1

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra sociální pedagogiky

Romské děti v aspektu

volnočasových aktivit

Bakalářská práce

Brno 2008

Autor práce: Vedoucí práce:

Marcela Gabčová Mgr. Ema Štěpařová

2

Bibliografický záznam

GABČOVÁ, Marcela. Romské děti v aspektu volnočasových aktivit: bakalářská

práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2008, 64 l., 5 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Ema Štěpařová.

Anotace

Bakalářská práce „Romské děti v aspektu volnočasových aktivit“ pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí a mládeže. Celá tato bakalářská práce je soustředěna na projekt tzv. Amari familija – Naše rodina, který se realizuje v rámci neziskové organizace Společenství Romů na Moravě a je nastaven tak, aby reagoval na problematické situace, vyskytující se ve všech lokalitách, v nichž tato organizace působí.

Projekt je zajímavý tím, že do volnočasových aktivit je možné zapojit rodiče a prarodiče dětí, kde zároveň mají možnost se aktivně podílet na přípravě těchto volnočasových aktivit a jejich realizaci. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit informace o tom, jak děti často navštěvují volnočasové aktivity tohoto projektu, zda-li jsou rády, že můžou na tyto aktivity chodit společně s rodiči a jak děti tráví svůj volný čas mimo tyto kroužky. Dalším cílem bylo zjistit, jestli se rodiče snaží do kroužků chodit s dětmi společně, zda-li vůbec mají rodiče zájem, jak jejich dítě tráví svůj volný čas a zda-li si myslí, že díky tomuto projektu bude výskyt sociálně patologických jevů u dětí eliminován.

Annotation

The topic of this diploma thesis is “Roma children in the aspect of free-time

activities.” As the title suggests, it deals with free-time activities of Roma children

and young adults. The main focus of the thesis is on a project called Amari familija

(Our family) which is carried out under the terms of non-profit organization The

Association of Roma in Moravia and reacts to problematic situations, which occur

in locations where this organization has its influence.

Amari familija project is interesting as it is possible to involve parents and

grandparents of children in preparation and implementation of the free-time

activities. The main target of this thesis was to collect information about how often

children attend free-time activities offered by this project, if they enjoy coming

there with their parents or in what other ways children spend their leisure time

outside this project. Apart from that I have tried to find out if parents make some

effort to attend those activities with their children, to what extent they are

interested in what their children do in their free time, or if they believe that it is

possible to eliminate socially pathological phenomena of children due to such

projects.

3

Klíčová slova

Romové, romská rodina, romská komunita, romská výchova dítěte, romské děti, romští rodiče, organizace, volný čas, volnočasové aktivity, projekt Naše rodina, společenství Romů, hodnoty, Amari familija, problémy Romů, romský hudba.

Keywords

Roma, Romany family, Romany community, Romany child care, Romany children, Romany parents, organization, freetime, freetime activities, projekt Our family, community of Roma, values, Amari familija, problemms of Roma, Romany music.

4

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně 19.4.2008 ………………………………...

podpis

5

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce

Mgr. Emě Štěpařové za udělené konzultace a odborné rady při zpracování mé

práce, a taktéž Společenství Romů na Moravě za příkladnou pomoc a ochotu při

zpracování výzkumné části této bakalářské práce.

Obsah

Úvod .................................................................... 8

Motivace k práci .................................................. 9

1. Romové v ČR .................................................... 11

1.1. Rozdělení Romů ....................................................... 11

6

1.2. Rozdělení dle způsobu života ................................. 13

1.3. Romská komunita, romská rodina .................... …15

1.4. Hodnoty současných Romů .................................... 17

1.4.1. Autentické hodnoty ................................................... 17

1.4.2. Pseudohodnoty ......................................................... 19

1.5. Problémy současné romské rodiny ........................ 19

2. ROMSKÉ DÍTĚ .......................................................... 21

2.1. Výchova romského dítě ........................................... 21

2.2. Romské dítě ve škole ............................................... 22

3. VOLNÝ ČAS ROMSKÝCH DĚTÍ ............................ 24

3.1. Vybrané instituce navštěvující romské děti

v rámci města Brna ................................................ 24

3.2. Osoby pracující s romskými dětmi ........................ 30

3.2.1. Pedagog volného času ............................................... 31

3.2.2. Sociální pedagog ........................................................ 32

3.2.3. Asistent pedagoga ...................................................... 33

3.3. Vybrané projekty, díky nimž se rozvíjí romský

Talent ....................................................................... 34

Praktická část ........................................................ 39

Cíle bakalářské práce, výzkumný vzorek, metody

výzkumu, sběr dat ..................................................... 39

4. POPIS PROJETKU AMARI FAMILIJA –

NAŠE RODINA ........................................................... 42

5. VÝSLEDKY HODNOCENÍ ....................................... 43

5.1. Hodnocení dotazníku č.1 ......................................... 43

5.2. Hodnocení dotazníku č.2 ......................................... 55

Závěr ............................................................................ 59

RESUMÉ ........................................................................... 61

7

SUMMARY ....................................................................... 62

Seznam použité literatury ................................................ 63

Přílohy ............................................................................ 65

Teoretická část

Úvod

Pojem volný čas v dnešním světě pro mnohé lidi má zcela jiný

8

význam, než tomu bylo v minulosti. Chvíle odpočinku, klidu, pohody, ve

které se člověk může věnovat tomu, co ho baví, to co ho naplňuje. Čas, na

který se těší může být pro druhé noční můrou, při které naskakuje husí kůže.

Odborníci definují volný čas, jako chvíle, která je určena pro nás samotné,

tedy chvíle, ve které neděláme žádné povinnosti, nic co musíme. Je to čas

jen pro nás, abychom si mohli v něm odpočinout, relaxovat, načerpat nové

síly nebo udělat jen tak něco, co máme rádi, co nás baví. Je však tento čas

pro všechny takovým potěšením? Někteří mladí spojují automaticky volný

čas s nudou. Bohužel, nejsnadnější prostředky pro zahnání této nudy

nebývají vždy takové jako bychom si přáli a na ty dražší často nejsou peníze,

vybavení, vůle či jsou nám nedosažitelné.

Avšak nevím, kolik z nás a především společnost si uvědomuje

význam a důležitost volného času pro náš život. Kromě zjevných projevů

jako způsobů chování, odívaní, je to taky způsob myšlení. U mladých lidí

volný čas silně ovlivňuje životní styl a tedy i hodnoty. Budeme-li hledat

jistou spojitost mezi volným časem a životním stylem, napadá mě, že i

životní styl má vliv na volný čas. Jako příklad si můžeme uvést fotbalistu.

Pokoj vylepený plakáty nejslavnějších fotbalistů, sledování oblíbených

hvězd při nejrůznějších soutěžích, volné sportovní oblečení a volné chvíle

strávenými na hřišti. Avšak co člověk, který volný čas naplnit neumí? Nebo

právě naopak, co když ho tráví nevhodným způsobem? Myslím, že je to jen

otázka času, kdy se nevhodné způsoby prožívání objeví i v životě. Nebo pak

skupiny lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jak tito lidé vnímají volný

čas? Může si i tento člověk zaplatit posilovnu či nějaké relaxační cvičení,

aby odlehčil své duši, či svému tělu? Ideální stav by tedy byl, aby si každý

mohl vybrat to, co ho baví. Bohužel mám pocit, že ideální stav často

znamená nereálný stav.

Současná doba nám nabízí nejširší škálu aktivit a tato různost nám

může pomoct nacházet nové a snad i skryté schopnosti, o kterých zatím

nevíme. Věřím, že tato objevená schopnost nás může naplnit sebevědomím,

optimismem a tím, co potřebuje každý nezbytně ke svému životu. S lítostí

však musím doplnit, že tyto aktivity nejsou přístupné pro všechny. Někdy

jsou překážkou peníze, někdy společenské zařazení či postavení a někdy jen

9

slabá vůle. Opomenu–li význam volnočasových aktivit jako prevenci před

sociálně patologickými jevy, je to také především velké mínus pro každého

jedince a v důsledku pro celou společnost.

Motivace k práci

Myslím, že nejsem jediná Romka, které se často lidé z majoritní

společnosti ptají na Romy, na způsob života, hodnoty, priority a způsob

výchovy. Někteří se dokážou ptát zcela diplomaticky, ale jsou i tací, kteří se

zeptají přímo tzv. bez servítek. Odpovědět není vždy jednoduché, příčiny

problémů nejsou často tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Člověk taktéž

musí rozpoznat, zda se člověk táže, protože sám si odpovědět nemůže či

neumí nebo protože ten dotyčný má potřebu vyříkat všechno to, co ho

s Romy bolí, trápí či co s nimi zažil. Nejlépe se komunikuje s těmi, kteří

hledají pravdu, možná proto, že tito lidé jsou schopni se odprostit od

předsudků a ať ji mám už já nebo ať už k ní dojdeme společně.

Při projíždění tramvají jsem si nejednou všimla, jak lidé kroutí

hlavami při pohledu na romské děti stojící před domy. Někdy stály, někdy

tancovaly či si zpívaly. Jednou jsem si v tu chvíli vzpomněla na mého

romského kamaráda, který vyprávěl, jak se na Slovensku jeho děda po práci

scházel s bratry. Vytáhli nástroje a hráli až do tmy a jejich děti zpívaly.

Avšak je jasné, že tyto příběhy mí spolucestující neznali, proto v nich

nemohli objevit i to hezké, které jsem našla já. V tom lepším případě jejich

projevy nelibosti končily jen u gest, v tom horším snesly „odbornou“ kritiku

a ne vždy to bylo příjemné.

Myslím si, že pokud si děti umí najít aktivitu, která je rozvíjí, je

všechno v pořádku stejně tak jako u těchto dětí, a právě proto by zasluhovaly

pochvalu. Avšak ne vždy je to tak.

Častěji však vidíme děti jen tak se „poflakovat“, někdy se uchylují

k činnostem, které řadíme do skupiny sociálně patologických jevů. Jejich

rodiče si nevědí rady a při nejrůznějších rozhovorech mluví o tom, že nemají

a ani nevědí, co by mohli nabídnout svým dětem, aby jim den zpříjemnili.

Dále pak pokračují, že jejich doba byla velice jiná, nebylo tolik špatných

10

vlivů. Tyto problémy, naštěstí, nejsou lhostejné neziskovým organizacím,

které si uvědomují jejich nebezpečí. Jednou z nich je i organizace působící

nejen v Brně, Společenství Romů na Moravě. Jejich projekt Amari Fameľija

(Naše Rodina) a Volnočasové aktivity pro romské děti na Moravě byly

zaměřeny přímo na otázky této problematiky. Měla jsem možnost podílet se

na tomto projektu, a proto bych chtěla v první fázi ještě přidat teoretický

základ a následně rozvést výsledky. Myslím, že úspěch tohoto projektu pro

samotnou věc by měl být znám možná co největšímu počtu lidí, především

těm, kteří v neziskovém sektoru pracují. Projekt mě zaujal natolik, že bych

se chtěla této záležitosti věnovat dále i profesně. A nakonec myslím, že

znalosti získané při psaní této práce zužitkuji i při rozhovorech s lidmi, kteří

se zajímají z nejrůznějších důvodů o romský život.

11

1. Romové v ČR

Romy můžeme rozdělit podle různých hledisek. Rom je souhrnný název řady

etnických skupin, mající společný jazyk, původ a mnoho společenských a

kulturních rysů či prvků. Odhaduje se, že na území České republiky žije až

200 000 – 300 000 Romů.

1.1. Rozdělení Romů

a) Rumungre Roma

Tito Romové nejčastěji z historických příčin (pronásledováni a

negativní vztah s majoritní společností) žili v osadách – vzhledem

k majoritě sice v určité sociální izolaci, avšak byly vždy ekonomiky

závislí na majoritě. Davidová (1). Zastávali drobné řemesla a svým

speciálním zbožím doplňovali sortiment místních řemeslníků. Kovářství,

zpracování dřeva, textilní řemesla, výroba válků, výroba hudebních nástrojů,

provozování hudby byly nejčastějším sortimentem zajišťovaných služeb.

Potřeba těchto služeb byla zničena modernizací společnosti. Hudebníci byli

nahrazeni rádiem, kinem a televizí. Kovářství bylo zničeno industrializací.

Hospodářský propad se zesiloval stejně tak jako závislost na majoritní

společnosti.

Hübschmannová (2) tvrdí, že význam tradičních řemesel spočíval

v tom, že Romům umožňoval se zapojit do sociálního systému tehdejší

společnosti, kde měli svoji roli. Svými řemesly byli potřební a nebyli

pociťováni jako paraziti, jako přítěž společnosti, jako asociálové, i když měli

nízký společenský status. Sice se ze strany majority vyskytovaly také

ojedinělé pogromy, ale celkově vztahy s majoritním obyvatelstvem na

Slovensku nevyvolávaly trvalý konfliktní stav. Je důležité zmínit ještě vztah

mezi majoritou a touto skupinou Romů. Každý sedlák měl svého Roma,

kterému zajišťoval přežití ve formě potravy. Povinnosti Romů bylo chodit

pomáhat, když sedlák zavolal. Vztah byl stvrzován kmotrstvím.

Zdá se, že dříve byla integrovanost Cikánů přes jejich nízký status větší

12

než dnes, uzavírá Hübschmannová (3).

Po druhé světové válce se významně demografické rozložení Romů

změnilo. Státem řízené rozptyly, touha lidí začít život na vyšší úrovni

motivoval mladé Romy k opuštění osad a hledání práce. Cílem se stávalo

industrializující se ostravsko, Němci opuštěné pohraničí či jiné města

převážně zabývajícím se těžkým průmyslem. Nejčastějšími problémy těchto

migrací byla sociální dezorientace a přerušení tradičních sociálních vztahů.

Z celkového počtu Romů žije v ČR asi 85% slovenských Romů.

b) Vlachika Roma - Olaští Romové

V Česku tvoří asi 10%. Zatímco se v Evropě objevovalo několik skupin, u

nás to byly především dvě skupiny: Svárové – koňští handlíři a

Kalderáši – výrobci kotlů. U nás převážně žijí potomci Lovárů. (4)

Na naše území přišli v 19. století z rumunské jazykové oblasti

(rumunské knížectví Valachie), odtud v slovenském dialektu označení

Vlachike Roma. Samotní Olaši si říkají vlašika Rom. Mluvíme o Romech

tradičně žijícím kočováním. V roce 1959 byli drastickou intervencí

komunistického režimu přestěhování do bytů.

Na ostatní Romy pohlížejí s despektem. Důvodem může být, že

usazující Romové přebírali způsoby života bílých (opouštění tradic a

hodnot) nebo taky jako pozůstatek kastovního systému, přeneseného z Indie.

Olašští Romové výhradně používají pro svou komunikaci

romštinu – hovořit romsky je pro tuto skupinu otázkou cti. (5) Práci

vnímají podřadně, fyzickou námahu jako nedostatek mentálních schopností.

Z toho vyplívá, že si vysoko cenní činností, zajišťující finance myšlením,

především obchodováním apod.

Dodnes mají Olaši své představitele, které uznávají pro svou

moudrost a autoritu. Samotná skupina i vůči ostatním romským skupinám je

velmi uzavřená. Sňatky mezi skupinami jsou proto velice ojedinělé.

13

c) Ungerike Roma

Tato skupina Romů se často identifikuje prostřednictvím maďarského

jazyka. Do ČR přicházejí především z jižního Slovenska.

d) Moravští a čeští Romové

Skupiny Romů, nejčastěji bydlících v domech či bytech. Většina českých a

moravských Romů byla vyvražděna v Osvětimi ve II. světové válce.

e) Sinti

Němečtí Romové, kteří si dosud zachovali tradiční způsob života. Provozují

pouťové atrakce. Na našem území jich žije velmi málo a jádro svých

komunit mají v Německu.

1.2. Rozdělení dle způsobu života

a) Kočovní, polokočovní a usedlí Romové

Romové se dělili před zákazem kočování v roce 1959 na kočovné,

polokočovné a usedlé. (6) Kočovné a polokočovné skupiny olašských

Romů k nám přišli z dnešního území Rumunska, z Valašska a Moldávie.

Polokočovné skupiny měly svá útočiště, ke kterým se uchylovaly

především v zimním období. Běžně se přemisťovali pomocí koňských

povozů – šiatry, pokrytými plachtami. Druhý způsob putování představoval

chození pěšky a tábořili se ve stanech. Způsob obživy u těchto skupin

představoval koňské handlířství či drobné krádeže.

Usedlí Romové se usadili za dob Marie Terezie. Živili se

provozováním svých profesí – nebo drobnými službami gádžům –

Neromům byli najímání sedláky z vesnic, u kterých žili v osobitých

sídelních jednotkách – osadách (7).

14

b) Žuže Rom a Degeša Roma

Základem tohoto dělení Romů je respektování a nerespektování romských

tradic a pravidel. Romy dodržující tradice jsou nazýváni Žuže Roma, tedy

čistými Romy a Romy, pro které zvyklosti nejsou důležitou součástí života,

jsou nazváni hanlivým Degeše. Do skupiny nečistých Romů patřili ti, co

jedli například i koňské maso (kůň byl téměř posvátný) nebo ti, kteří jedli

zbytky jídel (ohřívána jídla). Takto dělení Romové se spolu navzájem

nestýkali a kontaktům navzájem se vyhýbali.

c) Bohatí Romové a chudí Romové

Za nejchudší Romy byli považování především Romové z osad

z východního Slovenska. K nejbohatším Romům patřili především

hudebníci, kteří již od pradávna účinkovali na šlechtických dvorech a

později vytvořili zvláštní vrstvu kavárenských muzikantů. Nejmarkantnější

změnu můžeme spatřit u olašských Romů. Ti do roku 1950 patřili

k nejchudším Romům, a však dnes patří v důsledků „různých forem“

obchodování mezi ty nejbohatší. Největší hodnotou pro Olašského Roma je

zlato, které symbolizuje schopnosti muže, a také dává magickou sílu odhánět

zlé duchy.

d) Romové ve městě a Romové na vesnici

Romové žijí rozptýleně mezi neromským obyvatelstvem buď ve zvláštních

čtvrtích a ulicích, ve městech nebo na předměstích (městští), nebo

v oddělených venkovských osadách nebo na okraji venkovských obcí

(venkovští). Venkovští Romové si uchovali daleko více ze své kultury či

tradičního života, a to především díky své izolovanosti od ostatních.

Romové ve městech se však stále víc přibližovali k majoritní společnosti a

přebírali její způsob života především v oblastech ekonomického života a

v některých rysech sociálního chování.

15

1.3. Romská komunita, romská rodina

Romská komunita

Romská komunita byla tvořena především širší rodinou, jejíž základem byly

širší příbuzenské vztahy. Tato síť společenských vztahů zároveň

umožňovala společenský status každému jedinci a zároveň poskytovala

sociální, společenskou i ekonomickou ochranu. Svou pružnost dokazovala

mimo jiné i tím, že byla ochotná přijmout nové členy, většinou podle toho,

co který jedinec provozoval či uměl. Velký vliv na posilování společenství

uvnitř této komunity měl odmítavý postoj majoritní společnosti. Funkci této

široké rodiny posiloval distanční postoj majority a vynucená společenská

izolace Romů - prostředkem k přežití bylo mimo jiné právě uchovávání

tradičních stereotypů, vnitřních příkazů chování a soustavy zvyklostí a

obřadů, ve kterých byla jistota každodenního života i uchování identity

skupiny. Největším trestem při provinění těchto příkazů bylo vyloučení

z komunity. To představovala nebezpečí v nepřátelském světě a

minimalizovalo šanci na slušný život, nevezme-li ho k sobě nějaká jiná

komunita. Jeho postavení v nové komunitě bylo méněcennější. Nad

dodržováním těchto etických norem bděl celou komunitou uznávaný muž

čhibalo – vajda. Součástí jeho funkce bylo oddávání či loučení na pohřbech.

Jeho funkce i důležitost upadla s rozpadem tradičních sociálních vazeb.

Své úctyhodné místo v komunitě měli i staří Romové pro své

zkušenosti a svou moudrost. Phuri daj – stará matka, byla uznávanou ženou,

která uměla komunikovat s transedententálnem či léčit.

Romská rodina

Autoři referující o životním způsobu Romů se shodují, že rodina je

základní institucí pro romské společenství a pro život jednotlivce. (8)

16

Jak jsme již zmínili, Romové si v historii udržovali jistou distanci od

majoritní společnosti a nedůvěřovali státním institucím. Po staletých

zkušenostech pronásledováním byla rodina jediným útočištěm, kde zažívali

jistotu citového a sociálního zázemí. Pro Romy je rodina největší hodnotou.

Rodina a příbuzenské vztahy jsou posvátné.

Slovo rodina – fameľija znamená pro Roma hlavně širší

velkorodinu, která je podle Davidové (9) chápána v rozsahu tří až čtyř

generací, je rozdělená do pěti až deseti domácností a vedena autoritou

nejstaršího člena. To potvrzuje Hübschmannová (10), která uvádí, že

veškerou existenci romského společenství určoval příbuzenský systém,

který zjišťoval biologickou reprodukci, byl základní ekonomicko–

profesní jednotkou, zajišťoval socializaci dětí a profesní přípravu na

život, poskytoval sociální zabezpečení svým členům a byl základním

strážcem a nositelem etických norem a hodnot.

Úloha muže bylo postavit dům, nosit a štípat dřevo. Dobrý muž se

uměl postarat o své děti, když byla matka nemocná nebo když obstarávala

živobytí. Rozhodoval o všem co se týkalo domova a věcí spojených.

Zajišťoval peníze, které pak předal své ženě, aby s nimi hospodařila. Je

hlavou rodiny.

Úlohou ženy bylo zajišťování potravy a chodu domácnosti, starání se

o děti, rodinu.

Nevěra ženy byla naprosto vyloučená. Vulgární mluva byla

netolerována jak před rodiči, tak i před staršími. Romům je příznačná

cudnost. Rodiče před dětmi nechodí neobnažení nebo ve spodním prádle,

stejně tak jak i děti.

Vážené postavení má i nejstarší syn v rodině, který spolurozhoduje o

dění v rodině. V případě úmrtí otce, přebíral jeho postavení a rozhodoval o

všech věcech. Dokonce i o tom, zda se může matka znovu provdat.

Život v této velkorodině je však podřízen širší skupině pokrevně

spjatých příbuzných, kterou Romové nazývají fajta. Právě zákony a

vztahy na úrovni fajty vymezují vztahy rodinné, strukturu rodiny a

hierarchii v ní, vymezují role jednotlivých členů rodiny. (11)

17

Fameľja a fajta jsou podle Davidové (12): „základními funkčními

složkami širší pospolitosti, jako je kumpania (sídlištní pospolitost) a

natsia (subetnická skupina), charakterizovaná tradiční profesí,

přežívající endogamií, vlastním dialektem a odchylkami v kulturních

zvyklostech.“

1.4. Hodnoty současných Romů

Každé etnikum rozlišuje hodnoty významné, žádoucí, ale také hodnoty

negativní, ohrožující, před kterými je nutno se varovat. Je zajímavé, že

antropologové dokazují svými objevy, že základní hodnoty, které

udržují lidský život, jsou v mnoha kulturách podobné, ba téměř shodné,

co do obsahu (např. manželství, mateřství, otcovství, vazba dítěte na

matku, péče o děti, přátelství, služba, obětavost, věrnost, a na druhé

straně např. odmítání lži, manželské nevěry, pohlavní nevázanosti,

incestu, krádeže, vraždy apod.).

Co do formy existuje velká variabilita vyjádření hodnot. Je

podmíněna prostředím přírodním a společenským. Způsob vyjádření hodnot

se mění také vlivem historických okolností. (13)

Podle Hübschmannové (15) můžeme u Romů rozlišit hodnoty pravé

autentické hodnoty od pseudohodnot.

1.4.1. Autentické hodnoty

Tyto hodnoty z dlouhodobého hlediska pomáhají mnohým generacím

v určitých životních podmínkách přežít a udržet kvalitu života. Jsou

prověřeny historickou zkušeností a předávají se výchovou a socializací.

Jejich udržovaní závisí na míře sociální kontroly, která má silný vliv na

zachování tradic. Proto se taky nazývají tradiční. Tvoří jádro identity etnika

a jedince v tradičních společnostech. Mezi nejvýznamnější romské hodnoty

patří rodina a příbuzenstvo čest, slušnost, úcta, poctivost, pohostinnost,

zdraví, vzájemná solidarita, dále umění bránit se a žertovat, vyprávění,

18

schopnosti odpouštět, čistotě srdce a života v souladu s Bohem.

Jak si můžeme všimnout téměř každá hodnota je směřovány do

společenství, komunity. Vysoký standart soužití s ostatními zaručoval ochranu

a kvalitu přežití uvnitř společnosti.

Pro toto tvrzení můžeme použít příkladu, ve kterém romské přísloví

říká: Bokhales de te chal, te lačho vaj nalačho – Nakrm hladového, ať je

dobrý, či špatný, však tato solidarita přesahuje běžné představy o

spravedlnosti a směřuje k záchraně člověka, která může vést k obnově jeho

existence nejen z hlediska biologického, ale také z hlediska sociálního,

psychologického a spirituálního (16). Jsem přesvědčena, že tak jak dochází

Romové po době různých nátlaků asimilace, znova hledají své tradiční hodnoty

stejně tak jako s tím spojenou identitu.

I přes dlouhé zamyšlení jsem nepřišla na „nové“ hodnoty moderní

romské rodiny, neboť bych tím popřela tezi antropologů, kteří říkají, že

hodnoty jsou jádrem identity jedince a společnosti. V případě, že by nové

„základní“ hodnoty vznikaly, znamenalo by to, že ty staré, staletími prověřené,

nebyli kvalitní a neměli své místo a jejich přítomnost v naší kultuře by byla

postradatelná.

Jedna a jistá změna, věřím, že dostatečná změna, však patrná tu je.

Jde o počet členů v rodině. Dřívější mnohočetný počet dětí je díky době

omezován. Náročnost doby představuje především i ekonomické zázemí.

Oproti době totality je snaha Romů o aspiraci na společenském

životě. Můžeme říct, že střední vrstva společnosti je rozšiřována a s ní i

důležitost reakce na společenský či politický život.

Významně se posiluje hodnota vzdělávání. Uvědomování si možnosti

zařazení se do pracovního procesu, a taktéž osobní růst představuje

zkvalitnění způsobu života a především výhodnější status ve společnosti.

19

1.4.2. Pseudohodnoty

Pseudohodnoty jsou popisovány jako skutečnosti, které vytvářejí iluzi

života a z dlouhodobého hlediska jsou kontraproduktivní. Jsou

důsledkem narušení původního dlouhodobě utvářeného

sociokultrurního systému a jeho kontrolních mechanismů. (17)

Jako příklad uvedu hodnotu vzdělání a vzdělávání. Praktická

účinnost nebyla viděna, a proto považovali vzdělání za nedůležité. Je

logické, že rodiči byl školní systém (v době komunismu, obzvlášť při

potlačování romské kultury) vnímán negativně. Jakýkoliv finanční příjem

nabyl většího významu než výuční list. V samotném důsledku se tak

vzdělání ocitlo hluboko pod celospolečenským průměrem.

1.5. Problémy současné romské rodiny

Významný podíl na vzniklých problémech současné romské rodiny má

především asimilační snaha předešlého totalitního systému, oslabení sociální

kontroly a silný vliv patologických jevů moderní doby.

Negativními vlivy bohužel nepůsobí jen na děti a mládež, ale i na

rodiče. Jsou atakováni nepříjemnostmi mající vliv na jejich život např. jako

neochota zaměstnávat Romy a s tím spojená nezaměstnanost.

Nejrůznější formy rasismu či diskriminace, nepřijímání ze strany

majoritní společnosti má vliv oslabování psychické odolnosti. Uchylování se

k nejrůznějším formám relaxace, nebo útěk z reality jako drogy či

alkoholismus, nebo nerealistická vysněná touha vyhrát a „pomoct“ své

rodinně na hracích automatech či v sazkových kancelářích, má všeobecně

špatný vliv na chod a pohodu rodiny.

Rozvod, který je v dnešní době téměř samozřejmostí, také významně

oslabil hodnotu zachování rodiny jako takové. Důsledkem bývají často

finanční problémy v rodině způsobené omezeným přístupem na trh práce.

Nových patologickým jevem se stala prostituce. V mnoha případech

20

jde o dívky vychovávané v domovech, které mají minimální vazbu na svou

rodinu. Příčinou mohlo být jednání sociálních úřadů v dobách komunismu,

kdy chtěli uchránit dítě před nevhodnými sociálními poměry v rodině.

V tomto důsledku bylo dítě odebráno a posláno do dětského domova.

Zeslabený nebo téměř žádný cit pro rodinu a odcizenost vůči vlastní kulturní

i osobní identitě, dovoloval zanechávat své dítě i v porodnici.

Jedním z dalších problémů je nepřijetí či odcizení se romské

identitě. Může jít o následek potlačovaní romství po pokusech asimilace a

následné výchovy v ní. Romové se začali ztotožňovat s představou, která

byla o nich vytvořena, ať už pod negativním vlivem masmédií, či v případě

neznalosti svého kulturního dědictví a historie.

Romové sami přiznávají, že pociťují problém s přípravou svých dětí do

školy. Často se stává, že rodiče, byť by chtěli, nemohou svým dětem pomoci.

Už látka třetí třídy může být pro rodiče, kteří by ji chtěli svým dětem vysvětlit,

značný problém. Obecně známe pojmy prvouky pro romské rodiče, narozené a

vyrůstající na SR, může být příčinou vzniku pocitu selhání a marnosti. Dalším

se školou spojeným problémem je rasismus v podobě šikany a agrese. Upjatý

vztah Romů ke svým dětem a představa neschopnosti zasáhnout v momentě

napadení svého dítěte, vyvolává značnou úzkost. V některých případech

přichází v úvahu i řešení změnit prostředí školy na úkor osobního růstu dítěte.

21

2. Romské dítě

Romové říkají, že dům bez dětí je prázdným domem. Děti jsou pro Romy

požehnáním Božím. O dítě bývá zpravidla pečováno ještě dříve než se

narodí. Matky se řídí zákazy a rituály, aby dítě, které se narodí, bylo co

nejzdravější a radostné.

Rozdílnost výchovy romské a neromské kultury hezky vystihují

Šimíková at al. (2003): české majoritní matky se chovají jako hrnčíři –

tvarují děti podle svých představ. Naproti tomu romské matky

postupují jako zahradníci, kteří o své květiny pečují, zalévají je, hnojí

je, okopávají, občas něco přistřihnou. Jaká však rostlina je nebo bude,

záleží na rostlině samé. (18)

Dětství romských dětí a dětí z majoritní společnosti je velice odlišné.

Děti již brzy od svých měsíců neustálé cítí něčí blízkost. Ať už blízkost své

matky, či pak svých tet. Můžeme říct, že nikdy není samo. V noci spí vedle

matky, přes den je v náručí její či u svých tet. Neustále cítí teplo své matky.

Stává se málokdy, že by dítě bylo odložené v jiné místnosti než matka,

pokud nespí. Je neustále v přítomnosti lidí.

2.1. Výchova romského dítěte

Romské děti se učí tím, že vidí a vnímají, co dělají druzí. Nikdo je

nedrezíruje, učí se jaksi samočinně (19). Výchova probíhá všemi členy

rodiny. Pozornost celé rodiny je zaměřena na právě narozené dítě. Tato

pozornost je odňata ve chvíli, kdy se narodí další dítě. Všichni si s ním hrají,

hýčkají si ho. Dítě je přijato celou rodinou, celou komunitou a výchovy se

může zúčastnit každý starší jedinec a je vedeno k samostatnosti od

nejútlejšího věku.

Láska k dítěti byla často nekritická. Dítě mohlo teoreticky

všechno. Samotný jedinec si už velice brzo začíná uvědomovat, že je

součástí širšího společenství. Přestože matky svým dětem nečtou, nepovídají

si s nimi pohádky, nebo nezpívají, děti nejsou nikdy sami. V rodině mají

22

několik bratranců a sestřenic, se kterýma se mohou kamarádit či hrát si.

Často je úlohou nejstarších sourozenců, aby se o své nejmladší starali nebo

zajišťovali ochranu.

Romské děti často nemají dostatek podněcujících prostředků, které

by rozvíjeli jejich jemnou či hrubou motoriku. Oproti tomu, však můžeme

říct, že již brzo je vyspělá jejich sociální inteligence.

Lidé z majoritní společnosti vidí venku často špinavé a osamocené

hloučky dětí. Pro Romy je však důležité, aby dítě bylo šťastné, jsou si

vědomi, že neustálými zákazy a domlouváním či naopak bitím, dítě šťastné

nebude.

Pravidelný režim není dodržován. Děti chodí často spát později, a pak

později vstávají. Jí kdy a co se jim zachce.

Rodiče brzo vnímají děti jako rovnocenné partnery, které mají svůj

názor, a který mohou prezentovat. Děti jsou přítomny při rozhodování,

hledání či řešení problémů rodičů v jakékoliv situaci. Sedí s nimi za stolem a

i jeho názor je vyslechnut. I touto skutečností jako fakt, že děti se účastní

debat a diskuzí rodičů, vedle další skutečnosti jako dřívější puberta a dřívější

sexuální život, můžeme nazvat faktory, které zkracují dětem jejich dětství.

2.2. Romské dítě ve škole

Školnímu „gádžovskému” vzdělání nepřipisovali a dodnes bohužel

nepřipisují Romové velkou hodnotu (20). Škola bývala často vnímána

jako nepřátelská instituce, která chtěla ničit romskou identitu a romskou

kulturu. Romové za dob totality nesměli mluvit romsky, nesměli nosit

romské oděvy a za jakékoliv projevy romství byli trestáni. Za dob totalitního

režimu nebylo vzdělání nutné, neboť práce bylo dost a za dob demokracie

Rom práci nedostal i přes jakoukoliv kvalifikaci. Tyto důvody se staly

základem pro jasnou lhostejnost ke vzdělávání romských dětí. Navíc i ve

školách docházelo k atakům na děti pro jejich národnostní jinakost, a tak

rodiče byli rádi, když děti školu vyšli a nebyli nikým ohrožováni.

23

Příchod romského dítěte do školy často bývá považován za první

styk se světem bílých. Najednou jim rozkazují bílé paní učitelky, mluví se na

ně pouze česky, neustále někdo něco chce a pořád musí sedět v lavici. Děti

byly často zmatené, nerozuměli, co po nich paní učitelky chtějí a co mají

dělat.

Nepřipravenost dítěte na tuto změnu bývá pro dítě často stresujícím

faktorem vedle těch dalších jako nedostatečná znalost českého jazyka a

problémem přijetí jiných autorit. Jazyk a neschopnost soustředění se na

jeden bod bývá častým důvodem pro nezvládnutí školní látky. Děti

z majoritní společnosti už při příchodu do školy znají spoustu říkánek,

básniček a pohádek, zatímco romské děti na tomto poli neznají nic. Nemají

své knihovničky, nemají tabulky a neznají barvy. Nedostatečná je i

připravenost jejich motoriky. Taneční pohyb či zpěv není dostatečně

doceňován, a tak děti se cítí druhořadé. Jistá pomoc pro tyto děti je příprava

z mateřských škol či asistent pedagoga.

Školní docházku a školní úspěchy závisí často na rodinném prostředí.

Rodiče sami často neznají látku z dalších ročníků, a proto ji tedy nemohou

svým dětem vysvětlit. V opačném případě, mají-li rodiče vzdělání,

maximálně podporují vzdělání svých dětí a snaží se, aby i jejich děti pro své

vzdělání udělaly maximum. Tito rodiče se snaží taktéž komunikovat se

školou, či shánět někoho na doučování.

Příchod puberty často znamená zlom. Pro děti je důležité co si

vezmou na sebe, chtějí se líbit a této skutečnosti – líbit se všem, obětují vše.

Pokud je toto znásobeno i nepřátelskou atmosférou ve škole, začíná mít

problém s školní docházkou.

Další vzdělávání již závisí na úspěšnosti absolvování základní školy

nebo touhy realizace v nějakém povolání.

Důležitost tohoto problémů si uvědomuje neziskový sektor, který

často nabízí dětem bezplatné doučování nebo naopak se snaží děti k vyššímu

vzdělávání motivovat.

24

3. Volný čas romských dětí

Jak již bylo zmíněno v kapitole o romských dětech, tradiční výchova

směřuje jedince k samostatnosti. Proto i rodiče se cíleně svým dětem

nevěnují. Volný čas děti tráví ve společnosti svých vrstevníků. Zpravidla

nenavštěvují žádné kroužky či zájmové činnosti, ale čas tráví na ulici podle

toho, co se udá. Musíme podotknout, že mají daleko více času, než dítě

z majoritní společnosti. Hodnotu volného času si však neuvědomuje, neboť

po té, co přijde ze školy domů, již žádné povinnosti nemá.

Většinou se zapojují do činností, které však opouští ve chvíli, kdy to

taky cítí. Protože svůj volný čas nemá vyplněn žádnou aktivitou, je vystaven

sociálně patologickým a rizikovým vlivům. Téměř v každém městě již

existuje řada institucí, sdružení či klub nabízející prevenci ve formách

aktivit či kroužků.

3.1. Vybrané instituce navštěvující romské děti v rámci města

Brna

I Brno, jako jakékoliv jiné město, se potýká s problémy naplnění volného

času dětí, potažmo romských dětí. Této práci se tam věnují několik

organizací. Vybrala jsem si tři, které budu popisovat. Všechny tyto

organizace si jsou v jistých detailech velmi podobné. Jsou v bezprostřední

blízkosti domů obývaných hlavně Romy, nabízejí velmi podobný sortiment

služeb a zároveň pracovníky středisek jsou Romové. Všechny zmíněné fakta

považuji za velmi důležité faktory pro úspěšnou práci s romskými dětmi.

IQ Roma servis

IQRS bylo založeno jakou součást střediska Drom. Jako samostatná

organizace vznikla oddělením v roce 2003. Stejným rokem prošla

komplexní reformou a stala se profesionální, dynamicky se rozvíjející

nevládní neziskovou organizací. Je důvěry-hodným, kvalitním a

25

vyhledávaným partnerem klientů a společnosti nejen v Brně, ale též

v rámci jihomoravského regionu, České republiky a EU vůbec. Činnost

sdružení se zaměřuje na mapování a analýzu potřeb a zdrojů místních

sociálně vyloučených romských komunit a na podporu a vytváření

podmínek ke zvyšování občanských, sociálních, ekonomických,

vzdělávacích a pracovních příležitostí a úspěchů jednotlivců, rodin a

komunit ohrožených sociálním vyloučením. (23)

Organizace je rozdělena do dvou sekcí. První je zaměřena na

komunitní a sociální práci, druhá se věnuje pedagogické činnosti. Do

sociálního programu je dále zahrnuto: Centrum komunitní a sociální práce,

Centrum zaměstnanosti a Antidiskriminační centrum. Cílová skupina této

činnosti jsou především klienti, potýkající se s často s problémy, které

v krajních případech může ohrozit jejich existenci. Pro takto podobné

případy nebo i pro případy diskriminace, je možnost bezplatného právního

poradenství

Pedagogická sekce je obsažena především Centrem motivace a

stimulace a Centrem vzdělávaní. Cílová skupina tohoto programu je

především mládež. Aktivity počínaje počítačovým kroužkem a doučováním

mají pomoct při dosahování lepších výsledků ve vzdělávání. Součástí této

sekce je i nízkoprahový klub, který nabízí volnočasové aktivity. V této práci

se budeme věnovat Centru motivace a stimulace, do kterého spadá práce

s dětmi a mládeži. Technickou i personální vybaveností je IQRS nejlépe a

nejkvalitněji připraveno nabídnout služby, které by mohli klientům pomoci

ve výběru a přípravou na povolání. Centrum je rozděleno na několik částí:

Poradenství pro volbu školy

EEG biofeedback

Dramatická výchova a Divadlo Forům

Besedy s osobnostmi a exkurze

Nízkoprahový klub a volnočasové aktivity

26

Mimořádné aktivity

Poradenství je určeno dětem, kteří se rozhodují kam po základní

škole. Ke snadnějšímu a odpovědnějšímu rozhodnutí má přispět porada

s odborníkem, nebo návštěvy nejrůznějších pracovišť ve formě exkursí.

Paralelně vedle těchto činností jsou nabízeny aktivity, které mohou rozšířit

vědění či poznání o sobě samém nebo druhých. Besedy se s lidmi jsou často

motivující ale také vedou k zamyšlení nad sebou samým, svým životem.

Divadlo Fórum můžeme vnímat podpůrnou činnost, která umožňuje

nahlédnutí do životních situací a vyzkoušení si širokou škálu rolí a reakcí na

situaci. Cílem všech zmíněných aktivit je motivace a příprava dětí a mládeže

k budoucímu povolání. Možnost využití volného času v klubu, je také

nejlepší varianta prevence.

Společenství Romů na Moravě

Společenství Romů na Moravě, o. p. s. zaměřuje své aktivity na integraci

Romů do společnosti v různých oblastech života a na snižování jejich

sociálního vyloučení. Svou činností rovněž podporuje romskou

emancipaci a dialog na všech úrovních společnosti. Realizované projekty

probíhají zejména na území Moravy a Slezska. Společenství Romů na

Moravě bylo založeno v roce 1991 jako občanské sdružení. Mělo být

partnerskou organizací pro státní správu a snažit se o to, aby se romská

menšina mohla spolupodílet na koncepčním plánování a realizaci

sociální politiky. V roce 2003 se Společenství Romů na Moravě

přeměnilo na obecně prospěšnou společnost. (26)

V současné době působí Společenství Romů na Moravě (dále jen

SRNM) na území tří moravských krajů. Centrum SRNM působí v Brně,

jednotlivé pobočky pak v Hodoníně, Znojmě, Šternberku, Olomouci, Novém

Jičíně, Rýmařově, Rožnově pod Radhoštěm, Ostravě, Frýdku-Místku,

Jeseníku a Kobylé nad Vidnávkou. Ve většině pobočkách jsou založena

komunitní centa, kde probíhají volnočasové aktivity.

SRNM se zabývá problematikou a řešením sociálně vyloučených

27

romských rodin (terénní sociálně práce), poskytuje občansko právní

poradenství a podporu zaměstnanosti, podporuje romskou kulturu (i na

základě vydávání pravidelného romského čtrnáctideníku Romano Hangos) a

v poslední řadě svou činnost zaměřuje především na rozvoj vzdělanosti a

výchovně vzdělávací a volnočasové aktivity pro romské děti a mládež.

Na podporu rozvoje vzdělanosti se SRNM snaží dětem pomocí lektorů

a dobrovolníků z řad vysokoškolských studentů poskytovat doučování, které

je zaměřené na základní předměty vyžadované při přijímacím řízení na

střední školu tj. matematika, český jazyk, cizí jazyky (angličtina, němčina) a

výuka na PC. Velkou motivací pro děti a mládež jsou také volnočasové

aktivity, díky nimž mají děti možnost vyplnit svůj volný čas a předejít tak

sociálně patologickým jevům. Tyto aktivity jsou realizovány v jednotlivých

komunitních centrech. Mezi tyto volnočasové aktivity patří kroužek taneční

a hudební, výtvarný, sportovní a fotbalový, a také velmi populární kroužek

vaření aj.

Mimo jiné SRNM každoročně pořádá jednorázové akce, kterých se

účastní velký počet zájemců. Mezi ně patří například Mezinárodní den

Romů, Den dětí, fotbalové turnaj v rámci poboček SRNM, dětské tábory,

výlety, pouť na Svatý kopeček pořádaný v Olomouci a již sedmý ročník

hudebního festivalu tzv. Django fest, který se každoročně koná v prostorách

brněnského klubu Fléda.

Dětský dům Zábrdovice

Nízkoprahový klub se věnuje převážně dětem a mládeži od roku 2000. Tento

dům je denně navštěvován romskými dětmi z blízkého okolí. Je součástí

farní budovy obývajícím knězem, který se Romům věnuje. Kromě

duchovních potřeb se tento dům věnuje i dětem a mládeži. Je zde

zaměstnáno pět osob, které se snaží přispívat k rozvoji svých klientů.

Práce s dětmi je rozdělena na dvě části. První částí je nízkoprahové

centrum, ve kterém si mohou zahrát hry jako např.: stolní tenis, stolní fotbal

či jiné hry v místnosti. K dispozici mají i aparaturu, která jim umožňuje

28

zapojení hudby, podle které mohou tancovat či zpívat. Druhou část tvoří

kroužky. Jde především o fotbal (tento dům je zapojen do futsalové ligy

v Brně), cyklokroužek, a taky poměrně dobře vybavenou místnost

s hudebními nástroji.

Tento dům se věnuje i předškolní činnosti v projektu Asaben (úsměv).

Pedagogičtí pracovníci připravují program i pro děti od 3 do 7 let, které

napomáhají rozvinout hrubou i jemnou motoriku. Program je také zaměřen

na zmírnění jazykové bariéry, která je překážkou v úspěšném pobytu na

škole. Projekt je napodoben způsobu výuky a vedení mateřským školám.

Prázdninové, víkendové či několikadenní pobyty umožňují

pedagogickým pracovníkům bližší poznání dětí samých, navázat osobní

vztah, který je při tomto vedení velmi důležitý, ale také nabízejí širokou

škálu zábavných, sportovních nebo oddychových aktivit.

Romské středisko Drom

Historie tohoto střediska sahá až dob totalitního režimu, kdy se městští

představitelé rozhodli nabídnout Romům aktivity, které by mohlo vyplnit

jejich volný čas a současně je rozvíjet. Cílovou skupinou byly především

děti a mládež. Avšak nezkušenost s práce s minoritami představovaly

překážky, které byly zdolávány velice pomalu. Současnou podobu střediska

vtiskl sdružení ředitel Miroslav Zima, který si byl zároveň vědom, že práce

s Romy musí být daleko komplexnější pokud možno s co nejširší věkovou

strukturou.

Cílem této organizace je především integrace Romů, rozvíjení identity Romů

a vytváření vztahu ke své vlastní kultuře.

Toto středisko je součástí pavlačového domu, obydlený převážně

Romy. V jehož prostorách nalezneme velmi dobře vybavené místnosti, které

díky zařízení slouží k úspěšné realizaci kroužků, které je vytvářen dle potřeb

klientely. Široká škála aktivit je taktéž odpovědí na potřeby či zájmy klientů

různých věkových skupin.

29

Aktivity:

- Policejní asistence

- Řemeslné dílny

- Kulturní aktivity

- Zaměstnávání

- Zdravotně sociální pracovníci

- Vzdělávání

- Zájmové kroužky

- Nízkoprahová klubovna

- Sociálně právní poradna

Protože se ve své práci věnují dětem a volnému času rozepíšu se pouze o

zájmových kroužcích v tomto zařízení.

Zájmové kroužky:

- Výuka práce na PC a výuka základů práce s Internetem

- Taneční klub Čercheňa

- Hudební kroužek

- Výtvarná dílna

- Šicí dílna

- Košíkářská dílna

- Řemeslná dílna

- Fotbal

- Neformální skupina

- Posilovna

- Hřiště Vranovská

Kroužky obsahují další podsekce aktivit pro děti a mládež, a proto o

nich můžeme říct, že pro širokost své nabídky patří k nejlépe vnímaným

svým okolím. Dalším vnímaným pozitivem je skutečnost, že aktivity jsou

nabízeny i rodičům.

Součástí tohoto střediska je i Drom o. p. s. které se svými projekty

snaží o rozvoj vztahu Romů ke kulturnímu dědictví. Zároveň však vytváří

projekty, jako např. škole TSP, kterými umožňují připravit pracovníky, kteří

30

budou schopní reagovat na vzniklé problémy rodin.

3.2. Osoby pracující s romskými dětmi

Pojem volného času je často spojován s relaxací, odreagování, získávání

nových zkušeností a zážitků. Asociace, která se objeví při zmíněném

„volném času“ a nových možnostech jeho prožívání je prevence. Nastává

doba, uznávající osobnost mladého člověka pro jeho odvahu zkusit jiné,

nezvyklé často i nebezpečné aktivity zvyšující hladinu adrenalinu nebo

jenom výletem do nepoznaných stavů. Jde o systém, který má mladého

člověka ochránit či obrnit před negativními jevy.

Co z toho všeho pro pedagogické pracovníky vyplývá? Nároky na

kvalitu jeho lidských vlastností i kvalitu vzdělání neustále stoupají.

Současná situace vypovídá o tom, že v některých typech zařízení, kde

vychovatelé působí, už nestačí jen středoškolské vzdělání (21). Již nestačí

středoškolské vzdělání, ale vyžaduje se nutnost vzdělání vysokoškolského.

Organizační znalosti, schopnost tvořit a hrát jsou stejně důležité jako

znalosti z psychologie, či intervence při krizových situacích.

Pole působnosti, které nabízí při práci s romskými dětmi na

nejrůznějších úrovních vyžaduje nejen odborné znalosti z pedagogiky a

psychologie, ale taky znalosti romské kultury, romského života a romských

tradic, ale také romského vnímání.

Nedorozumění, netušená zranění mohou vzniknout právě z těchto

neznalostí. Může ovšem dojít i k opačnému efektu. Pedagog může cítit, že

není přijímán, není brán vážně. Toto vzájemné nepochopení může způsobit

jisté bloky, které se mohou stát trvalou překážkou či i nepřátelstvím.

Prevence v podobě znalostí a schopnosti tento „kapitál“ v praxi používat

pomáhá tyto bariéry bourat a pedagog dostává příležitost budovat důvěru,

která otevírá brány k romským srdcím.

Avšak každá specializace znamená i jiný pohled a přístup k věci, ale

taky i jiné cíle, i přestože, metody mohou být velmi podobné. Přes všechny

31

rozdíly v této práci musí mít všichni na paměti, že jde především o

maximální rozvoj jedince (duševní, tělesní a duchovní), tak aby jeho další

rozvoj či etapy v životě, byl schopen pokud možno co nejoptimálněji

zvládnout a jeho život byl plnohodnotný.

Kdybychom měli definovat, které specializace v rámci pedagogiky

při práci s romskými dětmi se nejvíce pojí, byly by to především tyto:

Pedagog volného času

Sociální pedagog

Asistent pedagoga

3.2.1. Pedagog volného času

Pedagog volného času, je profese, která se zabývá kvalitním využitím

volného času. Volný čas je často definován jako čas, ve kterém má právo

člověk vykonávat aktivity, které nijak nesouvisí s jeho povinnostmi či se

zajištěním jeho života.

Je to čas, ve kterém může vykovávat to, co ho baví, naplňuje, přináší

mu úlevu, relaxaci a odpočinek zároveň.

Široká různorodost činností počínající pasivními hrami u stolu až po

ty aktivní sporty, by měl volnočasový pedagog znát a mít s nimi zkušenost.

Přehled, úroveň, náročnost a zúročený efekt by měl být výbavou takto

specializovaného pedagoga.

Schopnost analýzy a rozpoznání patologického směřování v chování

jedince by měla být jednou z kvalit této profese.

Své poslání může volnočasový pedagog naplňovat především v

centrech volného času či nízkoprahových centrech. Specifika těchto zařízení

jsou především v jedincích. Ti nejsou zařazeni v aktivitách či kroužcích

nabízejících jiné organizace. Převážně jsou to tzv. klienti „ulice“. Tedy ti,

kteří nejsou nikde zařazeni, nemají žádné kvalitní naplnění volného času a

32

nebyli k tomu vedeni ani rodiči.

Stolní tenis, stolní fotbálek – kalčo, šipky nebo stolní hry jsou

aktivity, které jedinci mohou kdykoliv opustit a hra i bez nich může

pokračovat. Nevyžadují žádnou technicky náročnou přípravu stejně tak jako

i rychlé přemístění.

3.2.2. Sociální pedagog

Osobnost tohoto specializovaného pedagoga by měla být složena ze

schopností a vlastností směřující k lidem a pro lidi v oblasti náročných

životních situací. Zároveň by tento jedinec měl vyzařovat silou osobnosti,

působit naprostým dojmem přirozené a otevřené, optimisticky smýšlející

osobnosti.

Role sociálního pedagoga není zatím jasně stanovena a prochází

neustálým vývojem, ale jistě je odpovědí na rostoucí počet sociálně

patologických jevů. V této zatím nedoceněné profesi vnímám, a to

především i díky odhadům a vážnosti tohoto oboru v zahraničí, že je to

především povolání budoucnosti. Tím jsem naznačila, že prostor působnosti,

jenž se sociálnímu pedagogu nabízí, jsou především místa, kde dochází ke

konfliktu mezi jedincem a společností nebo jedincem a institucemi. Jistě

spadá do kategorie pomáhajících profesí, přestože odborná příprava

z programů přednášek seznamuje posluchače se znalostmi pedagogiky,

psychologie a řadou dalších příbuzných oborů.

O roli sociálního pedagoga už napovídá i sám překlad názvu. Socio –

společnost, paida - dítě, gogos – průvodce. Může jít o průvodce světem

společnosti, ale také o průvodce své vlastní osoby. Proto by příprava

v žádném případě neměla být podceňována a stejný počet hodin věnující se

teoretickým znalostem z psychologie, pedagogiky by měla odpovídat i

odborná praxe stejně tak jako pozornost osobního růstu pedagoga.

Podíváme-li se na tento název z jakéhokoliv úhlu, cítím to jako vztah

moudrého pedagoga k jedinci, který se ocitl v různých situacích. Tento vztah

však je vztahem přátelským.

33

Tento pedagog by ovšem neměl být „průvodcem“, který se po vyřešení

problémů ztratí z mysli. Současně by měla být poznána síla jeho osobnosti a

nejideálnější stav by byl, kdyby se vedený jedinec chtěl ztotožnit

s pedigovým názory, postoji, pojetím světa, pojetím problémů a podobně.

Zároveň by tento člověk měl téměř dokonalé znalosti o fungování sociální

síti, aby se mohl kdykoliv obrátit na instituce.

Součástí kompetencí sociálního pedagoga by měl být diagnostický

odhad. Včasné rozpoznání osobnosti, příčin problémů a následná včasná

intervence jsou důležitými předpoklady pro zabránění dalších problémů a

nápravu těch stávajících a zároveň i možnost směřovat k odborníkům.

Významnou úlohou je i komunikace a aktivní naslouchání. Obě tyto

schopnosti k úspěšné práci soc. pedagoga, by měli být součástí osobnosti,

tedy by měli mít platformu přirozenosti. Proto by měl znát hodnotu a

atributy důvěry a především mít schopnost jak si tuto důvěru získat.

3.2.3. Asistent pedagoga

Tato vzniklá pedagogická role byla vytvořena na základě potřeb žáků se

specifickými problémy minorit přicházející do systému škol.

Problémy jako neznalost češtiny, absolutní jinakost prostředí, uznání

cizí autority, problémy koncentrace byly příčiny, které znemožňovaly plno

integraci dítěte do školních procesů. Tyto komplikace, byly základem těch

větších, které přímo ovlivňovali vzdělání, pohled na něj. K snadnější

adaptaci na školní prostředí probíranou látku.

Role Asistenta pedagoga (dříve romský pedagogický asistent)

funguje od roku 1997. V naprosté míře Romové dostali možnost pomáhat

dětem na prvním stupni, při jejich prvních krůčcích školního života.

Úloha těchto pomocníků pedagoga spočívala především ve

vysvětlování, překládání nebo pomoci s češtinou. Pro děti, kteří se najednou

ocitly v novém a hlavně jiném světě, kde se i jinak mluví a kladou se na ně

nové požadavky, je asistent nezaplatitelným pomocníkem, který je schopen

34

požadavek či úkol přetlumočit do romského jazyka, a tak dát žáčkovi

možnost při učení se jazyka.

Míru výchovné práce tvoří:

- přímá výchovná práce se žáky v rozsahu 20 - 28 vyučovacích hodin týdně

podle provozu a potřeb školy

- příprava a práce bezprostředně související s přímou výchovnou činností

(zpracováno dle Metodického pokynu MŠMT ke zřizování přípravných tříd

pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele

asistenta učitele, č.j.25 484/2000-22).

Obecnými znaky této funkce jsou především, asistence pedagoga při

probíraní nové látky především v prvním ročníku ZŠ, řešení problému

přímo v rodinách, komunikace s romskými žáky a příprava volních

aktivit. (22)

Taktéž asistent pedagoga je důležitým prostředníkem mezi školou a rodiči.

Skutečnost, že se s rodinou zná z mimoškolního prostředí, je příležitost, kdy

problémy jsou ve větší míře řešeny formou přátelštější než formální. Rodiče

i děti vnímají přítomnost romského asistenta velmi pozitivně, neboť

uklidňuje a dodává škole větší důvěru.

3.3. Vybrané projekty, díky nimž se rozvíjí romský talent

Řada neziskových organizací si klade za jeden ze svých úkolů rozvíjení

romské kultury, potažmo romského talentu. Jednou z možností jak tento

talent rozvíjet je vytvoření prostoru k aktivitám, které talent rozvíjí. Proto

vznikla řada kroužků či volnočasových aktivit, které tuto možnost nabízí.

K vytvoření dlouhodobé motivace slouží řada lokálních či národních

přehlídek či festivalů.

35

Husovický skřivánek

Husovický skřivánek se koná už od roku 1996 a z Husovic, které byly

původním místem konání, se v roce 2003 přesunul do klubu Fléda.

Festival je pojatý jako jednodenní přehlídka volnočasových aktivit dětí

a mládeže, na které mohou děti předvést své pěvecké, hudební a taneční

schopnosti a dovednosti. Kromě romských folklorních písní a tanců,

předvedou některé soubory i tance moderní, například break dance,

který je mezi dětmi velice populární,“ (24) Tento projekt je realizován

Romským střediskem Drom, které taktéž bývá vždy zastoupeno, neboť

jednou ze součástí tohoto zařízení je i nízkoprahový klub, kde děti ve svém

volném čase se mohou připravovat na své vystoupení.

Nezapomíná se i na dospělé, kterým patří závěr v podání nějakých

známějších hudebníků. Festival je doprovázen i výstavou romských

produktu z tradičních řemeslnických dílen nebo i výtvarnými díly žáků škol

či sdružení.

Přehlídky se účastní téměř všechny neziskové organizace, které se

věnují romským dětem či mládeži v Brně a taktéž jsou zastoupeny školy,

které romské děti z větší části navštěvují.

Pro děti samotné má tato akce veliký ohlas. Především tím, že

mohou ukázat co umí, mohou vidět druhé a často se jejich nadšení mění

v motivaci do příštího roku.

Django fest

Tento hudební festival, který je pořádaný neziskovou organizací

Společenství Romů na Moravě, se koná každoročně v prostorách známého

brněnského klubu Fléda. Tento festival nese jméno profesionálního kytaristy

Django Reinhardta (1910-1953). Program, který se zde nabízí, je velkou

motivací nejenom pro děti a mládež , ale i pro širokou veřejnost. Vystupuje

zde široká škála hudebních, ale i tanečních romských skupin jako je např.

Gulo čar, Terne čhave, Kokavakere lavutara aj., známých nejenom u nás, ale

36

třeba i na Slovensku. Nejedná se pouze o tradiční romskou hudbu, ale o

směsici různých hudebních žánrů jako je např. funky, soul, hip hop aj. Tento

hudební festival má každoročně velký ohlas a SRNM se snaží

prostřednictvím něj zapojit děti do smysluplným programů, díky nimž by se

mohl rozvinout jejich přirozený talent a nadání.

Gipsy Celebration

Tento projekt, který byl už po šestý rok realizován na hradě Svojanov, se

snaží o osvětu, nejen k Romům, ale taky i k neromům. Ročně se schází

k festivalové noci oslavě romství na desetitisíce lidí nejen z řád Romů, ale

taky z řad majority. Celoroční snažení v jednotlivých organizacích je

vyvrcholením nacvičených písní nebo tanečních kreací pro diváky, kteří

mají zájem o romskou kulturu.

Samotný čtyřdenní program nabízí taneční, pěvecké či jinak

umělecky zaměřené skupiny. Nedílnou součástí je uvědomování si romství,

romské kultury a romských tradic. Samotná autorka projektu Ida Kelarová

výrazně přispívá k chodu a přípravě celého projektu.

Gypsy celebration se skládá z několika samostatných, ale vzájemně

propojených projektů:

- Samotný hudební festival

- Pěvecké a taneční workshopy

- Kurzy, přednášky, semináře

- Dětský tábor

Hudební festival

Myšlenkou této části projektu, je přesvědčení, že všichni můžeme žít

společně s otevřeným srdcem a myslí, otevřeně komunikovat a naslouchat

si. Tato myšlenka je sdělována setkáním Romů a ne-Romů hudební

přehlídkou, kdy mohou sdílet své písně i svá srdce.

37

Pěvecké a taneční workshopy

Workshopy pěvecky či tanečně zaměřené jsou vedeny nebo aspoň z části do

nich přispívají Romští umělci, např. jako Ida Kellarová a Desider Duža,

vokální trio divadla Ramathan – Kaľi Čercheň, kapelami Kale či Kokavakere

Lavutara. Do této sekce spadá i tradiční romský tanec a moderní tanec, které

jsou vedeny lidmi z řad profesionálů.

Kurzy, přednášky a semináře

Každoročně jsou připraveny lekce z historie, tradic, romského jazyka, filmy

s romskou tématikou, dětské dílny, divadlo jsou nabízeny v lekcích.

Přednášejí významné osobnosti Romského života jako jsou Denisa

Havrľová, Jiří Daniel, Kateřina Kelarová atd.

Dětský tábor

Pestrý rozmanitý program a multikulturní prostředí to je základ

letního dětského tábora Svojanov. Romské a neromské děti mají možnost si

zkusit společně zazpívat, hrát na hudební nástroje, ale taktéž se mohou něco

naučit od profesionálních herců, výtvarníků či tanečníků. Taktéž je dětem

nabídnuta angličtina pod vedením rodilého mluvčího.

Cílem organizátorů je zaměřit se na romské tradice a kulturu, na děti

a jejich kulturní a životní hodnoty, spojené s jejich životním stylem. Romské

děti z dětských domovů mají možnost vidět kulturní a historické hodnoty

jejich vlastního národa. Zároveň jedním z cílů je rozvoj kreativity, dětského

potenciálu, ale taky na přirozené sebevyjádření a sebepoznání.

38

Nedělní večer bývá každý rok krásným pohlazením a ohlédnutím zpět k

tradicím, jež celý víkend cítíme, jak prorůstají dál do všech hudebních

žánrů dnešní romské tvorby. Nedělní večer jako projev úcty k Romům

otevřel hromadný sborový zpěv romské hymny. Ti, kteří se v pátek či v

sobotu rozhlíželi a poslouchali, tak v neděli určitě tančili až do rána,

protože tradiční romské písně, rychlé čardáše, neuvěřitelný proud

energie a zvuky cimbálu, který na lidi z pódia umělci posílali, přitáhl na

parket pod jevištěm úplně každého (25)

39

Praktická část

Cíl bakalářské práce

Celá praktická část se zaměřuje na projekt Amari Famil´ija – Naše rodina,

který následně popisuji viz. dole. Tento projekt je realizován v rámci

neziskové organizace Společenství Romů na Moravě (dále jen SRNM) a je

nastaven tak, aby reagoval na problematické situace, vyskytující se ve všech

lokalitách, v nichž SRNM působí.

Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit informace o tom, jak děti často

navštěvují volnočasové aktivity tohoto projektu, zda-li jsou rádi, že můžou na

tyto aktivity chodit společně s rodiči a jak děti tráví svůj volný čas mimo tyto

kroužky. Dalším mým cílem bylo zjistit, jestli se rodiče snaží do kroužků

chodit s dětmi společně, zda-li vůbec mají rodiče zájem, jak jejich dítě tráví

svůj volný čas a zda-li si myslí, že díky tomuto projektu bude výskyt sociálně

patologických jevů u dětí eliminován.

Vzhledem k cílům mé bakalářské práce jsem si stanovila následující hypotézy:

H1: Předpokládám, že projekt „Naše rodina" napomůže k prohloubení

vztahů mezi rodiči a dětmi, neboť tento projekt umožní rodičům se aktivně

podílet na přípravě volnočasových aktivit a jejich realizaci, a tím umožní

trávit svůj volný čas společně.

H2: Předpokládám, že aktivní zapojení rodičů do kroužků napomůže dětem

k motivaci tyto kroužky nejen pravidelně navštěvovat, ale také svůj volný

čas více rozvíjet o další zájmové kroužky.

H3: Předpokládám, že díky podpoře rodičů a jejich přítomnosti v zájmových

kroužcích bude riziko uchýlení se dětí k sociálně patologickým jevům

minimalizováno.

40

Výzkumný vzorek

Pro realizaci výzkumu jsem si zvolila čtyři pobočky SRNM, v nichž je

návštěvnost kroužků percentuálně nejvyšší. Jsou to pobočky v Olomouci,

Šternberku, Rýmařově a Novém Jičíně. Cílovou skupinou jsou zdě děti

prvního a druhého stupně základní školy ve věku od 8 – 14 let. Následně

jako výzkumný vzorek jsem si zvolila taky rodiče, kteří kroužky společně

s dětmi navštěvují. Šetření se zúčastnilo celkem 120 dětí a 64 rodičů.

Metody výzkumu

Ke zjištění informací a ověření daných hypotéz jsem zvolila metodu

dotazníků vlastní konstrukce, kde jsem se zaměřila především na

návštěvnost kroužků v projektu Amari familija a také na volný čas dětí mimo

tyto kroužky. Dotazník č.1 je určen pro děti, který jsem rozdělila do několika

okruhů otázek a dotazník č.2 je určen pro rodiče.

Dotazník č.1 (pro děti) má celkem 19 otázek, které jsem rozdělila do

několika okruhů. První okruh otázek (otázka č. 1, 2) je zaměřen na volný čas

dětí a co dělají ve svém volném času nejraději. Druhý okruh otázek (č. 3, 4,

5) zjišťuje informace týkající se přímo projektu Amari familija, tzn. co děti

vedlo navštěvovat tyto kroužky, kolik kroužků z nich navštěvuje a jestli

chodí na tyto kroužky děti rády. Třetí okruh otázek (6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) se

týče především návaznosti vztahu mezi dětmi a rodiči tzn. zjišťuje

informace, zda-li rodiče chodí do kroužku s dětmi spolu, zda-li jsou děti

rády, že můžou rodiče chodit s nimi a jestli si myslí, že díky přítomnosti

rodičů se nějakým způsobem ovlivňuje jejich vzájemný vztah atd. Čtvrtý

okruh otázek (č. 13, 14, 15, 16, 17, 18) zkoumá návštěvnost kroužků mimo

projekt Amari familija a sociálně patologické jevy u dětí. Závěrečná poslední

otázka (č. 19) má za úkol zjistit, jestli by děti rády pokračovaly s návštěvou

těchto kroužků i do budoucna. Všechny uvedené otázky v dotazníku zde

byly polouzavřené či uzavřené.

41

Protože tyto kroužky byly určeny i pro rodiče, zajímaly mě taky odpovědi ze

strany rodičů. Proto jsem zvolila druhou variantu dotazníku č. 2 (viz.

příloha) určený jenom pro ně, kde byly otázky čistě jenom otevřené. Cílem

tohoto dotazníku bylo zjistit informace, zda-li si rodiče myslí, že tyto

kroužky jsou pro děti nějakým způsobem přínosné a zda-li bude díky těmto

kroužkům výskyt sociálně patologických jevů u dětí eliminován.

Sběr dat

Sběr dat probíhal ve dvou fázích. Pobočky jsem osobně navštívila a to

v rámci dvou dnů. První den jsem navštívila pobočku Olomouc a Rýmařov,

druhý den Šternberk a Nový Jičín.

V každé pobočce jsem rozdávala dětem dotazníky po 30ti kusech, takže se

mi podařilo je získat v celkovém počtu 120. Při rozdávání dotazníků jsem

vysvětlila jak mají dotazník vyplnit a sdělila jsem jim také, že dotazník je

anonymní, tudíž nemusí mít žádné obavy, že by byl nějakým způsobem

zveřejněn. Návratnost těchto dotazníků byla stoprocentní díky pomoci

daných pracovníků jednotlivých center.

Co se týče dotazníků pro rodiče, nepodařilo se mi dotazníky nashromáždit

v tak velkém počtu jako u dětí, jelikož účast rodičů v jednotlivých centrech

nebyla natolik velká. Získala jsem jich celkem 64. Po výběru těchto

dotazníků se rodiče zúčastnili menší diskuse, která byla zaměřená na

celkový projekt Amari familija. Zajímalo mě, jestli by v tomto projektu rádi

se svými dětmi pokračovali a jestli by bylo něco, co by na tomto projektu

změnili či doplnili.

42

4. Popis projektu Amari familija – Naše rodina

Základní myšlenkou tohoto projektu je zapojit romské rodiče a prarodiče dětí

před-školního, mladšího, ale i staršího školního věku do činnosti

v komunitních centrech, které v SRNM fungují většinou již více let. Cílem

těchto center je poskytnout prostor k vzájemnému setkávání, vzdělávání

v oblasti rodinného života a správné výchovy dětí, možnosti využití volného

času aj. Hlavními aktivitami jsou zde především:

- volnočasové aktivity (hudební, výtvarné, sportovní a kurz vaření) pro

rodiče a jejich děti

- pravidelné setkávání rodičů a jejich dětí

- poskytnutí konzultačních a přednáškových činností (přednášky vedoucí ke

zlepšení informovanosti a prohloubení zkušeností ve výchově a možnosti

řešení výchovných problémů u dětí, péče o zdraví, prevence kriminality

aj.)

- předškolní výchova s důrazem na rozvoj kognitivních funkcí dětí – nácvik

rodičovských dovedností

- kulturní akce – společenské programy (taneční či divadelní vystoupení

dětí, výstavy prací, výlety atd.)

Obecným cílem projektu je prevence společensko-patologických jevů u

romské mládeže a romských dětí v lokalitách Brno, Bruntál, Frýdek-Místek,

Hodonín, Jeseník, Kobylá nad Vidnávkou, Nový Jičín, Olomouc, Rožnov pod

Radhoštěm, Rýmařov, Šternberk a Znojmo. Existence těchto jevů u romských

dětí a mládeže se zde projevuje zejména drobnou kriminalitou, záškoláctvím,

prostitucí a narkomanií. Sociální vyloučení cílové skupiny z majoritní

společnosti je především způsobeno častou absencí funkční rodiny, nebo její

velmi špatným sociálním či finančním zázemím (vysoká míra

nezaměstnanosti, zadluženost až celých rodin), nemotivovaností ke vzdělání a

devalvací žebříčku hodnot.

43

5. Výsledky hodnocení

Celkem jsem vyhodnocovala dva dotazníky. Jeden byl pro děti a druhý pro

rodiče. Při vyhodnocování dotazníku č.1 znázorňuji pro lepší přehlednost

grafy.

5.1. Vyhodnocení dotazníku č.1

1. Myslíš, že máš dostatek volného času?

.

76%

24%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

ANO NE

Pro

centa

[%

]

ANO

NE

graf č.1

76% dotazovaných dětí odpovědělo, že si myslí, že má dostatek volného

času. Nedostatek volného času pociťovalo 24% odpovídajících.

44

2. Co děláš ve svém volném čase?

(vyber si pouze jednu činnost, kterou děláš nejčastěji)

8%

22%

14%34%

6%5%

10% 1%

Čtení knihy

Sledování TV

Poslech hudby

Hraní si s kamarádyvenku

Hraní her na počítači

Učení, úkoly

Sportovní aktivity

Jiné

graf č.2

Nejčastější provozovanou aktivitou, na kterou odpovědělo 34% dětí, bylo

hraní si s kamarády venku. Druhá nejčastěji zmiňovaná aktivita bylo

sledování televize 22%. Hudbu poslouchalo 14% dětí a 10% se věnovalo

nějakému sportu. 8% tázaných si četlo a 6% si hrálo na PC. Učení a úkolům

se věnovalo nejnižší procento dětí tedy 5%.

3. Co Tě vedlo navštěvovat kroužky projektu Naše rodina?

51%

24%

19%6%

Kamarád(ka)

Zájem o nějakýkroužek

Rodiče chtěli aby sepřihlásil(a)

Jiný důvod

graf č. 3

51% dětí navštěvovalo kroužky díky kamarádce či kamarádovi (nebo

dokonce bratr, sestra nebo kdokoliv jiný z rodiny). Motivací 24% dětí byl

45

samotný zájem o kroužek a 19% odpovědělo, že navštěvovat kroužek bylo

přání rodičů. 6% uvedlo, že pro navštěvování kroužku mělo jiný důvod.

4. Kolik našich kroužků celkem navštěvuješ?

(kroužek výtvarný, taneční, sportovní a kroužek vaření)

8%

28%

48%

16%Jeden

Dva

Tři

Čtyři

graf. 4

Tři kroužky navštěvovalo 48% dětí. Dva kroužky navštěvovalo 28% dětí.

16% dětí docházelo do čtyř kroužků během jednoho týdne a 8%

navštěvovalo jen jeden kroužek (podle vysoké míry návštěvnosti lze usoudit,

že tyto kroužky jsou pro děti velmi zajímavou aktivitou)

5. Chodíš na tyto kroužky rád(a)?

92%

8%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

ANO NE

Pro

centa

[%

]

ANO

NE

graf č. 5

92% tedy drtivá většina odpověděla, že na tyto kroužky chodí rádi. 8%

odpovědělo, že se kroužku účastní pocity nelibosti (u nich lze předpokládat,

46

že navštěvují kroužek kvůli rodičům).

6. Zajímá tvé rodiče, jak trávíš svůj volný čas?

42%

17%

41% ANO

NE

Jen někdy

graf č.6 Z grafu č. 6 odpovědělo 42% dotazových, že si myslí, že jejich rodiče mají

zájem jak tráví svůj volný čas, dalších 41% jen někdy (ale přece), tudíž lze

usoudit, že zájem rodičů o to, jak tráví svůj volný čas jejich dítě je opravdu

velký. Zbylých 17% odpovědělo, že si to nemyslí (lze předpokládat, že zde

rodiče do kroužků s dětmi ani nedocházejí)

7. Trávíš svůj volný čas nějakým způsobem i s rodiči?

8%16%

12%

36%

28%

Návštěva kina

Sporotvní aktivity

Výlet

Netrávím s nimi žádnývolný čas

Jiné

graf č.7

Tato otázka byla polouzavřená. 36% respondentů odpovědělo, že s rodiči

47

netráví žádný volný čas, 16% tráví s rodiči volný čas sportovními aktivitami,

12% výletem, 8% návštěvou kina a zbylých 28 % jinými aktivitami. Příklad

jiných aktivit nejčastěji uváděli poslech hudby, tanec a dívání se na televizi,

občas se objevilo hraní her na počítači nebo dokonce zazněla odpověď

návštěva rodiny.

8. Chodí tví rodiče do těchto kroužků s tebou?

67%8%

25%

ANO

NE

Občas

graf č. 8

Většina dotázaných tj. 67% odpovědělo, že rodiče chodí do kroužků s dětmi

spolu, 25% občas a 8% ne. Tuto otázku lze srovnat s otázkou č. 6, kdy jsem

se respondentů ptala, zda-li jejich rodiče zajímá jak tráví svůj volný čas.

Pokud se podíváme na percentuální vyjádření u grafu č. 6, lze podle toho

předpokládat i návštěvnost rodičů těchto kroužků, což souhlasí.

48

9. Jsi rád(a), že mohou tví rodiče chodit do těchto kroužku s tebou?

92%

8%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

ANO NE

[%]

ANO

NE

Řada 1

Řada 1Řada 1Řada 1Řada 1Řada 1

graf č. 9

Tato otázka byla polouzavřená. Drtivá většina respondentů tedy 92%

odpovědělo ano, že jsou rádi, tudíž lze předpokládat, že přítomnost rodičů

má velmi pozitivní vliv na děti samotné, neboť mají větší zájem kroužky

navštěvovat. Zbylých 8% odpovědělo, že rádi nejsou. Na tuto odpověď jsem

zvolila další možnost podotázky.

Pokud ne, tak proč?....................................................................................

Zde se výpovědi ve větší míře shodovaly. Děti nebyly rády, že rodiče mohou

chodit společně s rodiči, neboť byly ze strany rodičů nuceni, aby kroužky

navštěvovaly.

10. Trávíš díky kroužkům projektu Naše rodina více volného času s rodiči než obvykle?

49

84%

16%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

ANO NE[%

] ANO

NE

graf č. 10

Otázka zde byla uzavřená, kde 84% dětí odpovědělo ano, 16 % ne. U

odpovědi ANO lze usoudit, že návštěvnost rodičů v kroužcích je opravdu

velká, tudíž i děti tráví s dětmi více volného času než obvykle

Z odpovědí u otázek č. 4, 5, 8, 9, 10 usuzuji, že hypotéza H2 je potvrzena.

H2: Předpokládám, že aktivní zapojení rodičů do kroužků napomůže

dětem k motivaci tyto kroužky nejen pravidelně navštěvovat, ale také

svůj volný čas více rozvíjet o další zájmové kroužky. Aktivní zapojení

rodičů do kroužků a zájem rodičů o to, jak tráví jejich dítě svůj volný čas,

napomohlo dětem tyto kroužky nejenom pravidelně navštěvovat, ale zároveň

se zapojit do vícero kroužků projektu Naše rodina.

11. Rozebíráte s rodiči, když jste doma společně strávený volný čas?

60%12%

28%

ANO

NE

Občas

graf č. 11

50

Otázka zde byla polouzavřená. Překvapivým výsledkem bylo, že 60%

respondentů odpovědělo ano, 28% občas. Lze konstatovat, že když rodiče a

děti tráví svůj volný čas díky kroužkům Naše rodina více spolu, mají rodiče i

děti větší motivaci se o aktivitách s dětmi více bavit i mimo kroužky Naše

rodina. Zbylých 12% odpovědělo ne, takže lze usoudit, že zde rodiče do

kroužků s dětmi nedocházejí.

Pokud ano, co nejčastěji rozebíráte?...............................................................

Nejčastější odpovědi byly ty, že se děti již samy rodičům svěřovaly, co je na

kroužcích nejvíc baví, jaký kroužek by ještě rády navštěvovaly, co se jim

nejvíc líbilo na tom, že mohli rodiče kroužek navštívit spolu s dítětem apod.

12. Máš dojem, že díky kroužkům, na které chodíš společně s rodiči, se

váš vztah nějak změnil?

47%

25%

28% Ano velmi

Jen velmi málo

Nepozoruji žádnouzměnu

graf. č 12

Z grafu č. 12 vyplývá, že 47% respondentů má pocit, že se jejich vztah

k rodičům díky kroužkům velmi změnil, 28% má dojem, že jen velmi málo a

zbylých 25% nepozoruje žádnou změnu. Ti, kteří odpověděli kladně, lze říci,

že děti mají díky společně strávenému času s rodiči větší zájem s rodiči

hovořit o svých aktivitách a rodiče naopak mají větší zájem vědět více o

svých dětech, rozvíjet jejich talent apod. Rozebírají své pocity a hlavně mezi

sebou více komunikují, tudíž dochází k prohloubení vztahů mezi rodiči a

dětmi.

51

Z odpovědí u otázky č. 10, 11, 12 usuzuji, že hypotéza H1 je potvrzena.

H1: Předpokládám, že projekt „Naše rodina" napomůže k prohloubení

vztahů mezi rodiči a dětmi, neboť tento projekt umožní rodičům se

aktivně podílet na přípravě volnočasových aktivit a jejich realizaci, a

tím umožní trávit svůj volný čas společně. Díky tomu, že rodiče mohli

navštěvovat kroužky společně s dětmi a zároveň o tom více konzultovat i

doma, došlo k prohloubení jejich vzájemného vztahu a sblížení se.

13. Navštěvuješ ještě nějaký kroužek mimo kroužek Naše rodina?

28%

72%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

ANO NE

[%]ANO

NE

graf č. 13

Z grafu vyplývá, že 28% dětí ještě nějaký kroužek mimo kroužky Naše

rodina navštěvuje, zbylých 72% nenavštěvuje. Na tuto otázku jsem zvolila

ještě podotázku.

Pokud ano, tak kde a jaký?............................................................................

Odpovědi zde byly jednoznačné. Romské děti jsou již od dětství vedené ke

katolickému vyznání, takže ve větší míře se zde objevila návštěva

náboženského kroužku, dále pěveckého kroužku či jiného tanečního a

hudebního kroužku (hra na nějaký hudební nástroj).

52

14. Vnímáš mezi těmito kroužky nějaký rozdíl?

67%

33%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

ANO NE

ANO

NE

graf č. 14

67% dotazovaných odpovědělo, že zde nějaký rozdíl zaznamenávají, zbylých

33% naopak ne. Na tuto otázku jsem zvolila podotázku.

Pokud ano, tak jaký?......................................................................................

Odpovědi byly jednoznačné a to, že děti mohou trávit svůj volný čas

v kroužcích projektu Naše rodina společně s rodiči, což je pro ně velmi

motivující.

15. Trávíš svůj volný čas mimo tyto kroužky někdy i venku na ulici?

26%

39%

35%ANO

NE

Někdy

graf č. 15

Z grafu č. 15 vyplývá, že 26% respondentů odpovědělo, že svůj čas tráví

venku na ulici a 35% respondentů jen někdy. Děti ve větší míře, když

53

přijdou domů ze školy nebo z kroužků, mají stále hodně času. Nevěnují se

natolik přípravě do školy a rodiče jim nevěnují příliš velkou pozornost, aby

si děti plnily své každodenní povinnosti. Lze tudíž zde počítat s rizikem, že

se děti mohou uchýlit k soc. patologickým jevům. Zbylých 39 % procent

odpovědělo ne. Lze předpokládat, že rodiče zde již projevují větší zájem o

to, jak jejich dítě tráví svůj volný čas a také, že se děti věnují vícero

kroužkům, přičemž jim už nezbývá tolik času na to, aby trávili čas ještě

venku na ulici.

16. Máš zkušenost s nějakou drogou či jinou návykovou látkou?

86%

14%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

ANO NE

ANO

NE

graf č. 16

Tato otázka byla uzavřená. Respondenti měli odpovědět ano či ne. 86%

odpovědělo, že nějakou zkušenost s drogou či jinou návykovou látkou má,

zbylých 14% ne. K této otázce jsem zvolila ještě podotázku označenou jako

otázku č. 17.

54

17. Pokud ano, tak kterou?

(Uveď jen jednu, se kterou máš největší zkušenost)

37%

25%

24%

14%Cigareta

Alkohol

Marihuana

Jiná droga (pervitin,toluen, LSD)

graf č. 17

Tato otázka je podotázkou otázky č. 16. Pokud bylo odpovězeno u otázky č.

16 ano, měli ještě uvést, se kterou návykovou látkou mají zkušenost. Z grafu

č. 16 můžeme vidět, že 86% respondentů odpovědělo kladně, což je velmi

vysoké procento. Z grafu č. 17 již můžeme vidět, kteréže to návykové látky

jsou a jejich percentuální vyjádření. Mezi nejvýše vyjádřené procenta patří

cigareta (37%), alkohol (25%) a marihuana (24%). 14% respondentů

odpovědělo, že má zkušenost s tvrdými drogami, což se mi zdá z 86% velmi

vysoké procento a je to až alarmující.

18. Chodíš někdy za školu?

21%

42%

37% ANO

Jen velmi zřídka

NE

graf č. 18

Otázka byla uzavřená. 21% respondentů odpovědělo, že za školu chodí, 42%

jen velmi zřídka, zbylých 37% za školu nechodí. Lze usoudit, že pokud se děti

55

nevěnují přípravě do školy, často se vyhýbají zkouškám či testům, než by

měli dostat nějakou špatnou známku. Dalším takovým důvodem, proč děti

chodí za školu jsou kamarádi nebo nějaká jiná špatná společnost, které je

k záškoláctví vztahují.

19. Pokračoval(a) bys s návštěvou kroužků projektu NR i do budoucna?

91%

9%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

ANO NE

ANO

NE

graf č. 19

Drtivá většina respondentů tedy 91% odpovědělo, že by tyto kroužky rádi

navštěvovali i do budoucna, zbylých 9% ne. Je jednoznačné, že pokud děti

odpověděly kladně, je tato odpověď zřejmá již z předešlých otázek. Zajímala

mě ale především ta část respondentů, kteří odpověděli ne, takže jsem zvolila

další podotázku.

Pokud ne, tak proč?........................................................................................

Na tuto otázku mi ve větší míře odpověděli, že do kroužků chodí děti

z donucení ze strany rodičů nebo, že je nemají zájem navštěvovat, neboť je

nijak zvlášť nebaví.

5.2. Vyhodnocení dotazníku č.2

1. Zajímá vás jak tráví svůj volný čas vaše dítě?

Všichni přítomni rodiče odpověděli, že jsou velmi zainteresování jakým

56

způsobem děti čas tráví a s kým, a byli si vědomi rizika ulice. (Tento počet

respondentů odpovědělo shodně a jasně, protože součástí projektu Naše

rodina byla i přednáška o způsobech a důsledcích nevhodně tráveného

volného času a po celou dobu projektu byly informace připomínány).

2. Chodí vaše dítě do kroužku projektu Naše rodina pravidelně?

Přes 90% rodičů odpovědělo ano, protože se snaží dítě motivovat a jsou

vděčni za nabídky kroužků. Zbylých 10% odpovědělo, že se snaží posílat

děti do kroužků, ale i tak neví, jestli tam ve skutečnosti jsou.

3. Navštěvujete tyto kroužky s vaším dítětem pravidelně?

49 respondentů odpovědělo ano, navštěvujeme, protože se snaží dítě

podporovat svou přítomností a zároveň jej nějak motivovat. Zbylých 15

odpovědělo, že se někdy nedaří kroužek navštívit společně, pro rodinné či

pracovní důvody a odpovědělo, že kroužek společně navštěvují zřídka.

4. Máte pocit, že díky těmto kroužkům máte větší přehled o tom, jak

tráví vaše dítě svůj volný čas?

K otázce se vyjádřilo všech 64 respondent, z nichž 49 potvrdilo, že má větší

přehled o tom, jak tráví volný čas, neboť díky kroužkům se mohli seznámit

s prostředím, ale i s lidmi ve středisku, které dítě navštěvuje. V 7 případech

respondenti odpověděli, že částečně, neboť jejich děti tráví čas i mimo

středisko. 8 lidí odpovědělo, že si nemyslí, že má přehled o tom, jak tráví

volný čas jejich děti, neboť děti chodí do kroužku zřídka. Rodiče dětí, se

kterými kroužek navštěvovali, projevili zájem o možnost navštěvování

kroužků i v následujícím roce a sami hodnotili tuto možnost jako velmi

přínosnou.

5. Měli jste s vašim dítětem nějaké problémy než začalo navštěvovat

tento kroužek?

Míra projevů problematičnosti dětí se různila rodiny od rodiny. Široká škála

problémů představovala nejčastěji odmlouvání, neplnění požadavků ze

strany rodičů, pozdní příchody domů až po záškoláctví, cigarety alkohol a

lehké drogy. Z odpovědí vyplývá, že čas rodičů, který s dětmi strávili, měl

57

vždy pozitivní vliv na jejich chování. 35% respondentů odpovědělo, že došlo

k celkem výrazné změně, 51% odpovědělo, že výrazná změna zaregistrována

až natolik nebyla, ale jistý posun byl zaznamenán. 9 % dotazových

odpovědělo, že si nevšimli ničeho důležitého ve změně chování, ale cítili

bližší vztah k dětem.

6. Myslíte si, že když navštěvuje vaše dítě nějaký kroužek, je tak

uchráněno před špatnými vlivy? Jakými?

Ze 64 vrácených dotazníků 48 dotázaných odpovědělo, že si jsou jisti, že čas

strávený v prostorách střediska je chrání před špatnými vlivy ulice,

především před závislostí na drogách či jiných návykových látkách,

majetkovou trestnou činností apod. Z odpovědí vyplývá, že rodiče si jsou

vědomi důležitosti kvalitně vyplněného volného času, k čemuž došli právě

po navštěvování kroužků pořádaným střediskem SRNM. 10 lidí odpovědělo,

že si nemyslí, že přítomnost dětí ve středisku je jistou zárukou, že se dítě

k ničemu „zlému“ nedostane. I středisko se může stát místem, ve kterém se

právě „takové různé akce“ mohou domlouvat, a proto záleží na schopnostech

vedoucích a organizátorech. 6 lidí neví nebo neodpovědělo vůbec.

7. Vnímáte od té doby, co vaše dítě navštěvuje tento kroužek nějaký

výrazný posun v chování či v čemkoliv jiném?

Dítě projevovalo zvýšený zájem o souvislosti a informace s aktivitou

spojené, kterou navštěvovalo. Kroužek vedl ke zkvalitnění schopností,

kterým byl směřován. Evidentní byl posun v komunikaci, kdy rodiče s dětmi

více komunikovali a tedy se dá předpokládat, že se rozvinul vztah mezi

rodičem a dítětem. V konečném důsledku to znamenalo, že dítě vycházelo

vstříc rodičům v jejich požadavcích, stejně jako i rodiče se snažili porozumět

a vidět skutečnosti z pohledu dítěte. Rodiče taktéž odpovídali, že omezením

pohybu „na ulici“ a kladným působením pedagogických pracovníků mělo

nejenom vliv na jejich celkové chování, ale také vnímání skutečnosti

negativních jevů.

58

H3: Předpokládám, že díky podpoře rodičů a jejich přítomnosti

v zájmových kroužcích bude riziko uchýlení se dětí k sociálně

patologickým jevům minimalizováno.

Hypotéza potvrzena. Vzhledem k tomu, že rodiče ve všech případech

odpovídali kladně, lze tvrdit, že aktivní podpora rodičů (jejich přítomnost

v kroužcích) je pro děti významná. Podporování dětí (aby dítě kroužek

navštěvovalo pravidelně) bylo téměř maximální především proto, protože

znali prostředí a vedoucího kroužku. Samotný fakt, že dítě tráví svůj volný

čas s dospělým jedincem, který se snaží vtisknout dítěti kladné hodnoty,

působí na dítě kladně, neboť pozitivně rozvíjí osobnost jedince a zároveň má

možnost reflektovat nejrůznější jevy, které mají negativní až patologický

vliv na osobnost jedince. Vkládání energie do zájmových aktivit má dvojí

formu prevence. První, především tím, že netráví čas „na ulici“ a druhým,

nabýváním nové energie je vytvářen prostor ke komunikaci s rodiči nebo

časem stráveným doma, tedy vytváří prostor pro čas strávený v pozitivně

laděném prostředí.

59

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo zaměření se na volnočasové aktivity

romských dětí a mládeže za přítomnosti jejich rodičů a prarodičů. Jednou

z priorit bylo prohloubení citového vztahu rodič – dítě. Projekt Amari

familija umožnil rodičům i prarodičům účastnit se spolu se svými dětmi

společně kroužku vaření, tanečních, výtvarných, sportovních aktivit, které

přispěly k upevnění sociálních kontaktů celé romské rodiny a tím přispěl

k jejich harmonickému fungování.

Ve své práci jsem si stanovila tři hypotézy, na základě kterých jsem

chtěla potvrdit důležitost a funkčnost daného projetku Amari familija.

H1: Předpokládám, že projekt „Naše rodina" napomůže

k prohloubení vztahů mezi rodiči a dětmi, neboť tento projekt umožní

rodičům se aktivně podílet na přípravě volnočasových aktivit a jejich

realizaci, a tím umožní trávit svůj volný čas společně. Z dotazníku jasně

vyplynulo, že díky přítomnosti rodičů v daných kroužcích došlo

k vzájemnému prohloubení a sblížení se mezi dětmi a rodiči, neboť spolu

trávili daleko více volného času než obvykle. Tím byla má hypotéza H1

potvrzena.

H2: Předpokládám, že aktivní zapojení rodičů do kroužků

napomůže dětem k motivaci tyto kroužky nejen pravidelně navštěvovat,

ale také svůj volný čas více rozvíjet o další zájmové kroužky. Výzkum

potvrdil, že děti díky aktivnímu zapojení rodičů do kroužků, měly zájem

navštěvovat i několik kroužků naráz. Hypotéza H2 byla potvrzena.

H3: Předpokládám, že díky podpoře rodičů a jejich přítomnosti

v zájmových kroužcích bude uchýlení riziko se dětí k sociálně

patologickým jevům minimalizováno. Rodiče pochopili, že je velmi

důležité, aby děti svůj volný čas zaplňovaly pokud možno co nejvíce

volnočasovým aktivitám, aby tak předcházely možným patologickým jevům

(záškoláctví, drobná kriminalita, toxikomanie, atd.) Hypotézy H3 byla

60

potvrzena.

Při vyplnění dotazníků č. 2 se rodiče zúčastnili menší diskuse, kde

mě hlavně zajímalo, jak jsou s tímto projektem spokojeni, jestli by v tomto

projektu rádi pokračovali se svými dětmi i do budoucna a jestli by bylo

něco, co by na něm změnili či doplnili. Projekt rodiče hodnotili jako velmi

přínosný nejen pro děti samotné, ale i pro ně samotné. Děti měly zajištěnou

pravidelnou nabídku aktivit pro trávení volného času, rozvíjely se jejich

dovednosti a znalosti a zároveň předcházelo se tak patologických jevům.

Proto jednoznačně všichni se shodovali na tom, že by v tomto projektu se

svými dětmi rádi pokračovali i do budoucna. Při otázce, zda-li by na něm

něco změnili či doplnili, zazněl názor, že by se volnočasové aktivity mohly

rozšířit o další zájmové kroužky jako je např. kroužek hudební (hra na

nějaký hudební nástroj), kroužek šití, plavání apod. Také zazněl větší zájem

o jednorázové akce (výlety na zámky a hrady, návštěva kina či bazénu

apod.), při kterých by bylo ovšem zapotřebí většího obnosu finančních

prostředků, což jim samotným finanční situace nedovoluje, neboť většina

z nich jsou ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Při mém zamyšlení, jak by se tento projekt mohl do budoucna co

nejefektivněji využít jsem došla k názoru, že by se měly tyto volnočasové

aktivity rozšířit a zkvalitnit nejen pro rodiče a děti samotné, ale také takové

aktivity, při kterých budou pod odborným vedením moci pracovat spolu

s dítětem, poskytnout jim daleko lepší místo, kde se budou setkávat, získávat

nové informace, vyměňovat si zkušenosti, zlepšovat vzájemné vztahy ze

sociální izolace, ve které se mnohé z nich často nacházejí.

Tato sociální izolace se často vyskytuje především u romských

matek, které jsou dlouhodobě na mateřské dovolené než u většinové

populace a především díky neschopnosti matek zajistit si určitý druh

seberealizace např. vlastní náplní volného času. Této cílové skupinně se tak

umožní nebo obnoví aktivní zapojení do života, aktivní zapojení pro volný

čas, což posílí jejich chuť do života, kterou mnozí z nich dlouhodobou

izolací ztratili, a zdůrazní jejich význam pozice ve společnosti.

61

Tato bakalářská práce byla pro mě velmi zajímavou prací, neboť

sama jako Romka jsem zde zaznamenala velký posun v chování, ale i v

nalezení nové hodnoty u Romů, kdy si začínají uvědomovat význam a

využití volného času pro jejich plnohodnotný způsob života.

Resumé

Tato bakalářská práce se zaměřuje na volnočasové aktivity romských dětí.

Celá bakalářská práce je rozdělena do dvou částí.

Teoretická část je rozdělená do tří kapitol. První část se zabývá

základním rozdělením Romům, vymezením základních pojmů jako je

romská rodina a romská komunita, dále hodnoty a problémy současných

Romů. Další kapitola vymezuje romské dítě ve škole a popisuje výchovu

romského dítěte. Poslední kapitola je zaměřena na volný čas romského

dítěte. Je zde popis některých vybraných institucí v rámci města Brna, které

romské děti navštěvují, následně popis osob, pracující s romskými dětmi a

mládeží. Závěrem celé této části jsou vybrané projekty, díky nimž se rozvíjí

romský talent.

Praktická část se zabývá projektem v rámci neziskové organizace

Společenství Romů na Moravě, nesoucí se pod názvem Amari familija –

Naše rodina. Celý projekt je zaměřen nejen na volnočasové aktivity

romských dětí a mládeže, ale také na aktivním podílení se rodičů při přípravě

a realizaci tohoto projektu. Pomocí dotazníků jsem se pokusila ověřit

platnost daných hypotéz, zjistit, zda-li děti i rodiče mají o tento projekt

nadále zájem, případně zda-li je něco, co by na tomto projektu změnili. Na

závěr této části jsem se pokusila zhodnotit výzkumnou část, případně najít

možná řešení, jak tento projekt pokud možno co nejefektivněji využít

62

Summary

This bachelor thesis focuses on free-time activities of Roma children. The

thesis is divided into two main parts.

The theoretical part is subdivided into three chapters. The first one

presents a basic division of Roma people, defines essential terms such as

Roma family and Roma community and also discusses values and problems

of Roma people today.

The following chapter characterizes the Roma child in school setting

and describes their education process. The last chapter focuses on leisure-

time activities of those children. Various institutions and people available to

and working with Roma children in Brno are also depicted. To conclude the

theoretical part I have presented several projects helping to develop Roma

talents.

The practical part of my thesis focuses on a project called Amari

familija (Our family) which is provided by the non-profit organization The

Association of Roma in Moravia. The main target of this project is not only

the free-time activities of Roma children and young adults, but it also

promotes active participation of their parents in preparation and

implementation of this project. Based on results of a questionnaire I have

attempted to verify my hypotheses; to find out if parents are still interested in

this project or if there is anything they would like to change. The final part of

my bachelor thesis is devoted to an attempt to evaluate the research and find

possible solutions how to use the Amari familija project in the most effective

way.

63

Seznam použité literatury

1. DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

2. HÜBSCHMANNOVÁ, M. Co je tzv. cikánská otázka. In Sociologický časopis, 1970, roč. 6., č. 2, s. 105-120.

3. HÜBSCHMANNOVÁ, M. Co je tzv. cikánská otázka. In Sociologický časopis, 1970, roč. 6., č. 2, s. 105-120.

4. http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/d01kapitoly/16.pdf

5. http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/d01kapitoly/16.pdf

6. http://romove.radio.cz/cz/clanek/18901

7. DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

8. KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách

výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc:

Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 49,

vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

9. DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

10. HÜBSCHMANNOVÁ, M. Postavení a role některých členů tradiční romské rodiny. In Romano džaniben, 1996, roč. III, č. 1-2, s. 25-28.

11. KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách

výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc:

Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 49,

vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

12. DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

13. KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách

výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc:

Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 63,

vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

14. HÜBSCHMANNOVÁ, M. Několik poznámek k hodnotám Romů. In Romové v České republice. Praha: SOCIOKLUB, 1999, s. 16-66. ISBN 80-902260-7-8

15. HÜBSCHMANNOVÁ, M. Několik poznámek k hodnotám Romů. In Romové v České republice. Praha: SOCIOKLUB, 1999, s. 16-66. ISBN 80-902260-7-8

16. KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách

64

výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc:

Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 65,

vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

17. KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách

výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc:

Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 68,

vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

18. ŠIŠKOVÁ, T. a kol. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál,

2001.ISBN 80-7178-648-9.

19. http://www.zkola.cz/zkedu/zaskolou/socialnepatologickejevyajejichprevence/rasismusxenofobieaotazkamultikulturnihosouziti/15428.aspx

20. http://www.zkola.cz/zkedu/zaskolou/socialnepatologickejevyajejichprevence/rasismusxenofobieaotazkamultikulturnihosouziti/15428.aspx

21. NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno, Paida 2002, s. 114, ISBN 80-7315-012-3

22. POMPA. A, Romský pedagogický a sociální asistent a jejich funkce v praxi, role pedagogického asistenta ve škole, Brno, Masarykova univerzita, Katedra sociální pedagogiky, 2005, str.: 23, vedoucí bakalářské práce, Mgr. Ema Štěpařová

23. http://www.iqrs.cz/view.php?nazevclanku=o-sdruzeni-iq-roma servis&cisloclanku=2007050017

24. http://rs.drom.cz/cs/tiskova-zprava.php/14-husovicky-skrivanek.html

25. http://www.kelarova.com/cz/celebration

26. http://www.srnm.cz/cz/aktivity.htm

65

Přílohy

Dotazník č.1

Jsi: a) chlapec

b) dívka

Kolik Ti je let?..............................

1. Myslíš, že máš dostatek volného času?

Ano – Ne

2. Co děláš ve svém volném čase? (vyber si pouze jednu činnost, kterou děláš nejčastěji)

a) čtení knihy

b) sledování televize

c) poslech hudby

d) hraní si s kamarády venku

e) hraní her na počítači

f) učení a úkoly

g) sportovní aktivity

h) jiné……………………….

3. Co Tě vedlo navštěvovat kroužky projektu Naše rodina?

a) kamarád(ka)

b) zájem o nějaký kroužek

c) rodiče chtěli, abych se přihlásil(a)

66

d) jiný důvod…………………………………………….

4. Kolik našich kroužků celkem navštěvuješ? (kroužek výtvarný, taneční, sportovní a kroužek vaření)

a) jeden b) dva c) tři d) čtyři

5. Chodíš na tyto kroužky rád(a)?

Ano - Ne

6. Zajímá tvé rodiče, jak trávíš svůj volný čas?

a) ano b) ne c) jen někdy

7. Trávíš svůj volný čas nějakým způsobem i s rodiči?

a) návštěva kina b) sportovní aktivity c) výlet d) netrávím s nimi žádný volný čas e) jiné……………………………………………………

8. Chodí tví rodiče do těchto kroužků s tebou?

a) ano b) ne c) občas

9. Jseš rád(a), že můžou tví rodiče chodit do těchto kroužku s tebou?

Ano – Ne

67

Pokud ne, tak proč?.....................................................................................

10. Trávíš díky kroužkům projektu Naše rodina více volného času s rodiči než obvykle??

Ano – Ne

11. Rozebíráte s rodiči, když jste doma společně strávený volný čas?

a) ano b) ne c) občas

Pokud ano, co nejčastěji rozebíráte?..............................................................

12. Máš dojem, že díky kroužkům, na které chodíš společně s rodiči, se váš vztah nějak změnil?

a ) ano velmi

b) jen velmi málo

c) nepozoruji žádnou změnu

13. Navštěvuješ ještě nějaký kroužek mimo kroužek Naše rodina?

Ano - Ne

Pokud ano, tak kde a jaký?.......................................................................

14. Vnímáš mezi těmito kroužky nějaký rozdíl?

Ano - Ne

Pokud ano, tak jaký?..................................................................................

68

15. Trávíš svůj volný čas mimo tyto kroužky někdy i venku na ulici?

a) ano b) ne c) někdy

16. Máš zkušenost s nějakou drogou či jinou návykovou látkou?

Ano – Ne

17. Pokud ano, tak kterou? (uveď jen jednu, se kterou máš největší zkušenost)

a) cigareta b) alkohol c) marihuana d) jiná droga (pervitin, toluen, LSD, atd.)

18. Chodíš někdy za školu?

a) ano b) jen velmi zřídka c) ne

19. Pokračoval(a) bys s návštěvou kroužků projektu NR i do budoucna?

Ano - Ne

Pokud ne, tak proč?...............................................................................

69

Dotazník č. 2

1. Zajímá vás, jak tráví svůj volný čas vaše dítě?

2. Chodí vaše dítě do kroužku projektu Naše rodina pravidelně?

3. Navštěvujete tyto kroužky s vaším dítětem pravidelně?

4. Máte pocit, že díky těmto kroužkům máte větší přehled o tom, jak tráví vaše dítě svůj volný čas?

5. Měli jste s vašim dítětem nějaké problémy než začalo navštěvovat tento kroužek?

6. Myslíte si, že když vaše dítě navštěvuje kroužek, je tak uchráněno před špatnými vlivy? Jakými?

7. Vnímáte od té doby co vaše dítě navštěvuje tento kroužek nějaký výrazný posun v chování či v čemkoliv jiném?