mendelova univerzita v brnĚ agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie
DESCRIPTION
Habilitační přednáška Výskyt a transformace chemických forem rtuti v životním prostředí Mgr. Pavlína Pelcová, Ph.D. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie. Obsah. Chemické formy rtuti - fyzikálně-chemické vlastnosti - toxicita - zdroje - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
1
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚAgronomická fakultaÚstav chemie a biochemie
Habilitační přednáška
Výskyt a transformace chemických forem rtuti v
životním prostředí
Mgr. Pavlína Pelcová, Ph.D.
2
Obsah
Chemické formy rtuti- fyzikálně-chemické vlastnosti- toxicita- zdroje- bio-geochemický cyklus rtuti- transport a transformace ve složkách životního
prostředí- atmosféra- voda- sedimenty
- bioakumulace
3
Úvod
Rtuť a její sloučeniny - vysoce toxické- toxicita jednotlivých forem se výrazně liší - v roce 1990 uznány za globální polutant- výskyt, transport a transformace ovlivněny:
tenzí par Hg0
reaktivitou sloučenin rtuti s –SH skupinouchemickým a mikrobiologickým složením
prostředí fyzikálními parametry
Nedostatečně jsou prozkoumány podmínky distribuce a transformace chemických forem Hg v sedimentech, kde výrazně probíhá methylace Hg2+.
4
Chemické formy rtuti – fyzikálně chemické vlastnosti
Mezi nejdůležitější chemické formy (specie) rtuti patří:
- elementární rtuť Hg0 – vysoká tenze par, špatně rozpustná ve vodě
- rtuťné sloučeniny Hg22+- málo rozpustné v H2O
- rtuťnaté sloučeniny Hg2+- tvorba komplexů, vysoká afinita k –SH funkční skupině, dobře rozpustné v H2O
špatně rozpustný HgS (10 ng l-1)
- organokovové sloučeniny rtuti – ve vodě málo rozpustné, lipofilní- sloučeniny alkylrtuti (MeHg+, EtHg+, PrHg+ )- sloučeniny alkoxyalkylrtuti (methoxyethylrtuť)- sloučeniny arylrtuti (PhHg+)- dialkylové a diarylové sloučeniny rtuti (Me2Hg, Ph2Hg)
5
Chemické formy rtuti – toxicita
toxicita
1. Han Y., Kingston H.M., Boylan H.M., Rahman G.M.M., Shah S., Richter R.C., Link D.D., Bhandari S.: Anal. Bioanal. Chem. 375, 428 (2003)
2. Tuček M.: České pracovní lékařství 1, 26 (2006)
Toxicita roste s mobilitou chem. forem Hg – ovlivněna strukturou molekuly, stabilitou, chováním v biosystémech a mírou vylučování organismem
Organické formy Hg: Neurotoxické, embryotoxické i genotoxické účinky, bioakumulace v potravních řetězcích
Hg2+: Akumulace v ledvinách a játrech, absorbovány erytrocyty a bílkovinami plazmy, poškozují ledviny a gastrointestinální trakt
Hg0: Toxicita závisí na expoziční cestě, cílové orgány – ledviny, centrální nervový systém, proniká placentární bariérou, oxidace na Hg2+
Hg22+: V gastrointestinálním traktu oxidovány
na toxičtější Hg2+
6
Limity pro obsah rtuti v potravinách
Nařízení Komise evropských společenství (ES) č. 629/2008 stanovuje maximální limit celkového obsahu rtuti
produkty rybolovu a svalovina ryb 0,50 mg kg-1
vybrané druhy ryb (např. štika obecná, 1,00 mg kg-1
úhoři, makrelovité ryby, treska, tuňák, žralok) drůbež a obiloviny 0,05 mg kg-1
mouka, rýže, zelenina, ovoce 0,03 mg kg-1
brambory, dětská a kojenecká strava 0,02 mg kg-1
Nařízení vlády č. 23/20011 Sb. určuje nejvyšší přípustnou hodnotu rtuti
pro povrchové vody 0,07 g l-1
pro sediment 470 g kg-1
pro biotu (makrozoobentos a jelce tlouště) 206 g kg-1
7
Limitní expoziční hodnoty
Limitní expoziční hodnota pro celkovou rtuť (PTWI – Provisional Tolerable Weekly Intake) byla určena JECFA FAO/WHO (Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives) v roce 1978 ve výši 5 g kg-1 tělesné hmotnosti týdně.
V roce 2003 vyhlášena snížená hodnota PTWI pro sloučeniny methylrtuti na 1,6 g kg-1 tělesné hmotnosti týdně.
Expoziční dávka pro ČR představuje cca 1,8 % PTWI pro celkovou rtuť a asi 5,5 % PTWI pro sloučeniny methylrtuti.
Řehůřková I., Ruprich J., Řeháková J., Mikoláš J., Matulová D.: Mikroelementy, XL. Seminář o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu a v životním prostředí s. 46-51 (2006)
8
Zdroje sloučenin rtuti – přírodní zdroje
Přirozený výskyt ve všech složkách životního prostředí
Obsah rtuti v zemské kůře cca 0,5 mg kg-1
Přírodní zdroje• Zvětrávání hornin (mokrá a větrná eroze)• Sopečná činnost• Lesní požáry • Vypařování z oceánů a mokřadů
Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)
9
Zdroje sloučenin rtuti- antropogenní zdroje
• Vyluhování z hlušiny v lokalitách s aktivní i ukončenou těžbou rtuti• Spalování uhlí a jiných fosilních paliv• Těžba vzácných kovů amalgamací• Výroba cementu• Tavení kovů• Likvidace produktů obsahujících sloučeniny rtuti
• Spalování komunálního odpadu a kalů z čistíren odpadních vod
• Odpady z chemického průmyslu (výroba chloru a NaOH)• Kremace• Výroba a užívání zubních amalgámových výplní• Likvidace baterií, zářivek, manometrů
Globální mapa emisí rtuti
Dastoor A.P., Larocque Y.: Atmospheric Environment 38, 147 (2003)
Pacyna E.G., Pacyna J.M., Pirrone N.: Atmospheric Environment 35, 2987 (2000)
Emise Hg v Evropě 1995
10
Bio-geochemický cyklus rtuti, transport v životním prostředí
Pohyblivost a rozdělení chem. forem rtuti mezi složky prostředí ovlivňují: - chemické formy rtuti
- okolní podmínky – chemické a mikrobiologické složení prostředí a řada fyzikálních parametrů
- adsorpce, desorpce, difúze, vypařování, fotolýza, chemické reakce
Bio-geochemický cyklus rtuti Popisuje osud, chování a transport chemických forem rtuti v životním
prostředí
Zahrnuje vypaření těkavých forem rtuti z půd, hornin a povrchových vod, jejich atmosférický transport, opětovné ukládání na zemi a v povrchových vodách, transformaci chemických forem rtuti a jejich bioakumulaci
Komplikovaný a náročný na vytváření obecných modelů a toxikologických předpovědí
1. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)
2. Ecosystem Health, Canadian Tissue Residue of Wildlife Consumers of Aquatic Biota, Minister of Environment (2001)
11
Transport a transformace chemických forem rtuti ve vodních ekosystémech
Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances
and Disease Registry s. 29-161 (1999)
12
Chemické formy rtuti ve složkách
životního prostředí - atmosféra Přítomny v plynném, kapalném i pevném skupenství Nejčastěji Hg0 a Me2Hg Přibližně 5 % vázáno na pevné částice V nekontaminovaných oblastech jednotky ng m-3, v průmyslových
jednotky g m-3
Zpět na zemi se vrací suchou a mokrou depozicí Hg0 oxidována ozonem, H2O2, org. peroxidy a dalšími oxidačními činidly
na Hg2+
suchá a mokrá depozice Organokovové formy Hg podléhají fotolýze a reagují s volnými radikály
Zvěřina O.: Stanovení rtuti v ovzduší, Diplomová práce, PřF MU (2010)
13
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí - voda
Nejčastěji ve formě Hg2+ vytváří komplexní sloučeniny v závislosti na chemickém složení vody a pH
Až 70 % Hg ve vodách vázáno na organickou matrici rozdílná rozpustnost, transport a transformace
Obsahy Hg:v podzemních vodách a oceánech do 50 ng l-1
v nekontaminovaných povrchových vodách do 200 ng l-1 v kontaminovaných povrchových vodách kolem 1 g l-1
1. Leopold K., Foulkes M., Worsfold P.: Anal. Chim. Acta 663, 127 (2010)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)
14
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí - voda
Hg2+ ve vodách redukovány na Hg0 uvolněna do atmosféry
Nejdůležitější transformační reakcí rtuti ve vodách je methylace vznikají sloučeniny CH3Hg+ a (CH3)2Hg
1. Boening D.W.: Chemosphere 40, 1335 (2000)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)3. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic
Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)
15
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – voda - methylace
Většinou mikrobiálně řízený proces, probíhá za aerobních i anaerobních podmínek
Jedná se o methylaci Hg2+ methylkobalaminovými sloučeninami (CH3B12) v přítomnosti mikroorganismů (druhy baktérií z rodů Bifidobacterium, Chromobacterium, Enterobacter, Escherichia, Methanobacterium, Pseudomonas)
Bifidobacterium adolescentis
http://microbewiki.kenyon.edu
CH3B12 CH3B12
Hg2+ CH3Hg+ (CH3)2Hg
Escherichia coli
http://microbewiki.kenyon.edu
Methanobacterium thermoautotrophicum
http://microbewiki.kenyon.edu
Pseudomonas aeruginosa
www.biotox.cz/toxikon/bakterie
16
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – voda - methylace
Rychlost methylace je ovlivněna:
- koncentrací Hg2+ - koncentrací methylkobalaminových sloučenin - teplotou- pH- koncentrací kyslíku- množstvím rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
- koncentrací dalších sloučenin přítomných ve vodě nebo
sedimentech (např. chloridů, síranů, sulfidů, thiolů)
- množstvím a druhem mikroorganismů
1. Boening D.W.: Chemosphere 40, 1335 (2000) 2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)3. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)
17
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – sedimenty
Vzhledem k vysoké adsorpční schopnosti (koeficient obohacení 103 – 105) jsou významným indikátorem znečištění vodných ekosystémů
Vstup stejně jako u vod nejčastěji ve formě Hg2+ Nejdůležitější transformační reakcí rtuti v sedimentech je
methylace vznikají sloučeniny CH3Hg+ a (CH3)2Hg Obsahy MeHg+ mezi 1,0 - 1,5 % Nejvyšší obsahy rtuti v blízkosti břehů a ústí řek
1. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
2. Sunderland E.M., Gobas F.A.P.C., Heyes A., Branfireun B.A., Bayer A.K., Cranston R.E., Parsons M.B.: Marine Chem. 90, 91 (2004)
18
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – methylace
Probíhá v anaerobních podmínkách za přítomnosti sulfát (síran) redukujících bakterií (Desulfobulbus propionicus, Desulfovibrio desulfuricans, Desulfococcus multivorans, Desulfobacter sp., Desulfobacterium sp.)
Methylace nejvýraznější na rozhraní voda-sediment a v horních sedimentačních vrstvách (do 10 cm)
Abiotická methylace ovlivněna teplotou, koncentrací Hg2+ a koncentrací huminových a fulvinových kyselin
Desulfovibrio desulfuricans
http://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Desulfovibrio
Desulfobulbus propionicus
http://bacmap.wishartlab.com/organisms/1265
19
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – sedimenty
Distribuce chemických forem rtuti mezi částečky sedimentu, koloidní částice a vodnou fázi a reakční rychlost adsorpčního a desorpčního procesu výrazně ovlivňují následné transformační reakce chemických forem rtuti a jsou důležité při odhadování a předpovědích kontaminací vodních ekosystémů.
20
Chemické formy rtuti ve složkách životního prostředí – sedimenty
Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech patří:
- složení sedimentů i okolního vodného prostředí- obsah anorganických sulfidů- obsah organické matrice- obsah hydroxidů železa a manganu- obsah chloridů
- množství a druh mikroorganismů- pH- redoxní potenciál - teplota
1. Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
2. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
21
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – sloučeniny obsahující atomy síry
Výrazná afinita chemických forem rtuti k síře (k anorganickým sulfidům a také obecně ke sloučeninám obsahujícím -SH skupiny)
V anaerobních podmínkách a v přítomnosti sulfidů vytváří mono- a di-sulfidové sloučeniny např. HgS, HgS2H2, HgS2H-, HgS2
2- a CH3HgS-
HgS špatně rozpustný ve vodě, usazování v sedimentech
Adsorbce rtuti na sulfidové minerály (např. na pyrit FeS2, FeS a MnS)
Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
22
Vliv síranů, sulfidů, L-cysteinu a thiomočoviny na adsorpci chemických forem rtuti
V přítomnosti síranů, thiomočoviny a L-cysteinu pokles adsorpce organokovových sloučenin o 15 - 25 %, v přítomnosti sulfidů pokles adsorpce Hg2+ o 67 %.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
0 50 100 150 200 250 300
Adsorpční čas [min]
% a
dso
rbov
ané
MeH
g+
bez přídavku anionu
síran
sulfid
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
0 50 100 150 200 250 300
Adsorpční čas [min]
% a
dso
rbov
ané
EtH
g+
bez přídavku anionu
síran
sulfid
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
0 50 100 150 200 250 300
Adsorpční čas [min]
% a
dso
rbov
ané
Hg
2+
bez přídavku anionu
síran
sulfid
Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
0 50 100 150 200 250 300
Adsorpční čas [min]
% a
dso
rbo
va
né
MeH
g+
bez přídavku
thiomočovina
cystein
23
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – organická matrice
Směs různých látek s převahou huminových a fulvových kyselin a huminů. Dále nízkomolekulární organické kyseliny, proteiny, polysacharidy atd. Vzájemně se liší molární hmotností, mobilitou i rozpustností.
Vazba se sloučeninami rtuti nejčastěji přes thiolové (R-SH) a hydrogendisulfidové (R-S–SH) funkční skupiny, ale také přes funkční skupiny obsahující atomy kyslíku a dusíku.
Fulvové a huminové kyseliny se podílí na uvolňování rtuti z HgS.
Vliv na methylaci Hg2+
1. Tack F.M.G., Vanhaesebroeck T., Verloo M.G., Van Rompaey K., Van Ranst E.: Environm. Poll. 134, 173 (2005)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)
24
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – hydroxidy železa a manganu
Adsorpce rtuti na goethit FeO(OH) a hausmannit Mn3O4 (až 40 %)
Adsorpce závisí na redoxních podmínkách a obsahu kyslíku ve vodách i sedimentech
Při anaerobních podmínkách jsou chemické formy rtuti uvolňovány zpět do okolního prostředí
Wasay S.A., Barrington S., Tokunaga S.: J. Soil Contam. 7, 103 (1998)
25
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – chloridy
Vytváří s Hg2+ stabilní záporně nabité komplexy HgCl3- a HgCl42- nižší biotická methylace nižší obsah MeHg+ v mořské vodě
Usnadňují demethylaci MeHg+
Vliv na adsorpci není jednoznačný. Ovlivněný řadou dalších parametrů jako např. koncentrací rtuti, koncentrací chloridů, sulfidů, organickou matricí, pH atd.
Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
26
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – pH
V silně kyselém prostředí pozorována desorpce chemických forem rtuti ze sedimentů
Maximum adsorpce – závislé na chemické formě rtuti
Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
Třepaný systém
0
20
40
60
80
100
0 2 4 6 8 10 12 14
pH
% a
dso
rbov
ané
Hg
MeHg+
EtHg+
PhHg+Hg2+
27
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – pH
Snížení adsorpce chemických forem rtuti v silně alkalickém prostředí je přisuzováno: - komplexaci chemických forem rtuti s organickými ligandy - formování Hg(OH)2, RHgOH- změně povrchového potenciálu sedimentu
V silně kyselém prostředí je snížení adsorpce chemických forem rtuti přisuzováno konkurenci s protony kyselin
Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
28
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci chemických forem rtuti v sedimentech – teplota
Výrazný vliv na kinetiku adsorpčních procesů. S rostoucí teplotou vzrůstá rychlost adsorpce chemických forem rtuti na sediment je výrazně zkrácena doba ustavení adsorpční rovnováhy.
S rostoucí teplotou zvýšení aktivity mikroorganismů zvýšení methylace Hg2+. Maximum methylace mezi 33 – 45 °C. Nad 55 °C methylační proces úplně zastaven.
30
40
50
60
70
80
90
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
Adsorpční čas [min]
% a
dso
rbov
ané
MeH
g+
4,5 °C
22,3 °C
60,0 °C
1. Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116
(2009) 2. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5
(2003)
29
Bioakumulace chemických forem rtuti
Jeden z nejvyšších akumulačních koeficientů (až 106), tj. poměr mezi koncentrací kovu v biologickém materiálu a koncentrací kovu v původním roztoku
Celkový obsah rtuti i MeHg+ vzrůstá s trofickou úrovní potravní pyramidy
MeHg [%] T-Hg [mg.kg-1]
piscivorní ptáci
85% - 90% (kormorán velký) 3370 ± 870 g.kg-1
dravé ryby 285,9 ± 14,1 g.kg-1
80 % - 88 % (štika obecná, okoun říční) 246,1 ± 61,8 g.kg-1
všežravé a býložravé ryby 320,1 ± 134,1 g.kg-1
(lín obecný, perlín ostrobřichý, 162,0 ± 18,0 g.kg-1
karas stříbřitý, kapr obecný, 91,2 ± 24,1 g.kg-1
65%-83% amur bílý) 73,5 ± 26,6 g.kg-1
45,8 ± 9,1 g.kg-1
vodní rostliny 48,3 ± 6,5 g.kg-1
13% - 16% (rákos, orobinec) 14,9 ± 3,2 g.kg-1
37% sediment 106,8 ± 8,3 g.kg-1
voda 0,02 ± 0,01 g.l-1
Záhlinické rybníky u Přerova
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
30
Bioakumulace chemických forem rtuti - ptáci – stanovení celkové Hg
Obsah celkové rtuti (T-Hg) v testovaných tkáních klesal v pořadí:
játra ≥ ledviny > svalovina > střeva
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
svalovina střeva játra ledviny
Tkáň
T-H
g [m
g.k
g-1 v
suši
ně]
Káně lesní dospělí
Potápka roháč dospělí
Kormorán velký dospělí
Kormorán velký mláďata
Potápka roháč samci
Potápka roháč samice
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
Obsah T-Hg v tkáních ptáků ovlivněn skladbou potravy
Mláďata kormorána velkého 6-krát nižší obsah Hg v játrech (F4,60 = 28,50, p = 0,0001)
31
Bioakumulace chemických forem rtuti - ptáci – stanovení chemických forem rtuti
tkáň % MeHg+
játra 15,3 – 62,1 % mezidruhové rozdíly statisticky významné
svalovina a střeva
71,3 – 93,7 % mezidruhové rozdíly statisticky nevýznamné
ledviny 63,3 – 77,4 % mezidruhové rozdíly statisticky nevýznamné
0,00
20,00
40,00
60,00
80,00
100,00
120,00
svalovina střeva játra ledviny
Tkáň
MeH
g/T
-Hg
[%]
Káně lesní dospělí Potápka roháč dospělíKormorán velký dospělíKormorán velký mláďataPotápka roháč samciPotápka roháč samice
Obsahy EtHg+ a PhHg+ pod mezí detekce metody
Biotransformační procesy (demethylační procesy) v játrech Hg2+ snadněji vyloučeny z organismu
Mláďata kormorána velkého 4-krát vyšší obsah MeHg+ v játrech (F4,60 = 56,71, p = 0,001)
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
32
Bioakumulace chemických forem rtuti - ryby – stanovení celkové Hg
0
0,05
0,1
0,15
0,2
0,25
0,3
0,35
0,4
0,45
0,5
svalovina hepatopankreas(resp.játra)
ledviny kůže žábry
Tkáň
T-H
g [m
g.k
g-1 v
su
šin
ě]
Amur bílý
Kapr obecný
Štika obecná
Karas stříbřitý
Lín obecný
Okoun říční
Perlín ostrobřichý
Nejvyšší obsahy T-Hg ve svalovině
Obsah T-Hg ovlivněn skladboupotravy, životními
podmínkami, věkem
Svalovina dravých ryb statisticky významně vyšší obsahy T-Hg
Nejvyšší obsah T-Hg ve svalovině lína obecného potrava drobná zvířena dna se součástí sedimentů, zdržuje se při dně
Nejnižší obsah T-Hg ve svalovině amura bílého potrava vodní rostlinstvo
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
33
Bioakumulace chemických forem rtuti - ryby – stanovení chemických forem rtuti
0
20
40
60
80
100
120
svalovina hepatopankreas(resp. játra)
ledviny kůže žábry
Tkáň
MeH
g/T
-Hg
[%]
Amur bílý
Kapr obecný
Štika obecná
Karas stříbřitý
Lín obecný
Okoun říční
Perlín ostrobřichý
Nejvyšší obsahy MeHg+ ve svalovině (65,1 – 87,9 %)
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
34
Vědecký a pedagogický rozvoj habilitačního oboru - Zemědělské chemie
Pedagogický rozvoj
Výuka a garance chemických předmětů Odborné vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací
Postupy a dovednosti vyžadované v laboratoři stopové analýzy, správná laboratorní praxe
Metody odběru, uchování, rozkladů a prekoncentrace vzorků
Využití složitějšího přístrojového vybavení HPLC-UV/VIS, HPLC-AFS, AAS, CE-UV/VIS, CE-C4D, IC – vývoj a optimalizace nových metod
Analýzy vzorků zaměřené na monitorování analytů ve složkách životního prostředí Sledování a vyhodnocení distribucí, transformací a transportů analytů v životním
prostředí
Statistické vyhodnocení výsledků (certifikáty: Interaktivní počítačové zpracování dat, Statistika v analytické chemii)
35
Vědecký a pedagogický rozvoj habilitačního oboru - Zemědělské chemie
Vědecký rozvoj
Získání potřebných finančních prostředků – grantové projekty, bilaterální spolupráce Řešení grantových projektů – publikování dosažených výsledků v časopisech s IF
Spolupráce s pracovišti zabývajícími se speciační analýzouMasarykova univerzita - Ústav chemie - prof. RNDr. Josef Komárek, DrSc.
- prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.Jihočeská univerzita – Katedra aplikované chemie
- Ing. Jaroslav Švehla, CSc.
Zahraniční spolupráceInstitut des sciences de la vieBiologie de la nutrition et toxicologie environnementale (BNTE)Université de LouvainBelgium
Sledování neurotoxického účinku rtuti na úhoře říčního Možnost bilaterální spolupráce
36
Poděkování