Niccoló Machiavellianebtechnologie moci jako věčné afrodiziakum?

Marek Matějkahistorik filosofie

2

3

Struktura přednášky

Část první Historické podmínky Machiavelliho

myšlení a díla str. 5 – 7

Část druhá Život a osobnost Niccola

Machiavelliho str. 28 – 51

Část třetí Dílo a odkaz N. Machiavelliho str. 52 - 94

První část

Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla

Druhá část

Život a osobnost Niccola Machiavelliho

Třetí část

Dílo a odkaz N. Machiavelliho

Diskuse

4

Motto

„Mírou všech věcí je člověk, jsoucích že jsou, nejsoucích že nejsou.“

Prótagoras

Zdroj: Zlomek B1 ze Sexta Empirika

5

Krédo

„Moc je to nejlepší afrodisiakum.” Henry Kissinger

6

Část první

Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla

7

Renesance a humanismus Renesance pochází z francouzského la renaissance a znamená

„znovuzrození“.

Jedná se o období mezi 14. a 16. stoletím, místně s přesahem i do 17. století.

Hlavním ideovým vzorem byl život ve starověkém Řecku – návrat k dobrým tradicím a způsobům, jakési znovuzrození starořeckého životního stylu.

Evropská renesance de facto splývá s italskou, základem je florentská renesance.

8

Renesance a humanismus Humanismus pochází z latiny, tj. humanus (lidský) ve

smyslu pojmu „úsilí o lidskost“ (studia humanitatis).

Kulturní aspekt humanismu preferuje univerzální lidství proti jakémukoli pojetí partikularismu (analogii s dnešními principy evropanství).

Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici v různých oblastech.

Scholastika coby pedantství v oblastech: Theologické Logické.

9

Historická datace Zhruba se jedná o období mezi roky:

1300 – 1650.

Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem.

Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou.

10

Oblasti zájmu a činnosti Civilní sektor

FilosofieVědaHumanismusStát a právo

Církevní sektorReformace

11

Významné osobnosti Filosofie (italská)

Platonismus Marsilio Ficino Pico della Mirandola

Aristotelismus Pietro Pomponazzi Jacopo Zabarella

Filosofie přírody Bruno Telesio Francisco Patrizi Tommaso Campanella

12

Významné osobnosti Věda

Johannes KeplerGiordano BrunoGalileo GalileiMikuláš KoperníkFrancis Bacon

13

Významné osobnosti Stát a právo

Niccolò MachiavelliJean BodinHugo Grotius Johannes Althusius

14

Významné osobnosti Reformace

Martin LutherUlrich ZwingliJan Kalvín

15

Reformace Martin Luther (1483 – 1546)

Teolog, kazatel Zakladatel protestantismu

16

Reformace Ulrich Zwingli (1484 – 1531)

Švýcarský teolog Reformátor

17

Reformace Jean Calvin (1509 – 1564)

Švýcarský teolog Zakladatel kalvinismu

18

Významné objevy Vynález kompasu

zámořské objevy (Kolumbus, de Gama) Zavedení heliocentrického systému

Mikuláš Koperník Vynález knihtisku

Johann Gutenberg Zavedení principu perspektivy v malířství

Leon Alberti

19

Vynález knihtisku Johannes Gutenberg (1397 – 1468)

Vynálezce knihtisku (1448) Bible (1455)

20

Zavedení perspektivy v malířství

Leon Battista Alberti Piero della Francesca

21

Významné události Zakládání universit (1088 až 1499 – 50) Rozdělení římské církve (1378 až 1417) Učení Johna Wyclifa (1320 až 1384) Kostnický koncil (upálení Husa, konec

schizmatu) Husitské nepokoje v Čechách (1419 až

1436/1485) Objevení Ameriky (1492)

22

Duchovní uzly renesanční Evropy

23

Tiskárny 1450 až 1500

24

Stát a právo Jean Bodin

(1530 – 1596) http://plato.stanford.edu/entries/bodin/

Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů.

25

Stát a právo Johannes Althusius

(1557 – 1638) http://plato.stanford.edu/search/search

er.py?query=althusius

Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout.

26

Stát a právo Hugo Grotius

(1583 – 1645) http://plato.stanford.edu/entries/grotius/

O právu válečném a mírovém:

„Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost.“

27

Florencie 1338 Giovanni Villani:

„Město mělo asi 100 000 obyvatel, celkem 8 – 10000 dětí se tu učilo číst a psát, 1000 – 1500 počítat a 550 – 600 ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi 70-80000 postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a 60000 jehňat…“

28

Poznámka autora

Počet soudců celkem 3 066 Počet obyvatel ČR  10 532 770 Počet obyvatel na jednoho

soudce 3 435 Počet soudců bývalých členů

KSČ 596Data k X/2011

Zdroj: http://www.adikia.cz/news/basty-komunistu-v-justici/

Komparace počtu soudců ve Florencii 1338 a počtu soudců v ČR 2011.

Machiavelistická aplikace:

V roce 2011 působilo o soudů v ČR bezmála 20% soudců s komunistickou minulostí v justici.

Florencie (1338) - občanů na 1 soudce 1250, tj. 1,25% populace.

ČR (2011) – občanů na 1 soudce 3435, tj. 0,30% populace.

29

Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století Benátky Janov Milán Florencie Papežský stát (Vatikán).

30

„Božská Florencie“ „Kolikrát v čase, jen co paměť sahá

změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání.“

Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri

31

Demografie Itálie 14. století Benátky 90 000

Janov 85 000

Milán 62 500 1288

Florencie 60 000 1340

Siena, Bologna 40 000

Řím, Padova, Pavia

30 000

32

Historie Florencie (do Toskánska)

Florentský městský stát: 1434 – 1494 1512 – 1527 1530

Republika: 1494 – 1512 1527 – 1530

Vévodství Florencie: 1532.

33

Itálie a církev Počátek 14. století:

Německé kraje, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skotsko – celkový počet biskupství katolické církve: 267

Itálie – 266 plus Sicílie a Sardinie – 295!

34

Papežský stolec (dvůr) Sčítání (první) lidu v roce 1526:

700 osob kléru 240 členů švýcarské gardy 85 členů posádky Andělského hradu Celkem: 1025 osob ve Vatikánu plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských

palácích v Římě – 3111 osob Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak

činil: 4 136 osob!

35

Vyhrocená nenávist k papeži Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži

(Julius II.) slovy: „Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou

svého nepřítele a nezískal si tak nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni …“

Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii.

36

Florencie cca 1490 (dřevoryt) autor: snad Francesco Rosselli

37

38

Někteří významní Florenťané Dante Alighieri (1265 – 1321), básník

Giovanni Boccaccio (1313-1375), spisovatel

Cosimo il Vecchio Medici (1389-1464), bankéř

Pazziové, florentská bankéřská rodina, 1478 zorganizovala spiknutí proti Medicejským

Vespucciové, florentská patricijská rodina Amerigo Vespucci (1454-1512), mořeplavec

Sandro Botticelli (1445-1510), malíř

39

Sandro Botticelli Venuše a Mars

40

Část druhá

Život a osobnost Niccola Machiavelliho

41

Machiavelli a machiavelismus Niccolo di Bernardo

dei Machiavelli * 3.5.1469, † 22.6. 1527

Státník a politický filosof Historik Zakladatel tzv. machiavelismu Nejkontroverznější osobnost

politické ffie vůbec

42

Rodina N. Machiavelliho Bernardo Machiavelli (1426/9 – 1500)

Právník a otec Nicolla M.

43

Machiavelismus [Makijavelizmus], v širším pojetí souhrn názoru N. Machiavelliho, v užším významu politická zásada, že

"účel světí prostředky", kdy podle něj v politickém boji lze ve jménu velkých cílů přehlížet morální principy a užívat jakékoliv prostředky.

Politika, která vše podřizuje dosažení určených cílů.

Pragmatická až bezohledná politická zásada.

44

Literární dílo Politické

Umění válečné Úvahy o vládnutí a o vojenstvíVlády a státy Rozpravy o první desítce knih Tita LiviaŽivot Castruccia Castracaniho Vladař (Il Principe) nebo také Kníže

45

Literární dílo Prozaické

Belfagor

Poetické Karnevalové písně Kapitoly Desetiletí

Dramatické Mandragora

Historické Florentské letopisy

Lingvistické Dialog o spisovném jazyce

46

Vladař (Il Principe)

Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I.)

Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie.

Předlohou k Vladaři byl César Borgia.

47

César BorgiaCésar Borgia (1475 - 1507)

vévoda z Valentinois a Romagne

1493 jmenován kardinálem

1497 ustanoven světským panovníkem (po smrti svého bratra Juana)

předobraz Machiavelliho Vladaře

48

Otec Césara Borgii

Rodrigo Borgia (1431-1503)

synovec Alonsa Borgii (Kalixta)

1456 jmenován kardinálem

zvolen papežem Alexandrem VI.

pontifikát 1492 - 1503

49

Rodina Césara Borgii

Děti Alexandra VI: Vedro-Luis Borgia Girolama Borgia Isabela Borgia Cesare Borgia Juan Borgia Lucrezia Borgia Joffre Borgia

50

Panovník Florencie v době Machiavelliho „vyhnanství“

Lorenzo II. di Medici (1492 – 1519)

Machiavelli mu věnuje spis Vladař (Kníže)

Bere Machiavelliho na milost a svěří mu roli rodového dějepravce

51

Lorenzo de Medici - genealogie

52

Část třetí

Dílo a odkaz Niccola Machiavelliho

53

Machiavelliho politická teorie„Je veliký rozdíl mezi

životem, jaký se žije, a životem, jaký by se měl žít. Ti, kdož přihlížejí jen k tomu, co by se mělo dít, a ne k tomu, co se skutečně děje, spíše zaniknou, než se udrží.“

54

Machiavelliho politická teorie Současný rozpor mezi chápáním člověka z pohledu

exaktních přírodních věd a abstraktních humanitních disciplín, např. evolučních biologů a sociologů, vede k zásadní distinkci mezi oběma přístupy.

Chybějící snaha o synergický efekt způsobuje neplodný konflikt, který nemá výstup a zdánlivě nahrává „tvrdému biologicky deterministickému přístupu.

Není i toto druhem machiavelismu? Myslím, že ano.

55

Machiavelliho politická teorie Machiavelliho posmrtný život je mnohem více dynamický

a atraktivní než jeho život fyzický.

Interpretace Machiavelliho učení, respektive životních postojů i jeho politické teorie je naprosto různorodá a protichůdná.

Vykladači Machiavelliho díla se nemohou shodnout na jedné společné interpretaci.

56

Machiavelliho politická teorie V jedné věci lze nalézt shodu, a tou je stylistická a

jazyková lehkost a srozumitelnost jeho textů.

Machiavellimu se podobá v mnohém Friedrich Nietzsche.

Předobraz Machiavelliho postoje k praktické politice je možno hledat již u presokratiků, Sokrata, Platóna a hlavně Aristotela.

57

Machiavelliho politická teorie Významní interpreti

Machiavelliho díla: Locke Rousseau Strauss Chabod Croce Berlin

Gramsci Skinner Mussolini Hitler a další

58

Machiavelliho politická teorie Benito Mussolini (1883 – 1945) sepsal předmluvu k vydání

Vladaře v roce 1927, v níž se jednoznačně hlásí k Machiavelliho odkazu. Do češtiny byla přeložena a publikována v roce 1947 s předmluvou prof. Bauera.

59

Machiavelliho politická teorie „Pro Mussoliniho není už vzorem „jen“ filosof Nietzsche, podle

kterého nejprve interpretuje svět jako krizi ducha a kultury a kdy se mění systémy. Teď také Mussoliniho ovlivňuje „mistr nad mistry v politice“, jak ho sám Mussolini nazval – Niccoló Machiavelli. Mussolini jedná dle jeho spisu – Il Principe (Vladař), jak se sám nazve, jako člověk ve vládě, když říká, cituji: „Machiavelliho doktrína je dnes více živá než před 4 staletími.“

„Takto chválí nyní Mussolini svého učitele, on novodobý Vladař (dokonce král Emanuel III. nazve Mussoliniho v 30. letech Il Principe).“

Zdroj: http://www.palba.cz

60

Machiavelliho politická teorie

Aristoteles ze Stageiry

384 p.n.l., Stageira, Chalkidiké 322 p.n.l., Chalkida

61

Machiavelliho politická teorie Tři právní formy obce

(státu):

monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,

aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)

politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.

Tři pokleslé formy:

tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,

oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,

demokracii, vládu davu.

62

Machiavelliho politická teorie

„Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec.“

63

Machiavelliho politická teorie

„Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“

64

Machiavelliho politická teorie Stavěl distinkci mezi:

politiku a etiku.

V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.

65

Machiavelliho politická teorie Hlavní příčinou Machiavelliho nejednoznačnosti a záludnosti je jeho

zásadní nekompatibilita, rozpor mezi na straně jedné Vladařem a straně druhé Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia.

Tento fundamentální rozpor nazýváme machiavelovským paradoxem.

Vladař je ódou na bezskrupulózní vládu v intencích Machiavelliho učení (machiavelismu), Rozpravy jsou manisfestem republikanismu.

66

Machiavelliho politická teorie Vysvětlení tohoto paradoxu není vůbec jednoduché a

jednoznačné. Po celá staletí se o to historikové ffie snaží, ale bezúspěšně ve smyslu trvalosti vysvětlení.

Snad jen psychiatrický rozbor tohoto paradoxu není běžně publikován. Úvahy o paranoie Machiavelliho nejsou průkazné.

Nejčastější interpretace jsou na bázi zkoumání morálního profilu Machiavelliho.

67

Machiavelliho politická teorie Význam Machiavelliho pro dnešní dobu je

patrný i z jeho posmrtné adorace v rozličných politických systémech a státech současného světa…

68

Machiavelliho politická teorie

69

Machiavelliho politická teorie

Vladař Spis z politické filosofie (teorie státu)

napsáno 1513publikováno 1532Struktura:

26 kapitol Dedikace

Politická rukověť / breviář pro vládce

70

Machiavelliho politická teorieVladař

Obsah:1. O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává2. O dědičných knížectvích3. O smíšených knížectvích4. O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra

Velikého nevzbouřila5. O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod

vlastními zákony, než byla dobyta6. O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními

schopnostmi7. O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím8. O těch, kdo dosáhli moci zločinem9. O občanské vládě10. O knížectvích v časech ohrožení

71

Machiavelliho politická teorie Obsah:

11. O církevních panstvích12. O druzích vojsk a o žoldnéřích13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly

nebo potupy16. O štědrosti a skouposti17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný18. Jak má vládce plnit dané slovo19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných

pomocných prostředcích k udržení panství

72

Machiavelliho politická teorie Obsah:

21. Jak a čím se získává úcta lidu22. O ministrech23. Komu naslouchat a kdy24. Proč italská knížata přišla o moc25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak

mu čelit26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů

73

Machiavelliho politická teorie „Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou

buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády Franceska Sforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí.“

Vladař, Kapitola první

74

Machiavelliho politická teorie

Komentář „Vlastní síla“ je Machiavellim nazývána

„virtủ“, tj. schopnost jednat alias ctnost

„Štěstěna“ je nazývána „fortuna“, tj. nahodilé vnější okolnosti

75

Machiavelliho politická teorie

Komentář Správný či dobrý vladař musí být schopen

přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud.

Dobrý vladař = virtủ + fortuna

76

Machiavelliho politická teorie

77

Machiavelliho politická teorieOdkaz pro dějiny myšlení Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař)

schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu.

Oddělení morálky od politiky!

Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou věci. Forma versus obsah!

78

Machiavelliho politická teorie

Morálka versus politika Oddělení morálky od politické praxe vladaře

neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení: Cíle

Morální musí být cíl Nástrojů k jeho dosažení

Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální, slouží-li dosažení morálního cíle

79

Machiavelliho politická teoriePolitika – zásadní teze

Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex).

Suverénem je lid, nikoli panovník!

Panovník vykonává vůli lidu.

Panovník je sjednotitelem a vládcem všeho italského lidu.

80

Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

Spořádaná svobodná (občanská) společnost.

Autonomie národů.

Sekularizace (osvobození se od „ničemných kněží“.

Názorová svoboda.

81

Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

Resumé:

Názorová svoboda a pluralita názorů

občanské společnosti

82

Machiavelli X machiavelismus Nejprudčeji byl

Machiavelli napadán:

Jezuity v Itálii a ve Francii

Fridrichem II. v Německu

Byronovci v Rusku

83

Machiavelli a americký republikanismus

Třetí prezident USA Thomas Jefferson

(1743-1826):

„Nenechte se v otázce

Moci vést důvěrou v člověka, nýbrž ho držte od konání zla řetězy Konstituce".

Dvacátý osmý prezident USA Woodrow Wilson

(1856 – 1924):

„Historie svobody je

historie omezování vládní Moci a ne jejího rozšiřování".

84

Napsali o Machiavellim „Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v

zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce.“

Antonio Gramsci (zakladatel italské komunistické strany)

85

Napsali o Machiavellim Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném

ze svých spisů nějaký systém „machiavelismu“ jakožto nauky, v níž „účel světí prostředky“. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou.“

Prof. Josef Polišenský

86

Napsali o Machiavellim Maurice Jolly (1829—1878) a jeho Dialog mezi

Machiavellim a Montesquiem v pekle (1864)

Miroslav Virius (1953,) Machiavelli by záviděl

Miroslav Virius, Machiavelli podruhé

87

Kdo byli machiavelističtí státníci a v čem

88

MachiavelistéCésar Borgia

Benito Amilcare Andrea Mussolini

Josif Vissarionovič Džugašvili

Adolf Hitler

89

Další machiavelistéFranklin Delano Roosevelt

Charles de Gaulle

Nikita Sergejevič Chruščov

John Fitzgerald Kennedy

Margaret Hilda Thatcherová

George Walker Bush

ale také … Václav Klaus Miloš Zeman Miloslav Kalousek Jiří Paroubek Vít Bárta a další.

90

91

Machiavelisté v dějinách Tomuto tématu je

věnována speciální přednáška.

92

Příklady machiavelismu dnes

93

Příklady machiavelismu dnes Historiografická, tj.

ryze deskriptivní nenormativní publikace o chování pedagogů FF UK v období normalizace.

94

Doporučená literatura Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o

vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986 Obsahuje dále:

Vladař Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia

Milan Znoj, Jan Bíba a kol., Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Filosofia, Praha, 2011 – DOPORUČUJI!!!

95

Děkuji za pozornost a těším se na viděnou někdy příště…

P. F. 2013přeje

Marek Matějka

96

Program EKK v roce 2013

únor doc. ThDr. Ivan Odilo Štampach, religionista O náboženství v současné Evropě

březen zatím neobsazeno

duben Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., egyptolog Kolapsy civilizací

97

KDO JE NA OBRÁZKU?