minerálníizolace

40 %energie spotřebují v EU budovy

90 %svého života strávíme v budovách

• příjemné vnitřní klima v zimě i létě

• nižší náklady na vytápění domu (až o 80%)

• menší zatížení otopného sytému

• plné využití akumulačních vlastností budovy

• odstranění kondenzace vodní páry

• zamezení karbonatace betonu, zamezení koroze výztuže

• odstranění tepelných mostů

• zlepšení technického stavu domu

• delší životnost domu

• výborná zvuková a protipožární ochrana domu

• vyšší hodnota domu

CO Je minerální VlnA?

Minerální vlna je izolace tvořená z vláken minerálního původu a díky svým specifickým vlastnostem umožňuje komfortní, bezpečné bydlení a přispívá k udržitelnému rozvoji ve stavebnictví. Vyrábí se za použití čediče, strusky, diabasu nebo skla.

ZATEPLOVÁNÍ DOMŮVÝHODY

—Přepněte na úsporný režim. Natrvalo.

ZAteplení DOmů minerální iZOlACí přináší mnOHé DAlší VÝHODY, O kterÝCH se DOčtete nA násleDuJíCíCH stránkáCH.

Oproti zažitým představám plní v současnosti nosné zdivo izolační funkci jen okrajově. Správně zvolenou a správně instalovanou izolací v patřičné tloušťce je možné uspořit až 80 procent původních nákladů na energii.

Použitím správné izolace za‑mezíte také výskytu „tepelných mostů“.

tepelné mOstYŘešení tepelných mostů je jedním z podstatných vlivů na výsledný tepelný prostup konstrukcemi. Tepelný most představuje místo stavební konstrukce, ve kterém dochází k výrazně vyššímu teplotní‑mu toku než v okolí, jinými slovy tímto místem utíká větší

TEPELNě TEchNické

VlAstnOstiu DOmů plAtí steJné

pOžADAVkY JAkO u termOskY. teDY AbY

unikAlO minimum teplA. tO u buDOV primárně

ZAJišťuJe tepelná iZOlACe.

množství tepla. V interiéru je toto místo výrazně studenější, na vnější stěně naopak s vyšší teplotou. Obecně je možné říci, že každé místo styku jednotli‑vých stavebních konstrukcí je potenciální tepelný most. Místa s nižší teplotou jsou ohrožena výskytem plísní kvůli kondenza‑ci vodních par.

Tvarová přizpůsobivost minerální izolace umožňuje izolování komplikovaných detailů a tím i skrytých tepelných mostů. Díky své vláknité struktuře je zároveň jedním z nejlepších izolačních materiálů.

trOCHA fYZikY

Tepelně technické vlastnosti konstrukcí jsou vyjadřovány hodnotou součinitele prostupu tepla U [W/m2·K] a souči‑nitelem tepelné vodivosti λ [W/m·K]. Hodnota „U“ vyjadřuje u jednotlivých materiálů množství tepla, které prostoupí kon‑strukcí nebo materiálem na jednom čtverečním metru plochy, při rozdílu teplot 1 K. Jedná se o obrácenou hodnotu tepelného odporu R [m2·K/W]. Hodnota „lambdy“ charakteri‑zuje schopnost vést teplo a u izolantů se pohybuje mezi 0,025 až 0,04 W/m·K. Pokud hodnotu lambdy podě‑líme tloušťku materiálu, získáme již výše zmíněný tepelný odpor.Součinitele prostupu tep‑la tedy ovlivňuje tloušťka jednotlivých materiálů.

kVAlitA iZOlACe

Tepelná vodivost mi‑nerální izolace je blízká tepelné vodivosti vzdu‑chu. Ta je u minerální izolace od 0,03 W/m·K do 0,04 W/m·K. Suchý vzduch o teplotě 10°C má tepelnou vodivost 0,025 W/m·K. Pro srovnání, u dřeva je tato hodnota 0,15 – 0,42 W/m·K. Mine‑rální izolace je díky své vláknité struktuře poréz‑ní a jedná se tak o jeden z nejlepších izolačních materiálů.

úspOrA energie

12 litrůpřibližně tolik vzdušné vlhkosti vyprodukuje denně čtyřčlenná rodina

50 %taková má být relativní vlhkost vzduchu v obytných místnostech. Vyšší i nižší vlhkost může škodit vašemu zdraví i konstrukci budovy

prODYšnOstDOMŮ A byTŮ

ObálkA buDOVY musí „DÝCHAt“, steJně JAkO

mODerní OutDOOrOVé Oblečení. pOkuD tOmu tAk

není, VlHkOst ZkrACuJe žiVOtnOst kOnstrukCe

A snižuJe tepelnOu účinnOst iZOlACe.

Vlhko navíc podporuje růst plísní, které mohou ohrozit zdraví obyvatel. Toto nebezpečí platí u novostaveb i u rekon‑struovaných budov. Struktura minerální izolace zajišťuje tak‑zvanou průvzdušnost materiálu, jinak řečeno minerální izolace „dýchá“. Minerální izolace je proto ideální na zateplování novostaveb, ale i rekonstruova‑ných budov.

tepelná iZOlACe A VlHkOstV průběhu roku se obvodové konstrukce vyrovnávají s vel‑kými rozdíly teplot a relativní vlhkosti. Na základě těchto roz‑dílných teplot a tlaků vzduchu v místnosti a v exteriéru proniká vzdušná vlhkost spolu s teplým vzduchem do konstrukcí. Vzduch blížící se do exteriéru postupně chladne, klesá i jeho schopnost udržet stejné množ‑ství vody v plynném stavu, tudíž začíná kondenzovat do skupen‑ství kapalného (voda). Abychom

zabránili kondenzaci vody, která se může projevit např. vlhkými fleky na stěnách či plísněmi, je nutné omezit vlhkost v obvo‑dových konstrukcích. Minerální izolace jsou vysoce difúzně propustné a snadno odvádí vlhkost. Parametrem této vlast‑nosti je faktor difúzního odporu (označovaný řeckým písmenem η – mí), který vyjadřuje odpor materiálu proti difúzi. Čím men‑ší tento faktor je, tím je materiál prodyšnější.

Minerální izolace jsou tvořeny sítí vláken s faktorem difúzního odporu 1, podobně jako čistý vzduch. Nebrání proto prů‑chodu vlhkosti a vodní páry se izolací šíří stejně jako vzduchem. Minerální izolace tedy zajišťuje průvzdušnost materiálu.

V přípa‑dě výsky‑tu vlhkosti v době výstavby, nebo při použití nevy‑schlého materiálu, minerální izolace umožní bezpečný odvod vlhkosti z těchto konstrukcí.

iZOlACe A rekOnstrukCeU rekonstruovaných starších bu‑dov je zajištění prodyšnosti po‑užitím správných materiálů také velice důležité, nejen ve vztahu ke zdraví konstrukce budovy, ale hlavně z hlediska zdraví lidí. Vlhké konstrukce mohou vést ke vzniku plísní a ke znečištění vnitřního ovzduší s vyplývajícím negativním vlivem na lidské zdraví.

Minerální izolace jako tepelný izolant na fasádě budovy je z to‑hoto pohledu ideálním materiá‑lem na zateplování novostaveb, ale i rekonstrukcí.

Minerální izolace umožňuje bezpečný odvod vlhkosti z konstrukcí

—Rosa v přírodě vypadá krásně, v konstrukcích budov však kondenza‑ce vody nepřináší nic dobrého.

Velké nepříjemnosti vám může způsobit už jen neodborně položená laminátová podlaha v bytě nad vámi. O tom, jak může být slyšet televize nebo pračka, má pravděpodobně představu většina lidí.

Minerální izolace má otevřenou vláknitou strukturu a dokáže hluk tlumit. Můžete ji použít do příček, stropů i podlah. Umístění záleží na tom, jaký typ hluku vás obtěžuje.

tYpY HlukuTam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku – nejčastěji jsou to podla‑hy – se jedná o kročejový hluk. V takovém případě se zajímejte o hodnotu hladiny kročejového zvuku (L

nw) měřenou v decibe‑

lech (dB). Čím je tato hodnota nižší, tím lepší akustické vlast‑nosti konstrukce má.

Tam, kde dochází působením zdroje zvuku k jeho přenosu z místnosti do místnosti, jde o vzduchovou neprůzvučnost. Označuje se R

w a měří se také

v dB. Zde ale platí, že čím vyšší hodnota, tím lépe pro vaše uši.

Hluk VAšemu ZDrAVí škODí VíC než si

mYslíte. A tO i kDYž Jste nA něJ ZVYklí A už JeJ

neVnímáte.

CO O Hluku mOžná neVíteZvuk se měří na relativní škále v dB, kdy 0 dB je práh slyšitel‑nosti a 130 dB je práh bolesti‑vosti. Jen pro představu, úroveň hluku ve velmi tichém bytě by měla být okolo 30 dB, v tiché pracovně 50 dB. Ovšem napří‑klad taková pračka či sousedova televize vás může pěkně potrá‑pit. Úroveň hluku se v těchto

případech pohybuje nad 70 dB. Před tímto hlukem vás neochrá‑ní zdi, stropy ani podlahy. Pokud bydlíte v klasickém panelovém nebo zděném domě, je účinnost těchto konstrukcí, co se týká akustiky, nízká. Stačí, aby si soused nad vámi neodborně vyměnil staromódní linoleum za laminátovou podlahu.

Od těchto problémů vám může pomoci správně instalovaná minerální vata.

bUDOV A DOMŮAkustikA

Pračka či sousedova televize může vyprodukovat více než 70 dB

—Při stavbě nových budov se s limity hluku počítá. Potom ovšem stačí aby si soused neodborně položil plovoucí podlahu.

nOrmY

Údaje o zvukově izolačních vlastnostech nehledejte u jednotlivých materiálů, hladina kro‑čejového zvuku i vzdu‑chová neprůzvučnost je vždy vztažena na celou konstrukci. Norma udává, že například mezibytové příčky by měly mít hodnotu R

w 53 dB, příčky

v bytě Rw

42 dB, stropní konstrukce mezi byty L

nw 55 dB. Konstrukce

s minerální izolací tyto hodnoty výrazně převy‑šují a jsou tedy vhodné jak do novostaveb tak při rekonstrukcích. Se sklad‑bou a tloušťkou jednot‑livých vrstev vám poradí odborník nebo výrobci minerálních izolací.

Kromě fasády patří mezi rizikové konstrukce také střešní pláště a vnitřní příčky. Minerální izo‑lace má třídu reakce na oheň A1, což znamená, že se jedná o nejlepší a nejbezpečnější typ izolace, která nehoří. Tuto vlast‑nost má díky svému anorganic‑kému původu.Třídu reakce na oheň snadno vyhledáte v technickém listě konkrétní izolace.

pOžární ODOlnOst buDOVYMinerální izolace se ale ve stavbě nevyskytuje sama o sobě. Vždy je součástí sytému (fasády, dělící konstrukce nebo

střešního pláště), u kterého se hodnotí požární odolnost. Ta značí, jak dobře je konstrukční prvek budovy po stanovenou dobu schopen zadržovat požár a bránit mu v šíření z jedné místnosti do druhé. Podle tohoto hlediska se konstrukční prvky třídí do tří skupin: DP1, DP2 a DP3. Z požárního hlediska jsou nejlepší konstrukce typu

fAsáDA Je riZikOVÝm místem prO šíření

pOžáru. minerální iZOlACe JeJ DOkáže

ZAstAVit.

DP1, mezi něž patří například konstrukce ze železobetonu či zděné konstrukce zateplené nehořlavou minerální vatou.

prOstě neHOříPožární norma dále udává, že přibližně od osmého podlaží (záleží na konkrét‑ní dispozici objek‑tu) je dodatečné zateplení povinně prováděno z minerální izolace. V nižších patrech se používají protipožární pásy z minerální vaty nad každé okno, aby v případě po‑žáru zastavily plameny a požár se nerozšířil do vyšších pater. U nových staveb se minerál‑ní izolace striktně vyžaduje od 12 m požární výšky (většinou od 4. patra).

neHOří, prOtO neDusíVelmi nebezpečnou stránkou požáru není pouze šíření sa‑motného ohně, ale také toxický kouř a plyny, které při požáru vznikají a díky kterým dochází velmi často ke zranění nebo úmrtí osob. To však neplatí u minerální izolace, která splňu‑je v tomto ohledu nejpřísnější požadavky.

A iZOLAcEpOžár

Minerální izolace je nehořlavá

—Není kouře bez ohně, mnohdy je však právě kouř tím nejhorším nepřítelem.

Vstupní suroviny (čedič, struska a diabas nebo sklo) se taví 1 za vysoké teploty v peci, ze kte‑ré vytéká láva 2 na rozvlák‑ňovací stroje. Poté se do tekuté hmoty přidávají pojiva 3 a impregnační oleje, které zajistí vyšší stabilitu a odolnost vláken proti vodě.

V procesu rozvlákňování vzniká jemné vlákno z roztaveného materiálu, které je v tenkých vrstvách usazováno 4 na pás sběrné komory. Vlna se dále pomocí kyvného systému vrství, přičemž množství uložené vlny koresponduje s finál‑ními vlastnostmi materiálu. V krepovacím zařízení dochází

ke stlačení materiálu na požado‑vanou tloušťku a k případnému dorovnání objemové hmotnosti. V tvrdící komoře následně dochází k vytvrzení 5 pojiva, čímž je zajištěna rozměrová stálost minerální vlny.

Vytvrzená vlna se nakonec upra‑vuje na požadované rozměry a vzniklé desky nebo role se balí. Pokud jsou izolace použí‑vány pro speciální aplikace, jako jsou například technické izolace, přichází tzv. sekundární výroba, což znamená, že na minerální izolaci se aplikuje další vrstva materiálu (papír, alu fólie nebo asfalt).

MiNERÁLNÍ VLNyVÝrObA

surOVinY prO VÝrObu minerální VlnY JsOu

přírODní. VšeCHnY.

1

2

3

4

5

—čedič, diabas a vysokopecní struska

podélné řezání

příčné řezání

odřezky jsou recyklovány

tavení

přidání pojiv

rozvlákňování

usazení na pás

tvrzení

1

2

3

4

5

podélné řezání

příčné řezání

odřezky jsou recyklovány

—recyklované sklo a písek

tavení

přidání pojiv

rozvlákňování

usazení na pás

tvrzení

Jen některé iZOlACe JsOu šetrné k žiVOtnímu

prOstřeDí. minerální VlnA meZi ně pAtří.

Jedním z nejlépe zdokumento‑vaných a odzkoušených izolač‑ních výrobků je minerální vlna, která je na trhu více než 70 let. Je prokázáno, že nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví a navíc obsahuje vysoké procen‑to recyklovatelných surovin.

Poměr recyklovaných materiálů může být někdy zavádějící, proto je vhodnější výrobky posuzovat pomocí analýzy

životního cyklu (LCA life‑cycle assessment), jejímž cílem je identifikovat a kvantifikovat en‑vironmentální zátěže ve všech jeho fázích. Pojďme si nyní jednotlivé fáze stručně popsat.

těžbA surOVinPrvní fází životního cyklu je těžba surovin. Skelné vlákno se vyrábí z recyklovaného skla nebo písku. Běžně probíhající geologické procesy (zvětrávání, eroze, transport a sedimentace) vytvářejí každý rok nová úložiště písku v rozsahu stovek miliónů

tun, které lidstvo není schopné spotřebovat. Pro výrobu kamen‑né vlny se využívá čedič, diabas a vysokopecní struska a ani tyto horniny nepatří mezi vzácné zdroje. Nachází se ve velkém množství ve většině regionů světa.

VÝrObAVýroba izolace z minerálních vláken je poměrně energeticky náročná. Kámen nebo sklo se taví při vysokých teplotách v peci, ze které vytéká láva. Při této fázi se z hlediska LCA hodnotí nejen energie, které do procesu výroby vstupuje, ale důležité jsou i výstupní ele‑menty, mezi které patří odpadní vzduch a voda. Díky stále se zdokonalujícím technologiím je i množství těchto látek značně omezené.

přeprAVAPortfolio hotových výrobků je velmi široké, všechny je ale potřeba v další fázi cyklu zabalit a přepravit. Minerální izolace lze díky jejich pružnosti přepravo‑vat v komprimovaných balících, čímž se výrazně snižují náklady a množství energie, která se musí na přepravu vynaložit.

instAlACe A užíVáníLCA se ve svojí další fázi zabývá užíváním a údržbou výrobku. Izolace z minerální vlny se snadno aplikují, mají vysokou tepelně izolační schopnost, dlouhou životnost a nevyžadují žádnou údržbu. Obecně se fáze užívání minerální izolace počítá na 50 let.

reCYklACe Poslední část LCA se zamě‑řuje na recyklaci a nakládání s odpady. Odpadní minerální vlna z výroby a použité výrobky lze bez problémů ukládat na běžných skládkách určených pro minerální odpad s nízkým obsahem organických látek. Ob‑jem odpadní minerální vlny se značně snížil díky návratu zpět do procesu výroby. Teoreticky je dokonce možná její 100% recyklace.

LCA výrobků z minerálních izolací prokázala, že tyto výrobky ušetří několiksetkrát více energie než je zapotřebí ve všech fázích životního cyklu dohromady. Čím více budov se nám tedy podaří zateplit, tím menší uhlíkovou stopu za sebou zanecháme.

Životnost minerálních izolací je více než 50 let

MiNERÁLNÍ VLNA A

žiVOtní prOstřeDí

—Mlha v krajině je poetická, smog a kouř už méně. Díky zateplení nejen že ušetříte, ale i pomůžete svému okolí.

minerální VlnA ušetří běHem sVé žiVOtnOsti někOlikAsetkrát VíCe energie, než Je pOtřebA k JeJí VÝrObě, přeprAVě A instAlACi.

směrniCe eu stAnOVuJe pOsun směrem k buDOVám

s téměř nulOVOu spOtřebOu energie.

Podle Směrnice EPBD Recast by evropské státy od roku 2020 měly již stavět pouze takové budovy, které spotřebují množ‑ství energie blízké nule a jejich spotřeba je z velké části pokryta z obnovitelných zdrojů. Pro ve‑řejné budovy tento požadavek platí dokonce již od roku 2018.

pAsiVní DOmYAčkoli přesná definice a vyčísle‑ní toho, co znamená velmi nízkémnožství energie závisí na jed‑notlivých členských státech, je jasné, že půjde o posun k mno‑hem vyšším energetickým stan‑

dardům, než je dosud běžné. V kontextu kontinentální Evropy se zatím nejčastěji objevuje názor, že by mělo jít v podstatě o pasivní domy s přidanými obnovitelnými zdroji energie.

pAnelákOVé DěDiCtVíČeská republika musí ve vlast‑ním zájmu přistoupit k tomuto trendu.Spotřeba energie v našich bu‑dovách je velmi vysoká a přitom pomocí dnešních technologií ji můžeme dramaticky snížit o desítky procent. Panelákové dědictví komunismu je v tom

paradoxně výhodou, protože panelové domy jsou díky své kompaktnosti přímo předurčeny pro rekonstrukce do nízkoener‑getického standardu.

šAnCe prO črSnaha o výrazné snížení spotřeby energie přitom není jen prázdným gestem, jež obtě‑žuje stavebníky. Tato snaha sice může znamenat jisté zvýšení pořizovacích či rekonstrukč‑ních nákladů, ale zároveň také přináší značné snížení plateb za energie. Jde tedy o Směrnici, která vzácně přináší všem zú‑častněným pouze prospěch.

AVMI podporuje politiku posu‑nu k téměř nulovým budovám stejně jako aktivní přístup k rekonstrukci stávajících budov do co nejlepšího energetického standardu v souladu se známým heslem „Nejlepší energie je ta, kterou ušetříme (a tedy nemusí‑me vyrobit)“.

NÍZkOENERGETické DOMyeVrOpskÝ trenD:

domy běžné v 70. – 80. letech

současná novostavba

nízkoenergetický dům

pasivní dům nulový dům,dům s přebytkem tepla

většinou nad 200

80 – 140

méně než 50

méně než 15méně než 5

pOtřebA teplA nA VYtápění [kWh/(m2·a)]

200 wattůstačí pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních v pasivním domě. Přitom jen výkon stolního počítače je 250 wattů

90 %přibližně tolik nákladů na vytápění můžete uspořit v pasivním domě

—Dobrý dům nejen pěkně vypadá, ale hlavně dobře a úsporně funguje.

níZkOenergetiCké DOmY V eVrOpě

Velká britániebude od roku 2016 vyžadovat svou verzi nulových budov „zero‑carbon house“, tedy domů s nulovými emisemi CO

2.

rAkOuskOje zemí, kde již nyní přibližně 20 procent novostaveb splňuje podmínky pro pasivní dům.

frAnCienastavila požadavky na spotřebu primární energie v nových budovách od roku 2012 také zhruba na úrovni pasivního domu.

němeCkOzase nezapomíná na již stojící budovy a do své energetické koncepce prosadilo plán na zvýšení tempa jejich rekonstrukcí.

Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) je profesní orga‑nizací sdružující nejvýznamnější výrobce minerálních izolací v České republice, jejíž členové reprezentují přes 90 % trhu s minerální izolací v ČR.

členY AVmi JsOu:

Vydavatel Asociace výrobců minerální izolace I Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 I 1. vydání, leden 2012

ZAteplení šikmÝCH A plOCHÝCH střeCH

ZAteplení pODlAHAkustiCká iZOlACe

VněJší i Vnitřní ZAteplení stěn

AkustiCká A prOtipOžární iZOlACe pODHleDů A strOpů

AkustiCká A prOtipOžární iZOlACe příček

VYužitíMiNERÁLNÍ iZOLAcE

kDe JinDe minerální iZOlACe slOuží?

• automobily• domácí spotřebiče• komínové systémy• dveře• protihlukové stěny• solární kolektory• zahradnictví

teCHniCká iZOlACe pOtrubí

fOukAná iZOlACe DO střeCH