moholy-nagy "telehor"

8/20/2019 Moholy-Nagy "Telehor"

http://slidepdf.com/reader/full/moholy-nagy-telehor 1/146

c

•, • 1-

I . moho l y - nagy



t e l e h o r

mezinárodní časopis pro v isuální kul turu

rediguje fr. kal ivoda

vychází šestkrát do r o k a . p ř e d p l c t n é kč 140'— (pro c iz inu frs. s. 24 '— ) ročně s poš tovným

tiskne kniht iskárna »typia«, 21 ceil, brno

mai i te l , v ydavate l a odpovědný redak tor a rch i tek t f r . ka l ivoda, b rno

r e d a k c e a a d m i n i s t r a c e 3 7 p l o t n í , b r n o , č e s k o s l o v e n s k o

český tex t : s t rana 49-112

i l u s t r a c e : s t r a n a 4 9 - 1 1 2

deutsche r tex t : se i te 113-132

i l lus t ra t io nen : se i te 49-112

t e l e h o r

i n te rna t iona le

Ze i t s ch r i f t

für visuelle kultur

redigiert von fr. kal ivoda

erscheint sechsmal im

¡ahre. bezug spreis

kč 140'— ( für aus land f r . s . 24— ) jäh r l ich, ink lus ive Zustel lgebüh r

druck der buchdruckere i » typ ia« , b rno

inhaber und herausgeber a rch i tek t f r . ka l ivoda, b rno

r e d a k t i o n u n d a d m i n i s t r a t i o n 3 7 p l o t n í, b r ü n n , t s c h e c h o s l o w a k e i

t e l e h o r

the internat ional rev iew new v is ion

publ ished by fr. kal ivoda

app ear s s ix t imes a year , subscr ipt ion pr ice f rs . s. 24'— annua l ly , pos tage inc luded

pr inted at the »typia« press, brno

owner and pub l isher a rch i tec t f r . ka l ivoda, b rno

e d i t i n g a n d a d m i n i s t r a t i o n 3 7 p l o t n í , b r n o , c z e c h o s l o v a k i e

e n g l i sh t e x t : p a g e 2 7 - 4 6

i l l u s t r a t i o n s : p a g e 4 9 - 1 1 2

t e l e h o r

revue internat ionale pour la cul ture v isuel le

rédigé par fr. kal ivoda

pa raît six fois par an . prix frs. s. 24' — par an, f ra is de t ranspor t y compr is

impr imé par » typ ia« , b rno

propr ié ta i re e t éd i teur a rch i tec te f r . ka l ivoda, b rno

r é d a k t i o n e t a d m i n i s t r a t i o n 3 7 p l o t n í , b r n o , t s c h é c h o s l o v a q u i e

l e tex te f rança is : page 5-26

I l l u s t r a t i o n s : p a g e 4 9 - 1 1 2

w e l t v e r t r i e b : kommiss ionsver lag dr . hans girsberger , 40 k irchgasse, zür ich, Schweiz

ft e

S16



zv láš tní č ís lo . Sonderhef t . numéro spéc ia l . supplement

I . m o h o l y - n a g y

v y d a l

h e r a u s g e g e b e n v o n

p u b l i s h e d b y

éd i t é pa r

f r . k a l i v o d a

»te lehor« 1936, brno, čs r .



9

l e t e x t e f r a n ç a i s

a v a n t - p r o p o s

Siegf r ied giedion, zûr ich 1935

moment 1935

nous avons la issé derr ière nous un t iers de not re siècle, un reg ard rét ro spect i f sur son prédécess eur, le dix-ne uvièm e

siècle, nous montre net tement les problèmes de ce dernier, leur développement au cours, à la f in et au-delà de cet te

pér iode centenna le e t l eur a f f i rmat ion .

vue de cet te distance, la si tuat ion est com plètem ent mo di f iée depu is, néanm oins, il nous serai t possible de t racer

d'ores et déià en leurs grandes l ignes, les routes que va suivre le développement ul tér ieur des problèmes énoncés,

ceci n 'est pas une af f i rmat ion gratui te, fondée sur le ¡eu de devinet tes ou la marche à tâtons, mais découlant de

l 'assimi lat ion de l ' idée même de l 'ar t et de ses méthodes, mises en lumière par les recherches de ces t rois décades

dernières.

un travail de longu e ha leine

malgré la di f férence des sources et des points de vue individuels d 'où parfois ¡ai I f i rent des mouvements d 'une

importance capi tale pour l 'ar t de nos ¡ours, tous ces mouvements se t rouvent uni f iés par une tendance générale,

net tement marquée: cel le de jeter un pont qui f ranchi rai t l 'abîme malheureusement creusé par le siècle précédent

ent re ces deux domaines: le sent iment et la réal i té.

le sens des ef forts de ces t rente années qui viennent de s'écouler, réside dans la nécessi té de fai re s 'ent re-pénétrer

la réal i té austère, f ixée à l 'a ide des procédés techniques et scient i f iques modernes, et le sent iment , pour arr iver

ainsi à saisi r la vie en son ent ier, cet te tendan ce fut poussée ¡usau'au grotesq ue et donna l ieu à une spé cial isat ion

ef f rén ée dans toutes les branches, les erreurs de l ' instant et les arrêts mom entanés en route ne peuv ent m algré

tout nous donner le change et nous la issent ent revoi r que nous nous t rouvons ou seui l d 'un t ravai l de longue haleine,

le t rai t carac tér ist ique de toutes ces tenda nces , c 'est leurs ef forts de s'élever au-dessus du str ictement formel , ces

aspirat ions devraient donc about i r à la symbol isat ion du sent iment , à la créat ion des symboles capables de déterminer

une percept ion toute neuve de l 'univers, et par un phénomène réf lexe de revenir à l ' image réel le de la vie, puis

l ' inf luencer à son tour, et ainsi de sui te, réciproquement .

de nouvel les lo is, relot ives au développement du potent ie l visuel furent établ ies ent re 1909—-1914 et les années

1918—1923. ceci , toutefois, ne signi f ie pas aue p end ant la gu erre de 1914—1918, i l n 'y eût r ien de fai t dans ce

dom aine , toujou rs est -i l aue c'est pen dan t les cinq qnnées pré céd ant et les cinq qnnées cloturo nt la guerre que

l 'ef fort d i r igé vers ce but fut le plus prononcé.

ces tendan ces se mani festèrent alo rs presque dqn s tous les gron ds cent res à la fois, malg ré les quelqu es divergen ces

dans les détai ls, e l les étaient toutes d'occord sur un point , à savoi r : que l ' idée (restée prédominante depuis l 'époque

de la renaissance) des t rois dimensions de l 'espace (perspect ive) et de la reproduct ion de l ' image naturel le enserrée

dans ses l imi tes obl igatoi res, ne correspondai t p lus aux concept ions modernes de l 'univers et devrai t êt re dét rônée,

le bond ici ¡oue probablement le même rôle décisi f pour les mises au point futures que la métamorphose des opinions

à l 'époque de lo renqissance.



le berlin de 1920

de même que, dans la p lupart des autres grands centres, ber l in , aux environs de l 'année 1920, eut , lu i aussi , ses

fo rces v ives qu i che rcha ien t à magn i f ie r l ' image op t ique de l ' un ive rs , en la dégagean t des cad res é t ro i t s où e l le

é ta i t con f inée .

les mouvemen ts d 'une g rande po r tée généra le su rg issen t p resque tou jou rs de l ' obscu r i t é e t lo in de la p resse

o f f i c ie l le , ce son t d ' hab i tu de de ieunes gens sons renom n i p res t ige qu i les p répq r en t .

à be r l in , donc , t rava i l l a ien t en ce moment les dada ïs tes — ku r t schw i t t e rs , geo rge g rosz , rau l hausmann , hannah hôch —,

pour le f i lm, le suédois w ik ing eggel ing qui t raça les grandes l ignes du f i lm abstra i t ; la russie donna les construct i -

v i s tes l i ss i t zkv e t gabo , a ins i que le scu lp teu r a rkh ipenko , - la hongr ie — moho ly -nagy e t pé r i ; l a ho l lande — les

ieunes a rch i tec tes oud , van ees te ren e t van doesburg , - l ' i t a l ie — p rampo l in i ; new-yo rk — les rédac teu rs de la revue

» b r o o m « ; l e d a n e m a r k — l ' q r c h i t e c t e c ô n b e r g - h o l m .

pas p lus que les v i l l ageo is du s ièc le p récéden t n 'é ta ien t capab les de sa is i r le »sen t imen t« d 'un paysage , de même

les possib i l i tés expressives du sent iment , cé lées dans les moyens de la technique moderne et lo réa l i lé de la v ie ,

demeura ien t le t t re mor te pou r l ' hab i tan t des g rands cen t res .

le pon t , le hangar aux av ions f rapperon t beaucoup p lus v ivemen t l ' imag ina t ion pa r la fan tasmagor ie qu i s ' y ra t tache

chez ceux pour qu i i ls ne sont pas la chose de chaque ¡our, qu i re lève du bon sens.

ce n 'es t donc pas pa r s imp le co ïnc iden ce que les traceu rs des rou tes nouve l les se t rouven t ê t re pou r la p lupa r t

or ig ina ir es des pay s agra ires , des pays de peu d ' industr ie , c 'est a insi que la p lu pa rt des »construct iv istes« nous

o r r i ven t de russ ie ou de hongr ie ou de que lque qu t re pays pou r lesque ls le monde de la techn ique moderne t ien t

du p rod ige , jusqu 'à p icasso , ce g ro nd che rcheur révo lu t ionna i r e , qu i nous v in t des rég ions lo in ta ines , i c i , su r le

sol par is ien, i l sut conci l ier le sens de la cu l ture moderne avec les forces de la g lèbe, rémin iscences puisées dans

les t rad i t ions h ispano-mau resques , lu i, p icqsso , décr iv i t un g ra nd ce rc le , où i l en fe rm a les expé r ien ces d 'un e g ran de

c iv i l i sa t ion récen te qu i su t qbo rde r les va leu rs d 'o rd re sen t imen ta l en leu r donnan t une exp ress ion non réa l i s te ,

les »construct iv istes« de russie et de hongrie , en tant que porteurs des c iv i l isat ions l imi throphes, furent autant de

p rémices favo rab les pou r l ' en tendemen t in tég ra l de la réa l i t é de nos ¡ou rs .

pa rm i les a te l ie rs connus , le p lus impor tan t f u t incon tes tab lemen t ce lu i d ' un ¡eune hongro is moho ly -nagy qu i réun issa i t

tous les autres sous son égide.

m o h o l y - n a g y

bauhaus 1923

l es hongro is occupen t le m i l ieu en t re la fan ta is ie foud royan te s ' envo lan t aux

éto i les, des russes, te ls que l iss i tzky, e t les tons dél icats des couleurs délayées

se mar ian t aux su rfaces p lanes des ho l landa is , comm e mondr ion . moho ly -

nagy, lui aussi, est un des leurs.

après avoir fa i t la guerre où i l ava i t é té b lessé, le ¡eune peint re paraî t

dans le ber l in de 1920. à cet te ép oq ue , i l qv a i t dé jà co l la bo ré à une

revue hongro ise act iv iste »ma«, dont ensui te , ensemble avec cossac, i ls ont

précisé les tendances dans le » l ivre des art is tes nouveaux« (v ienne, 1922).

pa re i l l em en t à co rbu s ie r e t ozen fan t qu i , dès 1920, qva ien t dans la revue

»espr i t nouveau« é tab l i l a co r ré la t ion ex is tan te en t re la pe in tu re , la p la -

s t ique e t la t echn ique moderne , de même, une pe t i t e po ignée de ieunes

hongro is s ' a t tachè ren t à fa i re resso r t i r l e d isce rnemen t de l ' esp r i t de nos

temps, e t ce la d 'une , façon beaucoup p lus v ive e t p lus exac te que l ' a r t

o f f i c ie l be r l ino is , f o r temen t imprégné a lo rs pa r l ' impress ionn isme,

wa l te r g rop ius , ce lu i -c i même qu i , en 1919, ava i t f o ndé à w e im ar la ma ison

du bâ t imen t , admi ra beaucoup , lo rs de l ' expos i t ion à be r l in , les oeuvres

d 'a r t e t les pe in tu res de moh o ly -n agy . i l s ' en su iv it que ce de rn ie r , qu

p r in temps 1928, f u t q t tqch é à la ma ison du bâ t imen t . ce t te occu r ence

deva i t avo i r une in f luence déc is ive su r le déve loppemen t de la pe rsonna l i t é

de l ' a r t i s te , ca r i c i moho ly -nagy pu t donner l i b re cou rs à ses penchan ts

d idac t iques .

le méri te éternel de la maison du bât iment ( le bauhausl résul te du fa i t

d ' avo i r non seu lemen t la rgemen t accue i l l i e t f a i t app ro fond i r l ' i dée e t le

sens des nouve l les con jec tu res en pe in tu re , ma is enco re d 'avo i r g re f fé là -

dessus une nouve l le d isc ip l ine su r des bases pédagog iques jusque- là igno -

rées. t ou t ce que l ' a l lem qgne pos sédo i t en fo rces c réa t r i ces éman a i t dès

lo rs de la ma ison du bâ t imen t — le »bauhaus« —, ou s ' y ra t tacha i t d ' une

façon ou de l ' au t re .

au dépar t de i t en , moho ly -nagy fu t cha rgé du cou rs p répa ra to i re au bau -

haus , e t en ra ison de ces t ravaux en mé ta l lop las t ie , i l s ' ad jo ign i t éga lemen t

les ate l iers des mét aux. les prob lèm es de la lumiè re qui in tére ssqient

moho ly , le condu is i ren t b ien v i t e aux é tudes de leu r app l i ca t ion en p ra t ique

pour lo cons t ruc t ion de nouve l les fo rmes de lum iè re .

e - K *

e - k *

ô - f *

*

e - f *



s

l e cour s p r é par a t o i r e du bauhaus

le c r edo de la pe in t u r e

pho t ogr aph ie , f ï ï r r

comme le bauhaus s 'appuya i t sur tou t sur l ' a r ch i tec tu re , ce t te b ranche de

l 'ar t et les divers atel iers du bauhaus se ral l ia ient tout naturel lement à l ' in-

dus t r ie . a ins i a r r iva- t - i l aue depu is les p remiers essa is péd ago g iqu es

f ruc tueux en mat iè re de nouve l les réa l isa t ions op t iques de l ' aspec t du

monde, iusqu'à son inf luence rétroact ive sur l ' industr ie, i l n 'v eut plus qu'un

pas à faire.

dans les cadres de son ac t iv i té au bauhaus , moho ly a t tacha i t la p lus grande

at ten t ion au cours p répara to i re des t iné à serv i r d ' in t roduc t ion à l ' ense igne-

ment p roprement d i t , car de ce cours dépenda i t l ' o r ien ta t ion déc is ive de

l ' é lève .

le l iv re de moholy-nagv »du matér iel à l 'archi tec ture« (munich, 1929) repré-

sente le cyc le de

1

con féren ces fai te s par mo hol y en 1923—1928 sur les

doc t r ines fondamenta les du bauhaus e t les méthodes de leur app l ica t ion ,

c 'es t b ien à moho ly qu 'on es t redevab le de ce que tou tes les recherches

basées sur des aperçus nouveaux fu ren t les b ien-venues au bauhaus pour

les ut i l iser dans les buts de l 'enseignement, pour , par exemple, ouvr ir les

yeux de l 'é lève sur les ef fets matér iels , t rès vrais , cachés dans les col lages

de p icasso, qu i ne dem and a ien t au 'à ê t re t i rés au c la i r , r a remen t l ' en-

grenage é t ro i t de la pe in tu re moderne e t de ses fo rces cachées , rayonnant

spontanément , sans in te rméd ia i re , fu t p lus pro fondément iugé que dqns

ce l i v re de moho ly .

le f i l conduc teur de tou tes les p roduc t ions de moho ly , depu is ses premiers

écr i ts parus dan s ia revu e »ma« ju squ'à ses t ra va ux les plus récents , n 'es t

au t re chose que l ' a f f i r ma t ion de son c redo qu ' i l lu i ta rd e de cana l iser lu i -

mêm e vers les réal is at ion s de la v ie prat iq ue de nos iours . dans cet ordre

d ' idées i l n 'ex is te aucune fo rme de man i fes ta t ion de l ' a r t qu i ne so i t exp lo rée

et in f luencée par moho ly . expos i t ions , impr ime r ie , réc lames , f i lms , montag e

théâ t ra l — comme » les contes d 'ho f fm ann « (1929), »ma dame but te r f l y«

(1931) et »le marchand de ber l in« (1931) —, en témoignent,

mo h o l y - n a g y a é g a le me n t e x e r c é u n e i n f l u e n c e ma r q u é e d a n s l e d o ma in e

de la photograph ie dont i l r ésuma les résu l ta ts e t é la rg i t souvent les con-

cept ions . i l déb uta pa r la cons ta ta t ion du fa i t que la lumière es t un moyen

en so i , un fac teur indépendant , p ropre à fa i re surg i r l ' image, lu i tou t seu l ,

c 'es t sous ce poin t de vue qu' i l fa ut env isa ger ses t ra va ux, soi t en p hoto -

grap h ie , so i t, p lus ta rd , en fi lms , moh o ly v it dans la pho tog rap h ie le moyen

d 'é la rg i r les l im i tes de la reproduc t ion de l ' image en na ture ; i l t r a i ta l ' ap-

pare i l photograph ique, tou t impar fa i t qu ' i l fû t , comme un ins t rument des : iné

à supp léer à l ' insu f f i sance de no t re vue e t à augmenter no t re facu l té d 'ob-

serva t ion v isue l le (percept ion du mouvement , les vo ls d 'o iseau, les per -

spect ives vues d'en haut , etc .) .

¡ e me souv iens d 'un cour t sé iour que ¡ ' a i fa i t en commun avec moho ly

à bel le- î le -en-m er en 1925, où m oho ly , au mépr is de tous les pr inc ip es,

reconnus et professés par les photographes, s 'amusait à faire des pr ises

pho togra ph ia ues de bas en haut , e t inversement , ces raccourc is surpre-

nants , ce t te impétuos i té des l ignes préc ip i tées l ' une dans l ' au t re , o f f ra ien t

un te l a t t r a i t a r t i s t ique, que peu après , i l s dev in ren t le b ien gé néra l e t

fu ren t la rgement répandus dans le pub l ic .

dans son l i v re , »pe in tu re , photograph ie , f i lm« (mun ich , 1925) , moho ly é la rg i t

ses théor ies enco re da van tag e, tou t en prenant le so in de préciser qu 'e l les

s 'qpp l iquent à tou te mat iè re sens ib le à l ' in f luence de la lumière : depu is

le photo ord ina i re , jusqu 'aux pr ises sans caméra , dé layant l ' image de

l ' ob je t représenté , par la dégradat ion success ive de la lumière , pour , en-

su i te , reven i r de nouveau à la lumière ré f léch ie , au photomontage e t au

f i lm, ( le man uscr i t de »la dyn am iau e d'un gra nd centre« — 1921, les f i lms:

»marsei l le-v ieux por t« — 1929, »le noir -blanc-gr is« — 1931, »la bohème des

grandes v i l les« — 1932, le »congrès in te rna t iona l de la cons t ruc t ion moderne«

— athènes, 1933.)

l ' ac t iv i té mu l t ip le de moho ly -nagy se concent re néanmoins dans sa pe in tu re ,

— ic i , pas une dév ia t ion de la l igne généra le qu ' i l poursu i t depu is ses

prem ières ouver t ures à la presse et jusqu'à ce jour , i l es t à noter , d 'a i l leu rs ,

que le beso in de se serv ir de ce moyen d ' in sc r ip t ion sponto née de la v is ion

ar t is t ique dev ien t de p lus en p lus man i fes te .

ces pe in tu res d 'un aspec t c la i r , pénét rées d 'un espr i t op t imis te , ouv rent la

por te aux e f fo r ts de longue ha le ine de ces que lques centa ines d 'asp i ran ts

qu i sont d isséminés dans le champ de la cu l tu re humqine.



l ' a r t moderne rapp roché de la v ie

les cas iso lés des e f fo r t s ind iv idue ls v iend ra ien t en con t rad ic t ion avec l ' I dée do mina n te des réa l i sa t ions a r t i s t iques

mode rnes ; la f o rce de ce l les -c i rés ide p réc isémen t dans la mu l t ip l i c i t é va r iée de leu rs man i fes ta t ions qu i , t ou te , ma lg ré

leur d iversi té , por te l 'em prein te de l'espr i t de nos ¡ours, n 'em pêc he que dans le cas qui nous occ upe , le cho ix de

l ' éd i teu r , ka l i voda , f u t t ou t pa r t i cu l iè remen t heu reux , ca r su r l ' exemp le de moho ly -nagy , le pub l i c pou r ra se rend re

cla irement compte des lo is qu i rég issent l 'ar t abst ra i t , cet art qu i ne se borne pos à la copie servi le de l ' image et

se t rou ve in t imem ent re l ié à la réa l i té qu i l 'en tour e.

mon che r ka l i voda ,

Jr*

dr*

Je*

H " *

MY~

4

l e nombre g rand issan t d ' expos i t ions dans leque l les , de nouveau , ¡e mon t re mes anc iennes e t récen tes to i les , t ' é tonne .

i l y a en .e f fe t des années que ¡e n 'q i p lus expos é, n i même pe int de tab le au x, i l m'a sem blé fu t i le , à une é po qu e

qu i nous a o f fe r t de nouve l les poss ib i l i t és de c réo t lon e t de techn ique , de me consacre r à des tâches nouve l les avec

des moyens insuf f isants.

t,

depu is l ' I nven t ion de la pho tog raph ie , la pe in tu re s ' es t déve loppée »du p igmen t à la lum iè re« , au t remen t d i t , en ce t te

de rn iè re pé r iode , on au ra i t pu »pe ind re« , auss i b ien qu 'avec un p inceau e t des cou leu rs , d i rec temen t avec la lum iè re

e t t rans fo rme r a ins i en une a rch i tec tu re lum ineuse les su r faces co lo r iées à deux d imens ions , ¡e rêva is d 'app are i l s

qu i pe rme t t ra ien t , g râce à un d ispos i t i f manue l ou au tomat ique -mécan ique , de p ro je te r des v is ions lum ineuses dans

les a irs, dans les vastes espaces, sur des écrans d 'une concept ion inhabi tue l le , sur des étendues de brume ou de

gaz , sur les nuages , ¡ ' a i f a i t d ' innom brab les p ro je t s ; seu l man qua i t le mécène qu i me com man dera i t des f resques ,

des qrch i tectures lumineuses: des murs p lanes et convexes, tap issés de mat ières art i f ic ie l les te l les que le ga la l i the,

le t ro l i t he , le ch rome e t le n icke l , qu 'un seu l mouvemen t du commuta teu r au ra i t t rans fo rmées en lum iè re rad ieuse ,

en de ru isse lan tes symphon ies lum ineuses , cependan t que les su r faces se dép lace ra ien t pou r se fond re en une

in f in i t é de dé ta i l s con tenus , ¡ ' ava is env ie d 'une p ièce nue avec dou ze appa re i l s de p ro je c t ion , a f in que le v ide

blanc pût ê t re mis en act ion sous les feux cro isés, co lorés des gerbes de lumière.

as - tu jama is vu une g rande pa rade de p ro jec teu rs aux soubresau ts p réc ip i t és , aux ten tacu les qu i s ' é tenden t t ou jou rs

p lus lo in? ¡ ' avo is imqg iné que lqu e chose de semb lab le , sans tou te fo is le ry thme hâché de l ' abc des s ignaux , ma is

app uyé sur une com pos i t io n lum ineuse avec une pa r t i t i o n exac te , ce n 'é ta i t qu'un des p ro je t s , qu'une des pos-

sib i l i tés. or i l y a des mi l l iers de rêves pare i ls , rêves de mou vem ent et de lumière, dans lesquels la physiq ue et ses

incomparab les appare i l s , comme ceux qu i se rven t aux expér iences de po la r i sa t ion e t de spec t roscop ie , joua ien t

un rô le essent ie l .

quo iqu ' i l en so i t , on peu t dès mo in tenan t é tab l i r un sys tème d 'a rch i tec tu re lum ineuse ,

d iv isons le p rob lème en deux pa r t ies :

1) jeux lumineux en espace l ibre:

a)

publicité lumineuse, à

l 'heure qu ' i l est , e l le n 'u t i l ise, le p lus souvent , que des ef fe ts l inéaires sur des surfaces p lanes,

i l es t t emps de l ' en t ra îne r dans la t ro is ième d imens ion : la p ro fondeur , e t de la comb ine r avec des ma t iè res e t des

réf le ts, pour créer a insi des st ructures rée l les dans l 'espace.

b) a joutons à ce la le »canon de projection« (des ma isons amér ica ines e t la fi rme a l lem and e »pers i l« se son t dé jà

se rv i d ' appare i l s de ce gen re ) .

c)

la projection sur les nuages

e t su r des écrans gaz é i fo rm es qu i pou r ra ien t , pa r exem p le , ê t re péné t rés de pa r t

en part .

d ) la f o rmu le de l ' aven i r : le spectacle lumineux des villes, vu e t vécu à bo rd des d i r igeab les ou des av ions , dans

l ' Immense é tendue du réseau de lum iè res , des dép lacemen ts e t des changemen ts de la su r face lum ineuse , spec tac le

qui , sans doute, pourra nous mener vers une forme nouvel le et p lus in tense de grandes fê tes.

2) ¡eux lumineux en l ieux c los.

a) le film avec ses nouve l les poss ib i l i t és de p ro jec t ion — p las t ique , s imu l tanée e t en cou leu rs — à l ' a ide d 'un

nombre accru d 'appare i ls d i r igés so i t sur un seul po int , so i t sur tous les murs de l 'endro i t .

b) le spectacle réflecteur: des p ro jec teu rs de rayons co lo rés qu i exécu ten t des va r ia t io ns d 'ap rès un pa t r on ou se lon

un sys tème ana logue , comme le fa i t , pa r exemp le , l'orgue des couleurs de lâsz lô . ce spec tac le peu t se p résen te r

sous fo rm d 'un e f fo r t i so lé ou ê t re ém is pa r un cen t re de rad iod i f f us ion , au moyen de la té lév is ion .

c ) i l conv ien t de c i t e r éga lemen t à ce t end ro i t le p iano à cou leu rs , mun i d ' un c lav ie r , qu i u t i l i se une rangée de lampes-

un i tés pou r éc la i rc i r e t éc la i re r des foye rs d 'omb res , (c 'es t l ' i ns trumen t de l ' aven i r qu i se rv i ra de »p ro fesseur de

dessin« pour b ien des démonstrat ions. )

e -

e -

e -

e -

e - •

C - '

c-

c

c

•

e -

e -

e

e -



»

9

*

5

9

d] la f r esque lumineuse qu i composera , avec de la lumière ar t i f i c ie l le e t d 'après un p lan préé tab l i , de grandes

un i tés arch i tec tura les , des éd i f i ces , des par t ies d 'éd i f i ces , des murs , ( i l es t p lus que probab le que dqns les appar te -

ments de l 'avenir i l sera réservé des endroi ts pour les récept ions de ces f resques lumineuses, comme on le fai t

au jou rd' hu i po ur la t . s . f .)

2.

mon cher kq l ivodq, tu conna is mon accesso i re lumineux e t mon »¡eu lumineux en no i r -b lanc -gr is« , i l m 'a é té t rès

d i f f i c i le de réun i r tous ces ob je ts , o r , ce n 'es t là qu 'un m odes te commen cemen t , qu 'u n pas à pe ine perce pt ib le , e t

même dans ce cadre restreint i l ne m'a pas été poss ibie de pousser mes recherches plus lo in, comme i l l 'eût fa l lu,

tu pour ra is à ¡us te t i t r e me demander , pourquo i je rends les a rmes , pour que l le ra ison ¡e recommence à pe indre des

tab leaux e t à o rgan iser des expos i t ions , du moment que ¡ ' a i découver t les vér i tab les tâches qu i se posent devant

les »pe in t res« d 'au jo urd 'h u i .

3.

cet te ques t ion , abs t rac t ion fa i te de ma s i tua t ion personne l le , vau t b ien l ' examen, car e l le concerne en même temps

toute la jeune généra t ion des pe in t res .

nous avons souvent pub l ié des programm es , lancé des man i fes tes à t ravers le mond e, la jeunesse a le d ro i t de

savo i r , pourq uo i nos revend ico t ions on t échoués , pourq uo i les p romesses n 'on t pos é té tenues , e l le a en même

temps le devo i r de poursu iv re l ' éd i f i co t ion des idées , lo p ropagat ion des revend ica t ions .

4.

l e p lus p laus ib le sera i t de d i re : la dépendance matér ie l le v is -à -v is du cap i ta l , de l ' indus t r ie , de l ' a te l ie r cons t i tue

un obs tac le in f ranch issab le po ur une arch i tec ture lumineuse laque l le ne présente à l ' avan ce aucune u t i l i t é p ra t iq ue

et ne fa i t que c réer des émo t ions re levan t de l ' espace e t de la cou leu r , a lo rs que dans son a te l ie r , le pe in t re , en

possess ion de que lques tubes de cou leurs e t de p inceaux , peut ê t re un c réa teur souvera in , l ' o rdonnateur des jeux

lumineux ne dev ien t que t rop fac i lement l ' esc lave de la techn ique e t des matér iaux , le jouet fac i le des mécènes

d 'occass io n . c 'es t jus tement à ce t te techn ique que peut incom ber le rô le p répo nd éro nt e t redo utab le , surtou t là

où sév it la peur so igneusem ent en t re tenu e de la sc ience exac te e t de la techn ique m qî t r isée . une v i le légende ne

pré tend-e l le pas que l ' expér ience in te l lec tue l le es t p ré jud ic iab le à l ' a r t i s te qu i n 'a beso in que du sent iment e t de

l ' in tu i t ion pour pouvo i r c réer , comme s i nous ignor ions tou t de leonardo, des cons t ruc teurs des ca thédra les , de

ra fae l e t de miche l -ange, dont les conna issances un iverse l les e t la maî t r ise techn ique n 'on t fa i t que décup ler ia

pu issance c réa t r ice , pou r tan t , mêm e lo rsque ces d i f f i cu l tés sont surmontées (et ce lo peut a r r iver b ien tô t , s i l ' on

cons idère la p ro fondeur de la tâche e t l ' en thous iasme que ce l le - c i insp i re ) , on se heur te à ce t obs tac le para lysant

qu 'es t la p ro jec t ion , la dém ons t ra t ion e l le -même, i l n 'ex is te guère d 'en dro i t où l 'oeuv re pou r ra i t ê t re popu lar isée ,

le rêve réa l isé sera donc en fermé dans un f r ig ida i re où i l demeurera jusqu 'à ce qu ' i l s 'évapore dqns la so l i tude,

i l es t par t icu l iè rement pén ib le de lu t te r pour la réa l isa t ion de te ls p ro je ts , lo r sque le pub l ic , à cause sur tou t de son

ignoronce, re fuse de vous seconder dans vos e f fo r ts .

ce po in t mér i te , d 'a i l leurs , une a t ten t ion tou te spéc ia le : de nos jours , le pub l ic es t desserv i par une vas te en t repr ise

d ' in fo rm at io n , tr ès rap ide , qu i le bom ba rde d e commun ica t ions de tou tes sor tes, en t re au t res , d 'o rdre ar t is t ique,

ce t te en t repr ise a pour e l le son in té rê t généra l e t sa rap id i té , son dé fau t es t son carac tère super f ic ie l , c r ia rd e t av ide

de records , e l le nég l ige tou t ce qu i se dév e lop pe, tou t ce qu i es t en ges ta t ion , pour bour re r son pub l ic de sensat ions ,

ce la va s i lo in que les sensqt ions v iennent -e l les à m anqu er , on en fabr iqu e, on les met en scène, e t le pub l ic , p rodu i t

d 'une éducat ion mécan isée sans op in ions ind iv idue l les , f in i t par ê t re en t ra îné de p lus en p lus fo r t par le courant des

journ aux , des magaz ine s , des revues , l ' in té rê t pass ionné, le dés i r de se rendre en pè le r ina ge auprè s des fo rces

produc t ives , se confondent chez le lec teur des journaux en un vague » in té rê t« , e t ces in té rê ts a r t i f i c ie ls le dé tournent

des v ra ies sources de l ' expér ience, en ce qu ' i l s donnent na issance à une ac t iv i té spéc ieuse qu i o f f re l ' i l lus ion

apa isante d 'une o ccup at io n in te l lec tue l le , c 'es t a ins i que l ' on se met à nég l ige r tou t conto c t avec les fo rces e t les

oeuv res c réa t r ices que leur in te rpré ta t ion bon marché semble rendre super f lues .

mais quand même, malgré tous les obs tac les , e t b ien que la v ie dans les g randes v i l les , l ' impr imer ie , la photograph ie ,

le f i lm et la marche rapide et non contrôlée de la c iv i l isat ion aient réduit notre cul te des couleurs à un état de

gr isa i l le — un gra nd e f fo r t sera nécessa i re à la p lu par t de nos conte mpo ra ins pour s'en dég age r , mq lg ré tou t

cela , i l nous faut reve nir au culte de la cou leu r que nous avons déjà posséd é une fols , nous dev rons ins is ter

da van tag e e t d 'une faç on p lus cons t ruc t ive sur le t r ava i l de la mat iè re op t i que e t co lo ré e ou l ieu de nous ex tas ie r

deva nt un t rava i l fond é par exce l le nce sur le sent iment e t d i f f i c i le à cont rô le r .

6 .

b ien des obs tac les s 'opposen t à une te l le guér ison. i l y a d 'ab ord le désa ccord to ta l en t re l ' homme e t les c réa t ions

de so techn ique, i l y q son conserva t isme qu i l ' a t tache aux v ie i l les fo rmes de l ' économie dans des rappor ts de



produc t ion comp lè temen t changés , i l y a le déve loppemen t d 'une in te l lec tua l i t é an t i -b io log ique qu i impose à la

v ie du t rava i l l e u r e t de l ' emp lo yeur sa hâ te sans rép i t , l ' homme aug men te sa cap ac i té de p ro duc t ion e t , dans

son admi ra t ion pou r les ch i f f res reco rds , i l pe rd de p lus en p lus la facu l té de reconna î t re les beso ins é lémen ta i res

de la b io log ie , b ien qu ' i l pou r ra i t sa t i s fa i re ces de rn ie rs m ieux que jama is , s ' i l ava i t u t i l i sé avec in te l l i gence sa nou -

ve l le techn ique .

7.

i l sera i t pr im i t i f de vou lo ir rec herch er les causes de cet te s i tuat io n dans des fa i ts iso lés, cet é tat des choses est

dû à un déve loppemen t indus t r ie l rap ide , ma l d i r igé pa r le cap i ta l i sme , e t que seu le la c lasse dominan te a in té rê t

à conse rve r dans sa fo rme ac tue l le , i l es t donc év ide n t que tou te ten to t i ve de recons t ruc t ion soc ia l i s te de ce m onde

méconisé, mais point maî t r isé, que même tout essoi d 'écla i rc issement , se heurtera ient à la résistance consciente ou

ins t inc t i ve de la couche dominan te .

c ' es t a ins i que tou t e f fo r t p roduc t i f , que tou te oeuvre d 'a r t qu i asp i re à l ' ha rmon ie avec un o rd re soc ia l nouveau ,

à l ' équ i l i b re en t re lq cond i t ion huma ine et le monde techn ique , sera ca tég o r iqu eme n t repoussé , l ' e f f e t re la t i vem en t

peu cons idé rab le des nouve l les expé r iences a r t i s t iques a donc pou r cause le sys tème ac tue l don t les ram i f i ca t ions

sou te r ra ines s ' é tenden t jusqu 'aux m i l ieux qu i en devr a ien t f ou rn i r les adve rsa i res na tu re ls .

J n

i »

8 .

par des dé tou rs remp l is de con t rad ic t ions , pa r une m in ima l i sa t ion tac t ique des bu ts , les p rophè tes de ces expér iences

aborden t a ins i un pub l i c ma o r ien té , a f in de répandre leu rs lum iè res p rop res à révo lu t ionner la po l i t i que de l ' a r t ,

o r , nous sommes en p résence de deux façons d 'ag i r , t e ls deux tempéramen ts d i f f é ren ts : l ' un adap te ses fo rces

créatr ices au programme du jour, aux fa i ts stab les, basés sur les t rad i t ions et dont l 'ex istence jusqu 'à présent n 'a

fa i t de dou te pou r aucun des con tem pora ins , c ' es t là , à no t re av is , l ' oeuvre de con t inua t ion évo lu t ion n is te de no t re

cul ture.

l ' au t re appe l le à l ' a ide de son exp ress ion c réa t r i ce tou t ce qu i es t en ges tq t ion , en deven i r , t ou t ce qu i n ' es t pas

encore ép rouvé , a f in d 'accéder à un nouve l é ta t des choses pa r un bond révo lu t ionna i re .

b ien que ce t te con f ron ta t ion ne co r responde nu l lemen t à une éche l le de va leu rs , on peu t néonmo ins d i re que le

déve loppemen t un ive rse l de la cu l tu re dépend de l ' e f f e t en p ro fondeur des idées révo lu t ionna i res qu i exe rcen t leu r

in f luence jusque sur les problèmes du jour.

ma is é tan t donné que chacun d 'en t re nous ne d ispose que d 'un temps d 'qc t ion l im i té , i l nous fau t souven t op te r

pou r le len t chemin de l ' évo lu t ion , a f in de pouvo i r t ransmet t re aux au t res ne fû t -ce qu 'une f rac t ion de no t re

e x p é r i e n c e .

9.

ainsi donc, s i , de nos jours, not re désir de créat ion opt ique ne peut pqs encore êt re réa l isé par la vo ie de sa p lus

g ran de ex p lo i t a t ion tech n ique — l ' q rch i tec tu re lum ineuse , f o rce nous es t , en a t tendan t , de nous en ten i r à la

fo rme du tab leau de cheva le t .

s i , pa r a i l l eu rs , je t rouve nécessa i re de con t inue r mes expér iences avec des ma t iè res a r t i f i c ie l les , t e l les que le ga la l i t he ,

le t ro l i the, l 'a lumin ium, le ze l lon, c 'est qu ' i l est nécessaire d 'en généra l iser ¡ 'emplo i en les fa isant passer par le cr ib le

des p rob lèmes de l ' a r t .

e -

e -

e -

e -

10.

sans avo i r épu isé tou tes les in te rp ré ta t ions poss ib les , vo i là la ra ison pou r laque l le — en dehors de mes expér iences

avec la lum iè re — je con t inue à pe ind re des tab leaux .

ton

L

77-

juin 1934.



»

9

moho ly -nagy .

d u p i g m e n t à l a l u m i è r e

les mots en »isme«, dès qu'i l s'agit d'a rt, mènent à la con fusio n, on par le, sans savo ir très bien ce que l 'on dit,

d ' impressionisme, de néoimpressionisme, de point i l l i sme, d 'expressionisme, de fu tur isme, de cubisme, de suprématisme,

de néoplast ic isme, de pur isme, de construct iv isme, de dadaïsme, de surréal isme — à quoi v iennent encore s 'a jouter

la photog rap hie, le f i lm et le c inéma. les spécia l is tes mêmes ne se retrouve nt p lus dans cette ap oca lyp t iqu e

confusion.

notre tâche est de chercher le comm un dénomin ateu r, i l ex iste, i l suff i t de t i rer les conséquences des enseigne-

ments de ce dern ier s iècle, i l en déco ule que le déve loppe me nt de la peinture mo derne off re les analo gies les

plus frappantes avec ce lu i des autres ar ts.

l e commun dénomina teu r

l ' invent ion de la pho tog rap hie a fa i t éc later le cano n des ar ts d ' im i ta t ion et de réprese ntat ion de la nature, depuis

le natura l isme, la peinture comm e constru ct ion co lorée c hercha i t inconsciemment à déf in i r la couleur , ses lo is, ses

possib i l ités é lémenta i res. p lus ces problèm es prenaien t d ' impo rtan ce, p lus les tendanc es des d iverses chapel les

s ' é l o i g n a i e n t d e l a r e p r é s e n t a t i o n d e l a n a t u r e , dans le domaine de l'optique, on apprenait à ne travailler q u ' a v e c

d e s moyens purement élémentaires, purement optiques.

aussi toutes les tendances en »¡sme» ne sont que des méthodes plus ou moins individuel les, plus ou moins conscientes,

p lus ou moins in tent ionel les d 'ar t is tes qui , iso lés ou en groupes, commencent par la destruct ion des représentat ions

anciennes pour parveni r à un nouveau savoi r , à de nouveaux

einrichissements

des moyens d 'expression opt iques.

l ignes précurseurs

dans la destruct ion germent déjà des é léments de construct ion. la pho tog rap hie avec son écla i r age presque

immatér ie l , par t icu l ièrement le rayonnement de la photographie sans caméra, e t l 'exubérance lumineuse et mobi le

du f i lm cherchent à s 'épa noui r da ns la c lar té , des tentat ives, des recherches, des expér ienc es sur la couleur, sur

la lumière, des f i lms abstra i ts , encore trop fragmenta i res et t rop iso lés, annoncent ce qui v iendra demain, mais ne

le précisent pas encore.

toutefo is, une constatat ion s ' impose: à côté du monde des sensat ions et de leurs re la t ions subject ives, existent des

sources d 'émotion qui ja i l l i ssent d i rectement de l 'expression opt ique.

min imum d 'ex igeances

ce que nous savons de la lumière, de la c lar té , de l 'obscur i té , de la couleur et de ses harmonies, en résumé des

principes é lémentaires de l'expression optique,

est b ien peu de chose, malg ré le trav ai l considé rable des d i f férents

l is tes«. les recherches fa ites jusqu 'à présent n 'about issent qu ' à un d ict io nna i re de r imes de la peinture, e l les

sont encore tr ibuta i re s de v ie i l les exigea nces tra d i t ionel les . e l les ne sat is font n i nos sent iments n i nos dési rs actuels

et sont b ien lo in d 'avoi r pressent i toute l 'é tendue du domaine de l 'opt ique.

dès les é léments, nous sommes dans l ' incerta in , d ' inn om brab les recherches sur les pr incipes mêmes sont encore

nécessai res, même pour les peintres:

qu 'est-ce que la lumière — qu'est-ce que la c lar té , l 'obscur i té , les va leurs, le temps, la mesure, les nouveaux procédés

de mesure, le mouvem ent de la lumière, la ré frac t ion, la couleur (p igmen t)? par quel moye n occul te la lumière

devien t-e l le v ivante? qu 'est-ce que l' in tensi té de la couleur, la ch imie de la couleur et son act iv i té? comm ent la

couleur agi t-e l le sur la forme? par sa posi t ion, par sa quant i té de superf ic ie? les fonct ions b io log iques, les réact ions

phys io log iqu es? la stat ique, la dyn am ique de la com posi t io n? les app are i ls d 'o ù ja i ll i t la lumière, ph oto gra phiq ue

et c iné ma tog raph ique , l 'écran ? la techn iaue de la pro je ct ion ? de la co lo rat ion? le rô le de la main? de la

machine? etc.

les invest igat ions, en ce qui concerne l ' in terdépendance des états physio log ique et psychologique dans les ar ts

de représentat ion matér ie l le , sont b ien en retard sur les études physiques.

c'est à peine si

une pratique

de l 'expression méc anique pa r la lumière et la couleur existe déjà,

la peur du ra id issement cadavér ique

quand on passe à l 'appl icat ion des pr incipes découverts, on se heurte souvent à la cra inte d 'une techni f icat ion qui ,

cro i t -on , pou rra i t entraîner un dessèchement de l 'ar t , on redo ute qu 'une réal isat ion trop consciente, t ro p in te l lectue l le ,

une part t rop gran de acco rdée aux moyens mécaniques, n 'entraîne la mort de toute inspi rat ion créatr ice, ces cra intes

sont in just if iées, ne sera-ce pas tou jours une noble amb i t ion que d 'qr r iver à une connaissance p rofo nde de toutes

les possib i l i tés d 'act ion?



on peu t sans aucun do u te pa rve n i r à une conna issance ex ac te des poss ib i l it és op t iques , ce le n 'empêc he pas que

l ' oeuvre ne ja i ll i sse des p ro fondeu rs du subconsc ien t e t de la puissance de l ' insp i ra t ion , ma lg r é les règ les techn iques

les p lus sévères, la pu issance cré qtr ic e qmèn e à lq cré at io n art is t iaue comm e un f lu id e mystér ieu x, la pu issance

de l ' in tu i t ion n 'est pas moins ind ispensable à l 'ar t de l 'avenir au 'à ce lu i de notre temps.

a r t e t t echn ique

au cours des s iècles, l ' in tensi té de nos percept ions co lorées a dû s 'a f fa ib l i r , par su i te de la d i f fusion du mot imprimé,

de la p ré pon déra nce de la l i t t é ra tu re , on a fa i t app e l à l ' i n te l lec t pou r comb le r ce t te lacune , ce la ce conço i t ,

dans la p rem iè re pé r iod e d ' indus t r ia l i sa t ion , le t echn ic ien , sa fo rme d 'esp r i t , se son t imposés , i l dev ena i t sym bo le

de tou te c réa t ion , de tou te ac t i v i t é .

i l pa ra issa i t capab le , en p r inc ipe tou t au mo ins , de c rée r sans e f fo r t pa r t i cu l ie r une oeuvre d 'apparence incon tes tab le

e t pa r fa i t e men t écha fau dée dans sa s t ruc tu re écon omiqu e , ce t te conc ep t ion passa dans les théo r ies a r t i s t iaues

jusqu 'à ce qu 'on se fû t ape rçu aue la p répondérance abso lue de l ' i n te l lec t , de la log ique e t du dé te rm in isme é ta ien t

pou r l ' oeuvre d 'a r t une com pensa t ion exagé rée du sen t imen t, i l n ' en res te pas mo ins nécessa i re que les éléments

de l ' exp ress ion op t ique , indépendomment de leu r va leu r a r t i s t iaue , so ien t exac temen t dé f in is e t dev iennen t un langage

s tand ard que les hommes v ra ime n t doués pou r ron t é leve r au n iveau »de moyen d 'exp res s ion a r t i s t ique« , c ' es t là

le bu t p ro fond de tou tes les ten ta t i ves a r t i s t iques e t pédagog iques de ces de rn iè res années dans le doma ine de

l ' op t ique , s i le sen t imen t s 'y t rouve au jou r d 'hu i su rcom pensé , si 'e déséqu i l ib ré sen t imen ta l s ' y man i fes te , il ne nous

res te qu 'à a t tend r e que ce t te qg i ta t io n pen du la i re se so i t ca lmée .

de la pe in tu re au c inéma

les découver tes ac tue l les de la c réa t io n op t ique do iv en t se rv ir à l ' é labo ra t io n de ce lan gag e s tandard , ce son t

en p rem iè re l igne les moyens mécaniques et machinaux devenus auxiliaires de l'art. h ie r enco re , on leu r oppo sa i t

l ' a rgum en t que seu ls impo r ta ien t en a r t l ' oeuvre de la ma in , de l ' a r t is te , l 'éc r i t u re pe rsone l le . au jo u rd 'hu i on est

en p le ine ba ta i l l e , dem a in i ls t r iomp heron t , ap rès -dem a in , leu r emp lo i dev ie nd ra s i év iden t qu 'on ne se don ner a

p lus la pe ine d 'en pa r le r , le cou p de p inceau , la man iè re pe rsone l le de l 'a r t i s te d ispa ra î t ron t sans dou te , ma is en

revanche , la pu re té de ces nouve l les concep t ions s ' é lève ra à un é ta t p resqu ' immaté r ie l , à une lum inos i té des in te r -

dépendances , une p réc is ion sup rême, une loyau té t r iomphan te , qu i f e ron t oub l ie r t ou tes les équ ivoques de p ré tendue

or ig ina l i t é .

i l est b ien d i f f ic i le de prévo ir quel les seront ces form es nouvel les, ce n 'est pas des ta lents que dép en d seu lemen t

le devenir de l 'oeuvre, sa cr ista l l isat ion fu ture, mais aussi de l ' in tensi té du combat qu i sera mené à l 'a ide des moyens

maté r ie ls (ou t i l l age , au jo u rd 'h u i mach ine ) .

ma is on peu t d i re dès au jou rd 'hu i que l ' exp ress ion op t ique de l ' aven i r ne se ra pas une s imp le t ranspos i t ion des

fo rmes d 'exp ress ion op t iaues ac tue l les , pa rce que des ins t rumen ts nouveoux , e t ce t te ma t iè re enco re inexp lo rée ,

la lum iè re , condu i ron t à des résu l ta t s enco re imprév is ib les .

e -

e^r'

l a l i gne d ro i te de la pensée — les dé tou rs de la techn ique

dans le momen t in te rméd ia i re où nous nous t rouvons , i l f au t cons idé re r comme cause de ra len t i ssemen t , ce t te réa l i t é

c o n n u e :

des ind iv idus i so lés découvren t des ins t rumen ts nouveaux , de nouve l les mé thodes d 'où résu l te une révo lu t ion dans

les proc édé s habi tue ls, mais le p lus souve nt , ce qui est nou vea u, re tar dé par les v ie i l les habi tud es, reste longte mps

sans ê t re un ive rse l lemen t app l iq ué , on p ressen t de nouve l les poss ib i li t és , mo is e l les res ten t t ou t d ' a bo rd p r i sonn iè res

des v ie i l les t rad i t ion s, qu i , par su i te de ces nouv eauté s, para is sent tout de même périmées, aussi dev ons- nous nous

con ten te r en mus ique , au l ieu d 'appare i l s é lec t romécan iques to ta lemen t d i f f é ren ts de ceux d 'h ie r , d ' une b ruyan te

invas ion d 'o rgues e t de p ianos mécan iques ; en pe in tu re on vo i t oppqra î t re le p is to le t , les su r faces éma i l lées à l ' éc la t

c l inquqn t e t les ma t iè res pu remen t a r t i f i c ie l les — ga la l i t he , t ro l i t , baka l i t , ce l lon , a lum in ium —, tou tes dé jà révo lu t ion -

na i res . de même dans le f i lm , on cons idè re comm e révo lu t io nna i re des e f fe t s qu i son t à pe ine au t re chose qu 'un e

pe in tu re c lqss ique m ise en mouvemen t .

ce t é ta t de choses es t peu sa t i s fa isan t e t a l ' a i r a r r ié ré , en compara ison d 'un aven i r qu i f a i t p révo i r des compos i t ions

lumineuses naissant spontanément , var iées dans leur espèce et dans leur durée; des lumières ru issel leront dans le

feu de la p ro jec t ion , le vo l immaté r ie l e t sub t i l des ge rbes t ransparen tes de f lammes dans l ' espace e t dans le f i lm

de l ' aven i r — des changemen ts cons tan ts dans la rap id i t é e t l ' i n tens i té de la lum iè re — des va r ia t ions de l ' espace

tou jou rs en mouvemen t à l ' a ide de la lum iè re re f lé tée su r l ' éc ran b r i l l an t , ¡e t d ' a l lumage e t ex t inc t ion de la lum iè re —

c la i r -obscu r — d is tance ou rapp rochemen t de la lum iè re — rayons u l t ra -v io le t ou in f ra - rouge péné t ran t l ' obscu r i t é

rendue v is ib le pa r des expér iences d 'op t ique , p rovoquqn t des émot ions p ro fondes e t va r iées .

1925—1930.

e -

e -

ë -

é -

é -

e -

è -

e -

e -

e -

è—

6 -



»

5

5

*

I . moho ly-nagy:

p h o t o g r a p h i e f o r m e o b j e c t i v e d e n o t r â t e m p s

un nouvel inst rument de la vision

dans la photograph ie , nous avons un ins t rument ex t raord ina i re de reproduct ion , ma is la photograph ie est b ien p lus

que cela: el le est sur le chemin d'apporter quelque chose de tout nouveou au monde opt ique: les spéci f iques

é léments de photograph ie peuvent ê t re i so lés des compl i ca t ions au i v sont at tachées, - pas seulement théoriquement ,

_ mais d 'un e maniè re tang ible dans leurs mani festat ions réel les.

e t

• l 'un ique qua l i t é de la photograph ie

le photogramme, la créat ion lumineuse sur la chambre noi re, est la clef réel le de la photographie, el le nous permet

de recevo ir les réact ions lumineuses sur une feui l le de papie r sensible, sans secours d 'au cun ap par ei l , le photo-

gramme nous ouvre des perspect ives d'un morphosisme jusqu' ic i absolument inconnu — gouverné par des lo is qui

lu i sont part icul ières —, cet te nouvel le vision commande des moyens complètement dématér ial isés.

qu 'es t -ce que la qua l i t é op t ique?

à t ravers le développement de la photographie noi re-blanche, les lumières et les ombres sont pour la première fois

pleinement révélées et grâce à cela, el les deviennent employées avec quelque chose de plus qu'une connaissance

purement théorique — l ' impressionnisme dans la peinture peut êt re considéré comme un achèvement paral lè le,

par le développement des sources lumineuses art i f ic ie l les d 'une t rès haute valeur, p lus part icul ièrement l 'é lect r ic i té,

et par le moyen de la régular iser i l en est découlé l 'usage plus f réquent de la lumière cont inue, et des ombres

r ichemen t gradu ées, par ce fai t , une gra nd e animat io n des surfaces et une plus dél ica te intensi f icat ion opt iq ue,

cet te grande gradat ion de valeur est le moyen essent iel et fondamental du formal isme opt ique créatur, même si l 'on

apprend à penser et à t ravai l ler non seulement en valeurs noi res-blanches-gr ises, mais aussi en valeurs de couleur,

quand la couleur pure est mise à côté de la couleur pure, le ton à côté du ton, cela évoque généralement l ' impression

déc orat iv e, dure de l 'af f iche, au cont ra i re, les mêmes couleurs en relat ions avec leurs tons interméd iai res dét ruisent

l ' impression d'af f iche et créent une composi t ion plus dél icate d 'ef fet coloré, par la présentat ion noi re-blanche-gr ise

de tous les phénomènes de couleur, la photographie nous a amenés — de même dans la gamme gr ise comme dans

cel le des couleurs — vers la reconnaiss ance des plus raf f inées di f férenc es de valeurs, c 'est la nouv el le qua l i té

d 'express ion op t ique dépassant l e s tandard actue l .

ce n'est qu'un seul point ent r 'aut res; c 'est le point dans lequel nous commençons à mépriser les qual i tés essent iel les

de la photogr aph ie , dans ce la nous avons à gagn er da van tage avec la f onct ion ar t i s ti que de l 'express ion p lu tô t

que par l a f onct ion reproduct i ve de la représenta t ion .

la technique subl imisée

nous constatons dans la représentat ion, soi t f ixat ion object ive d'un fai t tout autant de chocs et de modi f icat ions

fondamentaux de la f o rmat ion op t ique en usage jusqu 'à ce jour , que nous en rencont rons dans la f o rmat ion d i rec te

de la lumière (photogramme).

les part icular i tés de ce développement sont bien connues: la vision de l 'o iseau dans l 'espace, la perspect ive aér ienne,

la superposi t ion, le miroi tement , la pénétrat ion el l ipt ique, etc. ; leur coordinat ion systémat ique ouvre un nouveau

cham p de prése ntat ion dans lequel encore plus de progrès seront possibles, le fa i t que nous sommes capab les

d'obteni r une f ixat ion précise d'objets dans les cas les plus compl iqués, dans le cent ième ou le mi l l ième d'une

seconde, représente pour nous une extension essent iel le des possibi l i tés de représentat ion opt ique, - cet te extension

techn ique produ i t p resque une t ransformat ion phys io log ique de not re vue — he lmho l t z ava i t l 'hab i tude de d i re à ses

élèves que, si un opt icien arr ivai t a créer un oei l humain et le lu i apportai t pour son approbat ion, i l serai t forcé de

d i re »beau t rava i l s tup ide« — par le f a i t que l 'acu i t é de l 'ob jec t i f , son exact i t ude impeccab le nous a ide à déve lopper

nos facu l tés d 'observa t ion les é levant à un s tandard de v i sue l le percept ion qu 'embrasse un ins tan tané d 'agrand isse-

ment énorme ul t ra-rapide, employé dans les pr ises microscopiques.

progrès de l 'exécut ion

la photographie nous donne aussi lo in que nos yeux peuvent l 'at te indre, éventuel lement la supervision, dans le temps

et dans ¡ 'espace, une simple et sèche énu mér at ion des éléments spéci f iques ph otog rap hiqu es (éléments purement

technique s et non art ist iques, suf f isent pour dev iner le pou voir divin latent et pou r pronos t iquer à qu oi il c on d ui t . . .



l es hu i t va r ié tés de la v is ion pho tog raph ique

1 . la v is ion abs t ra i t e p a r la c réa t ion lum ineuse op t iqu e , le pho to g rom me, comm e lo p lus f ine g rad a t io n des va leu rs

à la fo is c la i r-obscur et de couleur.

2 . la v is ion exac te , pa r la f i xa t ion no rma le , des appare nces des choses : r epo r tage .

3 . la v is ion rap ide , pa r la f i xa t ion des mouvemen ts de mo ind re du rée : l ' i ns tan tané .

4. la v is ion lente, par la f ixa t ion , des mouvem ents d 'une p lus gran de du rée , par ex. les t races lumineuses fa i tes

pa r les pha res des au tom ob i les su r une rou te , t emps p lus long d 'expos i t ion .

5. la v is ion in tensi f iée

a ) p a r l a m i c r o p h o t o g r a p h i e ,

b ) pa r la ph i l t rop ho to g ra ph ie de man iè re que pa r les va r ia t ions de com pos i t ion de la su r face sens ib le ce la pe r -

me t te aux po ten t ia l i t és pho tog raph iques d 'ê t re qugmen tées dqns d i f f é ren tes vo ies — rég ions t rès é lo ignées

s i tuées dons la b rume ou dans les fumées ; même iusqu 'à la pho tog raph ie dans l ' obscu r i t é abso lue : pho tog raph ie

in f ra - rouge .

6. l a superv is ion pa r le moyen des rayons x : rad iog raph ie .

7 . la v is ion s imu l tanée pa r moyen de super impos i t ion t ransparen te : le p rocédé fu tu r du pho tomon tage au tomat ique .

8 . la dé fo rma t ion op t ique »ou lo fa rce op t ique« qu i peu t ê t re p rodu i te au tomat iquemen t

a ] pendan t lq p r i se de vue pa r l ' ob jec t i f , respec t i vemen t pa r le p r i sme , ou le m i ro i r ré f lec teu r ; ou

b | ap rès la p r i se pa r une man ipu la t ion mécan ique e t ch im ique du néga t i f .

à quo i se r t ce t te énuméra t ion?

qu 'es t -ce qu 'e l le nous app rend?

que des poss ib i l it és les p lus é tonnan tes peuven t ê tre découve r tes dans la ma t iè re pho to g ra ph iq ue . l ' ana lyse

dé ta i l l ée de chacun de ces aspec ts nous fou rn i t une quan t i t é d ' ind ica t ions de va leu r en ce qu i conce rne leu r app l i -

ca t ion , leu r a jus temen t , e t c . , ma is nos reche rches nous condu i ron t dans une au t re d i rec t ion dans laque l le nous

voudr ions découvr i r que l le es t l ' essence e t la s ign i f i ca t ion de la pho tog raph ie .

la v is ion nouvel le

tou tes les in te rp ré ta t ions de la pho tog raph ie on t é té in f luencées , pa r les concep t ions es thé t iques e t ph i losoph iques

qu i se t rouvo ien t dans la pe in tu re e t é ta ien t pou r long tem ps éga lem en t app l i c qb les à la p ra t ique de la pho tog r aph ie ,

e l le t rava i l l a i t dans la dépendance p lu tô t r ig ide des fo rmes t rad i t ione l les de la pe in tu re e t pa rcou ra i t comme ce l le -c i

t ous les s tades de » ismes« a r ti s t iques , cep endq n t ce n 'é ta i t pas à son ava n tag e , pa rc e qu 'o n ne peu t imposer pou r

tou jou rs les cons t ruc t ions d 'esp r i t et lo p ra t iq ue des pé r iode s possée qux découv er tes nouve l les , quq nd ce la a r r i ve ,

tou te ac t i v i t é p rod uc t i v e es t a r rê tée , ce la a é té p rouvé ne t temen t dans le cas de la pho tog rap h ie qu i n ' a appo r té

aucun résu l ta t de va leu r , excep té dans les doma ines ( t rava i l sc ien t i f i que , pa r exemp le ) où e l le a é té emp loyée sans

aucune amb i t ion a r t i s t ique , c ' es t là seu lemen t où e l le se mon t ra i t un p ionn ie r de déve lopp eme n t o r ig ina l en ce t te

connex ion qu i lu i é ta i t pq r t i cu l iè re , on ne peu t p roc lomer qssez fo r t , comme i l es t ind i f f é ren t pou r nous , s i la pho to -

gra ph ie prod ui t » l 'art« ou non. dans ses prop res lo is (e t non dans les opin ion s des cr i t ique s d 'art ) sera le cr i tè re

de sa va leur fu ture.

c ' es t dé jà su f f i samment sans p récéden t que ce t te chose »mécan ique« qu 'es t la pho tog raph ie pu isse ê t re rega rdée

dans le sens a r t i s t ique e t c réa teu r , e t se déve loppon t à pe ine en cen t années qu 'e l le a i t conqu is le pouvo i r e t so i t

devenue la fo rme o b jec t i ve V isue l le du temps, aup ara van t le pe in t re ava i t imposé la fo rme de la v is ion de son

époq ue , souvenons-nous de la man iè re dans laque l le nous é t ions hab i tués à rega rd e r les paysag es e t compar ons- la

à no t re v is ion ac tue l le , imag inons-nous auss i les po r t ra i t s pho tog r aph i ques t rès ne ts couve r t s de po res e t f leu r i s de

r ides de nos con tempora ins ; ou b ien les p r i ses aé r iennes d 'un t ransa t lan t ique se mouvan t dans des vagues immob i l i -

sées dans la lum iè re ou la pho tog raph ie ag rand ie d 'un t i ssu , les dé l i ca tesses c ise lées d 'une s imp le bûche de bo is

et tous les déta i ls magni f iques des st ructures, des textures et des fqctures de n ' importe quel ob jet que nous chois issons.

la nouve l le expé r ience de l ' espace

à t rave rs la pho tog raph ie (e t p lus enco re pa r le f i lm ) nous avons acqu is auss i de nouve l les expé r iences de l ' espace ,

avec leu r a ide e t ce l le des nouve l les éco les d 'a rch i tec tu re nous avons a t te in t à l ' é la rg issemen t e t à la sub l ima t ion

de no t re app réc ia t ion de l ' espace .

pa r la compréhens ion de la nouve l le cu l tu re de l ' espace — g râce aux pho tog raphes — l ' human i té a acqu is le pouvo i r

de pe rcevo i r son en tou rage e t sa v ra ie ex is tence avec des yeux nouveaux .

le po in t cu lm inan t

mais tou t ce la ne sont que des t ra i ts et des actes iso lés, pas tout à fa i t d i f fér ents de ceux de la pe inture, ce pe nda nt

dans la pho tog raph ie , i l ne fau t pas che rche r » le tab leau« n i l ' es thé t ique de la t rad i t ion , ma is l'instrument idéal d e

l ' exp ress ion se su f f i san t à e l le -même pour l ' éduca t ion .



*

»

*

*

9

»

sér ies ( la photographie comme succession d ' images du même objet)

i l n 'y a pas de forme p lus surprenante, e t cependant p lus s imple dans son nature l e t sa ¡onct ion organique qu 'une

sér ie pho tog raph ique . la photographie culmine tout naturellement; la série n'est plus un »tab leau «, auc un des

canons de l 'esthét ique p ictura le ne peut s 'appl ique r à e l le , le tqb leau sépa ré perd son ident i té comme te l e t devient

un déta i l du m ontag e, un é lément structura l essent ie l du tout ce qui est lq même chose, dans cet enchaînem ent

de toutes les part ies séparées mais inséparables de la sér ie photographique inspi rée pqr une ra ison déf in ie peut

deve ni r à lo fo is l 'arme la p lus for te et le poèm e le p lus tend re, la vra ie s ign i f icat ion du f ilm appa raî tra bea uco up

plus tard dans une époque moins confuse et indécise que la nôtre.

l 'ant ic ipat ion de cette révélat ion est sans doute la réa l isat ion que la connaissance de la photographie devienne

aussi impo rtante que cel le de l 'a lphabe t, les i l le t trés de l 'aveni r ignor eront l 'u t i l isat ion de la cam éra comme cel le

de la plume.

1932.

I . moho ly -nagy :

p r o b l è m e s d u f i l m m o d e r n e

la s i tuat ion actuel le

ces dern ières années, l ' idée de la créat ion ar t is t ique devant s 'adapter aux possib i l i tés techniques spéci f iques offer tes

par le mi l ieu où e l le évolue, est généra lement admise, s inon pas tou jours en prat ique, du moins en théor ie ,

pore i l lement qux qutres ar t is tes, les producteurs de f i lms ont, pendant cette dern ière décade, essayé d 'appl iquer ce

pr incipe à leur ar t . mais, malgr é tout, le f i lm d 'a u jo urd 'hu i demeure encore sous la dom inot io n des conce pt ions

dér ivées du tab leau trad i t ionnel de studio, s i b ien que dans la prat ique couronte on n 'aperçoi t que for t vaguement

le facteur pr incipa l du f i lm qui est la lumière et non le pigm ent, de plus, le fi lm de nos ¡ours se bo rne à la proje ctio n

des »f ixes« mis en mouvement sur l 'écran,- à ce qu ' i l paraît , on ne se rend pas encore b ien compte que lq pro ject ion

mo bi le dans l 'espace représente la form e la p lus ap pro pr i ée à ce dom aine, on observe le même espr i t conservateur

dans les f i lms acoust iquement ampl i f iés te ls que les f i lms sonores où l 'on cont inue à copier méticu leusement les pro-

cédés du théâtre — m odèle qui s ' imposoi t du premier a bor d, même en théor ie , les tentat ives de découvr i r des formes

indépendantes, part icu l ières à la technique du c inémq, sont excessivement rares.

la responsabi l i té

p lus l'équipe me nt techn ique du f i lm et ce lu i des d i f férentes formes de transmission et d 'expre ssion qui s 'y rapportent

( te l les que radio- té lévis ion, té lé f i lms, avec leur vaste possib i l i té , e tc.) sera perfect ionné, p lus grande sera la respon-

sab i l i té , en ce au i concerne l ' é l abo ra t i on , du p rog ramme ra t i onne l du t rava i l .

ce problèm e est dé jà gén éra lem ent envisagé — et résolu — selon les méthodes trad i t ionne l les, le technic ien a ccep te

sans objecter les formes convent ionnel les du f i lm d 'à présent, c 'est-à-d i re l 'enregistrement de l ' image v isuel le et acou-

st ique réel le et sq pro ject ion en deux d imensions.

un point de dép art d i f fére nt condui ra i t cer ta inem ent à d 'autre s f ins, la l igne géné ra le des recherches techniques

su i v ra i t a l o rs un au t re cou rs e t un p rog ramme en t i è remen t nouveau d 'exp lo ra t i on c inématog raph ique qbou t i ra i t à l a

découverte d 'une forme de transmission jusqu ' ic i inconnue, qu i ouvr i ra i t à la créat ion ar t is t ique de vastes hor izons

imprévus auxquels qupqravant on ne pouvai t même pas rêver.*

l e p rob lème

afin d 'embrasser l 'ensemble du problème dans toute sa complexi té , i l est nécessai re d 'é tudier les é léments techniques

du f i lm les p lus importants, re levant des domaines:

sphère opt ique (v is ion) ,

sphère c inét ique (mouvement) ,

sphère acoust ique (son)

" le d ist ing ué savant there min, révé la te ur de la musique par ondes éthérées , nous of f re un excel lent exem ple de fausse in terp rétat i on du

p rob lème ma l posé , l o rsqu ' i l s 'e f f o rce è rend re l a v i e i l l e mus ique i ns t rumen ta l e au moyen d 'un i ns t rumen t app rop r i é aux ondes é thé rées.



en les exam inan t un pa r un . l ' aspec t psycho log iqu e du p rob lèm e (psycho-phys ique ) — te l, pa r exem p le , qu ' i l nous

apparaî t dans les f i lms surréal istes — ne peut , b ien entendu, qu 'êt re à peine ef f leuré dqns cet te étude.

l a s p h è r e o p t i q u e : p r o d u c t i o n t a b l e a u o u d é v e l o p p e m e n t l u m i è r e ?

i l es t b ien poss ib le que la pe in tu re — a r t manue l pa r exce l lence — ex is te ra enco re des d iza ines e t des d iza ines

d 'années , ma in tenue auss i b ien pou r des cons idé ra t ions pédagog iques qu 'en tan t que moyen de p répa re r la vo ie

à la nouve l le cu l tu re de la cou leu r e t de la lum iè re , t ou te fo is , ce t te phase p ré pa r a to i re peu t ê t re ab régé e , qu i t t e

à pose r le p rob lème co r rec temen t e t à p rocéder aux reche rches en conséquence .

on peu t dès à p résen t re leve r des symptômes du commencemen t du déc l in de la pe in tu re t rad i t ione l le (ce la n 'a r ien

à vo i r avec les d i f f i cu l t és économiques te r r ib les don t les a r t i s tes con tempora ins on t ac tue l lemen t à sou f f r i r ) — sym-

p tômes t rès appa ren ts dans nombre de cas p rédom inan ts t yp iques pou r l ' h i s to i re , comm e exe mp le : le »sup rémat is te«

ma lév i t ch ( le »sup rématisme« es t le t ype de la man iè re russe de pe in tu re abs t ra i t e , a f f i rm ée pa r ma lév i t ch ) ; son

dern ie r t ab leau : un ca r ré b lanc su r le ca r ré b lanc de la to i le es t ne t temen t symbo l ique pou r l ' éc ron , symbo le de

t r a n s i t i o n d e l a p e i n t u r e - c o u l e u r à l a p e i n t u r e - l u m i è r e : la surface blanche servant de réflecteur, à la projection directe

de la lumière, et ce qui est encore plus, de la lumière en mouvem ent.

l ' oeuvre de ma lév i t ch es t un exem p le rema rqua b le du nouveau po in t de vue cu l tu re l , ce t te oeuv re peu t ê t re con -

sidérée comme victo i re in tu i t ive sur les tâ tonnements à l 'aveuglet te du f i lm de nos ¡ours qui , qvec p lus ou moins

de succès , se bo rne à im i te r la t echn ique su rannée de la pe in tu re de cheva le t dans ses p rocédés d ' i l l us t ra t ion , son

manqu e f réquen t de mouvemen t e t son p i t t o resque du mon toge . le sup rémqt isme c rée la tabu la rasa quan t à l ' ap p l i -

ca t ion de l ' a r t manue l en pe in tu re , comm ent le f i lm pou r ra i t - i l re tou rne r à la v ie i l l e pe in tu re de cheva le t , lo rsque

les pe in t res eux-mêmes s 'qven tu ren t ma in tenan t su r d 'au t res vo ies? il est donc nécessaire de faire un nouveau

départ,

en p renan t p ou r base ce t au t re fac teu r avec ses moyens spéc i f iques , e t non — lo techn ique de l ' a r t d ' i l l u -

s t ra t ion , rad ica leme n t é t ranger au f i lm , vo ic i la ra ison , pou rqu o i la v ic to i re de ce qu 'o n app e l le la tendanc e

abstra i te , représente en même temps la v icto i re de la cu l ture fu ture de la lumière qui , sûrement , va la isser lo in der-

r ière e l le , non seulement la v ie i l le pe inture de chevalet , mais aussi les expériences les p lus osées et les achèvements

les p lus éc la tan ts de la pe in tu re moderne jusqu 'à son po in t cu lm inan t — l ' a r t de ma lév i t ch .

tou te fo is les cons idé ra t ions c i -dessus ne son t pas enco re su f f i san tes pou r nous pe rme t t re de fo rmu le r les p r inc ipes

fond am en tau x de la c réa t io n op t ique . I q morph ose d i rec te de lo lum iè re , son dép lo ieme n t c iné t ique e t ré f rac ta l re

ex igen t des reche rches sys témat iques , la pe in tu re , la pho tog r aph ie , le f i lm ne son t que pa r t ies in tég ran te s d 'un

tou t comp lexe .

le s tud io de lum iè re dans l ' aven i r

les é léments ind ispensables à Iq nouvel le cu l ture de la lumière contrô lée sont avant toute autre chose les su ivants:

les sou rces de p ro vena nce sû re de la lum iè re a r t i f i c ie l le d 'une in tens i té va r iab le , les ré f lec teu rs -p r o jec teu rs , ins tru -

men ts phys iques de po la r i sa t ion , d ' in tég ra t ion e t de ré f rac t ion de la lum iè re , un asso r t imen t d ' ins t rumen ts op t iques

per fec t ionnés su f f i son t à la récep t ion des images , e t , pa r -dessus tou t , la g rande sens ib i l i t é du m i l ieu récep teu r

(y compris la so lut ion du problème des f i lms de t ro is d imensions et de couleur). *

c -

C'

le sens et l 'avenir du studio de f i lm

dans no t re époque , po l i t i quemen t e t économiquemen t déch i rée , le f i lm en reg is t reu r d 'événemen ts e t de fo i t s , le f i lm

de repo r tage , dev ien t t ou t na tu re l lemen t un fac teu r d 'éduca t ion e t de p ropagande de la p lus hau te impor tance ,

tou te fo is , i l es t nécessa i re de se rappe le r que pa re i l l emen t à tou tes les au t res fo rmes d 'exp ress ion , le f i lm , a rmé de

tous ses moyens , t e ls que lum iè re , mouvemen t , mon tog e psy cho lo g ique , a indépe ndem men t de tou te c ons idé -

ra t ion d 'o r d re soc ia l , enco re une tâche re levan t des sou rces pu reme n t b io log iques ( f ilms qbs t ra i t s ) à remp l i r , c ' es t

là la ra ison pou rquo i le s tud io ma in t iend ra sa p lace p rédominan te dans la p roduc t ion des f i lms à ven i r : c ' es t enco re

dans le stud io que nous t rouvons les mei l leures condi t ions pour le contrô le conscient de nos ef forts, d i r igés vers ce but .

lo in de moi de n ier le fa i t que même les f i lms dont i l v ient d 'ê t re quest ion, ne manqueront pas de se rat tacher

nécessa i remen t à te l le ou te l le époqu e dé f in ie , b ien au con t ra i re , je su is pe rsua dé que ces rat taches on t bea uco up

p lus de fond que ce l les qssu je t t ies qux fo rmes conven t ionne l les momentonémen t top iques , qu 'e l les on t leu r rac ine

dans le subconsc ien t de no t re ê t re e t cons t i t uen t un des moyens les p lus e f f i caces pou r la fo rma t ion idéo log ique

de la société de l 'avenir .

c -

f

* s' i l y a un end ro i t favor able à la créa t ion dans les cond i t ions actue l les de cet te s or te de la bor ato i re prov iso i re pour les recherches

des propr ié tés de la lumière (pour commencer en dehors de toutes considérat ions ut i l i ta i res) — c'est b ien la russie , e t ce la malgré le fa i t

que la p lupart des académies d 'ar t que nous possédons actue l lement pourra ient , à ce qu i me semble, ê t re faci lement t ransformées en

»académ ies de lumière«. toutefo is, la russie est actue l lem ent le seul pays où la produ ct ion des f i lms n 'est pas détermin ée par des con-

sidéra t ions com merc ia les, où f i lm et créa t ion opt ique , en généra l (contra i re ment à ce qu i se passe ¡ci l , sont regar dés comm e une tâche

cul ture l le e t non comme une marc handise. en outre , aucun autre pay s n 'o f f r e de te l les faci l i tés pou r opérer un chan geme nt r ad ic a l ,

révo lu t ion nai re , quant 6 l ' in te rpré tat io n de l ' idé e même des tâches incomba nt aux ar ts. en russie , la vie i l le conce pt ion du mot »art iste«

a maintenant déf in i t ivement vécu — l 'ancienne menta l i té de profession est peu à peu remplacée par la concept ion nouvel le d 'une menta l i té

d 'or gan isat ion cu l tur e l le e t in te l lec tue l le , l ' inve nt ion n 'est plus conf in ée dans les cadres ét ro i ts des t rava ux manuels; au l ieu de concentr er

son at tent io n sur les déta i ls top iques, l 'a r t is te russe tâche de créer synthét iquemen t (en cor ré la t ion gén éra le des don nées ] .



le futur s tudio pour la manipulat ion de la lumière ne se préoccupera sûrement pas (comme c 'est le fa i t des s tudios

de f i lm de nos ¡ours ) d ' im i ta t ions e t ne met t ra pas son po in t d 'honneur à t rans former d 'un coup de baguet te mag ique

des fag ots de broussai l les en forêts v ierges et des lamp es ¡upiter en solei ls éc lata nts , le s tudio futur pro cé de ra

aut rement , en se basant sur les é léments fondamentaux du mi l ieu donné e t , en déve loppant au poss ib le tous les

moyens qu ' i l o f f r e .

la tâche de l ' a r ch i tec te du f i lm sera de se confo rmer à ce nouve au po in t de vue. à par t leur fonc t io n d 'acous t iq ue,

les a r r iè re-p lans scén iques seront conçus de man ière à deven i r des sources de lumière e t d 'ombre (à la façon de

t re i l lages e t sque le t tes ) e t leur ensemble serq u t i l i sé comme outan t de sur faces d 'absorp t ion ou de ré f lex ion de

lumiè re dans chaqu e cqs sépa ré. (murs dis t r ibute urs de la lumière.)

la c lé de l ' image lumineuse du f i lm es t dans le »photogramme« obtenue à l ' a ide de la photograph ie sans camera ,

sa r ichesse de gradat ion de tons b lanc -no i r e t de gr is nuancé lauss i b ien que ce l le des nuances de d i f fé ren tes

cou leurs dans l ' aven i r p roch a in représente en so i une pu issance cap i ta le . cec i est éga le men t v ra i en ce qu i

regarde la superpos i t ion vou lue des d i f fé ren tes images du f i lm.

ce n'es t que dans un s tudio no n- im itateu r , que nous pourr ion s espérer de créer des forme s de la lumière do nt les

poss ib i l it és a r t is t iques sont encore inexp lo i tées , la morpho se de la lumière n 'es t pas cepe nda nt le seu l p rob lèm e

du f i lm, le p rob lèm e du mouvem ent e t du son dema nde une so lu t ion , le f i lm ren ferme tou te une sér ie d 'é lém ents

add i t ionne ls , par t ie l lement empruntés à la photograph ie e t d 'au t re par t dér ivés de ses nouveaux aperçus pédago-

g iques ( te ls , par exemple , que la tâche de rechercher les moyens d 'express ion de l ' idée du temps -espace) .

u t i l i sa t ion du mouvement

les méthodes t rad i t ion ne l les nous manq uent quan t G l ' ad apt a t io n e t au cont rô le du mouvement da ns les fi lms , car no t re

expér ience pra t ique en ce t te mqt iè re remonte à pe ine à que lques d iza ines d 'années , de sor te que nous nous voyons

acculés à la nécess ité de nous at ta qu er aux not io ns élémenta ires et de tâch er de les dé vel op pe r , c 'es t là qu' i l faut

chercher l ' e xp l ica t ion d e la man ière rud imen ta i re d ont le mouvement es t t r a i té dans la p lupar t des fi lms ,

nos yeux n'ont pas encore acquis l 'habitude de sais ir s imultanément les phases success ives du mouvement; dans la

major i té des cos, la mult ip l ic i té des phases dans le système du mouvement cont inu — et cela malgré le contrôle

le p lus mét icu leux — ne manque pqs de nous produ i re l ' e f fe t du chaos e t non d 'une un i té o rgan ique,

voic i la cause pourquoi, de nos ¡ours , les per formonces de cet te sor te (auss i grande que soit leur por tée esthét ique)

ne représenten t , pour la p lup ar t des cas , qu 'un in té rê t techn iqu e ou péda go g iq ue , le mon tage russe (quo ique su jet

à caut ion sous quelques rappor ts) es t le seul qui puisse être cons idéré comme ayant fa i t un pas en avant dans ce

dom aine, quq nt à la p ro je c t ion s imu l tanée de p lus ieurs f i lms se com plé ta n t l ' un l ' au t re , e l le n 'es t pas encore réa l isée ,

même aucune ten ta t ive n 'a é té fa i te dans ce t te d i rec t ion* .

ré f lex ion sur le f i lm sonore

le f i lm sono re est l ' inve nt ion la plus impo r tan te de nos jours , grâ ce à el le, non seulemen t la réce pt iv i té pa r la vue

et l ' ou ïe de l ' homme sera acc rue, ma is auss i sa sens ib i l i t é sonore pour ra a t te indre à un degré au jourd 'hu i incon-

cevab le . tou te fo is , le f i lm sonore que j ' a i en vue, n 'a r ien de comm un avec la reprodu c t ion des d ia logues e t la su i te

des sons qu i cons t ituent l ' usage t rad i t ion ne l de la scène, l ' enreg is t rement docu men ta i re des réa l i tés acous t iques

ne représente pas non p lus son un ique fonc t ion qu i , en pra t ique, pour ro se rédu i re au rô le ana logue du photomontage

dans le f i lm muet, tand is qu' i l s 'agi t ic i des tâche s du f i lm sonore.

tou te fo is , le son sera i t d 'un b ien pauv re a ide au f i lm muet , s ' i l se conf ina i t dans la tâche de s imp lement sou l igner

ou d 'app uye r mus ica lement le mo ntag e op t iqu e représentan t une en t i té en so i . les résu lta ts dé jà ob tenus à l ' a ide

d 'un procédé — opt ique — pour ra ien t s 'en ressent i r e t même d iminuer par su i te de l ' ad jonc t ion d 'un fac teur acou-

s t ique para l lè le , ce n 'es t que dqns le cas où ces deux fac teurs dev ienne nt m utue l lement ind ispensab les , car pqr t ies

in tégrantes d 'un tou t ind iv is ib le , ce n 'es t qu 'a lo rs qu 'on ob t ien t un résu l ta t qua l i ta t ivement p lus r iche , pouvant se

t radu i re par une nouve l le fo rme dans l ' a r t d 'express ion vér i tab lem ent révo lu t ion na i re , c 'est là une écono mie pro f i -

tab le même pour le cas du f i lm- repor tage par lan t .

le p rob lème du f i lm sonore de nos ¡ours

s i nous ne voulons pas que notre f i lm sonore reste à piét iner sur le point mor t , nous devons avant tout rev iser de fond

en comble sa récept iv i té acous t ique, en même temps qu 'é la rg i r cons idérab lement ses poss ib i l i t és .

toutefois , aucune tentat ive n'a encore été fai te de la par t des »musicaux« de nos ¡ours , ne serai t -ce que pour

* les poss ib i l i tés qu i s 'o f f rent pour l 'ad ap tat ion du mouvement ne se réduisent nu l leme nt au montage seul . mais quant à ce la , même

au cinéma russe, l 'e f f e t du mouvem ent re lève p lu tô t de l ' impre ssion qu e de la construct ion . le montage russe est tout part ic u l ière me nt

réussi en ce qu i concerne l 'ensemble des impressions associées (qu i , cependant , sont in tent ionnel lement e t non accidente l lement réunies) ,

au moyen de découpures par des pr ises souvent d ist inctes dans l 'espace et le temps, se succédant rap idement , on étab l i t le l ien néces-

sa i re en t re une te l l e s i t ua t i on i nd i v i du e l l e e t l 'ensemb le . l e mon tage const ruc t i f de l 'a ven i r ac co rde ra p l us d 'a t t en t i on à l a va l eu r

In tégra le du f i lm — lumière, espace, mouvement , son — qu 'à la product ion tendant à une sér ie d 'e f fe ts opt iques sa isissants,

e isenste in {» l igne généra le«) ; wer tov (» l 'homme aux movlesc) e t tur in (» turksib«) ont dé jà pos i t iveme nt fa i t des pas en avant dans cet te

d i rec t i on .



p le inemen t u t i l i se r les ressources e t déve lopper les qua l i t és po ten t ie l les en reg is t reuses du g ramophone , sans pa r le r

du sans-f i l e t des inst ruments des ondes éthérées. sous ce rapp or t , toutes leurs habi tude s et toute leur m enta l i té

sont à refa ire .

i l appa r t iend ra au f i lm sonore de pousse r la p ra t ique aud i t i ve de façon à lu i commun ique r un ca rac tè re au t re que

puremen t documen ta i re au moyen des en t i t és sonores , ac tue l lemen t enco re inconnues ; t ou t comme le f i lm mue t es t

cap ab le (et jusqu 'à un ce r ta in de g ré a dé jà réussi ) d ' en r ich i r les données de no t re pe r cep t io n v isue l le ,

en fa i t , i l s ' ag i t d ' ob ten i r dans le f i lm sonore la syn thèse pa r fa i t e op to -phoné t ique b ien au -de là des ex igences

momentanées du pub l i c qu i n ' es t pqs enco re revenu de son en thous iosme des p rem ie rs jou rs devan t la nouveau té

du p rocédé à lu i o f fe r t , une pa re i l l e syn thèse va en de rn ie r resso r t inév i tab leme n t abou t i r à l ' ap pa r i t ion du film

sonore abstrait e t ce t achèv emen t ne manq uera pas de se rv ir d 'ense igne men t p réc ieux p ou r tous les au t res t ypes

de f i lm , ces deux ex t rêm es: » le f i lm sonore docu men ta i re« e t »le f i lm sonore abs t ra i t « devron t a lo rs ê t re o r gan ique -

men t amp l i f iés pa r le » f i lm sonore de mon tage« — mon tage , où l ' op t ique e t l ' acous t ique ne se ron t pas t ra i t ées

en tan t aue b ranches indé penda n tes l ' une de l ' au t re , ma is réun ies dans un seu l t ou t in tég ra l , pou r a r r i ve r à ce

résu l ta t , i l f aud ra i t t ou t d ' abo rd fa i re passe r le f i lm sonore pa r une phase pu remen t expé r imen ta le , con f inée

un iqueme n t aux é lémen ts son . au t remen t d i t , l e son devra i t t ou t d ' ab o r d ê t re comp lè temen t i so lé de l ' imag e e t

deven i r momen tanémen t l ' ob iec t d ' une é tude spéc ia le , basée su r des expér iences déc is ives en tan t que son e t r ien

que son. i l est évid ent que tou te ingére nce d 'o rd re mu sica l , que l le qu 'e l le fû t , sera i t dans ce cas aussi dép lac ée

qu 'une pe in tu re anecdo t ique dans la sphère v isue l le du f i lm .

les expé r iences de l ' é tape su ivan te qu i pou r ra ien t ê t re menées pa ra l lè lemen t à la phase c i -dessus , devra ien t ê t re

d i r igées comme su i t :

1 . mise en va leur des réalités acou st iaues te l les quel le s nous sont o f fer tes par la natu re, la vo ix hum aine ou

l ' inst rument de musique.

2 . emp lo i des sons qu i , quo ique s 'odap tan t à l ' en reg is t remen t op t ique , ne son t pos p rodu i t s pa r des fac teu rs indé-

pendants; ce t te ca té go r ie de sons do i t ê t re t racé e su r les bandes du f i lm sonore , su ivan t un p lan é tab l i d ' av anc e

e t les sons ne recevron t leu r exp ress ion sonore qu 'au cou rs de la p ro jec t ion du f i lm ( le sys tème t r i -e rgon , pa r exemp le ,

les rend par des ra ies t racées para l lè lement qu i se d ist inguent l 'une de l 'aut re par leur te in te, p lus foncée ou p lus

c la i re , e t don t on do i t p réa la b lem en t s ' ass im i le r l ' a lp hab e t ; é tan t donné , cepe ndan t , que n ' impo r te que l s igne t racé

sur la bande sonore se t radui t en pro ject ion, so i t comme ton, so i t comme bru i t , mes essais, quant aux d i f férents dessins

— p ro f i l s , ca rac tè res d 'a lphabe t , empre in tes d ig i t a les , f igu res géomét r iques — que j ' ébaucha is su r ce t te bande ,

p rodu isa ien t de su rp renan ts e f fe t s acous t iques) .

3 . I q comb ina ison de ces deux p rocédés .

le po in t 1. don ne l ieu à des considé rat io ns su ivante s:

a ) po in t n ' es t beso in que le f i lm pq r lan t con t ienne une su ite in in te r rom pue de sons , on ob t ien d ra un e f fe t aco u -

s t ique deux fo is p lus g rand , en ne le p rodu isan t que pq r b r ibes va r iées , p lus longues ou p lus b rèves , commençan t

et f in issant , sans que r ien l 'annonce.

b ) t ou t comme en op t ique , un co rps peu t ê t re ape rçu sous ses aspec ts d i f f é ren ts — vu d 'en hau t , d ' en bas , de f ron t ,

de p ro f i l , en tou te sa longeur ou en raccourc i —, les mêmes poss ib i l i t és do iven t subs is te r dans la sphère sonore :

i l do i t y avo i r p lus ieu rs ang les sonores , t ou t comme i l y a p lus ieu rs ang les v isue ls (de d i f f é ren tes comb ina isons

g radué es de mus iaue , de pa r o le ou de b ru i t se ron t au tan t de moyens de p rod u i re de pa re i l s e f fe t s ) , en ou t re ,

p lusieurs procédés nous sont o f ferts pour des pr ises acoust iques: le mouvement lent ( le son qui se meurt pet i t à pet i t )

ou en accé lé ra t ion (con t rac t ion du son ] , l ' é t i remen t , l ' a l t é ra t ion , la dup l i ca t ion e t t ous les au t res moyens , p rop res au

mon ta ge sonore , à la s imu l tané i té v isue lle do i t co r r espo ndre la s imu l tané i té sonore , au t reme n t d i t , on ne do i t pas

hés i te r à amp l i f ie r le f lo t acous t ique , vo i r ce lu i des pa ro les , en y add i t ionnan t s imu l tanémen t d i f f é ren ts mo t i f s sonores ,

en in te rca lan t ces de rn ie rs avec d 'au t res en t i t és sonores , en les fa isan t peu à peu s 'é te ind re ou b ien se dé tend re ,

ou se con t rac te r , pu is rep rendre la l i gne qu 'on ovq i t su iv ie tou t d ' abo rd , e t c .

l ' a l t e rnance accé lé rée ou ra len t ie de sons no rmaux donne l ieu à une ne t te té d 'exp ress ion ex t rao rd ina i re aux tons e t

tonal i tés respect i fs, dans les sonori tés des octaves du haut e t du bas.

les résu l ta t s ob tenus de ce t te façon peuven t éga lemen t donner l i eu à d 'au t res comb ina isons enco re e t nous o f f ren t

des possib i l i tés, i l l imi tées pour la comédie,

en ce qu i conce rne le po in t 2 :

a ) le déve loppemen t comp le t des facu l tés c réa t i ves du f i lm pa r lan t ne sau ra i t t ou te fo is ê t re a t te in t sans qu 'on se

r e n d e a u p r é a l a b l e p a r f a i t e m e n t m a î t r e d e l ' a l p h a b e t

inscr ip ţ i i du son ( r e la t i vemen t aux d ive r s

systèmes du son f i lmé)

ou, en d 'aut res mots, avant que nous ne puissions inscr i re sur lo bande sonore des sér ies de sons, out res que les sons

que nous enten don s en réal i té , une fo is ce degr é at te in t , le com pos i teur du f i lm sonore sera en état de créer une

mus ique cons t i t uée des sonor i t és iomq is enco re en tendues don t on ne pouva i t soupçonner l ' ex is tence même, e t t ou t

c e l a à l ' a i d e s i m p l e m e n t d ' a n n o t a t i o n o p t o - p h o n é t i q u e ;

b ) le p rem ie r f i lm vé r i t qb lemen t pa r lan t se ra fa i t pq r l ' a r t i s te qu i , d ' une fqçon ou de l ' au t re , a r r i ve ra à découvr i r

des fo rmes acous t iques app rop r iées aux d i f f é ren ts ob je t s ou événemen ts p r i s en pa r t i cu l ie r ou dans leu r encha înemen t ;

c ) une découver te de ce t te so r te nous me t t ra en é ta t de p rodu i re des ske tches acous t iques d 'événemen ts ou de

choses ;

d ) ce la nous donnera éga lemen t le moyen de réa l i se r des ensemb les acous t iques (qccen tua t ion , ma is non d i f f é ren -

cia t ion du son).

e -

e -

f

t -

e -

ê -

e -

e -

6-

e »

e -

c -

e -

e -

e -

e -

t -



l a p ro jec t ion

le rec tang le de l ' éc ran de to i le ou de mé ta l de nos c inémas n 'es t pas , à tou t p rend re , au t re chose que la pe in tu re de

cheva le t mécan isée , nos idées su r l ' espace ou su r la co r ré la t io n de l ' espace e t de la lum iè re res ten t enco re b ien

p r im i t i ves , e l les se rédu isen t à un phéno mèn e un ive rse l lemen t co nnu : des rayons de lum iè re péné t ran t dans une

p ièce pa r l ' ouve r tu re p ra t iqu ée dans un de ses murs .

néanmo ins , i l nous se ra i t f ac i le d 'en r ich i r nos obse rva t ions spa t ia les en p ro je tan t la lum iè re à t rave rs une su i te de

plusieurs écrans, en part ie t ransparents, te ls que f i le ts, gr i l lages, e tc. (comme, par exemple, dans la sér ie de mes

expér ienc es pou r le »marcha nd de be r l in« , rep résen té sur la scène du théâ t re p isc a to r , en 1929) . on peu t f ac i lemen t

s ' imag ine r qu 'à la p lace de l ' éc ran un ique à su r face p la te , appara î t ron t b ien tô t un ou p lus ieu rs des écrans de

d i f f é ren tes d imens ions , de fo rme sphér îque ou con ique , leu rs pa r t ies démon tab les e t b ien coo rdonnées en leu rs

mouvemen ts (sans ou avec déc oupu res) ; g r âce au chan geme n t de leu rs pos i t ions respec ti ves , on pou r ra i t a r r i ve r

à de d ive rs i t és innombra b les de m o t i f s , ne se ra i t -ce que pa r le p rocéd é que j ' ava is re com man dé po ur les f i lms mue ts

— soi t de soumet t re s imultanément tous les murs du théâtre de c inéma au feu-cro isé des f i lms: le »simultankino«.

des résu l ta t s tou t -à - fa i t remarquab les peuven t auss i ê t re ob tenus pa r l ' ac t ion s imu l tanée de p lus ieu rs p ro jec teu rs

lum ineux su r des subs tances gazeuses , t e l les que fumée ou vapeur , ou enco re pa r des images fo rmées à l ' end ro i t

de l ' i n te rsec t ion des cônes lum ineux de d i f f é ren tes fo rmes, en f in , auss i b ien la morphose lum ineuse abs t ra i t e q ue

la fo rme ob jec t i ve du f i lm - repo r tage gagnera ien t beaucoup tous les deux , s i la p ro jec t ion p las t ique se déve loppa i t

en ce l le de la pho tog raph ie s té réoscop ique ( l ' image à f i xe r , ence rc lée pa r un sys tème synch ron isé d 'ob jec t i f s pho to -

g raph iques e t le résu l ta t rep rodu i t ensu i te pa r un p rocédé de p ro jec t ion s im i la i re ) .

le f i lm sonore e t ses poss ib i l i t és acous t iques , enco re inexp lo rées , von t sû remen t nous condu i re aux découver tes sensa -

t ionel les dans cet te sphère et dans toutes les autres.

les buis de la product ion des f i lms

l ' adap ta t ion au t rava i l c réa t i f du f i lm , de ses t ro is é lémen ts p r inc ipaux : — lum iè re , mouvemen t , son — dépend en

fa i t , de la co l labo ra t ion d 'un g rand nombre de savan ts e t de techn ic iens , t e ls que :

l e p h o t o g r a p h e * .

le physic ien et le ch imiste.

l ' a rch i tec te , l ' opé ra teu r e t le p ro jec t ionn is te .

le met teur en scène et l 'auteur.

ce t rava i l c réa t i f dépen d éga leme n t des moyens techn iques d 'en reg is t rem en t , de l ' ou t i l l ag e op t ique , du deg ré de

sens ib i l i t é du m i l ieu récep t i f à la lum iè re , de l ' usage des rayons u l t ra -v io le t s e t in f ra - rouges , de la super -sens i t i sa t ion

( tou t comme nos yeux peuven t s ' accou tumer à vo i r dans la nu i t , a ins i , dans l ' aven i r , nous devons nous a t tend re aux

caméra s réag issan t même dans des cond i t ions de g rande s v it esses dans la nu i t ) , cec i es t cond i t ionné pa r :

le f i lm en couleur

le f i lm p las t ique

le f i lm sonore

e t pa r les p rob lèmes de :

la p ro jec t ion en t ro is d imens ions : éc rans se succédan t dans l ' espace , ré f lec teu rs adap tés à la fumée e t à la vapeur ,

éc rans sphér iques , doub les , mu l t ip les , supe rpos i t ion au tomat ique ; dess ins an imés . . .

auss i b ien que dans le p rob lème de :

l ' acous t ique e t

du mon tage rep résen tan t la syn thèse de tou tes les pa r t ies in tég ran tes du f i lm .

1928—1930.

* ¡1 ne fa i t po in t de d ou te que dans un av en i r p roc ha in s e ron t tax és d ' i gn o ra n ts non s eu lemen t les i l l e t t rés , m a is éga le men t c eux qu i ne

s au ron t pas c ommen t app roc h e r le c amé ra , c e po in t pos é , i l fau t néanmo ins rec onna î t re que nu l le pa r t j u s qu 'à nos ¡ou rs , on n 'a p roc édé

enc o r e à la d i f fus ion e t au dév e lopp eme n t des é tudes s y s téma t iques de la pho tog raph ie , a ins i , l o rs qu 'on l ' anné e 1928, e m in is t re de

l ' i n s t ruc t ion pub l iqu e de prus s e v ou lu t - i l pa r dec r e t o f f i c ie l i n t rodu i re l ' en s e ignem en t de la pho tog r aph ie dans les éc o les , i l s e t rouv a

dans l ' im pos s ib i l i t é — e t c e la ma lg r é le renommé »es p r i t rass is« ge rm an iq ue — d ' ind iqu e r le s d i rec t i v e s don t i l fau d ra i t se gu id e r dans

c es é tudes , c epe ndan t , le p rog r amm e s omma i re d 'é tud es e t de rec he rc hes ex pé r im en ta le s en pho tog r aph ie pou r ra i t ê t re fac i l em en t «é tab l i

s u r l e s l i gnes géné ra les c omme s u i t :

1 . l a f i x a t ion de la lum iè re av ec ou sans c amé ra (pho tog r aph ie , pho to g ram me, ray on s x e t l a pho tog r aph ie de nu i t ) .

2 . l a rep r oduc t ion de fa i t s :

a ) p h o t o g r a p h i e d ' a m a t e u r ;

b ) p h o t o g r a p h i e s c i e n t i f i q u e ( t e c h n iq u e ) : m i c r o - p h o t o g r a p h i e , a g r a n d i s s e m e n t .

c ) d o c u m e n t a t i o n .

3 . f i x a t i o n d u m o u v e m e n t : i n s t a n t a n é ( r e p o r t a g e ) .

4 . e tudes des réac t ions d iv e rs es méc an ique s , op t ique s , c h im iques , te l l e s que : dé fo rma t ion tou t à la fo i s de l ' i n s t rum en t op t iq ue e t du m i l i eu

réc ep t i f ( fus ion de l ' ému ls ion ) , re lâc hemen t , p r i s e faus s e , e tc .

5 . s imu l tané i té .



no tes supp lémen ta i res su r les de rn ie rs acheminemen ts du f i lm sonore e t co lo ré

parmi les idées et problèmes que ¡ 'avais examinés dans mes art ic les précédents, p lusieurs ont reçu actuel lement leur

so lu t ion e t leu r qpp l i cq t ion p ra t ique .

» l ' i nsc r ip t ion sy n thé t ique du son« Ihumphr ies — ang le te r re , p fenn ing e r — su isse, e t les russes avram ov, ¡anovsky ,

wo yno v , scho lpo ) appa r t ien t év idemm ent aux réa l isa t ions les p lus impor tan tes dans ce dom a ine , en fa i t d ' a r t i f i ces

du son , d ' au t res sugges t ions enco re on t t rouvé leu r réa l i sa t ion dans les f i lms amér ica ins , pa r ha ro ld l l oyd e t wa l t

d issnev qu i , pou r m ieux sou l igne r les e f fe t s comiques , on t eu recou rs à l ' accé lé ra t ion de la pa ro le e t au renve rsemen t

successif des sons.

le p rocédé t rès réuss i de p r i ses pho tog raph iques dqns un m i l ieu d 'obscu r i t é to to le , à l ' a ide des rayons in f ra - rouges ,

es t éga lemen t une conquê te cons idé rab le .

en ang le te r re e t en a l lemagne , on a é labo ré un nouveau sys tème d 'ob iec t i f adap té aux p r i ses panoramiques ,

perm et tqn t l ' inscr ip t io n f idè le de tout l 'ensem ble du tab lea u ( jusqu 'à ses déta i ls les p lus menus) d 'u ne pers pect iv e

donné e , ces nouv eaux p roc édés pho tog raph ique s on t t rouvé une la rge app l i c a t ion dans le dom a ine des reche rches

scient i f iques et h istor iques dqns l 'ar t .

de nouveaux ho r izons s ' ouvren t devan t le f i lm de cou leu r , g râce à la s imp l i f i ca t ion du p rocédé cop ian t achevé dans

gaz -pa rco lo r . le »système« techn ic o lo r nous do te d 'une m erve i l l euse con t inu i té de p r i se des f i lms co lo rés e t les

récen tes expé r iences su r le f i lm - lum iè re p las t ique nous la issen t éga lemen t espé re r des déve loppemen ts in té ressan ts

dans ce doma ine .

tous ces p rog rès techn iques , dé jà ob tenus ou à ob ten i r , nous d ic ten t le devo i r impér ieux de rev ise r m inu t ieusemen t

les p rob lèmes de la co r ré la t ion des f i lms mue t , sono re e t co lo ré .

e -

c -

e -

•Jr*

arr ière, vers le f i lm muet?

le déve loppemen t du f i lm pa r lan t a ma lheu reusemen t con f i rmé les p rophé t ies les p lus pess im is tes des dé fenseurs

du f i lm muet , un abîm e pro fon d sépar e les stan dard s art is t iques des deu x f i lms, e t i l ne fa i t p lus de do ute q ue

le bqs n iveau du tab leau sonore con t inue à s ' aba isse r tou jou rs davan tage (g râce , peu t -ê t re , à sa commerc ia l i sa t ion

toujo urs cro issa nte: su ite des f ra is con sidé rable s exigés par le f i lm sonore). les essais tentés par un we rth of f

(»en thous iasme«) n 'on t jama is pu ê t re éga lés , n i non p lus recevo i r leu r consécra t ion dans la p ra t ique cou ran te de la

p roduc t ion des f i lms .

en rega rd de ces fa i t s , p lus ieu rs en v iend ra ien t à la conc lus ion su ivan te : »a r r iè re , ve rs le p r inc ipe du mon tage

du f i lm muet «

en dép i t de ce t te thèse , t rès répandue , e l le n 'a pas reçu d 'app l i ca t ion en fa i t , ca r , pou r le f i lm sonore , i l n ' y pas

de re tou r poss ib le aux mé thodes de la p roduc t ion mue t te .

le f i lm sonore a une technique b ien à so i

la facu l té récep t i ve de l ' o re i l l e huma ine es t de beaucoup mo ins v ive que ce l le de l ' oe i l , e t ce t te po r t i cu la r i t é phys io -

log iqu e su f f i ra i t à e l le seu le , à imposer une techn ique d i f f é ren te à l 'usage du f i lm sonore , ce t te techn ique es t

su r tou t in té ressan te du po in t de vue des nouveaux p r inc ipes qu 'e l le in t rodu i t dons le f i lm , p r inc ipes don t l ' app l i ca t ion

e t le déve loppemen t pou r ra ien t é leve r le f i lm pa r lan t b ien au -dessus des me i l leu res réa l i sa t ions de son p récu rseu r

muet .

le ca rac tè re p rédominan t du mon tage mue t es t la su i te rap ide des p r i ses quss i cou r tes que poss ib les , t and is que

l ' opé ra teu r du f i lm sonore es t ob l ig é de fa i re des pr i ses beauc oup p lus longues , s i, pa r exem p le , une te l le ou te l le

scène donnée ex ige une d iza ine de p r i ses pou r le tab leau mue t , i l se ra imposs ib le d 'en fa i re p lus que deux pou r

10 même scène ada p tée au f i lm s onore .

c ' es t là la p r inc ipa le cause de la mono ton ie insuppor tab le de la p lupa r t des »pa r lan ts« e t , cependan t , on ne vo i t

pas la ra ison pou rquo i le ry thme ra len t i des p r i ses imp l ique ra i t nécessa i remen t ce t te mono ton ie de l ' image .

c a m é r a m o b i l e

que lques rég isseu rs on t adop t é , ins t inc t i vemen t une mé thode p lus e f f i cace , i ls p rocède n t à ces deux p r i ses ind is -

pensab les , en emp loy an t un caméra mo b i le , pou r b ien nous ass im i le r le p r inc ipe qu ' i l s on t odo p té , imag inons le

caméra mon té su r une g rue , mob i le à vo lon té dans tous les sens : su r une l igne d i rec te , ou b ien c i rcu la i remen t , ou

ve r t i ca lem en t , ou en f in , en comb ina is on de tous ces types de mo uveme n t , une fo is un te l coméra en ma ins , i l se ra

poss ib le de p rocéder à une p r i se in in te r rompue de n ' impor te que l le scène , su r n ' impor te que l p lan , sous des ang les

di f férents, sous des points de vue les p lus var iés.

¡e pou r ra is c i t e r i c i beaucoup d 'au t res p rocédés à l ' appu i de ma thèse , no tamment ce l le que la mono ton ie du co lo r i

des tab leaux ne peut pas êt re mise exclusivement sur le compte de la lenteur inévi tab le des pr ises du f i lm sonore

e t que , d ' q i l l eu rs , ce t te mono ton ie op t ique pou r ra i t e t devra i t ê t re an imée , ne se ra i t -ce que pa r des » in te rmezzos«

du f i lm sonore.

11 se ra i t éga leme n t poss ib le de dép lac e r l ' ob je t même à ph o tog raph ie r au l ieu de dép la ce r le cam éra (scène tou r -

nan te , conv oye ur , e tc . ) . l e dép la cem en t s imu l tané de l' ob je t e t du cam éra se ra i t éga lem en t réa l i sab le , à l ' a ide

• x

c

© -

V

V



*

du réglage de leurs mouvements dans la même d irect ion et du même rythme, ou b ien dans le sens contra ire , à une

a l lu re d i f f é ren te .

de cet te façon, on aura i t devant so i une grande r ichesse de procédés les p lus var iés (et comme point de départ

pour les pr ises-balançoires, pas de géants, bateaux, avions, e tc. : autant de moyens d 'enr ich ir les ef fe ts v isuels),

on pourra i t aussi t i rer part i de p lusieurs d isposi t i fs e t inst ruments d 'opt ique, en les adaptant au service de la cause.

l ' ob jec t i f »é las t ique«

j 'a i tout part icu l ièrement en vue le procédé de d i f férent ia t ion des obiets représentés sur la scène et le c lassement

su ivan t leu r impo r tance respec t i ve , au moyen d 'une éche l le g ra dué e pou r la p réc is ion pho tog ra ph iq ue , ce d ispo -

si t i f approchera i t jusqu 'à une certa ine mesure à l 'opt ique de l 'oe i l humain en ce qu ' i l fa i t net tement ressort i r l 'ob jet

mom enta ném ent f ixé par l 'oe i l , tout en la issant l 'arr ièr e-p lan et les déta i ls , quelqu e peu vo i lés, i l est permis d 'or es

e t dé jà de p révo i r que , dans un aven i r p rocha in , l ' opé ra teu r au caméra va avo i r à sa d ispos i t ion un g rand nombre

de p rocédés pho tog ra ph iqu es . les compé tenc es d 'au jou rd 'hu i , ne pa r len t -e l les dé jà de » l ' ob jec t i f é las t ique« qu i

se ra i t capab le de va r ie r au tomat iquemen t les deg rés de la dé f in i t ion v isue l le pa r le mouvemen t escompté d 'avance

du caméra — son rapp rochemen t , son recu l , son eng lobemen t de l ' ob je t ; t e l qu ' i l so i t : l ' ensemb le de lo scène ou

un déta i l .

j e do is a jou te r que le ry thme ra len t i des f i lms sonores m 'appara î t , du po in t de vue phys io log ique , p lus app rop r ié

à notre vue, car i l ne fa t i gu e pas auta nt les yeu x, que le mo nta ge m écan ique du f i lm muet , le ne veux pas d ire

par ce la que le »mo ntag e méc aniqu e« ne iou era à l 'aven ir aucu n rô le . non. certes mais son rô le cessera d 'ê t re

la base , pou r ne deven i r qu 'un moyen en t re d 'au t res mé thodes .

-•9

-

9

r-®

l e f i lm de cou leu r e t le mon tage au ra len t i

les mêmes considé rat ion s ont encor e p lus de force en ce qui reg ard e le f i lm de couleur, s i le rythm e du f i lm muet

se ra pp ort e à ce lu i du f ilm sonore c omm e 10 à 2, la prop ort ion d u mon tage muet à ce lu i du f i lm de coule ur est

de 10 à 1. aut re me nt d i t , le f i lm de coule ur de ma nde un rythm e encore p lus lent que ce lu i du f i lm sonore p ro je té

en b lanc et en noir , en outre , la v i tesse des pr ises sépar ées devr a êt re éga lem ent réd ui te , car la pr écip i ta t io n

du mouvement est cause d 'un surcroî t de gêne visuel le et du t remblotement p lus accentué dans le f i lm de couleur

que dans la p ro jec t ion »b lanc-no i r« .

l 'axe v isuel

on peu t a f f i rmer à p r io r i que ce nouve l é lémen t de mon tage — la cou leu r — va fa i re su rg i r devan t l ' opé ra teu r

des problèmes inat tendus, car jusqu 'à présent , nous n 'avions que fort peu à fa i re ovec les proprié tés k inét iques du

fac teu r cou leu r , sous son aspec t p lus ou mo ins v ivemen t p ron oncé , t and is que le mon tage dyna miqu e , en tons

b lanc e t no i r , ne demanda i t que lq dé te rm ina t ion exac te du ry thme e t l ' ha rmon ie dans l ' a l t e rnance des te in tes

»b lanc-g r is -no i r« , le mon tage de cou leu r va c rée r aux d i rec teu rs du f i lm des responsab i l i t és beaucoup p lus g raves ,

à pa r t la c i rcons tance de fa i t s que lq cou leu r en e l le -même cons t i t ue un fac teu r émot ionne l , commun iquan t un éc la t

tou t pa r t i cu l ie r à chaque scène p r i se séparémen t , i l f aud ra i t do rénavan t rehausse r la va leu r psycho-phys ique du f i lm ,

quant à sa base, par l ' in t roduct ion d 'un axe v isuel b ien déf in i qu i réunira i t les part ies éparses du f i lm de couleur

futur, en d 'au t res termes: i l sera i t nécessaire d 'a rr iv er à une gam me de nuances d isposé e se lon un p lan iud ic ieux

et formant un tout harmonieux de ces tons — rouge, jaune, b leu, rose, e tc. séparés.

les résu l ta t s p ra t iques de l ' qdap ta t ion de ce sys tème von t , dans un aven i r p rocha in , nous démon t re r , s i nous devons

adhére r à ce p r inc ipe de base , découver t pa r les impress ionn is tes , ou b ien nous faud ra - t - i l abandonner ce t te théo r ie

ap rès que lques expér ience s supp lémen ta i res , i l se ra i t t ou te fo is vé r i t ab leme n t désas t reux , s ' il f a l la i t reche rche r l ' a xe

visuel du f i lm de couleur dans cet te »salade de nuances de musée« ( les endui ts d 'un ¡aune brunâtre de la v ie i l le

école ), car c 'est là le da ng er : de céde r à la ten tat io n (or ig ina le ou inspirée), de noye r toutes les couleurs respect ives

dans un b rou i l l a rd inco lo re , s ' é tendan t comme un vo i le su r t ou t le t ab leau* .

avec l ' avènem en t du f i lm de cou leu r le rô le de la superpo s i t ion dev ien t bea uco up p lus impor ta n t , même en passan t

sous s i lence les aspects techniques de la superposi t ion (¡ 'y revenais constamment dans mes peintures), nous pouvons

cons ta te r que ce p rocédé nous o f f re la fac i l i t é d 'opé re r la t rans i t ion , à la douce , d ' un moment scén ique à un qu t re ,

sans choc v isuel , en fa isant dégr ad er peu à peu, te l le ou te l le va leur de la cou leur, on ab ou t i ra à la réa l isat io n

de n ' impor te que l schéma.

f i lms de couleur, abst ra i ts, e t f i lms de sports d 'h iver

i l est certa in que la sensib i l i té responsive de nos facul tés psycho-physiques quant à l 'act ion de la couleur (même

sans toucher à la st ructure thémat ique du f i lm) représente un des t ra i ts é lémenta ires de l 'organisme humain.

l e p r inc ipe de l ' a x e v i s ue l a dé jà é té app l iqué av ec g rand s uc c ès (p robab lemen t } , au moy en d 'un f i l t re ou de que lque au t re d is pos i t i f

op t ique ) aux f i lms »b lanc e t no i r« , te l s que » ¡eanne d 'a rc « e t »v amp i re« —• les me i l l eu rs f i lms au po i n t de v ue p ho to g rap h ie que j ' eus s e

jama is v us . dans » la pe t i te l i l y « , c av a lc an ty eu t rec ou rs à la rude to i l e de l ' é c ran c omme ax e v i s ue l .



par con séquen t, ¡1 est permis de prév oi r l 'us age de p lus en p lus répa ndu dans le f i lm de cou leur, de la cou leur pure

(dans le sens que lu i a t tr ibuent les peintres modernes, c 'est-à-d i re dans le sens abstra i t ) .

c 'est en effe t une grande erreur que de considérer lo reproduct ion du co lor i nature comme le but f ina l du f i lm

de couleur, cette f in ne saura i t ¡amais être atte in te pa r aucun des systèmes existants et à veni r , ne sera i t-ce qu 'à

cause de l ' ineff icaci té des agents transmetteurs de la couleur, te ls que f i l t res, émuls ions, e tc. e t de tout son appare i l

techn ique en gén éra l , tous ces procéd és mo di f ient tou jours d 'un e certa ine faç on et à un certa in point les te in tes

e t nuances de l 'ob je t à rep rodu i re , l a me i l l eu re man iè re d 'app roc her l a pho tog ra ph ie de cou leu r , comme, d 'a i l l eu rs ,

ce l le du b lanc-noi r , sera i t de considérer cette tâche comme essent ie l lement l iée à l ' in terprétat ion de la nature,

une fo is qu 'on est arr ivé à b ien com pren dre cette vér i té , c 'est la . nature e l le-mêm e qu i se charg era i t de nous me ttre

sur lo vo ie pou r trouver les moyens les p lus app rop r iés à lo créct ion or t is t ique . i l s 'qg i t de b ien se pénétrer de ce

pr incipe, s i nous voulons échapper sa ins et saufs à ce déluge de tab leaux de couleur, qu i menace de nous sub-

merger.

¡e présume que les beau x f i lms de couleu r da ns les années à ve ni r seront sûreme nt ceux or ientés sur le b lanc — une

gamme de nuances de b lanc su r l e b lanc , des sk i s . . . spo rts d 'h i ve r . . . ou b ien un f i lm de cou leu r se déve loppa n t

dans un in tér ieur m odern isé écla tant, vo ic i des su jets cap able s de nous or ienter vers des hor izons nouveaux et de

nous révéler des effets visuels

nouveaux

auxq uels nous ne pouv ions même pas rêver.

c 'est une grande erreur de cro i re que la v ie de nos jours est incapable de créer une gamme de souleurs effect ives.

london, 1935.

I . moho ly -nagy :

p o u l e t r e s t e p o u l e t

scénario d'après le sketch de »auguste

b o i t e «

de kurt schwitters

un réseau de l ignes parcourt dans tous les sens l 'écran,

p lusieurs oeufs rou lent sur un p lan incl iné — vers le

spectateur —, les premiers sont t rès grands, les su ivants

devienn ent très pet i ts , quelque s oeufs sautent en l 'a i r ,

un main attra ppe les oeufs sautant en l'a i r , un homm e

— masqué — ¡ongle avec les oeufs,

l 'homme prend les oeufs de l 'a i r , les re ie t te , i ls d ispara is-

sent. tou jours p lus d 'oe ufs et d 'un mouvem ent tou jours

plus rapide.

l 'homme ne peut p lus se sauver du déluge des oeufs qui

pleut sur lui .

l 'homme s 'enfu i t .

les oeufs rou lent de nouv eou comm e aup ara va nt sur le

p lan incl iné, les oeufs appa ra issen t d ' ab or d pet i ts , pu is

grandissent. quelques-uns sautent en l 'a i r , re tom bent,

pour sauter de nouve au, quelques-uns se cassent,

le p lan Incl iné se transfo rme en pente d 'un to i t , sur laque l le

les oeufs rou lent e t sautent.

un autre oeuf. i l saute haut dans l 'espace et tombe

avec un écla i r lumineux devant la façade de la maison

dans la rue.

en bas dans la rue l 'oeuf fa i t encore quelques sauts,

une quqnt i té d 'oeufs se jo ignent à lu i , quelques-uns se

cqssent, mqis la p lupart cont inue à rouler en sautant,

une rue très animée de promeneurs,

entre les ¡ambes en marche rapide, les oeufs rou lent e t

saute nt, les ¡ambes des gens se me uven t vi te, mais les

oeufs vont encore p lus v i te . les ¡ambes des gens

restent en retar d, d ispara issent de l 'écran. les oeufs

roulent entre les roues des vo i tures des autos, des tram-

ways et, t raversant les ra i ls , i ls sautent au-dessus des

r igo les de l 'eau:

de peti ts jets d'e au et les oeu fs saute nt en l 'air, leur

b lancheur br i l le sur le fond sombre,

maintenant un homme se promène dans la rue, i l marche

dans l a d i rec t i on con t ra i re au mouvement des oeu fs ,

(s i les oeufs ont rou lé de dro i te à gauche, l 'homme va

ma in tenan t de gauche à d ro i te . pou r démo n t re r que

les oeufs changent maintenant de sens et qu ' i ls su ivent

l 'homme, quelques oeufs commencent, eux aussi , à sauter

dans la d i rect ion contra i re .)

beaucoup d 'oeu fs rou len t en su i van t l ' homme: pe t i ts e t

grands, i l y en a partout dans la rue.

magas ins de vo i tures d 'enf ants. les oeufs sautent à

travers par les portes ouvertes des magasins.

les oeufs sautent dans les vo i tures d 'enfants.

d ix femmes, l 'une après l 'autre, poussent les vo i turettes

dans la rue par les portes d 'un magasin.

de nouveau des promeneurs, des oeufs rou lant entre

leurs ¡ambes.

en ava nt, un homm e court , i l con tour ne le co in,

d ix é lèves d 'une pension de jeunes f i l les, les oeufs entre

leurs jambes.

au co in les oeufs sautent avec inquiétude: i ls ont perdu

la trace de l 'homme , un oeu f qu i t te la mul t i tude et cont i -

nue à rouler , enf in i l v ient à la porte d 'u ne m aison,

la porte de la maison se ferme doucement derr ière lu i .

la loge du conc ierge . le v isage ahur i de la grosse

conc ierge, la bouc he bée de stupeur,

la porte de la maison s 'ouvre de nouveau — très douce-

ment —, une ¡eune femme — cla i re et f ra îche — sort

par la porte , e l le re ie t te ( rythmiquem ent) les coqui l les

d 'oeufs de son vêtement.

la grosse concierge court après la ¡eune femme et lu i

passe une énorme boute i l le de la i t pour les nour issons.

la ¡eune f i l le avec un sour i re i ron ique et supér ieur re fuse

Jr*

© f *

• f ®

©•H

9

Jr*

© f *

i u

4 - ®

arr-

-9

-9

S

9

. »

m



>

l a boute i l le , e l le va au ca fé .

de cour tes images mont ran t l ' in te r ieur du ca fé : le garçon

ba lan ça nt un amas de ¡ournaux,- les chiens en -dessous

des tables.

la ¡eune f i l le entre dans le ¡ardin en face du café,

e l le s 'ass ied , je t te un coup d 'oe i l a t ten t i f au tour d 'e l le ,

l 'express ion de son v isage est joyeuse,

au deh ors , des passants pressés, ou nonch alan ts ,

la jeune f i l le regarde sa tasse.

el le por te la tasse à sa bouche, le contenu en est du

cacao -c rème . ( la c rème gra nd p lan . ]

de b lanches f leurs menues — myr thes — se fo rment en

c o u r o n n e .

la tête de la jeune f i l le en voi le de noces et avec la

c o u r o n n e .

un moment après , un homme masqué,

la jeune f i l le bondit de sa chaise,

en ce moment , d ix hommes avec le même masque passent

en dehors , neuf d 'ent re eux ne sont pas assez nets ,

la jeune f i l le bondit de sa chaise.

se met à cour i r e t r egarde les hommes sans fa i re a t ten-

t ion à l ' en tourage.

e l le rev ien t en hés i tan t , r egarde d 'une man ière préoc -

cupée autour d 'e l le , s 'ass ied ,

e l le resaute de nouveau.

e l le cour t v i te que lques pas , pu is p lus len tement , d 'un a i r

pens if .

e l le re tourne len tement .

en rou te, el le se dé c id e et cou r t entre les rang s des tab les,

le garçon se met à suivre la ¡eune f i l le avec une quant i té

immense de vaissel le et de tasses, cr iant et , malgré son

f a r d e a u , g e s t i c u l a n t s a u v a g e me n t .

l 'homme des ¡ournaux lève ses yeux de la masse de

journaux , i l r egarde fu r ieusement la ¡eune f i l le qu i

d ispara î t .

le garçon avec les tasses heur te la tab le de l ' homme,

les ¡ournaux tombent sur l ' homme; qu i d ispara î t com-

p lè tement sous leur ava lanche.

le garçon t rébuche sur l ' homme qu i d ispara î t complè te-

ment . sous leur ava lanc he le ga rçon t rébu che, ma is i l

tâche de garder son équi l ibré, Iq vaissel le, les tasses —

tout ¡ongle, mais pas une goutte de café des tasses ne

se répand.

les oeufs broui l lés sautent dans le verre.

la ¡eune f i l le es t debout en dehors , e l le regarde à dro i te

e t à gauche.

la ¡eune f i l le se dir ige vers la gauche où dix hommes

marchent dans la rue .

la ¡eune f i l le cour t après les hommes.

hors d 'ha le ine e l le s 'approche e t s 'a r rê te tou t de su i te

pour po uvo i r les dépasser len tement —

mais

les hommes v iennent de parven i r au co in de la rue .

c inq d 'en t re eux vont à gauche, c inq à dro i te ,

la ¡eune f i l le auss i ar r ive de même au coin de la rue.

e l le s ' y a r rê te tou te désespérée e t hés i tan te , où do i t -e l le

a l l e r ?

e l le se déc ide pour le g roupe de c inq à dro i te qu 'e l le

suit . à mo it ié de la rout e el le s 'ar rê te, hés itant et

d é l i b é r a n t .

e l le re tourne en courant après le g roupe de gauche,

en rou te , e l le es t surpr ise par de nouveaux doutes , e l le

se met à cour i r ex t rêmement v i te vers le g roupe de

dro i te .

les c inq hommes morchent plus v i te dans la rue.

la ¡eune f i l le s 'approche de nouveau hors d 'ha le ine ,

s 'ar rê te net pou r les dépa sser len teme nt

mais

les c inq hommes sont ar r ivés à un autre coin, t rois tour-

nent à d ro i te , deux à gauche.

la jeune f i l le a auss i at teint le coin, s 'ar rête, réf léchit

e t se déc ide pour le co té dro i t .

à mo i l ié de rou te , e l le re tourne à gauche,

hés i ta t ion , a r rê t , e l le tourne à dro i te ,

e l le cour t ex t rêmement v i te après le g roupe de dro i te .

t rois hommes marchent dans la rue.

la bouche ouver te , resp i ran t pén ib lement e t sans chapeau,

les cheveux défr isés, la jeune f i l le les sui t en courant .

s 'é tan t approchée, e l le s 'a r rê te b rusquement , b rosse ses

cheveux en ar r iè re , met son chapeau sur sa tê te , veut

dépasser les hommes — quand

les t ro is hommes sont a r r ivés de nouveau au co in , deux

vont à gauche, un à dro i te .

la jeune f i l le ar r ive au coin et , sans s 'ar rêter pour penser ,

e l le tourne mécan iquement à d ro i te ,

mais les hommes sont de nouveau arr ivés au coin,

la ¡eune f i l le s 'approche d 'eux .

les hommes se séparent : l ' un à d ro i te , l ' au t re à gauche.

dans une f rac t ion de seconde, le masque de l ' homme

qui vq à dro i te , appara î t .

la ¡eune f i l le fa t iguée ar r ive au co in .

dans sa s tupeur , e l le cour t que lques pas à dro i te .

tout à coup, la ¡eune f i l le s 'ar rête, se retourne pour voir

l ' homme qu i a p r is Iq gquche.

mqis ce lu i - c i a dé jà d isparu .

a lo rs la jeune f i l le se re tourne de nouveau à dro i te ,

lo in en avant dans la rue , l ' homme es t en t ra in d 'en t re r

dans une maison.

la jeune f i l le se met à cour ir après lu i .

complè tement hors d 'ha le ine , la ¡eune f i l le s 'a r rê te

de van t la po r te qui es t imme nse, la jeune f i l le est t rès

pet i te devant e l le .

en ar r iè re , i l y a encore beaucoup d 'au t res voûtes qu i

dépr iment la jeune f i l le comme un cauchemar ,

la ¡eune f i l le fat iguée s 'essuie le f ront ,

la ¡eune f i l le monte l 'escal ier , à mi- route une servante

lavant les marches v ide son sceau e t le dé luge d 'eau

chasse la ¡eune f i l le en bas.

la ¡eune f i l le lut te en vain contre le f lot de l 'eau,

une main féminin e t i re la c loch e de la por t e. (cet te

scène est répétée plus ieurs fois . )

chaque fois que la ¡eune f i l le est chassée de la por te

de la maison, el le a ses vêtements de plus en plus

e n d o mma g é s .

d 'abord c 'es t le chapequ qu i mqnque, ensu i te e l le appa-

raî t sans manteau.

en f in , on lu i a r rache son sac à main dans une por te ,

d 'un seu l mouvement le sac s 'ouv re : de la monna ie e t

des no tes tomb ent à l ' in té r ieur , la por te se fe rme v i te ,

l ' a rgent es t perdu.

la ¡eune f i l le tape sans succès avec les deux poings sur

la por te . fa t ig uée e t aba t tue , la jeune fi l le s 'en va .

e l le f r appe à une au t re por te .

une femme ouvre et secoue la tête.

u n e o mb r e d a n s l ' i n t é r i e u r d e l ' a p p a r t e me n t : l ' h o mme

au masque.

la ¡eune f i l le pousse la femme de coté et cour t vers

l ' homm e. ( f igure cachée. )

la p rop r ié ta i re de l ' appar te me nt v ien t en couran t après

la ¡eune f i l le qu i , dans sa rage aveug le , commence à

démolir la lampe, les chaises, la table etc .

les femmes se mettent à se chamail ler .



enf in un grand co»p pousse la ¡eune f i l le à t ravers la

porte . après avo ir a justé le mieux qu 'e l le peut ses

habi ts, e l le poursui t ses recherches,

ayant perdu les dern iers restes de ses forces, e l le ren-

contre un facteur, dans le sac immense duquel e l le se

met à che rche r f réné t iquemen t ,

le facteur sa is i t le ¡eune f i l le e t la pousse de côté,

la ¡eune f i l le tombe dans une vi t r ine contenant des

annonces de mar iage , se déba t tan t v io lemment , e l le

réussi t à se l ibérer e t à sort i r des barreaux,

en a r r iè re , le g r i l l age su rp lombe une fenê t re de co r r ido r

(superposi t ion).

le jeune f i l le est sur la marche la p lus haute de l 'escal ier,

à un demi -e tage p lus hau t se t rouve la de rn iè re po r te ,

la ¡eune f i l l e mon te en rep ren an t du cou r age les d e rn iè res

marches.

e l le sonne , le ¡eune homme au masque ou vre :

la ¡eune f i l le veut ent rer dans la chambre, mais la porte

se ferme devant son nez.

la ¡eune f i l le confuse sonne encore une fo is.

e l le a t tend long temps.

la ¡eune f i l le descend lentement quelques marches, e l le

s 'arrête sur le pa l ier,

elle hésite.

va encore une fo is à la porte et sonne.

e l le a t tend de nouveau en va in .

e l le desc end jusqu 'à l 'qut re pql ie r de l 'escql ier.

e l le s 'qrrête et ré f léchi t , regarde enf in hesi tante et sqns

espoir la porte.

e l le sonne,

a t tend en va in .

e l le descend t rès lentement deux étages et en p lus

t ro is marches.

ensui te e l le se tourne brusquement , remonte les morches

et se ¡et te qvec véhémence contre la porte qui se casse,

à l ' i n té reu r se t rouve l ' homme — masqué — qu i ne s ' in té -

resse pqs à la ¡eune f i l le e t a t t rappe les oeufs de l 'espace

et les re ie t te dehors , les oeufs sautent e t dans ent au tour

de lui.

quelques-uns se cassent .

la ¡eune f i l le qu i a démol i la porte avec une grande

véhémence , péné t re dans la chambre , s ' a r rê te su rp r ise

et sa lue.

l ' homme con t inue sans fa i re a t ten t ion à e l le son jeu

avec les oeufs.

la jeune f i l le hési te et sa lue encore une fo is,

l ' homme con t inue à l ' i gno re r , a lo rs la jeune f i l l e s ' ap -

proche résolument , sa is i t son bras, l 'homme tourne le

dos à la jeune f i l le e t cont inue à ¡ouer.

la ¡eune f i l le sa is i t maintenant ses deux épaules et secoue

l ' homme fu r ieusemen t .

souda in une g igan tesque f igu re d 'en reg is t reu r de ma-

r iage appara î t , i l po r te un hab i t du ma t in e t un chapeau

hau t de fo rme .

à so ma in i l a une épée f lamboyan te .

devant lu i : l 'homme et la ¡eune f i l le c laquent de ta lons,

font le sa lut mi l i ta i re et se ¡o ignent les mains.

l ' épée de l ' emp loyé se change en écharpe .

e l le fo rme un ce rc le au tou r du coup le e t les en fe rme

d o n s u n q n n e a u f l a m b o y a n t .

l 'employé d isparaî t passant à t ravers le mur aussi subi te-

ment qu ' i l est arr ivé.

l 'homme et la ¡eune f i l le s 'asseyent devant deux tab les,

l 'un en face de l 'aut re , i ls cause nt , i ls écou tent ch acun

d 'une man iè re dé tachée , chacun pa r le pou r so i -même,

i ls se font des gr imaces.

tout à coup la ¡eune f i l le saute de son s iège, l 'homme

prend son chapeau , embrasse la femme su r le f ron t e t

qu i t t e la chambre ,

la femme va à la fenêtre.

dans le parc, les enfants ¡ouent avec des bal lons, les

enfants ¡ouent dans le sable; les v isage r iants des en-

fants. ( le pr in temps.)

l ' homme va au bu reau d 'en reg is t remen t ,

l ' emp loyé insc r i t dans un g rand l i v re la na issance d 'un

en fan t annoncé pa r l ' homme.

le ménage du ¡eune coup le es t m isé rab le : les en fan ts

sales, i l y en de tout pet i ts e t de p lus grands , la femme

en t re eux , t ou te désespérée .

l ' homme se t rouve à la fenê t re , rega rde en bas dans

la rue.

des arbres en p le ines f leurs, de ¡eunes f i l les, des autos

sur la chaussée lumineuse,

l ' homme p rend son chapeau ,

i l va au bu reau d 'en reg is t remen t .

l 'employé inscr i t dans le l ivre la na issance d 'un nouvel

enfa nt , la femm e est à la fenê tre.

en bas les enfants: i ls ¡ouent dans le parc avec des

boules de neige, on les vo i t avec leurs pet i ts t ra îneaux.

les v isages r ieurs des enfants , ( l 'h iver. )

l ' homme va au bu reau , e t c .

neuf hommes aux masques passent .

la femme cou r t à la po r te de l ' appa r temen t donnan t su r

l 'escal ie r, com me si e l le vou la i t su ivre les homm es.

ap rès , e l le ren t re dans la chqmbre , t ou jou rs p lus pens ive

e t p lus len te , enco r e le mén age dép lo rab le , les en fan ts

nég l igés .

l ' homme ren t re , ne sa lue pas , je t t e fu r ieusemen t son

ch ap ea u sur le l i t . les p lus pet i ts enfants p leu ren t ,

le t r ibuna l de d ivo rce .

le juge : ence rc le dans un anneau les deux époux pa -

ra issant tout pet i ts , e t essayant de se détacher l 'un de

l ' au t re .

après un ef fort inut i le , i ls se tournent l 'un vers l 'aut re

et se met tent à se bat t re ,

le ¡uge met ses mains entre eux et les sépare,

l 'anneau se casse.

la ¡eune f i l l e se me t à cou r i r po r ta n t un dem i -anne au ,

la ¡eune f i l le cou rt assez v i te a vec le dem i-an ne au à

t rav ers les rues, l 'hom me masq ué reg ar de le ¡eune f i l le ,

il la suit.

au co in de la rue e l le rencontre un autre homme aussi

masqué .

l ' homme se ¡o in t ou p rem ie r homme.

la ¡eune f i l le court encore p lus v i te .

tou iou rs p lus d 'hommes la su iven t .

la ¡eune f i l le re je t te enf in son demi- anneau.

le demi -anneau se change en coqu i l les d 'oeu fs .

les coqui l les d 'oeufs rou lent oprès la ¡eune f i l le , e t la

ra t t rapen t .

les coq ui l les d 'o euf s entoure nt lo jeune f i l le .

l 'oeuf rou le de p lus en p lus v i te .

beoucoup d 'hommes masqués cou ren t , cou ren t .

l ' oeu f rou le en bas d 'une co l l i ne .

i l rou le sous une pou le de po rce la ine .

les homm es roule nt de même en bas de la co l l in e, i ls

se renversent e t rou lent l 'un sur l 'aut re, quelques-uns

restent couchés, d 'out rés se lèvent .

les hommes son t debou t ou tou r de lo pou le de po rce -

la ine.

la tê te de la pou le. e l le c l ig not e de ses pau pièr es

de p lâ t re . 1925-1 930 .



é p i l o g u e

f r . kal ivoda, brno 1936

en composant le numéro que ¡e présente à nos lecteurs, ¡e me suis fai t guider par l ' intent ion d' indiquer lq route de

l 'art v isuel à suivre, la l igne de son dév elop pem ent , là est le pro gram me fo nda me nta l de ma revu e: el le est dest inée

à discuter les problèmes des formes modernes de l 'ar t , à montrer les relat ions exactes ent re tous les genres de l 'ar t

et à insister spécialement sur les l iens qui existent ent re la peinture, la photographie et le f i lm,

pour fourni r des documents sur cet te uni té de l 'ar t , ¡ 'a i choisi l 'oeuvre si r iche et si var iée d'un art iste seul —

I. moho ly-

nagy

qui , grâ ce à sa pro pre ex périe nce et à sa pro pre oe uvre, avai t bea uco up à di re sur le prob lème en ques t ion,

l 'oeuvre de moholy a une base beaucoup plus large que cel le des presque tous les aut res art istes du temps présent ,

mais ie t iens à di re dans cet épi logue qu' i l ne s'agissai t nul lement ic i d 'essayer une monographie de l 'ar t iste ( l 'exiguï té

d'un numéro de revue ne le permet t rai t pas et l ' int roduct ion de siegf r ied giedion n'a que le but d ' informer

le lecteur), ic i on n'a vou lu qu'essayer à fai re ressort ir de l 'oeuv re de moh oly un prob lèm e spécial : le problème

de la lumière qui — favor isé par de nouvel les possibi l i tés techniques — serq sans dou te le prob lèm e art ist ique pré-

dom inan t des annés prochaine s et pro ba ble me nt des siècles à veni r , cet te tend anc e s'expr ime déjà net tement dans

la peinture du dix-neuvième siècle et dans celui qui commence et i l seroi t erronné de ne par ler que sur les problèmes

de l 'espa ce de la nouv el le pein ture, en t rai tant les problèm es de la lumière en géné ral , on a aussi mis sous les yeux

la fonc t ion pa rt icul ièr e de cel le-ci aua nt à l 'espac e et au temps. mais synthét ique est et reste — la lumière.

toute le peinture obs t rqi te est le premier pas vers des formes nou vel les de la form at ion de la lumière, ic i i l faut

al ler en avant .

l a pe in ture manue l le n 'es t d 'après moi qu 'un é lément pédagog ique impor ton t — une é tqpe dqns l 'éducat ion e t de

l 'art iste et du spectateur — sans lequel élément nous ne pourr ions nous présenter que t rès di f f ic i lement l 'qvenir

de la f igur at ion opt iq ue. voici un ex em ple : les f ilms actuel lem ent prédom inants avec leurs sulets thém at iques

perdront leur portée, quqnd les problèmes de l 'organisat ion de la vie qui y sont t rai tés auront t rouvé une solut ion

déf in i t ive, c 'est alors qu 'au ra la par ole — à coté d 'aut res genres de l'ar t abst rai t — le f i lm abst ra i t , après avo i r

vu dès aujourd'hui ce que les premiers pionniers du f i lm abst rai t ont accompl i d 'une façon si éclatante, nous

pouvons at tendre que le f i lm abst rai t t rouvera des routes nouvel les pour se développer.

les tab lea ux et les dessins de mo holy sont des études pou r un gra nd n omb re de f ilms abst rai ts, on peut même

les considérer comme des essais de phases statiques de films abstraits (quan d même le peint re a eu l' intent ion d 'en

fai re des toi les autoch tones), ce n'est pas par ces tab lea ux seulem ent , mais aussi par de nombreuses conq uêtes

techniques nouvel les que la créat ion du f i lm abst rai t t rouvera dès maintenant de nouvel les et t rès importantes

inspi rat ions.

• l a photog raph ie sans camé ra , l e photog ramm e, mène éga lemen t à une fo rme nouv e l le du f i lm abst ra i t . les

nombreux photogrammes de moholy doivent êt re aussi t rai tés comme des part ies de f i lms abst rai ts lesquels ont

pou r or ig ine la facul té pro duc t ive seule de la lumière, à la sui te de ces idées, moh oly émet cel le du ¡eux lumineux

en espace l ibre et en l ieux clos.

on peut regre t ter que les problèm es de l'or t qbst rai t soient enco re aujou rd'h ui en gra nde part ie méconnus, on

a pesé l 'ar t abst rai t et sans obje t sur la bala nc e du socialisme, c 'est ente ndu : la nécessi té d 'un art act i f et révolut ion -

nai re qui sert le combat pour des formes de vie nouvel les (pour un régime social et économique nouveau) existe,

mais i l faut voi r cla i r : cet qrt act i f — si important qu' i l soi t comme arme — est à l 'écart du

développement

de l 'ar t ,

i l n 'est qu'u ne pé r iod e isolée de l 'h istoi re de l 'ar t , i l ne fai t pas avan cer ce dév elop pem ent- là d ans son ensemble

( il ne le fai t tout au plus qu' Ind i rectem ent en s'ef fo rça nt à acc om pl i r des change ments d 'o rdr e social ) , dans un

aven ir pas t rès lo intain, l 'ar t , dans sa tota l i té, ent rera da ns la pér io de de l 'abst rai t , mais aujo urd 'hui dé jà l 'avan t -

ga rde lut te pour des formes d'a rt nouvel les, el le les réal ise sur des routes expé rimentel les m algré les di f f icul tés

énormes.

mart stam (amsterdam) me raconto q près son retour de l 'u. r . s. s. un épisod e carac tér ist ique, je le réproduis avec

ses propres mots, parce qu' i l démontre l ' importance de la réal isat ion d'un grand genre de l 'ar t abst rai t — des

jeux lumineux à réf lecteur.

mart stam ava i t fa i t des plans pour la nouvel le vi l le indust r ie l le de magni tog orsk . les ouvr iers avaie nt , comm e

c'est là-bas la coutum e, le der nier m ot décisif à dire , »c'est bien , com me tu l 'as fait ,« lui dit le plus intel l ig en t

d'en t re eux après de longs et sér ieux débats, »mais que lque chose man que qu an d même j 'étais à be r l in; or, un

soi r , je passai par la f r iedr ichst rasse. les grand es façad es avec leurs ombre s et leurs innom brab les jeux de réclam e

mul t icolore s et mouvan ts, c 'éta i t be au et cela manque dqns ton plan. je veux une f r iedr ichst rasse p arei l le

à magn i togor sk « qua nd mart stam raco nta cet épiso de, les audi teurs souri rent , on par la des sent iments réact io n-

nai res de l 'ouvr ier russe; on constata que cet ouvr ier vouloi t malgré le régime social iste certaines choses qu' i l enviqi t ,

en les voy on t , au voisin cap i tal iste ennemi. cela peut êt re vrai quelq uefo is — dons le cqs présent , l 'ouvr ier

soviét iqu e avai t raison, i l voi t dans les plans d'un e vi l le nouvel le une org anis at ion réussie de l ieux d'h ab i tat io n,

de t rava i l et de rec réa t ion; la réal is at ion de ses besoins vi toux . mais l 'ouvr ier social iste dési re au-de là de tout

cela une r ichesse cul turel le créa t r ice qui est en relat ions récipro que s avec la r ichesse vég état ive . qu an d son

at tent ion étai t f ixée par l 'embroui l lement des réclames lumineuses pleines d'ef fets, mais sans ordre, i l pensoi t

inst inct ivement à un jeu lumineux en l'espace libre. i l s 'en tend b ien qu 'un arch i t ec te moderne ne voud ra pas

re fa i re dans une const ruc t ion d 'hab i ta t ion soc ia l i s te , nouve l lement é r igée, un pantopt i con de réc lame lumineuse

d'un e gran de vi l le capi tal iste, mais le besoin de l 'homme l ibéré de vivre dans un surplus cul turel , d 'a vo i r un jeu



lumineux en l 'espac e l ibre, est par fa i te me nt fondé, e t i l faut sat isfa i re ce désir , le pro ie t d 'un ¡eu lumineux p our

vi l les de moholy devient ic i de l 'actual i té .

tout ce que moholy a exposé dans cet te revue: le besoin de sensat ions de lumière, de f resque lumineuse, de formes

accrues du ¡eux lumineux à réf lecteurs, la nécessi té de développer la technique des cqnons de pro ject ion, de la

pro ject ion sur les nuages, du jeu lumineux en l ieux c los et enf in aussi du f i lm abstra i t e t absolu: tout ce la est au

centre des in térêts art is t iques de l 'avenir le p lus proche.

les t raduct ions des art ic les ont é té fa i tes par madame hélène de mandrot , par is, de la correct ion des épreuves s 'est

chargé monsieur Schi l ler marmorek, brno.

fc

1

f

c

é

«

C.'

c

£

c

V

C

6 '

M

ïr"

C"

C»

t '

c

V •

c

C"

c

e -

6 "

C "

W '

c

:

e -

c -

c -

t -

c -



e n g l i s h t e x t

f o r e w o r d

Sieg f r i ed g ied ion , z ú r i c h 1935

the pos i t ion in 1935

m ore t han a t h i rd o f t he p res en t c en t u ry l ies beh ind us . a re t ros pec t i v e g la nc e s how s us t ha t a t ap p r ox im a t e l y t he

s a m e p e r i o d i n t h e p r e c e d i n g c e n t u r y a l l t h e p r o b l e m s w h i c h w e r e d e s t i n e d t o d e t e r m i n e t h e e v o l u t i o n o f a r t u p t o

a n d b e y o n d i ts c l o s e h a d a l r e a d y m a n i f e s t e d t h e m s e l v e s .

no t w i t h s t an d ing t h a t t he c ond i t i ons o f t od ay d i f f e r en t i r e l y f rom t hos e o f a hun dred y e a rs ago , i t is s t il l pos s ib le

t o p red i c t t he ge ne ra l t r end o f f u t u re dev e lop m e n t , s uc h a p red i c t i on i s bas e d , no t on m ere gues s -w ork , bu t on

a c r i t i c a l es t im a t i on o f t he p rognos t i c s i gn i f i c anc e o f t he a im s w h ic h hav e i n f o rm ed t he t ec hn ique o f pa in t e rs du r i ng

t he l as t t h ree dec ades .

a l ong phas e i s ahead o f us

a l t h ou gh t he v a r i ou s m ov em ent s i n a r t t ha t a re o f p r im e im por t anc e f o r us t o - da y m ay d i f f e r i n o r i g i n , t hey a re

nev er t he les s i ns p i red by a c om m on a im : t o b r i dge t he f a t a l r i f t be t w een rea l i t y and s ens ib i l i t y w h i c h t he 19 t h c en t u ry

h a d t o l e r a t e d , a n d i n d e e d e n c o u r a g e d , t h e u r g e b e h i n d a l l o f t h e m is t h e a t te m p t t o g i v e a n e m o t i v e c o n t e n t t o t h e

new s ens e o f rea l i t y bo rn o f m odern s c ienc e and i ndus t r y , - and t he reby res t o re t he bas i c un i t y o f a l l hum an ex per ienc e ,

n e i t h e r t e m p o r a r y c o n f u s i o n n o r m o m e n t a r y r e t r o g r e s s i o n m u st b l i n d us t o t h e f a c t th a t w e a r e w i t n e s s i n g th e o p e n i n g

p h a s e o f w h a t i s b o u n d t o b e a p r o l o n g e d p e r i o d i n t h e e v o l u t i o n o f a r t .

a l l t hes e new t endenc ies i n a r t hav e one t h ing i n c om m on: t hey s eek t o pene t ra t e bey ond i t s pu re l y f o rm a l as pec t s ,

eac h in it s ow n w ay is s t r i v i ng t o c rea t e em o t i v e s y m bo ls p rop er t o ou r new c o nc e p t i o n o f l i f e an d thus hopes t o

reg a in t he po w e r o f c on t r i bu t i ng t o t he t as k o f res h ap in g t he m o der n w o r ld w e l i v e i n . i n o t he r w or ds t hey a re a l l

ben t on res t o r i ng t ha t es s en t ia l r ec ip ro c i t y be t w ee n o r t an d l if e , t he m e t hods by w h i c h th i s t ran s f o r m a t i on o f ou r

v i s u a l p e r c e p t i o n c o u l d b e a t t a i n e d w e r e d i s c o v e r e d i n t h e d e c a d e 1 9 0 9— 1 9 2 3 ( th e w a r - y e a r s b e i n g n a t u r a l l y c o n s i -

d e r e d a s i n o p e r a t i v e , a l t h o u g h d e v e l o p m e n t s w e r e n o t e n t i r e l y s u s p e n d e d d u r i n g t h a t i n t e r r e g n u m ) ,

i n m os t i n t e l l ec t ua l c en t res new m ov em ent s began t o em erge , a l l o f w h i c h rec ogn i s ed i n t he i r s ev e ra l w ay s t ha t t he

o l d c o n c e p t i o n s o f t h e t h r e e - d i m e n s i o n a l i t y o f s p a c e ( p e r s p e c t i v e ) a n d t h e n a t u r a l i s t i c r e p r o d u c t i o n o f o b j e c t s t h a t

h a d h e l d u n d i s p u t e d s w a y s i nc e t h e r e n a is s a n c e w e r e i n a d e q u a t e f o r o u r n e w p r o j e c t i o n o f th e v i s i b l e w o r l d , t h is

adv anc e w i l l i n a l l p robab i l i t y p rov e as dec i s i v e f o r t he f u t u re as d id t he rev o lu t i on i n a r t w h i c h bears t ha t nam e f o r

t h e e p o c h i m m e d i a t e l y p r e c e d i n g o u r o w n .

ber l in in 1920

l i k e m os t o t he r l a rge c ap i t a l s , be r l i n w as a f oc us o f a r t i s t i c ac t i v i t y abou t t he y ea r 1920 f o r t hos e im bued w i t h t he

des i re t o en la rg e t he f i e l d o f ou r op t i c a l pe rc ep t i ons , m os t o f the new m ov em ent s in a r t w e re t hen c om ing t o t he



f o re t h e re , a l t h o u g h a s a ru le in re la t i ve o b scu r i t y ; a n d ma n y yo u n g a r t i s t s wh o we re u n kn o wn a n d w i t h o u t i n f lu e n ce

we re b e g in n in g t o re a ch ma tu r i t y .

t h e re we re w o rk in g in b e r l i n a t t h a t t ime , a mo n g o th e rs , t h e d a d a is t s ku r t sch w i tt e rs , g e o rg e g ro sz , ra o u l h a u sma n n ,

h a n n a h o ch ; t h e swe d ish f i lm-e xp e r ime n ta l i s t , v i k in g e g g e l in g , wh o la id t h e f o u n d a t io n s o f t h e a b s t ra c t f i lm ; t h e

ru ssia n co n s t ruc t i v is t s l iss i tzk i a n d g a b o , a n d t h e ru ss ia n scu lp to r a r ch ip e n k o ; t h e h u n g a r ia n s m o h o ly -n a g y a n d p e r i ;

t h e d u t ch a rch i t e c t s o u d , va n e e s te re n , a n d d o e sb u rg ; t h e i t a l i a n p a in te r p ra mp o l in i ; t h e d a n ish a rch i t e c t l o n b e rg -

h o lm; a n d t h e e d i t o rs o f t h e a me r ica n p a p e r » b ro o m« , o n e o f t h e mo s t imp o r ta n t s t u d io s in wh ic h th e se p e o p le

we re co n t in u a l l y me e t in g , wa s t h a t o f m o h o ly -n a g y .

the em ot ive va lues la ten t in mo dern indu st ry and in the rea l i t ies o f mo dern l i fe in gen era l wer e lost on the tow nsm an

in mu ch t h e sa me wa y a s th e p e a sa n t o f p re v io u s a g e s wa s i r re sp o n s ive t o t h e e mo t io n a l a p p e a l o f t h e la n d sca p e ,

a s te el b r id g e , a n a i rp la n e -h a n g a r , o r t h e me ch a n ica l e q u ip m e n t o f a mo d e rn f a c to ry i s a s a ru le f a r mo re s t i r r i n g

to the imag inat ion o f those who d o not see such th ings every d ay o f the i r l ives, i t is no t surpr is ing , ther e for e , tha t

most o f the p ioneers o f the new v is ion ha i le d f rom agr icu l tu r a l count r ie s wi t h li t t le indust ry o f the i r own . thus the

const ruct iv is ts cam e f rom russ ia or hunga ry. tha t g reat inno vato r p icasso spent h is you th remo te f rom the b ig towns,-

and i t was on ly a f te r he moved to par is tha t he was ab le to v i ta l ize h is consc iousness o f our age wi th the qua l i t ies

h e d e r i ve d f ro m th e mo o r i sh t ra d i t i o n o f sp a in . h e i t wa s wh o b r id g e d t h e g u l f b e twe e n t h e la st g re a t cu l t u ra l e p o c h

th a t h a d f o u n d e xp re ss io n I n a b s t ra c t fo rms a n d mo d e rn c i v i l i sa t io n .

coming f rom the outsk i r ts o f c iv i l isa t ion , the russ ian and hungar ian const ruct iv is ts s imi la r ly b rought f resh energy to the

p ro b le m o f i n t e rp re t in g t h e re a l i t i e s o f t o -d a y .

<f •

flT^

*

I . mo h o ly -n a g y

the bauhaus in 1923

the beg inners' course a t the bauhaus

t h e h u n g a r ia n s o ccu p y a n in te rme d ia te p o s i t i o n b e twe e n t h e vo lca n ic

energy and s lav fan tasy o f a russ ian l ike l iss i tzk i and the pur i f ied tona l

a n d p la n e h a rmo n ie s o f a d u t ch m a n li ke mo n d r ia a n . a m o n g t h e m wa s

la sz lo mo h o ly - n a g y . t h is yo u n g p a in te r h a d b e g u n h is ca re e r a s a co n t r i -

b u to r t o t h e a c t i v is t p a p e r p u b l i sh e d in b u d a p e s t ca l le d » ma « , wh o se a ims

we re resu med in »das buch neu er kunst le r« (v ienna, 1922), wh ich he w ro t e

in co l l a b o ra t io n w i t h kassa k . i n » ma « a sma l l g ro u p o f yo u n g h u n g a r ia n s

h a d su cce e d e d in g i v in g a f a r mo re p re c ise a n d co h e re n t e xp re ss io n t o

the ir consc iousness o f our age than the ber l in a r t is t ic c i rc les o f tha t day,

wh ich we re s t il l f e t t e re d b y e xp re ss io n ism. » ma « wa s , in f a c t , wo rk in g

o n p a ra l le l l i n e s t o » I ' e sp r i t n o u ve a u « , in wh ich co rb u s ie r a n d o ze n fa n t

h a d b e e n re ve a l in g t h e in te rd e p e n d e n ce o f p a in t in g , scu lp tu re a n d t h e

te ch n iq u e o f mo d e rn in d u s t ry , a f t e r b e in g wo u n d e d in t h e wa r , mo h o ly -

nag y cam e to ber l in in 1920. the pa in t ings and scu lp ture he exh ib i te d

th e re so mu ch imp re sse d wa i t e r g ro p iu s t h a t he a p p o in t e d mo h o ly - n a g y

to the s ta f f o f the bauha us in the spr ing o f 1923. th is app o in tm en t p ro ve d

o f ca rd in a l im p o r ta n c e f o r mo h o ly -n a g y ' s e vo lu t io n , s in ce i t o f f e re d t h e

fu l lest scope to h is g i f ts as a teacher.

the last ing va lue o f wha t the bauhau s ach ieve d was du e to its success in

e vo lv in g a n e w sys te ma t i c me th o d o f a r t t ra in in g b a se d o n re ce n t d i sco -

ve r ie s in p a in t in g , a l l t h e mo s t a d v a n c e d a r t is t s in g e rm a n y we r e e i t h e r

a t t a ch e d t o t h e b a u h a u s o r i n c lo se a n d re g u la r co n ta c t w i t h i t .

a f t e r i t t e n le f t t h e b a u h a u s , mo h o ly - n a g y wa s p u t in ch a rg e o f t h e b e g in -

n e rs ' co u rse t h e re , wh e re h e h a d t h e re sp o n s ib i l i t y o f p re p a r in g yo u n g

students fo r the t ra in in g they we re ab ou t to em bar k on, - an d (on the s t reng th

o f hi s me ta l scu lp tu re o f t h e me ta l lu rg ica l wo rksh o p a s we l l , i t wa s o n ly

n a t u r a l t h a t m o h o l y - n a g y ' s p r e o c c u p a t i o n w i t h v a r i o u s p r o b l e m s c o n n e c t e d

w i t h l i g h t sh o u ld h a ve le d h im to ma ke p ra c t i ca l e xp e r ime n ts w i t h va r io u s

t yp e s o f la mp s , t h e ma n i f o ld a c t i v i t ie s o f t h e b a u h a u s we re c o o rd in a te d

b y t h e co mp re h e n s ive d isc ip l i n e o f a rch i t e c tu re ; a n d a rch i t e c tu re , n o le ss

th a n t h e se mo re sp e c ia l i ze d b ra n ch e s o f d e s ig n , o b v io u s ly ca l le d f o r d i re c t

co n ta c t w i t h in d u s t ry , t h u s t h e sh o r t s t e p f ro m a p u re ly e d u c a t io n a l i n ve -

s t ig a t io n o f t h e n e w co n ce p t o f o p t i cs t o a c t i ve co l la b o ra t io n in th e t e ch n i -

ca l imp ro ve me n t o f l a mp -ma n u fa c tu re wa s o n ly a lo g ica l se q u e n ce o f e ve n t s ,

mo h o ly -n o g y ' s b o o k » vo m m o te r ia l zu r a rch i t e k tu r« , wh ich co n ta in s h is

le c tu re s o n t h e b a s ic t h e o r ie s o f t h e b a u h a u s t e a ch in g d u r in g t h e p e r io d

1923—28 (bauha us-bu cher n o . 14, mun ich , 1929; a lso pub l ished b y ha rcou rt ,

b race and co , new york, under the t i t le o f » the new v is ion«) exp la ins the

me th o d h e a d o p te d , i t wa s d u e t o mo h o ly ' s i n f lu e n ce t h a t a l l n e w mo ve -

me n ts b a se d o n f re sh a d va n ce s I n t e ch n iq u e we re t h o ro u g h ly in ve s t ig a te d

a n d e mb o d ie d in t h e cu r r i cu lu m, in o rd e r t o o p e n t h e s tu d e n t ' s e ye s — fo r

instance — to the ent i re ly nev/ e f fects in mater ia l tha t a re imp l ied in p icas-

so's collages a n d o n ly wa i t i n g t o b e d isce rn e d , t h e c lo se co n ca te n a t io n

t -

e -



problems of l ight and co lour

pho tog raphy, f i lm

between the ar t is t i c evo lu t ion o f our age and the occu l t fo r ces o f the

Zeitgeist

which permeate our da i ly l i ves has ra re ly been so impress ive ly demons t ra ted

as in this book.

f rom h is ear l ies t a r t i c les in »ma«, moho ly -nagy 's cont r ibu t ion has been

charac ter ized by a pers is ten t endeavour to fa thom the c rea t ive po ten t ia l i t ies

o f l igh t and co lou r , a l l the same he has a lw ays been eag er to ap p ly h is

discover ie s to the pra ct ica l prob lem s of l i fe. there is ha rdlv any f ie ld

o f a r t i s ti c c reà t ion tha t mo ho ly -nag y has no t inves t iga ted . in many o f

them h is in f luence has prov ed au thor i ta t ive , h is exh ib i t ions , t yp og rap h ic a l

work , publ ic i ty lay-outs , l ight-displays and s tage-sets (»the tales of hof f -

mann«, 1929; »ma dame but te r f l y« , 1931; and p isca tor ' s »kaufmann von

ber l in«, 1931] amply substant iate this c laim.

moho ly -nagy has exerc ised a dec is ive in f luence on photography , where

he has systemat ised i ts potent ia l i t ies and in some direct ions actual ly ex-

ten de d i ts scope, f rom the f i rst he reco gnis ed that l ight in itsel f must be

re ga rde d as a medium of form . i t is f rom this ang le that his wh ole

p r e o c c u p a t i o n w i t h p h o t o g r a p h y a n d th e f i lm s h o u ld b e j u d g e d , mo h o l y -

nagy saw tha t photography o f fe red the poss ib i l i t y o f expand ing the ex is t ing

l imi ts o f na tura l r eproduc t ion , and tha t in sp i te o f i t s imper fec t ions the

camera was a means o f inc reas ing the range and prec is ion o f v isua l per -

cept ion | i . e . in the ar res t ing o f movement , b i rd ' s -eye and worm's -eye v iews ,

e tc .) . i we l l r emem ber how , dur in g a ho l id ay we spent togeth er a t be l le -

i le-en-mer in 1925, moholy-nagy cons is tent ly ignored the usual perspect ives

and took a l l h is snapshots upw ards or dow nw ards , a few years la te r the

surpr is ing ar t is t i c e f fec ts o f fo reshor ten ing and o f converg ing ver t ica l l ines

had become par t o f the s tock - in - t rade o f every up- to -da te photographer ,

in »malere i , fo togra f ie , f i lm« (bauhaus -bucher no . v i i i , mun ich , 1925) moho ly -

nagy deve loped many s t imu la t ing sugges t ions , and de f ined the who le pro-

v ince o f c rea t ive work in l igh t - sens i t i ve med ia , f r om ord inary to camera- less

photography (wh ich enab les the conc re te shapes o f ob jec ts to be d is in te -

gra ted in fo g raduat ions o f l igh t and shade) , and re f lec t iona l l igh t -d isp lays

to photo-montage and the f i lm »dynamik der g ro f is tad t« 1921; »marse i l les

v ieux por t« 1929; » l ich tsp ie l schwarz -we i f t - g rau« 1931; »gro f ts tad tz ige uner«

1932; »kongref i fùr neues bauen«, athens 1933) .

moh o ly -n agy 's pa in t in g is the v i ta l th rea d l ink ing a l l h is man i fo ld ac t iv i ties ,

there is no break in i t s deve lopment p roceed ing in a cons is ten t l ine f rom

his f i rs t pub l icat ion s up to the present day . nor is th is al l , for tod ay he is

fee l ing the need to resor t more and more to th is spontaneous f ixa t ion o f

ar t is t ic v is ion.

these p ic tu res w i th the i r c lear , op t imis t ic a t t i tude are the harb ingers o f tha t

longte rm deve lopment , fo r wh ich a few hundred peop le d ispersed th rough-

o u t t h e mo d e r n w o r l d a r e t o d a y p r e p a r i n g t h e f o u n d a t i o n s .

the v i ta l s ign i f i cance o f modern ar t

the se lec t ion o f any one s ing le a r t is t fo r separa te s tudy cannot hope to ind ica te the c rea t ive s t rength o f our age,

s ince th is res ides paramount ly In i t s man i fo ld man i fes ta t ions , wh ich desp i te the i r d ivers i t y share the same funda-

menta l consc iousness o f mod ern c iv i l i za t ion , never the less , the ed i to r o f this rev iew was r igh t in choos ing moh o ly -

nagy as an ou ts tand ing example , s ince h is work serves as an admirab le reminder to the pub l ic tha t the bas ic laws

of abs t rac t — i . e . non- re prese nta t ion a l — ar t have the i r r oo t in the bed- rock o f con tem pora ry rea l i t ies .



d e a r ka l i vo d a ,

yo u a re su rp r i se d t h a t i a m a g a in a r ra n g in g a g ro w in g n u mb e r o f e xh ib i t i o n s o f b o th my e a r l i e r a n d mo re re ce n t

wo rk, i t is t rue tha t fo r a numbe r o f years i had ceas ed to exh ib i t , o r even to pa in t , i fe l t tha t i t wa s sense less to

employ means tha t i cou ld on ly regard as ou t o f da te and insu f f ic ien t fo r the new requ irements o f a r t a t a t ime

wh e n n e w te ch n ica l me d ia we re s t i l l wa i t i n g t o b e e xp lo re d .

1.

e ve r s in ce t h e in ve n t io n o f p h o to g ra p h y , p a in t in g h a s a d va n ce d b y lo g ica l s t a g e s o f d e ve lo p me n t » f ro m p ig me n t

to l igh t« , we have now rea che d the s tage when i t shou ld be poss ib le to d isca rd brush an d p igme nt and to »pa in t«

b y me a n s o f l ig h t it se lf , we a re re a d y t o re p la ce t h e o ld two -d im e n s io n a l co lo u r p a t t e rn s b y a mo n u m e n ta l a rch i -

t e c tu re o f l i gh t , i h a ve o f t e n d re a me d o f h a n d -co n t ro l l e d o r a u to ma t i c sys te ms o f p o w e r fu l l i g h t g e n e ra to rs e n a b l in g

the ar t is t to f lood the a i r — vast ha l ls , o r re f lecto rs , o f unusua l substance — such as fog , gaseous mater ia ls o r c louds,

w i t h b r i l l i a n t v i s io n s o f mu l t i co lo u re d l i g h t , i e la b o ra t e d in n u m e ra b le p ro je c t s — b u t n o p a t ro n e ve r co mm iss io n e d

me to c re a te a mo n u me n ta l f re sco e o f l i g h t , co n s is t i n g o f f l a t a n d cu rv in g wa l l s co ve re d w i t h a r t i f i c ia l su b s la n ce s ,

su ch a s g a la l i t h , t ro l i t, ch ro miu m , n i cke l — a s tru c tu re t o b e t ra n s fo rm e d in to a re s p le n d e n t sy mp h o n y o f l i g h t b y t h e

s imp le ma n ip u la t io n o f a se r ie s o f sw i t ch e s , wh i le t h e co n t ro l l e d mo ve me n ts o f t h e va r io u s re f le c t in g su r f a ce s

wo u ld e xp re ss t h e b a s ic rh y th m o f t h e p ie ce , i l o n g e d t o h a ve a t my d isp o sa l a b a re ro o m co n ta in in g tw e lve

p ro je c to rs , t h e mu l t i - co lo u re d ra ys o f wh ich wo u ld e n a b le me to a n ima te i t s wh i t e e mp t in e ss ,

have yo u ever wi tness ed a la rge seqrc h- l igh t wi th i ts vast cones o f ligh t f lash ing w i ld ly across the sky and

searc h ing fu r ther an d fu r ther a f ie l d in to in f in i te spa ce? i env isag ed s imi la r resu lts . bu t the f lo wi ng chords o f

my v i s io n s f o rme d fu l l y o rch e s t ra te d symp h o n ie s o f l i g h t , t h a t we re n o t co n f in e d t o t h e s ta cca to rh y th m o f t h e

f lash- l igh t s igna l code, tha t was on ly one o f my p lans, one o f man y s imi la r d ream s o f l igh t and move men t , fo r

the rea l isa t ion o f wh ich a l l the resources o f phys ica l sc ience wi th i ts incomparab le inst ruments (e . g . fo r po la r isa t ion

and spect roscopy) were to be u t i l ised .

a l though the chances tha t these dreams wi l l assume a concre te shape in the near fu tu re are remote , i t is poss ib le

even today to env isage the bas ic system o f the fu tu re arch i tecture o f l igh t ,

t h e c re a t i ve ma n ip u la t io n o f l i g h t ca n b e d i scu sse d u n d e r two ma in h e a d s

1. l igh t d isp lays in the open a i r :

a) the illuminated advertising displays of to da y s t il l gen era l ly cons is t o f l inear pa t te rns on f la t surfaces. i t is

now our task to en ter the third d ime n s io n a n d t o a ch ie ve re a l sp e c ia l d i f f e re n t ia t i o n in su ch d isp la ys b y t h e u se

of spec ia l mater ia ls and re f lectors .

b) gigantic s earchlights and sky-writers a l re a d y p la y a n in c re a s in g ly imp o r ta n t ro le i n a d ve r t i s in g d i sp la y s (e . g .

american f i rms, pers i l ) , and

c) projections on to clouds o r o th e r g a se o u s b a c kg ro u n d s t h ro u g h w h ich o n e ca n wa lk , d r i ve , f l y , e t c ., is a l re a d y

p o ss ib le t o d a y .

d) light displays re ve a l in g a va s t e xp a n se o f l i g h t w i t h e ve r ch a n g in g p la n e s a n d a n g le s , o n in te rm in a b le n e two rk

o f mu l t i - co lo u re d ra ys , t o t h e sp e c ta to r se a te d in a n a e ro p la n e w i l l ce r t a in l y f o rm a n imp re ss ive p a r t o f f u tu re

mu n ic ip a l ce le b ra t io n s .

2 . indoor l igh t d isp lays:

a) the film wi th i t s u n e xp lo re d p o ss ib i l i t i e s o f p ro je c t io n , w i t h co lo u r , p la s t i c i t y a n d s imu l t a n e o u s d isp la ys , e i t h e r b y

me a n s o f a n in c re a se d n u mb e r o f p ro je c to rs co n ce n t ra te d o n a s in g le sc re e n , o r i n t h e f o rm o f s imu l t a n e o u s ima g e

sequences cover ing a l l the wa l ls o f the room.

b) reflected light displays o f p a t t e rn se q u e n ce s p ro d u c e d b y such co lo u r p ro je c to rs a s lá sz ló ' s co lo u r o rg a n ,

su ch d isp la ys ma y b e o p e n i so la te d n a tu re o r t h e y ma y b e mu l t i p l i e d b y me a n s o f t e le v i s io n .

c) the colour piano, wh o se ke yb o a rd i s co n n e c te d w i lh a se r ie s o f g ra d u a te d la mp u n i t s , i l l u m in a te s o b je c t s

o f spec ia l mater ia ls and re f lectors .

d | the light f rescoe tha t wi l l an ima te vast a rch i te ctur a l un i ts, such as bu i ld ing s, parts o f bu i ld ing s or s ing le wa l ls ,

b y me an s o f a r t i f i c ia l li g h t f o cu sse d a n d ma n ip u la te d a cco r d in g t o a d e f in i t e p la n , ( in a l l p ro b a b i l i t y a sp e c ia l

p lace wi l l be reserved in the dwel l ings o f the fu tu re fo r the rece iv ing se t o f these l igh t f rescoes, jus t as i t is today

for a wireless set.)

2

d e a r ka l i v o d a , yo u a re a cq u a in te d w i t h my l i g h t re q u is i t s a n d w i t h my » l i g h tp la y b la ck -w h i t e -g re y « , i t t o o k a g re a t

d e a l o f wo rk t o a sse mb le a l l t h i s ma te r ia l , a n d ve t i t wa s o n ly a ve ry mo d e s t b e g in n in g , a n a lmo s t n e g l ig ib le s te p

fo r wa rd , n o r wa s i a b le f u l l y t o ca r ry o u t my e xp e r ime n ts e ve n w i t h in t hi s l im i t e d sp h e re , yo u h a ve e ve ry r i g h t

t o a sk , wh y i g a ve in , wh y i a m a g a in p a in t in g a n d e xh ib i t i n g p i c t u re s , a f t e r o n ce h a v in g re co g n ise d wh a t we re

th e re a l t a sks co n f ro n t in g t h e » p a in te r« o f t o d a y .

3

th is quest ion must be onswered, qu i te apart f rom any persona l cons idera t ions, fo r i t is o f v i ta l concern fo r the

r is ing genera t ion o f pa in te rs .

we h a ve p u b l i sh e d ma n y p ro g ra m me s , i ssue d ma n y ma n i f e s to s t o th e wo r ld . yo u th h a s e ve ry r i g h t t o kn o w

30

<r

s r * "

e - j j



wh y our c la ims have fa i led , why our p romises have rema ined u n fu l f i l l ed , a t the same t ime you th has the du ty

o f con t inu in g the ques t the search fo r new fo rms to adv qnc e the cquse o f o r t .

9

9

9

9

-9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

. 9

.9

9

. 9

-9

4 .

i t is an i r r e fu tab le fac t tha t the mate r ia l dep end enc e o f the a r t is t on cap i ta l , indus t r y and work ing equ ipm ent

p resen ts an insu rmontab le obs tac le today to the success fu l c rea t ion o f a t r ue a r ch i tec tu re o f l igh t ; mere ly p roduces

emot ions o f space and co lo u r wh ich fo r the t ime be in g a re a l l w i tho u t any p rac t ic a l va lue , wh i le the possess ion

o f a few b rushes an d tubes o f co lou r en ab les the pa in te r in h is s tud io to be a sovere ign c rea te r , t he des igner

o f l igh t d isp lays is on ly to o o f ten the s lave o f techn ica l a nd o the r m ate r ia l f ac to r s , a mere paw n in the hands

o f chan ce pa t rons . moreo ver , t he re is a dang erous tend ency to r egard » techn ique« as the neg a t ion o f »a r t« ,

many a r t is t s fea r to d isp la y any exac t know ledg e in and any m aste r y o f sk i ll t echn ica l ma t te r s , a co wa rd l y m ax im

proc la im s tha t in te l lec tua l a t ta inments a re dam ag i ng to Ihe a r t i s t, t ha t fee l ing and in tu i t ion a lone a re r equ i r e d

fo r the task o f c rea t ion , — as i f t he re ha d never b een a leo nard o , as i f t he c rea t ive energ ies o f the c a the dra l

bu i lde r s g io t t i , r aphae l and m iche l ange lo had no t been rendered inca lcu lab ly more f r u i t f u l by the i r un ive rsa l

kno w le dge a nd the ir maste r y o f techn iq ue , fo r the a rt i s t p reo ccu p ied w i th h is task the maste r y o f the techn ica l

p rob lem s it imp l ies is no t , a f te r a l l , an insu rmou n tab le d i f f i c u l t y , bu t even whe n he has so lved these p rob lem s

he is le f t w i th the pa ra lys in g imposs ib i l i t y o f concre te demo nst ra t ion , whe re cou ld he f ind a ha l l t od ay in wh ich

to dem onst ra te to the pub l ic w ha t he has c rea ted? he is fo r c ed to pu t h is d reams in co ld s to rag e un t i l t hey

eva por a te as a r esu lt .

i t is a superhum an task to f igh t fo r the rea l i sa t ion o f these p lans , if , ow ing to lack o f k now ledg e o f the resu lt s

tha t cou ld be ob ta ined , the re is no pub l ic to ass is t in the s t r ugg le .

5 .

a fu r the r po in t deserves espec ia l a t ten t ion : a w id e ly o rg an is ed and rap id news se rv ice tod ay bo mb ards the pub l ic

wit h every kind of news, ar t news includ ed, the vir tues of th is service are unive rsal i ty of in terest an d spe ed, its

v ices : g ree d fo r b ig »scoops« and b la ten t super f i c ia l i t y . w i tho u t in te res t in evo lu t ion it ove rw he lm s it s pub l ic

w i th sensa t ions , i f t he re a re no sensa t ions , they a re f r ee ly inven ted o r de l ib e ra te ly improv ised , in the i r hands

the pub l ic w i th i t s mechan ised educa t ion and lack o f ideas o f i t s own succumbs to the in f luence o f the

pape rs and mag az ines . the pass iona te des i r e fo r pa r t i c ipa t ion , the long ing fo r d i r ec t con tac t w i th the fo r ces

o f a r t i s t i c c rea t ion become t r ans fo rmed in to the average newspaper r eader ' s » in te res t« , an a r t i f i c ia l in te res t lead ing

aw ay f r om the rea l sources o f exper ienc e , becaus e i t lu ll s ses ib i l i t y by c rea t ing w ha t i s on ly a semb lan ce o f men ta l

ac t iv i t y . as a r esu l t a l l r ea l con tac t w i th the fo r ces and ach ievem ents o f a rt i s t ic c rea t ion ceases , fo r che ap

in te rp re ta t ion renders th is super f luous .

and y e t in sp i te o f a l l obs tac les a nd in sp i te o f the fac t tha t tow n l i f e , p ress , pho tog rap hy, f i lms and the rap id a nd

unc on t ro l le d sp read o f c iv i l i sa t ion have leve l led ou r co lo u r sense to a sca le o f g reys. , f r om w h ich most oF us w i l l

have the g rea tes t d i f f i cu l t y in escap ing we must r ega in the recep t iv i t y fo r co lou r tha t we t i l l r ecen t ly possessed ,

we must escape f r om the exu bera nce o f un con t ro l led em ot ion in ou r hand l ing o f co lou r and lea rn to ra ise the

s t rugg le fo r the maste r y o f op t ic a l t echn iqu e to a cons t ruc t ive leve l .

6 .

t he re a re many obs tac les to the accomp l ish men t o f th is task , abo ve a l l t he bas ic d isco rd be twe en man and h is

techn ic a l ach ieveme nts , the re ten t ion o f an t iqu q ted fo rms o f econo mic o rga n isa t ion in sp i te o f chang ed cond i t ion s

o f p rod uc t io n , the sp read o f an ou t look in im ica l to b io log ica l necess i t y , wh ic h t rans fo rms the l ives o f work e rs

and em p loyers a l i ke in to a cease less rush, the p roduc t ive cap ac i t y o f man is cons tan t ly inc rea s ing , bu t wh i le

he is fasc ina ted by the eve r r ene we d spec tac le o f a r eco rd ou tpu t o f comm od i t ies , he loses a l l sense o f even

h is most e lem enta r y b io log i ca l needs — an d th is a t a time whe n a sane use o f h is new techn iqu e wo u ld ena b le

h im to sa t is f y them to a fa r g rea te r ex ten t than has ever be fo re b een poss ib le .

7.

i t would be purely an evasion of the issue, i f one were to search for the causes of th is state of af fa irs in mere

mat te r s o f de ta i l , t he reason fo r ou r p resen t cond i t ion is to be foun d in the rap id sp rea d o f indus t ria l i sm a nd

the fac t tha t it has been fo r c ed in to the wron g channe ls by ou r cap i ta l i s t p rod uc t io n , the ru l ing class a lon e is

in te res ted in ma in ta in in g the p resen t fo rm o f indus t r ia l i sm, every a t tem pt to c rea te a p lan ned eco nom y, to r econs t ruc t

ou r unc on t ro l le d , indus t r ia l i sed wo r ld on a soc ia l i s t bas is , eve ry a t tem pt a t en l igh tenm ent even , necessar i ly en coun te r s

the consc ious o r ins t inc t ive r es is tance o f the ru l ing cas te o f soc ie ty . and fo r the same reason every c rea t ive

ach ievement , eve ry work o f a r t p rognost ica t ing a new soc ia l o rde r and s t r i v ing to r es to re the ba lance be tween

human ex is tence an d indus t r ia l t echn iq ue , is ca te gor ic a l l y cond emn ed, the re la t i ve ly me agre resu l ts o f new expe r i -

men ts in o r t q re due to the soc ia l sys tem tha t r u les ou r ex is tence , the h idden rami f i ca t ions o f wh ich ac tua l l y ex tend

to those c i r c les where one wou ld expect to f ind hos t i l i t y to i t .

8 .

t hus the p ioneers o f these exper im en ts a re fo r ce d to ap pro ac h a pub l ic wh ich is unp repa red fo r the i r message

o i the r by a lmost dev ious means o r w i th bu t sma l l , ca re fu l l y se lec ted ins ta lmen ts o f the i r c rea t ive ach ieveme nts ,

acc ord ing to the temp eram ent o f the a r t i s t t he i r me thod o f ap pro ac h usua l ly fo l low s one o f tw o courses , those who



9.

since i t is impossib le o t present to rea l ise our dreams of the fu l lest deve lopment o f opt ica l techn ique l l igh t arch i tecture) ,

we are forced to re ta in the medium of ease l pa in t ing for the t ime be ing.

nevertheless i consider i t necessary to continue my experiments with synthetic substances such as galal i th, trol i t,

aluminium, zel lon, etc., and to retain them as media for my work, because 1he use of these materials in art wi l l help

to demonstra te the i r app l icab i l i ty in a wider sphere.

10.

this is the chief, thoug h not the sole reason wh y

paint pictures.

wi tho ut d isco nt inu ing my exper ime nts in the use o f l igh t

still

I . moho l y -nagy :

from

p i g m e n t

to

l igh t

fo l low the f i rs t method app ly the i r creat ive energ ies to the prob lems of the day and to the obvious facts o f

ex is tence as transmi t ted by t rad i t io n and accepte d wi thou t quest ion by the i r contempora r ies, the i r task is s imply

the perpetuat ion o f our cu l tura l t rad i t ion.

those fo l low ing the second method de r ive the i r creat ive insp i ra t ion from a l l that is as yet in an embr yon ic s ta te ,

a l l that po in ts to the fu ture and has never been sub jected to the test o f exper ience, as t rue revo lu t ionar ie s o f ar t

they endea vour to take new forms of exper ience in the i r s ing le s tr ide, a l thou gh th is contrast by no means impl ies

a va luat ion, i t i s never the less true that the tempo of cu l tura l deve lopment depends on the depth to which these

revo lu t ionary ideas sha l l penetra te , even the manner in which the prob lems of the day are in terpre ted is d i rect ly

in f luenced by them.

but s ince t ime is a l imi t ing factor fo r a l l o f us, we a re o f ten fo rce d to se lect the method o f gr adu al evo lu t ion ,

i f we aspire to be able to pass on at least some fraction of our creative achievements.

<ir

yours

t r -

iune 1934.

f

<sr

<sr

C -

the term ino log y o f ar t » isms« is t ru ly bewi ld er ing, wi tho ut be ing exac t ly cer ta in wh at the wor ds imply, people ta lk

of impressionism, neo-impressionism , pointi l ism, express ionism, futurism, cubism, suprem atism, neopla sticism , purism,

construct iv ism, dadaism , superrea l ism — and in add i t ion there are phot ogr aph y, the f i lm, and l ight d isp lays, even

specia l is ts can no longer keep abreast o f th is apoca lypt ic confus ion.

i t is our task to f ind the common de nom inator in a l l th is confus ion, such a common d enom inator ex ists , i t is on ly

necessary to s tudy the lessons o f the work o f the last hundred years in order to rea l ise that the consis tent deve lopment

of mo dern pa in t ing has str ik ing ana log ies in a l l o ther spheres o f ar t is t ic c reat ion.

t h e common denomina to r

the invent ion o f pho togr aph y destro yed the canons o f repres enta t ion a l , imi ta t ive ar t . ever s ince the decl ine o f

natura l ism pa in t ing, conce ived as »co lour morphosis«, unconsciously or consciously sought to d iscover the laws and

eleme ntary aua l i t ies o f co lour , the more this prob le m em erged as the centra l issue, the less impo rtanc e was a t tach ed

t o r e p r e s e n t a t i o n ,

the creator of optical images learnt to work with elementary, purely optical means.

approached from th is po in t o f v iew a l l the mani fo ld » isms« are mere ly the more or less ind iv idua l methods o f work

of one or more ar t is ts , wh o in each case commenced wi th the destruct ion o f the o ld representa t iona l im age in orde r

t o a c h i e v e n e w e x p e r i e n c e s , a n e w wealth of optical expression.

*



s igns o f t he new op t i c s

t he e lem en t s o f t he new im a ger y ex i s t ed in em bry o i n t h i s v e ry ac t o f des t ruc t i on , ph o t o g ra ph y w i t h it s a lm os t

dem at e r i a l i s e d l i gh t , an d es pec ia l l y t he us e o f d i r ec t li gh t ray s i n c am e ra - l es s pho t og ra ph y and i n t he m o t i on -

p i c t u re , m ade c la r i f i c a t i on an u rgen t nec es s i t y .

i nv es t i ga t i ons , ex pe r im en t s , t heo r i e s o f c o lou r and l i gh t , abs t rac t d i s p lay s o f l i gh t - im age s — as y e t f a r t oo f r ag m e n-

t a ry an d i s o la t ed — po in t t ow ard s t he f u t u re , t ho ug h t hey c an no t as y e t p rov i de a p rec i s e p i c t u re o f any t h ing l i k e

t he f u t u re ' s s c ope .

b u t o n e r e s u lt h as a l r e a d y e m e r g e d f r o m t h e s e e f f o r t s : t h e c l e a r r e c o g n i t i o n t h a t a p a r t f r o m a l l i n d i v i d u a l e m o t i o n ,

apa r t f r om t he pu re l y s ub iec t i v e a t t i t ude o f t he s pec t a t o r , ob jec t i v e f ac t o rs de t e rm ine t he e f f ec t i v enes s o f an op t i c a l

w o rk o f a r t : f ac t o rs c ond i t i oned by t he m a t e r i a l qua l i t i es o f t he op t i c a l m ed ium o f ex p res s ion .

m i n i m u m d e m a n d s

o u r k n o w l e d g e c o n c e r n i n g l i g h t , b r i g h tn e s s , d a r k n e s s , c o l o u r , c o l o u r h a r m o n y , — i n o th e r w o r d s o u r k n o w l e d g e o f t h e

e lem en t a ry f o und a t i o ns o f op t i c a l ex p r es s ion i s s t il l v e ry l im i t ed ( in s p it e o f t he t ir e l es s w o rk o f t he num ero us a r t i s ts ) .

e x i s t i n g t h e o r i e s o f h a r m o n y a r e n o m o r e t h a n th e p a i n t e r s ' d i c t i o n a r y , t h e y w e r e e l a b o r a t e d t o m e e t t h e n e e d s

o f t r ad i t i o na l a r t . t hey d o no t t ouc h ou r p res en t aes t he t i c s ens ib il i t ies , ou r p res en t a im s , m uc h l es s t he en t i r e field

of optical expression,

u n c e r t a i n t y re i g n s e v e n w i t h r e g a r d t o t h e m o s t e l e m e n t a r y f a c ts , i n n u m e r a b l e p r o b l e m s

o f b a s i c i m p o r t a n c e s t i l l c o n f r o n t t h e p a i n t e r w i t h t h e n e e d f o r c a r e f u l e x p e r i m e n t a l e n q u i r y :

w h a t is t he na t u re o f l i gh t an d s h ade ?

o f b r i gh t nes s — da rk ne s s ?

w ha t a re l i gh t v a lues ?

w h a t a r e t i m e a n d p r o p o r t i o n ?

new m e t hods o f r eg i s t e r i ng t he i n t ens i t y o f l i gh t ?

t he no t i on o f l i gh t ?

w h a t a re re f rac t i ons o f l i gh t ?

w h a t is c o l o u r ( p i g m e n t ) ?

w h a t a re t he m ed ia i n f us ing l i f e w i t h c o l ou r?

w h a t is c o lo u r i n t e ns i t y ?

t h e c h e m i c a l n a t u r e o f c o l o u r a n d e f f e c t i v e l i g h t ?

is f o rm c o nd i t i on a l on c o lou r? — on i t s pos i t i o n i n s pa c e? — on t he ex t en t o f i ts s u r f ac e a re a?

b i o l o g i c a l f u n c t i o n s ?

p h y s i o l o g i c a l r e a c t i o n s ?

s t at ic s a n d d y n a m i c s o f c o m p o s i t i o n ?

s p r a y i n g d e v i c e s , p h o t o a n d f i l m c a m e r a s , s c r e e n s ?

t h e t e c h n i q u e o f c o l o u r o p p l i c a t i o n ?

t h e t e c h n i q u e o f p r o j e c t i o n ?

s p e c i f i c p r o b l e m s o f m a n u a l a n d m a c h i n e w o r k ?

etc . e tc . e tc .

res ea rc h i n t o t he phy s io log i c a l and p s y c ho log i c a l p rope r t i es o f t he m ed ia o f a r ti s t i c c rea t i on i s s t i ll i n i ts e lem e n t a r y

s t a g e s , c o m p a r e d w i t h p h y s i c a l r e s e a r c h .

p ra c t i c a l ex pe r i enc e i n the c rea t i v e us e o f a r t i f i c i a l c o lo u r ( l i gh t ) as y e t s c a rc e l y ex i s ts .

t h e f e a r o f p e t r i f i c a t i o n

a r t i s ts f r eque n t l y hes i t a t e t o opp l y t he res u lt s o f t he i r ex pe r im en t s t o t he i r p ra c t i c a l w o r k , fo r t hey s ha re t he un i v e rs a l

f ea r t ha t m e c han is a t i on m ay l ead t o a pe t r i f i c a t i o n o f a r t . t hey f ea r t ha t t he ope n rev e la t i on o f e lem en t s o f

c ons t ruc t i on , o r any a r t i f i c i a l s t im u la t i on o f t he i n t e l l ec t o r t he i n t roduc t i on o f m ec han ic a l c on t r i v anc es m ay s t e r i l i s e

a l l c rea t i v e e f f o r t s .

t h i s f ea r i s un f ou nd ed , s i nc e t he c ons c ious ev o c a t i o n o f all t he e lem en t s o f c rea t i on m us t a lw ay s rem a in an im pos s i -

b i l i t y. h o w e v e r m a n y o p t i c a l c o n o n s a r e e l a b o r a t e d i n d e t a i l , a l l o p t i c a l c r e a t i o n w i l l r e t a i n t h e u n c o n s c i o u s

s pon t ane i t y o f i t s ex pe r i enc e as i t s bas i c e lem en t o f v a lue .

des p i t e a l l c anon s , a l l i n f l ex ib le l aw s , a l l t ec h n i c a l pe r f ec t i o n , t h i s i nv en t i v e p o t en c y , t h i s gen e t i c t ens ion w h ic h

de f i es ana l y s i s , de t e rm ine s t he c ha rac t e r o f ev e ry w ork o f a r t . i t is t he ou t c om e o f i n t u i t i v e k now led ge bo t h o f

t he p res en t and o f t he bas i c t endenc ies o f t he f u t u re .

a r t a n d t e c h n i q u e

t h e a t t e m p t w a s m a d e , a t l e a s t p a r t i a l l y , t o r e s t o r e t h e c a p a c i t y f o r s p o n t a n e o u s c o l o u r e x p e r i e n c e — w h i c h h a s

b e e n l o s t t h r o u g h t h e s p r e a d o f t h e p r i n t e d w o r d a n d t h e r e c e n t p r e d o m i n a n c e o f l i t e r a t u r e , — b y i n t e l l e c t u a l

m eans , t h i s w a s on l y na t u r a l , f o r i n t he f i r s t phas e o f i ndus t r i a l ad v an c e t he a r t i s t w as ov e rw he lm ed by the i n t e l -

l e c t u a l a c h i e v e m e n t s o f t h e t e c h n i c i a n , w h o s e a c h i e v e m e n t s e m b o d i e d t h e c o n s t r u c t i v e s i d e o f c r e a t i o n ,

g i v e n a c lea r de t e rm ina t i on o f f unc t i o n , t he l a t t e r c ou ld w i t ho u t d i f f i c u l t y (a t l eas t i n t heo ry ) p r od uc e ob jec t s o f



ra t iona l design, the same was assumed to be true in ar t , unt il it became app aren t that an exa gge rate d emphasis

on i ts determinable in te l lectua l aspects mere ly served as a smoke-screen, once the e lements o f opt ica l expres-

I . moho l y -nagv :

a n e w i n s t r u m e n t o f v i s i o n

in pho tog rap hy we possess an extr aor d ina ry instrument for repro duct io n, but pho tog rap hy is much more than that,

tod ay i t is in a fa i r wa y to br ing ing (opt ica l ly) som eth ing ent i re ly new in to the wo r ld , the speci f ic e lements o f

photography can be iso la ted from the i r a t tendant compl ica t ions, not on ly theoret ica l ly , but tang ib ly , and in the i r

mani fest rea l i ty .

f r *

sion as such — qui te apa r t f rom the i r »ar t is t ic« qua l i t ies — had been mastered. i t was o f course necessary c r ^

f i rs t to deve lop a s tondard language of opt ica l expression, before rea l ly g i f ted ar t is ts cou ld a t tempt to ra ise the

e lements thus estab l ished to the leve l o f »ar t« , that was the basic a im of a l l recent art is t ic and p eda gog ic e f for ts

in the opt ica l sphere, i f tod ay the sub-compensated e lement o f fee l ing revo l ts aga inst th is tenden cy, we can on ly

wa it unti l the pend ulum w il l react in a less violen t m anner.

f rom pa in t ing to the d isp lay o f l igh t

a l l techn ica l ach ievements in the sphere o f opt ics must be u t i l i sed for the deve lopment o f th is s tandard language,

among them the

mechanical and technical

requ is ites o f ar t are o f pr imary importa nce.

unt i l recent ly they were condemned on the grounds that manual sk i l l , the »personal touch«, should be regarded as

the essent ia l th ing in ar t . tod ay they a l rea dy ho ld the i r ow n in the conf l ic t o f op in ions ; tom orr ow they wi l l t r iu mp h;

the day a f ter tom orro w they wi l l y ie ld resu lts acce pted wi thou t quest ion, brushw ork, the sub ject ive ma nipu la t ion

of a too l Is lost, but the c lar i ty o f f o rma l re la t ionsh ips is increased to an extent a lmost t ran scending the l imi ta t ions

of matter ; an extent in which the ob ject ive context becomes transpa rent ly c lear , maximum p recis ion, the law of the ^ ^

norm, rep laces the mis in terpre ted s ign i f icance o f manual sk i l l .

i t is d i f f icu l t toda y to pred ic t the form al ach ievements o f the fu ture , for the formal crysta l l i sa t ion o f a work o f ar t

is cond i t ione d not m ere ly by the inca lcu lab le fac tor o f ta len t, but a lso by the in tensi ty o f the strugg le for the mastery

of I ts medium ( too ls , tod ay machines) , but i t Is safe to pred ic t even tod ay that the opt ica l crea t ion o f the fu ture

wi l l not be a mere transla t ion o f our present forms of opt ica l expression, for the new implements and the h i ther to

neglected medium of l igh t must necessar i ly y ie ld resu l ts in conformi ty wi th the i r own inherent proper t ies.

© - f c "

1

purposive progress o f thought, c i rcu lar advance o f techn ique

e

dur ing the in termediary s tages, however, we must not over look a wel l -known factor re tard ing the advance o f ar t :

ind iv idua l p ioneers invent new instruments, new methods o f work, revo lu t ion is ing the trad i t iona l forms of product ion,

but usua lly a long t ime must e lapse before the new can be gen era l ly ap p l ied , the o ld hampers I ts adva nce, the

creat ive potent ia l i t ies o f the new may be c lear ly fe l t , but for a cer ta in t ime i t wi l l appear c lo thed In t rad i t iona l

forms that are rendered obso le te by i ts emergence,

thus in the sphere of music we must for the present content ourselves with the noisy tr iumphs of the mechanical piano

and of the c inema o rgan, instead o f hear ing the new e lectro-m echa nica l music that is ent i re ly inde pend ent o f a l l

p rev iously ex is t ing instruments, in the sphere o f pa in t ing the same revo lu t ionary s ign i f icance a l rea dy app l ies to

the use o f spray ing devices, o f powerfu l enamel re f lectors and o f such re l iab le synthet ic mater ia ls as ga la l i th , t ro l i t ,

bake l i te , ze l lon, or a lumin ium, the s i tuat ion is s imi lar In the rea lm of the c inema, whe re a method o f prod uct io n

is rega rde d as »revo lu t ionary « whose creat ive ach ievements are scarce ly gre ater than those that might be ob ta ine d

could classical paintings be set in motion.

th is s i tuat ion Is unsat is factory a nd sup erannu ated w hen jud ged In terms of a fu ture in wh ich l igh t d isp lays o f any

desi red quq l l ty and magni tude wi l l suddenly b laze up, and mul t ico loured f lood l ights wi th t ransparent sheaths o f f i re

wi l l p ro ject a constant f low of immater ia l , evanescent images In to space by the s imple manipu la t ion o f swi tches,

and in the f i lm o f the fu ture we sha l l have constant change in the speed and in tensity o f l igh t ; space In m ot ion

constant ly var ie d through the medium of l igh t re fracte d from eff lo res cent re f lec tors; f lashes o f l igh t and b lack-o uts;

ch iaroscur i , d is tance and prox im i ty o f l igh t ; u l t ra-v io le t rays, in fra- red pene tra t ion o f darkness rende red v is ib le — f

a weal th o f undreamt-o f opt ica l exper iences that wi l l be pro foundly s t i r r ing to our emot ions.

1923—1926.

© - T



*

*

»

»

9

*

-9

9

5

5

-9

•-3

-J»

t h e u n i q u e q u a l i t y o f p h o t o g r a p h y

the pho tog ram me , o r camera - less record o f fo rms p rod uce d by l igh t , wh ic h embod ies the un ique na tu re o f the pho to -

g rap h ic p rocess , is the rea l key to pho tog rap hy, i t a l low s us to cap tu re the pa t te rn ed in te rp lay o f l igh t on a shee t

o f sensi t ised paper w i tho u t r ecourse to any app ara tus , the pho to gram me opens up perspec t ives o f a h i the r to who l ly

unkn own morphos is gov erne d by op t ic a l laws pecu l ia r to i t se lf , i t i s the most com p le te ly dem ate r ia l i se d m ed ium

wh ich the new v is ion commands.

w h a t is o p t i c a l q u a l i t y ?

t h r o u g h t h e d e v e l o p m e n t o f b l a c k - a n d - w h i t e p h o t o g r a p h y , l i g h t a n d s h a d o w w e r e f o r t he f ir s t t i m e f u l ly r e v e a l e d ;

and thanks to i t, t oo , they fi r s t beg an to be em p loy ed w i th someth ing m ore than a pu re ly theore t ic a l kno w le dge ,

( impress ion ism in pa in t ing may be reg ard ed as a pa ra l le l ach ievement ) , t h roug h the deve lopm ent o f r e l iab le a r t i f i c ia l

i l l um ina t io n (more par t i cu la r ly e lec t r i c i t y ) , and the pow er o f r egu la t ing i t , an increas ing adop t ion o f f low ing l igh t

and r ich ly g radua ted shadows ensued ; and th rough these aga in a g rea te r an imat ion o f su r faces , and a more de l i ca te

op t ic a l in tens i f i ca t ion , th is ma n i fo ld ing o f g rad ua t ion s is one o f the fund am enta l »mate ria ls« o f op t ica l f o rm a l ism:

a fac t wh ic h ho lds equ a l ly g oo d i f we pass bey ond the imm ed ia te sphere o f b lack -wh i te -g rey va lues and lea rn to

th ink and work in te rms o f co lou red ones.

whe n pure co lou r i s p lac ed aga ins t pu re co lou r , t one aga ins t tone , a ha rd , pos te r - li ke decora t ive e f fec t g ene ra l l y

resu l ts , on the o the r hand the same co lou rs used in con junc t ion w i th the i r in te rmed ia te tones w i l l d ispe l th is pos te r -

l i ke e f fec t , and c rea te a more de l i ca te an d me l t ing impress ion , th rou gh i ts b lack-wh l te -g rey rep rodu ct ions o f a l l

co lo u red ap pea ranc es ph o to gra phy has en ab le d us to r ecogn ise the most sub t le d i f f e ren t ia t ions o f va lues in bo th

the g rey and ch romat ic sca les : d i f f e ren t ia t ions tha t r ep resen t a new and ( judged by p rev ious s tandards ] h i the r to

una t ta inab le qu a l i t y in op t ica l exp ress ion , th is i s, o f course , on ly one po in t amo ng many , bu t it is the po in t where

we have to beg in to maste r pho tography ' s inward p roper t ies , and tha t a t wh ich we have to dea l more w i th the

ar t i s t i c func t ion o f exp ress ion than w i th the rep roduct ive func t ion o f po r t r aya l .

s u b l i m a t e d t e c h n i q u e

in r ep roduc t ion — co ns ide re d as the ob jec t ive f i x a t io n o f the semb lance o f an ob jec t — we f ind jus t as r ad ic a l

advan ces and t r ansmo gr i f i ca t ion s , comp are d w i th p reva i l in g op t ica l r ep resen ta t ion , as in d i r ec t reco rds o f fo rms

prod uce d by ligh t ( pho togramm es) . these par t i cu la r deve lopm ents a re we l l know n: b i r d ' s -eye v iews, s imu l taneous

in te r cep t ions , r e f lec t ions , e l l ip t i ca l pene t ra t ions , e tc . t he i r sys temat ic co -o rd in a t ion open s up a new f ie ld o f v isua l

p resen ta t ion in wh ic h s t i ll f u r the r p rogress beco mes poss ib le , i t i s , f o r ins tance , an immense ex tens ion o f the op t ic a l

poss ib i l i ties o f r ep ro duc t ion tha t w e a re ab le to r eg is te r p rec ise fi xa t ion s o f ob jec ts , even in the most d i f f i cu l t c i r cum-

s tances , in a hund red th o r thous and th o f a second , indee d , th is advan ce in techn iq ue q lmost amoun ts to a psycho-

log ic a l t r ans fo rm at ion o f ou r eyes igh t * , s ince the sharpness o f the lens and the uner r ing ac cura cy o f i ts de l in ea t io n

have now t r a ined our powers o f observa t ion up to a s tandard o f v isua l pe rcep t ion wh ich embraces u l t r a - rap id

s n a p s ho t s a n d t h e m i l l i o n f o l d m a g n i f i c a t i o n o f d i m e n s i on s e m p l o y e d i n m i c r os c o p i c p h o t o g r a p h y .

i m p r o v e d p e r f o r m a n c e

ph o to gra ph y, then , impar ts a he igh tened , o r ( in so fa r as ou r eyes a re conce rned) inc reased , po we r o f s igh t in te rms

o f t ime and space , a p la in , ma t te r -o f - fac t enume ra t ion o f the spec i f i c pho togr aph ic e lements — pure ly tech n ica l ,

no t a r ti s t i c , e lements — w i l l be enou gh to enab l e us to d iv ine the pow er la ten t in them, and p rogn ost ica te to w ha t

they lead .

the e igh t va r ie t ies o f pho tograph ic v is ion

1 . abs t rac t see ing by means o f d i r ec t r eco rds o f fo rms p rod uce d by l igh t : t he pho to gram me wh ic h cap tu res the most

de l ica te g rada t ions o f l igh t va lues , bo th ch ia roscuro and co lou red .

2 . exac t see ing by means o f the no rma l f i xa t ion o f the appearance o f th ings : r epor tage .

3 . r ap id see ing by means o f the f i xa t ion o f movements in the shor tes t poss ib le t ime : snapsho ts .

4 . s low see ing by means o f the f i xa t io n o f movem ents sp read ov er a pe r i od o f t ime : e . g . t he luminous tr acks m ade

by the head l igh ts o f mo to r - ca rs pass ing a long a r oad a t n igh t : p ro longed t ime exposures .

5. in ten si f ied seein g by mean s of

a ) m i c r o - p h o t o g r a p h y ;

b ) f i l t e r - pho tog rap hy, wh ich , by va r ia t io n o f the chemica l com pos i t ion o f the sens i ti sed su r face , pe rmi ts ph o to -

g raph ic po ten t ia l i t ies to be augmented in va r ious ways — rang ing f r om the reve la t ion o f fa r -d is tan t landscapes

ve i led in haze o r fog to exposures in com p le te da rkness : in f r a - red pho tog rap hy.

6 . pene t ra t ive see ing by means o f x - r ays : r a d io g ra phy .

7 . s imu l taneous see ing by means o f t r ansparen t sup er impo s i t ion : the fu tu re p rocess o f au toma t ic pho tom onta ge .

* he lm ho l t z used t o t e l l h is pup i l s t ha t i f an op t i c ian wer e t o succeed in m ak ing a hum an eye , and b r ough t i t t o h im f o r h is app r ova l ,

he wou ld be bo un d to say: »th is is a c lumsy job of wo rk«.



8 . d is to r ted see ing : op t i ca l iokes tha t can be au tom at ica l l y p rod uce d by

a) exposure through a lens f i t ted wi th pr isms, and the device of re f lect ing mirrors;

b ) mechan ica l and chemica l man ipu la t ion o f t he nega t ive a f te r exposu re .

o r

wha t is t he pu rpose o f t he enum era t ion?

wh at is to be g lea ne d f rom th is l is t? that the most astonis h ing poss ib i l i t ies remain to be d iscov ere d in the raw ma ter ia l

o f ph o tog raph y , s ince a de ta i led ana lys is o f each o f t hese aspec ts fu rn ishes us w i th a number o f v a luab le ind ica t ions

in rega r d to the i r app l i c a t ion , ad jus tmen t , e t c . ou r inves t iga t ions w i l l l ead us in ano the r d i rec t ion , how eyer . we

wan t to d iscove r wha t is t he essence and s ign i f i cance o f pho tog r aph y .

« r

fiT

e -

c

è "

€ -

t e -

e -

the new vis ion

a l l i n te rp re ta t ions o f pho tog raphy have h i the r to been in f luenced by the aes the t i c -ph i losoph ic concep ts tha t c i rcum-

scr ibed pa in t ing , t hese wer e fo r long he ld to be equa l l y app l i c ab le to pho t og ra ph ic p rac t i ce , up to now pho to -

g raphy has rema ined in ra the r r ig id dependence on the t rad i t iona l f o rms o f pa in t ing ; and l i ke pa in t ing i t has passed

thro ugh the successive stages of a l l the var ious art »isms«: in no sense to i ts ad va nta ge , thou gh, fun da me nta l ly

new d iscove r ies canno t f o r long be con f ine d to the men ta l i t y and p rac t i ce o f bygone pe r iods w i th impun i t y , whe n

tha t happens a l l p rodu c t i ve ac t i v i t y is a r res ted , t h is was p la in ly ev ince d in pho to g ra phy , wh ich has v ie lde d no

resul ts of any va lue except in those f ie lds where, as in scient i f ic work, i t has been employed wi thout art is t ic ambit ions,

he re a lone d id i t p rove the p ioneer o f an o r ig ina l deve lopmen t , o r o f one pecu l ia r t o i t se l f .

i n t h is connec t ion i t canno t be too p la in ly s ta ted tha t it is qu i te un im por tqn t w he the r pho tog rap hy p roduces »a r t«

or not . i ts ow n basic laws, not the opin ion s of art cr it ics, w i l l pr ovi de the only va l id m easure of i ts fu ture wo rth ,

i t is su f f i c ien t l y unp reced en ted tha t such a »mechan ica l« th ing as pho tog r aph y , and one reg a rde d so con temp tuous ly

in an a r t i s t i c and c rea t i ve sense , shou ld have acqu i red the power i t has , and become one o f t he p r imary ob jec t i ve

v isua l f o rms, in ba re ly a cen tu ry o f evo lu t ion , f o rmer t y the pa in te r impressed h is own pe rspec t i ve ou t lo ok on h is

age . we have on ly to reca l l the manner in wh ich we used to look a t landscapes , and comp are i t w i th the wa y

we pe rce ive them now th ink , t oo , o f t he inc is ive sha rpness o f t hose camera po r t ra i t s o f ou r con tempora r ies , p i t t ed

w i th po res and fu r row ed by l ines , o r an a i r -v iew o f a ship a t sea mov ing th rou gh wave s tha t seem f rozen in l i gh t ,

o r the en la rgemen t o f a wov en t issue, o r t he ch ise l led de l i cacy o f an o rd in a ry s awn b lock o f woo d , o r , in f ac t , any

o f t he who le gamut o f sp lend id de ta i l s o f s t ruc tu re , t ex tu re and » fac to r« o f wha teve r ob jec ts we ca re to choose .

the new exper ience o f space

th roug h pho t og ra phy , t oo , we can pa r t i c ip a te in new exper iences o f space , and In even g rea te r measure th rough

the fi lm , w i th the i r he lp , and tha t o f the new schoo l o f a rch i tec ts , we have a t ta in ed an en la rgem en t a nd sub l ima t ion

o f ou r app rec ia t ion o f space , t he comprehens ion o f a new spa t ia l cu l tu re , t hanks to the pho tog rapher human i t y has

acqu i red the pow er o f p e rce iv ing i ts su r round ings , and i t s ve ry ex is tence , w i th n ew eyes .

the height o f a t ta inment

but a l l these are iso lated character ist ics , sep ara te achievem ents, not a l to geth er d issimi lar to those of pa int in g, in

photography we must learn to seek, not the »picture«, not the aesthet ic o f t rad i t ion, but the ideal inst rument of ex-

pression, the se l f -suf f ic ient vehic le for educat ion.

se r ies (pho tog raph ic image sequences o f t he same ob jec t )

there is no more surpr is ing, yet , in i ts natura lness and organic sequence, s impler form than the photographic ser ies,

th is is the log ica l cu lmina t ion of pho tog rap hy , the ser ies is no longer a »picture«, and none of the canons of p i cto r ia l

aesthet ics can be ap pl i ed to i t . here the separ ate p ic ture loses i ts iden t i ty as such an d become s a deta i l o f assem bly,

an essent ica l st ructura l e leme nt of the whol e which is the th ing i tse l f , in th is con cat ena t ion o f i ts sep arat e but inse-

pa rab le pa r t s a pho tog raph ic se r ies insp i red by a de f in i t e pu rpose can become a t once the most po ten t weapon

an d the tender est lyr ic , the t rue s ign i f ican ce of the fi lm wi l l on ly app ea r in a much la ter, a less con fused an d g ro pin g

age than ou rs , t he p re - requ is i t e fo r t his reve la t ion i s, o f cou rse , t he rea l i sa t ion tha t a know ledg e o f pho tog rap hy

is just as imp orta nt as that o f the a lph abe t , the i l l i terates of the fu ture wi l l be igno ran t o f the use of cam era an d

pen a l ike.

1932.

e -

t—

< -

t "

è -

e -

e -

t -

t -

t -

e -

6 -

e -

e -

e -

e -

e -

e -

e «

e -

e -

e—

r

e -

t - f

e -

e -

e •

e -

e -

e -

t -

e-

e -

« -

ft.

ft-



I . moho ly -nagy:

p r o b l e m s o f t h e m o d e m f i l m

the present si tuat ion

of late years the pr incip le, that a l l ar t ist ic creat ion should be appropr iate to the speci f ic technical potent ia l i t ies of

i ts medium, has been general ly accepted at least in theory, i f not a lways in pract ice.

l ike other art ists, f i lm producer s have for the last dec ade e nde avo ured to ap ply th is pr incip le to thei r craf t , never-

theless the f ilm today is st i ll to an ove rwh elmin g extent gove rne d by concep t ions der ive d f rom t radi t io nal studio

paint ing, - and there is l i t t le in the current pract ice of f i lm product ion to show that the essent ia l medium of the f i lm

is l ight not p igment , moreo ver the f i lm tod ay is exclusively con f ined to the project ion of a sequence of »sti lls« on

a screen and i t is ap par en t ly not gener al ly real ised that mobi le spat ia l p reiect ion is the form of expression most

ap pro pr i ate to th is medium, the same conservat ism is foun d in the use of the acoust ica l ly am pl i f ied f i lm, the sound

f i lm, in which the theat re chose n for the fi rst model is st i ll met iculously copie d, even theoret ica l at tempts to discover

independent forms pecul iar to th is technique are st i l l exceedingly rare.

the responsibi l i ty

the more the technical equipment of the f i lm and of other re lated forms of communicat ion and expression (wireless

and te levision wi th al l thei r mani fo ld possibi l i t ies) is perfected, the greater wi l l be the responsibi l i ty for e laborat ing

a ra t iona l p rogramme o f work .

the prob lem is st il l gen era l ly perce ived and app roa ch ed — in a t rad i t ion al sense, the technic ian u nques t ioningly

accepts the convent ions of the present form of the f i lm i . e. recording the visual and acoust ic real i ty and reproducing

i t in two-dimensional project ion.

di f ferent a ims would certa in ly lead to di f ferent resul ts, and the whole di rect ion of technical enquiry would be

cha nged , a new prog ram me of research wou ld lead to the discove ry of an ent i re ly new, so far unpre cede nted

form of expression and ent i re ly new possibi l i t ies of art ist ic creat ion*.

t he p rob lem

in order to grasp the problem in i ts fu l l complexi ty, i t is necessary to examine the most important aspects of the f i lm:

the opt ical sphere (vis ion),

the kinet ic sphere (mot ion),

the acoust ic sphere (sound),

one by one. the psych olog ical (psycho-phy sical ) p roble m — e. g. as i t appe ars, in superreal ist f ilms — can only

be hinted at in th is paper.

the opt ical sphere: p icture product ion, or the »morphosis of l ight«?

i t is qui te conceivable that paint ing, as an exclusively manual craf t , wi l l cont inue to exist for some decades to come

and that i t wi l l be retained for pedagogic reasons and as a means of prepar ing the way for the new cul ture of colour

and l ight , but th is pre pa rat ory phase can we l l be shortened , i f the problem is corre ct ly postu lated and systemat ic

opt ic al resea rch is orga nise d on these l ines.

symptoms of the commen cing dec l ine of t rad i t ion al pa int ing — i am not referr in g to the terr ib le econ omic pl ight

of the art ists at the present t ime — are al rea dy a ppa ren t in a number of d i rect ions, the dev elopm ent of the supre-

mat ist** malevich ma y serve as an exam ple, h is last p icture: a whi te square on a square whi te canvass is c lear ly

symbol ic of the f i lm screen, symbol ic of the t ransi t ion f rom paint ing in terms of p igment to paint ing in terms of l ight .

the white surface can serve as

a

reflector for the direct projection of light, a nd what is more, of light in motion.

malevich's work is a remarka ble exam ple of the new cul tural out look, i t might be rega rde d as an intu it ive victory

over the misguided ef forts of the present -day f i lm, which is more or less successful ly imi tat ing the out -dated technique

of easel paint ing in i ts p ictor ia l composi t ion, i ts not in- f requent lack of movement and i ts p icturesque set t ings,

supremat ism super ann uated a clean slate of manua l craf tsma nship in paint in g, how can the f i lm revert to the

aestet ics of the easel p icture, when even painters are ventur ing on new courses? we must make a fresh start, t ak ing

the new medium an d i ts speci f ic possibi l i ties as our on ly basis instead of the fundam enta l ly a l ien tech nique of

picto r io l ar t . that is wh y the victory of the so-cal led abst ra ct movements in paint ing is the victory of a new aesthet ic

of l ight , which wi l l not merely t ranscend the old easel p icture, but even the most advanced exper iments and

achievem ents of mode rn pain t ing, and thei r culmina t ion in the picture of m alevich.

these cons iderat ions a lone d o not , how eve r, ena ble us to formulate a l l the basic pr incip les of opt ica l cre at ion.

* t h e d i s t i n g u i sh e d sc i e n t i s t th e re mi n , i n ve n to r o f e th e r wa ve mu s i c , p ro v i d e d a g o o d e xa mp l e o f a f a l se me th o d o f a p p ro a c h , wh e n h e

a imed a t imi ta t ing the o ld orchest ra l music wi th h is new ether wave inst rument .

** suprema t ism is a russian type o f abst ract p a in t ing which has been evo lve d by m alevich .



d irect l igh t morphosis and k ine t ic and re f ractory l igh t d isp lays bo th requ ire systemat ic invest iga t ion ,

o f p q in t in g , p h o to g ra p h y , t h e f i lm a re p a r t s o f o n e s in g le p ro b le m.

th e p ro b le ms

r p

« r

the l igh t s tud io o f the fu tu re

th e in d isp e n sa b le e le me n ts f o r a n e w cu l t u re o f co n t ro l l e d l i g h t a re : re l i a b le so u rce s o f a r t i f i c ia l l i g h t o f va r ia b le

in te n s i t y , re f l e c to rs , p ro je c to rs , i n s t ru me n ts f o r t h e p o la r i sa t io n , i n t e g ra t io n a n d re f ra c t io n o f l i g h t , imp ro ve d o p t i ca l

e q u ip me n t f o r t h e re ce p t io n o f ima g e s , a n d a b o ve a l l i n c re a se d se n s i t i ve n e ss o f t h e re ce p t i ve me d iu m ( in c lu d in g

th e t e ch n ica l p e r f e c t io n o f t h e t h re e -d ime n s io n a l a n d co lo u r f i lm* .

e > —

s ign i f icance and fu tu re o f the f i lm s tud io

in o u r p o l i t i ca l l y a n d e co n o mica l l y d i s ru p te d e p o ch t h e f i lm a s a re co rd o f f a c t s , a s f i lm re p o r ta g e , t h a t i s b e co me

a n e d u ca t io n a l a n d p ro p a g a n d a me d iu m o f th e ve ry f i rs t imp o r ta n ce , n e ve r the le ss , i t i s e sse n t ia l t o re m e mb e r

tha t — l ike a l l o ther means o f express ion — the f i lm wi th i ts character is t ic e lements o f l igh t , mot ion , psycho log ica l

mo n ta g e , h a ve a lso a p u re ly b io lo g ic a l a p p e a l , i n d e p e n d e n t o n a n y so c ia l f a c to r (e. g . a b s t ra c t f i lms ) , i t is f o r

th is reason tha t the s tud io wi l l con t inue to p lay an importan t ro le in fu tu re f i lm product ion , fo r i t p rov ides more

su i tab le cond i t ions fo r the consc ious con t ro l o f th is ap pe a l , i do no t , o f course , den y tha t even such f i lms wi l l

be de f in i te ly re l a ted in some way to the i r part ic u la r p er io d , on Ihe cont ra ry , i be l iev e tha t th is re la t ion is fa r m ore

p ro fo u n d t h a n t h e o b v io u s ly t ime -co n d i t i o n e d f a c to r o f t o p ico l i t y a n d t h a t i t i s p re d o min a n t l y ro o te d o n t h e su b -

co n sc io u s m in d a n d t h u s co n s t i t u te s o n e o f t h e mo s t e f f e c t i ve me a n s o f i d e o lo g ica l p re p a ra t io n f o r t h e so c ie t y

o f the fu tu re .

the s tud io fo r the ma n ipu la t io n o f l igh t wi l l no t , o f course , be imi ta t ive l ike the f i lm s tud ios o f toda y, i t wi l l no t be

i ts a mb i t i o n t o t ra n s fo rm p lyw o o d in to fo re s t s o n iu p i te r l a mp s in to su n sh in e , wo rk in t h a t s t u d io w i l l p r o ce e d f ro m

th e b a s ic e le me n ts o f t h e me d iu m e mp lo ye d a n d t h e d e ve lo p me n t o f i t s i n h e re n t p o te n t ia l i t i e s ,

t h e f i lm a rch i t e c t w i l l n a tu ra l l y co n fo r m to th i s n e w o r ie n ta t io n , a p a r t f ro m i ts a co u s t i c f u n c t io n , t h e scen ic b a ck -

g ro u n d o f t h e f u tu re w i l l b e co n ce ive d a s a me ch a n ism fo r t h e p ro d u c t io n o f l i g h t a n d sh a d e ( t re l l i s a n d ske le to n

co n s t ru c t io n ) a n d a s a co mp le x o f p la n e s f o r t h e d i f f e re n t ia l a b so rp t io n a n d re f le c t io n o f l i g h t (wa l l s co n s t ru c te d

for the organ ised d is t r ibu t ion o f l igh t ) .

ca me ra - le ss p h o to g ra p h y , t h e so -ca l l e d » p h o to g ra m me « , g i ve s us t h e ke y t o t h e mo rp h o s is o f l i g h t, i ts w id e sca le

o f b la ck -w h i t e va lu e s a n d o f i n n u m e ra b le sh a d e s o f g re y ( in t h e f u tu re ce r t a in l y a l so o f co lo u r va lue s ) i s o f p ro fo u n d

sign i f ic ance fo r the f i lm, the same is t rue o f the supe r imp osi t ion o f d i f fe ren t images .

i t is the non- imi ta t iv e s tud io a lo ne wh ich w i l l enab le us to crea te these fo rms o f l igh t , whose art is t ic poss ib i l i t ies

h a ve so f a r re ma in e d u n e x p lo re d , l i g h t mo rp h o s is is n o t , h o w e ve r , t h e so le p ro b le m o f t h e f i lm , p ro b le m s o f mo t io n

and sound dem an d a so lu t ion in equ q l measure , nor is th is a l l . the f ilm conta ins a ser ies o f aspects , wh ich ar e

p a r t l y o f a p h o to g ra p h ic n a tu re a n d in p a r t d e r i ve d f ro m i ts n e w e d u ca t io n a l f u n c t io n (e. g . t h e p ro b le m o f f i n d in g

a n a p p ro p r ia te me a n s f o r e xp re ss in g t h e n e w co n ce p t o f sp a ce - t ime ) .

the crea t ive use o f mot ion

as ye t there is no t rad i t ion fo r the use and cont ro l o f mot ion in f i lms fo r p ract ica l exper ience has been conf ined to

a few dec ades , even the f i rs t p r inc ip les o f th is wo rk rem ain to be evo lved , tha t is the reason why m ot ion is s t i l l

so p r imi t ive ly hand led in the major i ty o f f i lms.

our eyes are s t il l un t r a ine d to the recep t ion o f a num ber o f sequences in s imu l tane ous, in the ma jor i t y o f cases the

mu l t i p l i c i t y o f p h a se s in a sys te m o f i n t e r re la te d mo ve me n ts , h o we ve r we l l co n t ro l l e d , wo u ld s t i l l p ro d u ce a n imp re s -

s ion , no t o f o rgan ic un i ty , bu t o f chaos.

f o r t h a t re a so n e xp e r ime n ts o f t h i s k in d — h o we ve r imp o r ta n t a e s th e t i ca l l y — w i l l f o r t h e t ime b e in g h a ve l i t t l e

mo re t h a n t e ch n ica l o r p e d a g o g ic i n tere s t , t h o u g h in so me re sp e c ts ra th e q u e s t io n a b le ru ss io n mo n tq g e is so f o r

t h e o n ly re a l a d va n ce in t h is sp h e re , t h e s imu l t a n e o u s p ro je c t io n o f a n u mb e r o f co mp le me n ta ry f i lms h a s so f a r

n o t b e e n a t t e mp te d * * .

9>~f*

e - r

cr

v

cr

er

" i f s u c h a p r o v i s i o n a l l a b o r a t o r y f o r r e s e a r c h i n t o t h e a b s t r a c t p r o p e r t i e s o f l i g h t c o u l d b e e s t a b l i s h e d a n y w h e r e u n d e r p r e s e n t c o n d i t i o n s

i t w o u l d p r o b a b l y b e i n r u s s i a . i n m y o p i n i o n , a f a i r p r o p o r t i o n o f o u r p r e s e n t a r t s c h o o ls c o u l d a l s o w i t h o u t d i f f i c u l t y b e t r a n s f o r m e d

in to » l i gh t acade m ies« . bu t russ ia i s I he on l y coun t ry tod ay i n w h i ch the p ro duc t i on o f f i lm s i s no t gov ern ed by com m erc ia l co ns ide ra t i on s ,

o p t i c a l c r e a t i o n g e n e r a l l y , a s h e r e c o n c e i v e d , i s o n l y i n r u s s i a r e g a r d e d a s a c u l t u r a l a c t i v i t y i n s t e a d o f t h e m a n u f a c t u r e o f a c o m m o d i t y ,

m ore ove r , no o ther coun t ry p rov ide s the sam e poss ib i l i t y f o r a rad i ca l cha nge i n the i n te rp r e ta t i on o f t he tasks o f a r t . i n russ ia the

o l d c o n c e p t i o n o f t h e » ar t is t « is d e f i n i t e l y e x p l o d e d — th e o l d c r a f t m e n t a l i t y i s b e i n g s u p e r s e d e d b y a n e w c o n c e p t i o n o f m e n t a l a n d

cu l tu ra l o rg an i s a t i o n — inven t i on is no l onger exc lus i ve l y con f i n ed to the m anua l sphere . i ns tead o f t h i nk ing i n te rm s o f de ta i l t he

russ ian a r t i s t s a t tem pt to th i nk syn the t i ca l l y ( i n t e rm s o f m utua l re la t i onsh ip ) .

* * m onta ge a lon e by no m eans exhaus ts the poss ib i l i t i es i nhere n t Tn m ot i o n . The russ ian d i rec to rs ' sense o f m ot i on i s im press ion i s t i c ra the r

than cons t ruc t i ve , russ ian m on tage i s par t i cu la r l y success fu l i n t he use o f asso c ia t i ve im press ions (w h i ch a re , how eve r , i n ten t i ona l an d no t

a c c i d e n t a l ) , t h r o u g h r a p i d c u t t i n g o f t e n a l s o o f s p a c i a l l y a n d t e m p o r a l l y d i s t i n c t s h ot s i t r . r e a îe d t h e n e c e s s a r y li n k s b e t w e e n t h e i n d i v i d u a l

s i t u a t i o n a n d t h e w h o l e .

the cons t ruc t i ve m ontage o f t he fu tu re w i l l g i ve m ore a t ten t i on to the to ta l i t y o f t he f i lm — in l i gh t , space , m ot i on , sound — than to the

f i lm as a sequence o f s t r i k i ng v i sua l e f fec ts .

e i sens te in (»genera l l i ne«) , w er tho f f (» the m an w i th the m ov ie -cam era«) and tu r i n (» tu rks ib«) have a l ready m ade concre te advances i n th i s

d i r e c t i o n .



r e f l ec t i ons on t he s ound f i lm

t he s ound f i lm is one o f t he m os t im p or t a n t i nv en t i ons o f ou r t im e , i t w i l l en la rg e no t m ere l y t he v i s ua l an d ac o us t i c

c ap ac i t i es o f m a nk ind , bu t a l s o h is c ons c ious nes s , bu t t he s ound f i lm , i hav e i n m ind , has no t h in g w ha t ev e r t o do

w i t h the rep rod uc t i o n o f t he us ua l d ra m a t i c d ia lo gu e and s ound s equenc es , no r w i l l it s s o le f unc t i o n be t o p rov ide

a do c um en t a ry rec o rd o f ac o us t i c rea l i t y , i n s o f a r as i t w i l l f u l f i l t h is pa r t i c u la r f unc t i on , it w i l l on l y be i n a s im i l a r

m an ner t o t he us e o f p ho t om on t ag e i n t he s il en t f i lm .

s oun d w ou ld s c a rc e l y be a b le t o en r i c h t he s c ope o f the s i len t f i lm , i f it w e re m ere l y c on f i ned t o t he s o le — o f unde r -

l i n i ng o r em phas i s ing a n op t i c m o n t ag e , c om p le t e i n i t s e lf , r es u l ts a l r ea dy ac h ie v ed i n one m ed ium —- op t i c a l l y —

w o u l d n o t b e r e n d e r e d m o r e c o n v i n c i n g b y b e i n g p a r a l l e l e d i n a n o t h e r . o n l y th e c o m b i n e d u se o f b o t h a s

m u t ua l l y i n t e r -de pen den t c om p one n t s o f an i nd i v i s i b l e w h o le c an res u lt i n a qua l i t a t i v e en r i c hm e n t o r l ead t o an

en t i r e l y new v eh i c le o f ex p res s ion , t h i s i s a l s o t he on l y p r ope r f i e l d f o r r epo r t ag e s ound f i lm s .

t he p res en t p rob lem in t he s ound f i lm

w e m us t d i l i ge n t l y e x p an d ou r oc ous t i c rec e p t i v i t y , if w e hop e t o m ak e any rea l p rog res s w i t h t he s oun d f i lm ,

c o n t e m p o r a r y » m u s i c ia n s « h a v e s o f a r n o t e v e n a t t e m p t e d t o d e v e l o p t h e p o t e n t i a l r e s o u rc e s o f t h e g r a m o p h o n e

rec o rd , no t t o m en t i on t he w i re les s o r e t he r -w av e s , t hey hav e a g re a t de a l o f l eew a y t o m ak e up in rem ou l d ing

t he i r m en t a l i t y i n c on f o rm i t y w i t h t hes e dev e lopm en t s .

t he s ound f i lm oug h t t o en r i c h ou r au ra l ex pe r i enc e s phe re by g i v i ng us en t i r e l y unk now n s ound v a lues , ius t as t he

s i l en t f i lm has a l ready begun t o en r i c h ou r v i s i on .

i t is ou r t as k t o ac h ie v e a t r ue op t o -ac ous t i c s y n t hes i s i n t he s ound f i lm , w h i c h w i l l im m en s urab l y s u rpas s pu b l i c -

tas te that is s t i l l ca pt iv at ed b y the nov el ty o f th is me dium , in the las t resor t such a synthes is ine v i ta b ly impl ies the

e m e r g e n c e o f t h e

abstract sound film,

w h i c h w i l l p ro v ide i nv a luab le ex am p les f o r a l l o t he r t y pes o f f i lm s . t he

»doc um en t a ry s ound f i lm « and t he »abs t rac t s ound f i lm « w i l l be re in f o rc ed by t he »m on t age s ound f i lm « , by w h ic h

m us t be unde rs t ood no t m ere l y m on t ag e o f t he op t i c a l and ac ous t i c s ec t ions , bu t a m u t u a l l y i n t eg ra t e d m o n t ag e

o f bo t h , w e ough t t o beg in w i t h a s e r i es o f ex pe r im en t s i n t he s oun d e lem e n t , i n o t he r w o rds , s ound s hou ld a t

f i rs t be i s o la t ed f rom t he im age s eque nc e , ex pe r im en t s in c u t t i ng be ing c on f i ned t o t he s ound trac k , ( it is obv io us

t ha t m us i c a l c onv e n t i o n is as m uc h ou t o f p l ac e he re as t he t r ad i t i ons o f po pu la r an ec d o t a l pa in t i ng i s i n t he op t i c a l

s phe re o f t he f i lm . ] t he nex t phas e , w h i c h c ou ld a l s o be abs o l v ed s im u l t aneou s l y , s hou ld p ro c ee d s om ew ha t a l on g

t he f o l l ow ing l i nes :

1. expe r ime nts in the use of aco us t ic rea l ism. - nat ura l sounds , the human vo ice , or mus ica l ins t rum ents ;

2 . ex pe r im en t s in t he us e o f s ound un i t s, w h i c h a re no t p ro du c e d by any ex t ra neo us age nc y , bu t a re t r ac ed d i rec t l y

on t o t he s ound t rac k an d t o be t rans la t ed i n t o ac t ua l s oun d in t he p roc es s o f p ro je c t i on , ( e . g . t he t r i - e rg on s y s t em

us es pa r a l l e l l ines o f a v a ry in g b r i gh t nes s , t he a lp ha be t o f w h i c h m us t be p rev iou s l y m a s t e re d ; bu t s i nc e ev e r y m ark

on t he s ound t rac k i s t r ans la t ed i n t o s om e no t e o f no i s e in p ro jec t i o n , m y ex pe r im en t s w i t h d raw n p ro f i l es , l e t t e r

s equenc e s , f i nge r p r i n t s , geo m e t r i c o l s i gns p r i n t ed on t he t r ac k a l s o p ro du c e d s u rp r i s i ng ac ous t i c e f f ec t s .) f i na l l y :

3 . ex pe r im e n t s in t he c om b ina t i on o f bo t h .

t he f i r s t o f t hes e t h ree s e r i es o f ex pe r im en t s ra i s es t he f o l l ow ing i s s ues :

t he t a l k i n g f i lm nee d no t nec es s a r i l y em bo dy an un in t e r rup t ed s oun d s equen c e , t he ac ous t i c im pres s ion c an be

do ub led i n i n t ens i t y i f s oun d is a r r an ge d i n phas es o f v a ry in g l eng t h , c om m e nc ing o r c eas ing a b ru p t l y ,

j ust as i t is pos s ib le t o a r res t an ob jec t v i s ua l l y i n a g rea t m a ny d i f f e ren t w ay s , f r om ab ov e o r be low , p ro f i l e o r f u l l

f ac e ; in no rm a l pe rs pe c t i v e o r f o res ho r t en ed , s im i la r pos s ib i l i ti es m ust ex i s t i n reg a rd t o t he s ound , t he re m us t be

d i f f e ren t s oun d ang le s , j ust as t he re a re d i f f e re n t ang les o f s i gh t , v a r i ou s l y g ra de d c om b in a t i on s o f m us i c , s peec h

and no i s e w i l l be t he m a in m e t hod o f r ea l i s i ng t hes e e f f ec ts . ) i n ad d i t i on t he re a re num erous pos s ib i l i t i es f o r ac ous t i c

c l o s e -u p s , s l o w m o t i o n ( th e s l o w i n g d o w n o f s o u n d ) , a c c e l e r a t i o n ( s o u nd c o n t r a c t i o n ) , d i s t o r t io n , d u p l i c a t i o n a n d t h e

o t he r m e t h ods o f s oun d m o n t ag e , op t i c a l s im u l t ane i t y m us t f i nd it s c ou n t e r pa r t i n t he rea lm o f s ound , i n o t he r

w o rds t he re m us t be no hes i t a t i on ab ou t am p l i f y i ng t he ac ous t i c f l ow , ev en o f s peec h , w i t h add i t i on a l , s im u l t aneo us l y

s oun d pa t t e rns , o r i n t e r rup t i ng i t by o t he r s oun d v a lues , w he t he r t o s l ow i t do w n , d is t o r t o r c on t rac t i t, an d on l y

l a t e r t o c on t i n ue the o r i g i na l l i ne , e t c . ac c e le r a t i on o r dec e le ra t i o n o f no r m a l s ound s equenc es p ro duc es t he m os t

ex t ro o rd ina ry m e t am o rpho s i s o f i nd i v i dua l no t es i n t o h ighe r o r l ow er oc t av es as t he c as e m ay be . t hes e c an a l s o

b e c o m b i n e d i n a v a r i e t y o f w a y s ; u n l i m i t e d o p p o r t u n i t i e s f o r c o m i c e f f e c t s a r e p r o v i d e d b y s u c h m e t h o d s ,

i n rega rd t o t he s ec ond s e r i es i t w i l l no t be pos s ib le t o dev e lop t he c rea t i v e pos s ib i l i t i es o f t he t a l k i ng f i lm t o t he

f u l l un t i l t he ac ous t i c a lph ab e t o f s oun d w r i t i ng w i l l hav e been m as t e red , o r i n o t he r w o rd s , un t i l w e c an w r i t e

ac ous t i c s equen c es on t he s oun d t rac k w i t hou t hav ing t o rec o rd any rea l s ound , onc e t h is is ac h iev e d the s ound-

f i lm c om pos er w i l l be ab le t o c rea t e m us i c f r om a c oun t e rpo in t o f unheard o r ev en nonex i s t en t s ound v a lues ,

m e r e l y b y m e a n s o f o p t o - a c o u s t i c n o t a t i o n .

t he f i r s t t a l k i ng - f i lm w or t hy o f t h i s nam e w i l l be m ade by t he a r t i s t w ho s uc c eeds i n d i s c ov e r i ng f o rm s o f ac ous t i c

ex p res s ion t ha t a re c onv inc ing l y app rop r i a t e bo t h t o t he d i f f e ren t ob jec t s and ev en t s and w h ic h he s e lec t s f o r h i s

c o m p o s i t i o n f o r t h e i r r e a c ti o n s t o o n e a n o t h e r .

t h a t d i s c o v e r y w o u l d e n a b l e u s t o p r o d u c e a c o u s t i c s ke t ch e s o f a n y t h i n g a n d e v e r y t h i n g ( i n c l u d i n g t o p i c a l e v e n t s ) ,

w e s hou ld a l s o be ab le t o t ak e ac ous t i c »c los e -ups « (w h i c h w ou ld rep res en t no t a d i f f e ren t i a t i on bu t an em phas i s

of sound »s i tuat ions«.



<t

p ro je c t io n

th e re c ta n g u la r ca n va s o r me ta l sc re e n o f o u r c in e ma s i s re a l l y o n ly a me ch a n ise d e a se l p a in t in g , o u r c o n ce p t io n

o f sp a ce a n d o f t h e re la t io n s o f sp a ce a n d l i g h t , s t i l l a b su rd ly p r im i t i ve , b e in g re s t r i c t e d t o t h e e ve ryd a y p h e n o me n o n

of l igh t rays en ter ing a room through an apertu re in one o f i ts wa l ls .

i t is poss ib le to enr ich our spacia l exper ie nce by pr o jec t ing l igh t on to a success ion o f sem it ransp arent p lanes

(nets , t re l l is -w ork e tc .) as. i d id th is in my scen ic exper im ents fo r the »kau fma nn von ber l in« pe rfo rm ed a t p isca tor 's

thea t re in 1929. i t is a lso qu i te poss ib le to rep la ce a s ing le f la t screen by con cav e or convex sect ions o f d i f fe r ing

s ize q n d sh a p e t h a t wo u ld f o rm in n u m e ra b le p a t t e rn s b y co n t in u a l ch a n g e o f p o s i t i o n , o n e mig h t a l so p ro je c t

d i f fe ren t f i lms on to a l l the wa l ls o f the c inema s imul taneously as has been advocated wi th f i lms,

e q u a l l y a s to n ish in g e f f e c t s m ig h t b e o b ta in e d b y s imu l t a n e o u s ly f o cu ss in g a n u mb e r o f p ro je c to rs o n t o g a se o u s

form at ions , such as smoke c louds, o r by the in te rp la y o f mu l t i fo rm lum inous cones, f ina l ly the abst r act m orphosis

o f l i g h t a n d o b je c t i ve f i lm re p o r ta g e w i l l g a in b y t h e e me rg e n ce o f p la s t i c p ro je c t io n wh ich i s p ro mise d b y t h e

d e ve lo p me n t o f s t e re o sco p ic p h o to g ra p h y , ( th e o b je c t to be re co rd e d mig h t b e su r ro u n d e d b y a r in g o f syn ch ro n ise d

lenses and then s imi la r ly p ro jected . )

t h e so u n d f i lm a n d i ts a lmo s t e n t i re l y n e g le c te d a co u s t i c p o ss ib i l i t ie s w i l l o lmo s t ce r t a in l y le a d t o re vo lu t io n a ry

innov at ions in these as we l l as in the fo l l ow ing d i rect ion s.

the tasks o f f i lm product ion

th e c re a t i ve u se o f t h e t h re e ma in e le me n ts o f t h e f i lm : l i g h t , mo t io n a n d so u n d , d e p e n d s o n t h e co o p e ra t io n o f

a wh o le b o d y o f sp e c ia l i s t s a n d t e ch n ic ia n s , s in ce i t re q u i re s t h e a c t i ve co l la b o ra t io n o f

t h e p h o t o g r a p h e r * ,

the phys ic is t and chemist ,

t h e a rch i t e c t , l i g h t in g e xp e r t a n d o p e ra to r ,

the d i rector o f the f i lm and the author o f scenar ios.

t h e c re a t i ve u se o f t h e f i lm a s d e p e n d e n t u p o n t h e t e ch n ica l p o ss ib i l i ti e s o f re co rd in g ; o p t i ca l e q u ip me n t ; t h e d e g r e e

to wh ich the recept ive m edium is sensi t ive to l igh t ; the use o f u l t ra - v io le t and in f ra -red r ays ; super -sensi t iz a t ion

Oust as we c an t ra in our eyes to see in the dark, we sha l l one d ay have c ame ras ab le to rea ct even a t h igh speeds

in co m p le te o b scu r i t y , i t d e p e n d s o n t h e p e r f e c t io n o f

co lour f i lm, -

p last ic f i lm;

so u n d f i lm ;

a n d u p o n t h e p ro b le ms o f

t h re e -d ime n s io n a l p ro je c t io n : su cce ss io n s o f sc re e n s a r ra n g e d in sp a ce a n d smo ke re f le c to rs ; d u p l i ca te o r mu l t i p le

sc re e n s ; a u to m a t i c su p e r - im p o s i t i o n a n d ma sk in g ,-

a n d f i n a l l y o n ma s te ry o f

the prob lems o f

so u n d a n d a co u s t i cs a n d o f

the synthet ic coord ina t ion o f every one o f these e lements in the ar t o f f i lm montage.

1928—1930.

b u t a sy l l a b u s fo r s tu d y a n d e x p e r im e n ta l

x - ra y a n d n ig h t e xp o su re ) .

• i n a b i l i t y to u se a ca m e ra w i l l i n the fu tu re u n d o u b t e d ly b e re g a r d e d a s a n a lo g o u s in p o in t o f i l l i t e ra cy a s i n a b i l i t y i n th e use o f th e p e n ,

b u t u p to th e p re se n t th e s tu d y o f p h o to g r a p h y h a s n o w h e re b e e n p u rsu e d sys te m a t i ca l l y i n a m a n n e r a d e q u a te to i t s im p o r ta n ce ,

th u s — in sp i te o f t h e p ro ve rb ia l g e rm a n th o ro u g h n e ss — th e p ru ss ia n m in i s te r o f e d u ca t io n w a s u n a b le to i n d i c a te a n y g u id in g p r in c ip le s

fo r th i s w o rk , w h e n in 1 92 8 h e o f f i c i a l l y a u th o r i se d th e te a ch in g o f p h o to g ra p h y in sch o o ls ,

re se a rch i n p h o to g ra p h y co u ld e a s i l y b e d ra f t e d o n th e fo l l o w in g l i n e s :

1 . a r re s t i n g th e a c t i o n o f l i g h t w i th o r w i th o u t a ca m e ra (o rd in a ry p h o to g ra p h y , p h o to g r a m m e

2 . th e fa c tu a l re co rd a s d o cu m e n ta ry w o rk :

a ) am a t e u r p h o t o g r a p h y ,

b ) sc ie n t i f i c ( te ch n ica l ) p h o to g ra p h y (m ic ro -p h o to g r a p h y , e n la rg m e n t ) .

3 . f i xa t i o n o f m o ve m e n t a n d h ig h -sp e e d sn a p sh o ts ( re p o r ta g e ) .

4 . t h e s tu d y o f va r io u s m e ch a n ica l , o p t i ca l , ch e m ica l re a c t i o n s su ch a s d i s to r t i o n s o f th e o p t i ca l i n s t ru m e n t a n d o f th e se n s i t i se d m e d iu

(m e l t i n g o f th e e m u ls io n ) , i n te n t i o n a l l y » a cc id e n ta l« e xp o su re s , e l c .

5 . syn c h ro n isa t i o n : su p e r im p o s i t i o n , m o n ta g e .

<r\

« f

e -

e -

e -

e -

e -

c -f

e -

e -

e -

t

t-

t»>

e ~

e *

e -

f

e -

f

© •

c •

c

r

c •

c '

e -

•

e -

c -

«•

e =•

e -

e -

tn

e -

tr

c -

c

c -

e—

t -

e -

e -



supp lementary remarks on the sound and co lour f i lm

recent ach ievements

a number o f ideas d iscussed in my ear l ie r f i lm ar t ic les have in the mean t ime been a l ready begun to be app l ied ,

synthet ic sound scr ipt (humphr ies, pfenninger , the russ ians avramov, ¡anovsk i, vojnov, scholpo) is perhaps the most

im por tan t project so far real ised , other suggest ions for sound t r icks have been used in f i lms by har old l lo yd an d

wai t d isney , in wh ich acce le ra t ion o f speech and reversed sound sequences are used to under l ine comic s i tua t ions ,

the successful acco mp lishm ent of ph oto gra ph y in tota l darkness by means of inf ra- red rays is an adv an ce of s imi lar

impo r tance, new camera sets fo r panoram ic pho tog rap hy reco rd ing the fu l l c i r c le o f any g iven prospec t have been

cons t ruc ted in eng lan d and germa ny . the new photog raph ic perspec t ive is a lso be ing ex tens ive ly used to a id the

researches of the ar t h is tor ian.

in the sphere o f co lour new fac i l i t ies have been prov ided by the s imp l i f i ca t ion o f the copy ing process ach ieved

in the gasparc o lour sys tem,- techn ico lou r is a l re ady produ c ing e xce l len t d i rec t co lour cont inu i t y , and lumière ' s

exper iments with plast ic f i lms also give promise of interest ing developments in this sphere.

these techn ica l advances make i t impera t ive to inves t iga te the prob lems ar is ing f rom the mutua l re la t ions o f the

s i lent , sound, and colour f i lm.

back to the s i lent f i lm?

the deve lopment o f the ta lk ing p ic tu re has un for tunate ly ver i f ied the g loomies t p red ic t ions o f the de fenders o f s i len t

f i lms , a deep gu l f separa tes the ar tis t ic s tandard o f the two , and i t is und oubte d ly t r ue tha t the qua l i ta t ive leve l o f

the ave rage ta lk ing p ic tu re is s t il l dec l in in g (perhaps on occount o f the inc reased comm erc ia l isa t ion du e to the grea ter

cost of soun d f i lm produ ct io n) , the tent at ive at tem pts of a we r th of f (»enthus iasm«) have up to the present never

been equa l led , nor have they been accepted as a s tandard fo r p resent p rac t ice .

for many the conc lus ion to be drawn from these facts is : back to the pr inc iples of s i lent f i lm montage,

al though this s logan is widely accepted, i t is never pract ical ly appl ied, s ince i t is imposs ible for the sound f i lm to

return to the methods of s i lent f i lm product ion.

^

9

9

-9

9

9

9

9

9

-9

9

9

9

«

9

9

, J»

»

»

the sound f i lm has a technique pecul iar to i tsel f

the recept ive ca pa c ity of the human ear is far less rap id than that of the eye. th is phy s iol ogi cal fac t alone prescr ibes

a dis t inc t tech niqu e for the sound f i lm, and i t is interest ing becau se i t ena bles us to deve lop pr inc iples o f work , wh ich,

i f app l ied , w i l l take the ta lk ing f i lm fa r b eyo nd the bes t ach ievements o f i ts s i len t fo rerunner .

the domi nan t pr inc i ple of s ilent mon tag e was to comb ine the shor test poss ible shots in rap id success ion, the sound

f i lm cut ter on the other h and is for ced to use shots of far gre ate r length, thus, i f a given scene cou ld cons is t of

10 separate shots in a s i lent pic ture, i t is imposs ible to use more than two or three shots or the same scene in a sound

f i lm.

this is the main cause of the inde scr ib able o pt i ca l dul lness of most sound f i lms, an d yet there is no inherent re ason

why the necess ity for a s lower rhythm should lead to dul lness in the v isual sphere.

the » t rave l l ing c rane camera«

a few d i rec tors have ins t inc t ive ly ado pte d the mo re f ru i t fu l method o f tak ing these two shots w i th a m ob i le ca mera ,

to unders tand the i r p r inc ip le we mus t imag ine a camera mounted on a c rane, ab le to move a t w i l l d iagona l ly ,

ver t ic al ly , or in a c irc le or in a com bin at io n of these direct ions, wit h such a came ra i t is poss ible to take cont in uous

shots o f any g iven scene f rom innumerab le ang les and cons tan t ly chang ing po in ts o f v iew f rom long shot to c lose up .

a cons iderab le number o f add i t iona l methods cou ld be c i ted to i l lus t ra te my po in t tha t p ic to r ia l du l lness is no t

necessar i l y inherent in the unavo idab le s lowness o f sound f i lm cu t t ing .

thus ins tead of mov ing the cam era i t is poss ible to move the obje ct i tsel f ( revolv ing s tage, con vey or , etc .). ag ain i t

is poss ib le to move both the ob jec t a nd the came ra , bo th m ay move a t the same speed and in the same d i rec t ion ,

or a t vary ing speeds and in d i f fe ren t d i rec t ions , thus prov id ing the poss ib i l i t y fo r an in f in i te number o f var iq t ions

(shots f rom swings , roundabouts , mov ing sh ips , and aerop lanes prov ide fu r ther oppor tun i t ies fo r enr ich ing the f ie ld

o f v is ion) . many o ther op t ica l dev ices can be used to adv ant age fo r the same purpose.

the »rubber lense«

i am re fer r ing in par t icu la r to the method o f d i f fe ren t ia t ing the var ious ob jec ts o f a g iven scene accord ing to the i r

re la t ive impor tance by means o f a g ra dua ted sca le o f photogr aph ic p rec is ion , th is wo u ld imp ly a cer ta in a ppro ach

to the op t ica l methods o f the human eye, wh ich a lso sharp ly de f ines the ob jec t , and can f ix I t a t any one moment ,

wh i le i ts bac kgro und a ppe ars re la t ive ly b lu r red , i t is now p oss ib le to p red ic t w i th cer ta in ty tha t the camera-m qn o f

the fu tu re w i l l have a t h is d isposa l a who le ser ies o f photograph ic sys tems — exper ts a re a l ready ta lk ing o f » rubber

lenses« — tha t w i l l au tom at ica l ly vary the degree o f v isua l de f in i t ion as the camera ap proac hes , moves awa y f rom,

or enc irc les the obiect , whether i t be a whole scene or a detai l to be tqken as a c lose-up.



co lour f i lms and long-shot montage

the s lower rhy thm o f sound f i lm montage appears t o me t o be f a r more healthy f rom a phys io log ica l po in t o f v iew ,

s ince it t i res the eye far less than the s tac cato m on tag e of the s i lent f i lm, that doe s not mean that the old »ma chine-

gun montage« w i l l be en t i re l y aban do ne d in t he f u tu re . I t w i l l be re ta ine d as one amo ng many method s ava i l ab le

to the cut ter , but i t wi l l no longer be the cut t ing principle par excellence.

t he same cons idera t ions app ly w i t h even grea ter f o rc e t o t he co lour f i lm , i f t he mon tage rhy thm o f t he s i l en t f i lm

wa s in a rat io o f 10 to 2 to that of the sou nd f i lm, the rat io o f s i lent to colou r m on tag e Is 10 to 1. In othe r word s, the

co lou r f i lm w i l l use an even s lower rhy thm than t he present b lack and wh i t e sound f i lm , more over , t he speed o f t he

s ing le shot s w i l l have t o be reduced, s ince rap id mot ion produces grea ter v i sua l uneas iness and more pronounced

f l i c ker ing in co lou r t han in b lack and wh i t e ph otog rap hy .

the v isual ax is

gen era l l y spe ak ing i t is t o be expec te d t ha t the new e lement o f co lour w i l l f ace t he f i lm d i rec to r w i t h man y une xpec ted

prob lems , s ince up t o t he present t ime we have had bu t f ew oppor tun i t i es f o r exper ienc ing t he k ine t i c po ten t ia l i t i es

o f co lour va lues in any concen t ra ted f o rm, wh i le dyna mic m ontag e in b lack and wh i t e mere ly imp l ied a care fu l

eva lu a t ion o f rhy thm an d a harmo n ious sequence o f b lack -wh i t e -gre y va lues , mon tage in co lou r w i l l en ta i l f a r g re a ter

respons ib i l it i es fo r t he cu t t e r and d i re c to r , apa r t f rom the f ac t t ha t co lour i n i tse l f g i ves grea ter em ot ion a l em phas is

t o every s ing le scene, i t w i l l be necessary t o enhance i t s psycho-phys ica l e f f ec t i veness by in t roduc ing a de f in i t e

v isual ax is that wi l l l ink al l the success ive parts of the future c olo ur f i lm, in othe r word s there must be a cons c ious ly

p lanned sequence o f p redominant l y red , ye l l ow , b lue , p ink , e t c . , par t s .

t he prac t i ca l resu l t s o f t he immedia te f u tu re w i l l show, whether i t w i l l be poss ib le t o adhere t o t he bas ic p r inc ip le

d iscovered by t he impress ion is t s , o r whether t ha t p r inc ip le w i l l have t o be abandoned a f t e r a f ew more exper i -

ments . I t wo uld , howe ver , be t ruly disast rou s, i f the v isual ax is of the colou r f i lm we re to be soug ht for in — the

»ga l le ry t one« (ye l l ow -bro wn coat ing) o f o ld pa in t i ngs . f o r t here is a de f in i t e t em pta t io n e it her d i rec t l y o r

ind i rec t l y t o submerge a l l co lour va lues in a monochrome mis t d rawn l i ke a ve i l over t he who le Image* ,

t he pr inc ip le o f a v i sua l ax i s has a l ready been app l ied w i t h g rea t success (p robab ly by t he cons is t en t use o f a f i l t e r

o r o f some o ther op t i ca l dev ice) I n t he b lack and wh i t e f i lms »¡ean d ' a rc« and »vam pyre«, wh ich are pho tog rap h i -

cal ly the best f i lms i have seen, in »la pet i te l i ly« cava lca nt i used rou gh canva ss screenin g as v isual ax is ,

super im pos i t i on w i l l p lay a much more impor ta n t ro le in t he co lou r f ilm t han h i t her t o , l eav ing as ide t he techn ica l

aspec t s o f super impos i t i on ( i have used i t aga in and aga in in my pa in t i ngs ) , we can s ta te t ha t i t f ac i l i t a t es t he smooth

t rans i t i on f rom one scene t o t he o ther w i t hou t any v i sua l shock , by t on in g dow n cer t a in co lour va lues one can

ach ieve any g i ven co lour scheme.

abs t rac t co lour f i lms and a w in te r spor t s f i lm

one t h ing i s cer t a in : t he psycho-phy s ica l response t o co lou r —• even w i t h out a ny und er l y ing t heme — is so e lem entary

a hum an t rai t , that It is safe to pred ic t an incre as ing use of pu re colo ur In the sense in whic h i t is used by mo de rn

painters — i . e. In an abst ract sense •— in the colour f i lm.

It is a g rea t m is take , more over , t o regard t he com ple te re pro duc t ion o f n a tura l co lour in g as t he u l t imate a im o f t he

colo ur f i lm, th is wi l l nev er be ach iev ed eve n In the best poss ib le systems, s ince the t ransm it t ing m edia , f i l ters , emuls ion ,

e t c . , and t he t echn ica l p rocess o f reproduc t ion w i l l a lways t o some ex ten t change t he co lours o f t he g i ven ob jec t ,

t h e p r o p e r a p p r o a c h t o c o l o u r p h o t o g r a p h y , a s t o b l a c k a n d w h i t e p h o t o g r a p h y , w i l l a l w a y s b e t o r e g a r d i t a s

a means o f i n t e rpre t ing na ture , wh ich , when i t i s mas tered , w i l l p rov ide a more and more f ru i t f u l med ium fo r

ar t is t ic creat ion.

t he recog n i t i on o f th i s f ac t i s essent ia l If we a re t o f i nd a hea l t hy esca pe f rom the de lu ge o f co lo ure d p er io d p i c t u res

tha t a re cer t a in t o overw he lm us. i am conv in ced t ha t t he most beaut i f u l co lou r f i lms o f t he nex t f ew years w i l l

be those hav ing a co lou r sca le based on wh i t e , a sk i ing o r w in te r spor t s f ilm , o r a co lou r f i lm enac ted in b r igh t

mod ern rooms , w i l l p rov ide new and und ream ed o f v isua l exper ience s . i t is a g rea t m is take t o be l i eve t ha t t he

l i f e o f t oda y is i nca pab le o f supp ly ing an e f f ec t i ve co lou r sca le .

london 1936.

* anyone ver sed in t he t echn ique o f t he pa in t e r w i l l r ead i ly under s t and t he p r ob lem r a ised her e , t he pos t u la t e f o r a s ing le p r edom inan t

colour value impl ied in the concept ion of a v isual axis does not of course mean that a f i l ter should be used in every colour shot ; and

it does not mean that every shot should have a so-c al led »f i l ter t inge«. i t merely im pl ies a scale in whic h some selec ted colour wo uld

pr edomina t e , w h i le o t her co lour s w ou ld o f cour se be a lso used .



I . moho ly -nagy :

o n c e a c h i c k e n , a l w a y s a c h i c k e n

a film script on a motif from kurt schwitter's tauguste b o / f e «

1.

a network of l ines covers the screen,

a number o f eggs ro l l down an i nc l i ned p lane — towards

the spectator —, those in front are very large, those

fo l lowing d imin ish in s ize, s ing le eggs jump in to the a i r .

a hand catches the jumping eggs,

a masked man juggles wi th eggs.

the man catches eggs out o f the a i r , throws them away

aga in, they vanish, more and more eggs in ever more

rap id sequence .

the man can no longer save h imsel f f rom the deluge of

eggs that ra ins down upon h im.

he runs away.

the eggs again run down the incl ined p lane as before,

the eggs are at fi rst sma ll , then increa se in size, some

jump, fa l l , jump aga in, some break , the incl ined p lane

is trans form ed in to the s ide of a roof , dow n which the

eggs are ro l l ing and leaping.

ano ther egg. i t jumps h igh in to the a i r and runs wi ih

l ightn ing speed down the front o f the house on to the

street.

down in the street the egg makes a few more leaps,

more and more eggs ¡o in i t , some break, but the ma-

jor i ty ro l l and leap on.

a s t ree t c rowded w i th wa lk ing peop le ,

legs in rap id walk ing motion, eggs ro l l ing and leaping

on the g round be tween them,

the legs move rapid ly, but the eggs even faster ,

the legs lag behind, and f ina l ly fa i l to reach the screen,

the eggs ro l l between the wheels of cars and trams,

across tram l ines, leap over water courses,

drop s of wa ter and eggs leap in to the a i r . the i r whi te-

ness is of fset agains t a dark bac kgro und ,

now the man is wa lk in g a lon g the street, he is moving

in the opposi te d i re ct ion to that o f the eggs. ( thus i f

the eggs are moving from the r ight to the le f t , the man

is wa lk in g from the le f t to the r ight o f the screen, in

o rde r to d raw the aud ience 's a t ten t i on to the fac t tha t

they cha nge the i r course and fo l lo w the man, some eggs

begin to leap in the opposi te d i rect ion.)

many eggs ro l l a f ter the man: smal l ones, large ones,

a long a fa i r l y c rowded s t ree t .

shops w i th pe rambu la to rs , the eggs l eap th rough the

ope n doors of shops, they jump in to prams,

ten women, one a f te r the o the r , push pe rambu la to rs

through the door of a shop.

aga in wa lk ing peop le and eggs ro l l i ng be tween the i r

legs.

in the foreg rou nd the man is running, he turns a corner,

ten pupi ls o f a g i r ls ' f in ish ing school , wi th eggs ro l l ing

between the i r legs.

at the corner eggs leap about in d istress — they have

lost t race of the man.

one egg ro l ls away from the others and ro l ls on and on.

i t f ina l ly reaches the door of a house,

s lowly the door c loses behind i t .

the porter 's lodge. the star ing face of a fa t wom an

door -kee per , mou th gap ing in su rpr ise .

the door a ga in opens — ve ry s low ly •— a young wom an

— fresh and br ight — steps out o f the do orw ay . in

rythmic motion she f l icks the broken shel ls o f an egg

from her dress, the fa t doork eep er runs after the g i r l ,

hands her an enormous baby's mi lk bott le ,

wi th an i ron ic and super ior smi le the g i r l re fuses the

bott le , she enters a café.

2.

short montage sequence showing the in ter ior o f the

ca fé : a wa i te r ba lanc ing a t ray ; a man who has accu -

mu la ted a l l the ava i l ab le newspapers ; dogs under the

tables.

the young woman enters the garden in front o f the café,

she takes a seat and looks about at tent ive ly wi th a br ight

expression.

outs ide Id lers, hurry ing, though they have noth ing to do.

the girl looks at her cup.

she ra ises i t to her mouth — i t conta ins chocolate wi th

c ream.

smal l whi te f lowers — myrt les — form a wreath.

the head of the g i r l w i th br ida l ve i l and wreath.

short ly a f terwards the man wi th the mask appears.

the g i r l puts down the cup, looks up.

at th is moment ten men wi th s imi lar masks pass outs ide.

n ine of them are re la t ive ly b lurred.

the girl jumps from her seat.

runs forward and looks after the men obl iv ious to her

surroundings.

hesi ta t ing ly she returns, looks around in a d isturbed

mann er, s its dow n, aga in ¡umps up.

runs a few paces, then s lows down, th inking.

slowly she returns.

hal f ways she resolute ly turns and rushes a long between

the ' rows of tab les.

the wai ter carry ing vast quqnt i t ies of t rays and crockery

rushes after her wi ld ly shout ing and gest icu lat ing in sp i te

of his heavy load , the man wi th the news papers ap pea rs

w i th an annoyed exp ress ion f rom beh ind moun ta ins o f

newspapers and fu r i ous l y l ooks a f te r the d i sappear ing

girl .

the wai te r wi th h is trays bum ps in to the tab le o f the man.

the man is bur ied under a deluge of newspapers, which

complete ly engul f h im.

the wai ter stumbles, but manages to reta in h is foothold,

trays, crockery, food — he balances a l l o f i t , not a drop

of cof fe e is spi l t from the cups, eggs le ap in their glasses,

the g i r l is standing outs ide, looks to the r ight and le f t ,

then she walks to the le f t , where the ten men are stro l l ing

along the street,

the girl rushes after the men.

breath less she approaches them, she stops abrupt ly , in

o rde r s l ow ly to ove r take them —

but

the men have ¡ust reach ed a street corne r, f ive turn

to the le f t , f ive to the r ight, the g i r l now a lso reaches

the corner.



i f

fo r a long t ime she remains s tand ing in despa ir wi thout

kn o win g wh a t t o d o . wh ich wa y sh a l l sh e t a ke ?

she decides to fo l low the r igh t g roup o f f ive men.

she stops half ways, hesitates.

she runs back and fo l lows the le f t g roup instead.

ha l f wa ys she is aga in beset wi th doubts, a t top sp eed

she rushes a f te r the r igh t g roup.

the f ive men increase the ir pace.

b re a th le ss t h e g i r l a g a in a p p ro a c h e s t h e m, s to p s a b ru p t l y ,

in o rder to pass them s lowly ,

but

the f ive men have reac hed anoth er corn er, th ree tu rn

to the r igh t , two to the le f t .

the g i r l has a lso reached the corner, she s tops, th inks,

and decides to take the r igh t hand course .

ha l f way she s tops and tu rns to the le f t ,

s tops, th inks and tu rns to the r igh t aga in .

the g i r l qu ick ly fo l lows the r igh t g roup o f men.

th ree men wa lk a long the s t ree t .

open mouthed, b reath ing heavi ly , ha t less and wi th d i -

sheve l led ha ir the g i r l rushes a f te r them,

c lose to the men she s tops abrupt ly , b rushes her ha ir

back, qu ick ly pu ts on her ha t , p repares to overtake

the men —

w h e n

th e me n h a ve a g a in re a ch e d t h e co rn e r , two t u rn in g t o

the le f t , one to the r igh t .

the g i r l reaches the corner, wi th out s topp i ng to th ink she

mechan ica l ly tu rns to the r igh t .

bu t the men have aga in reached the corner, when the

g i r l a p p ro a ch e s t h e m.

they separa te : one tu rns to the r igh t , the o ther to the

left .

fo r a f ract ion o f a second the mask o f the man wa lk ing

to the r igh t is sharp ly d e f ine d.

exhausted the g i r l reaches the corner.

in stupor she runs a few paces to the right.

the g i r l sudden ly s tops and tu rns to look a f te r the man

who went to the le f t .

bu t the man has a l ready van ished.

the g i r l then tu rns to the r igh t aga in .

fa r down the s t ree t the man is just en ter ing a house.

the g i r l rushes a f te r h im.

com ple te ly ou t o f b re ath the g i r l is s tand ing in a ga te-

wa y. i t is o f an immense s ize , the g i r l in f ron t o f it

very smal l . in the bac kro und there are many o ther

g a te wa ys , b e a r in g d o wn u p o n t h e g i r l a s in a n ig h tma re ,

wi th a t i red gesture the g i r l wipes her fo rehead,

she is c l im b ing s teps. ha l f -w ay up the s ta i rs a char-

woman wash ing the s teps empt ies her bucket , and a

d e lu g e o f wa te r swe e p s t h e g i r l d o wn th e wh o le f l i g h t

o f s ta i rs aga in , in va in she s t rugg les aga inst the f lood s:

t h e h a n d o f a wo ma n p u l l s a d o o r -b e l l ,

(this scene is repeated several t imes.)

every t ime the g i r l is th r ow n out o f a housed oor, her

c lo th e s a re mo re d a ma g e d :

f irst her hat is missing,

then she appears wi thout her coa i .

a t last her han db ag is snatched b y some one f rom ins ide

a d o o r w a y .

the bag opens wi th a sudden je rk : co ins and notes fa l l

ou t , bu t in to the f loor ins ide the door. the doo r is

b a n g e d , t h e mo n e y g o n e . i n va in t h e g i r l b e la b o u rs

the do or wi th bo th her f ists , tho rou gh l y wo rn out she

tu rn s a wa y .

she knocks a t the door o f a f la t .

a wom an ope ns i t — shakes her head.

in s ide a sh a d o w a p p e a rs in t h e b a ck g ro u n d , t h e ma n

with the mask?

the g i r l pushes the wom en as ide an d rushes tow ard s

the man.

a la y f i g u re

th e wo ma n o ccu p y in g t h e f l a t ru n s a f t e r t h e g i r l wh o

has begun to demol ish the lamp, cha irs , tab le , e tc . , in

a b l ind rage,

t h e wo me n f ig h t .

f i n a l l y a m ig h t y b lo w se n d s t h e g i r l f l y in g t h ro u g h t h e

d o o r .

a f te r ad just ing her c lo thes as best she can, the g i r l

cont inues her search .

comple te ly a t the end o f her s t rength she meets a post -

man.

f ran t ica l ly she commences to search the contents o f h is

e n o rmo u s b a g .

the postman l i f ts up the g i r l and f l ings her as ide ,

t h e g i r l is t h ro w n a g a in s t a n o t i ce -b o a rd co n ta in in g

ma r r ia g e b a n s .

s t ru g g l in g v io le n t l y sh e a t o n ce a t t e mp ts t o e sca p e f ro m

beh ind the fence.

a t last she succeeds in d isen tang l ing herse l f and s l ips

through the meshes o f the fence.

in t h e b a ckg r o u n d f e n c in g su p e r imp o se d u p o n t h e w in -

do w o f a land ing , the g i r l is s tand ing a t the bot t om

of the topmost f l igh t o f s ta i rs ,

ha l f a s to rey h ig her up is the last doo r,

summoning a l l her courage the g i r l c l imbs the few steps,

she rings the bell.

t h e d o o r i s o p e n e d b y t h e ma ske d yo u n g ma n .

the g i r l wants to rush in a t once, bu t the door is s lammed

in her face.

d u mb fo u n d e d sh e r in g s a g a in ,

in va in — she wa i ts fo r a long t ime,

s lowly she descends a few steps,

she s tops on the land ing ,

hes i ta tes,

re turns to the door and r ings aga in ,

aga in she wa i ts in va in ,

she re turns to the land ing .

she s tops in thought , looks a t the door and f ina l ly

re turns to i t hes i ta t ing ly and wi thout hope.

she rings,

wa i ts ,

no result .

s lowly the g i r l descends two f l igh ts o f s ta i rs

and th ree s teps more .

she tu rns abrupt ly , dashes upsta i rs and th rows herse l f

wi th a l l her s t rength aga inst the door, wh ich is shat te red

by the impact .

3.

ins ide is the man wi th the mask. he takes no not ic e

whatever o f the g i r l .

he is ca tc h ing eg gs out o f the a i r and th ro wi ng them

a w a y a g a i n .

t h e e g g s le a p a n d d a n ce a l l a ro u n d h im, some b re a k ,

the g i r l who has just en tered the room wi th a mighty

b o u n ce a f t e r h a v in g sma sh e d t h e d o o r , s t o p s a n d g re e t s

him.

e n t i re l y u n co n ce rn e d t h e ma n co n t in u e s h is g a me w i t h

the eggs.

the g i r l hes i ta tes, then bow s a ga in ,

the man st i l l ignores her.

e r r

e '

e -

«t -

i *

t -

<t-

t -

t -

«?-

e -

t -

t -

C,

f

e -

£ -

t -

e

e

e -

e -

6 -

e -

fc-

e -

e -

e -

e -



the g i r l then resolute ly approaches and grabs h is arm.

the man turns h is back on the g i r l and cont inues h is

game.

the g i r l takes hold of both h is shoulders and shakes h im

fur iously.

suddenly the g igant ic f igure of the marr iage registrar

looms up in the room,- he is wear ing a top-hat and

mor ning coat, h is han d c lasps a f lam ing sword ,

the man and girl In front of him cl ick their heels in

mi l i tary fashion and ¡o in hands, the registrar 's swo rd

is transformed Into a sash.

he walks round them in a c i rc le and encloses them

in a f laming r ing.

the registrar vanishes as suddenly as he appeared, by

wa lk ing th rough the wa l l .

the man and the g i r l s i t down at two tab les facing each

other.

they ta lk, each l is ten ing in a detached manner to the

other, they a lmost so l i loqu ize, they make gr imace s at

each other, sudd enly the g i r l jumps from her seat,

the man takes h is hat, k isses the woman on her forehead

and leaves the room,

the woman goes to the w indow.

outs ide ch i ldren are p laving wi th bal ls in a park and

d igg ing i n the sand o f a bu i l d i ng -p lo t ; l augh ing faces

of ch i ldren. (spr ingtime.) Ihe man is go ing to the

registry of f ice.

the registry of f icer enters the b i r th of a ch i ld , just not i -

f ied by the man, in a large book.

the househo ld o f the young coup le i s pove r ty -s t r i cken :

d i r ty ch i ldren, t iny ones and larger ones, am ong them

the woman, i n despa i r .

the man is standing at the window and looking out a t

the street be low.

trees in fu l l b lossom, young g i r ls , cars dashing a long

br ight roads.

the man takes his hat.

he goes to the registry of f ice.

the registrar enters another b i r th in h is book.

the woma n i s s tand ing a t the w ind ow.

be low c h i l d ren : they p lay w i th snowba l l s i n the pa rk an d

wi th s ledges on the bui ld in g-p lo t . laug hing faces of

ch i ldren.

the man again goes to the registry of f ice, e tc.

nine masked men pass the house.

the woman runs out o f the door of the f la t on to

the sta i rcase, as i f in tending to fo l low the men.

but doubts beset her, she s lows down her pace and

f ina l ly re turns to the room.

again the poor household, the neglected ch i ldren,

the man returns, wi tho ut a wo rd of gree t ing he throw s

his hat fur iously on to the bed.

the smal lest ch i ldren cry.

the law-court in which the d ivorce is be ing p leaded,

the judge, the two, very smal l , in f ront o f h im, they are

enci rc led by a r ing and make desperate attempts to get

away from one another, a f ter a number of unsuccessfu l

e f fo r ts they tu rn aga ins t each o the r and commence to

f ight.

the judge p laces h is hands between them and separates

them.

the r ing is broken.

the g i r l hast i ly re treats, carry ing one hal f o f the broken

r ing.

hold ing hal f the r ing the g i r l qu ick ly passes down a

street.

a masked man turns and looks after the g i r l ,

he fo l lows her.

at the corner the g i r l meets another man, a lso masked.

he joins the first man.

the g i r l accelerates her steps.

more and more men a re fo l l ow ing he r .

f ina l ly the g i r l throw s awa y her hal f o f the r ing, i t is

transformed in to egg-shel ls .

the egg-shel ls ro l l a f ter the g i r l , ove rtake her.

the egg-shel ls enclose the g i r l .

an egg ro l ls on wi th ever increasing speed.

many masked men are running and running.

the egg ro l ls down a h i l l .

i t comes to rest under a china hen.

the men a lso ro l l do wn the h i ll , they turn somersaults

and stumble, some remain ly ing on the ground, others

r ise again.

the men stand round the ch ina hen.

the head of the hen. i ts p laster eyel ids twinkle.

1925—1930.

p o s t s c r i p t

f r . ka l ivoda, brno 1936

i t was my a im in edi t ing the present issue of th is journal to Ind icate the progress of v isual ar t and the perspect ives

of i ts fu ture dev elopm ent, for i t is the basic progr am me of th is per iod ica l to d iscuss the problems of mo dern ar t

and to ind icate the precise connect ions exist ing between i ts var ious categor ies and, in part icu lar , between the

spheres o f pa in t i ng , pho tog raphy and f i lm.

to demon strate the und er ly in g uni ty of a l l the ar ts, i cou ld do no better than se lect the r ic j i and m any-side d w ork

of one ar t is t , I . mo holy -na gy, whose versat i l i ty can scarcely be r iva l led am ong h is fe l lo w ar t is ts of today . but it

was not my a im to present h is monograph (such a task would great ly exceed the l imi ts of a smal l vo lume l ike the

present one, for whic h Siegfr ied g ied ion 's in trodu ct ion must suff ice as a short b io gra phic a l summary) , we co nf ine d

ourse l ves , the re fo re , to the d i scuss ion o f a spec ia l p rob lem f i gu r i ng p rominen t l y i n moho ly -nagy 's work : the p rob lem

of l ight, which, in v iew of new technica l possib i l i t ies, wi l l undoubtedly be the most decis ive ar t is t ic problem of the

next few deca des, i f not centur ies, the increasing preo ccu pat io n wi th th is prob lem is c lear ly d iscern ib le in the p aint in g



of the n ine teenth and ear ly twent ie th centur ies, and i t wo u l d be a mis take to d iscuss moder n pa in t in g on ly in te rms

of i ts conc ept io n o f space, wh ic h is mere ly a spec ia l ised aspect o f a wider p rob le m, no doubt , the s tudy o f l igh t

a lso served to revea l i ts spec i f ic space-t ime funct ions, bu t i t is t ime tha t we recogn ised the essent ia l ly syn the t ic

qua l i t ies o f l igh t i tse l f, abst ra ct pa in t ing is ther e for e our s ta r t ing po in t , l igh t must inev i tab ly becom e incre as ing ly

prominent qs a med ium o f a r t is t ic crea t ion .

in o u r o p in io n t h e p a in te rs o f t o -d a y h a ve o n imp o r ta n t e d u ca t io n a l re sp o n s ib i l i t y : f o r p a in t in g p ro p e r i s a t ra in in g

both fo r the ar t is t an d the pub l ic , ye t i t can be no more than a t rans i t iona l phase, lead ing to new and h igh er

fo rms o f express io n , the ar t o f the fu tu re wi l l be abst ra ct a r t . the »story« typ e o f f i lms, in vog ue a t p resent ,

fo r exomple , wi l l become po in t less as soon as the prob lems o f soc ia l o rgan isa t ion they dea l wi th have been so lved,

then — wi th o ther spheres o f abst ra ct a r t — the abst ract f i lm wi l l come in to its ow n. tha t is wh y the ac h ievem ents

o f the p ioneers o f the abst rac t f i lm are so imp ortan t , they po in t towa rds the fu tu re .

mo ho ly 's pa in t ings and draw ings can be reg ard ed as f i rs t ske tches fo r a wh o le num ber o f abs t ract fi lms, they

might even be look ed upon as the i r essent ia l uni ts (even whe re they happ ene d to have been o i l -pa in t ing s o r ig i na l l y ) ,

the abst ract f i lm-art is t o f to -day can f ind va luqb le suggest ions no t mere ly in these pa in t ings, bu t a lso in a who le

n e w sp h ere o f t e ch n ica l a n d ar t i st i c a ch ie ve me n t , t h us ca me ra le ss p h o to g ra p h y , th e p h o to g ra m me , a n n o u n ce s

a new fo rm o f abst r act f i lm, moh o ly 's photog ram me s are sect ions o f abst ra ct f i lms, mo ho lv a lso ra ises the prob lem

of re f lected l igh t d isp lays, bo th in the open a i r and indoors.

i t is un fo r tuna te ly t rue tha t the prob le ms o f abst ra ct a r t a re toda y s ti l l wi de ly misun derstoo d, abst ra ct a r t has

been put in to p rac t ice by soc ia l ism. we are fa r f rom den yin g the necess i ty tha t an act iv e rev o lu t ion ary a r t

shou ld cont r ib u te to the new fo rms o f a new soc ia l and econo mic ord er, bu t i t must be c lea r ly und ersto od tha t

though art o f th is type may have propaganda va lue , i t cannot in i t ia te a new per iod o f a r t , and is on ly a t rans ien t

ep isod e, i t does no t , on the wh o le , adv anc e the dev e lop me nt o f a r t , o r a t best i t on ly does so ind i re ct ly by

ass is t ing in b r ing in g abou t a soc ia l chang e, the fu tu re o f a r t l ies wi th the van gu ar d wh ich tod ay is s t r iv ing to crea te

new fo rms o f express ion , and cont inu ing i ts exper imenta l work, consc ious o f i ts a im and undeterred by techn ica l

d i f f icu l t ies .

a f te r re tu rn ing f rom the ussr mart s tam (amsterdam) reco unte d a chara cter is t ic exp er ie nce o f h is . he hod pre pq red

p lans fo r the const ru ct ion o f the new indust r ia l c i ty ma gn i to gors k. as usua l , the worker s had the f ina l w or d in the

mat te r , »your scheme is exce l len t« , one o f them sa id a f te r p r o lo ng ed and ser ious d iscuss ion , ye t , som eth ing is

miss ing , i was once in ber l in and wa lk ed a lon g the f r iedr ichst ras se a t n igh t , yo u know , the vast faça des wi th the i r

d a rk sh a d o ws se t o f f b y co lo u re d i l l u m in a te d a d ve r t i se me n ts — th a t wa s b e a u t i f u l , a n d t h a t is wh a t yo u r sch e me

lacks, » i wa nt to see some th ing o f f r iedr ichst rasse in mag n i togor sk.« wh en mart s tam to ld th is s to ry h is aud ien ce

smi led , they ta lked o f the react io nar y emot ion s o f th is russ ian wo rk m an ; they sa id tha t in sp i te o f the v ic to ry o f

s ta te soc ia l ism he was han ker ing a f te r th ings he env ie d in cap i ta l is t count r ies, be tha t as i t may the sov ie t w ork er

wa s f u l ly j u s ti f ie d . h e e xa m in e d t h e p la n s f o r a n e w to wn w i t h t h e ir i n g e n io u s o rg a n is a t io n o f d we l l i n g a n d

wo rk in g areas, and recr eat io na l cent res. ye t his requ irem ents wer e no t fu l ly so t is f ied by his ma ter ia l needs,

the soc ia l is t worker wants a lso to b r ing h is crea t ive and cu l tu ra l needs in to c lose connect ion wi th them he

was fasc ina ted by the e f fect ive , bu t chaot ic advert is ing d isp lays o f the f r iedr ichst rasse, because he was inst inct i -

ve ly e n v isa g in g l i g h t -d i sp la ys in t h e o p e n a i r . n a tu ra l l y a n e w so c ia l i s t t o w n ca n h a ve n o use wh a te ve r f o r a p a n d e -

monium o f i l lum inated adver t isements, typ ica l o f a cap i ta l is t c i ty . bu t the des i re o f a peop l e to g ive vent to

i ts cu l tu ra l energ ies, the des i re fo r l igh t d isp lays in the open a i r , is en t i re ly leg i t imate and wi l l have to be sa t is f ied ,

l i g h t d i sp la ys , a s p ro je c te d b y mo h o ly , wo u ld imme d ia te l y a ssu me p ra c t i ca l s ig n i f i ca n ce u n d e r su ch so c ia l co n d i t i o n s ,

everyth ing suggested by moho ly in these pages: the demand fo r new v isua l exper iences, such as re f lected l igh t -

f re sco e s , t h e n e e d t o p e r f e c t t h e t e ch n iq u e o f f l o o d - l i g h t in g , c lo u d -p ro je c t io n a n d in d o o r l i g h t in g d i sp la ys ca n h a rd ly

fa i l to p rove o f card ina l importance in the ar t o f the fu tu re .

the t rans la t ion by f . d . k l ingender, london and p . morton shand, london.

correct ion by the eng l ish inst i tu te , b rno .



Q_

3

Q

Q

c

3

3

o

c

D

Q.

Q

Q.

3

CD

er

ID

cr

n>

Q

c:

ţ

b

I í

NJ CS

n

r

(D

~

TT

(Q n<

I s

Q

CD

CT

CD

O

Q.

Q

ÍL

(D

3

O

T

CT

O

Q

O.

5°

Q

Q.

3

o

3

Q.

(D

•l

N

(D

<D_

»

CJ

T3_

O

CL

Q

3

o-

3

O

Q

Q

Q.

CD

(/)

O

O

Q.

tj_

Q

a

TJ

CD_

Q.

Q

O

Q.

Q

ÍL

ô

O

T

o

Q_

O

•o

U

O

o

O

o

Q.

3

Q-

Q

3

Q

Q.

3

O

O

CO

o

TT

O

t/i

O<

(P

tfl

7T

O

e* -

ŕ - í

: e c e c c c c 11 • i ; r o c : o c :

CL

Q

CD

TJ

y

•a

o

c

•a

a

•<

Q

<r

(D

•o

CD

Q.

•a

o

o

Q.

Q

ÍL

(D

O

t

Q

5'

Q_

CD

TJ

O

•

¡X

O

TJ

O

Q

•o

CD«

Oí

CD

ľ3

ČD

Q-

CD_

ÔT

3

0

U)

5

c

ČĎ

CD

rt

ST

c

1

Q.

(D

2.

ct

u

-a.

o

a.

a

CD

Q

3

CD

Q

Q.

Q

Q.

Q.

TJ

ň'

O

TJ

(D

3

C

3

TJ

O

V

Q

(Q

ro

TJ

(D

3

C

-

CD

3

a

(D

TJ

c

cr

CD

o.

tr

<

o

Q.

D

ÍL

o

o

•s

í

o

c_

Ql

CT

CD

Q

O

O

Q_

CD

TJ

C

tr

u

N

o

O

<

a

JT

CL

a

O

•o

o



č e s k ý t e x t

ú v o d n í s l o v o

Siegf r ied g iedion, zůr ich 1935

s i t u a c e 1 9 3 5

t ře t i na naš eho s t o le t í ¡e za námi . přeh l í ž í m e - l i dnes re t ros p ek t i v ně v ý v o j , v i d í m e , ž e by l y v m inu lém 19 . s t o le t í v t om t o

č a s e z ř e t e l n ý m i ¡ i ž v š ec hny p rob lém y , j ež doš l y k ¡eho k onc i a i dá le roz v inu t í a půs oben í .

p o m ě r y ¡sou dnes zcela ¡ iné než před s t o l e t y , p řes t o da i í s e na rý s ov a t i d ráhy , j ež ¡sou u r č e n y b u d o u c í m u v ý v o i i .

t o s e nes t ane t í m , ž e řeš í c hádank y t ápem e v budouc nos l i , ný b rž poz nán í m s m y s lu a m e t od , ¡ež se u jasni ly za

s n a h a m i p o s l e d n í c h t ř í des í t i le t í v umělecké oblas t i .

v ý v o i n a v e l k ý d o h l e d

v j edno t l i v os t ec h v y š la hnu t í dů lež i t á p ro dneš n í v ý v o j z růz ný c h v ý c hod í s k , s po leč ný m by lo j im v š ak ús i l í , aby

p řek le nu l y t rh l i nu , jež v y v s t a la v m inu lém s to le t í š k od l i v ě m ez i rea l i t ou a c i t ov ý m ž i v o t em , s m y s l s nah pos led n í c h

t ř í des í t i l e t í s poč í v á v t ouz e , aby rea l i t a , k t e rá by la v y t v o řena l ec hn i c k ý m i a v ědec k ý m i d i s c ip l i nam i , by la c i t ov ě

p ron i k nu t a a t ím by l ž i v o t po j í m án opě t j ak o t o t a l i t a , ok a m ž i t ý z m at e k neb o ok a m ž i t ý s t av k l i du nem ůž e nás k lam at i

o t om , ž e s t o j í m e na poč á t k u v ý v o je na v e l k ý doh led .

s po le č ný m v š em ús il í m j e , ž e v y s t upu j í nad f o rm á lnos t . j de o t o , ab y by l y v y t v o řen y c i t ov é s y m bo ly p ro nov ý s v ě t ov ý

obraz a — z pě t ně úč ink u j í c — by l opě t z í s k án v l i v na ž i v o t , t edy v ý m ěnný úč in .

nov é s m ěrn i c e p r o v i s uá ln í v ý v o j by l y pos t av en y p ř i b l i ž ně m ez i 1909 a 1914 a m ez i 1918 a 1923 . t o s ic e ne z nam ená ,

že za války 1914 až 1918 s tá l vývoj v k l idu, a le h lavní vývoj udál se v pět i le t í před válkou a v pět i le t í po válce,

s k o ro v e v š ec h v e l k ý c h c en t rec h v y s t oup i l a hnu t í , k t e rá p ř i v š í roz l i č nos t i v j edno t l i v os t ec h m ě la j edno s po leč né :

poz na la , ž e od rena i s s anc e abs o lu t ně panu j í c í náz o r na t ro j roz m ěrnos t p ros t o ru (pe rs pek t i v a ) a na t u ra l i s t i c k é podán í

p ř e d m ě t ů u v n i t ř h r a n i c t o h o t o p r o s t o r u n e o d p o v í d á d n e š n í m u s v ě t o v é m u o b r a z u a m u s í b ý t i p ř e v r á c e n ,

s k o k , k t e r ý j e z d e u d ě l á n , j e s t p r o b u d o u c í p o s t o j p r a v d ě p o d o b n ě s t e j n ě r o z h o d n ý m , j a k o p ř e m ě n a , k t e r á s e u d á l a

v době rena i s s anč n í .

ber l in 1920

tak jako ve větš ině velkých měst , tak setkaly se také v ber l ině okolo roku 1920 s í ly , k teré se pokus i ly o rozš í ření dosud

z n á m ý c h h r a n i c o p t i c k é h o s v ě to v é h o o b r a z u , s k o r o v š e c h n a d ů l e ž i t á h n u t! v y n o ř i l a se z t e m n o t y . j e j ic h v ý v o j

o d e h r á v a l se o b y č e j n ě d a l e k o o d o f i c i e l n íh o n o v i n á ř s k é h o p r o v o z u , m l a d í li d é b e z jm e n a b e z v l i v u j e p ř i p r a v u j í ,

t ak p rac ov a l i t enk rá t v be r l i ně na p ř í k l ad dada i s t é k u r t s c hw i t t e rs , geo rge g ros z , roau l haus m ann , hannah hoc h ,

v e f i lm u š v éd v i k i ng egge l i ng , k t e rý pos t av i l z ák ladn í l i n i e p ro abs t rak t n í f i lm , z rus k a k ons t ruk t i v i s t é e l l i s s i t z k i j a gabo

n e b o s o c h a ř a r c h i p e n k o , z m a ď a r s k a m o h o l y - n a g y a p é r i , z h o l a n d s k a m l a d í a r c h i t e k t i o u d , v a n e e s t e r e n n e b o

v a n d o e s b u r g , z ¡ t a l i e p ram po l i n i , z new y o rk u r e d a k t o ř i č a s o p i s u » b r o o r r u .

c i t o v é v y j á d ř e n í , k t e r é l e ž e l o u k r y t o v m o d e r n í t e c h n i c e a d n e š n í r e a l i t ě , n e b y l o v š e o b e c n ě p o c h o p e n o o b y v a t e l e m

v e l k o m ě s t a , t a k m á l o , j a k o v p ř e d e š l é m s t o l e t í n e b y l a p o z n á n a c i t o v á h o d n o t a k r a j i n y s e d l á k e m .

m os t , hangár p ro l e t ad la , c e lá p rům y s lov á po t enc e odha lu je s v ou f an t as t i č nos t m nohem s p í š e t ěm , k t e rý m ¡ e i í poh led



neznam ená všední záž i tek , žádno u samoz ře jmos t , není p ro to žád nou n áhod ou, že k les ti te lé ces ty dnešního v idění

pocháze j í ve lkým d í lem z agrárn ích zemí , ze zemí , v n ichž nemá průmys l p řednos t .

»konstruk t ív is té« na př ík lad př iš l i z ruska a mad'arska, tedy ze zemí, k terým dnešní technický svět znamenal něco

neob yče jnéh o. doko nce p icasso, ve lký raz i te l ces ty, p ř iše l z od leh lé ob las t i , na pař ížské půdě sep ja l modern í

kulturní věd om í s pra me nný mi s i lami, k teré mají svůj pův od ve španě lsko-ma urské t radic i , raz i l velký okruh zkušenost í

z pos lední ve lké ku l tu ry , k te rá své c i tové hodnoty doved la vy jádř i t i způsobem nenatura l is t i c kým až po dnešní dny .

také konstruk t ív is té z ruska a maďarsk a př ines l i s sebou jako zástup c i k rajních kul tur s tejně výh od né pře dp ok lad y

pro nez lomné po je t í dnešní rea l i t y .

I . moho ly -nagy

maďař í s to j í mez i e rup t ivně nab i tou fan tas i í hvězdných drah takového rusa ,

jako je e i i i s s i t zk i j , a vy jasněnými barvovými a p lošnými vz tahy takového

ho la nďa na, jako je mond r ían . také I. mo ho ly -n agy ná lež í k n im. po vá lce

a zran ění př išel jako mlad ý malíř do ber l in a z 1920. spo lup rac ova l j iž na

maďarském akt iv is t ickém časopise »ma«, jehož snahy shrnul s kassákem

v knize »buc h neue r kunstler« (vídeň 1922). ve stejném smyslu jak o cor-

bus ier a oze nfa nt po čína je 1920 v revui »espr i t nouv eau« ve dl i vz tah y mezi

ma l í ř s tv ím, p las t ikou a modern í techn ikou, tak mě lo zde něko l ik mladých

maďarů kus dobového uvědomení , mnohem č is tě j i a jednoznačně j i než s i lně

v expres ionismu vězíc í ber l ínský umělecký ruch.

wa l t ra g rop ia , k te rý 1919 za lo ž i l ve výma ru bauhaus , zau ja ly p las t íkv

a obrazy moho ly -nagyovv na ber l ínských výs tavách, nás ledova lo jeho

povo lán í na bauhaus na ja ře 1923. to by lo rozhod né pro vývo j m oho ly -

nagy ův , neboť zde m oh l p lně rozv inout í i s vůj d idak t ický pud.

nezmiz i te lný význam bauhausu spoč ívá v tom, že zachycu je nová mal í ř ská

poznání v je j í ch pods ta tě , aby z toho by lo z ískáno pedagog ické ško len í

na nové bas i. co v las tn i lo německo na prod ukt ivn ích s í lách, to by lo spo-

jeno nebo s tá lo v do teku s bauhausem.

b a u h a u s 1 9 2 3 na bauhau se převza l moh o ly -na gy po odc hod u i t temově předkurs a na

zák la dě svých kovový ch p las t ik také kovod ě lné oddě len í . by lo nasnadě,

že v dos lovném smys lu ved ly svě te lné prob lémy , jež moho lyho zaměs tná-

va ly , k p rak t ické s tavbě osvět lovac ích tě les, v poza dí bauha usu s tá la sou-

hrnně arch i tek tu ra , ona, s te jně jako jednot l i vé d í lny , po žad ova la spo jen í

s p růmys lem. tak se s ta lo , že od původníh o ped ago g ick ého op lod nění

novéh o op t ick ého svě tové ho o bra zu až k zpě tně úč inku j í c ímu v l ivu na

průmysl by l jen skok.

p ř e d k u r s b a u h a u s u

dů lež i t ým pro moho ly ho v rámc i č innos t i bauhausu by l p ředevš ím předkurs ,

tedy uvedení ve v las tn í vyučování , v němž by l pos tou žákovu dán rozhodný

směr.

mo hol yho kniha »vom mate r íal zur archite k tur« (m nichov 192?) , k terá ob-

sahu je moho lyho přednášky v zák ladní nauce bauhausu 1923—1928, ukazu je

nás le dova nou metodu. jes t děkovat í moh o lyho v li vu , že všechna hnut í ,

p o k u d o b s a h o v a la n o v á p o z n á n í , b y l a z u ž i t k o v á n a p r o u č e b n y p r o v o z

a žáku by ly o tev řeny oč í o tom, jaké nové a abso lu tn í mater iá lové úč iny

leže ly uk ry ty na př ík lad v ko láž ích takového p icassa a čeka ly na to , aby

by ly po zná ny ! so tva kdy by lo zk rocení ma l í ř ského úč inu naší do by a je jí ch

ta jemných, bezpros t ředně do ž ivo ta vyzařu j í c ích s i l p ron ikavě j i r ozš í řeno

než v této knize.

m a l í ř s k ý z á k l a d charak ter is t ic kým pro moh o lyho produ kc i je ma l í ř ský zák lad ní pos to j , k te rý

by l konsekventně zachován od prvn ích pub l ikac í v časop ise »ma« až po-

dnes , a le moho ly us i lu je , pokud možno sám, aby o tev ře l kaná ly do prak -

t ické ho ž ivo ta, tak ex is tuje sotva obla st umě lecké tvo rby , do níž by by l

moh o ly nenah léd l a čás tečně neměl rozho dné ho v livu , výs tavy , t ypo gra f ie ,

rek lama, svě te lná hra , d ivade ln í inscenace, jako »hof fmannovy pov ídky«

1929, »madame but ter f ly« 1931, piscatorův »kupec ber l ínský« 1931, svědčí

o tom.

f o t o g r a f i e , f i l m rozh odn ý v li v mě l moh o ly v ob las t i fo togr a f ie , je j íž výs ledky shrnu l a je j í ž

po jm y v jedno t l i v ých bode ch vysvě t l i l , od počá tku pozna l , že svě t lo mus í

bý t i po j ím áno jako v las tn í t vůrč í p ros t ředek . jeho zab ýván í se fo tog ra f i í

a pozdě j i f ilmem má bý t i chá pán o z toho to zorného úh lu . moh o ly v idě l

ve fo togra f i i možnos t , aby by ly h ran ice př í rodního zpodobňování rozš í řeny

a ve fo togra f ickém apará tu , p ř i v š í jeho nedokona los t i , p ros t ředek , aby

o k o a j e h o p o z o r o v a c í n a d á n í b y l o z d o k o n a le n o , ( p o h y b o v é f i x a c e , p t a č í



1 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 20 : c o n s t r u c l i o n , , p " ( c o l l a g e )

p e r s p e k t i v a , p o d h l e d y a t d .) v z p o m í n á m si n a s p o l e č n ý p o b y t n a b e l le -

i le - e n - m e r v r o c e 1 92 5, k d e m o h o l y v ě d o m o u n e g a c í n o r m á l n í h o f o t o g r a -

f i c k é h o s ta n o v i s k a d ě l a l sn í m k y z d o l a n a h o r u a s h o r a d o l ů . p ř e k v a p u j í c í

z k r a t k y a z ř í c ené l i n i e j ak o umě l ec k ý pů v a b s ta l y s e o má l o l e t po z d ě j i

ne j š i r š í v š eobec nos t í .

v k n i z e »m a l e r e i - f o tog r a f i e - f i l m« ( mn i c hov 1925) r oz š í ř i l mo ho l y s v é pod ně ty

a naz nač i l s ouv i s l os t i , k te r é z au j íma j í c e l ou ob l as t na s v ě t l o c i t l i v é ma te r i e :

od fo ta až k e s n ímk u bez k am er y , k te r ý r oz k l á dá t v a r p ř e dm ětů v e s v ě te l -

ný c h š k á l ác h až z as e k r e f l ek t o r i c k é h ř e , k f o t om on táž i a k f i l mu ,

( r uk op i s »dy na mi k a v e l k om ěs ta« 1921 , f i l my »mar s e i l l e v i eux po r t« 1929,

»s v ě te l ná h r a č e r n á - b í l á - š ed á« 1931 , »c i k án í v e v e l k om ěs tě« 1932 , »mez i -

ná r odn í k ongr es moder n í a r c h i t ek tu r y , a thény « 1933 . )

ž i v o tnos t dneš n ího uměn í

i s o l ov ané v y s p ec i a l i s ov á n í j edn o t l i v c e by by l o p r o t i c hů dné s my s lu dneš n í umě l ec k é t v o r by . j e j í s í la l ež í p r á v ě

v r ů z n o s t i z j e v ů , k t e r é p ř i v š e c h m n o h o z n a č n o s t e c h v j e d n o t l i v o s t i s p o č í v a j í v e s p o l e č n é m d o b o v é m u v ě d o m e n í ,

p ř e s t o v o l il r e d a k t o r t o h o t o č a s o p i s u , k a l i v o d a , s p r á v n ě , n e b o ť v p ř í p a d ě I. m o h o l y - n a g y e s t a n e s e š i r o k é v e ř e j n o s t i

i e d n o u o p ě t j a s n é , j a k j s o u z á k o n y , k t e r é l e ž í z a b e z p ř e d m ě t n ý m u m ě n í m , z a u m ě n í m , k t e r é s e n e v á ž e n a z o b r a z o -

v án í , s po j eny s dneš n í r ea l i t ou .

e -



I . m o h o l y - n a g y , 1 9 3 0 : c o n s t r u c t i o n , , t p 1 " I t r o l i t l , c o l l e c t i o n : s . m . g u g g e n h e i m , n e w y o r ^

mi lý ka l i vo d o ,

d iv íš se ros ioucím u počtu výstav, na n ichž znovu ukaz u j i své s ta ré a nové obr azy , sku tečně j iž lé to jsem nep ořá da l

žá d n ý ch výs ta v o b ra zů , a n i j se m o b ra zů n e ma lo va l , zd á lo se m i p ro t i smys ln é , a b yc h v d o b ě n o vých t e ch n ickýc h

a t vů rč í ch mo žn o s t í p ra co va l za s ta ra lými , p ro n o vé ú ko ly n e mo žn ými p ro s t ře d ky .

1.

od vyná lezu fo togra f ie še l vývo j ma l í řs tv í »od p igmentu ke svě t lu« , to značí , s te lné jako š tě tcem a barvou býva lo

b y se d a lo v p o s le d n ím o b d o b í » ma lo va l i« p ř ímo j i ž svě t le m, t e d y d vo j ro změ rn é b a re vn é p lo ch y p ro mě ň o va t i ve

světe lnou arch i tek turu , sn i l

¡sem o

svě te ln ých p ř í s t ro j í ch , j im iž se d a j í ru ko d ě ln ě n e b o a u to ma t i cky -me ch a n icky v rh a t

svě te lné v ise do vzduch u, do ve lkých prostorů a na s t in íd la neoby če jn ých v lastnost í , na mlhu, p lyn a ob l aka , dě la l

¡sem

nesčetné pro jekty , jen s tavebník chybě l , k te rý by mi da l p ř íkaz pro svě te lné f resko, svě te lnou arch i tekturu , jež

b y se s tá va la z o d s tu p ň o va n ých ro vn ých a k le n u t ých s tě n , vyk lá d a n ých u mě lými ma te r iá l y : g a la l i t e m, t ro l i t e m,

chromém, n ik lem a k te ré by by lo možno jedním o točením vyp inače ponoř i l i do zář ivého svě t la , do f luk tu j íc ích svě-

te ln ých symfo n i í , za t ím co b y se p lo ch y p o ma lu p ře so u va ly a ro zk lá d a ly v n e ko n e čn ý p o če t zv lá d n u tých je d n o t l i vo s t í ,

p řá l jsem si ho lou místnost s dva nác t i p ro jekčn ími p ř ís t ro j i , aby b y la b í lá p rá zd not a akt iv is ovár ia kř ížením b arev nýc h

světe lných svazků.

v id ě l ¡si někdy ve lkou, d ivoce cuka j íc í re f lekto rovou s lavnost se svými vždy dá l a dá le se ženoucími svě te lnými

ra me n y? n a n ě co p o d o b n é h o jsem mysl il , n i ko l i v vša k v ro zse ka n é m ry tmu s ig n á lo vé a b e ce d y , n ýb rž n a zá k la d ě

světe lné komp osice , k te rá má svou exak tn í part i tu r u , to by l

¡en jeden p lán, ¡en jedna m o ž n os t , a v š a k p o d o b n ý c h

snů o svě t le a pohybu

¡e na t isíce,

př i čemž fys ika a je j í nepřekonate lné nást ro je , na př ík lad po la r isace a spekt ro -

skop ie , moh ly by hrá t i podsta tnou ú lohu,

a přece můžeme j iž s tanov i t í systém světe lné arch i tektury ,

můžeme rozdě l i t i ú lohu ve dvě část i :

1 . svě te lné hry ve vo lném prostoru

a) světelná reklama pracu ie dnes ještě ne jv íce s l ineárn ím i e fekty v p loše , jest na čase, ab ych om s t ím š l i do třetí

d ime n se , d o h lo u b ky , a a b ych o m

¡ i kom bino va l i s mate r iá l y , z rcad len ím, p ro

vy t vo ře n í re á ln ých , p ro s to ro vých ro z -

č lenění .

b ) k tomu př is tupu je světlometné dělo (f i rmy u . s . a . a pers i l dě l a ly i iž něco pod obn ého ), a

c) projekce na mračna, mlh o vé p ro je kčn í p lo ch y , k t e rými n a p ř í k la d mů že me p ro ch á ze t í ,

d ) j a ko b u d o u c í f o rma městská světelná hra, k te ro u p ro ž i j e me vzd u ch o lo d ě mi , l e t a d ly v o b ro vské m ro zš í ře n í svě te ln é

sí tě , p řesunováním a změnou svě te lných p loch , a co j is tě může vést i k nové, zvýšené fo rmě ko lekt ivn ích s lavnost í .

2 . svě te lné hry v uzavřeném prostoru

a)

film

se svými n o vými p ro je kčn ím i mo žn o s tm i . b a re vn ým i , p la s t i ckými a s imu l t á n n ím i e fe k t y : b u ď to zvýše n ým

p o č te m a p a rá tů p ro mí ta n ý d o je d n o h o b o d u n e b o n a vše ch n y s tě n y p ro s to ru .

e-*

e -

e -

e *

e *

e-

e •

•r*

tr-

tr-

e •

e -

e -

a -

t -

* -

e -

* -

e -

e -

e -

e -

t -

^ H

• u



5 I . m o ho l y - na gy , 1933 : cons t r uc t i on „ s i l 1 " I s i l be r i t )

b) reflektorická světelná hra, iež p rová dí s barevn ými p ro je k to ry šab lo nové hry a pod obn é, iako na př ík lad lász lovy

b a r v o v é v a r h a n y , b u ď t o

¡ ako jednot l i vá produkce nebo ces tou te lev ise , vys í laná z rad iové

ústředny.

c) sem nálež!

barvový klavír,

nás t ro j , k te rý opat řen tas ta tu rou použ ívá řady lampových jednotek pro rozsvěcování

a osvě t lová ní s t in idel . ( to bud e budou cí nástroj uč i te lů kres lení pro mnoh o demonstrací . )

d) světelné fresko, k teré vyzdobí umělým svě t lem ve lké arch i tek ton ické jednotky , budovy , čás t i budov , s těny pod le

s tanoven ého svě te lného p lánu, (bude to p ravd ěp od ob ně tak , že bude v budou cnu věnová no urč i té mís to v by tech ,

podobně jako rad iu , p ro p ř i j ímání těch to svě te lných f resek . )

mi lý kal ivo do , ty znáš mou světeln ou rekvís í tu a mou »světelnou hru černá -bí lá-še dá« . da lo to velko u prác i , než

jsem to snes l všechno dohro ma dy , p řes to znač í to jen ne jsk romně jš í začá te k , skoro nep ozo rova te ln ý k rok . a an i

v tomto rámc i nemohl jsem dá le p rovádět i s vých pokusů.

můžeš se právem táza t i , p roč sk ládám zbraně, p roč opět ma lu j i obrazy a pořádám výs tavy obrazů, když jsem pozna l

správné úkoly dnešního »malí ře«.



3.

ta to o tá zka zas louž í s i pozorn os t i m imo mou osobní s i tuac i, poně vadž se týká také m ladé mal í ř ské generace ,

čas to isme uveře jň ova l i p ro gram v , pos í la l i do svě ta man i fes ty , mláde ž má práv o vědět i , p roč naše ús il í z t rosko ta lo ,

s l iby zůs ta ly nesp lněny , má zárov eň také pov innos t pok ra čova l i ve výs tavbě ide í , dá le nés ti poža dav ky .

ne i iasně iš í by lo by , kdyby se řek lo : mater iá ln i záv is los t na kap i tá lu , p růmys lu a d í lnách

¡e nesnes itelnou

p ř e k á ž k o u

pro svě te lnou arch i tek tu ru , k te rá p roza t ím nes l ibu je p rak t ického už i t í , v yvo láva j í c jen p ros torově barevné emoce,

zat ím co malí ř i v jeho atel ieru s tač í někol ik tub barev a š tětců, aby mohl bý t i svobodným tvůrcem, s táváme se př i

náv rz ích svě te lných her p ř í l i š snadno o t roky jak techn ických , tak mater iá ln ích podmínek , h ř íčkou náhodných mecenášů,

to » techn ické« může zde vůbec hrá t i pováž l ivě ve lkou ú lohu; ze jména v důk ladně pěs tovaném s t rachu z exak tn ího

vědění a osvo jovan é techn iky , jedna zba bě lá legen da tv rd í to t iž , že in te lek tuá ln í pozná ní umělce poškozu je , že

pot řebu je ke své tvorbě jen c i t a in tu ic i , jako bychom n ičeho nevědě l i o l ionardov i , s tav i te l i chrámu g io t tov i , r a fae lov i

a miche lan ge lov i , je j i chž tvůrč í s í la by la vys tupňo vána teprve obsá h lým věděním, techn ickými zna los tmi , j sou- li t y to

obt íže p řekonány (a p ř i in tens i tě úko lu a zau je t í j ím je to snadno možné) , zůs tává dá le ochromuj ic í nesnáz před-

vádě ní, dem onstr ace, sotva ex is tuje mís to, kde by se vy tvo řen é mohlo zpř ís tupnit veřejno st i , uskutečněn ý sen je dá n

na led a lež í tam tak dlouho, až se vypař í v bezvýznamnost i své isolace.

¡e nesmí rně těžké bo jova t i o rea l isac i těch to p lánů, nemůže- l i za výs ledky — vě tš inou z nezna los t i —• spo lubo jova t

žádné obecens tvo .

5.

tomuto bodu mus íme věnovat í zv láš tn í pozornos t : obecens tvo je dnes bombardováno š i rokou a ve lmi pohotovou

zprav oda jskou s lužb ou všemi možn ými zprávam i , mez i n imi i zpráv am i o umění , c tnos tmi té to s lužby ¡sou všechno

v sobě zahrnujíc í záie m a rychlos t , je j ími ch yb am i: cht ivost rekordů a kř ič íc ! povrch nost . bez zájmu o všechno

vyví je j íc í se, ros toucí , přec pá vá své pub l ikum sensacemi. jde to tak dalek o, že nejsou- l i sensace práv ě po ruce, jsou

vyna lézá ny nebo vědo mě inscenovány , obecen s tvo , na pod k lad ě zmechan ísované výchov y bez v las tn ího názoru ,

dos tává se tak do v leku denn ích nov in, ma gaz ínů a revuí . vášnivá účast , tou ha po poutí k prod ukt ivn ím s í lám,

proměňu je se u č tenáře nov in v zá jem, a t y to uměle vy ráběné zá imy odvádě j í ho od v las tn ích záž i t kových zdro jů ,

neboť vy rábě j í zdá n l ivo u ak t iv itu , k te rá p ředs t í rá uspoko j iv ý poc i t duševního zaměs tnání , důs ledkem je zan edb ává ní

každ ého kontak tu s t vůrč ími s i lami a d í ly , jež lac inou in te rpre tac í se s ta lv zdán l ivě zby tečn ými .

a p řece vzdor všem překážkám a i když měs tský ž ivo t , kn ih t is k , fo togra f ie , f i lm, r ych lé a nekont ro lované rozš í řen í

c iv i l isace, nivel isui í naš i barevn ou ku lturu na s tav šedi, jemu ž unikno ut i lze větš ině současníků jen s velko u nám aho u,

musíme se opě t v rát i t i ke kul tuře barvy , k terou jsme j iž jed nou měl i . musíme konstruk t ivně vyb ud ov at bare vno u,

mater iá lně podmíněnou op t ickou prác i na rozd í l od přemí rv těžce kont ro lované, , c i tové ku l tu ry .

7 I . m o ho l y na gy , 1930 : cons t r uc t i on , , tp 2 " I tr o l i t e ) , co l l ec t i o n : s . m . gug gen he i m , new yo r k



nemohou- l i se tedy dnes ještě naše opt ická tvůrčí přání uskutečni t i na ceslě maximálního technického využi t í (světe lná

a rch i tek tu ra ) , pak mus íme p rávě pod rže t i f o rmu tabu lového ob razu .

že p ř i t om osobně také ješ tě zp racovávám o tázku umě lých ma te r iá lů , jako ga la l i t u , t r o l i t u , a lum in ia , ce lonu a td . ,

že j i ch už ívám za p odk lad svých ob ra zů , souv is í s t ím , že t y to ma te r iá ly mus í bý t i t aké umě leckou p rob le mat ik ou

př iveden y k všeobecnému už i tí .

10.

t ř e b a ž e

¡sem

nevyče rpa l všechny možnos t i výk ladu , jes t t o p ř í č inou , p roč ješ tě — ved le svých svě te lných exper i -

men tů — ma lu j i ob razy .

tvů j

červen 1934.

4T

*

t

c

e •

e-

e -

e -

e

•

e •

e -

e =

e -

e - -

e -

e-

e- •

t

e- '

t

e

e

I . m o h o l y - n a g y :

o d p i g m e n t u k e s v ě t l u

t e rm ino log ie um ě leckých i smů je zmate ná , m luv íme — an iž máme o tom sp rávnou p ředs tavu — o impres ion ismu,

neo impres ion ismu, po in t i l i smu , exp res ion ismu, fu tu r i smu , kub ismu, sup remat ismu , neop las t i c i smu , pu r ismu , kons t r uk -

t i v ismu , dada ismu, su rrea l ismu — a k tomu p ř is tupu j í ještě fo tog ra f ie , f i lm a svě le lná h ra ! an i odb orn ic i se j i ž

nevyzna j í v tomto apoka lyp t i ck ém zmatku .

naš ím úko lem jes t na léz t i spo lečného jmenova te le , t en to spo lečný jmenova te l je zd e l mus íme jen jednou odv od i t i

poučky , vyp lynuvš í ze s ta le té p ráce , pak se dokonce ukáže , že log icko -exak tn í vývo j nového ma l í ř s t v í posky tu je

ne j lepš í ana log ie ke všem os ta tn ím umě leckým tvo rbám.

spo lečný jmenova te l

vyná lez fo tog ra f ie zn ič i l kánon zob raz ova c ího , zpo dob ňov ac í ho ob razu , ma l í řs t v í jako »u tvá řen í ba r vy« táp a lo j i ž

od na tu ra l i smu neuvědomě le po ba r vě ,

¡e j í ch zákonech , je j í ch e lemen tá rn ích možnos tech

účinu, čím více se stav ěl

ten to p rob lém do pop řed í , t ím ř idš í by ly zob razovac í t endence ismů .

optický tvůrce učil se pracovat elementárními,

ryze optickými prostředky.

podle toho je každý ismus ¡en více nebo méně ind iv iduá ln í me todou jednoho nebo má la umě lců , k te ř í , i když čas to

bez p ř ímého úmys lu , vždy znovu zač ína l i pop řen ím s ta rého ob razu , aby dospě l i k novým pozna tkům, k novému

bohatství

op t ického vý razu .

s topy nového

v n ičení k l íč i ly ¡ ¡ž prvky nového.

fo tog ra f ie se svým

téměř odhmotněným svě t lem, ze jména zá řen í f o tog ra f ie bez kamery a zá řen í v pohybu svě t lem

hýř ícího f i lmu nut i ly k vyjasnění .

6

C

tr-

e -

e-

e>

e-

t- -

t -

c

e -

e -

í -

© -

t -

e -

©•

e -

e -

11,

ÉL J

( L j

-t



12 I . m o h o l y - n a g y

(

1928 : cons t r uc t i on „ b 100 " ( t em pe r a )

zkoumán í , expe r imen ty , nauky o ba r vě , nauky o svě t le , abs t r ak tn í ob razové h r y — ješ tě p ř í l i š f r agmen tá rn i , p ř í l i š

i so lované — zp rav u j í j iž o věcech z í t ře jš í ch , a le nemo hou ješ tě p řesně vypo v ída t i o způso bu bu douc í to ta l i t y ,

a le je tu p řece jeden výs ledek : poznán í , že ex is tu j í p ř i op t i ckém d í le k romě c i tového svě ta jedno t l i vcova , jeho jen

sub jek t i vn ích vz tahů , i ob jek t i vn í souv is los t i , k te ré p ramen í p ř ímo z hm oty op t i ck ého vý raz u .

m i n i m á l n í p o ž a d a v k y

naše vědomost i o svě t le , jasnu , temno tě , ba r vě , ba revných ha rmon i í ch , t edy o elementárních základech optického

výrazu, jsou ještě ve lm i nepatrn é (přes ve lk ou prác i různ ých istů). dos ava dní nauk y o harm oni i ne jsou n ičím více

než ma l í ř ským s lovn íkem r ýmů. by ly vys tav ěny na bas i t r ad ičn ích umě leckých pož ada vků , nepo jedná va j í o dnešn ím

cí tění , dnešním chtění , nem luvě o ce lé oblast i opt ic kéh o výraz u, ta to nej is to ta se naj de j iž u prvků, nesčetné zása dní

o táz ky očekáv a j í t aké se s t r any ma l í řů p rop r aco ván í :

co je svět lo a st ín?

co je jasno — temno ta?

co j sou svě te lné hodno ty?

c o ¡e čas a míra?

nové způsoby měřen í?

pohyb svě t la?

co isou lomy svět la?

co je ba r va ( p igmen t )?

co i sou mez imed ia , j im iž ba r va nabývá ž ivo ta?

co je ba revná in tens i ta?

chemie ba r vy a svě te lného úč inu?

podmíněn os t fo rmy ba rv ou? je j í po lo hou ? je j í p lošnou kvan t i t ou?

b i o l o g i c k é f u n k c e ?

fys io log ické r eakce?

s t a t ik a , d y n a m i k a k o m p o s i c e ?

s t ř í kac í p ř í s t r o je , f o tog ra f i cké a f i lmové p ř í s t r o je , s t in id ia?

techn ika ma l í ř ského rukop isu?

techn ika p ro jekčn í?

v las tn í f o rma manuá lnos t i , s t r o jovos t i?

atd. a td. a td.

výzkum těch to souv is los t í , f ys io log ických — psycho log ických souv is los t í t vů r č í ch p ros t ř edků ie dosud ve lm i pozadu ,

u s rovnán í s výzku my f ys iká ln ím i .

p rakse mechan icky s t r o jového ba revného ( svě te lného) vý razu ješ tě téměř neex is tu je .



13 I . m o ho l y - na gy , 1922 : cons t r u c t i on l l i t ho l

strach z ustrnutí

na lezené these na ráže j í p ř i p řeváděn í do p rakse čas to na s t r ach z techn i f i kace , jež pod le běžného názo ru nese

s sebou ust rnut í umění ,

¡sou oba vy , že

uvědomen í kons t r uk t i vn ích p r vků , ak t i v i sace in te lek tu , vpád s t r o jových pomoc-

ných p ros t ř edků moh ly by znamena t konec každé t vů r č í p ráce .

t y t o o b a v y j so u n e o p r á v n ě n é , p o n ě v a d ž u v ě d o m e n í

všech

prvků úč inu zůs tane p rov ždy zbož ným p řán ím, ř ada

op t ickýc h kánonů může bý t i ovšem napros to p řesně vyp raco ván a , p řes to bude každá op t i ck á t vo rb a h leda t i svů i

r ozhodný význam také ve svém tvů r č ím , neuvědomě lém p řeby tku .

p ř i t vo rbě k aždéh o d í la vznáš í se - p řes všechny kánony , p ř ísné zák ony , exak tn í zazna men ávac í za ř í zen í — ta to

vyna lézav á po tence nad ce lkem jako neana lysov a íe lné vysoké napě t í , je výs ledkem in tu i t i vn ího věděn í ne jen o p ř í-

tomnost i , nýbrž zároveň i o směru př íšt ích posto jů.



uměn í a techn ika

co i sme během s ta le t í z t r a t i l i na původn ím ba revném záž i t ku r ozš í ř en ím t i š těného s lova a p řevahou l i t e rá rnos t i ,

pokouš e l i isme se nah rad i t i čás tečně pomocí in te lek tu , ces ta by la p och op i te lná ; v p r vn í pe r iodě p růmys lové techn i -

f i kace by l i

¡sme

předs t i žen i t echn ikem,

¡eno in te lek tem,

z tě lesňo va l kons t ruk t i vn í s ložku t vo rb y ,

by l ( a lespoň teo re t i cky ) s to , aby p ř i jasném funkčn ím u r čen í bez zv láš tn í námahy zho to v i l d í lo fo rmá lně vyhovu j í c í

a ve své ekonom ické kons t r ukc i bezvad né , to též se p ř i ja lo v umě leckých teo r i í ch také p ro umě lce , až se po zna lo ,

že p řevaha in te lek tuá lnos t i , l og ické u r č i t e lnos t i p ro vy tvo řen í umě leckého d í la může p ř i j í t i v úvahu jen jako p ře -

k o m p e n s o v a n ý p o ž a d a v e k , p ř e d p o k l a d e m t o h o z ů s t á v á p ř i r o z e n ě s t a n o v e ní elementů o p t i c k é h o v ý r a z u v ů b e c —

nezáv is le na je ji ch »umě leckos ti« . t o zname ná , že se d ř í ve musí vyv in ou t i s tandardn í ř eč op t i ckého vý ra zu , a by

t ím by la op rav du nadan ému č lověku dána mož nos t , aby zák ladn í s tanovené e lemen ty povýš i l na »uměn í« , t o by l

h lubš í dův od všech umě leckých a peda gog ický ch ús il í pos ledn ích le t v ob las t i op t i ky , ú toč í - li p ro t i t omu dnes p ře -

kompensovaná s t r ánka c i t u , můžeme jen vyčka t i , až se kyvad lo t r ochu pozvo ln í .

od ma lo ván í k svě te lné h ře

výv o j i t é to s tandardn í ř eč i musí pos louž i t i něk le ré pozn a tky dnešn í op t i cké t vo rby , k tomu ná leže j í v p r vé ř ad ě

mechanické a strojové

p o m o c n é

prostředky v umění.

i eš tě vče ra by ly od mí tán y s odův odně n ím, že ma nuá ln í výkon , »osobn í r ukop is« , je v umění ne idů lež i tě jš í . dnes by ly

14 I . m o ho l y - na gy , 1926: cons t r uc t i on „ z 7 " l o l e j . ô l . o i l . hu i l e l



15

I . m o ho l y - n agy , 1923 : cons t r uc t i on „ r 1 " ( o l e j . ô l . o i l . hu i l e )

j i ž v bo i i p rosazeny , z í t ra b udou t r iumfova t ! , poz í t ř í pov edo u k samozře jmém u výko nu , o němž ne t ř eba z t r áce t i s lov .

malí řský rukopis, subjekt ivní ovlá dá ní nástro je odp ad ne , a le č istota vztah ů stupňuje se k téměř nehm otném u účinu!

k nej in tensivnější jasnost i ob jek t ivních souvis lostí , ne jvyšší přesnost , záko ni tost zat la čuje špatně poc ho pen ý výz nam

manuá lnos t i .

budo ucí formov é výsledky daj í se dnes stěží před vída t i . vždyť d í lo , jeho form ová krys ta l isace nezávisí jen na neměř i-

te lném nad ání , nýbrž i na in tensi tě bo je, který je pro vád ěn m ater iá ln ími pros t ředky (nástro j , dnes st ro j ) , to l ik však

můžeme ř í c i j i ž dnes , že budouc í op t i cká t vo rba nemůže bý t i pouhým p řek ladem dnešn ích op t i ckých vý razových

fo rem, poněvadž nové nás t r o je a dosud nek u l t i vovaný ma te r iá l ( svě tlo ) povede k novým, těmto č in i te lům p ř iměřeným

výs ledkům.

př ímočarost myšlení , okl iky techniky

v mezistad iu musíme ovšem počí ta t i ještě se známým faktem — jako brzdícím momentem:

jedno t l i v í l i dé vyna léza j í nové nás t r o je , vymýš le j í nové p racovn í me tody , jež ma j í za nás ledek p řeměnu obvyk lých

pracov ních způsobů , větš inou se však to , co je nové, d lo uh o nezuž i tkov ává ob ecn ě, brzdí staré, tuší se s ice tvůrčí

možno st i nového , leč nové se hal í zprv u do t rad ičn ích fore m, které se objev ením nové ho sta ly v lastně méně aktuá lními

tak se musíme na př ík la d v hudb ě - místo nový ch, na dosa vad ních nás tro j ích nezá vis lých e lek t rom echa nick ých

a p a r á t u — z a t

i m

spoko j i t i v í t ězným a h lučným vpádem mechan ického k lav í r u a va rhan , jako v ma l í ř s t v í má ob jeven í

stnkacic h př íst ro jů , s i lně ref lektu j ících em ai lov aný ch p loch a exak tních umělýc h mater iá lů , iako gala l i tu t ro l i tu bak el i tu

cel lonu, a lumin ia j iž (nebo ieště) revolu ční charakte r , zrov na tak jest to ve f i lmu, kde je ješ tě ' po va žo vá na za

»revoluční« produkce, která přece sotva skýtá j iného účinu než do pohybu uvedené klasické malby

tento stav působí však nevyřešeně a zpá tečn icky vůči budou cnos t i , k terá počí tá se světe lný mi výtvor y které př ímo

zapo i i t e lny r ozsví tí se bez p igmen tu ve všech d ruz ích a l ibovo lné k va l i t ě a kvan t i t ě : s p ro jekčn ím i h ram i ba revně

proud íc ího sve t la , s p lynu lým , nehmotným vznášen ím, s p růh ledným i , ohn ivým i svazk y , a ve f i lmu- se s t ř ídavým i

sve te lným, in tens i tam i a svě te lným i tempy, pohybovými va r iacemi a změnami p ros to ru svě t lem, t ř py t i vým i s t in id ly

zhasínaním a rozsvěcováním, svět lost ínem, vzdálenost í svět la a b l ízkost í svět la , u l t ra f ia lovým zářením, in f račerveným

proniká ním temn oty a jeho př ímým , v id i te lným přenosem, s j inými opt ic kým i záž i tky, jež zpros t ředku j í ne js i lně jší o t řesy.

1923—1926.

€

«

k

e r

r

c

e

e

e

c

c

e-

e-

e -

e -

e

e

«

e -

e -

e-

e

e

c

c

e

e

c

c

c

?

« -

e

e -

e -

e-

e •

e=

e -

e -

c -

c -

c -

c -

e =

c -

e

e -

e -

e -

e -

e-

i

J

i

i



m

t

c

e -

j-

17 I . m o ho l y - na gy , 1932 : con s t r uc t i on „ a l & " ( a l um i n i um ) , co l l ec t i on : t r . ka l i v oda , b r n o

I . moho ly -nagv :

f o t o g r a f i e , o b j e k t i v n í f o r m a v i d ě n i n a š í d o b y

e

e -

c

nový nás t r o i v iděn í

ve fo tog ra f i i máme neob yče jný nás t r o j zob razo vac í , ba mnohem v íce : je dnes na ces tě p ř i vés t na svě t — v op t i ckém

obo ru — něco zásad ně n ového , je jí spec i f i cké p r vky můžeme v yp ros t i t z je j ich sp le t i ne jen teo re t i cky , ný b r ž i p rak t i cky .

abso lu tn í svéby tnos t f o tog ra f ie

fo tog ram , svě te lná t vo rba bez kam ery , je v las tn ím k lí čem k fo tog ra f i i , v n í z tě lesňu je se abso lu tn í svéby tnos t f o to -

g ra f i ck ého p rocesu , jež nám dop řává , abych om zac hyco va l i svě te lné p růbě hy c i t l i vou v r s t vou p ř ímo , nezáv is le na jaké -



— j ko l i v kamere , dává nám nadě j i na svép rávné , dosud nap ros to neznám é op t i cké fo rmac e ,

¡e ne ivíce

p r o d u š e v n ě l o u

zb ran í v bo j i za nové v iděn í .

co jes t t o op t i cká kva l i t a?

—

S vývo je m če rno -b í ié fo to g ra f i e by ly tep r ve sp rávně ob lev eny svě t la a s t íny a po teo re t i ckýc h pozna tc ích sp rávně

m

použ i t y , ( impres ion ismus by l v ma l í řs t v í k tomu souběž nou akc í ba revno u . I

vývo jem vysoce hodno tných umě lých , ze jména e lek t r i ckých svě te lných zd ro jů , je j i ch ř id i t e lnos t í dospě lo se k vys tup -

* ňované mu použ i t í p lynu léh o svě t la a boha tě ods tu pňov anýc h s t ínů a t ím k ož iven í p lochy , op t i ckém u z jemněn í .

to to ve lké ods tupňová n í hodno t je pods ta tný m p ros t ř edke m op t ické t vů r č í p ráce , i t ehdy , uč íme-l i se uvažova t i

_ a p rac ova t i ne jen v hodn o tách če rno -b í lo - šed ých , a le i v hodn o tách ba revn ých .

č is tá ba r va po ložená ved le č is té ba r vy , t ón ved le tónu , vyvo lává to t i ž zp rav id la deko ra t i vn í , t v r dý a p laká tový do jem,

ty též ba r vy ve spo jen í se svým i mez i tóny uvo lňu j í nap ro t i t omu p laká tové s ložen í a vy tvá ře j í jemně jš í sk ladbu

- 9 ba rev ných úč inů ; če rno -b í lo - šedým podán ím všech ba rev ných z jevů p ř i ved la nás fo to g ra f ie — jak v šedé , tak

_ v ba revn é šká le — k poz náv án ! ne j iemně jš ích va lé ro vých r ozd í lů , t o jes t nová kva l i t a op t i cké ho vý razu , p řevyšu j í c í

d o s a v a d n í s t a n d a r d .

to je ovšem pouze je den bo d z mno ha j iných, je to bod , př i němž můž eme po čí ta l i spíše s vn i t řn í schopn ost í

dop raco va t i se op t i cký ch úč inů , sp íše s funkc í s t ránky vý ra zov é , umě lecké než se zob razo vac í f unkc í t vo rby ,

p roza t ím aspoň .

18 I . m o ho l y - na gy , 1922 - 1923 : cons t r uc t i on l em a i l l



1 9

I . m o ho l y - na gy , 1930 i cons t r u c t i on „ c e l 2 " ( ce11u lo i d |

technika se subl imuje

n a j d e m e p r o t i d o s a v a d n í o p t i c k é f o r m a c i p o d s t a t n é v ý p a d y

ř i zob razován í — ob jek t i vn í f i xac i sku tečnos t i

a proměnv, jako př i př ímé světe lné tvorbě,

jedno t l i vos t i t oho to výv o je j sou zná my : p tač í pe r spek t i va , p řek ra jová n í , z r cad len í , p ron ikán í a td . je j i ch sys tema l ické

uspořádán í t vo ř í však novou p la t fo rmu op t i ckého zob razován í , odkud budou umožněny nové k roky ,

tak jest na p ří k lad po ds ta tným rozš íř en ím op t i ckých zob razo vac ích možnos t i , že obd rž íme v se tině nebo t i s í c ině

v te ř iny i v nes lož i tě jš í ch p ř ípadech p rec isn í f i xac i p ředmětů , leč to to techn ické r ozš í ř en í vede téměř k f ys io log ick é

t r ans fo rmac i naš ich oč í t ím , že nám os t r os t ob jek t i vu , jeho bezvadná p řesnos t pop isu p ředmětu napomáhá k pozo ro -

vac ímu nadán í , vycho vává nás k v iděn í , jehož s tand ard dnes sahá až k p řed imensu j í c ím , p ře r ych lým mome ntkám

a mikroskopickým snímkům.

€ '

c r

e -

e -

e -

e -

e -

e -

e -

e »

e»

e -

e -

e -

e -

e

e

e

* -

e -

e

e -

vyšší výkon

fo tog ra f ie nám tedy dává vys tupň ované v iděn í , pop ř íp ad ě v ícev iděn í v — [našemu z raku daném) — čase , v —(n aše mu

zraku daném) — p ros to ru , pos tač í zde jedn oduch ý , suchý výpo če t spec i f i ckých , f o tog ra f i cký ch — n iko l i v umě leckých ,

nýbrž ryze technických — prvků, abychom pocí t i l i v n ich uta jenou sí lu a vytuši l i , kam povede cesta.

osm způsobů fo tog ra f i ckého v iděn í

1 . abs t r ak tn í v iděn í p ř ímou svě te lnou t vo rbou , fo t og ra m, jak o ne j jemně jš í ods tup ňován í svě te lných hodn o t ( svět lo

— tma po p ř ípadě ba rva ) .

2. přesné v idění normální f ixací skutečnost i , repor táž.

3. rych lé v iděn í f ixac í pohy bů v nejkratší do bě — mom entka (snímek časosb ěrný) .

4 . poma lé v iděn i f i xac í p ohy bů v de lš ím časovém t r ván í , na p ř í k lad svě te lné s topy vozů , p ro j í ždě j í c í ch z a noc i

(snímek časorozpty lný) .

5 . vys tupňované v iděn í

a ) m ik ro fo tog ra f i í , a

b) f i l t ro fotograf i í t ím, že chemické v lastnost i c i t l ivé vrstvy se mění a tak se získává vystupňování výkonů, na př ík lad

vy jasněn í ve lm i vzdá lených , v m lze nebo pa rách lež íc í ch k ra j in , až k fo tog ra fován í i v nap ros té temno tě ( in f r a -

če r vená fo tog ra f ie ) .

6.

v ícev iděn í pano rámo vou kam erou , r ôn tgeno vou fo tog ra f i í .

20

I . m o h o l y - n a g y , 1 9 3 5: c o n s t r u c t i o n „ c e l 4 " ( c e l l u l o i d i > -



7 . s imu l tánn í v iděn í p řec loněn ím. sem ná lež í budouc í způsob »au lomat ické« fo tom on táž e .

8 . i i nakv iděn í , op t i cký v t ip , k te r ý se dá vy tvo ř i t au tomat icky :

a ) p ř i sn ímku ob jek t i vem, p ř ípadně h rano lem, z r cad len ím, a

b ) po sn ímku mechan ickým a chemickým po rušen ím c i t l i vé fo tog ra f i cké v r s t vy .

k čemu nám s louž í t en to p řeh led?

čemu nás učí?

že

¡sou ve fo tog ra f i cké

h m o t ě d o s u d s k r y t y n e o b y č e j n é m o ž n o s t i , p o n ě v a d ž z e v r u b n á a n a l y s a k a ž d é h o b o d u p o ž a d u j e

zde ve lký poče t cenných odkazů vzh ledem k je j i ch použ i t í , zábě ru a td . , ob rac í se naše výzkumy však j iným směrem,

chceme vědě t i : co je ex t r ak tem a smys lem fo tog ra f ie?

nové v iděn !

veške rý význam fo tog ra f ie by l až dosud ov l i vňo ván es te t i ckým, f i l oso f i ckým okruhem ma l í ř s tv í , t o by lo d lo uho

směroda tné i p ro fo tog ra f i ck ou p rax i , f o to g ra f i e p raco va la až dosud ve značn ě z t r nu lém op í rán í se o t r ad ičn í ma l í řské

I . m o ho l y - na gy , 1921- 1922: d r á t ěn é p l as t i k y , d r ah t p l as t l ken . w i r e scu l p t u r e . p l as t i qu es de f i l de f e r b l an c > •

2 4 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 2 5; c o n s t r u c t i o n „ a l 1 " l a l u m l n lu m l



2 6 I . m o ho t y - n ag y , l a sa r r a z 1935 : cons t r u c t i on ( t em pe r a ) , co l l e c t i on : f r . ka l i v oda , b r n o

výrazové fo rmy a p rodě láva la s te jně

¡ako ony všechna stadia

umě leckých i smů. to však neby lo

¡eií

přednos t í , nebo ť

se nemohou do bře nov odo bým vy ná lezům na t r va lo vnucova t i duševn í kons t r ukce i p raxe up lyn u lých pe r iod , s tane - l i

se to , ie b r zděna ka ždá p rodu k t i vn í č innos t , t o se ukáz a lo z ře te lně i na fo tog ra f i i , p ř ines la něco p lodné ho ien

v těch ob las tech , kde p racova lo bez umě leckých amb ic í — na ob jek t i vn ím podk ladě svých možnos t í — na p ř í k lad

ve vědecké fo tog ra f i i , j en tam by la p růkopn íkem nového a v las tn ího vývo je , v té to souv is los t i nemůžeme dos t i j asně

vysloví t i , jak je nám zcela lhoste jné, zda fo to gra f ie p rodu kuje »umění« č i n iko l iv , je j í v lastní zák oni tos t sama —

a n iko l iv názo ry umě leckých h is to r i ků — bud e měř í ikem budou c ího hodnoc en í .

nesmí rně mnoho znamená

¡ ¡ž to , že »mechanická«, v

umě leckém, fo rmá ln ím smys lu tak má lo ceněná fo tog ra f ie během

so tva s to le tého vývo je do by l a s i v lád y a s ta la se ob jek t i vn í f o rmo u v iděn í doby . d ř í ve r az i l ma lí ř f o rmu v iděn í své

do by . vzpo meň me si jen na způ sob , jak byly dř íve v iděny kra j in y a jak je v id íme dnes. pom yslem e jen na přeostré,

pó r y pose té a v ráskami p rokve t lé fo tog ra f i cké po r t r é t y svých současn íků ; nebo na le tecké sn ímky p lovouc í lod i

ve svě t le f i xovaného ob razu v ln i t ého moře ; nebo zvě tšen iny t kan iny , na c ise lované jemnos t i obyče jného pa řezu , na

všechny ve lko lepé de ta i l y s t r uk tur , t ex tu r a fak tu r l i bo vo lnýc h p ředmětů .

nový p ros to rový záž i tek

foto gra f i í (a ještě větší měrou f i lmem) získal i jsme také nový ch pro storo výc h záži tků , je j ich pomoc í — ruku v ruce

s úsi l ím moderních arch i tektů — dospěl i

¡sme k

výs tavbě a sub l imac i své p ros to rové ku l tu r y , t ep r ve nyn í

¡sme

uschopněn i , abychom v idě l i — také z těch to p ředpok ladů — své oko l í a svů j ž ivo t .

v r cho lný bod

ale to všechno jsou jednot l ivé rysy,

¡edno t l i vé výkony — ne zce la nepodobné

malí řským, ve fo t og raf i i však musíme

h leda t i ne »ob raz« , ne obvyk lou es te t i ku , nýb r ž v las tn í nás t r o i p ro pedagog ické a vý razové úče ly .



í

»

s

»

i

9

3

3

I . m o h o l y - n a g y , 1 9 21 :

n i k l o v á p l a s t i k a . n i c k e l p l a s t i k . n i c k e l p l a s t i c

p l a s l i q u e d e n i k e l

4

A

A

*

A

h

A

*

ser ie ( fo togra f ie ¡ako obrazový s led téhož tématu)

není

překvap ivě jš í , n icméně ve své př i rozenos t i a o rgan ické m sepět í p ros tš í fo rmy nad fo to gra f ickou sér i i , v ní

kulminuje fotografie s naprostou přirozeností

:

ser ie není j iž »ob razem «, ned á se pos uzo val i es tet ickými měř í tky ,

jednot l i v ý obra z jako tak ový po zbý vá v ní v las tn ího ž ivo ta , s tává se montážní čás tí , opo rou ce lku , k te rý je v lastn í

věcí . v této souv is los t i svých jedn ot l iv ých část í může být i ser ie namířen a na urč i tý c í l neis i lnějš í zbra ní , a le také

nejnšžnějš í básní .

je j í p ravý význ am o tev ře se teprve v dob ě pozdě jš í , méně ne jasné než je naše. n icméně zůs tává p ředpo k lade m,

že zna los t fo togra f ie

¡e

s te jně dů lež i tá jako zna los t p ísma, takže v budoucnos t i bude ana l fabetem ne jen kdo je

nezna lý p ísma, nýbrž i kdo je nezna lý fo togra f ie .

1932.

2 8 I . m o h o l y - n a g y : p l a s t i c k ý d i a p o s i t i v s b a r e v n ý m i t e k u t i n a m i p r o s v ě t e ln é p r o j e k c e . p i a s t i s c h e s d i a p o s i t i v m i t f a r b i g e n fl ů s s i g k e i te n f ů r

l i c h t p r o j e k t i o n e n . p l a s l i c l a n t e r n e s l i d e w i t h c o l o u r e d l i q u i d s f o r l ig h t d i s p l a y . d i a p o s i t i f p l a s t i q u e a u x l i q u i d e s c o l o r é s p o u r p r o j e c t i o n s

d e

l u m i è re



3 0 svě t e l ná r ekv i s i t a p ř i m on t á ž i . das li ch t r equ i s i t be i de r m on t a ge . t he ass em b l ag e o f t he

l i g h t d i s p l a y m a c h i n e . c o n s t r u c t i o n d e l ' a p p a r e i l d e

l u m i è re

3 1 I . m o h o l y -n a g y , 1 9 2 2 -1 9 3 0 : k o n s t ru k t i v n í s c h é m a p r o

sv ě t e l nou r ekv i s i t u . kons t r u k t i onsch em a zum l i ch t r equ i s i t . cons t r u c t i on schem e f o r

l i g h t d i s p l a y . e s q u is s e d e c o n s t r u c t i o n d ' u n a p p a r e i l

l u m i è re



J

c 3

- 3

-3

- 3

3

3

s 3

= 3

3

3

- 3

3

r *

- 3

- 3

- 3

- 3

•5

- a

- « 9

-O

- A

H

• »

A

«

3 2 I . m o h o l y - n a g y , 1922 -1930 : s v ě te l ná r ek v i s i t a . das l i c h t r equ i s i t . I lgh t d i s p l a y m ac h i ne . l ' ap pa r e i l l u m i è r e

p o z n á m k a :

světe lná rekv is i ta je apará t p ro demons t rac i svě te lných

a poh ybov ých úkazů. regu lo va te lné umělé e lek t r ic ké

svět lo dovo lu je nám vy tváře t i z ce la nové svě te lné e fek ty

a e lek t r ic ká s í la bohaté a p ředem vypoč í tané pohyby ,

k te ré se nezměn i te lně vždy da j í opa kova t i . s vě t lo a

pohyb mohou bý t i opě t použ i t y za e lementy t vorby ,

vodot r ysky doby barokní , vodní fon tány , mohou bý t i

vys t ř ídány fon tánami svě te lnými a mechan ickými pohy -

bovým i h rami . možnos t i toho to d ruhu tvorb y budou

použ i ty ve lkými obchodními domy jako rek lama, l idovými

s lavnos tmi

¡ ako zábava, d ivad lem pro zvýšení napína-

vých momentů , jes t také snadno možné, aby ty to a po-

dob né svě te lné hry by ly p řenášeny rad iem. čás tečně

jako prospek t dá lkového v idění , čás tečně jako reá lné

světelné h ry , t ím že účastník sám bude v las tni t i osvě t lovac í

př ís t ro je , jež jsou rad iovou ús t řednou dá lkově ř í zeny

e lek t r ic ky regu lova te ln ými barevným i f i l t r y . l ze s i na

př ík lad předs tav i t i šab lonové hry : vy řezané kar tony , jež

b u d o u p ř i p o j o v á n y j a k o u m ě le c k é p ř í l o h y r a d i o v ý m

č a s o p i s o v ý m p r o g r a m ů m .

př i prvních pokusech budeme se musit i spokoj i t i jedno-

duchými svě te lnými a pohybovými p růběhy , p ro tože

větš ina l idí není na př i j ímání z jevů tohoto druhu př i-

p ravena, na tož ško lena.

model světelné rekv is i ty sestává z kubické skř íně s kruho-

vým otvo rem ( jev iš tní otvo r ] na předn í s t raně. oko lo

o tvoru je montováno ve lké množs tv í různých barevných

elektr ic kých žáro vek , uvnit ř skř íně, par ale lně k předn í

s t raně, ¡ e d ruhá p lo tna , rovněž s k ruhovým o tvorem , p ř i

čemž jsou také oko lo o tvoru montovány různobarevné

e lek t r ic ké žárovk y . jednot l i vé žáro vky rozsvěcu j í se

pod le p ředurčeného p lánu na roz l ičných mís tech ,

osvět lu j í souv is lý pohybujíc í se mechanismus, k terý ¡e

v y b u d o v á n

čás tečně z p růsv i tných , p růh ledných, p rů lom-

ných mater iá lů , aby by lo možno doc í l i t í pokud možno

l ineárních s t ínových útvarů na zadní s těně uzavřené

skříně.

nos ite lem mechanismu je kruhová deska, na níž je vysta-

věn t ř ídí lný rám. kaž dý ze t ř í sektorů rámu obsahuje

jednu pohybovou hru , jež vs toupí dochv i lně v pohyb,

jakmile se objeví na otáčejíc í se zák ladní desce před

jev iš tním otvo rem , t ř i po hy bo vé hry tvoř í pr imit ivn í po-

h y b o v é p r ů b ě h y .

pohybová hra p rvn ího sek toru : t ř i t y če pohybu j í se

houpavě ( jež to je s troporys j iný než půdorys) na ne-

konečné dráze , na t řech tyč ích

¡ sou montovány

různé

mater iá ly : p růsv i tná ce lonová p lo tna , d í r kovaný p lech

a p le t ivový drá t .

pohybová hra d ruhého sek toru : ve t řech za sebou lež í

c ích rov inách je ve lká nepohyb l ivá a lumin iová deska,

před n í menš í pochromovaná deska mosazná, d í r kovaná,

k terá se po hyb uje nah oru a do lů, zat ím co se •— mezi

oběma — pohybu je na v id l i cové dráze sk leněná kou le ,

pohybová hra t ře t ího sek toru : sk leněná tyč inka , na n íž

¡e nav inuta sk leněná sp i rá la . ta to op isu je poh yb

kuže le : v r cho l sp i rá ly do týká se pod lahy .

m-n.



33 - 3 4 I . m o ho l y - na gy , 1922 -1930 : sv ě t e l ná r ekv i s i t a . das l l ch t r equ l s i t . l i gh t d i s p l a y m ach i ne . l ' ap pa r e i l

l u m i è re

-5

L »

L g

f>

»

«

^

»

*

«

m

3 5 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 2 4 : f o t o g r a m ( p o s i t iv ] . f o t o g r a m m ( p o s i ti v ] . p h o t o g r a m m ( p o s i ti v e ) . p h o t o g r a m m e ( p o s l t i v e l

3 6 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 2 4 : f o t o g r a m ( n e g a t iv ) . f o t o g r a m m ( n e g a t iv ) . p h o t o g r a m m ( n e g a t i v e ) . p h o t o g r a m m e ( n e g a ti v e ) >

8 3

mmmm



I . m o h o l y - n a g y , 1 92 3 : f o t o g r a m . f o t o g r a m m . p h o t o g r a m m . p h o t o g r a m m e


p r o b l é m y n o v é h o f i l m u

si tuace

ne tak mnoho v proksi , ¡oko spíše v teor i i pronik la v posledních le tech myšlenka »svéprávnost i« veškeré tvorby,

také ve f i lmu usi lu je se

během jednoh o des í t il e t í o tu to »svéprávnos t« , n icméně jes t dodne s f i lmová t vo rb a záv is lá

na p ředs tavovém svě tě obvyk lého tabu lového ob razu , a ve sku tečnos t i pozo ru jeme má lo z toho , že f i lmovým mate -

r iá lem ¡e

světlo

a n iko l iv barevná lá tka a že f i lm musí směřovat i k v lastní prostorové pro jekci , místo aby, ¡ak se dě je

dnes , by ly p romí tány na p lochu do pohybu uvedené »s to ja té ob razy« .

leč i akus t i cká komb inace , zvuko vý f i lm , p ř id r žu je se své vnuceně vo lené p řed loh y : d iva d la , ús il í o v las tn í úč innos t

na jdeme p roza t ím so tva i v t eo r i i .

o d p o v ě d n o s t

odpovědnos t za sp rávný p racovn í p rog ram bude t ím vě tš í , č ím jednoznačně j i se budou vyv í je t i t echn ická za ř í zen í

f i lmu a os ta tn ích d ruhů sdě lován í a vy jad řován í ( r ozh las , v iděn í na dá lku , f i lmován í na dá lku , p ro jekce na dá lku a td . ) .

f o rmu la ce p rob lém ů — t ím také ř ešen í — po hybu j í se všeobec ně ve vy je ždě nýc h ko le j í ch , p ro techn iky

¡e dnešní

f i lmovou fo rmou konvence , t o

znač í sn ímán í ( f i xace ) p ředmětové a zvukové rea l i t y a je j í dvo j r ozměrná p ro jekce ,

od změ něných p ředp ok la dů dos pě l i by snad k zce la j iným výs ledkům, je j i ch p ráce by se ob rá t i la ihned ¡ iným směrem,

na zák ladě nově pos taveného p racovn ího p rog ramu s ta l i by se p růkopn íky nové , dosud neznámé vý tva rné fo rmy,

zce la nové vý razové možnos t i * .

«

ť

i T

é "

C

er

e*

«•-

e -

e ~

e -

c — |

c

e -

e -

e -

e -

e -

e >

e-

e

e -

e

e-=

e -

e -

e -

e -

e -

e

c -

c-

c-

c -

c -

e -

e -

e -

e

p.

e -

e -

í -

e -

e -

e -

e

e -

e -

* t h e r e m i n , v ě d e c k y z á s l u ž n ý o b j e v i t e l h u d b y é t e r o v ý c h v l n , j e s t n a p ř í k l a d n e j l e p š i m p ř í k l a d e m p r o c h y b n o u f o r m u l a c i p r o b l é m u , v y š e l o d

s t a r é i n s t r u m e n t á l n í h u d b y , p o k u s i l s e n o v ý m n á s t r o j e m h u d b y é t e r o v ý c h v l n n a p o d o b i l i s t a r o u k o n v e n č n í h u d b u .

O -

a .

• .



*

w

"l l

=

Ä

- Ä

- 5

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

f o r m u l a c e p r o b l é m u

aby cho m s i osvo j i l i r oz l i čnos t ce lé lá t ky , bude ne j lépe , p rozk oum áme - l i j edno t l i vě ne jdů lež i tě jš í s ložky f i lm u :

s ložku op t i ckou ( v id i t e lnos t ) ,

s ložku k ine t i ckou ( pohybovos t ) a

složku akust ickou (s lyši te lnost) .

zkoumán í s ložky psycho log ické ( psycho fys ické ) — jež se vysky tu je na p ř í k lad ve f i lmech su r rea l i s t i ckých •— do tkneme

se tu jen zběžně.

s ložka op t i cká : u t vá řen í ob razové nebo »svě te lná t vo rba«?

je zcela možné, že malí řství , jako výhradně manuální řemeslná č innost , udrží se ještě po desí t i le t í , jednak jako pro-

s t ř edek pedag og ic ký , jednak jako p ř íp rav a nové ku l tu r y ba revn é po p ř ípadě svě te lné t vo rb y , je však zap o t řeb í jen

sp rávné ho pos taven í o tázk y — a v důs ledku toho pak nov ého op t i cké ho o rga n isá to ra —, ab y se to to p ř íp ravné

s tad ium zkrá t i lo .

symptomy poč ína j í c ího úby tku t r ad ičn ího ma lován í ob razů — č ímž ne rozumím jen okamž i tou h roznou hospodářskou

si tuaci malí řů —, ukazuj í se j iž na místech dušev ně děj inně rozh odu j ících , tak ve výv oj i suprema t isty malev iče. jeho

pos ledn í ob raz : b í l ý č t ve rec na č t ve r covém b í lém p lá tně je z ře te lným symbo lem p ro jekčn ího s t in id la p ro p ředváděn í

svě te lných ob razů a f i lmů , symbo lem p řechodu od p igmen tového ma l í ř s t v í k svě te lné t vo rbě :

no bílé ploše může být

světlo promítáno bezprostředně, také v pohybu.

malev ičova p ráce je poz o ruh odn ým p ř í k ladem novéh o duševn ího s tanov iska , moh l i bych om ří c i, že

¡e in tu i t ivním

v í tězs tv ím nad omy ly dnešn ího f i lmu , k te r ý dob ře a spa rně napodobu je za námi lež íc í obdob í tabu lového ob razu :

v ob ra zov ém vý řezu , v mnoh dy nedos taču j í c í pohyb l i vo s t i a v ma l í řské mon táž i , sup remat is t i cký ob ra z p ř i vád í r učně

malovaný vzor ku konci a vytvář í tabulu rasu: i mal í řství musí j i t i novými cestami, jak by tedy mohl f i lm brát i za vzor

s t a r ý t a b u l o v ý o b r a z ? musíme začíti od počátku, novým p ros t ř edke m, ne p řenosem d ř íve ma lovan ého ma l í ř ského d í la .

proto jest ví tězství tak zvaných abstraktních směrů v malí řství současně ví tězstvím nadcházej ící světe lné ku l tury, která

musí p ředč i t i ne jen vý tva rnos t t abu lových ob razů , a le také i poznán í a výbo je v ma l í ř s t v í , k te ré s to j í j ako souhrn

z a o b r a z e m m a l e v i č o v ý m .

z toho však ješ tě nevyp lý va j í všechny zásady o p t i cké t vo rby , p ř ímá svě te lná t vo rba , k ine t i cké a r e f lek to r i cké svě te lné

h ry vyža du j í sí sys temat ického p rozkou mán í , ma l í řs t v í, f i lm a fo to

¡sou v tom jen

d í lč ím i p rob lémy.

I . m o h o l y - n a g y , 1 9 25 : f o l o g r a m . f o t o g r a m m . p h o t o g r a m m . p h o t o g r a m m e



l l l l l l i n ^ M H

M M I — r — l l i t t

mwě ^ . Í B P " • •

svě te lný a te l ie r budoucnos t i

k p růkopn íkům nové svě te lné ku l tu r y , jež p racu je s vyp oč i ta te lným i a ř id i t e lným i svě te lným i z d ro j i , pa t ř í p ředev š ím:

vysoce hodno tné umě lé svě te lné zd ro je , r e f lek to r y , p ro jek to r y , f ys iká ln í p ř í s t r o je , po la r i sace a in te r fe rence svě t la ,

nová fo tog ra f i cká op t i ka a p ředevš ím zvýšená sens ib i l i sace c i t l i vé v r s t vy ( p ř i t om řešen í o tázky p las t i ckého a ba rev-

ného f i lmu)* .

v y z n á m

a budoucnos t f i lmového a te l ie ru .

v dnešn í naš í po l i t i cky a hospodářsky o t ř esené době musí bý t i f i lmové zp ravoda js t v í , r epo r táž , pos tavena do pop řed í

jako p ros t ř edek výchovný a p ropag ačn í , p řes to d lužno kons ta tova t i , že f i lm —

¡ako také všechny j iné vý razové

f

o r m v

— svými

pros t ř edky : svě t lem, pohybem, psycho log ickou mon táž í může vy tvá ře t na soc iá ln í ch podmínkách

nezáv is lé , v b io log ično s t i ko řen íc ! napě t í (na p ř í k lad abs t r ak tn í fi lm ) , z toho dův odu bu de budoucno s t f i lmu nema lou

* j e s t l i ž e n ě k d e , p a k j e p o d l e m é h o d o m n ě n í z ř í z e n í t a k o v é p ř e d b ě ž n é , n a p r a k t i c k ý c h z á v a z c í c h n e z á v i s l é s t a n i c e p r o s v ě t e l n é p o k u s y m o ž n é

n e j s p í š e v r u s k u , i k d y ž b y b y l o m o ž n o v e l k o u č á s t n a š i c h m a l í ř s k ý c h a k a d e m i í s d o b r ý m s v ě d o m í m j i ž d n e s p r o m ě n i t i v e » s v ě t e l n é a k a d e m i e « ,

p ř e c e m á r u s k o v t o m t o o k a m ž i k u v í c e š a n s í . z a p r v é : p r o t o ž e s e f i l m o v á p r á c e v e v š e c h o s t a tn í c h z e m í c h p r o v á d í j e n

¡ o k o o b c h o d ,

f i l m o v á a o p t i c k á t v o r b a

vůbec , j a k s i j i m y p ř eds t avu j em e — j e j en v r usku naz í r ána j ako ku l t u r n í s t a t ek , j a ko duševn í t vo r ba o ne j ako

o b c h o d n í p ř e d m ě t z o d r u h é : p r o t o ž e n e n í j i ž n i k d e m o ž n o s t i r a d i k á l n í , r ev olu čn í p ř e s t a v b / i p o k u d j d e o u m ě l e c k é ú l o h y n e ž v r u s k u ,

p r o r u s k o j e s t a r ý p o j e m » u m ě l e c « n e j z ř e t e l n ě j i z b o r c e n — n a m í s t o s t a r é m e n t a l i t y ř e m e s l n é v y v s t á v á t a m z v o l n a n o v á , d u š e v n ě o r g a n i s o v a n á .

v y n á l e z n e v z n i k á t a m b ě h e m m a n u á l n í č i n n o s t i ; m í s t o v d e t a i l e c h ( l o k á l n í p o d m í n k y ) k o n a j í s e t a m n y n í p o k u s y o m y š l e n í v s y n t h e s á c h

( s o u v i s l o s t e c h ) .

-m

#>



u

*

u r

P "

»

p

Í 9 -

é p -

- o

S>

měrou sp ja ta s a te l ie ro vou p rac í ,

¡ íž se daj í docí l i t i

úč iny toho to d ruhu

j

i stě i a uvěd om ěle j i , př i roz eně bu dou mít i

»1

4 0

I. moholy-nagy, 1925

:

f o t o g r a m . f o t o g r a m m . p h o t o g r a m m . p h o t o g r a m m e

i t y to f i lmově fo rm y u r č i t é vz tah y ke své době . snad bud ou dok once h lubš í, p ron ikavě jš í než ty , jež jsou

viditelně

podm íněny vně jškovou ak tuá lnos t í , poně vad ž ko řen í vě tš inou v podv ědom í , a tak p ředs tavu j í čás t pod věd omé vých ovy ,

jež je nu tná , aby p ř ip ravova la vhodné fo rmy vědomost i budouc í spo lečnos t i ,

samozře jmě nebude se svě te lný a te l ie r budoucnos t i zak láda t i na napodoben í , im i tac i , jako dnes , kdy

¡e neivyšší ct i-

žádos t í vykouz l i t i s t romy ze dřeva , s lunce z r e f lek to rů , v a te l ie ru budou cnos t i bud e se vychá ze t zásad ně od v las tnos t i

p r vků , ma te r iá lu , jenž bude po r uce .

na té to zák lad ně změn ! se také ú loha f ilmov ého a r ch i tek ta , bude použ íva t f i lmové a r ch i tek tu r y ved le akus ti cké ,

současně jako rekvis i ty světe lné a st ínotvorné ( tyčová konstrukce, skelet ) a svět lo pohlcu j ícího po př ípadě svět lo

ref lektu j íc ího p lošn ého komp lexu , (stěny pro org ani so van é roz děl en! svět la .) k l íčem k světe lné tvo rbě ve f i lmu je

» fo tog ram« , fo to g ra f ie bez kamery . jeho če tné ods t íny v če rno -b í l ých a p lynu lých hodno tách šed i ( pozdě j i j is tě

také v hod no tác h ba revných ) ma j í zde zásadn í význa m, také vědo mé a vypo č í tané p řeko p í rován í r ůzných f i lmových

pásů ná lež ! do té to kap i to ly .

^ tep r ve v ne im i ta t i vn ím a te l ie ru moho u se pak vy tvo ř i t i svě te lné fo rmy, je j i chž napě t í nám by la dosud neznám á.

f i lm nen í však jen p rob lémem svě te lné t vo rby , nýb r ž z rovna tak p rob lémem u tvá řen ! pohybového a zvukového ,

a an i t ím to rozš í ř ením nen í p rob lema t ika f i lmu vyče rpán a , pa t ř í sem ještě ce lá ř ada p r vků , jednak p ře ja tých z fo to -

g ra f ie , jednak z v las tn ích nových , r ozsáh lých ped ago g ick ých úko lů , t ak na p ř í k lad nová fo rma uvědom en í změn ěné

č a s o p r o s t o r o v é k o n c e p c e .

u t v á ř e n ! p o h y b u

pro použ i t í a zv ládn u t í pohy bu ve f i lmu chyb í dosud kaž dá t r ad ice , i p rakse p ří tomnos t i je dosud ve lm i k rá tká ,

je nucen a vyví je t ! se z nea r t iku lova néh o stavu, to je vysvě t lení , proč f i lm jako pohybové umění sto j ! dosud na

poměrně p r im i t i vn ím s tupn i .

naše oč i ne jsou vycv ičeny v pozo rován ! r ůzných současných pohybových fás í nebo pohybových p růběhů ; ve vě tš ině

p ř ípad ů nepoc i ť ova l i bych om dnes ješ tě r ozman i tos t i j akko l i v dob ře zv ládnu té pohy bov é h r y jako o rgan ismus, nýb r ž

jako chaos .

.01 p ro to bud ou mí ti vý pa dy t ím to směrem p ředevš ím — neh ledě k je j i ch es te t ickým hodn o tám — v p r vn í ř adě význ am



4 3 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 3 2: f o t o g r a m . f o t o g r a m m . p h o t o g r a m m . p h o t o g r a m m e

t echn ický , po p ř ípadě ped ago g ick ý , r uská mon táž

¡e dosud jed iným reá lným — i když by j í by lo možno v

lecčemž

uč in i t i vý t ku — výbo je m v té to ob las t i , za ř í zen í a záž i tek s imu l tánn ího k ina — současná p ro jek ce něko l i ka r ůzných

k sobě z laděných f i lmů — zůs tává dosud zbožným p řán ím* .

ke zvukovému f i lmu

zvukový f i lm ¡e jedním z ne jvě tš í ch ob jevů , k te ré r ozš i ř u j í ne jen zo rné a s luchové po le , nýb r ž i l i dskou vědomost

da le ko nad dnešn í p ředs tavy , leč zvukov ý f i lm nemá n ičeho spo lečn ého s r ep roduk c í hudebn ích a s lovn ích s ledů

ve smys lu d ivad la , op r avd ový zvukov ý f i lm nesmí se omez i t jen na dokumen tá rn í zachycen í a z r cad le n í aku s t i ckých

* m o n t á ž s a m a n e d á v á j e š t ě ž á d n ý c h d o s t a t e č n ý c h m o ž n o s t í p r o u t v á ř e n í p o h y b u . s m y s l p r o p o h y b o v á ř e š e n i j e s t p r o z a t í m i v ru s k ý c h

f i l m e c h v í c i m p r e s i o n i s t i c k ý n e ž k o n s t r u k t i v n í . r u s k á m o n t á ž v y z b r o j u j e f i l m z v l á š t ě a s o c i a t i v n í m i i m p r e s e m i ( i k d y ž b y l y v ě t š i n o u p ř e d e m

v y p o č í t á n y a n e n á h o d n ý m i v ý s l e d k y ) , r y c h l o u z m ě n o u m e z i

¡ i n ý m t a k é

p r o s t o r o v ě a č a s o v ě r ů z n ě d a n ý c h s n í m k ů v y t v o ř i l a n u t n o u v a z b u

d í l č í ch s i t uac í .

k o n s t r u k t i v n í m o n t á ž b u d e v b u d o u c n o s t i d b á t i v í c e c e l k o v é k o n c e p c e f i l m u , v í c e k o n t i n u i t y f i l m o v é k o m p o s i c e — v e s v ě t l e , p r o s t o r u , p o h y b u ,

z v u k u — n e ž ř a z e n í č a s t o o p t i c k y p ř e k v a p u j í c í c h m o n t á ž n í c h i m p r e s í .

e i s e n s t e i n ( » g e n e r á l n í l i n i e « ) , v ě r t o v l » m u ž s k i n o a p a r á t e m « ) a tu r i n ( » t u r k s ib « ) p o d n i k l i j i ž v t o m t o s m ě r u p o s i t i v n í v ý p a d y .

4 4 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 2 3 : f o t o g r a m . f o t o g r a m m . p h o t o g r a m m . p h o t o g r a m m e - > -



wssrn



zjev ů vnějšího světo. číní - lí to , musí se tak dí t i tvůrčím úmy slem ana log ick ým fotomontáží něm ého f i lmu, to je část

úko lů zvukového f i lmu .

s lyš i te lná s ložka zvukového f i lmu by znamena la so tva obohacen í p ro t i f i lmu němému, r ozumě l i - l i bychom t ím zvukové

pod ma lová n í , zvuk ovou i lus t rac i op t i cky vy řešenýc h mon tážn ích čás t í, co by lo j iž dosa ženo p ros t ř edk em — op t ic -

kým —, je za řaze n ím akus t i ckého poc hod u jen zes labe no . kva l i t a t i vn í vzes tup , nová p ron ika vá vý raz ov á fo rm a

vzn ikne tep r ve tehdy , až bud ou za řa zov ány o bě s ložky ve svém p lném rozv inu t í , s t ř í davě úč inku j í c , zde zač íná

sku tečná ekonom ie i r epo r tá žn ího zvu kové ho f i lmu .

o k a m ž i t ý p r o b l é m z v u k o v é h o f i l m u

dř í ve než můžeme očekáva t ! od zvukového f i lmu sku tečných výkonů , mus í bý t i naše akus t i cká po tence chápán í značně

uvo lněna a r ozš í ř ena .

»hudebn íc i« nedospě l i dosud an i k p roduk t i vn ímu využ i t í g ramofonové desky , na tož r ozh lasu a é te rových nás t r o jů ,

mus í sc v těch to ob las tech neobyče jně důk ladně p řeo r ien tova t i .

k r omě dokumen tá rn ího záp isu mus í zvuková s ložka f i lmu oboha t i t i náš s luch dosud neznámými akus t i ckým i úč iny ,

od akus t i cké s ložky očekáváme to též , čeho jsme v němém f i lmu očekáva l i po s t r ánce op t i cké a čeho jsme aspoň

čás tečně obd rže l i .

p řes r ep rodu kčn í p řán í obecens tva , zma tenéh o s počá tk u ma te r iá lem, musí bý t i zvukov ý f i lm veden k op to fon e t i ck é

syn these . jes t li že zvuk ový f i lm nas toup í ces tu k takov é syn these , pak to znam ená konec kon ců : abstraktní fonofilm.

od tu d mohou bý t i všechny od r ůdy f ilmu op lo dně ny , ved le ka teg o r ie »dokume n tá rn ího zvukov ého fi lmu« a ex t r émní

ka tego r ie »abs t r ak tn ího zvuk ovéh o f i lmu« vzn ikn ou zde o rga n ick y »mon tážn í zvuk ové fi lmy« , ne jen mon tá ž op t i ckýc h

a akus t i ckých čás t í o sobě , nýb r ž obou vzá jemně .

zně j í c í f i lm mě l by ne jp r ve p ro to p ředběžně abso lvova t obdob í jen z v u k o v ý c h e x p e r i m e n t ů , t o z n a m e n á : n e j p r v e

i s o l a c e o d s l o ž k y o p t i c k é ; p r a k t i c k y : z v u k o v o u č á s t z v u k o o b r a z o v é h o f i l m o v é h o p á s m a o d d ě l i t i a j e d n o t l i v é k u s y

z toho zkusmo navzá jem kom b inov a t i . ( je jasné , že hudebn í konvence ne jsou zde z rov na tak na mís tě , jako popu lá rn í

žán ro vé ma l í ř s tv í nemůže mít i n ičeho spo lečné ho s op t i ck ou s t r ánkou f ilmu . ) da lš í e tap a , k te rá by však moh la p ro -

b íha t soubě žně s p r vn í , muse la by p ř ih l í že t i k t ěmto směrn ic ím :

4 5 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 3 3: f o í o g r a f i k a . f o t o g r a f i k . p h o t o g r a p h i c . p h o t o g r a p h i q u e



I . m o h o l y - n a g y , 1 9 2 9 :

f o t o g r a f í e ( pos i t i v a nega t i v )

g r aph i e ( pos i t i ve e t nega t i ve )

f o t o g r a f i e ( pos i t i v und nega t i v ) . ph o t o g r a ph y ( pos i t i ve and nega t i ve ) . pho t c -

1 . zhodnocen í r eá lných akus t i ckých fenomenů , pokud

¡sou nám k d isposic i

př í rodními šramoty, l idským ústro l ím nebo

nás t r o jem.

2 . už i t í zvukových ú tva rů , op t i cky zaznamena te lných , a le na r eá lné ex is tenc i nezáv is lých , k te ré se da j í pod le p lánu

předem s tan ovenéh o na zvukový f i lm ový p roužek nakres l i ti a pak p řevés t i v r eá lné tóny . (u t r í - e rgon systému na

př í k lad svě t lo - temnýmí p rouž ky , je ji chž abec eda musí bý t i d ří ve naučena . pon ěva dž všechno , co je na zvukový

f i lmový p roužek n akres leno , p řesazu je p ro jekčn í ap a ra tu ra do zvuku nebo š ramotu , pod a ly í mé exper im en ty s kres -

leným i p ro f i l y , s ledy p ísmen , o t i sky p r s tů , geomet r i ckým i značkami na zvukovém f i lmovém p roužku p řekvapu i í c í

zvuk ové výs ledky . ) k tomu p ř is tupu je

3. míšení obou.

k

1

:

a ) m luvený f i lm nemusí bezpodmínečně obsahova t souv is lou akus t i ckou udá los r .

akus t i cká s ložka může působ i t dvo jnásob in tens ivně j i , vys tupu je - l i nečekaně , j souc r ozdě lena v k ra tš í nebo de lš í

časové p ros to r y .

b ) jako má op t i cký f i lm možnos t , aby r ůzně f i xova l ob iek t sn ímky sho ra a zdo la , se s t r any a zp ředu , f r on tá lně a ve

zkra tce , musí něco podo bné ho d í tí se i se zvukem, r ůzným směrům poh ledů musí tedy o dpo v ída t i r ůzné směry s lyšen í

( ze jména mys l íme zde na ods tupňo vané kom b inace hudb y , řeč i a š ramotu ) , k tomu p ř is tupu je akus t i cký c lose up ,

snímek čas oro zp ty ln ý (rozší ření) , snímek časo sběrn ý (stažení) , skreslová ní , přeclo nění , vůbec pro st řed ky »zvu kové mon-

táže« : s ímu l tánnos t i op t i cké mus í odpov ída t í akus t i cká ; t o znamená : mus íme mí t i odvahu během akus t i ckého p růběhu

d o k o n c e p r o k l á d a t i smyslový proud řeč i j i ným i zvukovými ú tva r y nebo ho po jednou p ře ruš i t i a za řad í t i j i né akus t i cké

d imense , sk res lova t i , r oz tah ova t i , s tahova t i , a tep r ve po tom p okrač ova t i v původ n í lí n ii a podobn é , u r ych len ím nebo

zpom a len ím no rmá ln ích zvukovýc h s ledů vzn ika i í ne jpod ivně jš í p řek lady , mnoho ok táv nahoru nebo do lů . t y to

výs ledky jsou opě t p řekom b inov a te lny . ( zde ne jsou komice k ladeny h ran ice . )

k 2:

a ) sp rávná výše t vů r č ího využ i t í bude však u m luveného f i lmu dosažena tep r ve tehdy , budeme- l i ov láda t akus t i ckou

abe ced u ve fo rmě fo tog ra fov a te ln ých p ro jekc í ( na p ř í k lad u svě te lných zvukovýc h sys témů) .

to znamená , že — bez r eá lných akus t i ckých udá los t í vně iš ího svě ta — budeme p lánov i tě zaznamenáva t i na f i lmovém

pásu akus t i cké fenom eny, pod le po t ř eb y synch ron isov aným i s op t i c kým i ; t o zna men á : kompon is ta zvukov ého f i lmu



4 8 - 4 9 I. m o h o l y - n a g y , 1930: f o t og ra f i e I pos i t i v a nega t i v l . f o t og ra f i e ( pos l t iv und nega t i v ) . pho tog r aph y ( pos it i v e and nega t i v e ] . ph o tog rap h i e

Ipos i t i v e e t nega t i v e l

může vy tvo ř i t vymyš lenou , leč dosud nes lyšenou , vůbec neex is tu j í c í zvukovou h ru výh radně op to fone t i ckou abecedou .

b ) p r vn í sku tečný m luvený f i lm zho tov í t en , kdo tou to nebo on ou m e todo u vy tv o ř í akus t i ckou v las tn í ř eč ob jek tů

a př íhod a je j ich souvis lost í .

c ) t o nás uschopn í p ro zho tovován í akus t i ckých ob r ysů udá los t í nebo jedno t l i vých ob jek tů .

d) to by byla mimo ¡ iné ces ta , abychom vy tvo ř i l i »c lose up« v akus t i ckém smys lu — to t i ž vyzvednu t í , n iko l i v de ta i l i sac i .

p ř e d v á d ě n í

nap ja té č t y ř r ohé p lá tno nebo j iné podobné p ro jekčn í s t in id lo naš ich k in jes t v pods ta tě jen techn icky obměněný

tabu lový ob raz . naše p ředs tavy o p ros to ro vých z jevech , o p ros to ro vých svě te lných pomě rech j sou poc hop i te lně

p r im i t i vn í , vyče rpáva j í se každém u č lověku známým z jevem — o tvo rem p ada j í do p ros to ru svě te lné pap rsky ,

nap ro t i t omu můžeme s i p ředs tav i t i : že se p řed p ro jekčn ím apará tem se tkáva j í se svě t lem p ros to rově umís těné , za

sebou řazené p ro jekčn í stěny , mř íže , s ítě a td . ( jako p ř í k lad uvád ím své p ro jekčn í pokusy na býva lém p isca to rově

div adl e v »kupci ber l ínském« 1929.) dá l e je sna dno mysl i te lné, že p loc há pro jek ční stěna bude vys t ř ídán a jed nou

nebo něk o l i ka zk ř i vený mi , ku lovým i , r oz dě l i t e lný m i a svým i čás tm i p ro t i sobě se pohybu j í c ím i , s vý řez y a bez n ich .

( by lo by možné na p ř í k lad — jak j sem j i ž d ř í ve navrhova l p ro němý f i lm — všechny s těny f i lmového d ivad la pod rob i t i

kř ížovému ohni f i lmů: »simultánní k ino«.)

je také nap ros to p ředs tav i te lné , že kou ř nebo výpa ry mohou bý t i současně p ron iknu ty r ůznými p ro jekčn ím i p ř í s t r o j i

nebo že se budou v průsečících různých světe lných kuželů tvoř i t i světe lné útvary, - dá le lze s i představi t i — nejen pro

abs t r akmí svě te lné ob razy , nýb r ž i p ro ob jek t i vn í zob razován í , r epo r táž — da lš í výs tavbu toho to d ruhu : p las t i cké

k ino s te reoskop ickou p ř i j ímac í techn ikou , ( zv láš tn ím sys témem čoček , seskupených oko lo ob jek tu , může bý t i ob iek t

obkroužen a s te iným způsobem pak r ep rodukován . )

zvukový f i lm a ieho dosud vůbec nevysvě t lené akus t i cké možnos t i p ř i vod í j i s tě zásadn í změny i v t ěch to a da lš í ch

bodech .

úko ly f i lmové p ráce

prakse , po t ř ebná k ř ešen í t ř í ve lkých p rob lémových ce lků f i lmu :

různějších oblast í dnešní techn iky a věd y. je záv is lá na práci

svě t la , pohybu a zvuku , mus í zasahova t i do ne j -

- i

. 9

. 9

. -»

- 4

. 9

r

9

. 9

9

•9

9

9

. 9

.9



î

í

»

»

1

»

-»

5 0 - 5 1

I . m o h o l y - n a g y , 1 9 30 : f o t o g r a f i e ( p o s i t i v a n e g a t iv ) . t o t o g r a f i e i p o s i t i v u n d n e g a t i v ) . p h o t o g r a p h y ( p o s i ti v e a n d n e g a t iv e ) . p h o t o g r a -

p h i e (p o s i t i v e e t n e g a t i v e l

f o t o g r a f a * , f y s i k a a c h e m i k a , a r c h i t e k t a , k a m e r a m a n a a o p e r a t é r a , r e ž i s é r a a a u t o r a .

¡e z á v i s l á n a p r o b l é m e c h f o t o g r a f i c k é t e c h n i k y : o p t i k y ;

svě te lné c i t l i vos t i ; u l t r a f ia lových a in f r ače r vených pap rsc ích ;

hypersens ib i l i sac i ( t ak

¡ako naše oko

může s i zvo lna uvyka t na temno tu , budeme mí t jednou i p ř í s t r o je , k te ré r eagu j í

v temno tě — až k momen tn ím sn ímkům) ;

b a r e v n é h o f i l m u ; p l a s t i c k é h o f i l m u ; z v u k o v é h o f i l m u ;

ste jně ¡ako na p rob lémech

t r o j r o z m ě r n é h o p ř e d v á d ě n í : z a s e b o u ř a z e n ý c h , p r o s t o r o v ě o r g a n i s o v a n ý c h s t i n i d e l ; p r o j e k č n í c h p l o c h á c h z í s k a n ý c h

k o u ř e m a p a r o u ; k l e n b á c h , d v o j i t é p r o j e k c i , n ě k o l i k a n á s o b n é a p a r a t u ř e , m e c h a n i c k é m p ř e c l á n ě n í ; š a b l o n o v ý c h h r á c h ;

na p rob lémech akus t i ky a

mon táže , jež p ř i sp ívá k syn these f i lmu ( f i lmovém u úč inu ) .

1928— 1930 .

n e s p o r n ě

¡e a n a l f a b e t e m b u d o u c n o s t i n e j e n k d o j e n e z n a l ý p í s m a , a í e t a k é k d o j e n e z n a l ý f o t o g r a f i e . p o d l e t o h o t o p o z n á n í n e b y l a

f o t o g r a f i e n i k d e s y s t e m a t i c k y r o z v í j e n a . t a k t a k é r o z u m í m e ,

p r o č p r u s k ý m i n i s t r k u l t u , k d y ž z a v e d l o f i c i e l n í m n a ř í z e n í m 19 28 f o t o g r a f i i

¡ a k o

u č e b n ý p ř e d m ě t , n e m o h l — p ř e s n ě m e c k o u d ů k l a d n o s t — u r č i t í p r o to ž á d n ý c h s m ě r n i c . p ř e c e b y v š a k b y l o m o ž n é s k e l e t u č e b n é h o

a p o k u s n é h o p r o g r a m u s n a d n o p o s t a v i t i :

1 . s v ě t e l n á t v o r b a s k a m e r o u a b e z k a m e r y ( f o t o g r a f i e , f o t o g r a m , r č n t g e n o v ý o b r a z , n o č n í s n í m e k ) .

2 . f i x a c e s k u t e č n o s t i :

a ) a m a t é r s k ý s n í m e k ,

b ) v ě d e c k á ( o d b o r n á ) f o t o g r a f i e í m i k r o s n ím e k , z v ě t š e n i n a ) ,

c ) z o b r a z o v á n í ( d o k u m e n t ) .

3 . f i x a c e p o h y b u : m o m e n t k a ( r e p o r t á ž ) .

4 . r ů z n é m e c h a n i c k é , o p t i c k é , c h e m i c k é r e a k c e : s k r e s l e n í , z k ř i v e n í , r o z p l ý v á n í v r s t v y , r o z p o u š t ě n í v r s t v y , c h y b n ý s n ím e k a t d .

5 . s i m u l t a n i t a : p ř e c l o ň o v á n í , f o t o m o n t á ž .

5 2 - 5 3 I . m o h o l y - n a g y , 19 28 , 1 93 1 : f o t o g r a f i e . f o t o g r a f i e . p h o t o g r a p h y . p h o t o g r a p h i e - > -



5 5 I . m o h o l y - n a g y , 1 92 6 :

„ m a t k a e v r o p a p e č u j e o sv é k o l o n i e " ( f o t o m o n t á ž )

„ m u t t e r e u r o p a p f l e g t i h r e k o l o n i e n " ( f o t o m o n t a g e )

, . m o t h e r e u r o p e n u r s e s h e r c o l o n i e s " ( p h o t o m o n t a g e )

„ m è r e e u r o p e s o i g n e s e s c o l o n i e s " ( p h o t o m o n t a g e )

d o d a t e k

mez i t m by la řada ú loh a myš lenek , o n ichž je v ton i to č lánku po jednáváno , r ea l i sována , - t ak něk te ré návrhy zvukových

t r i ků , amer ické f i lmy ha ro ld a l loyd a a wa l t d isneye už íva j í k zvýšen í kom ických e fek tů z r ych leně m luvených tex tů

nebo doz adu na táče ných zvukovýc h s ledů , r ovněž by lo doc í len o ve lkých pokrok ů použ i t ím in f r ače r ven ých pap rsků

p ř i f o to g ra fo ván í v nap ros té temno tě , t aké by ly v ang l i i a v německu vyp rac ová ny nové systémy ob jek t i vů p ro

pan orám ovo u kameru , k te ré umožňu j í nap ros tý poh led doko la , f o to g ra f ová n í v nových pe r spek t i vách je už íváno

i vědec kými umě lecko -h is to r i ckým i bada te l i , s te jně by ly dány ve lké možnos t i v ba revné f i lmové p rác i gasp arco lo r -

f i lmem, z jednoduš en ím kop í rován í , t echn ico lo r p ř ináš í znam en i té kon t inuo vaně na točené ba revné f i lmy , ne jnově jš í

p las t i cké f i lmové pokusy lum iě rovy ukazu j í , že p ro zaveden ! p las t i ckého f i lmu jsou dány r ovněž r ados tné počá tky ,

ved le těch to techn ických p rob lémů, k te ré d ř í ve nebo pozdě j i budou zdokona leny , ob jevu j í se nás ledu j í c í nové směrn ice

p ro t vo rbu zvukového a ba revného f i lmu :

zvuko vý f i lm da l ponurým p ředp ověd em p ř í v r ženců němého f i lmu za p ravdu , mez i oběm a ze je neoby če jně ve lký

duševn í ods tup , a mus íme smutně dozna t i , že n iveau — možná zes í lenou komerc ia l i sac í a zd ražen ím zvuko f i lmové

výroby — je stá le ještě na sestupu.

p r vn í t ápa j í c í pokusy takového vě r tova ( »en thus iasmus« ] neby ly dosud ješ tě dosaženy , můžeme dokonce ř í c i , že

neby ly an i vza ty za měř í t ka dnešn í p rodukce .

p ro mnoho l id í p lyne z toho pona učen í : zpě t k p r inc ipům mon táž e němého f i lm u !

to to poznán í je v las tně každému běžné , leč nebude n ic podobného p řevedeno do p rakse ; nebo ť zvukový f i lm nemůže

zpět k němém u fi lmu, v pom ěru k očím větší len ivost ucha př ika zuje mu vlaslní zák ony a je za j ím avé , že můžem e

z toho to f ys io log ického fak tu odvoa i t i pos i t i vn í směrn ice , jež umožn í zvukovému f i lmu vývo j s te jno rodý němému f i lmu ,

doko nce da le ko větš í, p r inc ipem mon táže němého f i lmu by lo — v ex t r émním p ř ípadě — zesk ladeb něn í ne jk ra tš ích

kusů. nap ro t i t omu je zvuk ový f i lm nucen mon tova t i de lší na točen é jedno tky , t edy : sk láda la - l i se v němém f i lmu

scéna z dese t i na točenýc h jedn o tek , je zvuko vý f i lm nucen použ i t i p ro tu též scénu jen dva sn ímky , zde jest pods ta tná

p ř í č ina op t i cké nudnos t i vě tš iny zvukových f i lmů , a p řece neby lo zapo t řeb í , aby z pož ada vku poma los t i vyp lyn u la

opt i cká nu da. je něko l ik režisérů, kteř í se da l i inst inkt ivně lepší cestou, dě l a l i shora uved ené dva snímky p oh yb l ivo u

kamerou . můžeme s i , abyc hom s i uč in i l i p r inc ip z ře te lně jš ím , p ředs tav í t i kameru mon tov anou na je řábu , jenž se

pohybu je ; t o je možné všemi směry :

a ) p ř ímočarým,

c ) může bý t i p ř ímočarý ne bo k ruhový po hyb ko mb in ován s poh yby na horu a do lů , t o znam ená , že je řábo vá kamera

5 4 I . m o h o l y - n a g y , 1 93 0 : f o t o g r a f i e . f o t o g r a f i e . p h o t o g r a p h y . p h o t o g r a p h i e

b) kruhovým a



5 6 I . m o h o l y - n a g y , 1 93 0 I s t a a t s o p e r , b e r i i n i : „ m a d a m e b u t t e r f l y "

umo žňuje ko nt inu i t ivn í snímek každ é scény s efektem , že zt rnu lé h led is ko zrušuie t ím, že natáč ená scé na může bý t i

ob jek t i vem obkroužena v r ůzné výškové ú rovn i .

mus i l i bychom zde , abychom p rob lému zce la vyhově l i , uvés t i množs tv í p ř í k ladů , je j i chž jád rem je z rušen í op t i cké

nudnos t i p ři nu tném dé lkovém měř í tku mon tážn ích kusů zvuk ovéh o f i lmu , tak můžeme mís to pohybu kam erou uv ádě t i

do poh ybu samotné scény ( o táče j í c í se jev iště , běž íc í pás) , zde se ob jev u je opě t no vá ř ada komb ina c í , p ř i s toup í - l i

k pohy b l i vém u ob jek tu ještě poh yb l i v á kam era , s te jná r ych los t , s te jný směr poh ybu neb o zvo lněn í pohy bu , kon t r as tu -

j í c ího s j i ným, posky tu j í nekonečné va r iace , ( odborn íkov i p ro da lš í obo hac en í : ho upač kové a č lunové snímky , le tecké

obrazy . ) t aké mnohé op t i cké pomo cné p ros t ř edky moho u bý t i k t omu to úče lu čas tě j i použ i t y , mys l ím h lavně na

s i lné a s labé zaos t ř ován í dů lež i t ých a méně dů lež i t ých ob jek tů , k te ré možno během scény — pod le po t ř eby — měn i t i .

t o by znam ena lo j is té p ř ib l í žen í k f ys io log ick é op t i ce , p ř i f i xac i ob jek tu v id íme sebou jeho celé oko l í jen zam lženě ,

můžeme j i ž nyn í p ředpov ída t i , že budeme mí t i v budoucnos t i ř adu op t i ckých sys témů, k te ré dovo l í odpov ída j í c po -

hybům kam ery au tomat ick ou d is tanc isac i p ro p ř ípadné za os t ř ován í sn ímků od to tá lu až po c lose up. musím ř í c i,

že se m i š i r oká mon táž zvukového f i lmu zdá z f ys io log ických důvodů zd ravě jš í , poněvadž oč i méně namáhá než

ku lometná mon táž němého f i lmu* .

t y též poža dav ky j sou ve zvýšené mí ře p la tný p ro t vo rbu ba revnéh o f ilmu . by l - l i poměr mon táž e němého f i lmu

k mon táž i f i lmu zv ukové ho vy já d řen 2 : 10, mus íme vo l i t i zd e 1 : 10, t o znam ená , že ba rev ný f i lm bude p rac ova t i ještě

poma le jš ím r y tmem než fi lm zvukov ý , k tomu p ř is tupu je , že mohou bý t i r ych lé poh yby v d louhých čás t í ch snímků

méně čas to použ ívány , poněvadž by p ro t i če rno -b í lému působen í vyvo láva ly zvýšený nek l id a s i lně jš í m iho tán í ,

vůbec p ř inese ba r va jako nový p r vek f i lmové t vo rby ve lm i mnoho p řekvapen í , poněvadž j sme k ine t i ckou ene rg i i

ba revn ých hodn o t až dosud zaž i l i v t ak koncen t rovan é fo rmě z ř ídka , za t ím co če rno -b í l ý f ilm musi l p ř i dynam ické

m o n t á ž i

d

bá t i jen pohy bov ých hodn o t a če rno -b í lého vy rov nán í m on tážn ích čás t í, bude odp ověd nos t ses tř ihu a r ež ie

př i bare vné m ontá ži da lek o větší , neh ledě k tom u, že každ á scéna jest j iž přede m barv ou c i tově s i lně j i urče na, musí

mí t i budouc í ba revný f i lm v isuá ln í osu , k te rá p ředs tavu je vědomou psycho fys ickou podporu obsahu t ím , že u r č i t é čás t i

j sou p roveden y v če r veném, modrém, ž lu tém nebo růžovém a td . zůs taneme- l i zde vě rn i ji ž s táva j í c ímu zák la dn ímu

pr inc ipu impresionis t ického malí řství neb o zrušíme- i i je j v ne jkratší do bě , ukáž e nyní za po ča tá prakse. jedn o ovšem

nesmí bý t i s t ou to v isuá ln í osou zamě ňov áno : museá ln í t ón s ta r ých ob raz ů ! jes t t u nebezpeč í , že — p ř ímo nebo

ok l i kam i — budou všechny ba revné hodno ty no řeny v u r č i t ý ba revný tón , t akže budou všechny ba r vy pokr y ty u r č i t ým

barevným závo jem** .

n e c h c i t í m t v r d i l i , ž e » k u l o m e t n á m o n t á ž « n e b u d e v b u d o u c n o s t i u ž í v á n a , n e b u d e v š a k j i ž p r i n c i p e m , n ý b r ž p r o s t ř e d k e m v e d l e

¡ i n ý c h ,

o s t a t n ě b y l a v i s u á ln í o sa p r o v e d e n a j i ž v n e j l é p e f o t o g r a f o v a n ý c h č e r n o - b í l ý c h f i l m e c h : » p a n n a o r l e á n s k á « a » v a m p ý r « , p r a v d ě p o d o b n ě

p o m o c í o p t i c k é h o p r o s t ř e d k u , k o n s e k v e n t n í m u ž i t í m t m a v é h o f i l t r u . c a v a l c a n t i u ž i l v » l a p e t i t e l i ly « z a v i s u á l n í o su h r u b ý p l á t ě n ý r a s t r .



5 8 I . m o h o l y - n a g y , 1 92 8- 19 29 ( s t a a t s o p e r , b e r l i n ) : „ h o f f m a n o v y p o v í d k y "

„ ho f f m ann s e r zä h l un gen " . , , the l o l es o f ho f f m ann " . , , le s con t es ď h o f f -

I . m o h o l y - n a g y , 19 29 l p i s c a t o r - í h e a t e r , b e r l i n ) : „ k u p e c b e r l í n s k ý "

„ d e r k a u f m a n n v o n b e r l i n " . „ m e r c h a n t o f b e r l i n " . „ m a r c h a n d d e

b e r l i n "

mnohem větš í význ am než dopo sud p ř ipa dne v ba revném f i lmu p řec loňován í . an iž bvchom techn ickou s tr ánku p ře -

c loňován í zde dá le r ozvádě l i ( už íva l

¡sem toho ve svých ma lovaných ob razech d louhá lé ta ) ,

můžeme kons ta tova t i ,

že bude p řec loněn ím umožněno bez o t ř esu oč í pozvo lné p řeváděn í scény v

¡ ¡nou : zes laben ím jedno t l i vých ba rev

zůs tane nám o tevřena možnos t , abychom p roved l i u r č i t ou a vyvo lenou ba revnos t ,

jedno je ¡ ¡sté : psychofysický úč in ba r vy je — i bez témat icky -obsahové base — tak e lemen tá rn í povahy , že můžeme

j iž dnes p ro budoucnos t v ba revném f i lmu p ro rokova t i zvýšené už i t ! č i s té ba r vy ve smys lu nových ma l í ř ských snah —

tedy také abs t r ak tn í využ i t í , t o to vědom í je sko ro p ředpo k lad em p ro to , že p řed námi iež íc i nadp roduk ce h is to r i ckých

b a r e v n ý c h f i l m ů b u d e z d r a v ý m z p ů s o b e m p ř e k o n á n a , ¡sem si jist, že nejkrásnější barevné f i lmy budou v př íšt í době

ty , k te ré p ř inesou ba rvy u ložené v bě l i . nový záž i tek nových po d íva nýc h : l yža ř ský a sněžný f i lm , ba revný f i lm

odehráva j í c í se v modern ích jasných p ros to rech .

by lo by ve lkým omy lem, kdybychom se domníva l i , že nemáme schopnos t i , abychom vykouz l i l i z dnešn ího ž ivo ta

úč innou ba revnos t .

londýn, 1935.

<r

«

3

«

ěH

« H

6 "

e -

e -

e -

c -

C -

e -

e -

t -

e -

e -

e -

e -

e -

^

e—

e -

e -

c -

e -

e -

e -

« -

e -

c -

c -

e -

e-

e -

e—

e—

e -

e - t

e -

e -

e -

e -

e -

e -

e -

e •

e -

e -



6 0 I . m o h o l y - n a g y , 1 92 .5 : „ k u ř e z ů s t a n e k u ř e t e m " ( f o t o m o n t á ž )

m o n t a g e l . „ p o u l e t r e s t e p o u l e t " ( p h o t o m o n t a g e )

„ h u h n b l e i b t h u h n " I f o t o p l a s t i k j , , o n c e a c h ic k e n , a l w a y s a c h i c k e n " I p h o t o -


k u ř e z ů s t a n e k u ř e t e m

fi lmové scenario s použitím motivu

z

„auguste bolte od kurta schwitterse

s íf v láken p roch áz í k ř ížem k rážem ob ra zov ou p locho u .

po nak loněné rov ině ku tá l í se mnoho va jec — p ro t i

nám —, ne jp ředně jš í ¡sou ve lmi ve lká, následuj ící stávaj í

se menšími, jed not l ivá ve jce vyskaku j í do výše.

ruka chy tá vysoko skáka j í c í ve jce .

muž — s maskou — žong lu je s ve jc i .

m už

béře ve jce ze vzduchu , zahazu je je opě t , ony m ize j í .

stá le více va jec a vždy rychle j i za sebou.

muž se j iž nemůže zachráni t před ve jc i , j imiž je nyní

b o m b a r d o v á n .

muž ut íká pryč.

opě t se ku tá le j í ve jce jako p řed t ím rov inou do lů . ve jce

se z jevuj í ne jprve malá, následuj í větší , některá vysoko

poskaku j í , pada j í , opě t vyskaku j í do výše . něk te rá se

rozb í je j í .

nak loněná rov ina se p ředán í v ř ímsu domu, po n íž se

kutá le j í a poskakuj í ve jce.

opě t jedn o ve jce, vysk akuje na římse do výšky a uhá-

ně j í c padá r ych le po fasádě domu na u l i c i ,

ve jce poskaku je do le ješ tě něko l i k r á t do výše .

va jec s tá le p ř ibývá , něk te rá se r ozb í je j í , a le vě tš ina po -

skakuj íc kutá l í se dále.

ož ivená u l i ce , l i dé jdou .

mez i je j i ch r ych lýma nohama ku tá le j í se a poskaku j í ve jce .

nohy l id í rych le, a le rychle j i a rychle j i ve jce.

nohy l id í zůs táva j í zpě t , p ř i cháze j í z ob ra zu , ve jce se

ku tá le j í mez i ko ly vozů a p rocháze j í pod n im i , p řes ko -

le jn ice, poskakuj í přes vodu.

malé výst ř iky vod y a ve jce vyskakuj í do výše. je j ich běl

t ř py t í se na tmavém pozad í .

nyn í jde u li c í muž . k ráč í směrem opač ným p ohy bu va jec ,

( poh ybo va la - l i se ve jce p řed t ím zp rava do le va , k ráč í

muž nyn í z leva dop rava , aby by lo pa t r no , že ve jce nyn í

svůj směr mění a následuj í muže: skáčou tedy nyní také

p ro t i chůdným směrem. ]

za mužem kutá l í se mnoho vajec: malá, ve lká, je j ich

skoro p lná u l ice.

k rámy s dě tským i kočá rky , ve jce poskaku j í o tev řený mi

dve řm i k rámů.

ve jce skáčou do dě tských kočá rků .

jedna žena za druhou (deset) st rká dětské kočárky krá-

movými dve řm i na u l i c i .

opět l idé, ve jce, jež se kutá le j í mezi je j ich nohama,

vp řed u běž í muž . zah ýbá za r oh .

dese t žák yň d ívč ího pens ioná tu , mez i je j i ch noha ma ve jce ,

na r ohu poskaku j í ve jce nek l idně doko la : z t r a t i l a muže .

jedno ve jce se vykutá l í z množství va jec, kutá l í se dále.

konečně p ř ich áz í k v ra tům d omu.

zvo lna se domovn í dve ře za n ím zav í r a j í ,

l óže v rá tného , čumíc í t vá ř t lus té ženy v rá tného , úžasem

otevřená ústa.

domovn í dve ře se opě t o t v í r a j í — ve lm i zvo lna — m ladá



s r " -9

dívka — svět lá a svěží — vychází ze dveř í , odmršfu je

( rytmicky) va ječné skořápky se šatu.

t lus tá žena v rá tného běž í za d ívkou , podává ¡ í obrov-

skou

mléčnou láhev p ro ko jence .

dívka usmívaj íc se i ron icky a přemýšl ivě odmítá láhev

zpě t . jde do kavá rny .

k rá tké mon tážn í ob razy z kavá rny : ba lancu j í c í č í šn ík ;

nov inový k řeček ; ps i pod s to ly .

m ladá d ívka vs tupu je do p ředzahrádky .

usedne , pozo rně se r ozh lédne ko lem, vý raz d ívky je

veselý.

venku procházej ! se chodci , kteř í maj í čas a kteř í musí

spěcha t .

dívka sklopí zrak na šá lek.

zvedá šá lek k ús tům — obsah čoko láda se smetanou ,

smetana (přecloní t ) :

drobné bí lé květy — myr ty — formují se do věnce,

h lava d ívky ve sva tebn ím závo j i a s věnečkem,

krátce nato muž s maskou,

dívka postav! šá lek, vzh lédne.

v tom okamžiku jde venku deset mužů ve ste jné masce

kolem, devět mužů je dost i neostrýc h,

dívka vyskočí ,

r ozběhne se a pod ívá se zamyš leně za muž i .

ne rozhodně jde opě t zpě t , d í vá se nek l idně ko lem,

sedne si.

opět vyskočí .

běž í něko l i k k roků r ych le , pak poma le j i , p řemýš l i vě ,

zvo lna se opě t ob rac í .

na po lov ičn í ces tě se r ozhodnu ta o toč í a pád í ř adami

stolů.

číšník s přemírou nádobí a táců v ruce rozbíhá se, vo la je

a neše t ř e svého b řemena , d ivoce ges t i ku lu je pažema, za

d ívkou .

muž s nov inam i hněv ivě vyh lédne mez i ho ram i nov in ,

dívá se zuř ivě za dívkou.

číšník s tá cy strčí do s tolu m uže.

noviny se sesypou na muže; zmizí docela pod n imi.

č íšn ík k lopý tne , neupa dne však doc e la , nádo b í , t ácy —

vše žonglu je, an i kapka kávy v šá lcích není rozl i ta .

míchaná ve jce poskakuj í ve sklen ic i .

d ívka sto j í venku, d ívá se vpravo a v levo.

dívka jde v levo dolů, kde kráčí po u l ic i deset mužů.

dívka pádí za muži .

bez dechu př ichází do je j ich b l ízkost i a rychle zastaví ,

aby moh la poma lu p ře j i t i ko lem n ich —

ale

práv ě došl i muži na roh u l ice, pět jde v levo , pět vpra vo,

dívka př ichází nyní rovněž na roh.

d louh o tu s toj í zou fa le a bezra dně , kam má

¡íti?

rozhodne se p ro p ravou skup inu pět i , k terou následuje,

na po lov ičn í ces tě zůs tane ne rozhodně s tá t i , uvažu je ,

běží zpět , za levou skupinou.

na po lov íčn í ces tě p řepadne j i opě t pochybnos t , ne j -

r ych le jš ím tempem pád í za p ravou skup inou ,

pět mužů kráčí rych le j i u l ic í .

bez dechu př ichází d ívka opět do je j ich b l ízkost i , zastaví

ve lmi rychle, aby přešla ko lem nich,

a le

pě t mužů doš lo p rávě na r oh , t ř i j dou vp ravo , dva v levo ,

také dívka sto j í nyní na rohu. uvažuje a rozhodne se

p ro s t r anu p ravou ,

na poloviční cestě nazpět pro st ranu levou,

u v a ž o v á n í , o b r a t d o p r a v a ,

d ívka běž í k ra jně r ych le za p ravou skup inou ,

tř i muži kráčejí ulicí.

o tev řenými ús ty no tně oddychu j í c , bez k lobouku , s r oz -

cuchanými v lasy, uhání d ívka za n imi.

v b l ízkost i mužů rychle zastaví , shrne s i v lasy s če la

dozadu, spěšně nasadí k lobouk, chce pře j í t ko lem mužů —

tu

došl i t ř i muži na roh, dva jdou vpravo, jeden v levo,

d ívka p ř i cház í na r oh , an iž zas tav i la nebo uvažova la ,

běž í mechan icky nap ravo .

a le muži opěl j iž došl i na roh, když př iš la dívka do je j ich

bl ízkost i .

muž i se r ozcháze i i : j eden vp ravo , d ruhý v levo .

na okamžik v id íme ost ře masku muže, který ¡de vp ravo .

d ívka

vyče rpána p ř icház í na r oh .

sko ro s tup idně běž í něko l i k k roků vp ravo .

po jednou d ívka zas tav í , ob rac í se , aby se oh léd la za

mužem, který se dal v levo.

a le muž je j iž pryč.

na to ob rá t í se d ívka opě t vp ravo .

da leko vp ředu vs tupu je muž p rávě do domu.

dívka vrhá se za ním.

oddechu j í c sto jí d í vka p řed domovn ím vchodem, ten to

je ve lmi ve lký, d ívka před ním je ve lmi malá. v poz adí

ještě mnoho oblouků bran, které t lačí d ívku jako můra.

dívka st í rá s i unaveně če lo.

d ívka s toupá po schodech nahoru , na po lov ičn í ces tě

odp lav í d í vku uk l i zečka se sp laškami zpě t . zou fa le bo -

ju je d ívka s vodou ,

ženská ruka tahá za zvonek u dveř í ,

( ta to scéna se opakuje někol ikrát . )

po každé, když dívka vylet í ze dveř í některého bytu, je

je j í ša t v í ce poškozen : jednou chyb ! k lobouk ,

pak př ícház! bez p láště.

nakonec j ! z jedněch dve ř í vy t r hnou ručn í kabe lku .

jedn ím t r hnu t ím se kabe lka o tev ře : m ince a bankovky

vyp adn ou , a to dovn i t ř by tu . dve ře se p ř i r az í , pen íze

jsou pryč . bez úspěchu buší d ívka oběm a pěstmi do dveř í .

znavena a zb i ta se d ívka odvrac í .

d ívka k lepe na j iné dveře bytu.

otví rá žena — t řese h lavou.

nějak ý stín v poz ad í bytu. muž s masko u?

dívka odsune ženu st ranou, vrhne se k muži .

m o d e l o v á p a n n a !

p ř ib íhá ma j i t e lka by tu .

dívka rozbí j í v zápalu hněvu lampu, ž id le , stů l a td.

ženy se počnou spolu rvát i .

konečně vy le t í d í vka ve lkým ob loukem ze dve ř í ,

když s i nouzově upravi la šat , pokračuje ve své cestě,

se svými s i lami naprosto u konce vbíhá dívka do cesty

l is tonoši ,

v jehož ob rovské kabe l i počne ho r l i vě h raba l i ,

l is tonoš uchop! dívku a odmršt í j i s t ranou,

dívka v le t í do vyhláškové skř íně.

za mř íž í počne se ihned , č i le podupáva j í c , pokouše t i

o útěk.

konečně se j í podař ! osvobod i t i se , p rok louznou t i p le t i -

vem mř íže.

v poz ad í mř íž , p řec loněn ím v okno na chod bě , d í vka

sto j í před posledním výstupem schodiště,

pů l poschod í výše

¡sou poslední

dveře ,

s novou odvah ou s toupá d ívka pos ledn ím i schody nahoru ,

dívka zvoní .

mladý muž s maskou otevře.

dívka chce se vrhnout ihned dovni t ř , a le těsně před

je j ím nosem dve ře zapadnou ,

zmatena zvon ! d í vka ješ tě jednou ,

marně — čeká d louho .

e - *

-»

•

»

fe-p®

•



poma lu ses tupu je d ívka něko l i k schodů do lů , zůs tane

stát na p lošině schodů.

uvažu je ,

jde ještě jednou ke dveř ím a zvoní ,

čeká opě t marně .

jde zase dolů až na p lošinu schodů,

p řemýš l í , v r hne poh led na dve ře , ne rozhodně a bez-

nadě jně jde ješ tě jednou ke dve ř ím zpě t .

zvon í ,

čeká marně .

ve lmi zvolna sestupuje dívka o dvě schodiště a o další

I ř i s tupně.

pak se k rá tce o toč í , uhán í po schodech nahoru a v rhne

se p lnou s i lou na dveře, jež se rozt ř íšt í .

uvni t ř je muž s masko u, nestará se vůbe c o dívku, béře

ve jce ze vzduchu a opě t je zahazu je .

ve jce poska kuj í a vysk akuj í ko lem něho. někol ik se j ich

rozb i je .

d ívka , k te rá p ráv ě r oz t ř í š t i la dv e ře a s ve lkou p rudkos t í

v lé t la do poko je , za raz í se a zd rav í .

muž pokraču je bezs ta ros tně ve h ře s ve jc i .

d í vka s lo j í ne rozhodně a zd rav í pak ješ tě jednou .

opě t zůs tává muž nevvrušen .

tu p ř i s tupu je d ívka ene rg icky k němu, uchop í ho za r ámě.

muž o bra cí se k dívce z ád y a ne dá se ruši t i .

d ívka uchop! ho nyní za obě ramena, t řese j ím s hně-

v ivou t vá ř í .

t u s to j í po jed r tou ve svě tn ic i p řed imensovaný ú ředn ík ;

má na sobě p řev lečn ík a cy l ind r , v r uce zve dá p lano uc !

meč.

p řed n ím : muž a d ívka s raz í vo jensky podpa tky a uchop í

se za ruce.

meč úředníkův promění se v šerpu.

obe jde dv o j i c i do ko la a uzavře ko l n ! zá ř í c í p r s ten .

úředník zmizí ste jně rychle, jak př iše l , t ím, že pro jde

stěnou.

muž a dívka usednou na dvě st rany sto lu prot i sobě.

hovo ř ! spo lu , p ř i čemž jeden d ruhému nas louchá s ch lad -

ným zá jmem , m luv í v las tně kaž dý p ro sebe . k ř i v í ob l i če je ,

p o j e d n o u d í v k a v y s k a k u j e .

muž bé ře k lobouk , l í bá ženu na če lo a opouš t í poko j ,

žena jde k oknu .

v parku s i hra j í dět i s míči , dět i na staveništ ích hrabaj í

v písku, roze smá té dětské tváře , ( jaro.)

muž jde na úřad.

ú ředn ík zap isu ie do ve lké kn ihy mužem p rávě h lášené

dítě.

domácnos t m ladého pá ru je b ídná : umazané dě t i , doce la

ma lé a vě tš í , žena up ros t ř ed toho , zou fa lá .

muž sto j í u okna, d ívá se dolů na u l ic i .

kve touc í s t r omy, m ladé d ívky , uháně j í c ! au ta na jasné

silnici.

muž bé ře k lobouk ,

jde na úřad.

ú ředn ík zaznamenává do kn ihy nové d í tě .

žena sto j ! u okna.

dole dět í : hra j í s i v parku se sněhovými koulemi, na

staveništ ích sáňkuj í , rozes máté dětské tváře , (z ima. l

muž jde opět na úřad atd.

dev ět mužů s masko u jde ko lem .

žena běž í ke dve ř ím by tu na schod iš tě ,

¡ako by

ch tě la

¡í t i za muži.

nato se vrací , zat ím co š la stá le zamyš leně j i a poma le j i ,

do poko je zpě t .

opě t ža los tná domácnos t , zanedbané dě t i .

muž p ř i cház í domů, nepozdrav í , vz tek le hod ! svů j k lo -

bouk na poste l ,

ne jmenš ! z dě t í p láčou ,

soudn ! budova , v n í ž se p rovád í r ozvod ,

soudce; před ním v prstenu zcela malí oba l idé, kteř í se

snaž í různým i směry vyhnou t se jeden d ruhému, když se

j im to nepodař í , ob rá t í se k sobě a počnou se háda t i .

soudce k lade mezi ně své ruce, odděl í je od sebe.

prsten se rozlomí.

d ívka r ych le odběhne , nese po lov ic i p r s tene ,

dívka s pol ovic í prstene běží dost i rych le u l icemi,

muž s maskou ohl íží se za dívkou,

jde za ní.

na rohu u l ice setká se dívka s dalším mu žem, ro vně ž

s maskou.

tento př ipo j í se k prvnímu muži .

d ívka běží ještě rychle j i ,

vždy víc a více mužů j i následuie.

d ívka odhod í konečně po lov ic i p r s tene p r yč .

po lov ice p r s tene se p roměn í ve sko řápky ve jce ,

sko řápky ve jce ku tá le j í se za d ívkou , dohoň ! j i .

sko řápky ve jce d ívku p řek lop í ,

ve jce se kutá l í rych le j i a rychle j i pryč.

mnoho mužů s maskou běží a běží .

ve ice se kutá l í po svahu dolů.

sku tá l í se pod po rcu lánovou s lep ic i ,

muži kutá le j í se rovně ž po svahu dolů. pře vrac ej ! a ku-

tá le j í se přes sebe, někteř í zůstanou ležet , j in í se zvedaj í ,

muž i s to j í oko lo po r cu lánové s lep ice ,

h lava s lep ice , mžourá očn ím i v íčky ze sád ry .

1925— 1930 .

au to r isované p řek lady všech č lánků z původn ích r ukop isů po ř íd i l i f r . ka l i voda , b rno a pe t r denk , z l í n .

ko rek tu ru sazby českého tex tu p roved l bed ř ich vác lavek , o lomouc .



6 1 6 2 I , m o h o l y - n a g y , 1 93 1 : f i l m

6 3 — 6 5 I . m o h o l y - n a g y , 1 9 3 3: f i lm - y



d o s l o v

f r . ka l ivoda, brno 1936

i

»

př i r edakčn ím uspořádán í toho to seš i tu pokus i l ¡sem se nazn ač i t i vývo jov ou cestu v isuá ln ího uměn í, t o jes t t aké

z á s a d n í m p r o g r a m e m m é h o č a s o p i s u : m á v y j a s ň o v a t i p r o b l e m a t i k u m o d e r n í c h u m ě l e c k ý c h f o r e m , v é s t

i

přesné vz tahy

mez i všemi umě leckým i od růdami a ze iména vykazova t i spo j i t os t , k te rá je mez ! ma l í ř s t v ím , fo tog ra f i í a f i lmem,

p ro dokumen tac i t é to jedno ty uměn í zvo l i l ¡sem boha tou , s i lně r ozvě tvenou t vo rbu ¡ed iného umě lce — I. moholy-nagye,

k te r ý mě l k p rob lému z v las tní zkušenos t i a na zák ladě v las tn í p ráce m noho co ř íc i . moh o ly pos tav i l si p raco vn í bas i

tak š i r okou , že

¡ e s o t v a d r u h é h o s o u d o b é h o

um ě lce , k te r ý by mu by l po té to s tr ánce roven , musím však dod a teč ně

ř í ci , že se ne jedná n ik te rak o pokus umě lcov y m ono gra f ie (k tomu by ten to ma lý svazek nepos tač i l a s ieg f r ied g ied ion

psa l své úvodn í s lovo

¡en ¡ako

in fo rmačn í odkaz) , š lo mnohem v íce o to , aby z moho lyho p ráce by la vyňa ta nezby tná

s p e c i á l n í o t á z k a : problém světla, k te r ý — usnadněn novými techn ickým i možnos tm i — bude nepochybně t vo ř i t i dom i -

nu j íc í umě lecký p ro b lém p ř íš t ích dese t i le t í , p ra vd ěp odo bn ě s to le tí , j edno zna čně ob jevu je se ta to tendence v ma lí ř s tv í

deva tenác tého a poč ína j í c ího dvacá tého s to le t í a by lo by neúp lné , kdybychom ch tě l i hovo ř i t i j en o p ros to rové p rob le -

ma t ice novéh o ma l íř s t ví , zamě stnáván í se svě t lem vůbec vy jasn i lo i j eho časopros to rovo u funkc i , naš ím c í lem musí

bý t i pozná n í svě t la v jeho syn the t i ckých souv is los tech , ce lé abs t r ak tn í ma l íř s t ví je ¡en prvním krokem k těmto cí lům

a

¡en s tá lý pochod

kupředu ve svě te lné t vo rbě osp raved ln í t y to výs ledky .

domnívám se , že manuá ln í ma l í ř s t v í p ředs tavu je jen dů lež i t ý pedagogický moment — v ý c h o v n é s t a d i u m u m ě l c o v o

jako také d ivákovo —, bez něhož by by l da lš í vývo j budouc ích fo rem op t i cké t vo rby nesnadno p ředs tav i te lný ,

na p ř í k lad : nadv láda současných témat ických f i lmů pozbude svého významu, jakm i le v n ich po jednávané úko ly ž i -

vo tn í o rgan isace d o jd ou roz hod néh o vy řešen í, pak do ide — ved le j iných od růd abs t r ak tn íh o uměn í — také abs t r ak tn í

f i lm ke s lovu , p řes to , že nám ji ž dnes by la dá na p ř í lež i tos t , aby cho m v idě l i r ea l i sová ny vý j ime čné výkon y p r vn ích

raz i te lů ces ty abs t r ak tn ího f i lmu (wa l t r a r u t tmanna , v ik inga egge l inga , hanse r i ch t r a ) , je p ravděpodobné , že se

abs t r ak tn í f i lm bude vyv í je t i novým i ces tam i .

moh o lyh o ma lby a k resby p ředs tavu j í s tud ie ve lké ř ady abs t r ak tn ích f ilmů , ano , můžeme je pov ažo va t i za návrhy

statických fází abstraktních filmů (i když je ma l í ř t vo ř i l j ako samosta tné tabu lov é ob ra zy) , zůs tává o tev řenou o tázk ou ,

je j í ž zodpověděn í záv is í na techn ickém vývo j i , bude- l i se abs t r ak tn í f i lm budoucnos t i vyv í je t i na původn í ces tě k res -

leného f i lmu , nebo bude- l i abs t r ak tn í f i lmová t vo rba podn ícena řadou nových umě lecko - techn ických vymoženos t í ,

t aké sn ímek bez kamery , f o to g ra m vede k nové fo rmě abs t r ak tn ího f i lmu . i zde l ze posu zova t i če tné mo ho lyh o

fo to g ra my jako čás t i p ř ímo svě t lem vy tv á řený ch abs t r ak tn ích f i lmů . v té to spo j i t os t i ob iev u je se také m oho ly ho

myš lenka r e f lek to r i ckých svě te lných he r ve vo lném a uzavřeném p ros to ru .

že l je p rob lé mů m abs t r ak tn ího uměn í ještě dnes p řevá žně špa tně r ozum ěno , abs t r ak tn í bezp ředm ětné uměn í by lo

po lo žen o na zkušebn í váhu soc io log ie , ne lze vůbec po p í ra t i sp rávnos t , že se ak t i vn í revo lučn í uměn í pos tav i lo do

s lužeb ku l tu rn ího bo je za nové ž ivo tn í f o rmy ( za nový spo lečenský a hospo dářský ř ád ) , a le mus íme iasně v idě t i :

t o to ak t i vn í uměn í s tane se dů lež i tou , a le vůč i umě leckému vývo i i i so lovano u pe r io dou umě lecké h is to r ie , nep ř iv ede

samo o sobě vývo j uměn í da le ko ( nane jvýš svým p ros t ř edn ic t v ím t ím , že us ilu je o spo lečensk ou p řeměnu) ř ešen í

té to o tázky p řevezme v budoucnu t r va lá pe r ioda abs t r ak tu nebo j i ž dnes avan tga rda , k te rá je p ř ip ravena k bo j i

za nové umě lecké fo rmy, a zahá j í je j i ch r ea l i sac i na exper imen tá ln í ces tě p řes nesmí rné techn ické ob t í že ,

mar t s tam (amste rdam) vyp ravova l m i po svém návra tu ze sss r , kde něko l i k le t působ i l , cha rak te r i s t i cký záž i tek ,

vyp ravu j i ho zde znovu v las tn ím i s lovy , poněvadž dokazu je nu tnos t výs tavby jedné ve lko r ysé od růdy abs t r ak tn ího

uměn í — re f lek to r i ckých svě te lných h e r :

p ro je k tov a lo se za lo žen í nové ho p růmy s lovéh o města mag n i togo rsk u . mar t s tam vyp rac ova l k tomu p lány , dě ln íc i

mě l i k p ro jek tu jak obvyk le ř íc i r ozhod u i í c í s lovo , »dobŕe ' s to udě la l« , pozna me na l ke s tamov i ne j r ozumě iš í z n ich

po d louhé , vážné a důk ladn é d iskus i , »a le pos lyš : něco tu p řece chy b í ! by l j sem jedno u v be r l in ě ; jednoho veče ra

kráče l j sem u li c í , k te rá se naz ývá f r ied r ichs t r asse . v íš , t y ve lké s t íno tvo rné fasády s nesče tným i mno hoba revný mi ,

poh yb l i v ým i a nep ohy b l i vý m i r ek lamním i svě t l y — to by lo k rásné ! a to nám chyb í ve t vém p lánu , chc i m ít i t ako vou

f r ied r ichs t r asse v magn i togo rsku !«

když mar t s tam tu to ep isodu dovyp ravova l , usmíva l i se pos lucha č i , hov o ř i lo se o r eakčn ích poc i tech a poža davc ích

ruského dělníka, - hovoř i lo se o tom, že tento dělník, přes ví tězství socia l ismu, chce právě věci , jež spatřu ie u nepřá-

te lského kap i ta l i s t i ck ého souseda , i když ta to dom něnk a není v mnoha pod obn ých p ř ípa dech zce la nesp rávnou —

má ten tok rá t sově tský dě ln ík p ravd u , v id í v p lánec h nového města usku tečněnu zda ř i lou o rgan isac i svých oby tnýc h ,

p racov n ích a r ek reačn ích mís t a sp lněny své ž ivo tn í po t ř e by . nad to p ře ie si soc ia l i s t i cký dě ln ík ku l tu rn í t vů r č í

boha ts tv í , k te ré s to j í vůč i b io log ičnos t i ve výměn ném vz tahu , onen dě ln ík , k te rého zau ja la e fek tn í, a le neusp ořá -

daná směs svě te lných r ek lam, mys l i l zce la ins t ink t i vně na světelnou hru ve volném prostoru, př i r ozen ě nebud e ch t í t i

žádný pokrokový a r ch i tek t v p lánovaném soc ia l i s t i ckém s íd l i š t i r ekons t r uova t i panop t ikum svě te lných r ek lam kap i ta -

l i s t ického ve lkoměsta , a le poža dav ek osvo boz enéh o č lověka po ku ltu rn ím p řeby tku — po svě te lné h ře ve vo lném

pros to ru — ¡e n a p r o s t o p r o k á z a n ý , a t o t o přán ! musí bý t i usku tečněno , mo ho ly ho p ro iek t měs tské svě te lné h r y

s tává se zde ak tuá ln ím , bude rea l i sován v nové spo lečnos t i .

všechno , co zde moho ly r ozv í je l : požadavek svě te lných sensac ! ; svě te lných f r esek , s tupňovaných fo rem re f lek to -

r i ckých svě te lných he r , nu tnos t da lš ího r ozvo je techn iky svě t lometných dě l , p ro jekce na mračna , svě te lné h r y v uza -

v řeném p ros to ru a konečně i abs t r ak tn ího abso lu tn ího f i lmu , s to j í ve s t ř edu umě leckého zá jmu ne jb l i žš í budoucnos t í .



r e d a k c e :

f rant išek ka l ivoda, 37 p lotní , brno (17 na zvonařce, brno]

spo lup racovn íc i t oho to dvo jč í s la :

petr denk, 1831 pod rozhlednou, z l ín

s íeg f r ied g íed íon , 7 do lde r ta l , zu r i ch 7

f . d . k l lngender , london

hé lěne de mandro t , 3 avenue champauber t , pa r is 15

schí l ler ma rmore k, 11 august ínská, brno

I . moho lv -nagv , 7 fa rm wa lk , london n . w . 11

wi l l schaber , 13 ko l iš tě , brno

p . mor ton shand , 15 ladb roke g rove , london w . 11

¡an tschichold, 9 steínenvorstadt , basel

bedř ich vác lave k , 18 k l l cpe rova , o lom ouc



vorwort

Sieg f r i ed g ied ion , z ü r i c h 1935

Zei tpunk t 1935

e in d r i t t e l unse res ¡ah rhun der t s l ieg t z u rüc k , im v e r ga ng en en 19 . ¡ah rh unde r t w u rde n , w e nn m an heu t e rüc k b l i c k end

d ie en t w i c k lung übe rs ieh t , um d ies e z e i t be re i t s a l l e P rob lem e deu t l i c h , d i e b i s z u s e inem ende und da rübe r h inaus

z u r e n t f a l t u n g u n d a u s w i r k u n g k a m e n .

d ie Ve rhä l t n i s s e l i egen heu t e ganz anders a l s v o r hunder t ¡ ah ren , t r o t z dem las s en s i c h d ie bahnen , d ie de r k ün f t i gen

en t w ic k lu ng bes t im m t s i nd , um re iß en , d i es ges c h ieh t n i c h t e t w a , i ndem w i r r ä t s e l ra t en d an de r z uk un f t he rum t as t en ,

s ondern du rc h das e rk ennen des s i nns und de r m e t hoden , d i e hinler d e n b e m ü h u n g e n d e r l e t z t e n d r e i ¡ a h r z e h n t e

au f k üns t l e r i s c hem geb ie t k l a r gew orden s ind .

e n t w i c k l u n g a u f l a n g e s i e h t

i m e i n z e l n e n g i n g e n d i e f ü r d i e h e u t i g e e n t w i c k l u n g w i c h t i g e n b e w e g u n g e n v o n v e r s c h i e d e n e n a u s g a n g s p u n k t e n a u s ,

g e m e i n s a m a b e r w a r i h n e n d a s b e m ü h e n , d e n s p a l t z u ü b e r b r ü c k e n , d e r i m v e r g a n g e n e n ¡ a h r h u n d e r t z w i s c h e n

rea l i t ä t und ge f ü h l s i e ben unhe i l v o l l au f ge r i s s en w o rd en w ar . de r s i nn , de r h in t e r den bem üh ung en de r l e t z t en d re i

¡ah rz ehn t e s t and , l i eg t i n dem bedür f n i s , d i e rea l i t ä t , d i e v on den t ec hn i s c hen und w is s ens c ha f t l i c hen d i s z ip l i nen

g e s c h a f f e n w u r d e, gefühlsmäßig z u du rc hd r i ng en und dam i t das l eben w ie de r a l s t o t a l i t ä t z u e r f as s en , dam i t en t s t an d

f ü r a l l e ge b ie t e e in b i s i ns g ro t es k e geh end es Spez ia l i s t en t um , aug enb l i c k l i c he Ve rw i r run g ode r auge nb l i c k l i c he r

s t i l l s t and k ann uns n i c h t da rübe r h inw eg t äus c hen , daß w i r am beg inn e ine r en t w i c k lung au f l ange s ieh t s t ehen ,

gem e ins am i s t a l l en bes t re bun gen , da ß s ie übe r das f o rm a le h inaus gehe n , es han de l t s i c h da ru m , d ie ge f ü h l s m äß ig en

s v m bo le f ü r e i n neues W e l t b i l d z u s c ha f f en und — rüc k w i r k end — s e lbs t w iede r e in f l uß au f das l eben z u gew innen ,

a l s o W ec hs e lw i r k ung .

d ie neuen r i c h t l i n i en f ü r d i e v i s ue l l e en t w i c k lu ng w urd en u nge f äh r z w is c hen 1909 und 1914 und z w is c hen 1918 und

1923 ge le g t , das he iß t z w ar n i c h t , da ß w ä hr en d des k r i eges 1914 b i s 1918 d ie en t w i c k lun g s t i l l ges t anden hä t t e , ab e r

de r haup t s t oß v o l l z og s i c h doc h i n dem ¡ah r f ün f t v o r dem k r i ege und i n dem ¡ah r f ün f t nac h dem k r i ege ,

f as t i n a l l en g roß en Z en t ren t r a t en bew egungen au f , d i e be i a l l e r Ve rs c h iedenhe i t im e inz e lnen das e ine gem e ins am

ha t t en : s i e e rk ann t en , daß d ie s e i t de r rena i s s anc e abs o lu t he r r s c hende ans c hauung v on de r d re id im ens iona l i t ä t des

raum es (Pe rs pek t i v e ) und de r na t u ra l i s t i s c hen w iede rgäbe de r gegens t ände i nne rha lb de r g renz e in d ies es raum es dem

h e u t i g e n W e l t b i l d n i c h t m e h r e n t s p r a c h u n d u m g e s t o ß e n w e r d e n m u ß t e .

de r s p rung , de r h ie r gem ac h t w u rde , i s t f ü r d i e z uk ün f t i ge e ins t e l l ung w ahrs c he in l i c h ebens o bes t im m end , w ie d ie

U m w and lung i n de r z e i t de r rena i s s anc e .

b e r l i n 1920

w ie i n den m e is t en g ro ß en S t äd t en , s o t r a f e n s i c h auc h i n be r l i n um das ¡ah r 1920 d ie k rä f t e , d i e das op t i s c he W e l t b i l d

ü b e r d i e b i s h er b e k a n n t e n g r e n z e n z u e r w e i t e r n s u c h te n , f a s t a l l e w i c h t i g e n b e w e g u n g e n t a u c h e n a u s d e m d u n k e l



au f . i h re en f w i c k lun g v o l l z i eh t s i c h gew öhn l i c h w e i t a b v om o f f i z i e l l en p res s ebe t r i eb , ¡ unge l eu t e ohn e nam en und

ohne e in f l uß be re i t en s i e v o r .

s o a rbe i t e t en dam a ls i n be r l i n e t w a d ie dada i s t en k u r t s c hw i t t e r s , geo rge g ros z , r aou l haus m ann , hannah hoc h , v om

f i lm de r Sc hw ede v i k i ng egge l i ng , de r d ie g rund l i n i en f ü r den abs t rak t en f i lm l eg t e , v on ruß land d ie k ons t ruk t i v s t en

l i ss i tz k i und gab o ode r de r b i l dh aue r a rc h ipe nk o , v on unga rn m oh o l y - nag y und pe r i , v on ho l l a nd d ie i ungen a rc h i -

t ek t en oud , v an ees t e ren und v an does burg , v on I t a l i en p ram po l i n i , v on new y o rk d ie redak t eu re de r Z e i t s c h r i f t

» b r o o m « , v o n d ä n e m a r k d e r a r c h i t e k t l ö n b e r g - h o l m .

de r ge f üh l s aus d ruc k , de r i n de r m odernen t ec hn i k und de r heu t i gen rea l i t ä t v e rbo rgen l ag , w u rde im a l l gem e inen

n i c h t v om g roß s t äd t e r e r f aß t , s o w en ig , w ie im v e rgangenen ¡ah rhunder t de r ge f üh l s w er t de r l ands c ha f t v om bauer

e r k a n n t w u r d e .

e ine b rüc k e , e i ne f l ugz eugha l l e , des ganz e i ndus t r i e l l e rüs t z eug , en t hü l l t s e ine f an t as t i k v i e l ehe r ¡enen , f ü r d i e i h r

anb l i c k k e in a l l t ags e r l e bn i s bede u t e t , k e ine Se lbs t v e rs t änd l i c hk e it , es i st dah e r k e in z u f a l l , da ß d ie bah nbre c he r

des heu t i gen s ehens z um g röß t en t e i l aus ag ra r l än de rn s t am m en, aus l ände rn , i n denen d ie i ndus t r i e k e ine v o r ha nd ha t .

d i e »konstruktivisten* z . b . k am e n aus ruß land und ung arn , a ls o aus l ände rn , den en d ie heu t i ge t ec hn i s c he w e i t e t w as

unge w öhn l i c hes bedeu t e t e , s oga r p i c as s o , de r g ro ß e bah nbre c he r , k am aus en t f e rn t e m geb ie t , au f pa r i s e r bod en

v e r ban d e r m ode rnes k u l t u rbe w uß t s e in m it den k ra f t qu e l l en , d i e s pan i s c h -m aur i s c he r Ü be r l i e f e rung en t s t am m en, e r

s c h lug den g roß en k re i s v on den e r f ah rungen de r l e t z t en g roß en k u l t u r , d i e i h re ge f üh l s w er t e au f n i c h t na t u ra l i s t i s c he

w e is e aus z ud rüc k en v e rs t and , z um heu t i gen t ag .

auc h d ie k ons t ruk t i v s t en aus ruß land und ungarn b rac h t en , a l s Ve r t re t e r de r randk u l t u ren , d i e g le i c h güns t i gen

Voraus s e t z ungen z u ungebroc hener e r f as s ung de r heu t i gen rea l i t ä t m i t .

e i nes de r w i c h t i gs t en a t e l i e r s , i n denen d ies e l eu t e aus und e in g ingen , w a r das a t e l i e r e i nes j ungen ungarn :


d i e u n g a r n s t e h e n z w i s c h e n d e r e r u p t i v g e l a d e n e n s t e r n b a h n e n f a n t a s i e e i n e s

rus sen w ie l i s si t zk i und den ab gek lä r t e n f ä rb - und f l ä c he nbe z ieh ung en

e ines ho l l änd e rs w ie m ondr i a n . auc h I. m o ho l y -n agy gehö r t z u i hnen ,

nac h k r i eg und Verw undung k am e r a l s j unge r m a ie r i n das be r l i n v on 1920 .

e r ha t t e be re i t s an de r unga r i s c hen ak t i v i s t i s c hen Z e i t s c h r i f t >m o« m i t ge -

a rbe i t e t , de ren bes t rebungen e r m i t k as s ák i n dem »buc h neuer k üns t l e r«

(w ien 1922] z us a m m eng e f aß t ha t . im g le i c he n s inn , w ie c o rbus ie r und oz en -

f an t s e i t 1920 i n de r rev ue »es p r i t nouv eau« m a ie re i , p l as t i k und m oderne

t ec hn i k i n bez iehung ges e t z t ha t t en , s o f aß t en h ie r e i n i ge j unge ungarn e in

s t üc k z e i t bew uß t s e in , v i e l e i ndeu t i ge r und s aubere r a l s de r s t a rk im ex p res -

s ion i s m us s t ec k ende be r l i ne r k uns t be t r i eb .

w a l t e r g rop iu s , de r 1919 das bauhau s i n w e im a r geg r ünd e t ha t t e , f i e l en d ie

p las t l k en und b i l de r m oho l y -na gy s au f be r l i ne r aus s t e l l ungen au f . es f o l g t e

s e ine be r u f un g ans bau haus im f rüh jah r 1923. s i e w u rde en t s c h e iden d f ü r

d ie en t w i c k lung m oho ly -nagy s , denn h ie r k onn t e e r auc h s e inen d idak t i s c hen

t r i eb v o l l en t w i c k e ln .

d ie unaus lös c hbare ro l l e des bauhaus es bes t eh t da r i n , daß d ie neuen

m a le r i s c hen e rk enn t n l s s e i n i h rem w es en e r f aß t und da raus e ine pädago-

g i s c he Sc hu lung au f neue r bas l s gew on nen w urde , w as deu t s c h lan d an

p r o d u k t i v e n k r ä f t e n b e s a ß , w a r m it d e m b a u h a u s v e r b u n d e n o d e r s t a n d

in berührung mi t ihm.

I m b a u h a u s ü b e r n a h m m o h o l y - n a g y n a c h d e m a b g a n g i t t e n s d e n v o r k u r s

und , au f g rund s e ine r m e t a l l p l as t l k en , auc h d ie m e t a l lw e rk s t a t t . es l ag

nahe , daß , i n e inem w ör t l i c hen s inn , d i e l i c h t p rob lem e, d ie m oho l y bes c hä f -

t i g t e n , z u m p r a k t i sc h e n b e l e u c h t u n g s k ö r p e r b a u fü h r t e n . i m h i n t e r g r u n d

des bauhau s es s t and um f as s end d ie a rc h i t ek t ú r , s i e s ow ie d ie e inz e lne n

W erk s t ä t t en v e r l a ng t e n Ve rb indu ng m i t de r Indus t r i e , s o ges c ha h es , da ß

v o n d e r e r s t m a l ig e n p ä d a g o g i s c h e n f r u c h t b a r m a c h u n g d e s n e u e n o p t i s c h e n

W e l t b i l des b i s z u r rüc k w i r k enden e in f l uß nahm e au f d i e i ndus t r i e nu r e in

schr i t t war .

w i c h t i g e rs c he in t f ü r m oho l y im rahm en de r bauhaus t ä t i gk e l t v o r a l l em de r

Vork u rs , a l s o d ie e ln f üh rung i n den e igen t l i c hen U n t e r r i c h t , i n dem de r e in -

s t e l l ung des s c hü le rs d ie en t s c he idende r i c h t ung gegeben w urde ,

m oho ly -nagy s buc h »v om m at e r i a l z u r a rc h i t ek t ú r« (m ünc hen 1929) , das

d ie Vo r t räge m oho ly s i n de r g rund leh re des bauhaus es v on 1923—1928

en t hä l t , z e ig t d i e be f o lg t e m e t ho de . dem e in f l uß m oh o l y s I st es z uz u -

s c h re iben , daß a l l e bew egungen , s ow e i t s i e neue e rk enn t n i s s e en t h ie l t en ,

f ü r den l eh rbe t r i eb aus genü t z t und dem s c hü le r d i e äugen da rübe r geö f f ne t

w u r d e n , w a s f ü r n e u e u n d a b s o l u t e m a t e r l a l w l r k u n g e n e t w a i n d e n c o l l a g e n

e i n e s p i c a s s o v e r b o r g e n l a g e n u n d n u r d a r a u f w a r t e t e n , e r k a n n t z u w e r d e n

bauhaus 1923

v o rk u rs des bauhaus es

fr"

5

«¡

ŕ-

tr '

e -

e -

e

ft-

e -

t -

» -

e -

e -

e -

e -

e -

n*

e -

e -

e -

e -

t -

e -

e -

* _

t -

í -

: -

r ®

t - M

e -

114

r 4

1

r -»

- -»

- 1

1

í

( ^ í



-5

í

ì

>

»

?

í

m a l e r i s c h e g r u n d h a l f u n g

f o t o g r a f i e , f i l m

l ebens nahe heu t i ge r k uns t

s e l t en i s t d i e enge Verz ahnung z w is c hen de r m a le r i s c hen en t w i c k lung

uns e re r z e i t und i h ren geh e im e n , unm i t t e l ba r i ns l eben a us s t rah len den

k rä f t en e ind r i ng l i c he r aus gebre i t e t w o rden a l s i n d ies em buc h ,

de r m oho l y s c hen P ro duk t i o n is t e i ne m a le r i s c he g ru ndh a l t un g e igen , d i e

k ons equen t v on den e rs t en Ve rö f f en t l i c hungen i n de r Z e i t s c h r i f t »m a« b i s

h e u t e e i n g e h a l t e n w i r d , a b e r e s d r ä n g t m o h o l y , w o m ö g l i c h s e l b s t d i e

k an ä le i ns p rak t i s c he l ebe n z u ö f f ne n , s o g ib t es k aum e in geb ie t k üns t-

l e r i s c he r Ges t a l t ung , i n dem e r n i c h t gea rbe i t e t hä t t e , um z um t e i l e i nen

e n t s c h e i d e n d e n e i n fl u ß a u s z u ü b e n . a u s s t e ll u n g e n , t y p o g r a f i e , r e k la m e ,

l i c h t s p ie l , bühnen lns z en ie rungen , w ie »ho f f m anns e rz äh lungen« 1929 ,

»m a dam e bu t t e r f l y « 1931 , p i s c a t o rs »k au f m ann v o n be r l i n« 1931 , geb en

dav on Z eugn i s .

b e s t i m m e n d e n e i n f l u ß h a t t e m o h o l y a u c h a u f d e m g e b i e t e d e r f o t o g r a f i e ,

de ren res u l t a t e e r z us am m enf aß t e und de ren beg r i f f e e r i n den e inz e lnen

punk t e n e rw e i t e r t e , v on an f a ng an e rk a nn t e e r , da ß das l i c h t a l s e igen t -

l i c hes ges t a l t un gs m l t t e l z u f as s en s e i. s e ine bes c hä f t i g ung m i t f o t o g ra f i e

und s pä t e r m i t f i lm is t v on d ies em ges i c h t s w ink e l aus z u v e rs t ehen , m o ho l y

s ah i n de r f o t og ra f i e e ine m ög l i c hk e i f , d i e g renz en de r na t u rda rs t e l l ung z u

e r w e i t e r n u n d im f o t o g r a f i s c h e n a p p a r a t , b e i a l l s e in e r u n v o l l k o m m e n h e i t ,

e i n m i t t e l , u m d a s a u g e u n d s e i n e b e o b a c h t u n g s g a b e z u e r g ä n z e n ,

(bew egun gs e r f a s s ung , Vog e lpe rs pek t i v e , un t e rs i c h t en us w . l i c h e r i nne re

m ic h e ines gem e ins am en au f en t ha l t es au f be l l e - i l e -en -m er im ¡ah re 1925 ,

w o m o h o l y u n te r b e w u ß t e r n e g i e r u n g de s n o r m a l e n f o t o g r a f e n s t a n d p u n k t e s

a u f n a h m e n v o n u n t e n n a c h o b e n o d e r v o n o b e n n a c h u n te n m a c h t e , d i e

ü b e r r a s c h e n d e n V e r k ü r z u n g e n u n d z u s a m m e n s t ü r z e n d e n l i n i e n a l s k ü n s t l e r i -

s c he r re i z w u rden w en ige ¡ah re s pä t e r w e i t es t es a l l gem e ingu t .

i n dem buc h »m a ie re i , f o t og ra f i e , f i lm « (m ünc hen 1925) ha t m oho l y s e ine

a n r e g u n g e n a u s g e b r e i t e t u n d d i e z u s a m m e n h ä n g e a n g e d e u t e t , d i e d a s

ganz e geb ie t de r l i c h t em pf i nd l i c hen m a t e r i e um f as s en : v om f o t o b i s z u r

k a m e r a l o s e n a u f n ä h m e , d i e d i e g e s t a l t d e r g e g e n s t ä n d e i n l i c h t a b s t u f u n g e n

au f l ös t , b is , w ie de r um , z um re f l ek t o r i s c h en l i c h t s p ie l , z u r f o t om on t ag e u nd

z um fi lm , (m anus k r i p t »dy na m ik de r g roß s t ad t « 1921, d i e f i lm e »m ars e i l l e

v ieux po r t « 1929 , » l i c h t s p ie l s c h w ar z -w e iß - g rau « 1931, »g ro ß s t ad t z i geu ner«

1932 , » i n t e rna t i ona le r k ong reß f ü r neues bauen , a t hen« 1933 . )

um s c h los s en w i r d d ie t ä t i gk e i t m oh o l y -n agy s v on s e ine r m a ie re i , es i st k e in

k n i c k i n i h re r en t w i c k lun g . v on den e rs t en Ve rö f f en t l i c h unge n bi s heu t e

w i rd d ie l in i e du rc hge ha l t e n , ¡ a das bedür f n i s tr i t t au f , s i c h im m er m ehr

d ies e r unm i t t e l ba ren n iede rs c h r i f t k üns t l e r i s c he r v i s l on z u bed ienen ,

d ies e b i l de r m i t i h re r k l a ren , op t im is t i s c hen ha l t ung s i nd v o rbo t en j ene r

en t w i c k lung au f l ange s ieh t , f ü r d i e d ie a rbe i t en e in ige r hunder t m ens c hen ,

d ie übe r den ganz en k u l t u r k re i s z e rs t reu t s i nd , heu t e d ie g rund lagen l egen .

d ie i s o l i e r t e he raus s onderung e ines e inz e lnen w äre dem s inn de r heu t i gen k üns t l e r i s c hen ges t a l t ung en t gegenges e t z t ,

i h re s t ä rk e l i eg t ge rade i n de r V ie l f a l t de r e rs c he inungen , d ie be i a l l en Ve rs c h iedenhe i t en im e inz e lnen , im gem e in -

s am en z e i t be w uß t s e in ge la ge r t s i nd , den noc h ha t de r he raus ge ber d ies e r Z e i t s c h r i f t , k a l i v oda , e i ne r i c h t i ge w ä h l

g e t r o f f e n , d e n n a m f a l l v o n I . m o h o l y - n a g y m a g e i n e r b r e i t e n ö f f e n t l ic h k e i t e i n m a l w i e d e r k l a r w e r d e n , w i e d i e

ges e t z e , d i e h in t e r de r gegens t and los en k uns t l i egen , h i n t e r de r k uns t , d i e s i c h n i c h t an das abb i l d b inde t , m i t de r

h e u t i g e n r e a l l t ä t v e r b u n d e n s i n d .

l i e b e r k a l i v o d a ,

du w unders t d i c h übe r d ie w ac hs ende anz ah l v on aus s t e l l ungen , i n denen i c h w iede r m e ine a l t en und neuen b i l de r

z e ige , i n de r t a t , i c h hab e j ah re la ng k e ine b i l de ra us s t e l l u ngen m e hr gem ac h t , n i c h t e i nm a l b i l de r gem a l t , es s c h ien

m i r w ide rs inn ig , i n de r z e i t neue r t ec hn i s c he r und ges t a l t e r i s c he r m ög l i c hk e i t en m i t v e ra l t e t en , f ü r d i e neuen au f gaben

u n z u l ä n g l i c h e n m l t t e l n z u a r b e i t e n .

1.

s e i t de r e r f i n dun g de r f o t o g r o f i e g ing d ie en t w i c k lung d e r m a ie re i »v om p igm en t z um l i c h t « , das he iß t , eben s o w ie m i t

p i ns e l und f ä rbe h ä t t e m an in de r l e t z t en Pe r i ode s c hon m i t dem l i c h t d i r ek t »m a len« , a l s o d ie z w e id im ens iona len



f a r b i o e n f l ä c h e n ¡ n e i n e l ic h t a r c h l t e k tu r v e r w a n d e l n k ö n n e n , i c h t r ä u m t e v o n l i c h t a p p a r a t e n , m i t d e n e n m a n h a n d -

w erk l i c h ode r au t om at i s c h -m ec ha n i s c h l i c h t v i s i onen i n d ie l u f t, i n g ro ß e räum e und au f s c h i rm e v on ung ew öhn l i c he r

bes c ha f f en he i t , au f nebe l , gas und w ö l k en s c h leud e rn k ann , i c h m ac h t e z ah l l os e p ro ie k t e , nu r de r bauh er r f eh l t e ,

de r m i r den au f t rag gegeben hä t t e , f ü r e i n l i c h t f r es k o , e i ne l i c h t a rc h i t ek t u r , d i e aus abges t u f t en ge raden und

gew ö lb t en w änden bes t ehen s o l l t e , d i e m i t k üns t l i c hen m a t e r i a l i en : ga la l i t , t r o l i t , c h rom , n i c k e l aus ges c h lagen s ind

und d ie m an du rc h e ine s c ha l t e rd rehung i n s t rah lendes l i c h t , i n f l uk t u ie rende l i c h t s i n f on ien hä t t e t auc hen k önnen ,

w ä h r e n d s i c h d i e f l ä c h e n l a n g s a m v e r s c h i e b e n u n d i n e i n e u n e n d l i c h e a n z a h l b e h e r r s c h t e r e i n z e l h e i t e n a u f g e l ö s t

w e rde n , i c h w üns c h t e m i r e i nen k ah len räum m it z w ö l f P ro jek t i o ns a ppa ra t e n , dam i t d i e w e iß e lee re un te r dem

k r e u z e n f a r b i g e r l i c h t g a r b e n a k t i v i e r t w e r d e n s o l l t e .

h a s t d u s c h o n e i n m a l e i n e g r o ß e , w i l d z u c k e n d e s c h e i n w e r f e r p a r a d e m i t i h r e n w e i t e r u n d i m m e r w e i t e r j a g e n d e n

f an gar m e n ges e hen? ähn l i c hes s c hw eb t e m i r v o r . abe r n i c h t i n den z e rha c k t en r y t m en des s i gna l -abc , s ond ern au f

g ru nd e ine r l i c h t k om pos i t i on , d i e i h re ex a k t e pa r t i t ú r ha t . das w a r nu r e in p lan , nu r e ine m ög l i c hk e i t . do c h g ib t

es t aus e nde s o l c he r t r äum e v on l i c h t und bew eg un g , w ob e i d i e fy s i k und i h re unv e rg le i c h l i c hen a pp ar a t e z . b .

de r Po la r i s a t i on und s pek t ros k op ie e ine w es en t l i c he ro l l e s p ie len k önn t en ,

und doc h k ann m an be re i t s das s y s t em e ine r l i c h t a rc h i t ek t u r au f s t e l l en ,

w i r k ö n n e n d i e a u f g a b e i n z w e i t e i l e g l i e d e r n :

1) l ichtsp ie le im f re ien räum:

a) Uchtreklame. s ie arb ei te t heute noc h meist m i t l inea ren ef fe k te n in der f läch e, es is t ze i t , da ß man da mi t in d ie

dritte d im en s ión , i n d ie t i e f e geh t , und da ß m an sie m i t m a t e r i a l i en , Sp iege lung en k om b in ie r t , um rea le , r ä um l i c he

g l i e d e r u n g e n z u s c h a f f e n .

b ) daz u k om m t d ie scheinwerferkanone (u . s . a . - f i rm en und pers i l ma chte n schon ähnl iche s) , und

c) die projektion auf wölken, g a s f ö r m i g e p r o j e k t i o n s f l ä c h e n , d u r c h d i e m a n z . b . h i n d u r c h g e h e n k a n n ,

d ) a l s z uk un f t s f o rm das städte-lichtspiel, das m an v on l u f t s c h i f f en , f l ug z eu gen i n de r r i es igen aus d ehn ung des l i c h t-

ne t z es , de r Ve rs c h iebung und Veränderung de r l i c h t f l äc hen e r l eben w i rd , und das s i c he r l i c h z u e ine r neuen , ges t e i -

ge r t en f o rm v on gem e ins c ha f t s f es t en f üh ren k ann .

2 ) l i c h t s p ie le im ges c h los s enen räum :

a ) de r film m i t s e i n e n n e u e n p r o j e k t i o n s m ö g l i c h k e i t e n d e r f a r b i g e n , p la s t is c h e n u n d s l m u l t a n e f f e k t e : a l s o e n t w e d e r

m i t e i n e r v e r g r ö ß e r t e n a n z a h l v o n a p p a r a t e n a u f e i n e n p u n k t o d e r a u f a l l e w ä n d e d e s r a u m e s p r o j i z i e r t .

b) das reflektorische lichtspiel, das m it f a rb ige n P ro jek t o r en s c hab lon ens p ie le und ähn l i c hes du rc h f üh r t , w ie z . b .

l ä s z l ó s f a r b e n o r g e l , e n t w e d e r a l s e i n z e l l e i s t u n g o d e r a b e r a u f d e m w e g e d e s f e r n s e h v e r f a h r e n s v o n e i n e r r a d i o -

z en t ra le aus ges c h i c k t .

c ) h i ehe r gehö r t das farbenklavier, e i n i nš t rum en t , das , m i t t as t a t u r v e rs ehen , e i ne re ihe v on l am pen e inh e i t en z um

au f - und be leu c h t en v on s c ha t t en t rä ge rn ben ü t z t , ( das w i rd e in Z uk un f t s i ns t rum en t de r »Z e i c hen leh re r« f ü r v i e l e

dem ons t ra t i onen . )

d) das lichtfresko, d a s g r o ß e a r c h i t e k t o n i s c h e e i n h e i t e n , g e b ä u d e , g e b ä u d e t e i l e , w ä n d e n a c h e i n e m f e s t g e l e g t e n

l i c h t p lan m i t k üns t li c hem l i c h t ges t a l t e t , ( es i st höc h s t w ahr s c he in l i c h s o , da ß m an i n de r Z uk u n f t in den W ohn ung en

e ine bes t im m t e s t e l l e , ähn l i c h dem rad io , z um em pf ang d ies e r l i c h t f r es k en v o rbeha l t en w i rd . )

2.

l i ebe r k a l i v od a , du kenns t m e in li c h t requ i s i t und m e in » li c h t s p ie l s c hw arz -w e iß - g rau « , es k os t e t e g ro ß e m ühe , das

a l l es z us a m m enz u t rag en , t r o t z de m bede u t e t es nu r den bes c he ide ns t en an f a ng , e i nen f as t unm erk l i c hen s c h r i t t ,

und n i c h t e i nm a l i n d ies em rahm en k onn t e i c h m e ine v e rs uc he r i c h t i g w e i t e r f üh ren .

du k önn t es t m i t r ec h t f r agen , w a rum i c h d ie w a f f en s t rec k t e , w a rum i c h w iede r b i l de r m a le und b i l de raus s t e l l ungen

v e rans t a l t e , w enn i c h d ie r i c h t i gen au f gaben f ü r den heu t i gen »m a ie r« s c hon e rk ann t habe .

3.

d ie f r age i s t übe r m e ine pe rs ön l i c he l äge h inaus de r U n t e rs uc hung w er t , da s i e auc h d ie j unge m a le rgenera t i on

a n g e h t .

w i r habe n des ö f t e ren P rog ram m e v e rö f f en t l i c h t , m an i f es t e i n d ie w e i t ges c h i c k t , d i e j uge nd ha t das rec h t z u

w is s en , w a rum d ie f o rd e ru nge n ges c he i t e r t , d i e Ve rs p re c hung en une r f ü l l t geb l i eb en s ind , s i e ha t g l e i c hz e i t i g auc h

d i e p f l i c h t z u m w e i t e r b a u d e r i d e e n , z u r w e i t e r t r a g u n g d e r f o r d e r u n g e n .

4.

das e in leuc h t ends t e w äre , z u s agen : d i e m a t e r i e l l e abhäng igk e i t v on k ap i t a l , i ndus t r i e und W erk s t a t t i s t f ü r e i ne

l i c h t a r c h i t e k t u r , d i e v o r l ä u f i g k e i n e p r a k t i s c h e V e r w e n d b a r k e i t v e r s p r i c h t , n u r r ä u m l i c h - f a r b i g e e m o t i o n e n h e r v o r -

b r i ng t , une r t räg l i c hes hem m n is . w ä hr en d de r m a ie r i n s e inem a t e l i e r im bes i t z e v on e in igen f a rb t ub en und p ins e ln

e in s ouv e räne r ges t a l t e r s e in k ann , w i rd m an be i l i c h t s p ie len t w ür f en z u l e i c h t de r s k lav e s ow oh l des t ec hn i s c hen , w ie

des m a t e r i e l l en , de r s p ie lb a l l v on z u f a l l s m ä z ene n . das » tec hn i s c he« k ann übe r hau p t e i ne bed enk l i c h g roß e ro l l e

s p ie len ; haup t s äc h l i c h i n de r g ründ l i c h gep f l e g t en angs t v o r ex ak t em w is s en und beher r s c h t e r tec hn i k , e i ne f e i ge

legende bes ag t näm l i c h , daß i n t e l l ek t ue l l e e rk enn t n i s den k üns t l e r s c häd ig t , daß e r nu r ge f üh l und I n t u i t i on f ü r

s e i n s c h a f f e n b e n ö t i g t , a l s o b w i r n i c h t s v o n l i o n a r d o , d e n d o m b a u m e i s t e r n g i o t t o , r a f a e l u n d m i c h e l a n g e l o w ü ß t e n ,

de re n s c höp f e r i s c he k ra f t s i c h e rs t r ec h t du rc h um f as s en des w i s sen , t ec hn i s c hes k önnen ges t e ige r t ha t . s i nd abe r

d ie Sc hw ie r i gk e i t en übe rw unden (und be i de r I n t ens i t ä t de r au f gabe und de r bes es s enhe i t du rc h s i e k ann das ba ld

ges c heh en) , b l e i b t d i e l ähm end e Sc hw ie r i gk e i t de r Vo r f üh run g , de r dem o ns t ra r on , es g ib t k aum e ine s t e l l e , w o das

)

i

tr— 9

{ , - »

— »

e - f -

e - »

• »

* - *

t - >

e -

e —

u

e —

e—=

e —

e —

» —

c—

e — -

c

—

e — -

e—

fr—-

e — -

e —

e . —

e — «

e — •

e —

e —

e— »-

e —



*

- j

es i s t ungeme in schw ie r ig , f ü r e ine r ea l i s ie rung d iese r p lane zu kämpfen , wenn fü r das e rgebn is g rößten te i l s aus

Unkenn tn is ke in pub l i kum m i t kämpfen kann .

5.

man muß d iesem punk t besondere au fmerksamke i t schenken : das pub l i kum w i rd heu te du r ch e inen b re i ten und

rasch funk t ion ie renden nach r ich tend iens t m i t a l len mög l i chen m i t fe i lungen , da run te r auch m i t kuns tnach r ich ten bom-

bard ie r t . d ie fugend en d ieses d iens tes s ind a llumfassende s in te resse und Schne l ligke i t, se ine feh le r : r ek o rd lüs te rn -

he i t und sch re iende O ber f läch l i chke i t , ohne in te resse fü r das s ich en tw icke lnd e , f l i eßende , s top f t e r se in pub l i kum

mi t sensa t ionen . das geh t sowe i t , daß d ie Sensa t ionen , wen n s ie n ich t vo rh and en s ind , f r e i e r fund en ode r b ewu ßt

inszen ie r t we rd en , das pub l i kum, au f g rund e ine r mechan is ie r ten e r z ieh ung ohne e igene anschauun gen , ge rä t so

ins fah rwasse r de r tagesze i tungen , magaz ine und revuen . d ie le idenscha f t l i che an te i lnahme, de r wünsch nach

wa l l f ah r t zu den p rodu z ie re nde n k rä f te n , w i r d be im ze i tungs lese r zu » in te resse« um gew ande l t , und d iese küns t li ch

e r zeug ten in te ressen füh ren von den e igen t l i chen e r iebn isque l len weg , we i l s ie e ine Sche inak t i v i t ä t e r zeugen , d ie

das be ru h ige nde ge füh l de r ge is t igen beschä f t igung vo r täusch t , d ie ausw i r kung is t das ve rnach läss igen jeg l i chen

kon tak tes m i t den schöp fe r ischen k rä f ten und werken , da s ie du r ch b i l l i ge In te rp re ta t ion sche inba r übe r f lüss ig

g e w o r d e n s i n d .

und doch t r o t z a l len w ide r s tänden und wenn auch s tad t leben , buchdruck , f o tog ra f ie , f i lm , r asche und unkon t ro l l i e r te

ausb re i tung de r Z iv i l i sa t ion unse re fa rbenku l tu r zu e inem g rauzus tand n ive l l i e ren , dem zu en t r innen fü r d ie me is ten

Ze i tgenossen nu r m i t g roßer ans t r engung mög l i ch se in w i r d , müssen w i r w iede r zu e ine r ku l tu r de r fä rbe zu rück-

ge la nge n , d ie w i r schon e inma l besessen haben , w i r müssen d ie fa rb ige , ma te r ia lb ed in g te op t i sche a rbe i t im gegen-

sa tz zum Überschwang des schwer kon t r o l l i e r ba ren , ge füh lsmäßigen , mehr kons t r uk t i v ausbauen .

6.

e ine r so lchen gesundu ng s tehen v ie le h inde rn isse im weg e . vo r a l lem d ie vö l l i g e d issonanz zw ischen dem m enschen

und se inen techn ischen Schöp fungen , das fes tha l ten an a l ten Wi r t scha f t s fo rmen be i ve ränder ten Produk t ionsve rhä l t -

n issen , d ie ausb re i tung e ine r an t ib io log ischen ge is t igke i t , d ie das leben des a rbe i tnehmers w ie des a rbe i tgebers zu

e ine r muße losen he tze s tempe l t , de r mensch s te ige r t d ie P rodu k t ions kap az i tä t , und in de r bewun deru ng de r r eko rd -

z i f f e rn en tg le i t e t ihm immer mehr d ie fäh igke i t , se ine e lemen ta ren b io log ischen bedür fn isse zu e r kennen , obwoh l

e r s ie m i t k luge r Zuh i l f enahme se ine r neuen techn ik besse r be f r ied igen könn te a ls je .

7.

es wä re p r im i t i v , d ie U rsachen in e inze lhe i ten suchen zu wo l l en , de r va te r d ieses zus tandes i st de r r asch en tw ic ke l te

und du rch den kap i ta l i smus au f i r rwege ge le i te te indus t r ia i i smus , dessen je t z ige fo rm zu e rha l ten nu r d ie he r r schende

klasse in teressier t is t . so ist es k lar , da ß jeder versuch zu e inem pla nw ir tsc haf t l ich en, sozia l is t ische n umba u d ieser

n ich t geme is te r ten , t echn i f i z ie r ten we i t , j a sogar jede au fk lä rung dem bewußten ode r ins t ink t i ven w ide r s tand de r

he r r schende n sch ich t begeg ne t , so w i r d auch jede schöp fe r ische le is tung , jedes kuns twerk , das e ine Übere ins t immung

mi t e ine r neuen gese l l scha f t so rdnung und e in g le ichgew ich t zw ischen dem mensch l i chen dase in und de r techn ischen

we i t ans t r eb t , ka tego r isc h abg e leh n t , d ie ve rhä l tn ismä ßig ge r ing e ausw i r kun g neuer küns t le ri sche r ve r suche l ieg t

som i t an dem he r r schenden sys tem, dessen un te r i r d ische Ver f lech tungen auch d ie k re ise e r fassen , in denen im g ründe

se ine na tü r l i chen gegner zu suchen wären .

8

au f w ide r sp ruchsvo l len umwegen , du r ch tak t i sche a tom is ie rung de r au fgaben t r e ten d ie ve r künder d iese r ve r suche

nun an das fa lscho r ien t ie r te pub l i kum he ran . da be i können w i r zwe i we ge — g le ich zw e i t emp eram en ten —

b e o b a c h t e n .

das e ine ve r such t se ine schöp fe r ischen k rä f te an den tagesp rob lemen , an dem ta tsachenbes tand , de r s ich au f Über -

l ie fe rungen s tü tz t und de r in se ine r ex is tenz von ke inem de r Ze i tgenossen b is dah in in zwe i fe i gezogen worden is t .

w i r ha l ten d iese a rbe i t f ü r das evo lu t ionä re fo r t se tzungswerk unse re r ku l tu r .

de r zwe i te weg z ieh t f ü r den schöp fe r ischen ausd ruck a l les ke imende , zukün f t ige , une rp rob te he ran , um d ie neuen

z u s a m m e n h ä n g e m i t r e v o l u t i o n ä r e m s p r u n g z u e r o b e r n .

obwoh l d iese gegenübers te l lung ke inen Wer tmesse r bedeu te t , kann man sagen , daß d ie gesamten tw ick lung de r ku l tu r

von de r t ie fenw i r kung de r r evo lu t ionä ren ideen abhäng t , ja se lbs t d ie tagesp rob leme werden von ihnen bee in f lußt ,

da abe r jedem von uns nu r e ine besch ränk te Wi r kungsze i t zu r Ve r fügung s teh t , müssen w i r uns o f t zu dem sch r i t twe isen

evo lu t ionä ren weg en tsch l ießen , um wen igs tens e inen b ruch te i l de r e r kenn tn isse we i te r zugeben .

9.

wenn a lso heu te noch unse re op t i schen ges ta l tungswünsche n ich t au f dem wege max ima le r techn ische r ausnü tzung

( l i ch ta r ch i tek tu r ) ve rw i r k l i ch t werden können , dann müssen w i r eben d ie fo rm des ta fe lb i ldes noch be ibeha l ten ,

daß ich dabe i pe r sön l i ch auch noch d ie f r age de r küns t l i chen ma te r ia l ien , w ie ga la l i t , t r o l i t , a lum in ium, ze l lon usw .

behand le , daß ich d iese a ls g rund me ine r b i lde r benu tze , häng t dami t zusammen, daß man d iese ma te r ia l ien auch

durch küns t le r i sche Prob lemste l lung de r a l lgeme inen Verwendung zu füh ren muß.



o h n e a l l e d e u t u n g s m ö g l i c h k e i t e n e r s c h ö p f t z u h a b e n , i s t d i e s d e r g r u n d , w a r u m i c h n o c h

e x p e r i m e n t e n — b i l d e r m a l e .

— n e b e n m e i n e n l i c h t -

d e i n

t -

e -

luni

1934.

e -

e -


v o m p i g m e n t z u m li c ht

d i e t e r m i n o l o g i e d e r k u n st - is m e n is t v e r w i r r e n d , m a n r e d e t — o h n e e i n e r e c h t e V o rs t e l lu n g d a v o n z u h a b e n — ü b e r

impress ion ismus , neo imp ress ion ismus , po in t i l li smus , express ion ismu s , f u t u r i smus , kub ismus , suprem at i smus , neo p las t i -

z i smus , pur i smus , kons t ruk t i v i smus , dada ismus , sur rea l i smus — und dazu kommen noch d ie f o t ogra f ie , f i lm und das

l i ch t sp ie l se lbs t d ie f ach le u te kennen s i ch in d iesem ap oka lyp t i sch en w i r rw ar r n i ch t mehr aus .

u n s e r e a u f g a b e is t e s , d e n g e n e r a l n e n n e r z u f i n d e n , d i e s e r g e n e r a l n e n n e r i st d a m a n m u ß n u r e i n m a l d i e l e h r e n

a u s e i n e r h u n d e r t j ä h r i g e n a r b e i t z i e h e n , d a n n s t e l l t s i c h s o g a r h e r a u s , d a ß d i e l o g i s c h - e x a k t e e n t w i c k l u n g d e r n e u e n

m a i e r e i b e s t e a n a l o g i e n z u a l l e m a n d e r e n k ü n s t l e r i s c h e n s c h a f f e n b i e t e t .

d e r g e n e r a l n e n n e r

d i e e r f i n d u n g d e r f o t o g r a f i e h a t d e n k a n o n d e s d a r s t e l l e n d e n , a b b i l d e n d e n b i l d e s g e s p r e n g t , d i e m a i e r e i a ls

» f a r b e n g e s t a l t u n g « t a s t e t e s e i t d e m n a t u r a l i s m u s u n b e w u ß t n a c h d e r f ä r b e , i h r e n g e s e t z e n , i h r e n e l e m e n t a r e n W i r -

k u n g s m ö g l i c h k e i t e n h i n . i e m e h r di e s es p r o b l e m i n d e n V o r d e r g r u n d t r a t , d e s t o s e l t e n e r w u r d e n d i e a b b i l d e n d e n

t e n d e n z e n d e r i s m e n . d e r gestalter des optischen lernte mit den elementaren, rein optischen mittein zu arbeiten.

d a r n a c h i st ¡ e d e r is m u s n u r d i e m e h r o d e r w e n i g e r i n d i v i d u e l l e m e t h o d e e i n e s o d e r w e n i g e r k ü n s t l e r , d i e , w e n n a u c h

o f t o h n e a b s i e h t , i m m e r w i e d e r b e i d e r Z e r s t ö r u n g d e s a l t e n b i l d e s a n g e f a n g e n h a b e n , u m z u n e u e n e r k e n n t n i s s e n ,

zu neuem re i ch fum des op t i schen ausdrucks zu ge langen.

spuren des neuen

in der Zers tö rung ke imten schon d ie e lemente des neuen.

d i e f o t o g r a f i e m i t i h r e m f a s t e n t m a t e r i a l i s i e r t e n l e u c h t e n , i n s b e s o n d e r e d a s s t r a h l e n d e r k a m e r a l o s e n f o t o g r a f i e u n d

d e s i n d e r b e w e g u n g l i c h t f l u t e n d e n f i l m s d r ä n g t e n z u r k l ä r u n g .

U n t e r s u c h u n g e n , e x p e r i m e n t e , f a r b e n l e h r e n , l i c h t l e h r e n , a b s t r a k t e b i l d l i c h t s p i e l e — n o c h v i e l z u f r a g m e n t a r i s c h , v i e l

z u is o l ie r t — b e r i c h t e n s c h o n v o n m o r g i g e m , a b e r si e k ö n n e n ü b e r d i e a r t d e r z u k ü n f t i g e n t o t a l i t ä t n o c h n i c h t p r ä z i s

a u s s a g e n .

d o c h e i n e r g e b n i s i s t d a : d i e e r k e n n t n i s , d a ß b e i e i n e m o p t i s c h e n w e r k a u ß e r d e r g e f ü h l s w e l t d e s i n d i v i d u u m s , s e i n e r

n u r s u b j e k t i v e n e i n s t e l l u n g , a u c h o b j e k t i v e z u s a m m e n h ä n g e b e s t e h e n , d i e v o n d e r m a t e r i e d e s o p t i s c h e n a u s d r u c k s

d i r e k t h e r k o m m e n .

m i n d e s t f o r d e r u n g e n

unser w issen über l i ch t , he l l , dunke l , f ä rbe , f o rbharmon ien , a l so über d ie elementaren grundlagen des optischen

ausdrucks s i n d n o c h s e h r g e r i n g ( t r o tz d e r g r o ß e n a r b e i t d e r v e r s c h i e d e n e n i s t en ) . d i e b i s h e r i g e n h a r m o n i e l e h r e n

s ind n i ch t mehr a ls e in re im lex iko n der ma iere i , s ie s ind au f der bas is t rad i t i on e l l e r kuns t f o rd eru nge n a u fge s te l l t

w o r d e n , h e u t i g e s f ü h l e n , h e u t i g e s w o l l e n b e h a n d e l n si e n i c h t, g e s c h w e i g e d a s ganze g e b i e t d e s o p t i s c h e n a u s d r u c k s .

d i e s e U n s i ch e r h e it f in d e t s i ch s c h o n b e i d e n e l e m e n t e n , u n z ä h l i g e g r u n d s ä t z l i c h e f r a g e n w a r t e n a u c h s e i te n s d e r

fe—

e—«-

e — ^



m a i e r a u f l a b o r a t o r i s c h e d u r c h a r b e i t u n g :

was ist l icht und schat ten?

was ist he l l — dunkel?

was s ind l i ch twer te?

was s ind ze i t und maß?

neue messungsar ten?

bewegung des l i ch ts?

was s ind l i ch tb rechungen?

was ist f ä rbe ( p igme n t i?

was s ind d ie zw ischenmed ien , du r ch d ie d ie fä rbe leben gew inn t?

was is t f a rben in tens i tä t?

chemie de r fä rbe und de r l i ch tw i r ksamke i t?

bed ing the i t de r fo rm du rch d ie fä rb e? du rch ih re läge? du rch ih re f lächenq uan t i t ä t?

b i o l o g i s c h e f u n k t i o n e n ?

f y s i o l o g i s c h e r e a k t i o n e n ?

Sta ti k , dyna mik de r kom pos i t ion?

Spr i t zappara te , f o to - und f i lmappara te , sch i rme?

t e c h n i k d e s f a r b a u f t r a g s ?

techn ik des p ro i i z ie rens?

e igen fo rm des manue l len , des masch ine l len?

usw. usw. usw.

d ie e r fo r schung d iese r zusammenhänge , de r f ys io log ischen — psycho log ischen zusammenhänge de r ges ta l tungsmi t te l

s ind noch we i t zu rück , ve rg l i chen m i t den f ys ika l i schen fo r schungen .

e ine

proxis

des mecha n isch -masch ine l len fä rben - ( li ch t- ) ausd ruckes ex is t ie r t noch kaum.

d ie fu r ch t vo r de r e r s ta r r ung

d ie ge fundenen thesen ins p rak t i sche umzuse tzen , sche i te r t häu f ig an de r fu r ch t vo r de r techn i f i z ie rung , d ie nach

land läu f ig e r me inung e ine e r s ta r r ung de r kuns t m i t s i ch b r ing t , man fü r ch te t , daß das bewu ßtma chen de r au f -

bauenden e lemen te , d ie ak t i v ie rung des In te l lek ts , de r e inzug de r masch ine l len h i l f sm i t te l den tod jede r schöp fe -

r i schen a rbe i t bedeu ten könn ten .

d iese fu r ch t i s t unbegründe t , da d ie bewußtmachung aller e lemen te des w i r kens fü r immer e in f r omme r wünsch

b le ibe n w i r d , e ine r e ihe op t i sche r kanons kann a l le rd ing s au f das genaues te ausg earbe i te t werden , t r o t zde m w i rd

e ine jede op t i sche ges ta l tung ih ren sch lagenden wer t auch in dem schöp fe r ischen , unbewußten Überschuß suchen ,

be i de r ges ta l tung jeden Werkes schweb t — t ro tz a l len kanons , s t r engen gese tzen , exak ten au fze ichnungsve r fah ren —

diese e r f inde r ische po tenz a ls unana lys ie rb a re höch s tspannung über dem ganzen , s ie i st das e rgebn is des in tu it i ven

Wissens n ich t nu r um d ie gegenwar t , sondern g le ichze i t ig um d ie r i ch tung zukün f t ige r e ins te l lungen .

kunst und technik

was an u r sp rüng l i chen fa rbener lebn issen du rch d ie ausb re i tung des ged ruck ten Wor tes und das vo rhe r r schen des

l i t e ra r i schen in jah rhunder ten ve r lo ren gegangen is t , ve r such te man te i lwe ise m i t h i l f e des in te l lek ts zu e r se tzen ,

de r weg war ve r s tänd l i ch ; in de r e r s ten pe r iode de r indus t r ie l len techn i f i z ie rung war man von dem techn ike r , von

se inem In te l lek t übe r ran n t worde n , e r ve r kö rpe r te d ie kons t r uk t ive se i te des scha f fens .

e r war (m indes tens theo re t i sch ) in de r läge , be i e ine r k la ren funk t ionsbes t immung ohne besondere ans t r engung e in

fo rm a l ans tänd iges und in se ine r ökono mische n kons t r uk t ion e inw and f re ies werk h inzus te l len , dasse lbe nahm man

in den kuns t theo r ien auch fü r den küns t le r an , b is man e r kann te , daß be i ihm d ie Überbe tonung des in te l lek tue l len ,

des log isch bes t immbaren fü r d ie he r s te l lung e ines kuns twerkes nu r a ls übe rkompens ie r te fo rde rung in f r age kam.

Vorausse tzung dazu b le ib t na tü r l i ch d ie fes t legung de r elemente e ines op t i schen ausd rucks übe rhaup t —• unabhäng ig

von ih rem »kuns tsein« , d . h. e r st muß e ine S tanda rdsp rache des op t i schen ausd rucks en tw icke l t w e rden , um dami t

dem w i r k l i ch begab ten d ie mög l i chke i t zu geben , d ie fes tge leg ten g runde lemen te zu »kuns t« s te ige rn zu können ,

das war de r t ie fe re g rund a l le r küns t le r i schen und pädagog ischen bemühungen de r le t z ten jäh re au f dem geb ie t

des op t i schen , wen n dage gen heu te d ie übe rkomp ens ie r te se i te des ge füh ls s tü rm läu f t , können w i r nu r abw ar ten ,

b is de r pende l ge r inge re aussch läge machen w i r d .

vom ma len zum l i ch tsp ie l

de r en tw ick lung d iese r S tandardsp rache müssen e in ige e r kenn tn isse de r heu t igen op t i schen ges ta l tung d iens tba r

gem ach t werden , daz u gehören in e r s te r l i n ie d ie mechanischen und maschinellen hilfsmittel in der kunst.

s ie wurden ges te rn noch m i t dem a rgumen t abge lehn t , daß d ie manue l le le is tung , d ie »pe rsön l i che handsch r i f t « in

de r kunst das w ich t igs te se i. heu te werde n s ie schon im kämp f du r chges e tz t , morgen we rden s ie t r iumf ie ren , übe r -

morg en werd en s ie zu e ine r se lbs tve r s tänd l i chen le is tung füh ren , übe r d ie ke in wo r t zu ve r l ie ren se in w i r d , d ie p inse l -

s t r i che , d ie sub jek t i ve handhabung e ines ins t r umen tes fa l len fo r t , abe r d ie r e inhe i t de r bez iehungen s te ige r t s i ch zu



e ine r fas t im m a t e r i e l l en W i r k ung , z u i n t ens i v s te r k l a rhe i t de r ob je k t i v en z us am m en hän ge , höc hs t e P räz i s i on , ges e t z -

m ä ß i g k e i t v e r d r ä n g e n d i e m i ß v e r s t a n d e n e b e d e u t u n g d e s m a n u e l l e n .

d ie z uk ü n f t i ge n f o rm e rgeb n i s s e s i nd heu t e noc h s c hw er v o raus z us eh en , häng t do c h e in w er k , s e ine f o rm k r i s t a l l i s a t i on

n i c h t nu r v on de r unm eß baren begabung ab , s ondern auc h v on de r i n t ens i t ä t des k am pf es , de r m i t den m a t e r i e l l en

m i t t e i n (w e rk z e ug , heu t e m as c h ine ) aus ge f oc h t en w i rd , s o v i e l k ann m an abe r heu t e s c hon s age n , da ß d ie z uk ün f -

t i ge op t i s c he ges t a l t ung n i c h t e i ne e in f ac he Ü bers e t z ung heu t i ge r op t i s c he r aus d ruc k s f o rm en s e in k ann , w e i l d i e

neuen W erk z euge und das b i s he r n i c h t k u l t i v i e r t e m a t e r i a l ( l i c h t ) nu r neue , d i es en f ak t o ren gem äß e e rgebn i s s e z e i -

t i g e n w e r d e n .

g r a d l i n i g k e i t d e s d e n k e n s , u m w e g e d e r t e c h n i k

i n den Z w is c hens t ad ien w i rd m an a l l e rd ings noc h m i t e i ne r bek ann t en t a t s ac he — a l s v e rz öge rndes m om en t —-

rec hnen m üs s en :

e i n z e l n e m e n s c h e n e r f i n d e n n e u e i n s t r u m e n t e , e r d e n k e n n e u e a r b e i t s m e t h o d e n , d i e e i n e u m w ä l z u n g d e r g e w o h n t e n

a rbe i t s w e i s en z u r f o l g e hab en , m e is t w i rd abe r das neue l ange n i c h t a l l ge m e in v e rw er t e t , das a l t e hem m t , d i e

s c höp f e r i s c hen m ög l i c hk e i t en des neuen w erden z w ar v o rgeahn t , abe r das neue hü l l t s i c h v o re rs t i n d i e t r ad i t i one l l en

f o rm en , d ie du rc h das e rs c he inen des neuen im g ründe w en ige r ak t ue l l gew orden s ind .

s o m üs s en w i r uns be i s p ie l s w e i s e i n de r m us i k — ans t a t t de r neuen , v on a l l en b i s he r i gen i ns t rum en t en unabhäng igen

e l e k t r o m e c h a n i s c h e n a p p a r a t e — v o r l ä u f i g m i t d e m s i e g r e i c h e n u n d l ä r m e n d e n e i n z u g d e s m e c h a n i s c h e n k l a v l e r s

u n d d e r o r g e l b e g n ü g e n , w i e i n d e r m a i e r e i d a s a u f t a u c h e n v o n S p r i t z a p p a r a t e n , s t a r k r e f l e k t i e r e n d e n e m a i l l i e r t e n

f l äc hen und ex ak t en k üns t l i c hen m a t e r i a l i en , w ie ga la l i t , t r o l i t , bak e l i t , c e l l on , a l um in ium s c hon (und noc h ) rev o lu -

t i onä ren C harak t e r ha t . eben s o is t es im f i lm , w o m an noc h e ine P rodu k t i on a l s » rev o lu t i onä r« be t ra c h t e t , d i e do c h

k aum e ine andere W i r k ung e rg ib t , a l s bew eg l i c h gem ac h t e k l as s i s c he m a ie re ien .

d ies e r z us t and w i r k t ¡ edoc h unge lös t und rüc k s t änd ig e ine r z uk un f t gegenüber , d i e m i t l i c h t s c höp f ungen rec hne t ,

w e l c he d i rek t s c ha l t b a r in a l l en a r t en und in be l i e b ige r qua l i t ä t und qua n t i t ä t ohn e p igm en t au f l euc h t en : m it p ro -

i ek t o r i s c hen s p ie len f a rb ig f l u t enden l i c h t s , m i t f l üs s igem im m at e r i e l l em s c hw eben , m i t du rc hs i c h t i gen f eue rga rben .

u n d im f i lm : m i t w e c h s e l n d e n l i c h t i n te n s i t ä te n u n d l i c h t t e m p i , b e w e g u n g s v a r i a t i o n e n u n d V e r ä n d e r u n g e n d e s r a u m e s

durc h l i c h t , du rc h s c h i l l e rnde s c h i rm e ; e r l ös c hen und au f b l i t z en , he i l dunk e l , l i c h t f e rne und l i c h t nähe , u l t r av io l e t t e r

S t rah lung , m i t i n f ra ro t e r du rc h d r i n gun g des dunk e l s und i h re r d i r ek t e n , s i c h t ba ren Ü bers e t z ung , m i t an de r en ne uen

op t i s c hen e r l ebn i s s en , d i e s t ä rk s t e e rs c hü t t e rung v e rm i t t e l n .

e -

e -

t-

e -

1923—1926.

I . m o h o l v - n a g y :

f o t o g r a f i e , d i e o b j e k t i v e s e h f o r m u n s e r e r z e i t

fr—

ein neues ins t rument des sehens

w i r bes i t z en in de r f o t og ra f i e e in auß ero rden t l i c he s i ns t rum en t f ü r d i e da rs t e l l ung . s og a r w e i t m eh r : s i e i st heu t e

au f dem w e ge — im op t i s c he n — e t w as g runds ä t z l i c h neues in d ie w e i t z u s e t z en , i h re s pez i f i s c hen e lem en t e k önn en

aus i h ren Ve r f l ec h t ungen n i c h t nu r t heo re t i s c h , s ondern handgre i f l i c h he raus ge lös t w e rden .

fr—

d i e a b s o l u t e e i g e n a r t d e r f o t o g r a f i e

das f o t o g ra m m , d ie k am era los e l i c h t g es t a l t un g , is t de r e i gen t l i c he s c h lüs s e l z u r f o t og r a f i e . i n i h r v e rk ö rp e r t s i ch d ie

a b s o l u t e e i g e n a r t d e s f o t o g r a f i s c h e n V e r f a h r e n s , d i e u n s e r l a u b t , l i c h t v o r g ä n g e d u r c h e i n e l i c h t e m p f i n d l i c h e s c h i c h t

d i rek t , unab hä ng ig v on ¡ede r k am era , f es t z uha l t en , s i e g ib t uns d ie auss ieh t au f e i ne e ige nge s e t z l i c h e , b i s he r v o l l -

k om m en unbe k an n t e op t i s c he f o rm u ng . s ie i st d i e am m e is t en du rc h ge i s t i g t e w a f f e im k äm pf f ü r das neue s ehen .

w as i st op t i s c he qua l i t ä t ?

du rc h d ie en t w i c k lung de r s c hw arz -w e iß en f o t og ra f i e s i nd l i c h t und s c ha t t en e rs t r i c h t i g en t dec k t und übe r d ie t heo -

re t i s c hen e rk enn t n i s s e h inaus r i c h t i g ben u t z t w o rd en , (de r I m pres s ion i s m us i n de r m a ie re i w a r d ie pa ra l l e l e f a r b ig e

ak t i on daz u . )

d u r c h d i e e n t w i c k l u n g d e r h o c h w e r t i g e n k ü n s t l i c h e n , b e s o n d e r s e l e k t r i s c h e n l i c h t q u e l l e n , d u r c h i h r e r e g u l i e r b a r k e i t

120

*



e n t s t a n d e i n e g e s t e i g e r t e a n w e n d u n g v o n f l i e ß e n d e m l i c h t u n d r e i c h g e s t u f t e n s c h a t t e n u n d d a d u r c h e i n e f l ä c h e n -

v e r l e b e n d i g u n g , e i n e o p t i s c h e V e r f e i n e r u n g , d i e s e v i e l s t u f ig k e i t d e r w e r t e b e d e u t e t e i n g r u n d s ä t z l i c h e s m i t te l d e r

o p t i s c h e n g e s t a l t u n g s a r b e i t . a u c h d a n n , w e n n m a n ü b e r d i e s c h w a r z - w e i ß - g r a u w e r t e h i n a u s , i n f a r b i g e n w e r t e n

d e n k e n u n d a r b e i t e n l e r n t .

re ine f ä rbe neben re ine r f ä rbe , t on neben t on ges e t z t ru f t näm l i c h m e is t ens e inen dek o ra t i v en , ha r t en , p lak a t ha f t en

e i n d r u c k h e r v o r , d i e s e l b e n f ä r b e n i n V e r b i n d u n g m i t i h r e n z w i s c h e n t ö n e n d a g e g e n l o c k e r n d a s p l a k a t h a f t e g e f ü g e

u n d s c h a f f e n e i n e n v e r f e i n e r n d e n s ch m e l z f a r b i g e r W i r k u n g e n ; d u r c h d i e s c h w a r z - w e i ß - g r a u - w i e d e r g a b e a l l e r f a r -

b i g e n e r s c h e i n u n g e n h a t u n s d i e f o t o g r a f i e — i n d e r g r a u - w i e f a r b e n s k a l a z u g l e i c h — z u m e r k e n n e n f e i n s t e r

v a leu r -un t e rs c h ie de ge f üh r t , d i es Is t e i ne neue qu a l i t ä t des op t i s c he n aus d ru c k es über den

bisherigen

St and ard h inaus

d ies is t a l l e rd i ngs nu r e in punk t un t e r v i e len a nde ren , es i st de r p unk t , be i dem m an m e hr m i t dem inne ren v e r m ö gen

op t i s c hes z u e ra rbe i t en , m ehr m i t de r f unk t i on des aus d ruc k ha f t en , des k üns t l e r i s c hen , a l s m i t de r abb i l denden f unk -

t i o n d e r d a r s t e l l u n g r e c h n e n k a n n , v o r l ä u f i g w e n i g s t e n s .

d ie t ec hn i k s ub l im ie r t s i c h

b e i d e r d a r s t e l l u n g — d e r o b j e k t i v e n f i x l e r u n g e i n e s t a t b e s t a n d e s — f i n d e n w i r g e g e n ü b e r d e r b i s h e r i g e n o p t i -

s c h e n f o r m u n g e b e n s o g r u n d l e g e n d e v o r s t o ß e u n d W a n d l u n g e n , w i e b e i d e r d i r e k t e n l i c h t g e s t a l t u n g .

d i e e l n z e l h e i t e n d i e s e r e n t w i c k l u n g s i n d b e k a n n t : V o g e l p e r s p e k t i v e , Ü b e r s c h n e i d u n g , S p i e g e l u n g , d u r c h d r i n g u n g u s w .

ih re s y s t em at i s c he e ino rdnung e rg ib t abe r e ine neue P la t t f o rm de r op t i s c hen da rs t e l l ung , v on de r aus neue s c h r i t t e

e r m ö g l i c h t w e r d e n .

s o i s t es z . b . e i ne w es en t l i c he e rw e i t e rung de r op t i s c hen da rs t e l l ungs m ög l l c hk e i t en , i n e inem hunder t s t e l ode r t au -

s e n d s t e l d e r S ek u n d e a u c h i n d e n k o m p l i z i e r t e s t e n f ä l l e n p r ä z i s e f i x i e r u n g e n v o n g e g e n s t ä n d e n z u e r h a l te n , a b e r

d ies e t ec hn i s c he e rw e i t e rung z ieh t i h re k re i s e f as t z u e ine r f y s io log l s c hen t rans f o rm le rung uns e re r äugen , i ndem

uns d ie s c här f e des ob iek t i v s , s e ine l üc k en los e genau igk e i t i n de r bes c h re ibung e ines gegens t ändes z u e ine r beobac h-

t u n g s g a b e v e r h i l f t , z u e i n e m s e h e n e r z i e h t , d e s s e n S t a n d a r d h e u t e b i s z u d e n ü b e r d i m e n s i o n i e r e n d e n , ü b e r s c h n e l l e n

m o m e n t - u n d m i k r o b i l d e r n r e i c h t .

d ie m ehr le i s t ung

a l s o , d ie f o t og ra f i e s c henk t uns e in ges t e ige r t es bz w . e in m ehr -s ehen i n de r — (uns e ren äugen gegebenen ] — z e i t ,

i n dem — (uns e ren äu ge n gegeb ene n) — räum , es ge nüg t h ie r e ine s c h l i c h t e , t r oc k ene au f z äh lun g de r s pe z i f i s c hen ,

f o t og ra f i s c hen — n i c h t k üns t l e r i s c hen , s ondern re in t ec hn i s c hen — e lem en t e , und m an s pü r t d i e i n i hnen e inges c h los -

s ene k ra f t und ahn t , w oh in de r w eg f üh r t .

d i e ac h t a r t en des f o t og ra f i s c hen s ehens

1 . das abs t ra k t e s ehen du r c h d ie d i rek t e l i c h t ge s t a l t ung , das f o t og ram m , a l s d ie f e ins t e abs t u f un g de r l i c h t w e r t e

(he l l - dunk e l bz w . f ä rbe ) .

2 . d a s p r ä z i s e s e h e n d u r c h d i e n o r m a l e f l x i e r u n g e i n e s t a t b e s t a n d e s , d i e r e p o r t a g e .

3 . d a s r a s ch e s e h e n d u r c h d i e f i x i e r u n g v o n b e w e g u n g e n i n k ü rz e s t e r z e i t , m o m e n t a u f n a h m e ( z e i tl u p e ) .

4 . d a s l a n g s a m e s e h e n d u r c h d i e f i x i e r u n g v o n b e w e g u n g e n i n l ä n g e r e r Z e i t d a u e r , z . b . l i c h t s p u r e n v o r b e i f a h r e n d e r

w a ge n in de r nac h t (Z e i t ra f f e r ) .

5 . das ges t e ige r t e s ehen du rc h

a ) d i e m i k r o f o t o g r a f i e , u n d

b) d ie f i l t e r - f o t o g ra f i e , i ndem m a n d ie c hem is c hen e ige ns c h a f t en de r l i c h t e m p f ind l i c h en Sc h ic h t v a r i i e r t und s o

le i s t ungs s t e ige rung e rz ie l t , z . b . k l ä rung w e i t en t f e rn t e r , i n nebe l ode r duns t l i egender l ands c ha f t en b i s z um f o t o -

g r a f l e r e n in v ö l l i g e m d u n k e l ( i n f r a r o t - f o t o g r a f i e ) .

6 . d a s m e h r - s e h e n d u r c h d i e p a n o r a m a - k a m e r a u n d d i e r ö n t g e n - f o t o g r a f i e .

7 . d a s s i m u l t a n - s e h e n d u r c h d i e Ü b e r b l e n d u n g , h i e h e r g e h ö r t d a s z u k u n f t s v e r f a h r e n d e r » a u t o m a t i s c h e n « f o t o m o n t a g e .

8 . das ande rs -s ehe n , de r op t i s c h e w i t z , den m an au t o m at i s c h s c ha f f e n k a nn :

a ) b e i d e r a u f n ä h m e d u r c h d a s o b j e k t i v b z w . d u r c h p r i s m e n , S p i e g e l u n g e n , u n d

b ) n a c h d e r a u f n ä h m e d u r c h m e c h a n i s c h e u n d c h e m i s c h e z e r r u n g e n d e r l i c h t e m p f i n d l i c h e n f o t o s c h l c h t .

w a s n ü t z t u n s d i e s e a u f z ä h l u n g ?

w as l eh r t s i e?

d a ß i n d e r f o t o g r a f i s c h e n m a t e r i e n o c h a u ß e r o r d e n t l i c h e m ö g l i c h k e i t e n v e r b o r g e n s i n d , d a e i n e a u s f ü h r l i c h e a n a l y s e

jedes punk t es h ie r e ine g roß e anz ah l v on w er t v o l l en h inw e is en h ins i c h t l i c h i h re r Ve rw endung , e ins t e l l ung us w . e rg ib t ,

uns e re U n t e rs uc hungen e rs t rec k e n s i c h ab er nac h e ine r an de ren r i c h t un g . w i r w o l l en w is s en : w a s s ind ex t ra k t und

s i n n d e r f o t o g r a f i e ?

das neue s ehen

a l l e d e u t u n g e n d e r f o t o g r a f i e s i n d b i s h e r v o n d e m ä s t h e t i s c h - f l l o s o f l s c h e n u m k r e i s d e r m a i e r e i b e e i n f l u ß t w o r d e n ,

d a s w a r l a n g e z e i t h i n d u r c h a u c h f ü r d i e f o t o g r a f i s c h e p r a x i s m a ß g e b e n d , d i e f o t o g r a f i e a r b e i t e t e

bis jetzt

in z iem -



l i eh s t a r re r an lehnung an d ie t r ad i t i one l l en m a le r i s c hen aus d ruc k s f o rm en und m ac h t e , w ie s i e , a l l e S t a t i onen de r

k uns t is m en du rc h , n i c h t im m er z u i h rem v o r t e i l , denn m an k ann n i c h t gu t au f d i e dau e r gän z l i c h neu a r t i ge e r f i n dun gen

in d ie ge i s t es k ons t ruk t i on und p rax i s v e rgan gen er Pe r i o den h ine in z w ä nge n , ges c h ieh t d ies , s o w i r d i ede p ro duk -

t i v e be t ä t i g ung gehe m m t , d i es z e ig t e s ic h auc h deu t l i c h be i de r f o t og ra f i e , s ie b rac h t e nu r au f den ge b ie t e n

f ruc h t ba res he rv o r , w o s ie ohne k üns t l e r i s c he am b i t i onen — au f e i ne r ob jek t i v en g rund lage i h re r m ög l i c hk e i t en —

z . b . i n de r w i s s ens c ha f t l i c hen f o t o g r a f i e a rb e i t e t e , nu r do r t w a r si e de r W egbere i t e r e i ne r neuen , e i gen en en t w i c k lun g .

es k ann i n d ies em Z us am m enhan g n i c h t k l a r gen ug aus g es p ro c hen w erd en , daß es uns v ö l l i g g l e i c hg ü l t i g i s t, ob d ie

f o t o g ra f i e »k uns t« p ro duz ie r t ode r n i c h t , i h re e igen ges e t z l i c hk e i t a l l e i n — und n i c h t d i e m e inung v on k uns t h i s t o -

r i k e rn — w i rd den m aß s t ab de r z uk ün f t i gen w er t ung l i e f e rn .

es i st s c hon une rhö r t v i e l , daß d ie »m ec han i s c he« , im k üns t l e r i sc hen , f o rm end en s inn s o ge r i n gge s c hä t z t e f o t o g ra f i e

i n e ine r k aum hunder t j äh r i gen en t w i c k lung d ie m ac h t e robe r t ha t und e ine ob jek t i v e s eh f o rm de r z e i t gew orden i s t .

f r ühe r p r äg t e de r m a ie r d i e s eh - f o rm e ine r z e i t , m an s o l l s i ch nu r an d ie a r t e r i nne rn , w ie w i r e i ns t l ands c h a f t en

be t rac h t e t haben und w ie w i r s ie heu t e e rk enne n , m an denk e nu r an d ie übe rs c ha r f en , m it po re n bes ä t en und v on

runz e ln du rc hz ogenen po r t rä t s uns e re r f o t og ra f i e r t en Z e i t genos s en , - ode r an d ie l u f t au f nahm e e ines f ah renden

s c h i f f es m i t dem in l i c h t e r s t a r r t en w e l l enb i l d des m eeres , - ode r an d ie Ve rg röß erungen e ines gew ebes , an d ie z i s e -

l i e r t en f e i nhe i t en e ines gem e inen ho l z s c he i t s , an a l l e g roß ar t i gen s t ruk t u r - , t ex t u r - und f ak t u rde t a i l s be l i e b ige r

g e g e n s t ä n d e .

das neue raum er lebn i s

auc h s ind w i r du rc h d ie f o t og ra f i e (und i n noc h ges t e ige r t em m aß e du rc h den f i lm ) e ines neuen raum er lebn i s s es

t e i l ha f t i g gew o rde n , w i r ge lan g t en m i t i h re r h i l f e — han d in han d m it den bem ühu nge n des neuen a rc h i t ek t e n —

z u e inem aus bau und z u e ine r s ub l im ie rung uns e re r raum k u l t u r . e r st j e t z t s i nd w i r be f äh ig t , unse re um geb ung und

uns e r l eben — auc h v on d ies en Voraus s e t z ungen he r — neu z u s ehen .

d e r h ö h e p u n k t

abe r a l l d i es s i nd e inz e l z üge , e i nz e l l e i s t u ngen — n i c h t ga nz unähn l i c h de r m a ie re i , i n de r f o t og ra f i e j edo c h m üs s en

w i r n i c h t »das b i l d« , n i c h t das he rk öm m l i c h äs t he t i s c he , s ondern das eigene inštrument f ü r p ä d a g o g i s c h e u n d f ü r

aus d ruc k s z w ec k e s uc hen .

d ie s e r i e ( f o t og ra f i e a l s b i l d f o lge des s e lben t em as )

es g ib t k e ine übe r ras c he nder e , doc h i n i h re r na t ü r l i c hk e i t und o rgan i s c hen b in du ng e in f a c he re f o rm a ls d ie f o t og ra -

f ische ser ie , darin kulminiert die fotografie s c h lec h t h in ; d i e s e r i e is t k e in »b i l d« m ehr , an s ie k önnen k e ine b i l d -

äs t he t i s c hen m aß s t äbe ange leg t w e rden , das e inz e lb i l d a l s s o l c hes v e r l i e r t i n i h r s e in e igen leben , w i rd m on t age t e i l ,

S t ü t zung e ines ganz e n , das d ie s ac he s e lbs t i st . i n d i es em Z us am m en hang i h re r e i nz e lnen t e i l e k a nn d ie s e r i e au f

e in bes t im m t es z i e l ge r i c h t e t d i e s t ä rk s t e w a f f e , abe r auc h d ie z a r t es t e d i c h t ung s e in .

i h re w i r k l i c he bedeu t ung w i rd i n e ine r v i e l s pä t e ren , w en ige r unk la ren z e i t , a l s es d ie uns e re i s t , e r s c h los s en w erden ,

d ie Vo rb ed in gun g a l l e rd ings i s t, da ß d ie k enn t n i s de r f o t og ra f i e ebe ns o w ic h t i g i s t, w ie d ie k enn t n i s de r s c h r i f t , s o

daß i n de r z uk un f t n i c h t nu r de r s c h r i f t- , s ond ern auc h de r f o t o unk und ige a l s an a l f a be t ge l t en w i r d .

1932.


p r o b l e m e d e s n e u e n f i l m s

die Si tuat ion

n i c h t s o s eh r i n de r p rax i s a l s v i e lm ehr i n de r t heo r i e d rang i n den l e t z t en ¡ah ren d ie i dee de r »W erk ge rec h t i gk e i t «

a l l es s c ha f f ens du rc h .

auc h im f i lm bem üh t m an s i c h s e it e i nem jah rz ehn t um »w e rk ge re c h t i gk e i t « . doc h is t das f i lm s c ha f f en n oc h h eu t e

v on de r v o rs t e l l ungs w e l t des he rk öm m l i c hen t a f e lb i l des abhäng ig , und m an m erk t i n de r W i r k l i c hk e i t w en ig dav on ,

daß das f i lm i s c he m a t e r i a l

licht

und n i c h t f a rbs t o f f i s t und daß de r f i lm z u e ine r bew eg l i c hen räum l i c hen P ro jek t i on

d rängen m üß t e , ans t a t t , w ie das heu t e ges c h ieh t , au f e i ne f l äc he i n bew egung ges e t z t e »S t ehb i l de r« z u p ro j i z i e ren ,

abe r auc h d ie ak us t i s c he k om b ina t i on , de r t on f i lm , hä l t s i c h an s e in z w angs läu f i g gew äh l t es Vo rb i l d : das t hea t e r .

d i e bem ühung um e ine e igene W i rk s am k e i t i s t v o r l äu f i g s e lbs t i n de r t heo r i e k aum z u f i nden .



d ie Veran t w or t ung f ü r e in r i c h t i ges a rbe i t s p rog ram m i s t um s o g röß er , j e e indeu t i ge r d ie t ec hn i s c hen Vor r i c h t ungen

des f i lm s und de r anderen a r t en de r m i t t e i l ung und des aus d ruc k s ( rad io , f e rns ehen , f e rn f i lm en , f e rnp ro iek t i on us w . )

s i c h e n t w i c k e l n w e r d e n .

d i e P r o b l e m s t e l l u n g e n — d a h e r a u c h d i e l ö s u n g e n — b e w e g e n s ic h i m a l l g e m e i n e n a u f e i n g e f a h r e n e n i d e e n b a h n e n .

f ü r d ie t ec hn i k e r i s t d i e heu t i ge f i lm i s c he f o rm d ie k onv en t i on , d . h . d i e au f nähm e ( f i x i e rung) v on ob iek t - und t on -

r e a l i t ä t u n d i h re z w e i d i m e n s i o n a l e p r o i e k t i o n .

v o n v e r ä n d e r t e n V o r a u s s e t z u n g e n h e r w ü r d e n s ie v i e l l e i c h t z u g a n z a n d e r e n e r g e b n is s e n k o m m e n , i h r e a r b e i t w ü r d e

s o f o r t i n e i n e a n d e r e r i c h t u n g g e l e n k t w e r d e n , d u r c h e i n n eu g e st e l lt e s a r b e i t s p r o g r a m m w ü r d e n a u c h si e z u f ö r -

d e r e r n e i n e r n e u e n , b i s h e r u n b e k a n n t e n g e s t a l t u n g s f o r m , e i n e r v ö l l i g n e u e n a u s d r u c k s m ö g l i c h k e i t w e r d e n * .

d i e P r o b l e m s t e l l u n g

u m i n d i e e i g e n a r t d e r g a n z e n m a t e r i e e i n z u d r i n g e n , w i r d m a n a m b e s t e n d i e w i c h t i g s t e n t e c h n i s c h e n k o m p o n e n t e n

des f i lms :

das op t i s c he (das s ehbare )

das k ine t i s c he (das bew eg l i c he ) und

das ak us t i s c he (das hö rba re )

e inz e ln un t e rs uc hen , d ie U n t e rs uc hung des ps y c h o log i s c he n (ps y c h o f y s i s c hen) — w ie es z . b . i n s u r rea l i s t i s c hen

f i lm en au f t r i t t — w i rd h ie r nu r ges t re i f t .

d a s o p t i s c h e : b i l d g e s t a l t u n g o d e r » l i c h t g e s t a l t u n g « ?

es i s t w oh l m ög l i c h , daß d ie m a ie re i s i c h a l s aus s c h l i eß l i c h m anue l l e (handw erk l i c he ) ges t a l t ung noc h j ah rz ehn t e lang

ha l t en w i rd , e ine rs e i t s a l s pädagog is c hes m i t t e l , andere rs e i t s a l s Vo rbe re i t ung f ü r e ine neue k u l t u r de r f ä rben- bz w .

l i c h t ges t a l t ung . abe r es be da r f nu r de r r i c h t i gen f rages t e l l ung — und i n k ons e auen z da nn des neuen op t i s c he n

O r g a n i s a t o r s — , u m d i e s e s v o r b e r e i t u n g s s t a d i u m a b z u k ü r z e n .

S y m p t o m e e i n e r b e g i n n e n d e n a b n a h m e d e s tr a d i t i o n e l l e n b i l d e r m a l e n s — w o r u n t e r i c h j e tz t ni c h t a l l e i n d i e a u g e n -

b l i c k l i c he f u rc h t ba re w i r t s c ha f t l i c he no t l age de r m a ie r v e rs t ehe —, z e igen s i c h s c hon an ge i s t es ges c h i c h t l i c h en t -

s c he iden den s t e l l en , s o i n de r en t w ic k lu ng des s up re m at i s t en m a lew i t s c h , s e in l e t z t es b i l d : das w e iß e qua dr a t a u f

d e r q u a d r a t i s c h e n w e i ß e n l e i n w a n d i s t e i n d e u t l ic h e s s y m b o l d e s p r o j e k t io n s s c h i r m e s f ü r l i c h t b il d - u n d f i l m v o r f ü h r u n g ,

S y m b o l f ü r d i e Ü b e r f ü h r u n g d e r p i g m e n t m a l e r e i i n e i n e l ic h t g e s t a l t u n g : a u f die weiße fläche kann licht unmittelbar, auch

in bewegung projiziert werden.

m alew i t s c hs a rbe i t is t e i n bem e rk ens w er t es b e i s p ie l de r neuen ge i s t i ge n e ins t e l l ung . m an k önn t e s agen , es i st e i n

in t u i t i v e r s i eg über d ie m iß v e rs t ändn i s s e des heu t i gen f i lm s , de r rec h t und s c h lec h t d ie h in t e r uns l i egende Per iode

d e s t a f e l b i l d e s n a c h a h m t : i n b i l d a u s s c h n i t t , i n d e r o f t m a n g e l n d e n b e w e g l i c h k e i t u n d i n d e r m a l e r i s c h e n m o n t a g e .

das s up rem at i s c he b i l d f üh r t das handw erk l i c h gem a l t e Vorb i l d z u ende und s c ha f f t t abu la ras a : s e lbs t d ie m a ie re i

m u ß n e u e w e g e g e h e n , w i e k ö n n t e n u n d e r f i l m d a s a l t e t a f e l b i l d z u m V o r b i l d n e h m e n ? man muß von vorne an-

fangen,

v om neuen m i t t e l , n i c h t v on de r Ü ber t ra gun g e ines f rühe r gem a l t en m a le r i s c hen W erkes he r . da rum i st de r

s ieg de r s ogenann t en abs t rak t en r i c h t ungen i n de r m a ie re i g l e i c hz e i t i g de r s i eg e ine r k om m enden l i c h t k u l t u r , d i e n i c h t

nu r übe r das t a f e lb i l dha f t e h inaus w ac hs en m uß , s ondern auc h noc h über d ie e rk enn t n i s s e und v o rs t oß e i n de r m a ie re i ,

d i e a l s s um m ie rung h in t e r dem b i l de v on m a lew i t s c h s t ehen .

da ra us a l l e i n e rg eb en s i c h a l l e r d ing s noc h n i ch t a l l e g ru nds ä t z e e ine r op t i s c he n ges t a l t ung . d i rek t e l i c h t ges t a l t u ng ,

k ine t i s c he , re f l ek t o r i s c h e l i c h t s p ie le v e r l an ge n e ine s y s t em at i s c he U n t e rs uc hung , m q le re i , f i lm und f o t o s i nd i nne rh a lb

d i e s e r n u r t e i l p r o b l e m e .

das l i c h t a t e l i e r de r Z uk un f t

z u d e n W e g b e r e i t e r n e i n e r n e u e n l i c h t k u l t u r , d i e m i t b e r e c h e n b a r e n u n d r e g u l i e r b a r e n l i c h t q u e l l e n a r b e i t e t , g e h ö r e n

v o r a l l e m : h o c h w e r t i g e k ü n s t l i c h e l i c h t q u e l l e n , r e f l e k t o r e n , P r o j e k t o r e n , f y s i k a l i s c h e g e r ä t e , P o l a r i s a t i o n u n d i n t e r -

f e renz des l i c h t s , neue au f nahm eop t i k und v o r a l l em e ine ges t e ige r t e Sens ib i l i s i e rung de r l i c h t em pf ind l i c hen Sc h i c h t

(dabe i d ie l ös ung de r p las t i s c hen und f a rb f i lm f rage ) * * .

the rem in , de r w is s ens c ha f t l i c h v e rd iens tv o l le e r f i n de r de r ä the rw o l lenm us ik , i s t z . b . das bes te be is p ie l fü r e ine fa l s c he P ro b lem s te l lung ,

e r g in g von de r a l ten ins t rumen ta imus ik aus . e r v e rs uc h te m i t dem neuen ö the rwe i le n ins t ru men t a i te k onv en t ion e l le mus ik nac hz uahmen .

wenn i rgen dwo , dann is t me ines e rac h tens d ie e r r i c h tung e ine r s o lc hen v o r l äu f igen , v on p rak t i s c hen b indun gen z unäc hs t unab hän g ige n

i i c h tv e rs uc hs s te l l e am ehes ten in ruß la nd mög l i c h , wenn auc h e in g ro ße r te i l uns e re r ma lak ad em ien m i t gu tem gew is s en s c hon heu te in

> l i c h tak ade mienc um gew and e l t we rden k önn te , doc h ha t ruß lan d in d ies em auge nb i i c k meh r c hanc en . e rs tens : we i l d ie f i lm a rb e i t in a l l e n

ande rn lände rn nu r a l s ges c hä f t be t r i eben w i r d , f i lm is c he und op t i s c he ges ta l tung üb e rhau p t , w ie w i r s ie denk en — w i r d a l l e in in ruß la nd

a ls k u l tu rgu t , a ls ge is t ige Sc höp fung und n ic h t a l s hande ls ob jek t anges ehen , z we i t ens : we i l n i rgends d ie mög l i c h k e i t e ine r rad i k a le n , rev o -

lu t ionä ren Ums te l lung auc h in bez ug au f künstlerische au fg abe n meh r v o rh ande n i st a l s in ruß land . fü r ruß land i s t de r a l te beg r i f f » k üns t le r«

am deu t l i c hs ten gebo rs ten — an s te l l e de r a l ten handwerk s men ta l i tä t bau t s i c h do r t l angs am e ine neue , ge is t ig -o rgan is a to r i s c he au f . d ie

e r f i ndung s p ie l t s i c h do r t n i c h t i nne rha lb de r manue l len tä t ig k e i t a l l e in ab ; s ta t t i n de ta i l s (ö r t l i c hen b indungen l v e rs uc h t man je tz t do r t

i n s y n thes en (z us am menhängen ) z u denk en .

*



i n unserer heut igen po l i t i s ch und w i r t schaf t l i ch zer rü t t e ten ze i t muß der f i lm ische t a t sachenber i ch t , d ie repor t age, a l s

e r z i e h u n g s - u n d p r o p a g a n d a m i t t e l i n d e n V o r d e r g r u n d g e r ü c k t w e r d e n , t r o t z d e m is t f e s t zu s t e l le n , d a ß d e r f i lm —

w i e a l l e a n d e r e n a u s d r u c k s f o r m e n a u c h — m i t s e i n e n m i t t e i n : l i c h t , b e w e g u n g , p s y c h o l o g i s c h e m o n t a g e e i n e v o m

s o z i a l e n u n a b h ä n g i g e , i m b i o l o g i s c h e n w u r z e l n d e pannung auszu lösen ver ma g (z . b . abs t ra k te r f i lm) , aus d iesem

grü nd e w i rd d ie zukunf t des f i lms in n i ch t ger inge m m aße auch m i t dem a te l i e rbe t r i eb v erb und en se in , w o d ie Wi r -

k u n g e n d i e s e r a r t b e w u ß t e r u n d b e h e r r s ch t e r e r z e u g t w e r d e n k ö n n e n , n a t ü r l i c h w e r d e n a u c h d i e s e f i lm i s c h e n f o r m e n

b e s t im m t e b e z i e h u n g e n z u i h r e r z e it h a b e n , m ö g l i c h e r w e i s e s i n d s ie s o g a r t ie f e r , d u r c h d r i n g e n d e r a l s d i e d u r c h

ä u ß e r e a k t u a l i t ä t sichtlich ze i t bed ing ten , da s ie me is t i n dem Unterbewußtse in wurze ln , und so e inen t e i l der un-

b e w u ß t e n e r z i e h u n g s w e g e d a r s t e l l e n , d i e n o t w e n d i g s i n d , u m d i e g e e i g n e t e b e w u ß t s e i n s f o r m d e r z u k ü n f t i g e n g e s e l l -

s c h a f t v o r z u b e r e i t e n .

se lbs t vers tänd l i ch w i rd das l i ch ta te l i e r der zukunf t n i ch t au f d ie nachahmung, d ie im i t a t i on , e inges te l l t se in w ie heute ,

w o der höchs te ehrg e iz i s t, aus ho lz bäu me, aus iup i t e r l i ch t sonne zu zau be rn , im a te l i e r der zukun f t w i r d m an

g r u n d l e g e n d v o n d e r e i g e n a r t d e r e l e m e n t e , d e s v o r h a n d e n e n m a t e r i a l s a u s g e h e n .

auch d ie ro l l e des f i lmarch i t ek ten w i r d si ch von d ieser basis her verä nde rn , e r w i rd d ie f i lmar ch i t ek tu r nebe n dem

akus t i schen g le i chze i t i g a l s l i ch t - und schat t enerzeugendes requ is i t ( s t abkons t ruk t ion , ske le t t ) und a l s l i ch t sch luckenden

b z w . l i c h t r e fl e k t i e r e n d e n fl ä c h e n k o m p l e x v e r w e n d e n , ( w ä n d e fü r o r g a n i s i e r t e l i c h tv e r t e i lu n g . )

der sch lüsse l zur l i ch tges ta l t ung im f i lm i st das » fo togra mm «, d ie kame ra lose f o tog ra f ie . se ine zah l r e i ch en ab s tu-

f u n g e n i n s c h w a r z - w e i ß u n d fl i e ß e n d e n g r a u w e r t e n ( s p ä t e r s i ch e r a u c h in fa r b i g e n w e r t e n ) s i n d v o n g r u n d s ä t z l i c h e r

b e d e u t u n g . a u c h d i e b e w u ß t e u n d b e r e c h n e t e ü b e r e i n a n d e r k o p i e r u n g v e r s c h i e d e n e r f il m s t r e i fe n g e h ö r t in d i e se s

kap i t e l .

e rs t i n e inem n ich t im i t a t i ven a te l i e r kann man dan n l i ch t f o rm en scha f f en , dere n S pannun gen uns b i sher unbe kan nt

gew esen s ind , der f i lm i st abe r n ich t a l l e in e in p ro b le m der l i ch tges ta l t un g, sondern eben so der bewe gun gs - u nd

tong es ta l t un g. und auch m it d ieser e rw e i t e run g is t d ie P rob le mat i k des f i lms n i ch t e rsch öpf t , es ge hö ren da zu

e ine re ihe von e lementen , d ie zum te i l von der f o t ogra f ie her rühren , zum te i l auch von se iner neuar t i gen umfas -

s e n d e n p ä d a g o g i s c h e n a u f g a b e , z . b . f ü r e i n e n e u e b e w u ß t s e i n s f o r m d e r v e r ä n d e r t e n r a u m z e i t k o n z e p t i o n .

I i

e - r

t -

< 8 - k

e -

e -

e -

e -

b e w e g u n g s g e s t a l t u n g

f ü r d i e V e r w e n d u n g u n d b e h e r r s c h u n g d e r b e w e g u n g i m f i lm f e h lt n o c h ¡e d e t r a d i t i o n . a u c h d i e p r a x i s d e r g e g e n -

wa r t is t noch sehr kurz , s ie i st ge zwu ng en, s i ch aus dem un ar t i ku l i e r t en be s tan d heraus zu en tw icke ln , das i st d ie

erk lä rung da für , daß der f i lm a l s bewegungskunst noch au f e iner verh ä l t n i s mä ß ig p r im i t i ve n s tu fe s t eh t ,

u n s e re ä u g e n s i n d i n d e r e r f a h r u n g v e r s c h i e d e n e r g l e i c h z e i t i g e r b e w e g u n g s f a s e n o d e r b e w e g u n g s a b l ä u f e n o c h

ungeübt ; i n den meis ten f ä l l en würde man d ie v ie l f as igke i t e ines noch so beher rsch ten bewegungssp ie l s heute noch

n ich t a l s O rgan ismus , sondern a l s chaos empf inden.

dar um we rde n d ie vors toße in d ieser r i ch tung zu nächs t •— ung eac hte t i h res äs the t ischen we r tes — in e rs te r l i n ie

v o n t e c h n i s c h e r b z w . p ä d a g o g i s c h e r b e d e u t u n g s e i n .

d ie russ ische montag e is t b i sher der e inz ige re a le •— we nn auc h in man chem an fec h tb are — vors toß au f d ies em

g e b i e t , e r r i c h t u n g u n d e r l e b n i s d e s s i m u l t a n k i n o s — d i e g l e i c h z e i t i g e p r o i e k t i o n v e r s c h i e d e n e r a u f e i n a n d e r a b g e -

s t immter f i lme — b l ieben b i sher f rommer wünsch* .

zum ton f i lm

der t on f i lm i s t e ine der g röß ten er f i ndungen, d ie n i ch t nur das ges ich t s - und gehör fe ld , sondern auch das

gew issen der menschhe i t über das heute vors te l l ba re h inaus erwe i t e rn w i r d , abe r der t on f i lm ha t n ich t s m i t der

rep rod uk t io n von t on- und gesp räch s fo lg en im s inne des t hea ters zu t un . der rech te t on f i lm kann n i ch t a l l e in d ara u f

ger i ch te t se in , akus t i sche ersche inung en der auß enw ei t dokum enta r i sch e in zu fa ng en und zu sp ieg e ln , t u t e r es ,

muß es in e iner dem s tummen f i lm ana logen ges ta l t ungsabs ich t a l s tonmontage gesch ehen , das i st e in t e i l vom

aufgabenk re is des t on f i lms .

d o c h b r i n g t d e r h ö r b a r e t e i l d e s t o n f i l m s ka u m e i n e b e r e i c h e r u n g g e g e n ü b e r d e m s t u m m e n f il m , w e n n m a n d a r u n t e r

e i n e t o n u n t e r m a l u n g , t o n i l l u s t r a t io n d e r o p t i s c h g e l ö s t e n m o n t a g e t e i l e v e r s t e h e n w ü r d e , d a s m i t e i n e m m i t t e l —

dem opt i schen — schon er re i ch te w i rd durch d ie e inscha l t ung e ines para l l e len akus t i schen V organgs nur geschwächt ,

e i n e q u a l i t a t i v e S t e i g e r u n g , e i n e n e u e d u r c h d r i n g e n d e a u s d r u c k s f o r m w i r d e r s t e n t s t e h e n , w e n n b e i d e k o m p o n e n t e n

i n i h r e r v o l l e n e n t f a l t u n g w e c h s e l w i r k e n d e i n g e s e t z t w e r d e n , h i e r b e g i n n t d i e w i r k l i c h e Ö k o n o m i e s e l b st d e s r e p o r -

t a g e t o n f i l m s .

e >

e - k ^

e —

m o n t a g e a l l e i n e r g i b t n o c h k e i n e a u s r e i c h e n d e m ö g l i c h k e i t z u r b e w e g u n g s g e s t a l t u n g . d e r s i n n f ü r b e w e g u n g s l ö s u n g e n i s t v o r l ä u f i g

s e l b s t i n d e n r u s s e n f i l m e n m e h r im p r e s s i o n i s t i s c h a l s k o n s t r u k t i v , d i e r u s s is c h e m o n t a g e r ö s t e t d e n f i l m b e s o n d e r s m i t a s s o z i a t i v e n i m p r e s -

s i o n e n a u s ; ( w e n n s i e m e i s t a u c h v o r b e r e c h n e t u n d n i c h t z u f a l l s e r g e b n i s s o w a r e n l . d u r c h r a s c h e W e c h s el u . a . a u c h v o n r ä u m l i c h u n d

z e i t l i c h v e r s c h i e d e n g e l e g e n e n a u f n a h m e n s c h u f s i e d i e b e n ö t i g t e b i n d u n g f ü r e i n e t e i l s i t u a t i o n .

e i n e k o n s t r u k t i v e m o n t a g e w i r d i n d e r z u k u n f t m e h r a u f d i e g e s a m t f a s s u n g d e s f i l m e s a c h t e n , m e h r a u f d i e k o n t i n u i t ä t d e r f i l m i s c h e n k o m -

p o s i t i o n — i n l i c h t , r ä u m , b e w e g u n g , t o n — a l s a u f d i e r e i h u n g d e r o f t o p t i s c h v e r b l ü f f e n d e n m o n t a g e i m p r e s s i o n e n .

e i s e n s t e i n l i g e n e r a l l i n i e « , w e r t o v ( » d e r m a n n m i t d e r k a m e r a « u n d t u r i n ( » t u r k s ib « m a c h t e n i n d i e s e r r i c h t u n g sc h o n p o s i t i v e v o r s t o ß e .

e -

e -

f-



d a s a u g e n b l i c k l i c h e p r o b l e m d e s t o n f i l m s

u n s e r a k u s t i s c h e s f a s s u n g s v e r m ö g e n m u ß e r s t g e w a l t i g g e l o c k e r t u n d e r w e i t e r t w e r d e n , b e v o r w i r v o m t o n f i l m w i r k -

l i c h e l e i s t u n g e n e r w a r t e n d ü r f e n .

d i e » m u s i k e r « s i n d b i s h e u t e n o c h n i c h t e i n m a l z u r p r o d u k t i v m a c h u n g d e r g r a m m o f o n p l a t t e , g e s c h w e i g e d e n n d e s

r a d i o s u n d d e r ä t h e r i n s t r u m e n t e g e l a n g t , s ie m ü s se n a u f d i e s e n g e b i e t e n a u ß e r o r d e n t l i c h v i e l u m d e n k e n ,

d e r t o n t e i l d e s f i l m s m ü ß t e ü b e r d a s d o k u m e n t a r i s c h e h i n a u s u n s e r e o h r e n u m b i s h e r u n g e k a n n t e h ö r w i r k s a m k e i t e n

bere i c he rn , das g le i c he i s t im ak us t i s c hen , w a s w i r v om s t um m en f i lm i n bez ug au f das z u s ehen de e rw a r t e t und

t e i l w e i s e b e k o m m e n h a b e n .

ü b e r d i e r e p r o d u k t i o n s w ü n s c h e e i n e s d u r c h d a s m a t e r i a l z u n ä c h s t v e r b l ü f f t e n P u b l i k u m s h i n a u s m u ß d e r t o n f i l m z u

e i n e r o p t o f o n e t i s c h e n s y n t h e se g e f ü h r t w e r d e n , w e n n d e r t o n f i l m d e n w e g z u e i n e r s o l c h e n s y n t he s e e i n s c h l ä g t ,

s o b e d e u t e t d a s l e t z t e n e n d e s :

abstrakten tonfilm.

v o n d a a u s k ö n n e n a l l e a r t e n v o n f i l m e n b e f r u c h t e t w e r d e n ,

a u ß e r d e r k a t e g o r i e » d o k u m e n t a r i s c h e r t o n f i l m « u n d d e r e x t r e m e n k a t e g o r i e » a b s t r a k t e r t o n f i l m « w e r d e n h i e r o r g a -

n i s c h d ie »m on t age - t on f i lm e « en t s t ehen , n i c h t nu r m o n t a ge de r op t i s c hen und ak us t i s c hen t e i l e i n s i c h , s ond ern de r

b e i d e n i n e i n a n d e r .

d e r t ö n e n d e f i l m s o l l t e d a r u m v o r l ä u f i g e i n e p e r i o d e d e r

nu r

t o n l i c h e n e x p e r i m e n t e a b s o l v i e r e n , d a s h e i ß t : e r st i so -

l i e r u n g v o m o p t i s c h e n ; p r a k t i s c h : d e n t o n t e i l d e s l i c h t - t o n - f i l m b a n d e s t r e n n e n u n d e i n z e l s t ü c k e d a r a u s v e r s u c h s w e i s e

m i t e i n a n d e r k o m b i n i e r e n , (e s i st k l a r , d a ß h i e r m u s i k a l is c h e h e r k ö m m l i c h k e i t e n g e n a u s o w e n i g p l a t z h a b e n d ü r f e n ,

w i e d i e p o p u l ä r e g e n r e m a l e r e i m i t d e r o p t i s c h e n s e it e d e s f i lm s e t w a s z u t u n h a b e n k a n n .) e i n e n ä c h s te e t a p p e , d i e

a b e r m i t d e r e r s t e n p a r a l l e l v e r l a u f e n k ö n n t e , m ü ß t e f o l g e n d e r i c h t l i n i e n b e r ü c k s i c h t i g e n :

1 . V e r w e r t u n g v o n

realen

a k u s t is c h e n f ä n o m e n e n , w i e si e u n s i m n a t u r g e r ä u s c h , i m m e n s c h l ic h e n o r g a n o d e r i m

ins t rum en t z u r Ve r f ügung s t ehen .

2 . V e r w e n d u n g v o n o p t i s c h n o t i e r b a r e n , a b e r v o n d e r r e a l e n e x i s t e n z unabhängigen k l a n g g e b i l d e n , d i e a u f d e m t o n -

f i l m s t r e i fe n n a c h e i n e m v o r g e f a ß t e n p l a n g e z e i c h n e t u n d n a c h h e r in r e a l e t ö n e u m g e s e t z t w e r d e n k ö n n e n , ( b e i m

t r i - e rgo n-s y s t e m z . b . du rc h he l l - dunk le s tre i f en , de r en abc v o rhe r e r l e rn t s e in m uß . da abe r a l les au f dem t on f i lm -

b a n d g e z e i c h n e t e d u r c h d i e W i e d e r g a b e a p p a r a t u r i n t o n o d e r g e r ä u s c h u m g e s e t z t w i r d , e r g a b e n a u c h m e i n e e x p e r i -

m e n t e m i t g e z e i c h n e t e n p r o f i l e n , b u c h s t a b e n f o l g e n , f i n g e r a b d r ü c k e n , g e o m e t r i s c h e n z e i c h e n a u f d e n t o n f i l m s t r e i f e n

ü b e r r a s c h e n d e t o n e r g e b n i s s e . ) d a z u k o m m t

3 . d ie m is c hung de r be iden .

ZU 1:

a ) de r s p rec hende f i lm b rauc h t n i c h t unbed ing t e in k on t i nu ie r l i c hes ak us t i s c hes ges c hehn is z u en t ha l t en .

d a s a k u s t i s c h e k a n n d o p p e l t i n t e n s i v w i r k e n , w e n n e s i n k ü r z e r e n o d e r l ä n g e r e n Z e i t r ä u m e n v e r t e i l t , u n e r w a r t e t

au f t r i t t .

b ) w ie de r op t i s c he f i lm d ie m ög l i c hk e i t en bes i t z t , e i n ob jek t v e rs c h ieden , v on oben und v on un t en , v on de r s e i t e und

v o n v o r n , f r o n t a l u n d i n V e r k ü r z u n g z u f i x i e r e n , m u ß e t w a s ä h n l i c h e s m i t d e m t o .n e r f o l g e n k ö n n e n , d e n v e r s c h ie -

d e n e n b l i c k r i c h t u n g e n m ü s se n a l s o v e r s c h i e d e n e h ö r r i c h t u n g e n e n t s p r e c h e n , ( h a u p t s ä c h l i c h w i r d m a n h i e r a n d i e

a b g e s t u f t e k o m b i n a t i o n v o n m u s ik , s p r ä c h e u n d g e r ä u s c h d e n k e n . ) d a z u k o m m e n d i e a k u s t is c h e n g r o ß a u f n a h m e n ,

z e i t l u p e ( d e h n u n g ) , Z e i t r a f f e r ( z u s a m m e n z i e h u n g ) , z e r r u n g , Ü b e r b l e n d u n g , ü b e r h a u p t d i e m i t t e l e i n e r » t o n m o n t a g e « :

de r op t i s c hen s im u l t an i t ä t m uß e ine ak us t i s c he en t s p rec hen ; das he iß t : m an m uß den m u t haben , m i t un t e r den ak u -

s t i s c hen , s ogar

sinnerfüllten

f l u ß d e s s p r e c h e n s m i t a n d e r e n k l a n g g e b i l d e n z u v e r m i s c h e n o d e r ih n p l ö t z l i c h z u

u n t e r b r e c h e n u n d e i n e a n d e r e a k u s t i s c h e d i m e n s l o n e i n z u s c h i e b e n , z e r r e n , d e h n e n , z u s a m m e n z i e h e n , u n d e r s t

n a c h h e r d i e u r s p r ü n g l i c h e l i n ie f o r t z u s e t z e n u n d ä h n l i c h e s , d u r c h b e s c h l e u n i g u n g o d e r v e r l a n g s a m u n g d e r n o r m a l e n

t o n f o l g e n e n t s te h e n d i e m e r k w ü r d i g s t e n Ü b e r s e t z u n g e n , v i e l e o k t a v e n h ö h e r o d e r t i e f e r , d i e s e e r g e b n i s s e s i n d w i e d e r

u m k o m b i n i e r b a r . ( h ie r s i n d d e r k o m i k k e i n e g r e n z e n g e s e t z t. )

zu 2:

a ) e i n e r e c h t e h ö h e d e r s c h ö p f e r i s c h e n a u s w e r t u n g w i r d a b e r b e i m s p r e c h e n d e n f i l m e r s t d a n n e r r e i c h t , w e n n w i r

d a s a k u s ti s c h e a b c i n f o r m v o n f o t o g r a f i e r b a r e n P r o j e k t i o n e n ( z. b . b e i d e n l i c h tt o n s y s te m e n ) b e h e r r s c h e n .

d a s b e d e u t e t , d a ß w i r — o h n e r e a l e a k u s t i s c h e g e s c h e h n i s s e i n d e r a u ß e n w e i t — a k u s t i s c h e f ä n o m e n e p l a n m ä ß i g

a u f d e m f i l m s t r e i f e n n o t i e r e n , m i t d e m o p t i s c h e n , w e n n n ö t i g , s y n c h r o n i s i e r t ; d . h. d e r t o n f i l m k o m p o n i s t k a n n e i n

a u s g e d a c h t e s , a b e r n o c h n i e g e h ö r t e s , ü b e r h a u p t n i c h t e x i s t i e r e n d e s h ö r s p i e l m i t d e m o p t o f o n e t i s c h e n a b c a l l e i n

s c h a f f e n .

b ) d e n e r s t e n w i r k l i c h e n s p r e c h e n d e n f i l m w i r d d e r j e n i g e f e r t i g s t e l le n , d e r m i t d i e s e r o d e r j e n e r m e t h o d e e i n e

a k u s t i s c h e e i g e n s p r a c h e d e r o b j e k t e u n d g e s c h e h n i s s e u n d i h r e r z u s a m m e n h ä n g e s c h a f f t .

c ) das w ürde uns be f äh igen , ak us t i s c he um r i s s e v on ges c hehn is s en oder e inz e lnen Ob jek t en he rz us t e l l en .

d ) d a s w ä r e u . a . d e r w e g , a u c h d i e » g r o ß a u f n a h m e « i m a k u s ti s c h e n — n ä m l i c h h e r a u s h e b u n g , n i c h t d e t a i l l i e r u n g

— z u s c h a f f e n .

V o r f ü h r u n g

d i e a u s g e s p a n n t e v i e r e c k i g e l e i n w a n d o d e r e i n a n d e r e r ä h n l i c h e r p r o j e k t i o n s s c h i r m u n s e r e r k i n o s i s t i m g r ü n d e n u r

e i n t e c h n i f i z i e r t e s t a f e l b i l d . u n s e r e V o r s t e l l u n g e n v o n r ä u m l i c h e n e r s c h e i n u n g e n , v o n r a u m - l i c h t v e r h ä l tn i s s e n s i n d

d e n k b a r p r i m i t i v , s ie w e r d e n m i t e i n e r j e d e m m e n s c h e n b e k a n n t e n e r s c h e i n u n g — d u r c h e i n e Ö f f n u n g f a l l e n l i c h t-

s t r a h l e n i n d e n r ä u m — e r s c h ö p f t .

d e m g e g e n ü b e r i st v o r s t e l l b a r : d a ß v o n d e m P r o j e k t i o n s a p p a r a t a u s r ä u m l i c h g e l a g e r t e , h i n t e r e i n a n d e r g e s c h a l t e t e ,

t e il s d u r c h s c h e i n e n d e P r o j e k t i o n s w ä n d e , g i t t e r , n e t z e u s w . m it d e m l i ch t g e t r o f f e n w e r d e n ( z. b . w i e m e i n e p r o -

j e k t i o n s v e r s u c h e a n d e r e h e m a l i g e n p i s c a t o r b ü h n e i m » k a u f m a n n v o n b e r l i n « 1 9 29 ). f e r n e r is t e s d u r c h a u s v o r s l e l l -



k

r

bar , daß an s t e l l e e ine r f l ac hen P ro jek t i ons w and e ine ¡ode r m ehre re ) gek rüm m t e t re t en , - k uge l f ö rm ige , t e i l ba re und

in i h ren t e i l en gege ne ina nde r be w e g l i c h e , m i t und ohne aus s c hn i t t e , (m an k önn t e z . b . — w ie v on m i r s c hon f rüh e r

f ü r den s t um m en f i lm v o rges c h lagen — a l l e w ände des f i lm t hea t e rs un t e r e i nem k reuz f eue r v on f i lm en ha l t en :

»s imul tank ino«. )

e s is t a u c h d u r c h a u s d e n k b a r , d a ß r a u c h o d e r d u n s t g e b i l d e g l e i c h z e i t i g v o n v e r s c h i e d e n e n P r o j e k t i o n s a p p a r a t e n

ge t ro f f en w erden ode r daß an den Sc hn i t t punk t en de r v e rs c h iedenen l i c h t k ege l l i c h t ges t a l t en s i c h b i l den , - w e l t e r i s t

v o r s t e l l b a r — n i c h t n u r f ü r a b s t r a k t e l i c h t g e b i l d e , s o n d e r n f ü r o b j e k t i v e d a r s t e l l u n g , r e p o r t a g e — e i n w e i t e r e r a u s b a u

d ies e r a r t : das p las t i s c he k ino du rc h s t e reos k op i s c he au f nah m e t ec hn i k . ( das ob je k t k ann v on l i ns ens y s t em en , d ie

u m d a s o b j e k t a n g e o r d n e t s i n d , e i n g e k r e i s t u n d n a c h h e r i n d e r s e l b e n w e i s e w i e d e r g e g e b e n w e r d e n . )

d e r t o n f i l m u n d s e i n e n o c h ü b e r h a u p t n i c h t e r ö r t e r t e n a k u s t i s c h e n m ö g l i c h k e i t e n w e r d e n b e s t i m m t g r u n d l e g e n d e

ä n d e r u n g e n a u c h i n d i e s e n u n d f o l g e n d e n p u n k t e n s c h a f f e n .

e -

t -

a u f g a b e n d e r f i l m i s c h e n a r b e i t

d i e z u r g e s t a l t u n g d e r d r e i g r o ß e n p r o b l e m k r e i s e d e s f i l m e s : l i c h t , b e w e g u n g u n d t o n e r f o r d e r l i c h e p r a x i s m u ß i n

d ie v e rs c h ied ens t en geb ie t e heu t i ge r W is s ens c ha f t und t ec hn i k e ing re i f en , s i e i st ab hä ng ig v on de r a r be i t

d e s f o t o g r a f e n * ,

des fys ikers und Chemikers ,

des a rc h i t ek t en , Opera t eu rs und Vor f üh re rs ,

des reg isseurs und autors .

s ie is t a b h ä n g i g v o n P r o b l e m e n d e r a u f n a h m e t e c h n i k : o p ti k, - l i c h t e m p f i n d l i c h k e i t ; u l t r a v i o l e t t e u n d i n f r a r o t e s t r a h l e n ;

h y p e r s e n s i b i l is i e r u n g ( so w i e u n s e r e ä u g e n s i ch n a c h u n d n a c h a n d a s d u n k e l g e w ö h n e n k ö n n e n , w e r d e n w i r

e i n e s t a g e s a p p a r a t e h a b e n , d i e i m d u n k e l — b i s z u r m o m e n t a u f n a h m e — r e a g i e r e n ) ;

f a rben f i lm , -

p las t i s c he r f i lm ;

t o n f i l m ;

s o w i e v o n P r o b l e m e n d e r

d r e i d i m e n s i o n a l e n V o r f ü h r u n g : h i n t e r e i n a n d e r g e s c h a l t e t e , r ä u m l i c h o r g a n i s i e r t e s c h i r m e ; p r o j e k t i o n s f l ä c h e n a u s r a u c h

u n d d u n s t g e w o n n e n , - W ö l b u n g e n , d o p p e l p r o j e k t i o n , V i e l a p p a r a t u r ; m e c h a n i s c h e Ü b e r b l e n d u n g e n , - s c h a b l o n e n s p i e l e ;

v o n d e n P r o b l e m e n d e r

ak us t i k und

d e r a l le s z u r s y n th e s e fi l m ( f i lm w i r k u n g ) z u s a m m e n f ü g e n d e n m o n t a g e .

1928—1930.

e -

e -

«

e -

e -

e -

e -

n a c h t r a g

i n z w i s c h e n s i n d e i n e r e i h e v o n a u f g a b e n u n d i d e e n , d i e i n d i e s e n a u f s ä t z e n b e h a n d e l t w u r d e n , r e a l i s i e r t w o r d e n , -

e ine de r w i c h t i gs t en Ve rw i r k l i c hun gen i s t v i e l l e i c h t de r s y n te t i s c h gez e i c h ne t e t on f i lm (hum phr ies , p f enn inge r und d ie

rus sen av ra m o v , j anov s k i , v o jn ov , s c ho lp o ) . ebe ns o m anc he Vors c h läge m it t on t r i c k s , am er i k an i s c he f ilm e v on ha ro ld

l l o y d u n d w a l t d i s n e y v e r w e n d e n z u r S t e i g e r u n g k o m i s c h e r e f f e k t e b e s c h l e u n i g t g e s p r o c h e n e t e x t e o d e r r ü c k w ä r t s

g e d r e h t e t o n f o l g e n , e b e n s o h a t m a n d u r c h d i e V e r w e n d u n g d e r i n f r a r o t e n s t ra h l e n b e im f o t o g r a f i e r e n i m v ö l l i g e n

dunk e l g ro ß e f o r t s c h r i t t e e rz i e l t , auc h s ind i n en g la nd und in deu t s c h la nd neue Ob jek t i v s y s t em e fü r e i ne p an o ra m a -

k a m e r a a u s g e a r b e i t e t w o r d e n , d i e e i n e n a b s o l u t e n r u n d b l i c k e r m ö g l i c h e n , d a s f o t o g r a f i e r e n m i t n e u e n P e r s p e k t i v e n

w i r d a u c h v o n d e n w i s s e n s c h a ft l ic h - k u n s t h is t o r is c h e n f o r s c h e m e x e r z i e r t , e b e n s o w u r d e n i n d e r f a r b e n f i l m a r b e i t d u r c h

g a s p a r c o l o r - f i l m , d u r c h d i e V e r e i n f a c h u n g d e s k o p i e r e n s g r o ß e m ö g l i c h k e i t e n g e s c h a f f e n , t e c h n i c o l o r b r i n g t a u s -

g e z e i c h n e t e k o n t i n u i e r li c h a u f g e n o m m e n e f a r b i g e f i l m e , d i e n e u e s t e n p l a s ti s c h e n f i l m v e r s u c h e v o n l u m i è r e z e i g e n ,

daß f ü r d i e e in f üh rung des p las t i s c hen f i lm s eben f a l l s e r f r eu l i c he ans ä t z e v o rhanden s ind .

n e b e n d i e s e n t e c h n i s c h e n f o r t s c h r i t t e n , d i e ü b e r k u r z o d e r l a n g v e r v o l l k o m m n e t w e r d e n , e r g e b e n s i c h d i e f o l g e n d e n

n e u e n r l c h t l i n i e n f ü r d i e t o n - u n d f a r b f i l m g e s t a l t u n g :

zw ei fe l lo s ist der ana l fab et der Zukunf t n icht nur der Schr i f t - , sonde rn auch der fo to graf ieun kun dige , nach d ieser erkenntn is ist d ie

fo to gra f ie b is heute n i rgends systemat isch entwic ke l t wo rden , so ist es zu verstehen , daß der preußische ku l tusmin ister , a ls er d ie fo tog raf ie

1928 a ls unterr ic ht fach durch e inen of f iz ie l le n er laß in den schulen e in führ te — t ro tz deutsch er g ründ l ichk ei t — k e ine r ich t l in ien dafü r

best immen konnte, doch könnte das ske le t t e ines lehr- wie Versuchsprogramms le icht aufgeste l l t werden:

1 . l i ch tgesta l t ung mi t und ohne kamera ( f o tog ra f i e , f o tog ram m, rön tg enb l l d , nach tau fnahme) ,

2 . f i x i e rung des ta tbestandes:

a ] l i ebhabe rau fnahme ,

b ] w i ssenscha f t l i che ( f ach -) f o tog ra f i e (mi kroau fnahme , Ve rg röß e rung ,

c ] da rs te l l ung (dokumen t ) .

3 . f i x i e rung d e r bew egung : m omen tau fnahme ( repo r ta ge .

4 . ve rsch iedene mechan i sche , op t i sche , chemische reakt i onen : Ve rze i chnung , Ve rze r rung , sch i ch t ze r f l i eßen , sch i ch tau f l ösung , f eh l au fnahme usw.

5 . s imu l tan i t ä t : Übe rb l endung , f o tomon tag e .

e -

fr-k

J

fr«

e -

» -

fr-

fr-

fr-

fr-

fr-

fr-

fr-

fr»



d e r t o n f i l m h a t d e n d ü s t e r e n p r o f e z e i u n g e n d e r s t u m m f i l m a n h ä n g e r r e c h t g e g e b e n , e s k l a f f t e i n a u ß e r o r d e n t l i c h

w e i t e r g e i s t i g e r a b s t a n d z w i s c h e n b e i d e n , u n d e s i st t r a u r i g e i n z u g e s t e h e n , d a ß d a s n i v o — v i e l l e i c h t a u c h d u r c h d i e

s t ä r k e r g e w o r d e n e k o m m e r z i a l i s i e r u n g u n d V e r t e u e r u n g d e r t o n f i l m h e r s t e l l u n g — n o c h i m m e r i m s i n k e n i s t .

d ie e rs ten t as tenden versuche e ines wer tov (»entus iasmus«) s ind heute noch n i ch t e r re i ch t worden, man kann

s o g a r s a g e n , d a ß s i e n i c h t e i n m a l a l s m a ß s t ä b e d e r h e u t i g e n P r o d u k t i o n g e n o m m e n w o r d e n s i n d ,

f ü r v i e l e l e u t e i s t d i e l e h r e d a r a u s : z u r ü c k z u d e n p r i n z i p i e n d e r S t u m m f i l m m o n t a g e

d iese erkenntn i s is t e ige nt l i ch ¡edem ge lä u f ig , do ch w i rd n i ch t s ähn l i ch es in d ie p rax is umge set z t ; den n der t on f i lm

kan n n ich t mehr zum S tummf i lm zurück , d ie im V erhä l t n i s zu den äug en grö ße re t räg he i t des ohres be f ieh l t i hm

eigene geset ze , und es i s t i n t e ressant , daß w i r aus d ieser f ys io log ischen t a t sache pos i t i ve r i ch t l i n ien ab le i t en können,

d i e d e m t o n f i l m e i n e d e m S t u m m f i l m e b e n b ü r t i g e , s o g a r w e i t d a r ü b e r h i n a u s w a c h s e n d e e n t w i c k l u n g e r m ö g l i c h e n ,

d a s p r i n z i p d e r S t u m m f i l m m o n t a g e w a r — i m e x t r e m f a l l -— , k ü r z e s t e s t ü c k e z u s a m m e n z u f a s s e n , d a g e g e n i s t d e r

t o n f i l m g e z w u n g e n , g r ö ß e r e a u f f n a h m e e i n h e i t e n z u m o n t i e r e n , a l s o : w e n n e i n e s z e n e i m S t u m m fi lm v ie l l e i c h t a us

z e h n a u f n a h m e e i n h e i t e n b e s t a n d , i st d e r t o n f i l m g e z w u n g e n , f ü r d i e s e l b e s z e n e n u r z w e i a u f n a h m e n z u v e r w e n d e n ,

h i e r is t d i e w e s e n t l i c h e U r s a c he fü r d i e o p t i s c h e l a n g w e i l e d e r m e i s t e n t o n f i l m e . u n d d o c h b r a u c h t e a u s d e r f o r d e r u n g

der l angs amk e i t ke ine op t i sc he lang we i le zu en t s tehen, es g ib t e in ig e reg isseure , d ie i ns t ink t i v e inen besseren we g

g e g a n g e n s i n d , s ie m a c h t e n d i e o b e n e r w ä h n t e n z w e i a u f n a h m e n m i t d e r g l e i t e n d e n k a m e r a . w i r k ö n n e n u ns , u m

d a s p r i n z i p z u v e r d e u t l i c h e n , e i n e n a u f n a h m e a p p a r a t a u f e i n e n k r a n m o n t i e r t v o r s t e ll e n , d e r si c h b e w e g t ; d i e s i st

m ö g l i c h in a l l e n r i c h t u n g e n :

a ) i n d e r g e r a d e n ,

b) i n k re i s f o rm und

c ) d i e s e s g e r a d e o d e r k r e i s f ö r m i g e g l e i t e n k a n n a u c h m it a u f w ä r t s - o d e r a b w ä r t s b e w e g u n g e n k o m b i n i e r t w e r d e n ,

d . h. d i e k r a n - k a m e r a e r m ö g l i c h t e i n e k o n t i n u i e r l i c h e a u f n ä h m e ¡ e d e r s z e n e m it d e m e f f e k t , d a ß d e r s t a rr e b l i c k p u n k t

a u f g e h o b e n w i r d , i n d e m d i e a u f z u n e h m e n d e s z e n e v o n d e m o b j e k t i v i n v e r s c h i e d e n e m h ö h e n n i v o u m k r e i s t w e r d e n

kann.

m a n m ü ß t e h i e r , u m d e m p r o b l e m g a n z g e r e c h t z u w e r d e n , n o c h e i n e m e n g e b e i s p i e l e a n f ü h r e n , d e r e n k e r n p u n k t

d i e a u f h e b u n g d e r o p t i s c h e n l a n g w e i l e b e i d e n n o t w e n d i g e n l ä n g e n m a ß e n t o n f il m i s c h e r m o n t a g e s t ü c k e i st . so

k a n n m a n st a tt d e r k a m e r a b e w e g u n g d i e S ze n e n s e l bs t b e w e g e n ( d r e h b ü h n e , l a u f e n d e s b a n d ) , h i e r e r g e b e n s i c h

w i e d e r u m e i n e r e i h e v o n k o m b i n a t i o n e n , w e n n z u d e m b e w e g l i c h e n o b j e k t n o c h d i e b e w e g l i c h e k a m e r a h i n z u k o m m t ,

g l e i c h e S c h n e ll i g k e it , g l e i c h e b e w e g u n g s r l c h t u n g o d e r v e r l a n g s a m u n g d e r e i n e n b e w e g u n g m i t k o n t r a s t i e r e n d e r

d e r a n d e r e n e r g e b e n u n e n d l i c h e V a r i a n t e n , ( d e m f a c h m a n n zu r w e i t e r e n b e r e i c h e r u n g : s c h a u k e l - u n d b o o t a u f -

n a h m e n , f l u g b i l d e r . ) a u c h m a n c h e o p t i s c h e h i l fs m i t t e l k ö n n t e n fü r d e n s e l b e n z w e c k h ä u f i g e r b e n u t z t w e r d e n , i c h

d e n k e h a u p t s ä c h l i c h a n d i e s c h a r f - u n d u n s c h a r f e i n s t e l l u n g w i c h t i g e r u n d w e n i g e r w i c h t i g e r o b j e k t e , d i e I n n e r h a l b

e i n e r s z e n e — n a c h n o t w e n d i g k e l t — g e ä n d e r t w e r d e n k ö n n e n , d i e s w ü r d e e i n e g e w i s s e a n n ä h e r u n g a n d i e f y s io -

l o g l s c h e o p t i k b e d e u t e n , b e i m fi x i e r e n e i n e s O b j e k te s s e h e n w i r d e ss e n g a n z e u m g e b u n g n u r v e r s c h w o m m e n m i t .

man kann heute schon voraussagen, daß w i r I n der Zukunf t e ine re ihe von op t i schen sys temen, man spr i ch t i n den

f a c h k r e l s e n s c h o n v o n » g u m m i l i n s e n « , b e s i t z e n w e r d e n , d i e e n t s p r e c h e n d d e n g l e i t e n d e n b e w e g u n g e n a u t o m a t i s c h e

d i s t a n z - b z w . s c h a r f s t e l l u n g b e i a u f n a h m e n v o n d e r t o t a l e n b i s z u r g r o ß a u f n a h m e e r l a u b e n , i c h m u ß s a g e n , d a ß

d i e b r e i t e m o n t a g e d e s t o n f i l m s m i r a u s f y s i o l o g i s c h e n g r ü n d e n g e s ü n d e r e r s c h e in t , d a s ie d i e ä u g e n w e i t w e n i g e r

a n s t r e n g t a l s d i e m a s c h i n e n g e w e h r m o n t a g e d e s S t u m m f i l m s * .

d i e s e l b e n f o r d e r u n g e n s i n d i n g e s t e i g e r t e m m a ß e fü r d i e g e s t a l t u n g d e s f a r b f l l m e s g ü l t i g , w e n n d a s V e r h ä l tn i s d e r

S t u m m f i l m m o n t a g e z u r t o n f i l m m o n t a g e d u r c h 2 : 1 0 a u s g e d r ü c k t w i r d , m u ß m a n h i e r 1 : 1 0 w ä h l e n , d a s h e i ßt d e r

f a r b f i l m w i r d m i t e i n e m n o c h l a n g s a m e r e n r y tm u s a r b e i t e n a ls d e r t o n f i l m . d a z u k o m m t , d a ß r a s c h e b e w e g u n g e n

I n n e r h a l b d e r l a n g e n a u f n a h m e t e i l e s e lt e n e r b e n u t z t w e r d e n k ö n n e n , d a si e e i n e d e r s c h w a r z - w e i ß - w l r k u n g g e g e n -

ü b e r g e s t e i g e r t e u n r u h e u n d s t ä r k e re s f l i m m e r n h e r v o r r u f e n .

ü b e r h a u p t w i r d d i e f ä r b e a l s n e u e s e l e m e n t d e r f l l m g e s t a l t u n g s e h r v i e l e Ü b e r r a s c h u n g e n e r g e b e n , d a w i r d i e kine-

tische e n e r g l e f a r b i g e r w e r t e b is j e t z t In e i n e r s o k o n z e n t r i e r t e n f o r m s e lt e n e r l e b t e n , w ä h r e n d d e r s c h w a r z - w e l ß -

f i l m b e i e i n e r d y n a m i s c h e n m o n t a g e n u r a u f d i e b e w e g u n g s w e r t e u n d a u f d i e s c h w a r z - w e l ß - a n g l e i c h u n g d e r m o n t a g e -

s t ü c k e z u a c h t e n h a t t e , w i r d d i e V e r a n t w o r t u n g d e s c u t t e r s u n d d e s r e g i s s e u r s b e i e i n e r f a r b i g e n m o n t a g e v i e l g r ö ß e r

s e i n, a b g e s e h e n d a v o n , d a ß j e d e s z e n e s c h o n v o n v o r n h e r e i n d u r c h d i e f ä r b e g e f ü h l s m ä ß i g s c h ä r fe r b e s t im m t w i r d ,

m u ß d e r z u k ü n f t i g e f a r b e n f l l m e i n e v i s u e l l e a c h s e h a b e n , d i e e i n e b e w u ß t e p s y c h o f y s i s c h e U n t e r s t ü t z u n g d e s i n h a l t s

d a r s t e l l t , d a d u r c h , d a ß b e s t i m m t e t e i l e In r o t , b l a u , g e l b o d e r r o s a u sw . d u r c h g e f ü h r t w e r d e n , o b m a n h i e r e i n e m

I n d e r i m p r e s s i o n i s ti s c h e n m a l e r e l s c h o n v o r h a n d e n e m g r u n d p r i n z i p t r e u b l e i b t o d e r e s in k ü rz e s t e r z e i t s p r e n g e n

w i r d , d a s w i r d d i e j e t z t e i n s e t z e n d e p r a x i s z e i g e n , e i n e s d a r f j e d e n f a l l s m i t d i e s e r vi s u e l le n a c h s e n ie v e r w e c h s e l t

w e r d e n : d e r m u s e u m s t o n a l t e r b l l d e r l e s b e s t e h t d i e g e f a h r , d a ß — d i r e k t o d e r a u f u m w e g e n — a l l e f a r b w e r t e

I n e i n e n b e s t i m m t e n f a r b t o n g e t a u c h t w e r d e n , s o d a ß d a n n a l l e f ä r b e n d u r c h e i n e n b e s t i m m t e n f a r b i g e n S c h l e i e r

a b g e d e c k t w e r d e n * * , v i e l g r ö ß e r e b e d e u t u n g al s b i s h e r w i r d im f a r b f i l m d e r Ü b e r b l e n d u n g z u f a l l e n , o h n e d i e

t e c h n i s c h e s e i t e d e r Ü b e r b l e n d u n g h i e r w e i t e r z u e r ö r t e r n ( i c h h a b e d i e s e i n m e i n e n g e m a l t e n b i l d e r n j a h r e l a n g

a n g e w e n d e t ) , k ö n n e n w i r k o n s t a t i e r e n , d a ß e i n e g l e i t e n d e Ü b e r f ü h r u n g e i n e r s z e n e i n d i e a n d e r e o h n e e i n e n s c h o c k

' i ch w i l l dam i t n ich t beh aup t e n , daß d ie »masch ine ngew e hr mon t age« in der Zukun f t n ich t ve r w ende t w i r d . s ie w i r d abe r n ich t mehr

pr inz ip , sonder n e in m i t t e l neben ander en se in .

* * übr ige ns w ur de d ie v isue l le achse in den bes t f o t og r a f ie r t en sch w ar z - w e iß - f i lme n : » ¡ ohanna von o r löans« und »vampyr « schon dur ch-

ge f üh r t , höchs t w ahr sche in l i ch m i t h i l f e e ines op t ische n m i t t e ls , m i t de r konsequent en Ver w en dung e ines dunk e l f i l t e r s . cava lcan l i ha t t e in

» la pe t i t e l i l i y« a ls v isue l le achse e ine g r obe le inenr as t e r ung ver w endet .



d e r ä u g e n l e ic h t d u r c h Ü b e r b l e n d u n g e r m ö g l i c h t w i r d : d u r c h a b s c h w ö c h u n g e i n z e l n e r f ä r b e n b l e i b t un s d i e m ö g -

l l c h k e i t o f f e n , e i n e b e s t i m m t e u n d e r w ü n s c h t e f a r b i g k e i t d u r c h z u f ü h r e n .

e ines is t s i cher : d ie psychof ys i sch e Wi rkung der f ä rb e is t — auc h ohne t hema t i sch- inh a l t l i che bas is — de rar t i g

e lem enta rer na tur , da ß w i r fü r d ie Zukunf t im f a rb f i lm heute schon e ine ges te iger t e V erw end ung re iner f ä rb e im

s i n ne n e u e r m a l e r is c h e r b e s t r e b u n g e n — a l s o a u c h e i n e a b s t r a k t e V e r w e n d u n g — p r o f e z e i e n k ö n n e n , d i es e s w is s e n

is t f as t d ie V orausset zung da für , daß d ie vor uns l i egende Überproduk t ion h i s t o r i scher f a rb f l lme in gesunder we ise

üb erw un de n w i rd , i ch b in s i cher , da ß d ie schöns ten f a rb f i lm e der nächs ten ze i t d ie len ig en se in we rde n, d ie i n

we iß gebe t t e te f ä rbe n br inge n, e in neues er lebn is m i t neuen s i ch ten : e in sk i- und schneef i lm , e in i n mod ern en

h e l l e n r ä u m e n s p i e l e n d e r f a r b e n f i l m .

es i st e in g roße r i r r tum, zu denken, daß w i r n i ch t f äh ig wäre n, aus dem he ut igen leb en w i rksam e fa rb igke i t h ervor -

z u z a u b e r n .

london 1935.


h u h n b l e i b t h u h n

ein f ilm-scenario unter benützung eines motives aus »auguste holtet von kurt Schwitten,

z

1.

e in ne t z von f äden geht k reuz und quer über d ie b i l d -

f l äche.

au f e iner sch ie fen ebene ro l l en v ie le e ie r — auf uns

z u — , d i e v o r d e r s te n s in d se h r g r o ß , d i e f o l g e n d e n

we rde n k le iner , e inze lne e ie r spr ing en hoch,

e i n e h a n d f ä n g t d i e h o c h s p r i n g e n d e n e i e r a u f .

e in mann — mi t maske — jong l ie r t m i t den e ie rn ,

der mann gre i f t e ie r aus der l u f t , w i r f t s ie w ieder f o r t ,

s ie versch w ind en. Immer mehr e ie r und Immer schne l le re

fo lge .

der mann kann s i ch n i ch t mehr re t t en vor den e ie rn ,

d u r c h d i e e r j e t z t b o m b a r d i e r t w i r d ,

der mann läu f t f o r t .

w ieder ro l l en d ie e ie r w ie vorher d ie ebene h inunter ,

d ie e ie r e rsche inen zuers t k le in , d ie f o lgenden größer ,

m a n c h e h ü p f e n h o c h , f a l l e n , s p r i n g e n w i e d e r h o c h ,

m a n c h e g e h e n e n t z w e i .

d ie sch ie fe ebene w i rd überb lendet i n hausges ims , au f

dem d ie e ie r ro l l en und hüpfen .

w ie de r e in e l . es spr ing t au f dem ges ims hoch u nd

fä l l t rasend schne l l an der f assade des hauses en t lang

auf d ie s t raße.

das e i hüpf t un ten noch e in paarmal I n d ie höhe.

i m m e r m e h r e i e r k o m m e n h i n z u , m a n c h e g e h e n e n t z w e i ,

aber d ie me is ten ro l l en hüpfend we i t e r .

e ine be leb te s t raße, menschen gehen.

zw ischen ih ren schne l len be lnen ro l l en und hüpfen e ie r .

d ie be ine der menschen schne l l , aber schne l le r und

schne l le r d ie e ie r .

d ie be ine der menschen b le iben zurück , kommen aus

d e m b i l d . d i e e i e r r o l l e n z w i s c h e n r ä d e r n v o n w a g e n

u n d b g h n e n h i n d u r c h , ü b e r s c h i e n e n , h ü p f e n ü b e r

wasser .

k le ine wassersp r i f zer und e ie r spr ing en in d ie höhe, i h re

w e i ß e b l i t z t a u f d u n k l e m h l n t e r g r u n d .

je t z t geht der mann d ie s t raße en t lang , e r geh t i n der

d e r b e w e g u n g d e r e i e r e n t g e g e n g e s e t z t e n r i c h t u n g . ( w a r

a l s o d i e b e w e g u n g d e r e i e r v o r h e r v o n r e c h t s n a c h

l inks , so geh t der man n je t z t von l inks nach rech t s , da mi t

m a n d a r a u f a u f m e r k s a m w i r d , d a ß d i e e i e r n u n I h r e n

l a u f ä n d e r n u n d d e m m a n n f o l g e n : s i e s p r i n g e n j e t z t

o l s o a u c h in e n t g e g e n g e s e t z t e r r i c h t u n g .]

v ie le e ie r ro l l en h in te r dem mann dre in : k le ine , g roße,

e ine z ieml i ch be leb te s t raße.

l a d e n m i t k i n d e r w a g e n . d i e e i e r h ü p f e n d u r c h o f f e n e

l a d e n t ü r e n .

d i e e ie r s p r i n g e n In d i e k i n d e r w a g e n .

e i n e f r a u n a c h d e r a n d e r e n ( z e h n ) s c h i e b t k i n d e r w a g e n

durch d ie l adentür au f d ie s t raße.

w ieder d ie menschen, d ie e ie r , d ie zw ischen ih ren be inen

ro l l en .

vorn läu f t der mann, e r b ieg t um e ine ecke.

z e h n S ch ü l e r in n e n e in e s m ä d c h e n p e n s i o n a t s , z w i s c h e n

ihren be lnen d ie e ie r .

an der ecke hüpfen d ie e ie r unruh ig umher : s ie haben

d e n m a n n v e r l o r e n .

e in e l ro l l t aus der menge der e ie r heraus , ro l l t we i t e r .

kommt sch l i eß l i ch an das t o r e ines hauses .

langsam geht d ie haus tür h in te r I hm zu .

P o r t i e r l o g e , d a s g a f f e n d e g e s i c h t e i n e r d i c k e n p o r t i e r -

f r a u. v o r e r s t a u n e n g e ö f f n e t e r m u n d .

d ie haus tür ö f f ne t s i ch w ieder — sehr l angsam —

ein junges mädchen — he l l und f r i sch — t r i t t aus der

t ü r . es kn ips t ( rhy thmisch) d ie e ie rscha le n vom k le id ab .

d i e d i c k e p o r t l e r f r a u l ä u f t d e m m ä d c h e n n a c h , r e i c h t

ih r e ine r i es ige ba by -m i l ch f las che .

i r o n i s c h u n d ü b e r l e g e n l ä c h e l n d w e i s t d a s m ä d c h e n d i e

f l asche zurück , geht in e in ka f f eeh aus .

2.

k u r z e m o n t a g e b i l d e r a u s d e m k a f f e e h a u s : k e ll n e r b a l a n -

c i e r t ; z e i t u n g s m a r d e r ; h u n d e u n t e r d e n t i s c h e n ,

das ¡unge mädchen t r i t t i n den V orgar t en ,

es se t z t s i ch , schaut si ch au fm erks am um. ausd ruck des



mädchens ¡s t he i t e r .

d r a u ß e n S p a z i e r g ä n g e r , d i e z e i t h a b e n u n d d i e e i l e n

müssen.

das mädchen schaut au f d ie f asse n ieder .

s ie hebt d ie t asse zum mund — inha l t S choko lade m i t

sahne.

d i e s a h n e ( ü b e r b l e n d e n ) :

k l e i n e w e i ß e b l ü t e n — m y r t e n — f o r m e n s i c h z u e i n e m

kränz .

der köp f des mädchens m i t b rau t sch le ie r und k ränz ,

kurz darau f der mann mi t der maske.

das mädchen se t z t d ie t asse n ieder , b l i ck t au f .

i n d i e s e m a u g e n b l i c k g e h e n d r a u ß e n z e h n m ä n n e r i n

d e r s e l b e n m a s ke v o r ü b e r , n e u n d e r m ä n n e r si n d z i e m -

l i ch unschar f ,

d a s m ä d c h e n s p r i n g t a u f ,

l äu f t vor und schaut s i ch vergessend den männern nach,

unsch lüss ig geht s ie w ieder zurück , schaut unruh ig umher ,

setz t s ich.

s p r i n g t w i e d e r a u f .

l äu f t e in par schr i t t e schne l l , dann langsamer , über -

l e g e n d .

k e h r t l a n g s a m w i e d e r u m .

auf ha lbem weg dreh t s ie s i ch en t sch lossen um und ras t

durch d ie t i s chre ihen.

ke l l ner m i t unmengen von gesch i r r und t ab le t t s i n der

h a n d s t ü r z t r u f e n d u n d u n b e s c h a d e t s e i n e r l a s t e n w i l d

m i t d e n a r m e n g e s t i k u l i e r e n d h i n t e r d e m m ä d c h e n h e r .

m a n n m i t Z e i t u n g e n b l i c k t ä r g e r l i c h z w i s c h e n z e i t u n g s -

b e r g e n h e r v o r , s c h a u t d e m m ä d c h e n w ü t e n d n a c h ,

ke l l ner m i t t ab le t t s s t öß t gegen t i sch des mannes .

Z e i t u n g e n s t ü r z e n ü b e r d e m m a n n z u s a m m e n ; e r i s t g a n z

v e r s c h w u n d e n .

ke l l ner s t o lpe r t , f ä l l t ab er n i ch t ga nz , gesch i r r , t ab le t t s

— a l les j ong l ie r t e r , ke in t rop fen ka f f ee in den f assen

ist verschü t t e t . S p iege le ie r im g las hü pfen .

das mädchen s teh t d raußen, b l i ck t nach rech t s und l i nks .

d a s m ä d c h e n g e h t n a c h l i n k s a b , w o d i e z e h n m ä n n e r

d i e S t r a ß e e n t l a n g g e h e n .

das mädchen ras t h in te r den männern her .

es kommt a temlos in i h re nähe und s toppt sehr rasch ,

u m l a n g s a m a n i h n e n v o r b e i z u g e h e n - —

a b e r

d i e m ä n n e r s i n d g e r a d e a n e i n e r S t r a ß e n e c k e a n -

gek om me n. f ün f geh en nach li nks , f ün f nach rech ts ,

d a s m ä d c h e n k o m m t n u n e b e n f a l l s a n d e r e c k e a n .

s ie s t eh t l an ge verzw e i f e l t und ra t l os da . wo h in so l l

s i e g e h e n ?

s ie en t sch l i eß t s i ch f ü r d ie rech te f ün fergruppe, der s ie

fo lg t .

au f ha lbem weg b le ib t s ie unent sch lossen s tehen, über -

legt .

s ie l äu f t zurück , h in te r der l i nken gruppe her .

a u f h a l b e m w e g e k o m m e n i h r w i e d e r z w e i f e i , i n s c h n e l l -

s t em tempo ras t s ie h in te r der rech ten gruppe her .

d ie f ün f männer gehen schne l le r d ie S t raße en t lang,

a t e m l o s k o m m t d a s m ä d c h e n w i e d e r i n i h r e n ä h e , s t o p p t

s e h r r a s c h , u m a n i h n e n v o r b e i z u g e h e n ,

a b e r

d i e f ü n f m ä n n e r s i n d a n d e r e c k e a n g e k o m m e n , d r e i

geh en na ch rech t s , zw e i nac h l i nks.

auc h das mä dch en s teh t nun an der ecke , es übe r leg t

und en t sche ide t s i ch f ü r rech t s ,

a u f h a l b e m w e g e z u r ü c k n a c h l i n k s ,

Ü b e r l e g u n g , u m k e h r e n n a c h r e c h t s ,

d a s m ä d c h e n l ä u f t ä u ß e r s t e i l i g d e r r e c h t e n g r u p p e

nach.

d r e i m ä n n e r g e h e n d i e S t r a ß e e n t l a n g .

m i t g e ö f f n e t e m m u n d h e f t i g a t m e n d , o h n e h u t , m i t

w i r r e m h a a r , r a s t d a s m ä d c h e n i h n e n n a c h .

in der nähe der männer s t oppt s ie rasch , s t re i f t s i ch über

s t i rn das haar zurück , se t z t e i l i g hu t au f , w i l l an den

m ä n n e r n v o r b e i

d a

s i n d d i e d r e i m ä n n e r a n d e r e c k e a n g e k o m m e n , z w e i

gehen nach rech t s , e iner nach l i nks ,

d a s m ä d c h e n k o m m t a n d e r e c k e a n , o h n e a n z u h a l t e n

oder zu über legen läu f t s ie mechan isch nach rech t s ,

aber d ie männer s ind bere i t s w ieder an der ecke an-

g e k o m m e n , a l s d a s m ä d c h e n i n i h r e n ä h e k o m m t ,

d ie männer t rennen s i ch : e iner nach rech t s , e iner nach

links.

e inen augenb l i ck s ieh t man schar f d ie maske des mannes ,

der nach rech t s geht .

d a s m ä d c h e n k o m m t e r s c h ö p f t a n d e r e c k e a n .

f as t s t up ide läu f t s ie nach rech t s e in paar schr i t t e ,

das mädchen b le ib t p lö t z l i ch s t ehen, wendet s i ch um,

um dem m ann , der nach l i nks ge ga ng en i s t, nachzuse hen,

aber der mann i s t bere i t s f o r t .

d a r a u f w e n d e t s i c h d a s m ä d c h e n w i e d e r n a c h r e c h t s ,

we i t vorn t r i t t der mann gerade in e in haus ,

das mädchen s tü rz t i hm nach.

d a s m ä d c h e n s t e h t k e u c h e n d u n t e r e i n e m t o r e i n g a n g .

d ieser i st sehr g ro ß , sehr k le in da vo r das mädch en. im

h i n t e r g r u n d n o c h v i e l e t o r b o g e n , d i e s i c h w i e e i n a i p -

d r u c k a u f d a s m ä d c h e n l e g e n ,

das mädchen w isch t s i ch müde d ie s t i rn ab .

d a s m ä d c h e n st e i g t t r e p p e n h i n a u f , a u f h a l b e m w e g

s c h w e m m t e i n e p u t z f r a u d a s m ä d c h e n m i t s p ü l w a s s e r

z u r ü c k , v e r z w e i f e l t k ä m p f t d a s m ä d c h e n g e g e n d a s

wasser an .

e i n e f r a u e n h a n d z i e h t a n e i n e r t ü r k l i n g e l .

(d iese szene w iederho l t s i ch ö f t e rs . )

j e d e s m a l , w e n n d a s m ä d c h e n a u s e i n e r w o h n u n g s t ü r

h e r a u s f l i e g t , i s t i h r a n z u g d e m o l i e r t e r :

e inmal f eh l t der hu t ,

d a n n k o m m t s i e o h n e m a n t e l .

zu le t z t w i rd i h r aus e iner t ü r heraus d ie handtasche

for t ger i ssen. .

m i t e inem ruck ö f f ne t s i ch d ie t asche: ge lds tücke und

s c h e i n e f a l l e n h e r a u s , u n d z w a r i n d i e w o h n u n g h i n e i n ,

d i e t ü r w i r d z u g e s c h l a g e n , d a s g e l d i st w e g . e r f o l g l o s

h ä m m e r t d a s m ä d c h e n m i t b e i d e n f ä u s t e n g e g e n d i e t ü r .

m ü d e u n d z e r s c h l a g e n w e n d e t s i c h d a s m ä d c h e n a b .

d a s m ä d c h e n k l o p f t a n e i n e r w o h n u n g s t ü r .

e ine f rau ö f f ne t — schüt t e l t den köpf ,

e i n s c h a t t e n i m h i n t e r g r u n d d e r w o h n u n g . d e r m a n n

mi t der maske?

das mädchen sch ieb t d ie f rau be ise i t e , s t ü rz t au f den

mann zu .

e i n e m o d e l l p u p p e

d i e w o h n u n g s i n h a b e r i n k o m m t g e l a u f e n .

d a s m ä d c h e n z e r t r ü m m e r t w u t e n t b r a n n t l a m p e , S t ü h l e ,

t isch usw.

d i e f r a u e n b e g i n n e n m i t e i n a n d e r z u r a u f e n .

d a s m ä d c h e n f l i e g t s c h l i e ß l i c h i n g r o ß e m b o g e n a u s

der t ü r heraus .

n a c h d e m e s n o t d ü r f t i g d e n a n z u g i n O r d n u n g g e b r a c h t

ha t , se t z t es se inen weg f o r t .

v o l l k o m m e n a m e n d e a l l e r k r ä f t e l ä u f t d a s m ä d c h e n

e i n e m b r i e f t r ä g e r i n d e n w e g .



i n des s en r i es enha f t e r pos t t as c he beg inn t das m ädc hen

e i f r i g z u w üh len .

d e r b r i e f t r ä g e r p a c k t d a s m ä d c h e n u n d s c h l e u d e r t e s

beise i te .

d a s m ä d c h e n f l i e g t i n e i n e a u f g e b o t s t a f e l .

h i n t e r dem g i t t e r beg inn t s i e s o f o r t he f t i g z a pp e ln d

f l uc h t v e rs uc he .

s c h l i eß l i c h ge l i ng t es i h r l os z uk om m en, du rc h das

m as c henw erk des g i t t e rs z u s c h lüp f en .

im h in t e rg run d d ie g i t t e r , übe rb le nd e t in f l u r f ens t e r . das

m ä d c h e n s t e h t v o r d e m l e t z t e n t r e p p e n a u f g a n g .

e in halbes Stockwerk höher is t d ie le tz te tür .

m i t neuem m ut s t e ig t das m ädc hen d ie l e t z t en s t u f en

hoc h .

das m ädc hen k l i nge l t .

de r j unge m ann m i t m as k e ö f f ne t .

das m ädc hen w i l l s o f o r t h i ne ins t ü rz en , abe r d i c h t v o r

ihrer nase f l iegt d ie tür zu.

v e rb lü f f t k l i nge l t das m ädc hen s o f o r t noc hm a ls ,

v e rgebens — s ie w ar t e t l ange .

l angs am s t e ig t das m ädc hen e in paa r s t u f en he run t e r ,

b l e i b t a u f d e m t r e p p e n a b s a t z s t e h e n ,

s ie übe r l eg t ,

geh t noc hm a l z u r t ü r und k l i nge l t ,

w a r t e t w i e d e r v e r g e b e n s .

s ie geh t w ieder b i s z um t reppenabs a t z he run t e r ,

denk t nac h , w i r f t e i nen b l i c k au f d ie t ü r , geh t un -

en t s c h los s en und ho f f nungs los noc h e inm a l z u r t ü r

z u rüc k ,

s ie k l ingel t ,

w a r t e t v e r g e b e n s .

d a s m ä d c h e n g e h t s e h r l a n g s a m z w e i t r e p p e n h i n u n t e r

und d re i s t u f en .

s ie d reh t s i c h dann k u rz um , ras t d ie t reppen h inau f und

w i r f t s i c h m i t a l l e r w uc h t gegen d ie t ü r , d i e i n t rüm m er

geh t .

3.

dr in ne n is t der ma nn mi t der maske. er küm mert s ich

ga r n i c h t um das m ädc he n . e r g re i f t e i e r aus de r l u f t ,

w i r f t s i e w ieder f o r t .

d i e e ie r hüp f en und s p r i ng en um ihn he rum , e in pa a r

z e r p l a t z e n .

das m ädc hen , das eben d ie t ü r z e r t rüm m er t ha t und m i t

g roß em s c hw ung i n das z im m er f l og , s t opp t und g rüß t ,

de r m ann s e t z t das s p ie l m i t den e ie rn unbek üm m er t f o r t ,

unen t s c h los s en s t eh t das m ädc hen und g rüß t dann noc h -

mals.

w i e d e r b l e i b t d e r m a n n u n b e r ü h r t .

da geh t das m ädc hen energ i s c h au f i hn z u , pac k t i hn

am a rm .

de r m ann k eh r t dem m ädc hen den rüc k en z u und l äß t

s ich n icht s tören.

das m ädc hen pac k t i hn nun an be iden s c hu l t e rn , s c hü t t e l t

i hn m i t w ü t endem ges i c h t .

d a s t e h t p l ö t z l i c h ü b e r d i m e n s i o n a l d e r S t a n d e s b e a m t e

i m z i m m e r ; e

r

t r ä g ' g e h r o c k u n d z y l i n d e r . i n d e r h a n d

ha t e r e in f l am m endes s c hw er t e rhoben .

v o r i hm : de r m ann und das m ädc hen s c h lagen m i l i t ä r i s c h

d ie hac k en z us am m en und f as s en s i c h be i den händen .

das s c hw er t des S t andes beam t en v e rw ande l t s i c h i n e ine

s c härpe .

e r geh t um d ie be iden he rum und s c h l i eß t e inen l euc h -

t enden r i ng um s ie .

d e r S t a n d e s b e a m t e v e r s c h w i n d e t e b e n s o p l ö t z l i c h w i e

e r k am , i ndem e r du rc h d ie w and geh t .

de r m ann und das m ädc hen s e t z en s i c h an z w e i t i s c h -

e n d e n e i n a n d e r g e g e n ü b e r .

s i e r e d e n m i t e i n a n d e r , w o b e i e i n s d e m a n d e r n m i t

k üh lem in t e res s e z uhör t , f as t reden s ie ane inander v o r -

be i . s i e s c hne iden g r im as s en . p lö t z l i c h s p r i ng t das

m ä d c h e n a u f .

de r m ann n im m t s e inen hu t , k üß t d ie f rau au f d ie s t i r n

und v e r l äß t das z im m er .

d ie f rau geh t z um f ens t e r .

k i nde r i n pa rk s s p ie len m i t bä l l en , k i nde r au f baus t e i l en

bu dd e ln im s and , l ac h end e k inde rg es i c h t e r . ( f r üh l ing . )

de r m ann geh t i n das s t andes am t .

de r S t andes beam t e s c h re ib t i n e in g roß es buc h das eben

v o n d e m m a n n g e m e l d e t e k i n d e i n .

de r haus ha l t des j ungen paares i s t ä rm l i c h : s c hm ie r i ge

k i n d e r , g a n z kl e i n e u n d g r ö ß e r e , d i e f r a u d a z w i s c h e n ,

v e r z w e i f e l t .

de r m ann s t eh t am f ens t e r , s c hau t au f d ie s t raß e h in -

unter .

b l ü h e n d e b ä u m e , j u n g e m ä d c h e n , r a s e n d e a u t o s a u f

he l l en l ands t raß en .

de r m ann n im m t den hu t .

e r geh t i n das s t andes am t .

de r S t andes beam t e t räg t e in neues k ind i n das buc h e in .

d ie f rau s teht am fens ter .

un t en k inde r : i n pa rk s s p ie len s ie m i t Sc hneebä l l en , au f

den baus t e i l e n f ah r en sie s c hü t t en , l ac he nde k inde r -

ges ichter . (w inter . )

de r m ann geh t w ieder i n das s t andes am t us w .

neun m änner m i t m as k e gehen v o rbe i ,

d ie f rau l äu f t z u r w ohnungs t ü r h inaus au f d ie t reppe ,

a l s w o l l t e s i e den m ännern f o lgen .

s ie k om m t , nac hdem s ie im m er nac hdenk l i c he r und l ang -

s am er gegangen i s t , i ns z im m er z u rüc k ,

w i e d e r d e r ä r m l i c h e h a u s h a l t , d i e v e r n a c h l ä s s i g t e n

k inde r .

de r m ann k om m t nac h haus e , e r g rüß t n i c h t , w i r f t w ü t end

seinen hut auf das bet t .

d i e k l e ins t en de r k i nde r w e inen .

d a s g e r i c h t s g e b ä u d e , w o d i e S c h e i d u n g b e a n t r a g t w i r d ,

de r r i c h t e r ; v o r i hm s ehr k l e in im r i ng d ie be iden m en-

s c h e n , d i e v e r s u c h e n , n a c h v e r s c h i e d e n e n r i c h t u n g e n a u s -

e i n a n d e r z u k o m m e n . a l s i h n e n d a s n i c h t g e l i n g t , k e h r e n

s ie s i c h gegene inander und beg innen z u s t re i t en ,

de r r i c h t e r l eg t s e ine hände z w is c hen d ie be iden , s c h ieb t

s i e a u s e i n a n d e r ,

de r r i ng z e rb r i c h t .

das m ä dc h en l äu f t e i l i g da v on , es t räg t d ie e ine r i n g -

hä l f t e .

das m ädc hen m i t de r r i nghä l f t e l äu f t z i em l i c h s c hne l l

du rc h d ie S t raß en .

e in m ann m i t m as k e s c hau t s i c h nac h dem m ädc hen um .

er fo lgt ihm.

an de r S t raß enec k e t r i f f t das m ädc hen m i t e i nem w e i t e -

ren m ann , eben f a l l s m i t m as k e , z us am m en,

d ies e r s c h l i eß t s i c h dem e rs t en m ann an .

das m ädc hen l äu f t noc h s c hne l l e r ,

im m er m ehr und m ehr m änner f o lgen i hm .

das m ädc hen w i r f t s c h l i eß l i c h d ie e ine r i nghä l f t e f o r t ,

d i e r i n g h ä l f t e v e r w a n d e l t s i c h i n e i e r s c h a l e n .

d ie e ie rs c ha len ro l l en h in t e r dem m ädc hen he r , ho len

es ein.

d ie e ie rs c ha len s c h l i eß en das m ädc hen e in .

e in e i ro l l t s c hne l l und s c hne l l e r dav on ,

v ie le m änner m i t m as k e l au f en und l au f en ,

das e i ro l l t e i nen abhang h inun t e r .



es ro l l t un te r e in porze l l anhuhn.

d i e m ä n n e r r o l l e n e b e n f a l s d e n a b h a n g h i n u n t e r , s ie

ü b e r s c h l a g e n u n d ü b e r k u g e l n s i c h , m a n c h e b l e i b e n

l i e g e n , m a n c h e r a f f e n s i c h a u f .

d i e m ä n n e r s t e h e n u m d a s p o r z e l l a n h u h n h e r u m ,

der köp f des huhnes . es b l i nze l t m i t den aug en l ide rn

aus gips.

1925—1930

n a c h w o r t

f r . ka l i voda, b rno 1936

b e i d e r r e d a k t i o n e l l e n Z u s a m m e n s t e l l u n g d i e se s h e ft e s w a r i c h v o n d e r a b s i e h t g e l e i t e t , d e n e n t w i c k l u n g s w e g d e r

v i sue l l en kuns t, d ie l in ie i h re r en t w ic k lu ng anzu de uten , d ies i st das gru nds ät z l i c he P ro gra mm m einer Ze i t schr i f t : s ie

s o l l d i e P r o b l e m a t i k d e r m o d e r n e n k u n s t f o r r n e n e r ö r t e r n , d i e g e n a u e n b e z i e h u n g e n z w i s c h e n a l l e n k u n s t g a t t u n g e n

z e i g e n u n d i m b e s o n d e r e n d i e V e r b i n d u n g a u f w e i s e n , d i e z w i s c h e n m a i e r e i , f o t o g r a f i e u n d f i l m b e s t e h t ,

u m d i e s e e i n h e i t d e r k u n s t z u d o k u m e n t i e r e n , w ä h l t e i c h d a s r e i c h e , v i e l v e r z w e i g t e s c h a f f e n e i n e s e i n z e l n e n k ü n s t l e r s

— I. moholy-nagy, d e r ü b e r d a s p r o b l e m a u s e i g e n e r e r f a h r u n g u n d a u f g r u n d e i g e n e r a r b e i t v i e l z u s a g e n w u ß t e ,

mo ho ly s t e l l te s i ch e ine so bre i t e a rbe i t sbas is , w ie s ie kaum e inem and ere n küns t le r der ge ge nw ar t e igen is t. es so l l

n u n a b e r n a c h t r ä g l i c h g e s a g t w e r d e n , d a ß e s s i ch h ie r k e i n e s w e g s u m d e n v e r s u c h e i n e r m o n o g r a f i e d e s k ü n s t le r s

h a n d e l t ( d a z u w ä r e d e r k l e i n e b a n d n i c h t a u s r e i c h e n d , u n d n u r a l s i n f o r m a t i v e n h i n w e i s s c h r i e b S i e g f r i e d g i e d i o n

s e i n e e i n f ü h r u n g ) . v i e l m e h r w u r d e e in v e r s u c h u n t e r n o m m e n , a u s m o h o l y s a r b e i t e in s p e z i a l p r o b l e m h e r a u s -

z u g r e i f e n : d a s problem des Uchtes, d a s o h n e z w e i f e i — b e g ü n s t i g t d u r c h n e u e t e c h n i s c h e m ö g l i c h k e i t e n — d a s

d o m i n i e r e n d e k ü n s tl e r is c h e p r o b l e m d e r n ä c h s t e n j a n r z e h n t e , w a h r s c h e i n l i c h ¡ a h r h u n d e r t e b i l d e n w i r d , e i n d e u t i g

k o m m t d i e s e t e n d e n z b e r e i t s i n d e r m a i e r e i d e s n e u n z e h n t e n u n d d e s b e g i n n e n d e n z w a n z i g s t e n ¡ a h r h u n d e r t s z u m

a u s d r u c k , u n d e s w ä r e f a l s c h , n u r ü b e r d i e r a u m p r o b l e m a t i k d e r n e u e n m a i e r e i z u s p r e c h e n , d i e b e s c h ä f t i g u n g m i t

d e m l i c ht i m a l l g e m e i n e n h a t a u c h d e s s e n b e s o n d e r e r a u m z e i t l i c h e f u n k t i o n k l a r g e l e g t , a b e r d a s s y n t h e t is c h e b l e i b t

d o c h — d a s licht, d ie ga nz e abs t rak te ma ie re i i st e in e rs te r schr i t t zu neue n f o rm en der l i ch tges ta l t ung. es g i l t ,

h i e r w e i t e r z u s c h r e i t e n .

n a c h m e i n e r a u f f a s s u n g s t e l l t d i e m a n u e l l e m a i e r e i n u r e i n w i c h t i g e s pädagogisches moment d a r — e i n e r z i e h u n g s -

s t a d i u m d e s k ü n s t l e r s w i e d e s b e s c h a u e n d e n — , o h n e w e l c h e s w i r u n s d i e Z u k u n f t o p t i s c h e r g e s t a l t u n g s c h w e r v o r -

s t e l le n k ö n n e n . e i n b e i s p i e l : d i e g e g e n w ä r t i g v o r h e r r s c h e n d e n t h e m a t i s c h e n f il m e w e r d e n a l s s o l c h e e i g e n e

b e d e u t u n g v e r l i e re n , s o b a l d d i e i n i h n e n b e h a n d e l t e n a u f g a b e n d e r l e b e n s o r g a n i s a t i o n e n d g ü l t i g e l ö s u n g e n g e f u n d e n

h a b e n , d a n n w i r d — n e b e n a n d e r e n g a t t u n g e n a b s t r a k t e r k u ns t — d e r a b s t r a k t e f i lm z u w o r t e k o m m e n , n a c h d e m

w i r s c h o n h e u t e d i e a u ß e r o r d e n t l i c h e n l e i s t u n g e n d e r e r s t e n b a h n b r e c h e r d e s a b s t r a k t e n f i l m s s e h e n , i s t z u e r w a r t e n ,

d a ß s i c h d e r a b s t r a k t e f i l m a u f n e u e n w e g e n e n t w i c k e l n w i r d .

mo ho lys ma iere ien und Ze ichn ung en s te l l en S tud ien zu e iner g ro ße n re ihe abs t rak te r f i lme dar . ¡a s ie s ind a l s

entwürfe 'statischer fasen abstrakter filme z u b e z e i c h n e n ( a u c h d a n n , w e n n d e r m a i e r si e a l s a u t o c h t o n e t a f e l b i l d e r

g e s c h a f f e n h a t ) , n i c h t n u r d u r c h d i e s e b i l d e r , s o n d e r n a u c h d u r c h e i n e r e i h e n e u e r te c h n i s c h e r e r r u n g e n s c h a f t e n

w i r d d i e a b s t r a k t e f i l m g e s t a l t u n g s c h o n j e t z t b e d e u t s a m a n g e r e g t .

a u c h d i e k a m e r a l o s e a u f n ä h m e , d a s f o t o g r a m m , f ü h r t z u e i n e r n e u e n f o r m d e s a b s t r a k t e n f i lm s . u n d a u c h h ie r s in d

d i e z a h l r e i c h e n f o t o g r a m m e m o h o l y s a l s t e i l e a b s t r a k t e r f i l m e a n z u s e h e n , d i e a u s s c h l i e ß l i c h a u f d e r P r o d u k t i v i t ä t

d e s l ic h ts b e r u h e n , i n d i e s e m Z u s a m m e n h a n g w i r d d u r c h m o h o l y a u c h d i e i d e e r e f l e k t o r i s c h e r l ic h t s p i e le i n fr e i e m

u n d g e s c h l o s s e n e m r ä u m a u f g e w o r f e n .

l e i d e r w e r d e n d i e P r o b l e m e d e r a b s t r a k t e n k u n st h e u t e v i e l f a c h n o c h m i ß v e r s t a n d e n , m a n h a t d i e a b s t r a k t e , g e g e n -

s t a n d s l o s e ku n s t a u f d i e p r ü f u n g s w a g e d e s S o z i al i sm u s g e l e g t . z u g e g e b e n - es b e s t e h t d i e n o t w e n d i g k e i t e i n e r

ak t i ven revo lu t i onären kuns t , d ie s i ch in den d iens t des ku l t u rkampfes f ü r neue lebens formen ( f ü r e ine neue gese l l -

schaf t s - und Wi r t scha f t sordn ung) s t e l l t, ab er ma n muß k la r sehe n: e ine so lche ak t i ve kuns t — so w ic h t ig s ie auch

a ls waf f e i s t — s teh t abse i t s der [ ku n s te tw ick lu n g , a l s e ine i so l i e r t e P er io de der kuns th i s t o r ie . s ie b r in g t j ene

e n t w i c k l u n g i m g a n z e n n i c h t w e i t e r ( h ö c h s t e n s m i t t e l b a r , i n d e m s i e g e s e l l s c h a f t l i c h e V e r ä n d e r u n g e n d u r c h z u s e t z e n

bem üht i s t) , i n e ine r n i ch t sehr f e rne n Zukunf t w i rd d ie kuns t i n i h re r ges am lhe i t d ie P er io de des abstrakten a n t r e t e n ,

s c h o n h e u t e a b e r k ä m p f t d i e avantgarde f ü r d ie neue n kuns t f o rmen , s ie rea l i s ie r t d iese t ro t z den ung ehe ure n t ech-

n i s c h e n S c h w i e r i g k e i t e n a u f e x p e r i m e n t e l l e m w e g e .

mar t s t am (ams terdam ) erzä h l t e m i r nac h se iner rückkehr aus der udssr e in chara k ter i s t i sches er lebn is . i ch ge be es

h i e r m it e i g e n e n W o r t e n w i e d e r , d a e s d i e W i c h t i g k e i t d e s a u s b a u s e i n e r g r o ß e n g a t t u n g d e r a b s t r a k t e n k u n s t — d e r

r e f l e k t o r i s c h e n l i c h t s p i e l e — z e i g t :

m a r t s t a m h a t f ü r d i e n e u e I n d u s t r i e s t a d t m a g n i t o g o r s k p l ä n e e n t w o r f e n , d i e a r b e i t e r h a t t e n , w i e ü b l i c h , d a r ü b e r

d a s e n t s c h e i d e n d e w o r t , » g u t h a s t d u ' s g e m a c h t « , b e m e r k t e d e r k lü g s t e n a c h l a n g e n , e r n s t e n d i s k u s si o n e n , » a b e r

e t w a s f e h l t d o c h l i c h w a r e i n m a l i n b e r l i n ; e i n e s a b e n d s g i n g i ch d u r c h d i e f r i e d r i c h s t r a ß e . w e i ß t d u , d i e g r o ß e n

s c h a t t e n b i l d e n d e n f a s s a d e n m i t d e n u n z ä h l i g e n v i e l f a r b i g e n b e w e g t e n r e k l a m e l i c h t e r n — d a s w a r s c h ö n u n d d a s

f e h l t u n s i n d e i n e m p l a n , i c h w i l l e in e s o l c h e fr i e d r i c h s t r a ß e i n m a g n i t o g o r s k h a b e n « a l s m a r t st a m d i e e p i s o d e

e r z ä h l t e , l ä c h e l t e n d i e z u h ö r e r . m a n s p r a c h v o n r e a k t i o n ä r e n e m p f i n d u n g e n d e s r u s si s ch e n a r b e it e r s, - m a n s p r a c h



d a v o n , d a ß d i e s e r a r b e i t e r t r o t z d e r h e r r s c h a f t d e s S o z i a l i s m u s g e w i s s e d i n g e w o l l e , d i e e r b e i m f e i n d l i c h e n k a p i t a l i -

s t i sc hen na c hb arn ne id i s c h be t ra c h t e , m a g das auc h m a nc h m a l s t im m en — d ies m a l is t de r s ow je t a rbe i t e r im rec h t ,

e r s i e h t i n d e n p l a n e n z u e i n e r n e u e n S t a d t e i n e g e l u n g e n e o r g a n i s a t i o n s e i n e r w o h n u n g s - , a r b e i t s - u n d r e k r e a t i o n s -

s t ät te , - e i ne e r f ü l l u ng s e ine r v i t a l en l ebens bedü r f n i s s e . de r s oz ia l i s t i s c he a rb e i t e r w i l l ab e r da rüb er h inau s

s c h ö p f e r i s c h e n k u l t u r e l le n r e i c h tu m , d e r z u m v e g e t a t i v e n i n W e c h s e l b e z i e h u n g s t e h t, w e n n e r v o n d e r e f f e k t v o l l e n ,

a b e r u n g e o r d n e t e n l i c h t r e k l a m e w i r r n i s d e r b e r l i n e r f r i e d r i c h s t r a ß e g e f e s s e l t w a r , d a c h t e e r g a n z i n s t i n k t i v a n e i n

lichtspiel im freien räum. na t ü r l i c h w i rd e in f o r t s c h r i t t l i c h e r a rc h i t e k t i n e ine r ne ug ep l an t en s oz ia l i s t i s c hen S ied lungs -

a n l a g e k e in l i c h t r e k l a m e p a n o p t i k u m e i n e r k a p i t a l i s ti s c h e n g r o ß s t a d t r e k o n s t r u i e r e n w o l l e n , a b e r d a s b e d ü r f n i s d e s

be f re i t en m ens c hen nac h k u l t u re l l em Ü bers c huß — nac h e inem l i c h t s p ie l im f re ien räum — is t du rc hau s leg i t im , und

m an m uß d ies en w üns c h in d ie W i rk l i c hk e i t um s e t z en , m oh o ly s p ro jek t e ines s t äd t e l i c h t s p ie l s w i rd h ie r ak t ue l l ,

a l l es , w as m oho ly h ie r ange f üh r t ha t : das bedür f n i s nac h l i c h t s ens a t i onen , l i c h t f res k en , ges t e ige r t en f o rm en des re f l ek -

t o r i s c h e n l i c h t s p i e l s , d i e n o t w e n d i g k e i t , d i e t e c h n i k d e r s c h e i n w e r f e r k a n o n e n , d e r p r o i e k t i o n a u f w ö l k e n , d e s l i c h t -

s p ie l s im ges c h los s enen räum und end l i c h auc h des abs t rak t en abs o lu t en f i lm s f o r t z uen t w ic k e ln : das a l l es s t eh t im

m i t t e lpunk t de r k üns t l e r i s c hen i n t e res s en a l l e rnäc hs t e r Z uk un f t .

e — -

e —

e -

e -

e -

e -

e—

e -

s ä m t l i c h e a r ti k e l v o n I. m o h o l y - n a g y , l o n d o n , S i e g fr i e d g i e d i o n , Z ü r ic h u n d f r . k a l i v o d a , b r n o w u r d e n i n d e u t s c h e r

s p r ä c h e v e r f a ß t .

d i e d r u c k k o r r e k t u r d e r d e u t s c h e n t e x t e b e s o r g t e w i l l s c h a b e r , b r n o .

132

• — 9

* 3

« - S



b i b l i o g r a f i e I . m o h o l y - n a g y

bücher:

monographie (hor izont ) , ver lag ma (wlen 1921)

buch neuer künst ler, ver lag ma (wien 1922)

maierei - fotograf ie - f i lm, ver lag albert langen (münchen 1925)

maierei - fotograf ie (moskau 1929)

vom mater ia l zur archi tektur, ver lag albert langen (münchen 1929)

vom mater ia l zur archi tektur ( tokyo 1930)

60 photos I . moholy-nagy, ver lag kl inkhardt & biermann (ber l in 1930)

the nsw vision, ver lag harcourt brace & co. (new vork 1931)

filme:

berl iner Sti l leben (1926)

marseil le vieux port (1929)

l i ch t sp ie l schwarz-we iß -grau (1930)

tönendes abc (1932)

zigeuner (1932)

archi tecturecongress athen (1933)

an ocean tale (1935)



anthony ber t ram: the house: a mach ine fo r l i v ing in

(a summary o f the ar t and sc ience o f homemak ing con-

s ide red fun ct ion al ly ) , i l lus trate d by a. g. wise, a. r. i . b. a.

london 1935.

a. & c. b lack l imi ted, 4, 5, 6 soho square, london w. Î .

f . x . bô hm : barva v teo r i i a v praks i . pra ha 1932.

Jednota československých m atemat iků a fys iků , 25 ž i tná , praha 2.

i a ros lav bouček : sens i tomet r ie chromované že la t iny ( sen-

s i tomet r ie der chrom atge la t ine ) . »sborn ík vysoké ško ly

techn ické v brně«, svazek 9, spis 33. brno 1935.

komise: knihkupectví a. píša, 28 česká, brno.

i a ros lav bouček : é tudes sur la sens i tomet r ie de la gé la -

t ine bich rom atée . par is 1935.

revue d 'opt ique théoret ique et instrumentale, 165 rue de sèvres;

3 et 5 boulevard pasteur, par is 15e.

menno te r b ra ak : de abso lu te fi lm, »serie mono gra f ie ën

over f i lmkuns t« 8 . oms lag van p ie t zwa r t . r o t te rda m

1931.

w. I . & ¡ . brusse 's u i tgeversmaatschappi j n . v. , ro t terdam.

bohus lav fuchs, ¡ ind

ř i ch kumpoš t : ces ta k hospodářské

obr odě čs r. ( schema dop ravn ího p lánu a

¡ eho hospo-

dářské důs ledky , výzkum brněnského reg ionu. ) uprav i l

zden ěk rossmann. brn o 1935.

náklade m v lastním. 12 zábra nské ho, brno 16.

¡ indř i c h h a la b a la , ¡osef polášek: ¡ak s i zař íd ím by t

( levně, mod erně, hyg ien icky ) , uprav i l zdeněk rossmann.

olomouc 1935.

i ndex , 18 k l i cperova , o lomouc .

ra f fa e l lo g io l l i : a lbe r to sar to r is . »co l lez ione arch i te t t i

nuov i« 3. mi la no 1935.

campo g ra f i co , 9 v i a rugabe l l a , m i l ano .

I . i . io rdaan: der t ig ¡ aar f i lm, »serie mo nog ra f ieë n over

f i lmkunst« 2. oms lag van piet zw ar t . rot te rda m 1932.

w. I . & | . brusse 's u i tgeversmaatschappi j n . v. , ro t terdam.

i a r o s l a v k o p a : češ tí ma l í ř i impres ion is té . t yp og ra f i cká

úpra va f r . ka l ivod a. b rno 1934.

naklad atels tv í ba rv ič a novo tný, 13 česká, brno .

s imon kos ter : du i t sche f i lmkuns t . »serie mono gra f ie ën


1931.

w. I. & ¡ . b russe 's u i t geve rsmaa tschapp i j n . v . , ro t t e rdam .

l ou l i ch tve ld : de ge lu ids f i lm. »serie mo nog ra f ieë n over

f i lmkunst« 10. om slag van piet zw ar t . rot te rda m 1933.

w. I . & j . b russe 's u i t geve rsmaa tschapp i j n . v . , ro t t e rd am.

peter me yer : mo dem e arch i tek tur und t rad i t io n . Zur ich

1928.

v e r l a g d r . h . g i r s b e r g e r & c i e , 4 0 k i r c h g a s s e , Z u r i c h .

peter mey er : mo dem e schweizer Wohnhäuser . Zür ich

1928.

ve r l ag d r . h . g i r sbe rge r & c i e , 40 k i r chgasse , Zü r i ch .

j . f . o t ten : ame r ikaansche f i lmkuns t . »serie mo nogra f ieen


1931.

w. 1. & ¡ . brusse 's u i tgeve rsm aatsc happ i j n . v. , ro t te rdam .

herber t r ead: a r t and indus t r y ( the pr inc ip les o f indus t r ia l

des ign) , t yp og rap hy and cover des ign by herber t bayer .

london 1934.

faber & faber l imi ted, 24 russel l square, london w. c. 1 .

c . j . g ra adt van rog ge n: he t l innen vens ter . »serie mono-

gra f ie en over f i lmkuns t« 1. oms lag van p ie t zwar t .

rot terdam 1931.

w. 1. & ¡ . brusse 's u i tgev ersm aats chap pi j n . v. , ro t terd am .

f r anz roh : nach-express ion ismus . mag ischer rea l ismus .

(P rob leme der neues ten europ ä ischen malere l . ) le ipz ig

1925.

k l i nkha rd t & b i e rmann ve r l ag , be r l i n w . 10 .

e l isabeth de roos : f r ansche f i lmkuns t . »serie mo nog ra-

f ieen over f i lmkuns t« 6 . oms la g van p ie t zwa r t . r o t te r -

dam 1931.

w. I . & ¡ . b russe 's u i t geve rsmaa tschapp i j n . v . , ro t t e rdam.

f r i t z rosen fe ld : der go ld fasa n. d re i legende n. aus -

gesta t tet von ern a yos hid a blenk. Zür ich 1933.

b ü c h e r g i l d e g u t e n b e r g , Z ü r ic h , w i e n , p r a h a .

e ise rü the l : anb ruch des tags , ged ich te . t yp og rap h ie

von f r . ka l ivo da. b rno 1936.

ve r l ag »de r mona t« , p raha—wien .

wi l l s chaber : thomas mann, ( zu se inem sechz igs ten ge-

burts tag.) Züric h 1935.

ve r l ag op rech t , zü r i ch .

henr ik schö l te : nede r landsche fi lmkuns t . »serie mono-

gra f ie en over f i lmkuns t« 3 . oms la g van p ie t zwa r t .

rot terdam 1933.

w. I . & j . b russe 's u i t geve rsmaa tschapp i i n . v . , ro t t e rdam.

kare l te ig e : ne jmenš í by t . »ed ice soud obé m ez iná rodní

arch i tek tury« 1. úpra va kare l te ige . p rah a 1932.

nak lada te l vác l av pe t r , 32

ječná, praha 2.

kare l te ige : p ráce

¡ a romí ra k re jcara . (mon ogra f ie s taveb

a pro jek tů . ) »ed ice soud obé mez in árodn í a rch i tek tu ry« 2 .

úpra va kare l te ige . p rah a 1933.

nak lada te l vác lav pe t r , 32 j ečná , p raha 2 .

j an tsch icho ld : t ypo grap h isch e ges ta l tung . base l 1935.

verlag benno schwabe & co, 27 k losterberg, basel 10.

ed uar do wes terda h l : w i l l i baum eis te r . tener i fe 1934.

ed ic iones »gace ta de a r te« , i s l a de tener i fe , canar i as .

<P* *

•

e t «

e —

í - ^ í

e—•

fr— «

fr—«-9

fr—«-S



d i e w o h n u n g f ü r d a s e x i s t e n z m i n i m u m ( 2 . i n t e r n a t i o n a l e r

kon gre ß f ü r neues bau en) . S tu t t gar t 1933.

j u l i u s h o f f m a n n v e r t a g , S t u t t g a r t .

r a t i o n e l l e b e b a u u n g s w e i s e n ( 3. i n t e r n a t i o n a l e r k o n g r e ß

für neue s ba ue n). S tut tga r t 1931.

j u l i u s h o f f m a n n V e r l a g , S t u t t g a r t .

das wu nd er des lebens . auss te l l un g ber l i n 1935. p ro-

spe k tge s ta l t un g herb er t bay er . ber l i n 1935.

g e m e i n n ü t z i g e b e r l i n e r a u s s t e l l u n g s - , m es s e - u n d f r e m d e n v e r k e h r s

g m b h , b e r l i n - c h a r l o t t e n b u r g 9 .

t hese an t i t hese syn these. auss te l l ung luzern 1935.

t y p o g r a p h i e v o n ¡ a n t s c h i c h o l d . l u z e r n 1 93 5.

k u n s t m u s e u m , l u z e r n .

du t emps que les sur réa l i s t es ava ien t ra i son , par i s 1935.

é d i t i o n s u r r é a l i s t e s , p a r i s .

v ý r o č n á z p r á v a u č ň o v s k ý c h š k ô l a š k o l y u m e l e c k ý c h

rem es ie l v b ra t i s l av e 1934—1935 . I pä t rok o v p rá c e

v n o v e i b u d o v e . ) t l a č o v á ú p r a v a z d e n e k r o ss m a n n .

b ra t i s l av a 1935 .

n á k l a d o m s p r á v n e j k o m i s i e u č ň o v s k ý c h š k ô l a k u r a t ó r i a š k o l y u m e -

l e c k ý c h r e m e s i e l , 1 v a z o v a , b r a t i s l a v a .

der s c huh . (d ie ges c h i c h t e s e ine r he rs t e l l ung und s e ines

gebra uc hs . ) aus s t e l l un g bas e l 1936 .

g e w e r b e m u s e u m , b a s e l .

druk f un k c io na lny . b ib l i o t é k a »a . r .« t om ó .

d r u k a r n i a p u b l . s z ko t y d o k s z t . z a w o d . n r . 10 w t o d z i .

i n den näc hs t en he f t en e rs c he in t e ine rege lm äß ige rub r i k »h inw e is e« , ge le i t e t v on ¡an t sch icho ld , base l .

fe l i x synek

t o v á r n a registračních potřeb a knihařství

doda la sp i rá lovou vazbu p ro ten to seš i t

fabrik f í i r regis tra turbedarfsart ike l und buchbindere i

l ie fer te d ie sp i ra lhef tung fůr d ieses hef t

p r a h a V I I , p ř í s t a v n í č. 1

b rn o , k ře n o v á 5 1



im ver lag b enn o schw abe & co„ ba se 10, Ist vor kurzem ein neues buch von ¡an tschich old erschie nen :

t y p o g r a p h i s c h e g e s t a l t u n g

es en thä l t e ine dars te l lung der t y p o g r a f i s c h e n e rneuerungsb es t rebungen , an we lch en der V e r f a s s e r bekannt l i ch

gro ße n ante i l hat . tschic hold wa r v iele ¡ahre lehrer an der meis terschule für deutschland s buchd rucke r in münchen,-

er ha t von dor t aus d ie b i ldung des neuen typogra f ischen s t i l s en tsche idend bee in f luß t und d iesen von den sch lacken

der e rs ten an fänge gere in ig t . — der Ver fasser en tw icke l t d ie method ik der neuen ges ta l tungsweise a ls e iner zug le ich

techn ischen und küns t le r ischen aufg abe . d ie sa tzbe isp ie le umfassen a l le w ich t ig en au fga ben , d ie rand geb ie te der

fo togra f ie , ih re anwendung im schr i f t sa tz und d ie neue maiere i werden ih rer bedeutung nach gewürd ig t und eben-

fa l ls mi t v ie len unbekannten abb i ldun gen b e leg t , e in te i l der sa tzbe isp ie le ist au f versch ieden farb ige n p ap ie ren

gedruck t .

fo rma t a 5 (148X210 mm) . 112 se i fen au f kus tdruck , werkd ruck und versch ie denfa rb igen pa p ieren . mi t v ie len

ganzse i t igen und k le ineren abb i ldun gen , darun ter e iner anza h l v ie l fa rb iger , le inen band mi t r ückensch i ld .

preis 8 * — schweizer franken

i l l us t r ie r te p rospek te kos ten los vom ver lag benno schwabe & co . , base l 10 ( schweiz ) .

d a s a k t u e l l e b u c h :

wi l l s chabe r :

k o l o n i a l w a r e m a c h t W e l t g e s c h i c h te

ein kulturkrit ischer exkurs

preis kartoniert sfrs. 4 50, gebunden sfrs. 6'

h u ma n i t a s v e r l a g , z ü r i c h ( s c h w e i z )

k u n s t m u s e u m l u z e r n

t h e s e

a n t i t h e s e

s y n t h e s e

ausstellungskatalog

a r p

b r a q u e

c a l d e r

c h i r i c o

d e r a i n

e r n i

e r n s t

f e r n a n d e z

g i a c o m e t t i

g o n z a l e z

g r i s

h é l i o n

k a n d i n s k y

k l e e

l é g e r

m i r ö

m o n d r i a n

n i c h o l s o n

o z e n f a n t

p a a l e n

p i c a s s o

t a e u b e r - a r p

v

c-

e -

t -

t — -

C

— -

e — -

» *

(

»

» 3

» 9

• »

• ^ »

f t—«

»



el l iss i tzky: f igur inen . d ie p last ische gesta l tuno d er

e lektromechanlschen schau »sieg über d ie sonne«

(a ls oper gedichtet von a. krutschonich, moskau

1913). 10 v i e l fa rb ige o r i g ina l l l thos i n mappe . a l l e

b lät ter s ign ier t .

5 5 X 4 8

cm .

1923.

v e r g r i f f e n .

15 0

sfr.

e l l i ss i tzky: proun.

1.

kes tne rmappe .

1923. 6

mehr-

fa rb ige o r i g ina l l i thos , e in ige mi t au fgek leb ten

te i len, t i te lb la t t und ma ppe . a l le b lä t te r s ign ier t .

6 0 X 4 5 cm. ve rg r i f fen . 10 0 sfr.

I . mo ho ly - nagy : kons t ruk t i onen . 6 . kes tne rmappe .

1923. 6 mehr fa rb ige o r i g ina l l l thos , t i te l b la t t und

m a p p e .

6 0 X 4 5

cm . a l l e b lä t te r s i gn ie rt , ve rg r i f fen .

100 sfr.

bestellungen

richte man an ,,telehor , 37 plotni,

brno, csr.

»de st i jl .« e inzelnu mm ern oder kom plette ser ie .

»wleschtsch — gegenständ — obiekt«. ber l in

1922.

nr. 1/2.

»ma«. Wien ca.

1922-25.

e i nze lnummern oder kom-

plette ser le .

»i 10«. amste rdam. n r . 2 — 1 2 , nr . 2 3 und fo lgende ,

»der stürm.« ¡ahrg ang

15 ,

heft

3.

»l 'espr i t nouvea u.« par is, nos. 1 — 1 6 et 29 , en ca-

hiers ou rel iés.

angebo te an „telehor , 37 plotní, brno,

čsr.

písmem futura vytiskla tento svazek

k n ih t is k á rna :

gesetzt aus der schrift futura, druck

der buchdruckerei:

typi

kom an ditn í knihtiskařská společnost aug . šmerek a spol.

buchdruckere i -kom man di tges el lschaft aug . šmerek u . comp.

b rn o . br ün n, c e j l 21, te le fon 15.023



štočky pro tento svazek zhotov i l g r a f i c k ý z á v o d r e p r o d u k č n í :

die k l ischees für d iesen ba nd l ie fer te

d i e g r a p h i s c h e r e p r o d u k t i o n s a n s t a l t :

chemigrafia

hochmut , a . smekal , k . michá lek, j . macháček

b rn o . brü nn , n o vá 4, te l. 15.29 7

a

mJr?

moholy-nagy "telehor"

Documents