedaje o poloze sovětskyacutech kosmickyacutech raket uveřejňuje tiskovaacute agenshytura SSSR (TASS) dvojiacutem způsobem V prveacute faacutezi letu (v bliacutezkosti Země) jsou pro určityacute okamžik moskevskeacuteho času TM udaacutevaacuteny zeměpisneacute soushyřadnice miacutesta ktereacute maacute raketu v zenitu tedy zeměpisnaacute šiacuteřka cp a zeměshypisnaacute deacutelka A a daacutele vzdaacutelenost od povrchu Země d (někdy takeacute vzdaacutelenost od středu Země r) Souřadnice rakety jsou tedy zadaacuteny ve tvaru

(TM rp A d) (1)

Později když se raketa značně vzdaacutelila od Země byacutevaacute uveřejňovaacutena jejiacute poloha na obloze v rovniacutekovyacutech souřadniciacutech je tedy udaacutena rektashyscense a deklinace oacute a vzdaacutelenost od středu Země r Souřadnice rakety jsou potom

(TM a or) (2)

25

Obr 1 Souřadnioe rakety R v průshymětu na rovinu rov niacuteku při pozoroshyvaacuteniacute od severniacuteho poacutelu Na obraacutezku značiacute y směr k jarniacutemu bodu) a r ekshytasoensi rakety) a O rektascensi Slunshyce) E časovou rovnici) A zeměpisnou šiacuteřku miacutesta) kter eacute maacute raketu v zenitu) rl vzdaacutelenost r akety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku a r 2 průshy

(to mět průvodiče rakety

Z tohoto druheacuteho způsobu zadaacutem budeme daacutele vychaacutezet při zobrazovaacuteniacute draacutehy a proto převedeme nejprve zadaacuteniacute tvaru (1) na tvar (2) Vzorec pro vyacutepočet rektascense rakety Ci odvodiacuteme z obraacutezku 1 kteryacute představuje průmět do roviny rovniacuteku pozorovanyacute od severniacuteho poacutelu Od středu Země je vyznačen směr k jarniacutemu bodu y Od tohoto směru počiacutetaacuteme rektascensi proti $měru pohybu hodinovyacutech ručiček Podle rektascence Slunce (ao)

vyhledaacuteme směr k praveacutemu Slunci Připojiacuteme-li k hodnotě a o časovou rovnici E dostaneme směr na s tředniacute slunce (přitom pozor na znashymeacutenko )

Daacutele nalezneme směr nulteacuteho (greenwichskeacuteho) poledniacuteku pro okamžik

- e ______bull 170 000 knr

97tOX QX ~ ~~s~~o~_ -66 000(111

8X-J

17 17 177000)1

t S V(jO km

4X toUT18 J 108 000krn

100 000 Itm

1 7 000 k m

26

T M bull Moskevskyacute čas převedeme nejprve na světovyacute čas TUT odečteniacutem třiacute hodin TUT = TM - 3h Uacutehel mezi nultyacutem poledniacutekem a středniacutem slunshycem je pak v našem přiacutepadě roven TUT - 12hbull Maacuteme-li vyhledaacuten směr nulteacuteho poledniacuteku můžeme podle udaneacute zeměpisneacute deacutelky A (počiacutetaneacute kladně na zaacutepad) najiacutet směr k raketě R Hledanyacute vyacuteraz pro rektascensi rakety bude tedy

a = ao + (] UT - 12h) - J + E (3)

Hodnoty ao a E vyhledaacuteme např ve Hvězdaacuteřskeacute ročence z denniacute efemeshyridy Slunce odkud je interpolujeme pro okamžik TUT Pro daneacute uacutečely postačiacute daacutele poklaacutedat zeměpisnou šiacuteřku cp za deklinaci o

Znaacuteme-li rovniacutekoveacute souřadnice rakety (a o) sestrojiacuteme snadno jejiacute průmět na rovinu rovniacuteku podle obr 1 v polaacuterniacutech souřadniciacutech (a rl) kde rl je vzdaacutelenost rakety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku

rl = r cos o (4)

Pro rl si zvoliacuteme vhodneacute měřiacutetko podle žaacutedaneacute velikosti naacutekresu Ke každeacute poloze si můžeme poznamenat datum a čas TUT po přiacutepadě i jineacute uveřejshyněneacute uacutedaje (vzdaacutelenost od Země a od Měsiacutece rychlost rakety apod) Jednotliveacute body pak spojujeme plynulou křivkou což se ovšem neobejde bez určityacutech chyb a extrapolaciacute (hlavně při letu kolem Měsiacutece) Pro prvniacute představu však takovyacute naacutekres postačiacute

Do našeho obraacutezku si zakresliacuteme rovněž draacutehu Měsiacutece Souřadnice Měshysiacutece (aec oJ) vyhledaacuteme z Hvězdaacuteřskeacute ročenky pro světovou půlnoc (Oh UT) nebo pro jineacute vhodneacute okamžiky (např pro časy TUT) Vzdaacuteleshynost středů Země a Měsiacutece (rec) vypočteme ze vzorce

13156106

rec = (5 )p

kde p je horizontaacutelniacute paralaxa Měsiacutece v obloukovyacutech vteřinaacutech (najdeme ji v ročence) Vzdaacutelenost Měsiacutece redukujeme rovněž na rovniacutek podle vztashyhu (4) Pro lepšiacute představu můžeme kreslit Měsiacutec ve většiacutem měřiacutetku a vyshyznačit na něm okamžitou faacutezi

Samotnyacute průmět na rovinu rovniacuteku naacutem však neposkytne vždy dokoshynalou představu o tvaru draacutehy rakety Např podle obr 2 kteryacute před3tashyvuje průmět draacutehy sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanice na rovinu rovniacuteku bychom mohli usoudit že draacuteha stanice je vyacutejimečně protaacutehlaacute elipsa (podobneacute zpraacutevy se skutečně objevily i v tisku) Pravyacute důvod byl však ve značneacutem sklonu roviny draacutehy stanice k rovině rovniacuteku

Pro lepšiacute představu je proto vhodneacute sestrojit daacutele druhyacute průmět draacutehy a to na rovinu kolmou k rovině rovniacuteku a prochaacutezejiacuteciacute např hlavniacute osou

Obr 2 Draacuteha sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stan1ce v průmětu na rovinu světoveacuteho rovniacuteku ČaSiacuteoveacute uacutedaje jsou ve světoveacutem čase (UT) Polohy Měsiacutece platiacute pro Oh UT Piacutesmeny F jsou označeny polohy meziplanetaacuterniacute stashynice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany Symbolem 0 je vyz1Wčen směr ke Slunci (Měsiacutec) stanice a Slunce jsou fUJ jedneacute přiacutemce) Deformace draacutehy mezi 5 a 6 X vznikla při průchodu stanice sfeacuterou aktivity Měsiacutece změnil se sklon draacutehy stanice k rovině rovniacuteku a stamice se začala pohybovat

na sever (mz obr 3)

27

16 17 15 17

IJ Ir

12 7

mJshy~4X 10 4X 1Q59

8 7

5 i7 fr F 7 7

t ) )0

fOOOOOkm -Zf-X----r6 17 16 - IOrJO fld a

6 X___

O

Obr 3 Prumět sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanioe na rovinu kolmou k rovině světoveacuteho rovniacuteku) prochaacutezejiacuteciacute hbavniacute osou draacutehy stanice Piacutesmeny F jsou oZ11Jačeny polohy stanice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany

Měsiacutece

draacutehy rakety nebo jinyacutem vhodnyacutem směrem kteryacute Se přimykaacute ke draacuteze rakety Na obr 1 je piacutesmenem p označena průsečnice takoveacute roviny s rovi~ nou rovniacuteku Odtud můžeme takeacute graficky stanovit druhyacute průmět průshyvodiče rakety r2 jako vzdaacutelenost paty kolmice R 2 od počaacutetku (středu Země) V pravouacutehlyacutech souřadniciacutech pak vynaacutešiacuteme vodorovně vzdaacutelenost r2 a svisle vyacutešku rakety nad (nebo pod) rovniacutekem r3 kterou vypočteme ze vzorce

r3 = r sin O (6)

Tento vztah podDbně jako rovnici (4) můžeme ovšem řešit takeacute graficky Druhyacute průmět draacutehy sovětskeacute meziplanetaacuterniacute stanice je na obr 3

Protože trajektorie letu kosmickeacute rakety je velmi složitaacute prostorovaacute křivka nebudou někdy pro uacuteplnou představu stačit ani oba průměty (zvlaacuteště lidem s menšiacute prostorDvou představjvostiacute) Je-li k disposici dostashytek uacutedajů o poloze rakety je proto vhodnějšiacute sestrojit naacutezornyacute kosouacutehlyacute průmět draacutehy (jakyacute např uveřejnila TASS) nebo sestavit draacutetěnyacute model draacutehy Naacutevod na podobneacute konstrukce se vymykaacute z rozsahu tohDto člaacutenku ale čtenaacuteř znalyacute deskriptivniacute geometrie si s nimi jistě poradiacute Pouheacute čiacuteselneacute uacutedaje o poloze rakety jsou pro nezasvěceneacuteho člověka sucheacute a nenaacutezorneacute Obraacutezek napoviacute viacutece a bude dobryacutem pomocniacutekem popularizaacutetora astroshynomie

KOMETA BURNHAM 1959k

P osledniacute kometu minuleacuteho rolku objevil 30 prosince Burnham na ihvězdaacuteTně ve Fla gs taffu v USA V době objevu byla rkometa v souhyězldi Ryb a jevila se jako difuzniacute obj ekt 11 hvězdneacute velikosti bez centraacutelniacute IkoludenZ3ce a bez ohonu Dne 2 ledna 1960 byla j8JsnolSlt 14m dne 4 ledna 1960 16m a byla potZorovaacutena ltentraacutelniacute kondenzace a ohollllkratšiacute než 1deg J B

28

Karel Herm ann-Otavshyacute

PODMIacuteNKY ROZLIŠENIacute V ASTRONOMICKEacute FOTOGRAFII

I když pro většinu uacutekolů postačiacute uspokojivyacute průměr fotografickyacutech registraciacute přece se snažiacuteme ziacuteskat sniacutemky co nejostřejšiacute neboť s miacuterou rozlišeniacute stoupaacute takeacute zpravidla vědeckaacute informace sniacutemkem ziacuteskanaacute Během MGR a kolem něho věnoval autor takeacute technickeacute straacutence těchto probleacutemů pozornost a časem mohla byacutet vyvinu ta a prakticky prověřena různaacute usposhyřaacutedaacuteniacute přiacutestrojovaacute a různeacute pracovniacute metody Neuškodiacute uvědomit si předem na některyacutech přiacutekladech podmiacutenky fotografickeacuteho rozlišeniacute vyplyacutevajiacuteciacute z povahy světla middotzaacutesad geometrickeacute optiky a současneacuteho stavu fotochemie

Za podmiacutenky postačujiacuteciacute kvality emulze rovnaacute se nejmenšiacute fotograficky zobrazitelnaacute podrobnost asi polovině vlnoveacute deacutelky přiacuteslušneacuteho světla tedy pro průměrneacute podmiacutenky asi 03 mikronu (Je to obdoba nejmenšiacuteho optickyacutem mikroskopem postřehnutelneacuteho předmětu) Uvaacutežiacuteme-li daacutele jedshynoduchou rovnici (navrženou Angererem) že rozměr nejmenšiacuteho určityacutem objektivem vykresleneacuteho předmětu vyjaacutedřenyacute v mikronech se rovnaacute svěshytelnosti tohoto objektivu tedy ohniskoveacute vzdaacutelenosti F) lomeneacute průměshyrem D) dospějeme k tomu že sniacutemek mezneacute povahou světla podmiacuteněneacute ostrosti může byacutet vytvořen jen objektivem maxLrnaacutelniacute dosažitelneacute světelshynosti kteraacute je asi 04 tedy prakticky jedině imerzniacutem objektivem mikroshyskopickyacutem o velikeacute apertuře (Apertura je poloměr objektivu lomenyacute F J

tedy např objektiv o světelnosti 1 maacute aperturu 05 a maximaacutelniacute apertura dosažitelnaacute u imerzniacutech objektivů byacutevaacute asi 13) Z hlediska fotochemickeacuteho je zajiacutemaveacute že se podařilo zatiacutem ovšem jen laboratorně vytvořit emulze s tak jemnyacutem zrnem a tak nepatrnou difuziacute že ostrost obrazu je podmiacuteshyněna jen opticky Podařilo se takto fotografickou cestou zhotovit škaacutely po jednotlivyacutech mikronech či reprodukovat čitelně tiskovou straacutenku na forshymaacutet 01 X 01 mm

S těmito maximy nebudeme ovšem pracovat Naznačenaacute rovnice Angereshyrova naacutem však ukazuje že např v ohnisku refraktoru světelnosti 15 maacute nejmenšiacute vykreslenyacute detail rozměr 15 mikronuacute tedy že ostrost našeho sniacutemku je charakterisovaacutena asi 70 čaacuterkami na 1 mm Tato rovnice platiacute plně jen pro objektivy s tzv plnou teorii odpoviacutedajiacuteciacute rozlišivostiacute tedy prakticky pro astronomickeacute a mikroskopickeacute objektivy nikoli však pro světelneacute a s ohledem na velikeacute pole kompromisně korigovaneacute fotografickeacute objektivy i když Se mnoheacute moderniacute konstrukce jejiacutem podmiacutenkaacutem značně bliacuteŽiacute a po určiteacutem zacloněniacute je většinou spluacuteujiacute I když lze naznačeneacute rozlišeniacute 70 na některeacute dosažitelneacute zejmeacutena dokumentačniacute emulze zachytit přece jsou tu dalšiacute faktory ktereacute mluviacute pro uacutečelneacute ekvivalentniacute prodloushyženiacute ohniska např 3 až 6naacutesobneacute tak aby nejmenšiacute detail na citliveacute vrstvě měl rozměr 005 až 01 mm Vedle zrnitosti emulze je třeba uvaacutežit hlavně difuzi neboli rozptyl světla v citliveacute vrstvě kteryacute zaacutevisiacute jednak na průshyhlednosti vrstvy jednak na vhodneacute kombinaci vrstev citlivyacutech sensibilizaacuteshytorů a vrstev izolaacuternIacutech Jelikož informačniacute hodnota sniacutemku zaacuteležiacute pak nejen na jeho ostrosti nyacutebrž takeacute na jeho kontrastu podmiacuteněneacutem hlavně gradaciacute vrstvy nelze tu teoreticky odvodit nějakyacute spolehlivyacute předpis Čiacutem

29

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Obr 1 Souřadnioe rakety R v průshymětu na rovinu rov niacuteku při pozoroshyvaacuteniacute od severniacuteho poacutelu Na obraacutezku značiacute y směr k jarniacutemu bodu) a r ekshytasoensi rakety) a O rektascensi Slunshyce) E časovou rovnici) A zeměpisnou šiacuteřku miacutesta) kter eacute maacute raketu v zenitu) rl vzdaacutelenost r akety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku a r 2 průshy

(to mět průvodiče rakety

Z tohoto druheacuteho způsobu zadaacutem budeme daacutele vychaacutezet při zobrazovaacuteniacute draacutehy a proto převedeme nejprve zadaacuteniacute tvaru (1) na tvar (2) Vzorec pro vyacutepočet rektascense rakety Ci odvodiacuteme z obraacutezku 1 kteryacute představuje průmět do roviny rovniacuteku pozorovanyacute od severniacuteho poacutelu Od středu Země je vyznačen směr k jarniacutemu bodu y Od tohoto směru počiacutetaacuteme rektascensi proti $měru pohybu hodinovyacutech ručiček Podle rektascence Slunce (ao)

vyhledaacuteme směr k praveacutemu Slunci Připojiacuteme-li k hodnotě a o časovou rovnici E dostaneme směr na s tředniacute slunce (přitom pozor na znashymeacutenko )

Daacutele nalezneme směr nulteacuteho (greenwichskeacuteho) poledniacuteku pro okamžik

- e ______bull 170 000 knr

97tOX QX ~ ~~s~~o~_ -66 000(111

8X-J

17 17 177000)1

t S V(jO km

4X toUT18 J 108 000krn

100 000 Itm

1 7 000 k m

26

T M bull Moskevskyacute čas převedeme nejprve na světovyacute čas TUT odečteniacutem třiacute hodin TUT = TM - 3h Uacutehel mezi nultyacutem poledniacutekem a středniacutem slunshycem je pak v našem přiacutepadě roven TUT - 12hbull Maacuteme-li vyhledaacuten směr nulteacuteho poledniacuteku můžeme podle udaneacute zeměpisneacute deacutelky A (počiacutetaneacute kladně na zaacutepad) najiacutet směr k raketě R Hledanyacute vyacuteraz pro rektascensi rakety bude tedy

a = ao + (] UT - 12h) - J + E (3)

Hodnoty ao a E vyhledaacuteme např ve Hvězdaacuteřskeacute ročence z denniacute efemeshyridy Slunce odkud je interpolujeme pro okamžik TUT Pro daneacute uacutečely postačiacute daacutele poklaacutedat zeměpisnou šiacuteřku cp za deklinaci o

Znaacuteme-li rovniacutekoveacute souřadnice rakety (a o) sestrojiacuteme snadno jejiacute průmět na rovinu rovniacuteku podle obr 1 v polaacuterniacutech souřadniciacutech (a rl) kde rl je vzdaacutelenost rakety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku

rl = r cos o (4)

Pro rl si zvoliacuteme vhodneacute měřiacutetko podle žaacutedaneacute velikosti naacutekresu Ke každeacute poloze si můžeme poznamenat datum a čas TUT po přiacutepadě i jineacute uveřejshyněneacute uacutedaje (vzdaacutelenost od Země a od Měsiacutece rychlost rakety apod) Jednotliveacute body pak spojujeme plynulou křivkou což se ovšem neobejde bez určityacutech chyb a extrapolaciacute (hlavně při letu kolem Měsiacutece) Pro prvniacute představu však takovyacute naacutekres postačiacute

Do našeho obraacutezku si zakresliacuteme rovněž draacutehu Měsiacutece Souřadnice Měshysiacutece (aec oJ) vyhledaacuteme z Hvězdaacuteřskeacute ročenky pro světovou půlnoc (Oh UT) nebo pro jineacute vhodneacute okamžiky (např pro časy TUT) Vzdaacuteleshynost středů Země a Měsiacutece (rec) vypočteme ze vzorce

13156106

rec = (5 )p

kde p je horizontaacutelniacute paralaxa Měsiacutece v obloukovyacutech vteřinaacutech (najdeme ji v ročence) Vzdaacutelenost Měsiacutece redukujeme rovněž na rovniacutek podle vztashyhu (4) Pro lepšiacute představu můžeme kreslit Měsiacutec ve většiacutem měřiacutetku a vyshyznačit na něm okamžitou faacutezi

Samotnyacute průmět na rovinu rovniacuteku naacutem však neposkytne vždy dokoshynalou představu o tvaru draacutehy rakety Např podle obr 2 kteryacute před3tashyvuje průmět draacutehy sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanice na rovinu rovniacuteku bychom mohli usoudit že draacuteha stanice je vyacutejimečně protaacutehlaacute elipsa (podobneacute zpraacutevy se skutečně objevily i v tisku) Pravyacute důvod byl však ve značneacutem sklonu roviny draacutehy stanice k rovině rovniacuteku

Pro lepšiacute představu je proto vhodneacute sestrojit daacutele druhyacute průmět draacutehy a to na rovinu kolmou k rovině rovniacuteku a prochaacutezejiacuteciacute např hlavniacute osou

Obr 2 Draacuteha sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stan1ce v průmětu na rovinu světoveacuteho rovniacuteku ČaSiacuteoveacute uacutedaje jsou ve světoveacutem čase (UT) Polohy Měsiacutece platiacute pro Oh UT Piacutesmeny F jsou označeny polohy meziplanetaacuterniacute stashynice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany Symbolem 0 je vyz1Wčen směr ke Slunci (Měsiacutec) stanice a Slunce jsou fUJ jedneacute přiacutemce) Deformace draacutehy mezi 5 a 6 X vznikla při průchodu stanice sfeacuterou aktivity Měsiacutece změnil se sklon draacutehy stanice k rovině rovniacuteku a stamice se začala pohybovat

na sever (mz obr 3)

27

16 17 15 17

IJ Ir

12 7

mJshy~4X 10 4X 1Q59

8 7

5 i7 fr F 7 7

t ) )0

fOOOOOkm -Zf-X----r6 17 16 - IOrJO fld a

6 X___

O

Obr 3 Prumět sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanioe na rovinu kolmou k rovině světoveacuteho rovniacuteku) prochaacutezejiacuteciacute hbavniacute osou draacutehy stanice Piacutesmeny F jsou oZ11Jačeny polohy stanice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany

Měsiacutece

draacutehy rakety nebo jinyacutem vhodnyacutem směrem kteryacute Se přimykaacute ke draacuteze rakety Na obr 1 je piacutesmenem p označena průsečnice takoveacute roviny s rovi~ nou rovniacuteku Odtud můžeme takeacute graficky stanovit druhyacute průmět průshyvodiče rakety r2 jako vzdaacutelenost paty kolmice R 2 od počaacutetku (středu Země) V pravouacutehlyacutech souřadniciacutech pak vynaacutešiacuteme vodorovně vzdaacutelenost r2 a svisle vyacutešku rakety nad (nebo pod) rovniacutekem r3 kterou vypočteme ze vzorce

r3 = r sin O (6)

Tento vztah podDbně jako rovnici (4) můžeme ovšem řešit takeacute graficky Druhyacute průmět draacutehy sovětskeacute meziplanetaacuterniacute stanice je na obr 3

Protože trajektorie letu kosmickeacute rakety je velmi složitaacute prostorovaacute křivka nebudou někdy pro uacuteplnou představu stačit ani oba průměty (zvlaacuteště lidem s menšiacute prostorDvou představjvostiacute) Je-li k disposici dostashytek uacutedajů o poloze rakety je proto vhodnějšiacute sestrojit naacutezornyacute kosouacutehlyacute průmět draacutehy (jakyacute např uveřejnila TASS) nebo sestavit draacutetěnyacute model draacutehy Naacutevod na podobneacute konstrukce se vymykaacute z rozsahu tohDto člaacutenku ale čtenaacuteř znalyacute deskriptivniacute geometrie si s nimi jistě poradiacute Pouheacute čiacuteselneacute uacutedaje o poloze rakety jsou pro nezasvěceneacuteho člověka sucheacute a nenaacutezorneacute Obraacutezek napoviacute viacutece a bude dobryacutem pomocniacutekem popularizaacutetora astroshynomie

KOMETA BURNHAM 1959k

P osledniacute kometu minuleacuteho rolku objevil 30 prosince Burnham na ihvězdaacuteTně ve Fla gs taffu v USA V době objevu byla rkometa v souhyězldi Ryb a jevila se jako difuzniacute obj ekt 11 hvězdneacute velikosti bez centraacutelniacute IkoludenZ3ce a bez ohonu Dne 2 ledna 1960 byla j8JsnolSlt 14m dne 4 ledna 1960 16m a byla potZorovaacutena ltentraacutelniacute kondenzace a ohollllkratšiacute než 1deg J B

28

Karel Herm ann-Otavshyacute

PODMIacuteNKY ROZLIŠENIacute V ASTRONOMICKEacute FOTOGRAFII

I když pro většinu uacutekolů postačiacute uspokojivyacute průměr fotografickyacutech registraciacute přece se snažiacuteme ziacuteskat sniacutemky co nejostřejšiacute neboť s miacuterou rozlišeniacute stoupaacute takeacute zpravidla vědeckaacute informace sniacutemkem ziacuteskanaacute Během MGR a kolem něho věnoval autor takeacute technickeacute straacutence těchto probleacutemů pozornost a časem mohla byacutet vyvinu ta a prakticky prověřena různaacute usposhyřaacutedaacuteniacute přiacutestrojovaacute a různeacute pracovniacute metody Neuškodiacute uvědomit si předem na některyacutech přiacutekladech podmiacutenky fotografickeacuteho rozlišeniacute vyplyacutevajiacuteciacute z povahy světla middotzaacutesad geometrickeacute optiky a současneacuteho stavu fotochemie

Za podmiacutenky postačujiacuteciacute kvality emulze rovnaacute se nejmenšiacute fotograficky zobrazitelnaacute podrobnost asi polovině vlnoveacute deacutelky přiacuteslušneacuteho světla tedy pro průměrneacute podmiacutenky asi 03 mikronu (Je to obdoba nejmenšiacuteho optickyacutem mikroskopem postřehnutelneacuteho předmětu) Uvaacutežiacuteme-li daacutele jedshynoduchou rovnici (navrženou Angererem) že rozměr nejmenšiacuteho určityacutem objektivem vykresleneacuteho předmětu vyjaacutedřenyacute v mikronech se rovnaacute svěshytelnosti tohoto objektivu tedy ohniskoveacute vzdaacutelenosti F) lomeneacute průměshyrem D) dospějeme k tomu že sniacutemek mezneacute povahou světla podmiacuteněneacute ostrosti může byacutet vytvořen jen objektivem maxLrnaacutelniacute dosažitelneacute světelshynosti kteraacute je asi 04 tedy prakticky jedině imerzniacutem objektivem mikroshyskopickyacutem o velikeacute apertuře (Apertura je poloměr objektivu lomenyacute F J

tedy např objektiv o světelnosti 1 maacute aperturu 05 a maximaacutelniacute apertura dosažitelnaacute u imerzniacutech objektivů byacutevaacute asi 13) Z hlediska fotochemickeacuteho je zajiacutemaveacute že se podařilo zatiacutem ovšem jen laboratorně vytvořit emulze s tak jemnyacutem zrnem a tak nepatrnou difuziacute že ostrost obrazu je podmiacuteshyněna jen opticky Podařilo se takto fotografickou cestou zhotovit škaacutely po jednotlivyacutech mikronech či reprodukovat čitelně tiskovou straacutenku na forshymaacutet 01 X 01 mm

S těmito maximy nebudeme ovšem pracovat Naznačenaacute rovnice Angereshyrova naacutem však ukazuje že např v ohnisku refraktoru světelnosti 15 maacute nejmenšiacute vykreslenyacute detail rozměr 15 mikronuacute tedy že ostrost našeho sniacutemku je charakterisovaacutena asi 70 čaacuterkami na 1 mm Tato rovnice platiacute plně jen pro objektivy s tzv plnou teorii odpoviacutedajiacuteciacute rozlišivostiacute tedy prakticky pro astronomickeacute a mikroskopickeacute objektivy nikoli však pro světelneacute a s ohledem na velikeacute pole kompromisně korigovaneacute fotografickeacute objektivy i když Se mnoheacute moderniacute konstrukce jejiacutem podmiacutenkaacutem značně bliacuteŽiacute a po určiteacutem zacloněniacute je většinou spluacuteujiacute I když lze naznačeneacute rozlišeniacute 70 na některeacute dosažitelneacute zejmeacutena dokumentačniacute emulze zachytit přece jsou tu dalšiacute faktory ktereacute mluviacute pro uacutečelneacute ekvivalentniacute prodloushyženiacute ohniska např 3 až 6naacutesobneacute tak aby nejmenšiacute detail na citliveacute vrstvě měl rozměr 005 až 01 mm Vedle zrnitosti emulze je třeba uvaacutežit hlavně difuzi neboli rozptyl světla v citliveacute vrstvě kteryacute zaacutevisiacute jednak na průshyhlednosti vrstvy jednak na vhodneacute kombinaci vrstev citlivyacutech sensibilizaacuteshytorů a vrstev izolaacuternIacutech Jelikož informačniacute hodnota sniacutemku zaacuteležiacute pak nejen na jeho ostrosti nyacutebrž takeacute na jeho kontrastu podmiacuteněneacutem hlavně gradaciacute vrstvy nelze tu teoreticky odvodit nějakyacute spolehlivyacute předpis Čiacutem

29

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

T M bull Moskevskyacute čas převedeme nejprve na světovyacute čas TUT odečteniacutem třiacute hodin TUT = TM - 3h Uacutehel mezi nultyacutem poledniacutekem a středniacutem slunshycem je pak v našem přiacutepadě roven TUT - 12hbull Maacuteme-li vyhledaacuten směr nulteacuteho poledniacuteku můžeme podle udaneacute zeměpisneacute deacutelky A (počiacutetaneacute kladně na zaacutepad) najiacutet směr k raketě R Hledanyacute vyacuteraz pro rektascensi rakety bude tedy

a = ao + (] UT - 12h) - J + E (3)

Hodnoty ao a E vyhledaacuteme např ve Hvězdaacuteřskeacute ročence z denniacute efemeshyridy Slunce odkud je interpolujeme pro okamžik TUT Pro daneacute uacutečely postačiacute daacutele poklaacutedat zeměpisnou šiacuteřku cp za deklinaci o

Znaacuteme-li rovniacutekoveacute souřadnice rakety (a o) sestrojiacuteme snadno jejiacute průmět na rovinu rovniacuteku podle obr 1 v polaacuterniacutech souřadniciacutech (a rl) kde rl je vzdaacutelenost rakety od středu Země v průmětu na rovinu rovniacuteku

rl = r cos o (4)

Pro rl si zvoliacuteme vhodneacute měřiacutetko podle žaacutedaneacute velikosti naacutekresu Ke každeacute poloze si můžeme poznamenat datum a čas TUT po přiacutepadě i jineacute uveřejshyněneacute uacutedaje (vzdaacutelenost od Země a od Měsiacutece rychlost rakety apod) Jednotliveacute body pak spojujeme plynulou křivkou což se ovšem neobejde bez určityacutech chyb a extrapolaciacute (hlavně při letu kolem Měsiacutece) Pro prvniacute představu však takovyacute naacutekres postačiacute

Do našeho obraacutezku si zakresliacuteme rovněž draacutehu Měsiacutece Souřadnice Měshysiacutece (aec oJ) vyhledaacuteme z Hvězdaacuteřskeacute ročenky pro světovou půlnoc (Oh UT) nebo pro jineacute vhodneacute okamžiky (např pro časy TUT) Vzdaacuteleshynost středů Země a Měsiacutece (rec) vypočteme ze vzorce

13156106

rec = (5 )p

kde p je horizontaacutelniacute paralaxa Měsiacutece v obloukovyacutech vteřinaacutech (najdeme ji v ročence) Vzdaacutelenost Měsiacutece redukujeme rovněž na rovniacutek podle vztashyhu (4) Pro lepšiacute představu můžeme kreslit Měsiacutec ve většiacutem měřiacutetku a vyshyznačit na něm okamžitou faacutezi

Samotnyacute průmět na rovinu rovniacuteku naacutem však neposkytne vždy dokoshynalou představu o tvaru draacutehy rakety Např podle obr 2 kteryacute před3tashyvuje průmět draacutehy sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanice na rovinu rovniacuteku bychom mohli usoudit že draacuteha stanice je vyacutejimečně protaacutehlaacute elipsa (podobneacute zpraacutevy se skutečně objevily i v tisku) Pravyacute důvod byl však ve značneacutem sklonu roviny draacutehy stanice k rovině rovniacuteku

Pro lepšiacute představu je proto vhodneacute sestrojit daacutele druhyacute průmět draacutehy a to na rovinu kolmou k rovině rovniacuteku a prochaacutezejiacuteciacute např hlavniacute osou

Obr 2 Draacuteha sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stan1ce v průmětu na rovinu světoveacuteho rovniacuteku ČaSiacuteoveacute uacutedaje jsou ve světoveacutem čase (UT) Polohy Měsiacutece platiacute pro Oh UT Piacutesmeny F jsou označeny polohy meziplanetaacuterniacute stashynice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany Symbolem 0 je vyz1Wčen směr ke Slunci (Měsiacutec) stanice a Slunce jsou fUJ jedneacute přiacutemce) Deformace draacutehy mezi 5 a 6 X vznikla při průchodu stanice sfeacuterou aktivity Měsiacutece změnil se sklon draacutehy stanice k rovině rovniacuteku a stamice se začala pohybovat

na sever (mz obr 3)

27

16 17 15 17

IJ Ir

12 7

mJshy~4X 10 4X 1Q59

8 7

5 i7 fr F 7 7

t ) )0

fOOOOOkm -Zf-X----r6 17 16 - IOrJO fld a

6 X___

O

Obr 3 Prumět sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanioe na rovinu kolmou k rovině světoveacuteho rovniacuteku) prochaacutezejiacuteciacute hbavniacute osou draacutehy stanice Piacutesmeny F jsou oZ11Jačeny polohy stanice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany

Měsiacutece

draacutehy rakety nebo jinyacutem vhodnyacutem směrem kteryacute Se přimykaacute ke draacuteze rakety Na obr 1 je piacutesmenem p označena průsečnice takoveacute roviny s rovi~ nou rovniacuteku Odtud můžeme takeacute graficky stanovit druhyacute průmět průshyvodiče rakety r2 jako vzdaacutelenost paty kolmice R 2 od počaacutetku (středu Země) V pravouacutehlyacutech souřadniciacutech pak vynaacutešiacuteme vodorovně vzdaacutelenost r2 a svisle vyacutešku rakety nad (nebo pod) rovniacutekem r3 kterou vypočteme ze vzorce

r3 = r sin O (6)

Tento vztah podDbně jako rovnici (4) můžeme ovšem řešit takeacute graficky Druhyacute průmět draacutehy sovětskeacute meziplanetaacuterniacute stanice je na obr 3

Protože trajektorie letu kosmickeacute rakety je velmi složitaacute prostorovaacute křivka nebudou někdy pro uacuteplnou představu stačit ani oba průměty (zvlaacuteště lidem s menšiacute prostorDvou představjvostiacute) Je-li k disposici dostashytek uacutedajů o poloze rakety je proto vhodnějšiacute sestrojit naacutezornyacute kosouacutehlyacute průmět draacutehy (jakyacute např uveřejnila TASS) nebo sestavit draacutetěnyacute model draacutehy Naacutevod na podobneacute konstrukce se vymykaacute z rozsahu tohDto člaacutenku ale čtenaacuteř znalyacute deskriptivniacute geometrie si s nimi jistě poradiacute Pouheacute čiacuteselneacute uacutedaje o poloze rakety jsou pro nezasvěceneacuteho člověka sucheacute a nenaacutezorneacute Obraacutezek napoviacute viacutece a bude dobryacutem pomocniacutekem popularizaacutetora astroshynomie

KOMETA BURNHAM 1959k

P osledniacute kometu minuleacuteho rolku objevil 30 prosince Burnham na ihvězdaacuteTně ve Fla gs taffu v USA V době objevu byla rkometa v souhyězldi Ryb a jevila se jako difuzniacute obj ekt 11 hvězdneacute velikosti bez centraacutelniacute IkoludenZ3ce a bez ohonu Dne 2 ledna 1960 byla j8JsnolSlt 14m dne 4 ledna 1960 16m a byla potZorovaacutena ltentraacutelniacute kondenzace a ohollllkratšiacute než 1deg J B

28

Karel Herm ann-Otavshyacute

PODMIacuteNKY ROZLIŠENIacute V ASTRONOMICKEacute FOTOGRAFII

I když pro většinu uacutekolů postačiacute uspokojivyacute průměr fotografickyacutech registraciacute přece se snažiacuteme ziacuteskat sniacutemky co nejostřejšiacute neboť s miacuterou rozlišeniacute stoupaacute takeacute zpravidla vědeckaacute informace sniacutemkem ziacuteskanaacute Během MGR a kolem něho věnoval autor takeacute technickeacute straacutence těchto probleacutemů pozornost a časem mohla byacutet vyvinu ta a prakticky prověřena různaacute usposhyřaacutedaacuteniacute přiacutestrojovaacute a různeacute pracovniacute metody Neuškodiacute uvědomit si předem na některyacutech přiacutekladech podmiacutenky fotografickeacuteho rozlišeniacute vyplyacutevajiacuteciacute z povahy světla middotzaacutesad geometrickeacute optiky a současneacuteho stavu fotochemie

Za podmiacutenky postačujiacuteciacute kvality emulze rovnaacute se nejmenšiacute fotograficky zobrazitelnaacute podrobnost asi polovině vlnoveacute deacutelky přiacuteslušneacuteho světla tedy pro průměrneacute podmiacutenky asi 03 mikronu (Je to obdoba nejmenšiacuteho optickyacutem mikroskopem postřehnutelneacuteho předmětu) Uvaacutežiacuteme-li daacutele jedshynoduchou rovnici (navrženou Angererem) že rozměr nejmenšiacuteho určityacutem objektivem vykresleneacuteho předmětu vyjaacutedřenyacute v mikronech se rovnaacute svěshytelnosti tohoto objektivu tedy ohniskoveacute vzdaacutelenosti F) lomeneacute průměshyrem D) dospějeme k tomu že sniacutemek mezneacute povahou světla podmiacuteněneacute ostrosti může byacutet vytvořen jen objektivem maxLrnaacutelniacute dosažitelneacute světelshynosti kteraacute je asi 04 tedy prakticky jedině imerzniacutem objektivem mikroshyskopickyacutem o velikeacute apertuře (Apertura je poloměr objektivu lomenyacute F J

tedy např objektiv o světelnosti 1 maacute aperturu 05 a maximaacutelniacute apertura dosažitelnaacute u imerzniacutech objektivů byacutevaacute asi 13) Z hlediska fotochemickeacuteho je zajiacutemaveacute že se podařilo zatiacutem ovšem jen laboratorně vytvořit emulze s tak jemnyacutem zrnem a tak nepatrnou difuziacute že ostrost obrazu je podmiacuteshyněna jen opticky Podařilo se takto fotografickou cestou zhotovit škaacutely po jednotlivyacutech mikronech či reprodukovat čitelně tiskovou straacutenku na forshymaacutet 01 X 01 mm

S těmito maximy nebudeme ovšem pracovat Naznačenaacute rovnice Angereshyrova naacutem však ukazuje že např v ohnisku refraktoru světelnosti 15 maacute nejmenšiacute vykreslenyacute detail rozměr 15 mikronuacute tedy že ostrost našeho sniacutemku je charakterisovaacutena asi 70 čaacuterkami na 1 mm Tato rovnice platiacute plně jen pro objektivy s tzv plnou teorii odpoviacutedajiacuteciacute rozlišivostiacute tedy prakticky pro astronomickeacute a mikroskopickeacute objektivy nikoli však pro světelneacute a s ohledem na velikeacute pole kompromisně korigovaneacute fotografickeacute objektivy i když Se mnoheacute moderniacute konstrukce jejiacutem podmiacutenkaacutem značně bliacuteŽiacute a po určiteacutem zacloněniacute je většinou spluacuteujiacute I když lze naznačeneacute rozlišeniacute 70 na některeacute dosažitelneacute zejmeacutena dokumentačniacute emulze zachytit přece jsou tu dalšiacute faktory ktereacute mluviacute pro uacutečelneacute ekvivalentniacute prodloushyženiacute ohniska např 3 až 6naacutesobneacute tak aby nejmenšiacute detail na citliveacute vrstvě měl rozměr 005 až 01 mm Vedle zrnitosti emulze je třeba uvaacutežit hlavně difuzi neboli rozptyl světla v citliveacute vrstvě kteryacute zaacutevisiacute jednak na průshyhlednosti vrstvy jednak na vhodneacute kombinaci vrstev citlivyacutech sensibilizaacuteshytorů a vrstev izolaacuternIacutech Jelikož informačniacute hodnota sniacutemku zaacuteležiacute pak nejen na jeho ostrosti nyacutebrž takeacute na jeho kontrastu podmiacuteněneacutem hlavně gradaciacute vrstvy nelze tu teoreticky odvodit nějakyacute spolehlivyacute předpis Čiacutem

29

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

16 17 15 17

IJ Ir

12 7

mJshy~4X 10 4X 1Q59

8 7

5 i7 fr F 7 7

t ) )0

fOOOOOkm -Zf-X----r6 17 16 - IOrJO fld a

6 X___

O

Obr 3 Prumět sovětskeacute automatickeacute meziplanetaacuterniacute stanioe na rovinu kolmou k rovině světoveacuteho rovniacuteku) prochaacutezejiacuteciacute hbavniacute osou draacutehy stanice Piacutesmeny F jsou oZ11Jačeny polohy stanice a Měsiacutece během fotografovaacuteniacute odvraacuteceneacute strany

Měsiacutece

draacutehy rakety nebo jinyacutem vhodnyacutem směrem kteryacute Se přimykaacute ke draacuteze rakety Na obr 1 je piacutesmenem p označena průsečnice takoveacute roviny s rovi~ nou rovniacuteku Odtud můžeme takeacute graficky stanovit druhyacute průmět průshyvodiče rakety r2 jako vzdaacutelenost paty kolmice R 2 od počaacutetku (středu Země) V pravouacutehlyacutech souřadniciacutech pak vynaacutešiacuteme vodorovně vzdaacutelenost r2 a svisle vyacutešku rakety nad (nebo pod) rovniacutekem r3 kterou vypočteme ze vzorce

r3 = r sin O (6)

Tento vztah podDbně jako rovnici (4) můžeme ovšem řešit takeacute graficky Druhyacute průmět draacutehy sovětskeacute meziplanetaacuterniacute stanice je na obr 3

Protože trajektorie letu kosmickeacute rakety je velmi složitaacute prostorovaacute křivka nebudou někdy pro uacuteplnou představu stačit ani oba průměty (zvlaacuteště lidem s menšiacute prostorDvou představjvostiacute) Je-li k disposici dostashytek uacutedajů o poloze rakety je proto vhodnějšiacute sestrojit naacutezornyacute kosouacutehlyacute průmět draacutehy (jakyacute např uveřejnila TASS) nebo sestavit draacutetěnyacute model draacutehy Naacutevod na podobneacute konstrukce se vymykaacute z rozsahu tohDto člaacutenku ale čtenaacuteř znalyacute deskriptivniacute geometrie si s nimi jistě poradiacute Pouheacute čiacuteselneacute uacutedaje o poloze rakety jsou pro nezasvěceneacuteho člověka sucheacute a nenaacutezorneacute Obraacutezek napoviacute viacutece a bude dobryacutem pomocniacutekem popularizaacutetora astroshynomie

KOMETA BURNHAM 1959k

P osledniacute kometu minuleacuteho rolku objevil 30 prosince Burnham na ihvězdaacuteTně ve Fla gs taffu v USA V době objevu byla rkometa v souhyězldi Ryb a jevila se jako difuzniacute obj ekt 11 hvězdneacute velikosti bez centraacutelniacute IkoludenZ3ce a bez ohonu Dne 2 ledna 1960 byla j8JsnolSlt 14m dne 4 ledna 1960 16m a byla potZorovaacutena ltentraacutelniacute kondenzace a ohollllkratšiacute než 1deg J B

28

Karel Herm ann-Otavshyacute

PODMIacuteNKY ROZLIŠENIacute V ASTRONOMICKEacute FOTOGRAFII

I když pro většinu uacutekolů postačiacute uspokojivyacute průměr fotografickyacutech registraciacute přece se snažiacuteme ziacuteskat sniacutemky co nejostřejšiacute neboť s miacuterou rozlišeniacute stoupaacute takeacute zpravidla vědeckaacute informace sniacutemkem ziacuteskanaacute Během MGR a kolem něho věnoval autor takeacute technickeacute straacutence těchto probleacutemů pozornost a časem mohla byacutet vyvinu ta a prakticky prověřena různaacute usposhyřaacutedaacuteniacute přiacutestrojovaacute a různeacute pracovniacute metody Neuškodiacute uvědomit si předem na některyacutech přiacutekladech podmiacutenky fotografickeacuteho rozlišeniacute vyplyacutevajiacuteciacute z povahy světla middotzaacutesad geometrickeacute optiky a současneacuteho stavu fotochemie

Za podmiacutenky postačujiacuteciacute kvality emulze rovnaacute se nejmenšiacute fotograficky zobrazitelnaacute podrobnost asi polovině vlnoveacute deacutelky přiacuteslušneacuteho světla tedy pro průměrneacute podmiacutenky asi 03 mikronu (Je to obdoba nejmenšiacuteho optickyacutem mikroskopem postřehnutelneacuteho předmětu) Uvaacutežiacuteme-li daacutele jedshynoduchou rovnici (navrženou Angererem) že rozměr nejmenšiacuteho určityacutem objektivem vykresleneacuteho předmětu vyjaacutedřenyacute v mikronech se rovnaacute svěshytelnosti tohoto objektivu tedy ohniskoveacute vzdaacutelenosti F) lomeneacute průměshyrem D) dospějeme k tomu že sniacutemek mezneacute povahou světla podmiacuteněneacute ostrosti může byacutet vytvořen jen objektivem maxLrnaacutelniacute dosažitelneacute světelshynosti kteraacute je asi 04 tedy prakticky jedině imerzniacutem objektivem mikroshyskopickyacutem o velikeacute apertuře (Apertura je poloměr objektivu lomenyacute F J

tedy např objektiv o světelnosti 1 maacute aperturu 05 a maximaacutelniacute apertura dosažitelnaacute u imerzniacutech objektivů byacutevaacute asi 13) Z hlediska fotochemickeacuteho je zajiacutemaveacute že se podařilo zatiacutem ovšem jen laboratorně vytvořit emulze s tak jemnyacutem zrnem a tak nepatrnou difuziacute že ostrost obrazu je podmiacuteshyněna jen opticky Podařilo se takto fotografickou cestou zhotovit škaacutely po jednotlivyacutech mikronech či reprodukovat čitelně tiskovou straacutenku na forshymaacutet 01 X 01 mm

S těmito maximy nebudeme ovšem pracovat Naznačenaacute rovnice Angereshyrova naacutem však ukazuje že např v ohnisku refraktoru světelnosti 15 maacute nejmenšiacute vykreslenyacute detail rozměr 15 mikronuacute tedy že ostrost našeho sniacutemku je charakterisovaacutena asi 70 čaacuterkami na 1 mm Tato rovnice platiacute plně jen pro objektivy s tzv plnou teorii odpoviacutedajiacuteciacute rozlišivostiacute tedy prakticky pro astronomickeacute a mikroskopickeacute objektivy nikoli však pro světelneacute a s ohledem na velikeacute pole kompromisně korigovaneacute fotografickeacute objektivy i když Se mnoheacute moderniacute konstrukce jejiacutem podmiacutenkaacutem značně bliacuteŽiacute a po určiteacutem zacloněniacute je většinou spluacuteujiacute I když lze naznačeneacute rozlišeniacute 70 na některeacute dosažitelneacute zejmeacutena dokumentačniacute emulze zachytit přece jsou tu dalšiacute faktory ktereacute mluviacute pro uacutečelneacute ekvivalentniacute prodloushyženiacute ohniska např 3 až 6naacutesobneacute tak aby nejmenšiacute detail na citliveacute vrstvě měl rozměr 005 až 01 mm Vedle zrnitosti emulze je třeba uvaacutežit hlavně difuzi neboli rozptyl světla v citliveacute vrstvě kteryacute zaacutevisiacute jednak na průshyhlednosti vrstvy jednak na vhodneacute kombinaci vrstev citlivyacutech sensibilizaacuteshytorů a vrstev izolaacuternIacutech Jelikož informačniacute hodnota sniacutemku zaacuteležiacute pak nejen na jeho ostrosti nyacutebrž takeacute na jeho kontrastu podmiacuteněneacutem hlavně gradaciacute vrstvy nelze tu teoreticky odvodit nějakyacute spolehlivyacute předpis Čiacutem

29

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Karel Herm ann-Otavshyacute

PODMIacuteNKY ROZLIŠENIacute V ASTRONOMICKEacute FOTOGRAFII

I když pro většinu uacutekolů postačiacute uspokojivyacute průměr fotografickyacutech registraciacute přece se snažiacuteme ziacuteskat sniacutemky co nejostřejšiacute neboť s miacuterou rozlišeniacute stoupaacute takeacute zpravidla vědeckaacute informace sniacutemkem ziacuteskanaacute Během MGR a kolem něho věnoval autor takeacute technickeacute straacutence těchto probleacutemů pozornost a časem mohla byacutet vyvinu ta a prakticky prověřena různaacute usposhyřaacutedaacuteniacute přiacutestrojovaacute a různeacute pracovniacute metody Neuškodiacute uvědomit si předem na některyacutech přiacutekladech podmiacutenky fotografickeacuteho rozlišeniacute vyplyacutevajiacuteciacute z povahy světla middotzaacutesad geometrickeacute optiky a současneacuteho stavu fotochemie

Za podmiacutenky postačujiacuteciacute kvality emulze rovnaacute se nejmenšiacute fotograficky zobrazitelnaacute podrobnost asi polovině vlnoveacute deacutelky přiacuteslušneacuteho světla tedy pro průměrneacute podmiacutenky asi 03 mikronu (Je to obdoba nejmenšiacuteho optickyacutem mikroskopem postřehnutelneacuteho předmětu) Uvaacutežiacuteme-li daacutele jedshynoduchou rovnici (navrženou Angererem) že rozměr nejmenšiacuteho určityacutem objektivem vykresleneacuteho předmětu vyjaacutedřenyacute v mikronech se rovnaacute svěshytelnosti tohoto objektivu tedy ohniskoveacute vzdaacutelenosti F) lomeneacute průměshyrem D) dospějeme k tomu že sniacutemek mezneacute povahou světla podmiacuteněneacute ostrosti může byacutet vytvořen jen objektivem maxLrnaacutelniacute dosažitelneacute světelshynosti kteraacute je asi 04 tedy prakticky jedině imerzniacutem objektivem mikroshyskopickyacutem o velikeacute apertuře (Apertura je poloměr objektivu lomenyacute F J

tedy např objektiv o světelnosti 1 maacute aperturu 05 a maximaacutelniacute apertura dosažitelnaacute u imerzniacutech objektivů byacutevaacute asi 13) Z hlediska fotochemickeacuteho je zajiacutemaveacute že se podařilo zatiacutem ovšem jen laboratorně vytvořit emulze s tak jemnyacutem zrnem a tak nepatrnou difuziacute že ostrost obrazu je podmiacuteshyněna jen opticky Podařilo se takto fotografickou cestou zhotovit škaacutely po jednotlivyacutech mikronech či reprodukovat čitelně tiskovou straacutenku na forshymaacutet 01 X 01 mm

S těmito maximy nebudeme ovšem pracovat Naznačenaacute rovnice Angereshyrova naacutem však ukazuje že např v ohnisku refraktoru světelnosti 15 maacute nejmenšiacute vykreslenyacute detail rozměr 15 mikronuacute tedy že ostrost našeho sniacutemku je charakterisovaacutena asi 70 čaacuterkami na 1 mm Tato rovnice platiacute plně jen pro objektivy s tzv plnou teorii odpoviacutedajiacuteciacute rozlišivostiacute tedy prakticky pro astronomickeacute a mikroskopickeacute objektivy nikoli však pro světelneacute a s ohledem na velikeacute pole kompromisně korigovaneacute fotografickeacute objektivy i když Se mnoheacute moderniacute konstrukce jejiacutem podmiacutenkaacutem značně bliacuteŽiacute a po určiteacutem zacloněniacute je většinou spluacuteujiacute I když lze naznačeneacute rozlišeniacute 70 na některeacute dosažitelneacute zejmeacutena dokumentačniacute emulze zachytit přece jsou tu dalšiacute faktory ktereacute mluviacute pro uacutečelneacute ekvivalentniacute prodloushyženiacute ohniska např 3 až 6naacutesobneacute tak aby nejmenšiacute detail na citliveacute vrstvě měl rozměr 005 až 01 mm Vedle zrnitosti emulze je třeba uvaacutežit hlavně difuzi neboli rozptyl světla v citliveacute vrstvě kteryacute zaacutevisiacute jednak na průshyhlednosti vrstvy jednak na vhodneacute kombinaci vrstev citlivyacutech sensibilizaacuteshytorů a vrstev izolaacuternIacutech Jelikož informačniacute hodnota sniacutemku zaacuteležiacute pak nejen na jeho ostrosti nyacutebrž takeacute na jeho kontrastu podmiacuteněneacutem hlavně gradaciacute vrstvy nelze tu teoreticky odvodit nějakyacute spolehlivyacute předpis Čiacutem

29

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

citlivějšiacute budou použiteacute vrstvy tiacutem většiacute zvoliacuteme zvětšeniacute a naopak Nejshyvětšiacute zvětšeniacute např až 20naacutesobneacute ekvivalentniacute prodlouženiacute ohniska bude na miacutes tě při sniacutemciacutech planet na dnešniacute nejcitlivějšiacute vrstvy takeacute monoshychromatickeacute studium povrchu Slunce za pomociacute zde dosažitelnyacutech emulziacute (např Agfa H-alfa) bude vyžadovat dosti velikeacuteho zvětšenL Naopak lze poměrně dobreacute sniacutemky Měsiacutece či protuberanciacute tedy objektů značně konshytrastniacutech ziacuteskat i malyacutem zvětšeniacutem Praxe ukaacutezala že pokud nejsme ze zvlaacuteštniacutech důvodů např při praacuteci v čaacuteře Hex vaacutezaacuteni na červenou sensibilishyzaci použijeme raději vrstev meacuteně citlivyacutech např 17 Din

Pokud budeme sniacutemkovat zrcadlovou soustavou s dlouhyacutem ohniskem např Cassegrainem bude obraz plně achromatickyacute a obejdeme se bez filtru Pracujeme-li však s refraktorem či s čočkovyacutem prodlouženiacutem půshyvodniacuteho ohniska u zrcadla je třeba vziacutet v uacutevahu korekci běžneacute optiky kteraacute je většinou vizuaacutelniacute bez zřetele k tmavě modreacute a fialoveacute oblasti kteraacute však je -- a to praacutevě u spektra refrakčniacuteho -- značně roztažena Generaacutelniacutem a poměrně snadnyacutem řešeniacutem je žlutyacute filtr kteryacute zpravidla dosti spolehlivě měniacute optiku vizuaacutelniacute na optiku fotografickou Celaacute řada těchto žlutyacutech filtrů dobře vyhoviacute nejleacutepe snad ze žlutyacutech GG11) z oranshyžovyacutech pak OG2 Schottova katalogu Tiacutem je chromatickaacute vada omezena vůči světlu kraacutetkovlnneacutemu zatiacutem co vůči červeneacutemu konci tvořiacute hranici zpravidla citlivost použiteacute emulze Jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např při sniacutemciacutech fotosfeacutery na panchromatickou vrstvu bude někdy uacutečelneacute kombishynovat např oranžovyacute filtr s filtrem zelenyacutem např OG2 s VG2 a vyloučit tak i dlouhovlnnou oblast červenou

Při uvažovaneacutem a pro detailniacute sniacutemky nezbytneacutem dlouheacutem ekvivalentshyniacutem ohnisku nelze zpravidla pracovat s přiacutestrojem jednou pro vždy zashyostřenyacutem neboť jednak rovina ostreacuteho obrazu koliacutesaacute u většiacutech přiacutestrojů s teplotou jednak byacutevaacute fokusace u přiacutestroje s různyacutem použitiacutem těžko s dostatečnou přesnostiacute reprodukovatelnaacute Nezbytneacute je tedy rychleacute a sposhylehliveacute zamiacuteřeniacute stroje a jeho zaostřeniacute a tu se ukaacutezala jako nejspolehlishyvějšiacute zrcadlovaacute či hranolovaacute kontrola Jako zrcadlovou kontrolu lze celkem dosti vhodně použiacutet některyacutech moderniacutech zrcadlovyacutech komor zejmeacutena provedeme-li na nich některeacute vhodneacute adaptace (Přiacuteslušenstviacute k těmto komoraacutem zejmeacutena naacutehradniacute matnicoveacute lupy staacutele však nejsou u naacutes k dostaacuteniacute) Většinou si zatiacutem pomaacutehaacuteme buď zprůhledněniacutem matnice nashytmelenou destičkou mikroskopickeacuteho skliacutečka ktereacute jen nepatrně svojiacute tlouštkou měniacute polohu spraacutevneacuteho ostřeniacute či vyleštěniacutem matnicoveacute lupy konečně takeacute vizurou skrze měrnyacute kliacuten Měrneacuteho kliacutenu nelze ovšem v nashyšem přiacutepadě dlouheacuteho ohniska použiacutet v jeho vlastniacute funkci nyacutebrž jen jako jasneacuteho průhledu v matnici Zatiacutem se v praxi nejleacutepe osvědčily komory Exakta Exa a Praktina ktereacute jsou vybaveny stavebnicově vyacuteměnnyacutemi matnicemi s možnostiacute nasazeniacute kontrolniacutech okulaacuterů s pohledem jako do zenitoveacuteho hranolu Hranolovaacute kontrola pomociacute krychle stmeleneacute ze dvou pravouacutehlyacutech hranolů s polopokovenou přeponovou plochou či jineacuteho obdobshyneacuteho uspořaacutedaacuteniacute např pentagonu s kliacutenem či tenkeacuteho dvojkliacutenu atd maacute proti zrcadlovce jednak vyacutehody jednak i nevyacutehody Hlavniacute vyacutehodou je ta skutečnost že kontrolujeme obraz i během samotneacuteho osvitu a osvit může proto byacutet libovolně dlouhyacute a za použitiacute vhodneacute zaacutevěrky i podle potřeby přerušovanyacute nevyacutehodou je ovšem menšiacute jasnost obrazu jak na emulzi tak i v kontrolniacutem okulaacuteru a takeacute čaacutestečnaacute polarizace vznikajiacuteciacute na poloshy

30

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

průhledneacute vrstvě kterou třeba při praacuteci vziacutet někdy v uacutevahu je nevyacutehodnaacute Zaostřeniacute samotneacute ať jedniacutem či druhyacutem typem kontroly lze proveacutest

jedině za pomoci nějakeacuteho vhodneacuteho rastru na skle obrazoveacuteho pole Kontrolniacute okulaacuter musiacute byacutet poměrně slabyacute (F asi 5 cm tak aby vyacutestupniacute pupila nebyla přiacuteliš malaacute) a pevně šroubem fokusovatelnyacute - podle okolshynostiacute jen fokusovatelnaacute jeho očnice neboť kolektiv představuje zde zprashyvidla čočka obrazoveacuteho pole Plechoveacute sklopneacute držaacutečky s lupami jakeacute byacutevajiacute na zrcadlovkaacutech plně nevyhovujiacute a praacuteci ztěžujiacute Nejspolehlivějšiacute postup zaostřeniacute je tento Zaostřiacuteme okulaacuter přiacutep očnici tak aby se rastr na skle obrazoveacuteho pole jevil ostryacute daacutele pak zaostřiacuteme celyacute komorovyacute naacutestavec namiacuteřiacuteme střed pole na nějakou podrobnost objektu kterou uvedeme do koincidence s rastrem a překontrolujeme jemně paralaxou miacuternyacutem pohybem oka ve vyacutestupniacute pupile sem a tam Spolehlivě je zashyostřeno jen tehdy zůstaacutevaacute-li objekt vůči rastru v klidu Tato metoda je velmi spolehlivaacute hodiacute se i k justaacuteži sestavenyacutech či stavebnicově improvishyzovanyacutech přiacutestrojů a na jejiacutem principu se zaklaacutedaacute i zmiacuteněnyacute měrnyacute dvojshykliacuten (Takovyacuteto kliacuten byl by konstruovatelnyacute i pro naše uacutečely pro praacuteci s malou světelnostiacute ale s ohledem na povahu objektů většinou bez rovshynyacutech liniiacute by asi sotva byl praktickyacute)

Vedle zhruba naznačenyacutech optickyacutech podmiacutenek pro detailniacute astronoshymickeacute sniacutemky jsou zde ještě nemeacuteně důležiteacute podmiacutenky mechanickeacute a lze rovnou řiacuteci že praacutevě zde je hlavniacute důvod proč jsou staacutele ostreacute sniacutemky poměrně vzaacutecneacute Zatiacutemco optika byacutevaacute většinou velmi dobraacute či aspoň pro fotografickeacute uacutečely vyhovujiacuteciacute mechanickaacute straacutenka většinou nevyhovuje což platiacute nejen o strojiacutech amateacuterskyacutech nyacutebrž i o strojiacutech na hvězdaacuternaacutech Jde tu nejen o přesnyacute chod stroje ale takeacute o všeobecnou stabilitu kteraacute by byla jen maacutelo ovlivněna naacuterazovyacutem větrem či mikroseismikou budovy Takeacute funkce zrcadlovky může se někdy projevit rušivě pokud okulaacuterovaacute koncovka neniacute všeobecně dosti těžkaacute a tu někdy pomůže takeacute uchyceniacute kusu železneacute desky na komoru stativniacutem zaacutevitem Již při jen několikashysekundovyacutech osvitech třeba co nejpřesněji seřiacutedit chod stroje a nespolehshynout se ani na sekundovou kontrolu kleraacute někdy silně předbiacutehajiacuteciacute stroj přiacutemo zaraacutežiacute

Konečně je tu nemeacuteně důležityacute faktor atmosfeacuterickyacute Neklid vzduchu byacutevaacute nejrůznějšiacute povahy a posouzeniacute podmiacutenek pro sniacutemek vyžaduje takeacute určityacute cvik a zkušenost Sniacutemek bude ovšem vždy pokulhaacutevat za vizuaacutelniacute kvalitou až na zvlaacuteštniacute přiacutepady speciaacutelniacutech emulziacute kde gradace emulze zachytiacute slabšiacute kontrast než zrak ale i zde bude sniacutemek vždy meacuteně ostryacute Pokud jde o rozlišeniacute lze se nejviacutece přibliacutežit vizuaacutelniacutemu obrazu kinematoshygrafickyacutem zaacuteběrem kde se chyby jednoho obrazu vyrovnaacutevajiacute obrazem dalšiacutem a kde dynamika odpoviacutedaacute i dynamice vizuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute Někdy se jeviacute obraz vizuaacutelně extreacutemně ostryacute a přesto nelze pořiacutedit ostryacute sniacutemek Pozorujeme-li ovšem tento ostryacute obraz přes rastr ukaacuteže se že se vlivem určiteacuteho typu neklidu vzduchu v obrazoveacutem poli miacuterně přemiacutesťuje aniž by tiacutem jeho ostrost trpěla Na sniacutemku je ovšem ~ rozmazaacuten Je tedy takeacute na pozbrovateli aby podmiacutenky pro sniacutemkovaacuteniacute spraacutevně posoudil

Připojeneacute ukaacutezky sniacutemků Měsiacutece (viz obaacutelku a přiacutelohu) vznikly při prověřovaacuteniacute některyacutech fotografickyacutech uspořaacutedaacuteniacute ktereacute byly jinak určeny pro praacuteci slunečniacute V noci jsou totiž atmosfeacuterickeacute podmiacutenky podstatně lepšiacute a takeacute viacutetr zdaleka tolik nerušiacute jako během dne

31

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Použito bylo emulziacute Kodak Agfa i Foma vesměs meacuteně citlivyacutech (asi 17 Din) a osvity jsou u celkoveacuteho sniacutemku Měsiacutece pořiacutezeneacuteho 10cm objekshytivem F = 120 cm (průměr asi 22 mm) řaacutedu 1 sek u detailniacutech sniacutemků z nichž jižniacute čaacutest Měsiacutece byla pořiacutezena rovněž 10cm dalekohledem s přishybližně 5naacutesobnyacutem zvětšeniacutem asi 5 sek a ostatniacute detailniacute sniacutemky pořiacutezeneacute 15cm dalekohledem se zvětšeniacutem asi 3naacutesobnyacutem zhruba 3 sekundy

Alois Peřina

PŘESTUPNYacute DEN

Rok 1960 je přestupnyacute Je samozřejmeacute že den o nějž je přestupnyacute rok delšiacute než obyčejnyacute se přidaacutevaacute k nejkratšiacutemu měsiacuteci Neniacute však samoshyzřejmeacute že jako den přestupnyacute neniacute v kalendaacuteři označovaacuten 29 nyacutebrž 24 uacutenor Teacuteto zvlaacuteštnosti si člověk zpravidla sotva povšimne pokud jeho jmeniny nepřipadajiacute na 24 až 28 uacutenor Jistě však o niacute vědiacute např Matěshyjoveacute Lumiacuteroveacute Horymiacuteroveacute aj Tak Matěj jehož jmeniny připadajiacute v obyshyčejneacutem roce na 24 uacutenor nenalezne o přestupneacutem roce u tohoto data v kalendaacuteři sveacute jmeacuteno ba ani v kalendaacuteři vůbec Maacuteme ovšem na mysli naacuteš nyniacute užiacutevanyacute kalendaacuteř nikoliv katolickyacute kteryacute byacuteval u naacutes obvyklyacute dřiacuteve protože onen jeviacute proti tomuto řadu odchylek i když z tradičniacutech důvodů a ustaacuteleneacute zvyklosti ponechaacutevaacute pokud možno byacutevaleacute přiřazeniacute jmen k jednotlivyacutem dnům Obsahuje však řadu jmen naacuterodniacutech a lidovyacutech kteraacute v katolickeacutem kalendaacuteři nenajdeme protože katoliacutekům nejde ani tak o jmeniny jako spiacuteše o pamaacutetku a uctiacutevaacuteniacute svatyacutech Jako přiacuteklad uvaacutediacutem slovanskeacute u naacutes hodně rozšiacuteřeneacute jmeacuteno Miloš ktereacute najdeme v našem kalendaacuteři u data 25 ledna ktereacute v katolickeacutem kalendaacuteři připomiacutenaacute obraacuteshyceniacute sv Pavla Matěj nalezne o přestupneacutem roce u data 24 uacutenora miacutesto sveacuteho jmeacutena označeniacute Přestupnyacute den po němž dne 25 uacutenora naacutesleduje Den viacutetězstviacute pracujiacuteciacuteho lidu (1948) dne 26 uacutenora Božetěch pak Alexandr Lumiacuter a konečně dne 29 uacutenora Horymiacuter Dny březnoveacute jakož i dny ostatniacutech měsiacuteců přinaacutešejiacute stejnaacute jmeacutena jako v rociacutech obyčejnyacutech takže Matěj skutečně z kalendaacuteře vypadl což mu však nevadiacute neboť viacute že v přestupneacutem roce Se jeho jmeniny o den posouvajiacute a připadajiacute na Den viacutetězstvIacute Poznamenaacutevaacuteme hned při teacuteto přiacuteležitosti že označeniacute 24 uacutenora v přestupniacutem kalendaacuteři dnem přestupnyacutem bylo převzato z tradičniacutech důshyvodů z kalendaacuteře katolickeacuteho protože ani tu neniacute důvodu proč by měl byacutet měněn staletiacute trvajiacuteciacute a vžityacute obyčej zejmeacutena proto že je zachovaacutevaacuten na celeacutem světě Jakeacute asi přiacutečiny vedly ciacuterkevniacute kruhy sveacuteho času k tomu že za přestupnyacute byl označen praacutevě 24 uacutenor a že ciacuterkev nevaacutehala aby o přeshystupneacutem roce posunula pamaacutetku svyacutech svatyacutech o den u Matěje např na 25 uacutenor ačkoliv přiacutesně dbaacute na zachovaacutevaacuteniacute a dodržovaacuteniacute svaacutetků vůbec Nepochybně šlo o důvody velmi zaacutevažneacute před nimiž musil ustoupit logickyacute požadavek aby jako přestupnyacute byl označen den 29 uacutenora čiacutemž by odpadla i nutnost překlaacutedaniacute pamaacutetnyacutech dniacute svatyacutech Abychom rozhodnutiacute ciacuterkve pochopili musiacuteme se trochu zamyslit nad cestami ktereacute vedly ke katolickeacutemu a tiacutem i k našemu kalendaacuteři kteryacute je vyacutesledkem tisiacuteciletyacutech zkušenostiacute hvězdaacuteřů ruacuteznyacutech dob a naacuterodů zejmeacutena starověkyacutech Egypshyťanů To VŠe opomeneme ale musiacuteme se aspoň stručně zmiacutenit o kalendaacuteři

32

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Jižniacute čaacutest Měsiacutece fotografovanaacute objektivem 10 120 cm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hranolovou komorou negativniacute projekce na průměr asi 60 mm fam K Odakgt

eapozice 5s

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

JllJare ImbriuI1l snimek objťktiťem 155 23U O Jnm ve spojeniacute se speciaacutelniacute hrashy1)olovo-lt kOlllOron n eyativniacute projekce fam Kodak) expo zic e asi 35

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Měsiacutečniacute Alpy a P7ato zlětsenaacute čaacutest verllpjltiho sniacutemku Autcrem dech fotoshygrafiiacute middotv přiacutelo ze je Karel H ennann-OtalJskyacute IViz člaacutenek na t1middot 29)

I

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Okoliacute měsiacutečniacuteho termmaacutetoru sniacutemek objektivem 1552360 mm ve spojeniacute 8 komorou Praktina film Agfa 17 Dm expozice (JSIacute 3s

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

starověkyacutech Řiacutemanů neboť ten byl bezprostředniacutem předchůdcem i zaacuteshykladem katolickeacuteho

Jak se dočiacutetaacuteme u starověkyacutech dějepisců řiacutemskyacutech měli předchůdci Řiacutemanů v Itaacutelii Albanoveacute rok o 304 dnech rozdělenyacute na deset čaacutestiacute kteryacute převzal a zavedl prvniacute kraacutel řiacutemskyacute Romulus Svědčiacute o tom latinskaacute jmeacutena měsiacutece kteraacute počiacutenajiacutec paacutetyacutem - quintilis - označujiacute pořadiacute měsiacutece v roce takže desaacutetyacute december byl posledniacutem Tento kalendaacuteř byl ovšem velmi nedokonalyacute a starověkyacute řiacutemskyacute baacutesniacutek Ovidius o něm a o RomulDvi napsal ve sveacutem baacutesnickeacutem diacutele Fasti ne praacutevě lichotivaacute slova

Všichni starověciacute historikoveacute řiacutemštiacute se shodujiacute v tom že druhyacute řiacutemskyacute kraacutel Numa Pompilius připojil k deseti měsiacutecům Romulovyacutem dva dalšiacute jejichž jmeacutena byla januarius a februarius Rok začiacutenal aspoň v pozdějšiacutech dobaacutech na jaře měsiacutecem zvanyacutem martius - březen takže februarius shyuacutenor se stal měsiacutecem posledniacutem Numův rok byl měsiacutečniacute jak to bylo obvykleacute u většiny starověkyacutech naacuterodů To znamenaacute že měsiacutece se řiacutedily faacutezemi Měsiacutece a počiacutenaly zpravidla novyacutem světlem tj prvniacutem spatřeniacutem uacutezkeacuteho srpku dorůstajiacuteciacuteho Měsiacutece těsně po zaacutepadu Slunce po kraacutetkeacute době neviditelnosti Měli jsme pro tento uacutekaz vyacutestižnyacute naacutezev nov jehož vyacuteznam se však změnil a dnes znamenaacute konjunkci Měsiacutece se Sluncem Řiacutem republishykaacutenskyacute přeložil pDčaacutetek kalendaacuteřniacuteho roku na měsiacutec januaris -- leden v němž bud při novu nebo při uacuteplňku zahajovali nově zvoleniacute konzuloveacute činnost Původniacute rok Numův měl jen 355 dniacute a byl proto přiacuteliš kraacutetkyacute proti slunečniacutemu a tak r 450 př n 1 došlo k zavedeniacute přestupneacuteho měsiacutece jmeacutenem mercedonius čiacutetajiacuteciacuteho střiacutedavě 22 a 23 dny kteryacute byl do kalenshydaacuteře vsunovaacuten vždy po uplynutiacute dvou roků a to ke svaacutetku boha Termina kteryacute byl posledniacutem svaacutetečniacutem dnem řiacutemskeacuteho roku Kult Termina jako boha hranic a meziacute (vzpomeňme dosud obvykleacuteho slova termiacuten) zavedl již Numa Pompilius Zařadovaacuteniacutem mercedonia se však průměrnyacute kalendaacuteřniacute rok prodloužil až na 366 a čtvrt dne Byl tedy viacutece než o den delšiacute než rok tropickyacute Tento rozdiacutel byl vyrovnaacuten čas od času kněžiacutemi kteřiacute rozhodovali o tom kdy majiacute byacutet slav~my svaacutetky při čemž dbali aby svaacutetky byly v souhlase se stavem přiacuterody a za tiacutem uacutečelem podle volneacuteho uvaacuteženiacute vypouštěli jednotliveacute dny z kalendaacuteře Neniacute znaacutemo že by tak činili podle nějakeacuteho neměnitelneacuteho pravidla Naopak pontifex mlLximus jako hlava všeho kněžstva si počiacutenal celkem libovolně takže v době Caesarově r 47 př n 1 se řiacutemskyacute kalenqaacuteř rozchaacutezelo 67 dniacute s rokem slunečniacutem Tehdy se Caesar diktaacutetor a pontifex maximus v jedneacute osobě rozhodl že uvede řiacutemskyacute kalendaacuteř do pořaacutedku Skutečně provedl radikaacutelniacute a znashymenitou opravu kalendaacuteře řiacutediv se radami alexandrijskeacuteho hvězdaacuteře Sosigena kteryacute mu navrhl uacutepravu užiacutevanou a Dsvědčenou v Egyptě Aby byl vyrovnaacuten zmiacuteněnyacute již rozdiacutel 67 dniacute vzhledem ke skutečneacutemu slunečniacutemu roku byly tyto dny přidaacuteny ve formě dvou mimořaacutednyacutech měsiacuteců k roku 46 př n 1 kromě naacuteležiteacuteho přestupneacuteho mercedonia Tiacutem bylo takeacute dosaženo toho že počaacutetek prvniacuteho roku noveacuteho kalendaacuteře padl na prvniacute lunaacuterniacute nov kteryacute nastal po zimniacutem slunovratu čiacutemž byla Caesarova reforma podepřena takeacute naacutebožensky Deacutelka roku byla stanoshyvena na 365 a čtvrt dne čehož bylo dosaženo tiacutem že vždy po třech rociacutech o 365 dnech naacutesledoval přestupnyacute o 366 dnech při čemž byl z tradičniacutech i naacuteboženskyacutech duacutevodů přestupnyacute den zařazovaacuten do kalendaacuteře na miacutesto přestupneacuteho měsiacutece mercedonia

33

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Počiacutetaacuteniacute a čiacuteslovaacuteniacute dnů v řiacutemskeacutem kalendaacuteři nebylo zdaleka tak jednoshyducheacute jako je dnes neboť se ustaacutelilo na počiacutetaacuteniacute zpětneacutem od zvlaacutešť k tomu zvolenyacutech dniacute každeacuteho měsiacutece ktereacute kdysi souvisely s lunaacuterniacutemi faacutezemi Nejvyacuteznamnějšiacute z těchto zaacutekladniacutech dniacute byly calendae - kalendy Tak byl nazyacutevaacuten prvniacute den měsiacutece souvisiacuteciacute se spatřeniacutem noveacuteho světla Naacutezev calendae byl odvozen od latinskeacuteho slovesa calare - provolaacutevat protože prvniacute spatřeniacute noveacuteho světla a tiacutem i počaacutetek noveacuteho měsiacutece byl druhdy veřejně ohlašovaacuten Zde maacute původ mezinaacuterodniacute slovo kalendarium a naacuteš kalendaacuteř V důsledku zpětneacuteho počiacutetaacuteniacute a označovaacuteniacute dniacute byl poshysledniacute den měsiacutece označovaacuten jako den předchaacutezejiacuteciacute kalendy měsiacutece naacutesleshydujiacuteciacuteho den předposledniacute jako třetiacute den před kalendami neboť při tomto způsobu počiacutetaacuteniacute byly kalendy připočiacutetaacutevaacuteny a obdobně posledniacutech 15 až 18 dniacute předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece podle toho o kteryacute měsiacutec šlo V době Caesashyrově připadal svaacutetek Terminův na 7 den před kalendami březnovyacutemi a toho dne byly hraničniacute kůly jimž naacuteležela božskaacute uacutecta zdobeny věnci z obou stran majiteli sousedniacutech pozemků rozžiacutehaacuten posvaacutetnyacute oheň a přishynaacutešenyoběti Přestupnyacute den Caesarův byl zařazovaacuten na den bezprostředně naacutesledujiacuteciacute Z důvodů naacuteboženskyacutech nesmělo však vsunutiacute přestupneacuteho dne miacutet vliv na označeniacute a čiacuteslovaacuteniacute ostatniacutech tj naacutesledujiacuteciacutech dniacute Proto den naacutesledujiacuteciacute po vsunuteacutem dnu byl označovaacuten takeacute jako 6 před kalenshydami březnovyacutemi Tak se stalo že dva dny po sobě naacutesledujiacuteciacute měly stejneacute datum a vznikl dvojden při čemž podle potřeby byl druhyacute z těchto sloushyčenyacutech dnů označovaacuten jako dies bisextus čili jak bychom snad mohli řiacuteci jako den dvojšestyacute Tento způsob zařazovaacuteniacute a označovaacuteniacute přestupneacuteho dne byl zachovaacutevaacuten i po zaacuteniku světoveacute řiacuteše řiacutemskeacute

Prvniacutem přestupnyacutem rokem noveacuteho Caesarova kalendaacuteře byl hned prvniacute rok nově zavedeneacuteho počiacutetaacuteniacute času Byl to tedy rok 45 př n 1 což je rok -44 našeho letopočtu při čiacuteslovaacuteniacute matematicko-astronomickeacutem a tiacutem je vysvětlen vznik pravidla že přestupnyacutem je každyacute rok jehož letopočet je dělitelnyacute čtyřmi Jen mimochodem se zmiňujeme o tom že po smrti Caesashyrově kněžiacute opět uvedli kalendaacuteř v nepořaacutedek kteryacute byl však napraven přičiněniacutem ciacutesaře Augusta na jehož počest byl měsiacutec sextilis přejmenovaacuten na augustus jako již před tiacutem měsiacutec quintilis na julius na počest Julia Caesara Kalendaacuteř upravenyacute Caesarem a zvanyacute juliaacutenskyacutem byl v podstatě beze změn převzat ciacuterkviacute pokud se tyacuteče deacutelky roků a jejich rozděleniacute na měsiacutece a dny a upraven pro potřeby ciacuterkve zařazeniacutem ciacuterkevniacutech svaacutetků miacutesto pohanskyacutech

Cesta k dnešniacutemu jednoducheacutemu průběžneacutemu čiacuteslovaacuteniacute dnů byla klikataacute a datovaacuteniacute se stalo časem tak nepřehlednyacutem a nespolehlivyacutem že mezi lidem se ujalo srozumitelnějšiacute datovaacuteniacute podle ciacuterkevniacutech svaacutetků jako naDř ve středu před sv Josefem roku H Když se konečně vžilo průběžneacute čiacuteslovaacuteniacute dniacute vznikla pochybnost kteryacute z obou sloučenyacutech řiacutemskyacutech dnů je vlastně přestupnyacutem Protože pak označeniacute 6 den před kalendami březshynovyacutemi odpoviacutedaacute v obyčejneacutem i v přestupneacutem roce dnešniacutemu 24 uacutenoru bvl v přestupneacutem rOCe den 24 uacutenora prohlaacutešen ciacuterkviacute za přestupnyacute ačkoliv tu jde o způsob užiacutevanyacute původně z důvodů pohanskeacuteho naacuteboženstviacute starověkyacutech Řiacutemanů a ciacuterkev vyhlazovala jinak bezohledně zbytky a poshyzůstatky pohanskeacute minulosti jak o tom nad jineacute přesvědčivěji svědčiacute osud americkyacutech Indiaacutenů a jejich starodaacutevnyacutech pamaacutetek na slavnou minulost Je vskutku podivuhodneacute že v tomto přiacutepadě šla ciacuterkev tak dal-eko že

34

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

připustila aby dny zasvěceneacute pamaacutetce jejiacutech svatyacutech byly v přestupnyacutech rociacutech posouvaacuteny o den později Je zřejmo že v tomto přiacutepadě ustoupily zaacutejmy skutečně naacuteboženskeacute tradici ciacutesařskeacuteho Řiacutema

Z ciacuterkevniacutech svaacutetků katolickyacutech naacutes zajiacutemajiacute zejmeacutena svaacutetky velikoshynočniacute protože jejich poloha v kalendaacuteři je vaacutezaacutena jak na Slunce tak na Měsiacutec Zaacuteležiacute tu zvlaacuteště na znalosti data jarniacute rovnodennosti Oprava Caesarova způsobila že v jeho době připadala jarniacute rovnodennost na 24 březen podle našeho čiacuteslovaacuteniacute dniacute Ale už r 325 na ciacuterkevniacutem koncilu v Nicei bylo hovořeno o tom že jarniacute rovnodennost připadaacute na 21 březen Tato nesrovnalost byla tehdy vyložena tak že od doby Caesarovy došlo patrně k nějakeacute chybě v počiacutetaacuteniacute způsobeneacute někdy v minulosti někyacutem z těch kdo řiacutedili kalendaacuteř neboť o spraacutevnosti sameacuteho juliaacutenskeacuteho kalenshydaacuteře nebylo tehdy ještě pochyb Proto se tento proslulyacute koncil se soushyhlasem ciacutesaře Konstantina usnesl že nadaacutele bude pro stanoveniacute velikonoc za den jarniacute rovnodennosti braacuten v počet 21 březen Tak se takeacute dělo Avšak datum skutečneacute jarniacute rovnodennosti se přesto posouvalo k nižšiacutem datům takže předpoklad že juliaacutenskyacute kalendaacuteř vystihuje skutečnou deacutelku slunečniacuteho roku se projevil jako nespraacutevnyacute Dnes ovšem znaacuteme přiacutečinu tohoto posuvu a již učenyacute anglickyacute františkaacuten Roger Baco (1214-1294) se pokoušelo opravdu kalendaacuteře Zdaacute se že současně s niacutem se o to poshykoušel takeacute J oannes de Sacrobosco (t 1256) profesor matematiky v Pashyřiacuteži a augustiniaacuten Joannes de Saxonia kteryacute žil okolo r 1330 v Praze a v Pařiacuteži Na koncilu kostnickeacutem zasazoval se o reformu kalendaacuteře Petrus A1liacus poukazovaacuteniacutem na to že časovyacute r-ozdiacutel mezi ciacuterkevniacutem a skutečshynyacutem datem jarniacute rovnodennosti činiacute již 9 dniacute Na koncilu basilejskeacutem hvězdaacuteř kardinaacutel Nicolaus de Cusa dokonce navrhl aby po svatodušniacute neděli 24 května 1439 naacutesledujiacuteciacute svatodušniacute ponděliacute dostalo datum 1 června a aby každyacute dalšiacute 304 rok nebyl přestupnyacutem nyacutebrž obyčejnyacutem Konečně se do kalendaacuteřniacuteho probleacutemu vložili z důvodů naacuteboženskyacutech sami papežoveacute R 1475 byl za tiacutem uacutečelem povolaacuten do Řiacutema vynikajiacuteciacute hvězdaacuteř Regiomontanus kteryacute však tam kraacutetce po přiacutejezdu zemřel Byl takeacute vyshyzvaacuten Koperniacutek kteryacute však odmiacutetl protože deacutelka slunečniacuteho roku nebyla tehdy ještě dosti přesně znaacutema K opravě kalendaacuteře pak skutečně došlo za papeže Řehoře XIII (1572-85) podle naacutevrhu Antonia Liiia podle něhož po 4 řiacutejnu 1582 naacutesledoval hned 15 řiacutejen při čemž sled pojmenoshyvaacuteniacute dniacute zůstal zachovaacuten Pravidlo o zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků bylo pozměněno tak že z roků jejichž letopočty jsou naacutesobky 100 budou přeshystupneacute jen ty jejichž letopočet je dělitelnyacute 400 Vše -ostatniacute zůstalo neshyzměněno

Takto upravenyacute kalendaacuteř zvanyacute gregoriaacutenskyacute platiacute dosud Průměrnyacute gregoriaacutenskyacute rok se lišiacute od tropickeacuteho tak nepatrně že teprve za viacutece než 3300 roků vzroste ročniacute rozdiacutel na jeden den Bylo by dnes snadneacute nashyvrhnouti zařazovaacuteniacute přestupnyacutech roků tak aby se staacutevajiacuteciacute rozdiacutel ještě zmenšil ale s-otva by se našel způsob jednoduššiacute takže gregoriaacutenskyacute kalendaacuteř můžeme po teacuteto straacutence poklaacutedat za plně vyhovujiacuteciacute neboť se zaklaacutedaacute na vskutku vědeckeacutem podkladě Straacutenka naacuteboženskaacute se tu však teacutež projevila Oněch 10 řiacutejnovyacutech dniacute r 1582 bylo vynechaacuteno jen proto aby nemusilo byacutet měněno ustanoveniacute koncilu nicejskeacuteho o datu jarniacute rovn-odennosti Ale to je zaacutevada celkem bezvyacuteznamnaacute Jinak je tomu pokud se tyacuteče děleniacute roku na měsiacutece a tyacutedny nepočiacutetajiacutec v to pohyblivost

35

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

některyacutech ciacuterkevniacutech svaacutetků coz Je Silmo o sobě sice vlastně jen otaacutezka naacuteboženskaacute kteraacute však i u naacutes narušuje staacutele plaacutenovaacuteniacute Takeacute u naacutes se pracuje na reformě kalendaacuteře Bylo vypracovaacuteno i několik naacutevrhů ale uskutečněniacute reformy se ne)bejde bez mezinaacuterodniacute zaacutevazneacute dohody že bude přijata provedena a zachovaacutevaacutena Proto rozřešeniacute otaacutezky reformy kalenshydaacuteře se stalo věciacute Organizace spojenyacutech naacuterodů Jen tak je možno očeshykaacutevat že se nebude opakovat to co se stalo při zavedeniacute kalendaacuteře gregoshyriaacutenskeacuteho kteryacute se neprosadil ani okamžitě ani všude Některeacute země ktereacute byly pod vlivem nekatolickyacutech ciacuterkviacute se kalendaacuteři katolickeacute ciacuterkve dlouho braacutenily nedbajiacutece pokrokovosti reformy Saacutem Kepler ačkoli byl protesshytant kaacuteral sveacute krajany v Německu že se vzpiacuterajiacute přijetiacute gregoriaacutenskeacuteho kalendaacuteře a všemožně se o jeho zavedeniacute zasazoval

Co noveacuteho v astronomii

SPEKTROHELJDGRAM VČAŘE La

Přejde-li elektron v atomu z vyšši draacutehy do nižšiacute vyzaacuteřiacute se rozdiacutel enershygU jakožto foton a ve spektru je paJk možno pozo rovat seacute rii emjsniacutech čar Nejznaacutemějšiacute taJkovou seacuteriiacute vodiacutekovyacutech čar je Balmerova kteraacute vznikne přeshychodem elektronu na draacutehu dvojikvanshytovou čtyři nejjasnějšiacute čaacutery Balmeshyrovy seacuterie ležiacute ve viditeLneacute čaacutesti spekshytra (Ha -červenaacute He - zelenaacute Hy - modraacute Ho - fialovaacute) Ve velshymi intenzivniacute čaacuteře Ha byacutevaacute obvykle vizuaacutelně a často i fotografi cky pOzoshyrovaacutena sliUJnečniacute chromosfeacutera V ultrashyfialoveacute čaacutesti Slpektra je pak ještě dalshyšiacutech asů 30 čar Balmerovy seacuterie

Při přechodu elektronu na třikvallshytOVlQill draacutehu vznikaacute ve spektru vodiacuteku Paschenova seacuterie jejiacutechž 5 čar ležiacute v infračerveneacutem oboru spektra a při přechodu na čtyřiacutekJvan tovo u draacutehu Brackettova seacuterie s čarami daleJko v 1nfračerveneacute čaacutesti Slpektra Při přeshychodu elektronu na jednokvantovou (normaacuteLniacute) draacutehu v atomu vodiku vznikaacute seacuterie Lymanova jejiacutež čaacutery ležiacute daleko v ultrafialoveacute čaacutesti spektra Čaacutery Lymamovyseacuteri-e nelze na zemshy

skeacutem povrchu pozorovat protože přiacuteshyslušnou ultrafialovou čaacutest spektra neshypropouštiacute atmosfeacutera Již řadu let je však znaacutemo z vYacutestupů raket ktereacute doshysaacutehly stokilometrovyacutech vyacutešek nad zemsk~rm lpovrchem že ve spektru Slunce je velmi intenzivniacute prvniacute čaacutera Lym-anovy seacuterie (La) ikteraacute maacute vlnoshy

vou deacutelku 1216 A Pmto byly již od reku 1956 konaacuteny P0lkusy Naacuteanořni vyacutezikumnou laboratořiacute USA zachytit celyacute slunečniacute kotouč v čaacuteře La Pokus se však podaři1 až 13 břeZll1a 1959 V hlavici rakety Aerobee III -vypušshytěneacute ze zaacutekladny White Sands byl umiacutestěn spektroheliograf jiacutemž se poshydařilo ziacuteskat sniacutemek celeacuteho Slunce v čaacuteře La ve vyacutešce 200 km nad zemshyskyacutem povrchem (viz 2 str obaacuteBy) Tato fotografie je vyacuteznamnaacute i tiacutem že je to vůbec Prvniacute sniacutemek neurolbeskeacuteho tělesa kteryacute se podařilo ziacuteskat vně zemskeacute atmosfeacutery

Na sniacutemku jsou patrneacute oblasti kteshyreacute jsou ve světle La velmi j3Jsneacute mnoshyhem j3Jsnějšiacute než v čaacuteře Ha COž je ve shodě s teoretIacuteckyacutemi předpoklady Na fotografii v čaacuteře La jSDU daacutele zajiacuteshymaveacute slabeuro zaacuteřiacuteciacute oblastiv okoliacute poacutelů kde se nevyskytujJ aktivniacute skupiny skvrn Jižně od sluneČiniacutehorovniacutelku kde v teacute dobeuro bylo několiikskvrn je však intenzita zaacuteřeniacute značně malaacute Temneacute pruhy na spektroheliogramu v La OIdpoviacutedajiacute fiIamentům na sniacutemshyku exponovaneacutem v červeneacute vodiacuteik-oveacute čaacuteře

Je velmi lžaacuteidouciacute ziacuteskat dalšiacute siflekshytmheliogramy v čaacuteře La aby se zjisshytilo jak koliacutesaacute zaacuteřeniacute La během jedeshynaacutectileteacuteho cYlklu slunečniacute činnosti Zatiacutem lze soudit že intenzita La hude uacutezce zaacuteviset na vyacuteskytu skvrn tedy na relativniacutem čiacutesle J B

36

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

DRAacuteHA KOMETY MRKOS 1959j

Ze tři pozorovaacuteniacute v obdobiacute mezi 3 a 10 prosincem 1959 vypočiacutetal Z Sekashynina paraboUClkeacute eLeunenty illoveacute Mrkoshysovy komety

T = 1959 XI 143913 SČ()) = 8509144 n = 100deg2223 19500

1 = 19deg5861 q = 126603

Kometa maacute tedy pohyb přiacutemyacute a byla olbjevena 20 dniacute po prflchodu peshyriihellem Uvaacutediacuteme daacutele efemeridu vyshypočtenou na zaacutekladě vyacuteše zminěnyacuteeh elementů

Datum SČ a1050

1960 II 60 18h174m 160 18 394 260 18 593

III 70 19 169 170 19 323 270 19 455

IV 60 19h56m 160 20 05 260 20 10

18 17

10

C1WfA K1JfflY 1fIltOSf95Sj

V PROSTORU

01950

-16deg16 -1648 -17 11 -1728 -17 42 -17 57 -183deg -187 -192

16 15

I I

Obr 1

Ll

2368 2396 2415 2422 2419 2406 238 236 232

I

r 11Wgn

1769 93 1869 95 1971 97 2076 99 2182 100 2289 102 240 103 250 104 261 105

IZ

I 110 I bull7f

~20middot

1 11 bull

ROVNI X

- 10

-zo

- 311

-0

10 lZ

Obr Z

37

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

Zdaacutenltvaacute velikost byla vypočtena ze vzorce

m = 56 + 5 log J + 75 log T

Z uvedeneacute efemeridy je vidět že prfichodkomety perigeem v němž byla vzdaacutelena od Země přes 2 astroshynomickeacute jednotky nastal jen asi 4 dny po průchodu komety periheliem

Kometa -zůstaacutevaacute i nadaacutele na ranniacute obloze ale jejiacute uacutehlovaacute vzdaacuteleno3t od Slunce se staacutele zvětšuje Rozdiacutel hodishynovyacutech uacutehlů komety a Slunce vzrůstaacute z 23deg v do-bě objevu až na 53deg kOncem uacutenora a 70deg koncem března V tomto směru dojde sice k jisteacutemu zlepšeniacute podmiacutenelk pro pozorovaacuteni kometa však již v teacute době bude značně vzdaacuteshylena od Slunce a kromě toho bude teacuteshyměř 20deg opod rovniacutekem takže jejiacute poshyloha na obloze bude pro pozorovatele

v našich zeměpNmyacutech šiacuteřkaacutech těžfko dostupnaacute Kolem 10 března se sice kometa na jistou dobu bude přibližoshyvat k Zemi ovšem jen velmi nepatrně takže dalšiacute pokles jasnosti souvisiacuteciacute s rostouciacute heliocentriekou vzdaacutelenostiacute tiacutem nebude nijak ovlivněn Zmenšo~ vaacuteniacute geocentrickeacute distance v době od 10 března je způsobeno dohaacuteněniacutem ~)mety Zemiacute neboť v teacute dotě se Zeshymě a kometa pohyhuji zhruba v teacutemshyže směru ale rychlost Země je poshyněkud většiacute Přiacutemyacutem důsledkem toho je i velmi maJyacute pohyb komety na obshy10ze v měsiacuteciacutech březnu a dubnu Vzaacuteshyjemnyacute P-oh1b Země a komety lze dobře kvalitativně sledo-vat na obr 1 na němž je znaacutezorněna prostorovaacute draacuteha komety 1959j Na olbr 2 je vynesena zdaacutenlivaacute draacuteha teacuteto komety mezi hvězdami

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz 20h Praha I 638 kHz 12h SEČ (NM - meměřeno NV - lIlevysiacutelaacuteno Kyv - z kyvadlovyacutech hodin)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 032 031 030 029 027 026 024 023 022 021 OMA 50 034 033 032 031 029 028 NM 027 025 023 Praha I 032 032 NM 029 NM NV 024 NV NV 022

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 020 019 019 019 018 018 017 017 017 017 OMA 50 024 022 021 020 020 020 019 019 020 019 Praha I 020 NM NV NM NM 018 018 018 017 NV

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 017 017 017 NM 018 018 019 019 019 020 020 OMA 50 021 020 021 NM 022 021 023 023 021 024 024 Praha I 017 NV 018 NM Kyv NV NV Kyv NV NM 020

V Ptaacuteček

PROMĚNNEacute HVĚZDY

NA X SJEZDU MEZINAacuteRODNIacute ASTRONOMICKEacute UNIE

Komise 27 IAU kteraacute se zabyacutevaacute otaacutezkami proměnnyacutech hvězd měla velmi obsaacutehlyacute program ze ktereacuteho vzešla řada naacutemětů a doporučeniacute pro dalšiacute praacuteci v oboru studia proměnnyacutech hvězd Zde uvaacutediacuteme pouze nejvyacuteznačshynějšiacute naacuteměty Organizace nepřetržishy

tyacutech fotoelektrickyacutech pozorovaacuteniacute těch hvězd ktereacute vyžadujiacute zvlaacuteštniacute pozorshynosti jako tzv flare stars hvězdy typu RW Aurigae a f3 Canis Maioris

daacutele systematickaacute fotografickaacute nebo vizuaacutelniacute pozorovam maxim pokud možno všech hvězd typu RR Lyrae jasnějšiacutech než 135m za uacutečelem zjišshytěniacute možnyacutech pomalyacutech změn perioshydy což by umožnilo činit zaacutevěry o hmotě těchto hvězd organizace pře3nyacutech fotoelektrickyacutech měřeniacute bashyrev a jasnostiacute vybranyacutech hvězd spektraacutelniacutech typů O a B s proměnnyacuteshymi jasnyacutemi čarami a systematickeacute

38

sledovaacuteniacute jasnostiacute vybranyacutech proměnshynyacutech spektraacutelniacuteho typu M ktereacute je třeba sledovat i spektrograficky aby mohla byacutet zjištěna vzaacutejemnaacute zaacutevisshylost změn spektra a jasnosti jakož i provaacuteděniacute fotografickyacutech pozorovaacuteniacute alespoň ve třech spektraacutelniacutech oborech ve vybranyacutech poliacutech v nichž lze očeshykaacutevat zvlaacuteště zajiacutemaveacute zaacutevěry o sloshyženiacute Galaxie tato pozorovaacuteniacute mohou podat četneacute informace o fyzikaacutelniacutech zvlaacuteštnostech jednotlivyacutech typfi proshyměnnyacutech hvězd Daacutele bylo doporučeno aby se praacutece v oboru vyacutezkumu pro-

měnnyacutech hvězd omezila na určitaacute speshyciaacutelniacute odvětviacute a to zjišťovaacuteniacute proshyměnnyacutech hvězd u nichž světelnaacute změna probiacutehaacute extreacutemně rychle objeshyvovaacuteniacute takovyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou sloužit vyacutezkumu struktury Gashylaxie systematickeacute paacutetraacuteniacute po proshyměnnyacutech ktereacute by umožnily zaacutevěry o probleacutemu vyacutevoje hvězd jako např hvězdy typu T Tauri a konečně systeshymatickaacute pozorovaacuteniacute v několika spekshytraacutelniacutech oborech proměnnyacutech hvězd z rfiznyacutech oblastiacute Hertzsprung-Russhyselova diagramu A N

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

ASTRONOMICKYacute KROUŽEK VE VŠECHOVICIacuteCH

Astronomiokyacute krouželk ve Všechoshyviciacutech byl založen Ipřed dvěma roky Členoveacute krOlUŽlku se po všeobecneacutem z aacute jmu začali soustřeďovat na pozoroshyvaacuteniacute koonet meteorů a polaacuterniacuteClh zaacuteřiacute Vyacutesledky praacutece byly zasiacutelaacuteny Oblastshyniacute lidoveacute hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute a Z1p raacuteva o činnosti byla uveshyřejl1lěna v Řiacuteši hVězd Všechovice ležiacute 1Tha kopci a majiacute pěknyacute vyacutehled k seshyverni čaacutesti oblohy až k obzoru Čleshynoveacute kroužku sledujiacute bedlivě nejnoshyvějšiacute Zlpraacutevy o vyacutezkumu prostoru ko-

Noveacute knihy a publikace

P P parenago Hvězdnaacute astronoshymie Nakladatelstviacute ČSAV Praha 1959 str 544 obr 120 přiacutel 14 tab 4 vaacutez Kčs 2750 - V našiacute odborneacute literatuře jsme dlouhou dobu postraacuteshydali dokonalou učebnici hvězdneacute astroshynomie Zaacutesluhou Nakladatelstviacute Čs 3kademie věd byl vloni vydaacuten překlad třetiacuteho vydaacuteniacute znaacutemeacuteho Parenagova Kursu hvězdneacute astronomie MOil1oshygrafii přeložil kolektiv našich mlashydyacutech asgtlronomfi J Grygar L Kohoushytek P Mayer J Ruprecht a Z Seshykanina pod redakciacute prof J M Mohra Kniha je viacutetanou přiacuteručkou nejen pro studenty astronomie na vysokyacutech škoshylaacutech a pro vyspělejšiacute astronomy amashyteacutery ale i pro odborniacutelky kteřiacute přiacutemo ve stelaacuterniacute astronomii nepracujiacute Moshynografie je nozdělena do sedmi kapishy

lem Země a Měsiacutece z dermiacuteho tiacutesku a doplňujiacute tak sveacute Ipoznatky z astroshynomickeacute literatury diafilmů a předshynaacutešek i z naacutevštěv na lidoveacute hvězdaacuterně

ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Svaacute pozoroshyvaacuteniacute provaacutedějiacute zatiacutem dalekohledem Eta a triedrem Členoveacute vřele vitajiacute otevřerniacute okresniacute holešovskeacute lidoveacute hvězdaacuterny a těšiacute se na užŠiacute spolushypraacuteci zvlaacuteště při Ipozorovaacuteniacute slunečshyniacutech slkvnn a kraacuteterů na Měsiacuteci

A Staněk a V Schneider

tol pojednaacutevajiacuteciacutech o u[čovaacuterniacute vzdaacuteshylenostiacute hveacutezd o pohybech hvěizd o poshylhybu SLunce v prostoru o zaacutekonitosshytech v pohybech hvězd o stavbě Mleacutečshyneacute draacutehy o Metagalaxii a o dynamice hvězdnyacutech soustav Ke každeacute kapitole je př~pojeno někoUl~ přiacutekladfi jejichž řešeniacute nalezne čtenaacuteř na konci knihy Velmi cenneacute jsou puacuteznaacutemky překlashydatelfiktereacute zpracovali P Mayer a J Ruprecht zde jSou uvedeny některeacute doplňky k pfivodnimll parenagovu textu s ohledem na nejnovějšiacute literashytruru Na konci knihy jsou zařazeny tabutkyk převodu rovniacutekovyacutech soushyř3dnic na galaktickeacute vztah mezi vzdaacuteshylenostiacute a modulem vzdaacutelenosti diashygram spektrum-~wiacutetivost a funkce sviacuteshytivosrti jakož i obsaacutehlyacute s8zmam literashytury J B

39

Uacutekazy na obloze v březnu

Slunce Dne 20 března v 15h43m vsbUlpuje Slunce do znameniacute Berana a nastaacutevaacute jarlli rovnodennost - poshyčaacutetek astronomickeacuteho jara Dne 27 března nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce ktereacute však bude viditelneacute pouze v AJntarktidě a v jižniacute čaacutesti Austraacutelie

Měsiacutec Prvniacute čtvrť nastaacutevaacute 5 III ve 12h5m uacuteplněk 13 III v 9h25m poslectIUacute čtvrť 20 III v 7h40m a nov 27 III v 8h37m V odJzemiacute je Měsiacutec 6 III ve 3h v Přiacutezemiacute 19 III v 8h Dne 13 března nastaacutevaacute uacuteplneacute zatměniacute Měske ktereacute všruk u naacutes neniacute viditelshyneacute začaacutetek čaacuteste6neacuteho zatměniacute je v 7h 38m avšak Měslc u naacutes zapadaacute v 6h18m Dne 5 III nastane v 1h konjunkce Měsiacutece s Aldebaranem Aldebaran hude 040 jižně od Měsiacutece V odpoledniacutech hodinaacutech dne 25 březshyina bude u naacutes pO~Qorovatelnyacute zaacutekryt MerkJUra Měsiacutecem začaacutetek zaacute1aytu je v 13h9m konec v 14h15m (pro Prahu)

Planety Merkur je Viditelnyacute počaacutetshykem března večelr nad zaacutepadnLm ohzoshyrem Venuše vychaacuteziacute kraacutetce před vyacuteshychodem Shmce je v nepřiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteni Mars je v souhvězdiacute Kozorožce vychaacuteziacute kraacutetce před vyacuteshychodem Slunce a je nepozorovatelnyacute Jupiter vychaacuteziacute v časnyacutech ranniacutech hoshydinaacutech je v souhvězdiacute Střelce Saturn je rovněž v souhvězdiacute Stře1ce IlJa ranniacute obloze vychaacuteziacute asi za hodinu po Jupishyteru Uraq~- je v souhvězdiacute Lva a je nad obzorem po celou noc Neptwn je v souhvězdiacute Vah a vychaacuteziacute ve večershyniacutech hodinaacutech Konjunkce planet s Měsiacutecem nastanou 10 III v 19h Uran 16 III v 17ih NeptlNl 20 III ve 20h JupiteiI a 21 III v 15h saturn

PRODAacuteM Dalekohled s ysteacutem Newton zrcadlo 180 mm se stojanem Kčs 2200- Hubert Zoplatil Velkyacute Osek u Koliacutena

OBSAH

A RUlkil Sledujeme draacutehy kosshymiclkyacutech raket - K HermannshyOtavskyacute Podmiacutenky rozLišeniacute v astronomickeacute fotografii shyA Peřina Přestupnyacute den - Co noveacuteho v lliS1tronom1i - Z lidoshyvyacutech hrvězidaacuteren a astrlQnoiffikshykyacutech mroiU1Žktt - Noveacute knihy a publikace - Uacute1kazy na oibloze

v březnu

COllEPlKAHI1E

A PyKJI Op6HTbI KOCMHqeCKHX

paKeT - K fepMaH-OTaBcKH

DpHMeqaHH5I K aCTpOHOMHQeCKOH

cpoTorpacpHH A DepRUHa

BHCOKOCHbIH neHb - LITO HOBOshy

ro B aCTpOHOMHH - 113 BapOAshy

HbIX 06cepBaTopHH H aCTpOHOshy

MHleCKHX KpyKKOB HOBble

KHHrH H ny6J1HKaUHH - 5IBJleHH5I

Ha He6e B MapTe

CONTENTS

A RUkl The Orbits Of Cosmishycal Rookets - K HermannshyOtaVlskyacute Some Prohlems of the Ast1Oilomkal Photography shyA Peřina About the Leap-Day - NeWtS in Asltronomy - From PŮpular Obtservatories and AJstronolffi1cal GLUbs - N ew Books and PUlbHcations - Pheshy

nomena in March

Řiacuteši hvěZdřiacutediacute [edakčniacute rada J M Mo-hr (ved re-d) Jiřiacute Bouška (vyacutek red) Zd Ceplecha V Hulinskaacute Fr Kadavyacute M Kopeckyacute L Landovaacute-Štychovaacute B Maleček O Obůrka Zd Plavoovaacute techn -red D Hrochovaacute Vydaacutevaacute min škol-stviacute a kultury v nakl Orbis n p Praha 12 Stalinova 46 Tiskne Knihtisk n p zaacutevod 2 Praha 12 Slezskaacute 13 Vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročně cena jednotliveacuteho vyacutetisku Kčs 2- Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Přiacutespěvky zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha 16 Šveacutedshyskaacute 8 tel 403-95 Rukopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odpoviacutedaacute autor Toto čiacuteslo bylo daacuteno do tisku 6 ledna vyšlo 6 uacutenora 1960 A-09541

Oceanus ProceZlarum a 1~lare In~brium) fotografovaneacute objektivem 1552360 n~m ve spojeniacute s Praktinou) film Foma 11 Din) exp 3s ---- Na str obaacutelky zaacutepadniacute polovinc~ Měsiacutece ) sni1nek objektivem 100 1 2 00 1nm le spojeniacute se speciaacutelniacute hrashynOl07JOU komorou negativniacute projekce na průměr asi 22 mm film Kodak exposhy

zice 1s (K Hermann-Ota vskyacute)

Uacutekazy na obloze v březnu

Slunce Dne 20 března v 15h43m vsbUlpuje Slunce do znameniacute Berana a nastaacutevaacute jarlli rovnodennost - poshyčaacutetek astronomickeacuteho jara Dne 27 března nastane čaacutestečneacute zatměniacute Slunce ktereacute však bude viditelneacute pouze v AJntarktidě a v jižniacute čaacutesti Austraacutelie

Měsiacutec Prvniacute čtvrť nastaacutevaacute 5 III ve 12h5m uacuteplněk 13 III v 9h25m poslectIUacute čtvrť 20 III v 7h40m a nov 27 III v 8h37m V odJzemiacute je Měsiacutec 6 III ve 3h v Přiacutezemiacute 19 III v 8h Dne 13 března nastaacutevaacute uacuteplneacute zatměniacute Měske ktereacute všruk u naacutes neniacute viditelshyneacute začaacutetek čaacuteste6neacuteho zatměniacute je v 7h 38m avšak Měslc u naacutes zapadaacute v 6h18m Dne 5 III nastane v 1h konjunkce Měsiacutece s Aldebaranem Aldebaran hude 040 jižně od Měsiacutece V odpoledniacutech hodinaacutech dne 25 březshyina bude u naacutes pO~Qorovatelnyacute zaacutekryt MerkJUra Měsiacutecem začaacutetek zaacute1aytu je v 13h9m konec v 14h15m (pro Prahu)

Planety Merkur je Viditelnyacute počaacutetshykem března večelr nad zaacutepadnLm ohzoshyrem Venuše vychaacuteziacute kraacutetce před vyacuteshychodem Shmce je v nepřiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteni Mars je v souhvězdiacute Kozorožce vychaacuteziacute kraacutetce před vyacuteshychodem Slunce a je nepozorovatelnyacute Jupiter vychaacuteziacute v časnyacutech ranniacutech hoshydinaacutech je v souhvězdiacute Střelce Saturn je rovněž v souhvězdiacute Stře1ce IlJa ranniacute obloze vychaacuteziacute asi za hodinu po Jupishyteru Uraq~- je v souhvězdiacute Lva a je nad obzorem po celou noc Neptwn je v souhvězdiacute Vah a vychaacuteziacute ve večershyniacutech hodinaacutech Konjunkce planet s Měsiacutecem nastanou 10 III v 19h Uran 16 III v 17ih NeptlNl 20 III ve 20h JupiteiI a 21 III v 15h saturn

PRODAacuteM Dalekohled s ysteacutem Newton zrcadlo 180 mm se stojanem Kčs 2200- Hubert Zoplatil Velkyacute Osek u Koliacutena

OBSAH

A RUlkil Sledujeme draacutehy kosshymiclkyacutech raket - K HermannshyOtavskyacute Podmiacutenky rozLišeniacute v astronomickeacute fotografii shyA Peřina Přestupnyacute den - Co noveacuteho v lliS1tronom1i - Z lidoshyvyacutech hrvězidaacuteren a astrlQnoiffikshykyacutech mroiU1Žktt - Noveacute knihy a publikace - Uacute1kazy na oibloze

v březnu

COllEPlKAHI1E

A PyKJI Op6HTbI KOCMHqeCKHX

paKeT - K fepMaH-OTaBcKH

DpHMeqaHH5I K aCTpOHOMHQeCKOH

cpoTorpacpHH A DepRUHa

BHCOKOCHbIH neHb - LITO HOBOshy

ro B aCTpOHOMHH - 113 BapOAshy

HbIX 06cepBaTopHH H aCTpOHOshy

MHleCKHX KpyKKOB HOBble

KHHrH H ny6J1HKaUHH - 5IBJleHH5I

Ha He6e B MapTe

CONTENTS

A RUkl The Orbits Of Cosmishycal Rookets - K HermannshyOtaVlskyacute Some Prohlems of the Ast1Oilomkal Photography shyA Peřina About the Leap-Day - NeWtS in Asltronomy - From PŮpular Obtservatories and AJstronolffi1cal GLUbs - N ew Books and PUlbHcations - Pheshy

nomena in March

Řiacuteši hvěZdřiacutediacute [edakčniacute rada J M Mo-hr (ved re-d) Jiřiacute Bouška (vyacutek red) Zd Ceplecha V Hulinskaacute Fr Kadavyacute M Kopeckyacute L Landovaacute-Štychovaacute B Maleček O Obůrka Zd Plavoovaacute techn -red D Hrochovaacute Vydaacutevaacute min škol-stviacute a kultury v nakl Orbis n p Praha 12 Stalinova 46 Tiskne Knihtisk n p zaacutevod 2 Praha 12 Slezskaacute 13 Vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročně cena jednotliveacuteho vyacutetisku Kčs 2- Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Přiacutespěvky zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha 16 Šveacutedshyskaacute 8 tel 403-95 Rukopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odpoviacutedaacute autor Toto čiacuteslo bylo daacuteno do tisku 6 ledna vyšlo 6 uacutenora 1960 A-09541

Oceanus ProceZlarum a 1~lare In~brium) fotografovaneacute objektivem 1552360 n~m ve spojeniacute s Praktinou) film Foma 11 Din) exp 3s ---- Na str obaacutelky zaacutepadniacute polovinc~ Měsiacutece ) sni1nek objektivem 100 1 2 00 1nm le spojeniacute se speciaacutelniacute hrashynOl07JOU komorou negativniacute projekce na průměr asi 22 mm film Kodak exposhy

zice 1s (K Hermann-Ota vskyacute)

Oceanus ProceZlarum a 1~lare In~brium) fotografovaneacute objektivem 1552360 n~m ve spojeniacute s Praktinou) film Foma 11 Din) exp 3s ---- Na str obaacutelky zaacutepadniacute polovinc~ Měsiacutece ) sni1nek objektivem 100 1 2 00 1nm le spojeniacute se speciaacutelniacute hrashynOl07JOU komorou negativniacute projekce na průměr asi 22 mm film Kodak exposhy

zice 1s (K Hermann-Ota vskyacute)