nové lázně a casino v mariánských lázních

NOVÉ LÁZNĚ S CASINEM V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH

HISTORIE

Největší stavební rozvoj zaznamenaly Mariánské Lázně od 70. let 19. století do první světové války. Mezi lety 1869 a 1890 vzrostl počet domů v celé aglomeraci Mariánských Lázní a Úšovic ze 178 na 359, tedy dvojnásobně. Výrazně se zvýšil i počet lázeňských hos-tů, který od poloviny 40. let 19. století dlouhodobě stagnoval v roz-mezí 3–5 000. Roku 1874 překročil poprvé hranici 10 000, koncem 90. let 20 000 a maxima bylo dosaženo roku 1911, kdy se zde léčilo 34 509 osob. Z tohoto důvodu bylo nutné neustále zvětšovat a roz-šiřovat kapacitu léčebných zařízení, kde se poskytovaly lázeňské služby. Nedostatečná kapacita lázeňských provozů byla pociťována již v prv-ní třetině 19. století. Vzhledem k očekávanému nárůstu lázeňských hostů rozhodl v roce 1827 tepelský opat Karel Reitenberger o výstav-bě dalšího lázeňského zařízení – Nových lázní. Nová lázeňská budo-va byla postavena v zimním období 1827-1828 (mimo lázeňskou sezónu) v blízkosti stávající lázeňské budovy (od té chvíle označova-né jako Staré lázně, dnes Centrální lázně), na pravém břehu potoka Hamelika, podle plánů inženýra zemského stavebního ředitelství v Praze Josefa Esche.1 V nově otevřených lázních se lázeňští hosté koupali již 5. července 18282. Byl to přízemní objekt s krajními štíto-vými rizality ve formách anglické palladiánské architektury. Průčelí podélného křídla bylo pročleněno pilastry a sedmi osami vysokých, segmentem ukončených oken. Vstupy do krajních rizalitů byly opat-řeny palladiánským či serliovským motivem termálního okna. Lázeň-ská budova obsahovala 10 kabin pro minerální koupele, k nimž byla přiváděna voda z blízkých železitých pramenů Ambrožova a Karolini-

Mariánské Lázně - Nové lázně, pol. 19. století

na. Vzhledem k vyššímu obsahu železa se nazývaly „železité“ či „ocelové“ (ocelité) koupele. Po italském způsobu byly lázeňské kou-pelny větrány a osvětleny pomocí střešního světlíku nad hřebenem podélného průčelí. V levém krajním rizalitu byl umístěn společenský konverzační sál pro konání bálů a koncertů, v pravém rizalitu byl byt správce lázní.

Lázeňských hostů ale neustále přibývalo a opat Melchior Mar musel přistoupit v roce 1841 k rozšíření Nových Lázní. Podélný trakt s kou-pelnami byl rozšířen na pravou stranu o pět okenních os (na celkem dvanáct okenních os) a krajní štítové rizality byly navýšeny o patro.

Jinak klasicistní podoba zůstala objektu zachována včetně pilastro-vého řádu rámující jednotlivá půlkruhová okna. Krajní rizality byly nově tříosé s vysokým pilastrovým řádem. Rozšířením lázeňské budo-vy stoupl počet lázeňských kabin z 10 na 14 a byla instalována nová sprchová lázeň. Za budovou vznikla nová kotelna, odkud byla potru-bím vedena ohřátá minerální voda do Nových lázní.3 V přestavěném levém rizalitu byl dne 29. června 1841 otevřen nový prostorný kon-verzační sál (Konversationsaal) s čítárnou. V patře pravého znovupo-staveného rizalitu byly upraveny pokoje k ubytování lázeňských hos-tů.4 K bočním stranám rizalitů se připojovaly nízké přístavky za stře šené sedlovými střechami, v jednom z nich byl u sálu zřízen výčep.

Mariánské Lázně - Nové lázně, V. Morstadt, kolem roku 1860

na. Vzhledem k vyššímu obsahu železa se nazývaly „železité“ či „ocelové“ (ocelité) koupele. Po italském způsobu byly lázeňské kou-pelny větrány a osvětleny pomocí střešního světlíku nad hřebenem podélného průčelí. V levém krajním rizalitu byl umístěn společenský konverzační sál pro konání bálů a koncertů, v pravém rizalitu byl byt správce lázní.

Lázeňských hostů ale neustále přibývalo a opat Melchior Mar musel přistoupit v roce 1841 k rozšíření Nových Lázní. Podélný trakt s kou-pelnami byl rozšířen na pravou stranu o pět okenních os (na celkem dvanáct okenních os) a krajní štítové rizality byly navýšeny o patro.

Jinak klasicistní podoba zůstala objektu zachována včetně pilastro-vého řádu rámující jednotlivá půlkruhová okna. Krajní rizality byly nově tříosé s vysokým pilastrovým řádem. Rozšířením lázeňské budo-vy stoupl počet lázeňských kabin z 10 na 14 a byla instalována nová sprchová lázeň. Za budovou vznikla nová kotelna, odkud byla potru-bím vedena ohřátá minerální voda do Nových lázní.3 V přestavěném levém rizalitu byl dne 29. června 1841 otevřen nový prostorný kon-verzační sál (Konversationsaal) s čítárnou. V patře pravého znovupo-staveného rizalitu byly upraveny pokoje k ubytování lázeňských hos-tů.4 K bočním stranám rizalitů se připojovaly nízké přístavky za stře šené sedlovými střechami, v jednom z nich byl u sálu zřízen výčep.

Mariánské Lázně - Nové lázně, V. Morstadt, kolem roku 1860

Růst Mariánských Lázní však nadále pokračoval. Za nového opata tepelského kláštera Maxe Liebsche došlo k dalšímu rozšíření budovy Nových lázní. Podle projektu mariánskolázeňského stavitele Friedri-cha Zicklera byl v letech 1867-1868 k původnímu objektu na pravé straně přistavěn další podélný trakt s lázeňskými koupelnami, ukon-čený nárožním štítovým rizalitem ve stejném duchu jako stávající dva rizality.5 Nyní tedy měly Nové lázně podobu dvou přízemních podélných traktů se třemi o patro převýšenými štítovými rizality. Počet lázeňských kabin a pokojů se zdvojnásobil. Do Nových lázní byl v roce 1869 přiveden Ferdinandův pramen, který sloužil také k podávání speciálních „ocelových“ koupelí, čímž se Nové lázně sta-ly v tomto směru bezkonkurenčními. Nacházelo se zde celkem 42 kabin pro ocelové koupele z Ambrožova, Karolinina a Ferdinandova pramene, dále parní lázně pro pány a dámy se sprchami všeho dru-hu.6 V levém krajním rizalitu byl upraven starý konverzační sál v nový Cursaal v monumentálním duchu italských mramorových sálů. Ve středním rizalitu byly čekárny a salónky, v nově přistavěném pra-vém rizalitu byla umístěna čítárna. V letech 1884-1885 byla před vstup pravého krajního rizalitu představěna podle projektu Friedri-cha Zicklera vstupní terasa s dvojramenným přímým schodištěm a za rizalitem byla vybudována dvoupodlažní přístavba sprch s bazé-nem osvětlovaná střešním světlíkem.7 V letech 1889-1890 byl podle projektu vídeňského ateliéru Miksch a Niedzielski k zadnímu traktu Kursaalu přistavěn ještě objekt vel-ké kuchyně s ubytovacími pokoji v patře a z boku v roce 1897 dře-věná krytá veranda, kterou později nahradila litinová konstrukce s obdobnými detaily, jaké najdeme na hlavní Lázeňské kolonádě, postavené v letech 1888–1889 podle návrhů téhož slavného pro-jektového ateliéru.

Mariánské Lázně - Nové lázně, po rozšíření v letech 1867-1868

Mariánské Lázně - Nové lázně, plán rozšíření, Fr. Zickler 1867 (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Nové lázně, rozšíření, Fr. Zickler 1867, půdorys (SA MÚ M. Lázně) Mariánské Lázně - Café salon 1875 (SA MÚ M. Lázně)

Růst Mariánských Lázní však nadále pokračoval. Za nového opata tepelského kláštera Maxe Liebsche došlo k dalšímu rozšíření budovy Nových lázní. Podle projektu mariánskolázeňského stavitele Friedri-cha Zicklera byl v letech 1867-1868 k původnímu objektu na pravé straně přistavěn další podélný trakt s lázeňskými koupelnami, ukon-čený nárožním štítovým rizalitem ve stejném duchu jako stávající dva rizality.5 Nyní tedy měly Nové lázně podobu dvou přízemních podélných traktů se třemi o patro převýšenými štítovými rizality. Počet lázeňských kabin a pokojů se zdvojnásobil. Do Nových lázní byl v roce 1869 přiveden Ferdinandův pramen, který sloužil také k podávání speciálních „ocelových“ koupelí, čímž se Nové lázně sta-ly v tomto směru bezkonkurenčními. Nacházelo se zde celkem 42 kabin pro ocelové koupele z Ambrožova, Karolinina a Ferdinandova pramene, dále parní lázně pro pány a dámy se sprchami všeho dru-hu.6 V levém krajním rizalitu byl upraven starý konverzační sál v nový Cursaal v monumentálním duchu italských mramorových sálů. Ve středním rizalitu byly čekárny a salónky, v nově přistavěném pra-vém rizalitu byla umístěna čítárna. V letech 1884-1885 byla před vstup pravého krajního rizalitu představěna podle projektu Friedri-cha Zicklera vstupní terasa s dvojramenným přímým schodištěm a za rizalitem byla vybudována dvoupodlažní přístavba sprch s bazé-nem osvětlovaná střešním světlíkem.7 V letech 1889-1890 byl podle projektu vídeňského ateliéru Miksch a Niedzielski k zadnímu traktu Kursaalu přistavěn ještě objekt vel-ké kuchyně s ubytovacími pokoji v patře a z boku v roce 1897 dře-věná krytá veranda, kterou později nahradila litinová konstrukce s obdobnými detaily, jaké najdeme na hlavní Lázeňské kolonádě, postavené v letech 1888–1889 podle návrhů téhož slavného pro-jektového ateliéru.

Mariánské Lázně - Nové lázně, po rozšíření v letech 1867-1868

Mariánské Lázně - Nové lázně, plán rozšíření, Fr. Zickler 1867 (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Nové lázně, rozšíření, Fr. Zickler 1867, půdorys (SA MÚ M. Lázně) Mariánské Lázně - Café salon 1875 (SA MÚ M. Lázně)

Potřeba dalšího navýšení kapacity lázeňských zařízení znovu vyvsta-la v 90. letech 19. století. Nárůst počtu lázeňských hostů vyvolal ve městě stavební horečku i adekvátní rozšíření balneoterapeutic-kých zařízení. Prvním krokem bylo vybudování samostatného kom-plexu Slatinných lázní (Moorbad) v letech 1880 - 1882 podle projek-tu Friedricha Zicklera, dalším krokem byla kompletní přestavba Starých lázní v letech 1891-1892 podle plánů stavitele a architekta Josefa Schaffera, nového ředitele lázní. Vyvrcholením nových úprav pak byla celková přestavba Nových lázní realizovaná v letech 1893–1896.

Nový lázeňský areál měl být „ozdobou města“ nejen pro své archi-tektonické ztvárnění, ale i pro kvalitu lázeňské léčby prováděné na úrovni tehdejší medicínské vědy. Zpracováním projektu Nových lázní byl pověřen ředitel klášterních léčebných zařízení v Marián-ských Lázních, architekt Josef Schaf-fer.8 V roce 1893 se vydal opat Alfred Clementso s lázeňským inspektorem Severinem Würfelem na cesty po německých a rakouských lázních, aby poznali nové mo derní prvky v léčebné i stavební orga nizaci lázní. Navštívili Bad Kissingen, Baden-Baden, Wiesbaden, Bad Wildungen, kde si prohlédli tamější technická zařízení a informovali se o novin-kách v balneologii.9 Stavba Nových lázní trvala čtyři roky. Vzhledem k tomu, že se v lázeň-ském prostředí smělo stavět pouze mimo lázeňskou sezónu (od říj-na do května) a stále musel být k dispozici stejný počet lázeňských kabin, byla výstavba velice náročná. Stavba probíhala po etapách a nová budova začala sloužit svému účelu po částech a současně byly ještě využívány i prostory staré budovy. Stavbu vedl zeť Josefa Schaffera, mariánskolázeňský stavitel Johann König.První etapa výstavby Nových lázní proběhla v zimě 1892-1893 stav-bou příčného východního křídla, které bylo situováno do dvora původní lázeňské budovy. Tehdy bylo vybudováno deset lázeňských kabin, používaných již v letní sezóně 1893. Na podzim a v zimě 1893-1894 začala druhá stavební etapa, kdy bylo postaveno západní křídlo a západní přední část až ke střední-mu dílu. Ve volném dvorním prostoru vznikl suterén s nádhernými parními lázněmi s dvěma bazény. V té době byla upravena i Ferdi-

Mariánské Lázně - přístavba Kursaalu, Miksch a Niedzielski, 1889 (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - přístavba Kursaalu, 1889

Mariánské Lázně - Nové lázně, schéma nové výstavby, Schaffer 1892, žlutá linie původní rozsah Nových lázní, červená linie, rozsah nové výstavby a černá linie zachovávané části Kursaalu (SA MÚ M. Lázně)

Potřeba dalšího navýšení kapacity lázeňských zařízení znovu vyvsta-la v 90. letech 19. století. Nárůst počtu lázeňských hostů vyvolal ve městě stavební horečku i adekvátní rozšíření balneoterapeutic-kých zařízení. Prvním krokem bylo vybudování samostatného kom-plexu Slatinných lázní (Moorbad) v letech 1880 - 1882 podle projek-tu Friedricha Zicklera, dalším krokem byla kompletní přestavba Starých lázní v letech 1891-1892 podle plánů stavitele a architekta Josefa Schaffera, nového ředitele lázní. Vyvrcholením nových úprav pak byla celková přestavba Nových lázní realizovaná v letech 1893–1896.

Nový lázeňský areál měl být „ozdobou města“ nejen pro své archi-tektonické ztvárnění, ale i pro kvalitu lázeňské léčby prováděné na úrovni tehdejší medicínské vědy. Zpracováním projektu Nových lázní byl pověřen ředitel klášterních léčebných zařízení v Marián-ských Lázních, architekt Josef Schaf-fer.8 V roce 1893 se vydal opat Alfred Clementso s lázeňským inspektorem Severinem Würfelem na cesty po německých a rakouských lázních, aby poznali nové mo derní prvky v léčebné i stavební orga nizaci lázní. Navštívili Bad Kissingen, Baden-Baden, Wiesbaden, Bad Wildungen, kde si prohlédli tamější technická zařízení a informovali se o novin-kách v balneologii.9 Stavba Nových lázní trvala čtyři roky. Vzhledem k tomu, že se v lázeň-ském prostředí smělo stavět pouze mimo lázeňskou sezónu (od říj-na do května) a stále musel být k dispozici stejný počet lázeňských kabin, byla výstavba velice náročná. Stavba probíhala po etapách a nová budova začala sloužit svému účelu po částech a současně byly ještě využívány i prostory staré budovy. Stavbu vedl zeť Josefa Schaffera, mariánskolázeňský stavitel Johann König.První etapa výstavby Nových lázní proběhla v zimě 1892-1893 stav-bou příčného východního křídla, které bylo situováno do dvora původní lázeňské budovy. Tehdy bylo vybudováno deset lázeňských kabin, používaných již v letní sezóně 1893. Na podzim a v zimě 1893-1894 začala druhá stavební etapa, kdy bylo postaveno západní křídlo a západní přední část až ke střední-mu dílu. Ve volném dvorním prostoru vznikl suterén s nádhernými parními lázněmi s dvěma bazény. V té době byla upravena i Ferdi-

Mariánské Lázně - přístavba Kursaalu, Miksch a Niedzielski, 1889 (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - přístavba Kursaalu, 1889

Mariánské Lázně - Nové lázně, schéma nové výstavby, Schaffer 1892, žlutá linie původní rozsah Nových lázní, červená linie, rozsah nové výstavby a černá linie zachovávané části Kursaalu (SA MÚ M. Lázně)

nandova, dnes Reitenbergerova třída. Třetí stavební etapa proběhla v zimě 1894-1895, kdy byly demolo-vány staré parní lázně a vystavěna střední část se vstupním vestibu-lem. Uvnitř bylo postaveno schodiště a postupně byla osazována i výzdoba jak v exteriérech, tak v interiérech nové budovy. Ve čtvrté stavební etapě v letech 1895-1896 došlo k výstavbě zbý-vající východní přední fronty, která navázala na příčné křídlo posta-vené již v zimě 1892-1893. Dne 26. května 1896 požádal lázeňský inspektor Severin Würfel městskou radu o udělení povolení k otevře-ní provozu Nových lázní. Povolení bylo stavebním úřadem Mariánské Lázně vystaveno 1. června 1896 a stavba Nových lázní tak byla ukončena.10 V letech 1899–1900 se uskutečnila celková přestavba starého Kursaalu. Autorem projektu byl opět Josef Schaffer, který při této přestavbě zachoval ústřední velký Mramorový sál z roku 1867, dopl-nil jej dvěma nižšími postranními křídly, před které postavil příčné

Mariánské Lázně - Nové lázně po přestavbě

Mariánské Lázně - Nové lázně, pohled na vstupní průčelí

nandova, dnes Reitenbergerova třída. Třetí stavební etapa proběhla v zimě 1894-1895, kdy byly demolo-vány staré parní lázně a vystavěna střední část se vstupním vestibu-lem. Uvnitř bylo postaveno schodiště a postupně byla osazována i výzdoba jak v exteriérech, tak v interiérech nové budovy. Ve čtvrté stavební etapě v letech 1895-1896 došlo k výstavbě zbý-vající východní přední fronty, která navázala na příčné křídlo posta-vené již v zimě 1892-1893. Dne 26. května 1896 požádal lázeňský inspektor Severin Würfel městskou radu o udělení povolení k otevře-ní provozu Nových lázní. Povolení bylo stavebním úřadem Mariánské Lázně vystaveno 1. června 1896 a stavba Nových lázní tak byla ukončena.10 V letech 1899–1900 se uskutečnila celková přestavba starého Kursaalu. Autorem projektu byl opět Josef Schaffer, který při této přestavbě zachoval ústřední velký Mramorový sál z roku 1867, dopl-nil jej dvěma nižšími postranními křídly, před které postavil příčné

Mariánské Lázně - Nové lázně po přestavbě

Mariánské Lázně - Nové lázně, pohled na vstupní průčelí

křídlo.11 Architektonicky zvolil pro oba areály stejný stavební sloh vrcholné italské renesance. Kursaal ponechal v těsné blízkosti, oddělený desetimetrovou uličkou. Spojení Kursaalu s lázněmi tak nadále symbolizovalo integrální spojení společenských a léčebných prvků. Celý areál byl otevřen uprostřed července roku 1900, velký koncertní sál byl však otevřen již 14. června 1900, kdy ještě probíha-ly stavební práce uvnitř ve vestibulu.12 Kursaal se stal jedním z nejreprezentativnějších společenských objektů v Mariánských lázních. Zde se setkal císař František Josef I. v srpnu 1904 s představiteli města a celého kraje, s vyslanci a se šlechtou, pronesl k nim řeč a hovořil s nimi. Zde probíhal po vál-ce v létě 1946 první mezinárodní lmový festival v ČSR. Filmy se pro-mítaly z balkónku v prvním patře kavárny Casina. Po skončení první světové války ztrácí klášter Teplá v roce 1919 v rámci pozemkové reformy své lázeňské objekty v Mariánských Láz-ních. Správa majetků přešla v roce 1920 na tzv. „Lázeňskou nájem-ní společnost“ a v roce 1926 byla vytvořena „Úřední správa prame-nů a lázeňských objektů kláštera Teplá“. V letech druhé světové války se v Nových lázních léčili zranění němečtí vojáci. Po skončení válečných let následovalo v roce 1948 znárodnění a lázně byly začle-něny do nově vzniklého podniku Československé státní lázně a zříd-la. Balneoterapeutická zařízení a kabiny pro koupele byly rušeny a Nové lázně sloužily jako nemocnice. V roce 1950 začala přestavba Nových lázní a v roce 1953 sem byl přestěhován Rehabilitační ústav. Budova Nových lázní se přejmenovala na „Lázeňský rehabilitační ústav“.13 Hlavní léčbou byl tělocvik. V suterénu Nových lázní se pro-váděl kondiční tělocvik, v zrcadlovém sále Kursaalu probíhal léčebný tělocvik. Kursaal se o ciálně přejmenoval na „Lázeňský společenský dům“. Oba postranní sály sloužily ke stravování pacientů lázní. Jídel-na byla i ve středním koncertním sále. Po roce 1958 se vrací do Nových lázní podávání lázeňských koupelí a dalších lázeňských procedur. V roce 1960 se uskutečnil přechod na celoroční provoz. V letech 1988-1990 byla postupně opravena fasáda i střecha budo-vy Nových lázní.V procesu privatizace vznikla k 1. květnu 1992 akciová společnost LÉČEBNÉ LÁZNĚ Mariánské Lázně a Nové lázně se staly součástí nové lázeňské společnosti. Na přelomu let 1992-1993 byla částeč-ně zrekonstruována vodoléčba a prostory Římských lázní. V letech 1995-1996 byla zřízena pracoviště elektroléčby, rehabilitace a lava-termových zábalů a zrenovována pracoviště individuálních a skupi-nových inhalací. Návazně zde byla také zrekonstruována a zmoder-nizována další pracoviště podvodních masáží a vodoléčby. Nové lázně tak dnes slouží lázeňským účelům stejně jako před sto lety.

PRŮVODCE OBJEKTEM NOVÝCH LÁZNÍ A CASINA

V letech 1899–1900 se uskutečnila celková přestavba Nových lázní ve stylu vrcholné italské renesance podle projektu architekta Josefa Schaffera. V letech 1899-1900 pak byla dokončena podle plánů

stejného tvůrce i úprava Casina. Zdrojem inspirace architektonic-kých forem byla pro Schaffera italská neorenesance zprostředkova-ná vídeňským a jihofrancouzským prostředím. Celková kompozice skladbou jednotlivých prvků předního traktu s dvojicí věží po bocích vstupního rizalitu vychází z principů architektury Francouzské Rivié-ry. Ústřední motiv dvouvěžového vstupního průčelí podle vzoru pro-slavené Opery, pozdějšího Grand Casina v Monte Carlu architekta Charlese Garniera z roku 1878, se pak stal pro architekturu Marián-ských Lázní stěžejní a dodnes dodává zdejší zástavbě zcela osobitý charakter. Fasáda se zřetelným zvýrazněním střední sekce je tradič-ního palácového typu. Střední sekce s chrámovým portikem re ek-tuje dobové zaujetí návratu k antickým formám, například školy The-o la Hansena. Rozvinutím křídel zakončených nárožními sekcemi

s věžicemi navazuje na příznačné schéma aplikované již u Andrea Palladia (například Villa Pisani s ustupujícími sekcemi bočních arká-dových křídel). Mohutné bosování připomíná renesanční orentské paláce (Palazzo Pitti, Strozzi). Uváděné podobnosti a vzory jsou ale jen marginální. Celkový vnější vzhled a vnitřní struktura Nových lázní je zcela originální a jedinečná. Okázalá budova v historizujícím stylu vrcholné neorenesance v sobě skrývá skvostné interiéry s neobvyk-lým komfortem a tehdejším nejmodernějším vybavením.

Mariánské Lázně - Nové lázně, západní křídlo

křídlo.11 Architektonicky zvolil pro oba areály stejný stavební sloh vrcholné italské renesance. Kursaal ponechal v těsné blízkosti, oddělený desetimetrovou uličkou. Spojení Kursaalu s lázněmi tak nadále symbolizovalo integrální spojení společenských a léčebných prvků. Celý areál byl otevřen uprostřed července roku 1900, velký koncertní sál byl však otevřen již 14. června 1900, kdy ještě probíha-ly stavební práce uvnitř ve vestibulu.12 Kursaal se stal jedním z nejreprezentativnějších společenských objektů v Mariánských lázních. Zde se setkal císař František Josef I. v srpnu 1904 s představiteli města a celého kraje, s vyslanci a se šlechtou, pronesl k nim řeč a hovořil s nimi. Zde probíhal po vál-ce v létě 1946 první mezinárodní lmový festival v ČSR. Filmy se pro-mítaly z balkónku v prvním patře kavárny Casina. Po skončení první světové války ztrácí klášter Teplá v roce 1919 v rámci pozemkové reformy své lázeňské objekty v Mariánských Láz-ních. Správa majetků přešla v roce 1920 na tzv. „Lázeňskou nájem-ní společnost“ a v roce 1926 byla vytvořena „Úřední správa prame-nů a lázeňských objektů kláštera Teplá“. V letech druhé světové války se v Nových lázních léčili zranění němečtí vojáci. Po skončení válečných let následovalo v roce 1948 znárodnění a lázně byly začle-něny do nově vzniklého podniku Československé státní lázně a zříd-la. Balneoterapeutická zařízení a kabiny pro koupele byly rušeny a Nové lázně sloužily jako nemocnice. V roce 1950 začala přestavba Nových lázní a v roce 1953 sem byl přestěhován Rehabilitační ústav. Budova Nových lázní se přejmenovala na „Lázeňský rehabilitační ústav“.13 Hlavní léčbou byl tělocvik. V suterénu Nových lázní se pro-váděl kondiční tělocvik, v zrcadlovém sále Kursaalu probíhal léčebný tělocvik. Kursaal se o ciálně přejmenoval na „Lázeňský společenský dům“. Oba postranní sály sloužily ke stravování pacientů lázní. Jídel-na byla i ve středním koncertním sále. Po roce 1958 se vrací do Nových lázní podávání lázeňských koupelí a dalších lázeňských procedur. V roce 1960 se uskutečnil přechod na celoroční provoz. V letech 1988-1990 byla postupně opravena fasáda i střecha budo-vy Nových lázní.V procesu privatizace vznikla k 1. květnu 1992 akciová společnost LÉČEBNÉ LÁZNĚ Mariánské Lázně a Nové lázně se staly součástí nové lázeňské společnosti. Na přelomu let 1992-1993 byla částeč-ně zrekonstruována vodoléčba a prostory Římských lázní. V letech 1995-1996 byla zřízena pracoviště elektroléčby, rehabilitace a lava-termových zábalů a zrenovována pracoviště individuálních a skupi-nových inhalací. Návazně zde byla také zrekonstruována a zmoder-nizována další pracoviště podvodních masáží a vodoléčby. Nové lázně tak dnes slouží lázeňským účelům stejně jako před sto lety.

PRŮVODCE OBJEKTEM NOVÝCH LÁZNÍ A CASINA

V letech 1899–1900 se uskutečnila celková přestavba Nových lázní ve stylu vrcholné italské renesance podle projektu architekta Josefa Schaffera. V letech 1899-1900 pak byla dokončena podle plánů

stejného tvůrce i úprava Casina. Zdrojem inspirace architektonic-kých forem byla pro Schaffera italská neorenesance zprostředkova-ná vídeňským a jihofrancouzským prostředím. Celková kompozice skladbou jednotlivých prvků předního traktu s dvojicí věží po bocích vstupního rizalitu vychází z principů architektury Francouzské Rivié-ry. Ústřední motiv dvouvěžového vstupního průčelí podle vzoru pro-slavené Opery, pozdějšího Grand Casina v Monte Carlu architekta Charlese Garniera z roku 1878, se pak stal pro architekturu Marián-ských Lázní stěžejní a dodnes dodává zdejší zástavbě zcela osobitý charakter. Fasáda se zřetelným zvýrazněním střední sekce je tradič-ního palácového typu. Střední sekce s chrámovým portikem re ek-tuje dobové zaujetí návratu k antickým formám, například školy The-o la Hansena. Rozvinutím křídel zakončených nárožními sekcemi

s věžicemi navazuje na příznačné schéma aplikované již u Andrea Palladia (například Villa Pisani s ustupujícími sekcemi bočních arká-dových křídel). Mohutné bosování připomíná renesanční orentské paláce (Palazzo Pitti, Strozzi). Uváděné podobnosti a vzory jsou ale jen marginální. Celkový vnější vzhled a vnitřní struktura Nových lázní je zcela originální a jedinečná. Okázalá budova v historizujícím stylu vrcholné neorenesance v sobě skrývá skvostné interiéry s neobvyk-lým komfortem a tehdejším nejmodernějším vybavením.

Mariánské Lázně - Nové lázně, západní křídlo

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstup

Exteriér Nových lázní

Nové lázně v Mariánských Lázních jsou rozsáhlým komplexem s několika křídly. V době ukončení stavby byla uváděna rozloha nové-ho areálu 5 887 m², z toho zastavěno 4 633 m². Z přední severní fronty, která měří 120 metrů, symetricky vybíhají dvě křídla o 60 metrech směrem ke svahu vrchu Hamelika, uzavírající ze tří stran dvůr, kde se nacházely hospodářské provozy a kotelna. Vlivem teré-nu svažujícího se od východu k západu je východní fronta komplexu jednopatrová, západní dvoupatrová. Severní čelní vstupní fronta je obrácená směrem k lázeňskému parku. Pročleněna je střední dominantní sekcí s dvojicí věží ankujících antikizující portikus. V nároží dlouhé fronty jsou vloženy další věže, ukončující rohové sek-ce (východní dvoupatrová, západní třípatrová), završené báněmi s lucernami. Navazující západní křídlo je pak ukončeno další věžicí. Celý areál Nových lázní má tedy pět věží. Na jižní straně navazuje zástavba panské parní lázně a vedlejší provozní budovy.

Zvýšené přízemí budovy a z části i první patro je zvýrazněno masivní horizontální bosáží. První, resp. druhé patro je pak členěno mělkou rustikou. Dominantní vstupní část je tvořena středním tříosým rizali-tem s portikem v přízemí a balkonem s balustrádou nad ním v patře. Střední sekce vrcholí trojúhelným štítem vynášeným čtyřmi korint-skými kanelovanými polosloupy vysokého řádu a pilastry po stra-nách. Nad vstupním portikem a balkónem je osazena symbolická gurální dekorace – v levém intercolumniu postavy starce a dívky symbolizující nemocného a Hygieiu, dceru boha lékařství Asklepia, nesoucí štít s hadem jako symbolem lékařství, uprostřed jsou Hoj-nost s rohem hojnosti a Důvěra s rukou na srdci, které nesou erb

Monaco - Monte-Carlo, Casino

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstupní portikus

Mariánské Lázně - Nové lázně, štít portiku

Exteriér Nových lázní

Nové lázně v Mariánských Lázních jsou rozsáhlým komplexem s několika křídly. V době ukončení stavby byla uváděna rozloha nové-ho areálu 5 887 m², z toho zastavěno 4 633 m². Z přední severní fronty, která měří 120 metrů, symetricky vybíhají dvě křídla o 60 metrech směrem ke svahu vrchu Hamelika, uzavírající ze tří stran dvůr, kde se nacházely hospodářské provozy a kotelna. Vlivem teré-nu svažujícího se od východu k západu je východní fronta komplexu jednopatrová, západní dvoupatrová. Severní čelní vstupní fronta je obrácená směrem k lázeňskému parku. Pročleněna je střední dominantní sekcí s dvojicí věží ankujících antikizující portikus. V nároží dlouhé fronty jsou vloženy další věže, ukončující rohové sek-ce (východní dvoupatrová, západní třípatrová), završené báněmi s lucernami. Navazující západní křídlo je pak ukončeno další věžicí. Celý areál Nových lázní má tedy pět věží. Na jižní straně navazuje zástavba panské parní lázně a vedlejší provozní budovy.

Zvýšené přízemí budovy a z části i první patro je zvýrazněno masivní horizontální bosáží. První, resp. druhé patro je pak členěno mělkou rustikou. Dominantní vstupní část je tvořena středním tříosým rizali-tem s portikem v přízemí a balkonem s balustrádou nad ním v patře. Střední sekce vrcholí trojúhelným štítem vynášeným čtyřmi korint-skými kanelovanými polosloupy vysokého řádu a pilastry po stra-nách. Nad vstupním portikem a balkónem je osazena symbolická gurální dekorace – v levém intercolumniu postavy starce a dívky symbolizující nemocného a Hygieiu, dceru boha lékařství Asklepia, nesoucí štít s hadem jako symbolem lékařství, uprostřed jsou Hoj-nost s rohem hojnosti a Důvěra s rukou na srdci, které nesou erb

Monaco - Monte-Carlo, Casino

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstupní portikus

Mariánské Lázně - Nové lázně, štít portiku

Mariánské Lázně - Nové lázně, plastiky nemocného a Hygiey

Mariánské Lázně - Nové lázně, plastiky uprostřed - Hojnost a Důvěra

Mariánské Lázně - Nové lázně, plastiky Merkura s Balneou

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstup do Balnea

Mariánské Lázně - Nové lázně, lodžie

Mariánské Lázně - Nové lázně, plastiky nemocného a Hygiey

Mariánské Lázně - Nové lázně, plastiky uprostřed - Hojnost a Důvěra

Mariánské Lázně - Nové lázně, plastiky Merkura s Balneou

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstup do Balnea

Mariánské Lázně - Nové lázně, lodžie

majitele Nových lázní, Kláštera premonstrátů Teplá. Písmena A A C v paroží jsou zkratkami jména opata, který dal podnět k stavbě Nových lázní v roce 1892, Alfreda Ambrosa Clementso. Dvě doprová-zející písmena mimo paroží A T znamenají Abbas Teplensis - opat Tepelský. V pravém intercolumniu jsou postavy Merkura, římského boha obchodu a dopravy s půvabnou Balneou, personi kující zdraví a krásu jako důsledek lázeňské léčby, nesoucí štít malířů a umělců. Ve frontonu štítu střední sekce nesou andělé mramorovou desku s letopočtem 1895. Štít pak vrcholí zinkovým sousoším bohyně Hygiey s miskou ovinutou hadem a vavřínovou ratolestí, kterou nesou plovoucí Tritón s trojzubcem a Kentaur troubící na mořskou mušli. Po stranách štítu jsou osazeny ještě zinkové dekorativní vázy.Ustupující část fasády mezi portikem a věžemi je prolomena sdruženými arkádami zasunutých lodžií, nad nimiž jsou osazeny kar-tuše s vavřínovými ratolestmi (všechny heraldické štíty jsou pojedná-

ny v italizujícím duchu). Věže jsou jednoosé, pouze ve vrcholové čás-ti trojosé s arkádovými okny, rámované v nároží korintskými pilastry ve vysokém řádu. V prvním či druhém patře mají vloženu okenní edi-kulu s iónskými pilastry. Po stranách edikuly jsou osazeny desky se segmentovým frontonem a festonem, v horní části u arkádových oken spočívají kartuše.Navazující křídla mají v prvním či druhém patře okna obdélná, zasa-zená do toskánských edikul se střídajícími se trojúhelnými a segmen-tovými frontony. Druhé patro má okna s půlkruhovým záklenkem, rámovaná sdruženými korintskými pilastry. Ty zároveň rytmi zují plo-chu dlouhých částí fasády a dělí ji na menší části. Cvikly oken jsou doplněné bohatým štukovým dekorem. Vedle kartuší, zavěšených festonů a rohů hojnosti zaujmou zejména gury delfínů a s ng. V západní nárožní věži je situován vstup do balneologické části objektu, nad nímž jsou osazeny andílci nesoucí lázeňské pohárky.

Mariánské Lázně - Nové lázně, štuková dekorace v patře křídla

majitele Nových lázní, Kláštera premonstrátů Teplá. Písmena A A C v paroží jsou zkratkami jména opata, který dal podnět k stavbě Nových lázní v roce 1892, Alfreda Ambrosa Clementso. Dvě doprová-zející písmena mimo paroží A T znamenají Abbas Teplensis - opat Tepelský. V pravém intercolumniu jsou postavy Merkura, římského boha obchodu a dopravy s půvabnou Balneou, personi kující zdraví a krásu jako důsledek lázeňské léčby, nesoucí štít malířů a umělců. Ve frontonu štítu střední sekce nesou andělé mramorovou desku s letopočtem 1895. Štít pak vrcholí zinkovým sousoším bohyně Hygiey s miskou ovinutou hadem a vavřínovou ratolestí, kterou nesou plovoucí Tritón s trojzubcem a Kentaur troubící na mořskou mušli. Po stranách štítu jsou osazeny ještě zinkové dekorativní vázy.Ustupující část fasády mezi portikem a věžemi je prolomena sdruženými arkádami zasunutých lodžií, nad nimiž jsou osazeny kar-tuše s vavřínovými ratolestmi (všechny heraldické štíty jsou pojedná-

ny v italizujícím duchu). Věže jsou jednoosé, pouze ve vrcholové čás-ti trojosé s arkádovými okny, rámované v nároží korintskými pilastry ve vysokém řádu. V prvním či druhém patře mají vloženu okenní edi-kulu s iónskými pilastry. Po stranách edikuly jsou osazeny desky se segmentovým frontonem a festonem, v horní části u arkádových oken spočívají kartuše.Navazující křídla mají v prvním či druhém patře okna obdélná, zasa-zená do toskánských edikul se střídajícími se trojúhelnými a segmen-tovými frontony. Druhé patro má okna s půlkruhovým záklenkem, rámovaná sdruženými korintskými pilastry. Ty zároveň rytmi zují plo-chu dlouhých částí fasády a dělí ji na menší části. Cvikly oken jsou doplněné bohatým štukovým dekorem. Vedle kartuší, zavěšených festonů a rohů hojnosti zaujmou zejména gury delfínů a s ng. V západní nárožní věži je situován vstup do balneologické části objektu, nad nímž jsou osazeny andílci nesoucí lázeňské pohárky.

Mariánské Lázně - Nové lázně, štuková dekorace v patře křídla

V přízemí východní fronty předního severního křídla byl po druhé svě-tové válce vyveden Lesní pramen s plastikou žáby a reliéfem srnky a sokola.

Interiér Nových lázní

VestibulHlavní vstup krytý portikem je veden trojicí vysokých arkád s půlkru-hovým záklenkem a pro lovaným ostěním, oddělenými přízedními pilastry. Celkově je prostor vstupní haly rozdělen čtveřicí ve středu umístěných pilastrů s ornamentální kompozitní hlavicí, nesoucími architráv a vlys s římsou pokrytou rostlinným ornamentem. Plochý strop rozdělují štukové kazety na geometrická pole s pozlacenými rozetami. Boční strany vestibulu dekorují edikuly s reliéfem ženy v lázni, dílem akademického sochaře Vítězslava Eibla. Mramorovým schodištěm s původními dřevěnými vyřezávanými dveřmi je možno vstoupit do lázeňské haly.

Chodba s reprezentativními prostory Střední část haly je členěna trojicí arkád rámovaných pilastry s kom-

Mariánské Lázně - Nové lázně, vestibul

Mariánské Lázně - Nové lázně, vestibul, strop

Mariánské Lázně - Nové lázně - řez vestibulem, J. Schaffer 1893 (SA MÚ M. Lázně) Mariánské Lázně - Nové lázně - půdorysné schéma

V přízemí východní fronty předního severního křídla byl po druhé svě-tové válce vyveden Lesní pramen s plastikou žáby a reliéfem srnky a sokola.

Interiér Nových lázní

VestibulHlavní vstup krytý portikem je veden trojicí vysokých arkád s půlkru-hovým záklenkem a pro lovaným ostěním, oddělenými přízedními pilastry. Celkově je prostor vstupní haly rozdělen čtveřicí ve středu umístěných pilastrů s ornamentální kompozitní hlavicí, nesoucími architráv a vlys s římsou pokrytou rostlinným ornamentem. Plochý strop rozdělují štukové kazety na geometrická pole s pozlacenými rozetami. Boční strany vestibulu dekorují edikuly s reliéfem ženy v lázni, dílem akademického sochaře Vítězslava Eibla. Mramorovým schodištěm s původními dřevěnými vyřezávanými dveřmi je možno vstoupit do lázeňské haly.

Chodba s reprezentativními prostory Střední část haly je členěna trojicí arkád rámovaných pilastry s kom-

Mariánské Lázně - Nové lázně, vestibul

Mariánské Lázně - Nové lázně, vestibul, strop

Mariánské Lázně - Nové lázně - řez vestibulem, J. Schaffer 1893 (SA MÚ M. Lázně) Mariánské Lázně - Nové lázně - půdorysné schéma

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstupní hala

Mariánské Lázně - Nové lázně, vestibul, hlavice pilastrů a štuková dekorace

pozitními hlavicemi, zastropená zrcadlovou klenbou rozdělenou štu-kovými kazetami na tři pole. Záklenky arkád dekorují vpadlá kazeto-vá pole se zlacenými rozetami. V zadní části haly je pokladna a čekárny, odpočívací sály.

Lázeňský provoz a koupelnyV jednotlivých traktech zvýšeného přízemí a prvního poschodí spoje-ném dvěma postranními schodišti a výtahem se nacházelo v době otevření budovy 55 koupelen s 65 vanami pro uhličité minerální láz-ně z Rudolfova pramene, dále 47 koupelen s 50 vanami z Ferdinan-dova pramene a 41 koupelen se 43 vanami přírodních železitých (tzv. uhličito-ocelitých) lázní z Ambrožova pramene. Celkem zde bylo 156 koupelen se 172 vanami pro různé minerální lázně. V suterénu

Mariánské lázně - Nové lázně, koupelna

Mariánské Lázně - Nové lázně, vstupní hala

Mariánské Lázně - Nové lázně, vestibul, hlavice pilastrů a štuková dekorace

pozitními hlavicemi, zastropená zrcadlovou klenbou rozdělenou štu-kovými kazetami na tři pole. Záklenky arkád dekorují vpadlá kazeto-vá pole se zlacenými rozetami. V zadní části haly je pokladna a čekárny, odpočívací sály.

Lázeňský provoz a koupelnyV jednotlivých traktech zvýšeného přízemí a prvního poschodí spoje-ném dvěma postranními schodišti a výtahem se nacházelo v době otevření budovy 55 koupelen s 65 vanami pro uhličité minerální láz-ně z Rudolfova pramene, dále 47 koupelen s 50 vanami z Ferdinan-dova pramene a 41 koupelen se 43 vanami přírodních železitých (tzv. uhličito-ocelitých) lázní z Ambrožova pramene. Celkem zde bylo 156 koupelen se 172 vanami pro různé minerální lázně. V suterénu

Mariánské lázně - Nové lázně, koupelna, obklad

Mariánské Lázně - Nové lázně, chodba

byly situovány dále velkolepé parní lázně pro pány a dámy s 56 oddě-lenými kabinami, sprchy, oddělení pro léčbu studenou vodou. Nachá-zela se zde také kuchyně pro personál a parní prádelna. Celková kapacita Nových lázní byla 181 kabin a 12 salónních lázní. V hlavní budově pro uhličité lázně byly ještě i elektrické světelné lázně a v prvním patře Bullingovo inhalatorium s jednotlivými inhalačními

Mariánské lázně - Nové lázně, chodba, leptaná výplň dveří

Mariánské Lázně - Nové lázně, Fürstenbades - arch. Josef Schaffer 1893 (SA MÚ M. Lázně) Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, pohled do převlékárny

byly situovány dále velkolepé parní lázně pro pány a dámy s 56 oddě-lenými kabinami, sprchy, oddělení pro léčbu studenou vodou. Nachá-zela se zde také kuchyně pro personál a parní prádelna. Celková kapacita Nových lázní byla 181 kabin a 12 salónních lázní. V hlavní budově pro uhličité lázně byly ještě i elektrické světelné lázně a v prvním patře Bullingovo inhalatorium s jednotlivými inhalačními

Mariánské lázně - Nové lázně, chodba, leptaná výplň dveří

Mariánské Lázně - Nové lázně, Fürstenbades - arch. Josef Schaffer 1893 (SA MÚ M. Lázně) Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, pohled do převlékárny

přístroji i dvěma kabinami pro prostorovou inhalaci. V 1. a 2. poscho-dí středního křídla bylo navíc 12 obytných pokojů k pronajmutí.

Chodby jsou plochostropé, stěny člení pilastry. Dveře do ordinací a koupelen v kazetových špaletách jsou původní, vyřezávané s lepta-nými výplněmi. Koupelny jsou zachovány s původním vybavením, na stěnách je obložení z ornamentálních glasovaných obkladaček.

Královské kabinyV hlavním průčelí byly k vestibulu přidruženy dvě exkluzivní lázeňské místnosti – Královské kabiny (Fürstenbäder) pro přírodní uhličité láz-ně. Byly zde navrženy již od počátku projektu J. Schaffera roku 1893.14 Východní sloužila ke koupelím ve Ferdinandově prameni, západní ke koupelím v Ambrožově prameni. Obě královské kabiny zůstaly v původním stavu. Sestávají vždy z jednoho salonu pro odpo-činek s lodžií obrácenou do parku, šatny a vlastní koupelny. Dveře

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, převlékárna

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, převlékárna Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, salón, okenní vitráž

přístroji i dvěma kabinami pro prostorovou inhalaci. V 1. a 2. poscho-dí středního křídla bylo navíc 12 obytných pokojů k pronajmutí.

Chodby jsou plochostropé, stěny člení pilastry. Dveře do ordinací a koupelen v kazetových špaletách jsou původní, vyřezávané s lepta-nými výplněmi. Koupelny jsou zachovány s původním vybavením, na stěnách je obložení z ornamentálních glasovaných obkladaček.

Královské kabinyV hlavním průčelí byly k vestibulu přidruženy dvě exkluzivní lázeňské místnosti – Královské kabiny (Fürstenbäder) pro přírodní uhličité láz-ně. Byly zde navrženy již od počátku projektu J. Schaffera roku 1893.14 Východní sloužila ke koupelím ve Ferdinandově prameni, západní ke koupelím v Ambrožově prameni. Obě královské kabiny zůstaly v původním stavu. Sestávají vždy z jednoho salonu pro odpo-činek s lodžií obrácenou do parku, šatny a vlastní koupelny. Dveře

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, převlékárna

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, převlékárna Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, salón, okenní vitráž

lodžie jsou opatřeny malovanými vitrážemi se znaky tepelského kláštera, která jsou dílem vídeňské malířské dílny Geyling. V šatně se nachází originální sedací váha a ve vlastní koupelně vana s ohří-vacím parním měděným kotlíkem. Naproti stojí divan k odpočinutí.

Koupelový prostor má dvě části oddělené dvěma oblouky, které nese uprostřed stojící mramorový sloup s iónskou hlavicí a volným kruho-vým otvorem nad ním. Prostor je zaklenut křížovými klenbami. Klen-by jsou zdobeny štuky a malovanými ornamenty z arabesek a grote-sek podle předlohy domu Fuggerhaus v Augsburgu a hradu Traunitz u Landshutu. Stěny kabin jsou do poloviny vyloženy bohatě zdobený-mi obkládačkami. Malířské práce v kabinách jsou dílem Gottfrieda Seltenhorna z bavorského Mnichova, dokončené jeho synem Herr-mannem. Sochařské práce provedl Karl Wilfert z Chebu, mramoro-vání F. Viererbl z Chebu.15

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, klenba

Mariánské Lázně - Nové lázně královská koupelna, keramický obklad

lodžie jsou opatřeny malovanými vitrážemi se znaky tepelského kláštera, která jsou dílem vídeňské malířské dílny Geyling. V šatně se nachází originální sedací váha a ve vlastní koupelně vana s ohří-vacím parním měděným kotlíkem. Naproti stojí divan k odpočinutí.

Koupelový prostor má dvě části oddělené dvěma oblouky, které nese uprostřed stojící mramorový sloup s iónskou hlavicí a volným kruho-vým otvorem nad ním. Prostor je zaklenut křížovými klenbami. Klen-by jsou zdobeny štuky a malovanými ornamenty z arabesek a grote-sek podle předlohy domu Fuggerhaus v Augsburgu a hradu Traunitz u Landshutu. Stěny kabin jsou do poloviny vyloženy bohatě zdobený-mi obkládačkami. Malířské práce v kabinách jsou dílem Gottfrieda Seltenhorna z bavorského Mnichova, dokončené jeho synem Herr-mannem. Sochařské práce provedl Karl Wilfert z Chebu, mramoro-vání F. Viererbl z Chebu.15

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna

Mariánské Lázně - Nové lázně, královská koupelna, klenba

Mariánské Lázně - Nové lázně, Římské lázně J. Schaffer 1893 (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Nové lázně, Římské lázně 1904 Mariánské Lázně - Nové lázně, Římské lázně

Mariánské Lázně - Nové lázně, Římské lázně J. Schaffer 1893 (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Nové lázně, Římské lázně 1904 Mariánské Lázně - Nové lázně, Římské lázně

zachován s původními mosaznými madly. Voda sem přitékala pozla-cenými chrliči v podobě lvích hlav. Celý prostor je bohatě zdobený, na arkádách štuky a na klenbách malovanými arabeskami. Pomocí střešního světlíku je zde účinné větrání a přírodní osvětlení.

Vedle této síně byly situovány dvojí římsko-irské (horkovzdušné) láz-ně se sprchami, místností pro masáže a sálem pro odpočinek. Parní lázně pro dámy byly prostorově uspořádány obdobně, ale byly o něco menší. Římské lázně s oblibou využíval při svých návštěvách i anglic-ký král Edward VII.

Převlékárna a odpočívárna parních lázníPřevlékárna měla podobu trojlodní haly s arkádami a pompejskými freskami. V obou postranních lodích bylo po 44 kabinách a střední lodí se přicházelo k oddělené salónní parní lázni, kde byla převlé-kárna, lázeňská kabina se sprchami a vanami pro poloviční lázně i s elegantní parní komorou. Salonní lázeň sloužila osobám, které nechtěly nebo nemohly z různých důvodů použít „veřejné“ parní láz-ně. Odpočívárna je osvětlena střešním světlíkem s bohatě štukem zdobeným fabionem, v nárožích doplněným plastikami andílků a mušlí s delfíny. Dále se zde nacházela úpravna vlasů, místnosti pro prádlo a toalety.16

Mariánské Lázně - Cursaal před přestavbou

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně, Johann König, 1896

Mariánské Lázně - Nové lázně, Parní lázně, odpočívárna

Casino - KursaalDnešní hlavní sál Casina je starý Kursaal Nových lázní z roku 1867, který tehdy zakončoval komplex Nových lázní na východní straně. Přední část je představěna v letech 1899-1900 podle plánů Josefa Schaffera. Kursaal je velmi ušlechtilou syntézou různých architekto-nických předloh z okruhu sálů proslulých evropských lázeňských středisek. Střední část Casina s neckovitou bání je volně inspirována italskými renesančními skružovými střechami (stejně jako například Národní divadlo v Praze) či stavbou Kurhausu v císařských lázních Bad Ischl od Hyazintha Michela z let 1872–1875. Vyzařuje dojem Benátek či Vicenzy (Palazzo della Ragione). Otevřené sloupové lodžie na bočních stranách křídel jsou provedeny v náznaku neoklasicistní-ho prostylu podobně, jak to provedl Josef Esch v roce 1831 na Vří-delních lázních v Karlových Varech.

zachován s původními mosaznými madly. Voda sem přitékala pozla-cenými chrliči v podobě lvích hlav. Celý prostor je bohatě zdobený, na arkádách štuky a na klenbách malovanými arabeskami. Pomocí střešního světlíku je zde účinné větrání a přírodní osvětlení.

Vedle této síně byly situovány dvojí římsko-irské (horkovzdušné) láz-ně se sprchami, místností pro masáže a sálem pro odpočinek. Parní lázně pro dámy byly prostorově uspořádány obdobně, ale byly o něco menší. Římské lázně s oblibou využíval při svých návštěvách i anglic-ký král Edward VII.

Převlékárna a odpočívárna parních lázníPřevlékárna měla podobu trojlodní haly s arkádami a pompejskými freskami. V obou postranních lodích bylo po 44 kabinách a střední lodí se přicházelo k oddělené salónní parní lázni, kde byla převlé-kárna, lázeňská kabina se sprchami a vanami pro poloviční lázně i s elegantní parní komorou. Salonní lázeň sloužila osobám, které nechtěly nebo nemohly z různých důvodů použít „veřejné“ parní láz-ně. Odpočívárna je osvětlena střešním světlíkem s bohatě štukem zdobeným fabionem, v nárožích doplněným plastikami andílků a mušlí s delfíny. Dále se zde nacházela úpravna vlasů, místnosti pro prádlo a toalety.16

Mariánské Lázně - Cursaal před přestavbou

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně, Johann König, 1896

Mariánské Lázně - Nové lázně, Parní lázně, odpočívárna

Casino - KursaalDnešní hlavní sál Casina je starý Kursaal Nových lázní z roku 1867, který tehdy zakončoval komplex Nových lázní na východní straně. Přední část je představěna v letech 1899-1900 podle plánů Josefa Schaffera. Kursaal je velmi ušlechtilou syntézou různých architekto-nických předloh z okruhu sálů proslulých evropských lázeňských středisek. Střední část Casina s neckovitou bání je volně inspirována italskými renesančními skružovými střechami (stejně jako například Národní divadlo v Praze) či stavbou Kurhausu v císařských lázních Bad Ischl od Hyazintha Michela z let 1872–1875. Vyzařuje dojem Benátek či Vicenzy (Palazzo della Ragione). Otevřené sloupové lodžie na bočních stranách křídel jsou provedeny v náznaku neoklasicistní-ho prostylu podobně, jak to provedl Josef Esch v roce 1831 na Vří-delních lázních v Karlových Varech.

ExteriérMohutnou kompaktní hmotu jednopatrového objektu Casina tvoří přední příčný trakt a na něj napojený trakt sálů v podélné ose. Hlavní severní průčelí je symetrické a dělí se na převýšenou střední pětio-sou sekci zastřešenou mohutnou skružovou neckovou bání, na kte-rou navazují nižší čtyřosá křídla, zastřešená poměrně nízkou sedlo-vou střechou. Přízemí je zvýrazněno masivní horizontální bosáží, hlavní vstup je kryt sloupovým portikem s balkónem v patře pro pří-jezd kočárů. Okna v patře ukončená půlkruhovým záklenkem jsou rámována ve střední sekci korintskými polosloupy a v bočních kříd-lech iónskými pilastry. Nad okny střední sekce jsou osazeny plastiky symbolizující umění a činnosti pořádané ve společenských sálech bývalého Kursaalu – zprava komedie, tragedie, léčitelství, hudba a pohostinství. Bohyně Hygieia a Balnea uprostřed pak nesou štít s trojím parožím s písmeny A A C a A T (Alfred Ambros Clementso, Abbas Teplensis) jako na průčelí Nových lázní, s datací 1900. Mezi pi lastry nad okny nižších bočních křídel jsou osazeny girlandy s dívčími

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně, Josef Schaffer 1899, řez (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně 1900 Mariánské Lázně - Casino - současný stav

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně, Josef Schaffer 1899, schéma přístavby Cursaalu (SA MÚ M. Lázně)

ExteriérMohutnou kompaktní hmotu jednopatrového objektu Casina tvoří přední příčný trakt a na něj napojený trakt sálů v podélné ose. Hlavní severní průčelí je symetrické a dělí se na převýšenou střední pětio-sou sekci zastřešenou mohutnou skružovou neckovou bání, na kte-rou navazují nižší čtyřosá křídla, zastřešená poměrně nízkou sedlo-vou střechou. Přízemí je zvýrazněno masivní horizontální bosáží, hlavní vstup je kryt sloupovým portikem s balkónem v patře pro pří-jezd kočárů. Okna v patře ukončená půlkruhovým záklenkem jsou rámována ve střední sekci korintskými polosloupy a v bočních kříd-lech iónskými pilastry. Nad okny střední sekce jsou osazeny plastiky symbolizující umění a činnosti pořádané ve společenských sálech bývalého Kursaalu – zprava komedie, tragedie, léčitelství, hudba a pohostinství. Bohyně Hygieia a Balnea uprostřed pak nesou štít s trojím parožím s písmeny A A C a A T (Alfred Ambros Clementso, Abbas Teplensis) jako na průčelí Nových lázní, s datací 1900. Mezi pi lastry nad okny nižších bočních křídel jsou osazeny girlandy s dívčími

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně, Josef Schaffer 1899, řez (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně 1900 Mariánské Lázně - Casino - současný stav

Mariánské Lázně - Cursaal a Nové lázně, Josef Schaffer 1899, schéma přístavby Cursaalu (SA MÚ M. Lázně)

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, pohostinství

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, hudba

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, léčitelství

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, tragédie

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, pohostinství

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, hudba

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, léčitelství

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, tragédie

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, komedie

Mariánské Lázně - Casino, štukatura, busta „Zeleného muže“

Mariánské Lázně - Casino, báň se sousoším řeckých bohů

Mariánské Lázně - Casino, vestibul

bustami a bustami tzv. zelených mužů. Ve štítových průčelích boč-ních křídel jsou navíc situované otevřené lodžie v evokaci řecké chrámové stěny typu prostylos. Na jejich štítu pak přidržují hraví put-ti lyru a na bocích jsou osazeny ještě plastiky gryfů coby akroterie. Dominantu budovy vytváří ale zejména necková střecha. Pro její zvý-raznění je použito zvýšené atiky se šesticí alegorických soch, plasti-kami řeckých bohyň (Pallas Athéna, Afrodíté, Hygieia, Hébé), Orfea a Hérakla. Na vrcholové konzolové římse je vložen pás polosluncí s bohatě zdobeným zábradlím. V podélné ose je střední Mramorový sál obestavěn bazilikálně dvě-ma nižšími křídly s bočními sály. U východního sálu se nachází ote-vřená litinová veranda a v zadní části stojí kuchyňský dům.

InteriérVstupní vestibulVstup do sálů je ze severní strany. Vstupní vestibul (předsálí s šatna-mi) dělí 2 x 4 sloupy toskánského řádu z červeného mramoru na tři díly, stěny člení slepé arkády s toskánskými pilastry, ve zbylých výse-čích arkád pokrývá plochu hustá síť vavřínových ratolestí. Kazetový

Mariánské Lázně - Casino, plastiky, komedie

Mariánské Lázně - Casino, štukatura, busta „Zeleného muže“

Mariánské Lázně - Casino, báň se sousoším řeckých bohů

Mariánské Lázně - Casino, vestibul

bustami a bustami tzv. zelených mužů. Ve štítových průčelích boč-ních křídel jsou navíc situované otevřené lodžie v evokaci řecké chrámové stěny typu prostylos. Na jejich štítu pak přidržují hraví put-ti lyru a na bocích jsou osazeny ještě plastiky gryfů coby akroterie. Dominantu budovy vytváří ale zejména necková střecha. Pro její zvý-raznění je použito zvýšené atiky se šesticí alegorických soch, plasti-kami řeckých bohyň (Pallas Athéna, Afrodíté, Hygieia, Hébé), Orfea a Hérakla. Na vrcholové konzolové římse je vložen pás polosluncí s bohatě zdobeným zábradlím. V podélné ose je střední Mramorový sál obestavěn bazilikálně dvě-ma nižšími křídly s bočními sály. U východního sálu se nachází ote-vřená litinová veranda a v zadní části stojí kuchyňský dům.

InteriérVstupní vestibulVstup do sálů je ze severní strany. Vstupní vestibul (předsálí s šatna-mi) dělí 2 x 4 sloupy toskánského řádu z červeného mramoru na tři díly, stěny člení slepé arkády s toskánskými pilastry, ve zbylých výse-čích arkád pokrývá plochu hustá síť vavřínových ratolestí. Kazetový

strop nese ornamentální dekor a rozety, podlaha je složená s malo-vaných dlaždic. Z vybavení jsou dochovány původní lustry.

Mramorový sálHlavní sál zvaný „Mramorový“ je zaklenut třemi poli plackových kle-neb na segmentové pasy. Pasy jsou svedeny na sdružené sloupy z umělého mramoru (stucco lustro) podložené pilastry v korintském řádu. Stěny a strop jsou bohatě dekorovány arabeskami v římsko-pompejském pojetí. Nad orchestřištěm vymalována Múza, na protěj-ší straně tabulka s datací stavebních úprav a výmalby MCM (1900).

Mariánské Lázně - Casino, vestibul, štukatura stropu

Mariánské Lázně - Casino, vestibul, podlaha s dekorativními dlaždicemi

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál 1904

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál

strop nese ornamentální dekor a rozety, podlaha je složená s malo-vaných dlaždic. Z vybavení jsou dochovány původní lustry.

Mramorový sálHlavní sál zvaný „Mramorový“ je zaklenut třemi poli plackových kle-neb na segmentové pasy. Pasy jsou svedeny na sdružené sloupy z umělého mramoru (stucco lustro) podložené pilastry v korintském řádu. Stěny a strop jsou bohatě dekorovány arabeskami v římsko-pompejském pojetí. Nad orchestřištěm vymalována Múza, na protěj-ší straně tabulka s datací stavebních úprav a výmalby MCM (1900).

Mariánské Lázně - Casino, vestibul, štukatura stropu

Mariánské Lázně - Casino, vestibul, podlaha s dekorativními dlaždicemi

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál 1904

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, klenba

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, detail s ngy

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, Múza na čelní stěně

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, detail nástropní malby

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, detail mramorů

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, detail s ngy

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, Múza na čelní stěně

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, detail nástropní malby

Mariánské Lázně - Casino, Mramorový sál, detail mramorů

Zrcadlový sálPůvodně taneční sál. Stěny člení slepé arkády vložené mezi kanelo-vané pilastry s korintskými hlavicemi a secesizujícím štukovým orna-mentem ve cviklech, symbolizujícím hudbu. V arkádách jsou osaze-né vyřezávané dřevěné edikuly se zrcadly. Kazetový strop rozdělen na geometrická pole s rostlinnými motivy a zavěšenými původními křišťálovými lustry. Záklenky vstupů do Mramorového sálu nesou zlacené rozety.

Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál

Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál, lustr

Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál, detail rámu zrcadla

Zrcadlový sálPůvodně taneční sál. Stěny člení slepé arkády vložené mezi kanelo-vané pilastry s korintskými hlavicemi a secesizujícím štukovým orna-mentem ve cviklech, symbolizujícím hudbu. V arkádách jsou osaze-né vyřezávané dřevěné edikuly se zrcadly. Kazetový strop rozdělen na geometrická pole s rostlinnými motivy a zavěšenými původními křišťálovými lustry. Záklenky vstupů do Mramorového sálu nesou zlacené rozety.

Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál

Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál, lustr

Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál Mariánské Lázně - Casino, Zrcadlový sál, detail rámu zrcadla

Zelený a Červený sálPřidružené vedlejší sály byly původně uzpůsobené jako kavárenské a restaurační sály se vstupem na litinovou verandu. Kazetové stropy jsou rozčleněné štukovými pásy ve tvaru osmihranů a kruhových výsečí, doplněné rozetami. Opět se zde zachovaly i původní lustry.

Schodiště a místnosti v patřeSchodiště do patra je dvouramenné s kovovým zábradlím s jemným stylizovaným rostlinným dekorem. Podlaha v přízemí má opět malo-vané ornamentální dlaždice, stěny členěny v horní části pilastry se štukovou girlandou a iónskými hlavicemi, stojící na vysokých soklových římsách s plastickými kosočtverci s rozetou a reliéfem kuželek. Strop člení velké kazety s rozetou ve středu. V patře se nacházela velká čítárna, dále Dámský salón, pisárna s konversančním sálem a přilehlými lodžiemi. Původní Dámský salón je zaklenut klášterní klenbou s lunetami se štukovým dekorem.

Vzhledem ke svým historickým i uměleckým hodnotám nemá kom-plex Nových lázní s Casinem, původně Kursaalem, v Mariánských Lázních v lázeňském prostředí střední Evropy obdobu. Je naprosto jedinečným a neobyčejným souborem lázeňské architektury, slouží-cí až do dnešních dnů své prvotní funkci – léčebným kúrám a spole-čenskému setkávání lázeňských hostů. Mariánské Lázně - Casino, Zelený salónek

Mariánské Lázně - Kursaal, dámský salónek 1910

Zelený a Červený sálPřidružené vedlejší sály byly původně uzpůsobené jako kavárenské a restaurační sály se vstupem na litinovou verandu. Kazetové stropy jsou rozčleněné štukovými pásy ve tvaru osmihranů a kruhových výsečí, doplněné rozetami. Opět se zde zachovaly i původní lustry.

Schodiště a místnosti v patřeSchodiště do patra je dvouramenné s kovovým zábradlím s jemným stylizovaným rostlinným dekorem. Podlaha v přízemí má opět malo-vané ornamentální dlaždice, stěny členěny v horní části pilastry se štukovou girlandou a iónskými hlavicemi, stojící na vysokých soklových římsách s plastickými kosočtverci s rozetou a reliéfem kuželek. Strop člení velké kazety s rozetou ve středu. V patře se nacházela velká čítárna, dále Dámský salón, pisárna s konversančním sálem a přilehlými lodžiemi. Původní Dámský salón je zaklenut klášterní klenbou s lunetami se štukovým dekorem.

Vzhledem ke svým historickým i uměleckým hodnotám nemá kom-plex Nových lázní s Casinem, původně Kursaalem, v Mariánských Lázních v lázeňském prostředí střední Evropy obdobu. Je naprosto jedinečným a neobyčejným souborem lázeňské architektury, slouží-cí až do dnešních dnů své prvotní funkci – léčebným kúrám a spole-čenskému setkávání lázeňských hostů. Mariánské Lázně - Casino, Zelený salónek

Mariánské Lázně - Kursaal, dámský salónek 1910

Prameny

Stavební archiv Městského úřadu v Mariánských Lázních

Literatura

Doberauer Anton, Die Heilbäder in Marienbad, Band 11, Berlin-Friedenau 1932Felbinger Johann Nepomuk, Kronika Mariánských Lázní 1786-1855, Mariánské Lázně 2008Kisch Heinrich, Marienbad, Franzensbad, Teplitz-Schönau, Johannisbad, Liebwerda, Bilin, Giesshübl-Sauerbrunn, Krondorf, Neudorf, Wien-Prag 1902Kubíček Alois, Architekt českých lázní, In: Umění 3, 1958/VIKuča Karel - Zeman Lubomír, Památky Karlovarského kraje. Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji. Karlovy Vary 2006Švandrlík Richard, Hamelika, 100 let Nových lázní, 1896-1996. Mimořádné číslo ročníku 1996, Mariánské Lázně, květen 1996Švandrlík Richard, Sto let společenského domu CASINO. In: Hamelika 299/2000 Mariánské Lázně 2000Haase Andreas, Mariánské Lázně. Perla světových lázní. Ústřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, Praha 1927

Poznámky:

1/ Kubíček Alois, Architekt českých lázní, In: Umění 3, 1958/VI., s. 299.2/ Felbinger Johann Nepomuk, Kronika Mariánských Lázní 1786-1855, Mariánské Lázně 2008, s. 45.3/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní 1896-1996, Hamelika Mariánské Lázně, květen 1996, s. 12.4/ Felbinger Johann Nepomuk, Kronika ... s. 73.5/Stavební archiv Městského úřadu v Mariánských Lázních (dále jen SA MÚ), složka č. 26/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní ... s. 15.7/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 95.8/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 53.9/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní ... s. 18.10/ Tamtéž s. 20-21.11/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 95.12/ Švandrlík Richard, Sto let společenského domu CASINO. In: Hamelika 299/2000.13/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní ... s. 6314/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 53.15/ Doberauer Anton, Die Heilbäder in Marienbad, Band 11, Deutscher Kommunal Verlag G.m.b.H. Berlin-Friedenau, 1932, s. 116-123.16/ Haase Andreas, Mariánské Lázně. Perla světových lázní. Ústřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, Praha 1927, s.39-43.

Prameny

Stavební archiv Městského úřadu v Mariánských Lázních

Literatura

Doberauer Anton, Die Heilbäder in Marienbad, Band 11, Berlin-Friedenau 1932Felbinger Johann Nepomuk, Kronika Mariánských Lázní 1786-1855, Mariánské Lázně 2008Kisch Heinrich, Marienbad, Franzensbad, Teplitz-Schönau, Johannisbad, Liebwerda, Bilin, Giesshübl-Sauerbrunn, Krondorf, Neudorf, Wien-Prag 1902Kubíček Alois, Architekt českých lázní, In: Umění 3, 1958/VIKuča Karel - Zeman Lubomír, Památky Karlovarského kraje. Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji. Karlovy Vary 2006Švandrlík Richard, Hamelika, 100 let Nových lázní, 1896-1996. Mimořádné číslo ročníku 1996, Mariánské Lázně, květen 1996Švandrlík Richard, Sto let společenského domu CASINO. In: Hamelika 299/2000 Mariánské Lázně 2000Haase Andreas, Mariánské Lázně. Perla světových lázní. Ústřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, Praha 1927

Poznámky:

1/ Kubíček Alois, Architekt českých lázní, In: Umění 3, 1958/VI., s. 299.2/ Felbinger Johann Nepomuk, Kronika Mariánských Lázní 1786-1855, Mariánské Lázně 2008, s. 45.3/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní 1896-1996, Hamelika Mariánské Lázně, květen 1996, s. 12.4/ Felbinger Johann Nepomuk, Kronika ... s. 73.5/Stavební archiv Městského úřadu v Mariánských Lázních (dále jen SA MÚ), složka č. 26/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní ... s. 15.7/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 95.8/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 53.9/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní ... s. 18.10/ Tamtéž s. 20-21.11/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 95.12/ Švandrlík Richard, Sto let společenského domu CASINO. In: Hamelika 299/2000.13/ Švandrlík Richard, 100 let Nových lázní ... s. 6314/ SA MÚ Mariánské Lázně, složka č. 53.15/ Doberauer Anton, Die Heilbäder in Marienbad, Band 11, Deutscher Kommunal Verlag G.m.b.H. Berlin-Friedenau, 1932, s. 116-123.16/ Haase Andreas, Mariánské Lázně. Perla světových lázní. Ústřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, Praha 1927, s.39-43.

nové lázně a casino v mariánských lázních

Documents