o n astigmatismus a jeho korekceportal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0... · 2014-06-10 · abstrakt...

Oční astigmatismus a jeho korekce

Absolventská práce

Tereza Goyová

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný oční technik Vedoucí práce: Bc. Veronika Bartoušková

Datum odevzdání práce: 23. 4. 2010

Datum obhajoby:

Praha 2010

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité

prameny jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a

zdrojů informací.

Praha 23. dubna 2010

Podpis

Děkuji Bc. Veronice Bartouškové za odborné vedení absolventské práce.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých

informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo

nábřeží 6.

Podpis

Abstrakt v českém jazyce

ABSTRAKT

Goyová Tereza


Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: Bc. Veronika Bartoušková

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 51 stran

ABSTRAKT

V mé práci oční astigmatismus a jeho korekce se snažím přiblížit co nejjednodušeji a

nejsrozumitelněji co je to astigmatismus, jak se dělí, jaké jsou příznaky a příčiny

astigmatismu. Pak zmiňuji anatomii rohovky a čočky a vysvětluji Javalovu podmínku.

Dále se zabývám způsoby, jak lze astigmatismus vyšetřovat. A to jak objektivně pomocí

přístrojů, tak i subjektivně. Mezi objektivní vyšetřovací metody patří skiaskopie, oční

refraktometry a jejich vylepšené verze a oční keratometry. K subjektivním vyšetřovacím

metodám patří Jacksonovy zkřížené cylindry, astigmatický vějíř a subjektivní

dokorigování. Ve třetí části mé teoretické práce se zaměřuji na korekci astigmatismu. Oční

astigmatismus se může korigovat brýlemi – pomocí tórických nebo plancylindrických

brýlových čoček, kontaktními čočkami tvrdými i měkkými a operativně. Obsáhleji se

věnuji operativním zákrokům. Dále se zmiňuji o historii brýlí a kontaktních čoček. U

kontaktních čoček popisuji, jaká je indikace a kontraindikace aplikace kontaktních čoček a

jak o ně pečovat. Praktická část obsahuje statistiku výskytu očního astigmatismu

v závislosti na věku a pohlaví a jeho korekce. Chtěla bych Vám zprostředkovat informace

o výskytu astigmatismu, které jsem střádala během praxe v oční optice a od lidí z mého

okolí. Zaznamenávám, jestli pohlaví či věk předurčuje nějaký určitý druh astigmatismu

nebo jaký druh korekce lidé preferují.

Klíčová slova: astigmatismus, Javalova podmínka, skiaskopie, refraktometr, keratometr,

Jacksonovy zkřížené cylindry, astigmatický vějíř, tórické a plancylindrické brýlové čočky

Abstrakt v anglickém, německém (jiném) jazyce

(Překlad české verze)

ABSTRAKT

Goyová Tereza


The eye Astigmatism and itsCorrection.

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: Mgr. Ivana Nováková, Ph.D.

Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 51stran

ABSTRACT

In my work I would like to describe simply eye astigmatism and its correction. I am going

to write about how we can divide it and what the symptoms and causes are. Afterwards I

mention the anatomy of the cornea and lens and I explain Javal´s condition. Then I write

about examining of the astigmatism. There are two ways how to examine the astigmatism-

either objectivly by some machines or subjectivly. Skiaskopy, eye refractometers and their

improve versions and eye keratometers belong to objektive methods. Subjective methods

are Jackson´s cross cylinders, astigmatic fan and subjective correction. In the third part of

my theoretic work I focus on the correction of eye astigmatism. We can correct it by

spectacles, soft or hard contact lenses or by surgery. I mention more refractive surgery.

Then I write about history of spectacles and contact lenses. I describe indications and

contraindications of application contact lenses and how to care about them. Practical part

contains statistic of occurrence of eye astigmatism and what influence the age, sex and its

correction have on it. I want to give you an information about the occurrence of

astigmatism which I have received during my school practice and from people in my

surroundings. I record if the sex or the age predetermine a certain kind of astigmatism and

what kind of correction people prefere.

Key words: astigmatism, Javal´s condition, skiaskopy, refractometer, keratometer,

Jackson´s cross cylinders, astigmatic fan

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 9

1 Oční astigmatismus .......................................................................................................... 10

1.1 Co je astigmatismus ............................................................................................... 10

1.2 Anatomie rohovky a čočky .................................................................................... 11

1.2.1 Anatomie rohovky ............................................................................................. 11 1.2.2 Anatomie čočky................................................................................................. 11

1.3 Rozdělení astigmatismu ......................................................................................... 12

1.3.1 Základní rozdělení astigmatismu ...................................................................... 12

1.3.2 Rozdělení pravidelného astigmatismu .............................................................. 13

1.3.2.2.1 Javalova podmínka ................................................................................................. 14

1.3.3. Další dělení astigmatismu ................................................................................. 14

1.3.3.2.1 Jednoduchý myopický a jednoduchý hypermetropický astigmatismus

(astigmatismus simplex myopicus, astigmatismus simplex hyperopicus) ............................... 14

1.3.3.2.2 Složený myopický a složený hypermetropický astigmatismus (astigmatismus

compositus myopicus, astigmatismus compositus hyperopicus) ............................................. 15

1.3.3.2.3 Smíšený astigmatismus (astigmatismus mixtus) .................................................... 15

1.4 Příznaky astigmatismu ........................................................................................... 15

1.5 Příčiny astigmatismu .............................................................................................. 16

2 Vyšetřování očního astigmatismu .................................................................................... 16

2.1 Vyšetřování objektivní ........................................................................................... 16

2.1.1 Skiaskopie ......................................................................................................... 16 2.1.2 Oční refraktometry ............................................................................................ 18

2.1.2.2.1 Autorefraktokeratometry ........................................................................................ 19

2.1.2.2.2 Autorefraktokeratotonopachymetr ......................................................................... 20

2.1.3 Oční keratometry ............................................................................................... 20 2.2 Vyšetřování subjektivní.......................................................................................... 23

2.2.1 Jacksonovy zkřížené cylindry ........................................................................... 24

2.2.2 Astigmatický vějíř (astigmatická růžice) .......................................................... 24 2.2.3 Subjektivní dokorigování .................................................................................. 25

3 Korekce očního astigmatismu .......................................................................................... 31

3.1 Korekce brýlovými čočkami .................................................................................. 31

3.1.1 Historie brýlí ..................................................................................................... 31 3.1.2 Korekce tórickými brýlovými čočkami............................................................. 32 3.1.3 Korekce plancylindrickými brýlovými čočkami ............................................... 33

3.2 Korekce kontaktními čočkami ............................................................................... 33

3.2.1 Historie kontaktních čoček ................................................................................ 33

3.2.2 Měkké kontaktní čočky ..................................................................................... 34

3.2.3 Tvrdé kontaktní čočky ....................................................................................... 34

3.2.4 Speciální tórické kontaktní čočky ..................................................................... 35 3.2.5 Indikace aplikace kontaktních čoček................................................................. 35 3.2.6 Kontraindikace aplikace kontaktních čoček ...................................................... 36 3.2.7 Péče o kontaktní čočky ...................................................................................... 36

3.3 Korekce operací...................................................................................................... 36

3.3.1 PRK (fotorefraktivní keratektomie) .................................................................. 36

3.3.2 LASEK .............................................................................................................. 37 3.3.3 LASIK ............................................................................................................... 37 3.3.4 FEMTO-LASIK (korekce femtosekundovým laserem) .................................... 38

3.3.5 EXCIMER LASER ........................................................................................... 38

3.3.6 AK – Astigmatická keratektomie ...................................................................... 38

3.3.7 Keratotomie ....................................................................................................... 39 3.3.8 CCL (Cornea Cross Linking) ............................................................................ 39

3.3.9 ICRS (Intrastromal Corneal Ring Segments) .................................................... 40

3. 3. 10 Transplantace rohovky (Keratoplastika) ....................................................... 40

4 Výskyt očního astigmatismu v závislosti na věku a pohlaví a jeho korekce .................... 42

Závěr ......................................................................................................................................... 46

Seznam obrázků ........................................................................................................................ 48

Seznam zkratek ......................................................................................................................... 48

Slovník ...................................................................................................................................... 49

Seznam použité literatury a zdrojů informací........................................................................... 50

9

Úvod Téma oční astigmatismus a jeho korekce jsem si vybrala, protože mnoho lidí v mé rodině

a okolí má tuto refrakční vadu. Proto bych se chtěla s očním astigmatismem seznámit blíže

a zjistit kdo trpí jakým druhem astigmatismu a jaká korekce mu vyhovuje. V mé práci chci

objasnit rozdělení astigmatismu, příčiny a příznaky. Dále zmíním Javalovu podmínku.

Potom se budu zabývat vyšetřováním astigmatismu objektivními a subjektivními

metodami. V mé práci dále řeším korekci astigmatismu pomocí brýlí, kontaktních čoček

a korekci operací. Více se zabývám refrakční chirurgií, protože jsem o této možnosti

korekce příliš nevěděla. V praktické části se věnuji statistice výskytu astigmatismu

v závislosti na pohlaví, věku a druhu korekce. Cílem mé práce je zjistit, kolik mužů a kolik

žen má jaký druh astigmatismu. Jaké věkové kategorie trpí jakým astigmatismem. Dále mě

zajímá, jakou korekci lidé volí raději, jestli brýle nebo kontaktní čočky nebo korekci vůbec

nepotřebují či nepoužívají. Doufám, že moje práce pomůže k lepšímu pochopení očního

astigmatismu.

10

TEORETICKÁ ČÁST

1 Oční astigmatismus

1.1 Co je astigmatismus

Oční astigmatismus je stav, při kterém nemá oko ve všech řezech stejnou optickou

mohutnost. Je to asférická refrakční vada. V překladu slovo astigmatismus znamená - není

bodové zobrazení. Astigmatismus oka je takový stav refrakce, kdy se bod nezobrazí jako

bod, ale jako dvě na sebe kolmé úsečky, které se nazývají fokály. Fokály leží v různé

vzdálenosti od sebe. Čím je vzdálenost fokál větší, tím pak astigmatismus dosahuje vyšších

hodnot. Ve dvou na sebe kolmých směrech jsou dvě různé refrakce. Rohovka nebo čočka

je ve svých na sebe kolmých osách nepravidelně zakřivena, tím se mění i lomivost

světelných paprsků a nastává rozostření obrazu na sítnici oka. Člověk, který trpí

astigmatismem, vidí špatně do blízka i do dálky. Můžou se u něj objevit astenopické potíže

jako jsou bolesti hlavy, únava, červenání spojivky, otoky očí, řezání, pálení, slzení, napětí

v očích atd., v závislosti na stupni vady.

Rohovka má kulovitý tvar a paprsky, které vstupují do oka, se protínají v obou řezech přesně v obrazovém ohnisku.

Obrázek 1 Řez zdravým okem

11

Obrázek 2 Řez astigmatickým okem

Rohovka tvarem připomíná ragbyový míč, je protažena ve vertikálním nebo horizontálním

směru, je asférická. Paprsky, které vstupují do oka se lámou v každém řezu různě

a protínají se ve dvou bodech mimo sítnici.

1.2 Anatomie rohovky a čočky

1.2.1 Anatomie rohovky

Rohovka (cornea) je bohatě zásobená nervy, proto je to nejcitlivější tkání v těle,

neobsahuje však žádné cévy. Je průhledná, hladká, lesklá. Průměr rohovky je asi 11 mm

a její tloušťka se pohybuje od 1 mm do 0,5 mm. Optická mohutnost je asi 43 D. Rohovka

přechází do bělimy v místě zvaném limbus. Výživu rohovky zajišťují cévní pleteně na

jejím okraji, komorová voda a slzy. Rohovka se skládá z pěti vrstev – epitelu, Bowmanovy

membrány, stromatu, Descemetovy membrány a endotelu.

1.2.2 Anatomie čočky

Čočka (lens cristallina) je dvojvypuklé průhledné tělísko o tloušťce 3,5 mm a průměru asi

10 mm. Čočka se skládá z jádra, kory a pouzdra. Čočka má přední a zadní pól a ekvátor.

Závěsný aparát čočky ji zajišťuje ve správné poloze.

12

1.3 Rozdělení astigmatismu

1.3.1 Základní rozdělení astigmatismu

1.3.1.1 Pravidelný astigmatismus (astigmatismus regularis)

Při pravidelném astigmatismu se bod nezobrazí jako bod, ale jako dvě na sebe kolmé

úsečky v různé vzdálenosti od sebe. Paralelní paprsky vytvářejí místo jednoduchého

bodového ohniska dvě ohniskové přímky, oddělené ohniskovým intervalem. Podle jeho

délky se určuje stupeň astigmatismu, který lze změřit a korigovat. Astigmatismus lze

korigovat pomocí brýlových – tórických čoček nebo kontaktními čočkami – tvrdými

i měkkými.

Při nízkých hodnotách do 0,5 D cylindru lze použít sférickou kontaktní čočku. Do hodnoty

1,0 D cylindru lze použít sférickou kontaktní čočku. Nad hodnotu 1,0 D cylindru jsou

vhodné tórické kontaktní čočky.

Příčiny pravidelného astigmatismu jsou:

• nepravidelné zakřivení optických lámavých ploch v oku, jako je rohovka a čočka

• změny na sítnici

• změny indexu lomu

• nesprávná centrace

Pravidelný astigmatismus se dělí podle hodnoty cylindru na malý

(0,75 D), nízký (1 až 1,5 D), střední (1,5 až 2,5 D) a vysoký (nad 2,5 D).

1.3.1.2 Nepravidelný astigmatismus (astigmatismus irregularis)

Při nepravidelném astigmatismu neexistují dva na sebe kolmé řezy, v různých meridiánech

je různá refrakce. Nelze zjistit jeho hodnotu, není tedy možné ho ani korigovat. Malý

13

stupeň této vady je fyziologický a je zapříčiněn rozdíly v indexu lomu čočky. Větší stupně

jsou způsobeny onemocněním rohovky, hlavně následky po jejím poranění a zánětech

a degenerativních onemocnění rohovky, např. keratokonus. Keratokonus je kuželovité

vyklenutí rohovky při současném protenčení jejího stromatu. Patří mezi dystrofie rohovky

a je považován za vrozenou chorobu. Keratokonus se často vyskytuje současně s alergiemi,

sennou rýmou, astmatem, ekzémy, bývá spojen s Downovým syndromem. Keratokonus se

poprvé může ozývat v prepubertě a pubertě. Možnosti korekce keratokonu a tedy

i nepravidelného astigmatismu jsou pouze v použití terapeutické tvrdé kontaktní čočky.

Tvrdá kontaktní čočka zpomaluje vyklenování a protenčování rohovky.

Obrázek 3 Keratokonus

1.3.2 Rozdělení pravidelného astigmatismu

1.3.2.1 Rohovkový astigmatismus – přímý – podle pravidla

Tento druh astigmatismu je způsoben nepravidelným zakřivením přední plochy rohovky.

Oční víčka tlačí na přední plochu rohovky, působí i nitrooční tlak. Rohovka je protažena ve

vertikálním směru, v tom je optická mohutnost vyšší než v horizontálním směru.

14

1.3.2.2 Čočkový astigmatismus – nepřímý – proti pravidlu

Tento druh astigmatismu je způsoben změnou polohy čočky v oku, změnami indexu lomu,

vrozenými vadami. Není způsoben nepravidelnými zakřiveními optických lámavých ploch.

Čočkový astigmatismus je důsledek kompenzace oka rohovkového astigmatismu, zároveň

snižuje hodnotu rohovkového astigmatismu. Lomivost je v horizontálním řezu vyšší než ve

vertikálním.

Rohovkový a čočkový astigmatismus tvoří astigmatismus celkový společně se zbytkovým

astigmatismem,

Astigm.(celkový)=Astigm.(rohovkový)+Astigm.(čočkový)+Astigm.(zbytkový)

1.3.2.2.1 Javalova podmínka

Javalova podmínka vyjadřuje závislost mezi stupněm očekávaného celkového očního

astigmatismu a astigmatismu rohovky, ovlivněného astigmatismem čočkovým.

Astigm.(celkový) = 1,25 . Astigm.(rohovkový) ± 0,5

při nepřímém rohovkovém astigmatismu + 0,5

při přímém rohovkovém astigmatismu - 0,5

1.3.3. Další dělení astigmatismu

1.3.3.1 Astigmatismus šikmých os (astigmatismus obligus)

Existují dvě na sebe kolmé osy – hlavní řezy oka. Řezy neleží ani ve vertikálním ani

v horizontálním směru, ale šikmo, pod 45 stupni a 135 stupni. Řezy jsou posunuty

o 11 stupňů a více od vertikálního a horizontálního směru.

1.3.3.2 Rozdělení astigmatismu podle polohy fokál

1.3.3.2.1 Jednoduchý myopický a jednoduchý hypermetropický astigmatismus

(astigmatismus simplex myopicus, astigmatismus simplex hyperopicus)

15

Astigmatické oko je v jednom řezu emetropické – nezatíženo vadou a v druhém řezu je

dalekozraké nebo krátkozraké – tedy zatíženo nějakou sférickou ametropií. Při

astigmatismu jednoduchém myopickém leží jedna fokála na sítnici a druhá před sítnicí. Při

astigmatismu jednoduchém hypermetropickém leží jedna fokála na sítnici a druhá za

sítnicí. Tento druh astigmatismu korigujeme plancylindrickými čočkami.

1.3.3.2.2 Složený myopický a složený hypermetropický astigmatismus

(astigmatismus compositus myopicus, astigmatismus compositus hyperopicus)

Astigmatismus je častěji spojen s ametropií. To znamená, že v obou řezech může být oko

myopické nebo hypermetropické. Při astigmatismu složeném myopickém leží obě fokály

před sítnicí. Při astigmatismu složeném hypermetropickém leží obě fokály za sítnicí. Tento

druh astigmatismu korigujeme tórickými čočkami.

1.3.3.2.3 Smíšený astigmatismus (astigmatismus mixtus)

Oko se smíšeným astigmatismem je v jednom řezu myopické a v druhém hypermetropické.

Jedna fokála leží před sítnicí a druhá za sítnicí. Bývá zde větší hodnota cylindru. Tento

druh astigmatismu korigujeme tórickými čočkami.

1.3.3.3 Fyziologický astigmatismus

Lze říci, že každé oko je astigmatické, zejména rohovka není ideálně kulová a optická

mohutnost v jejím vertikálním řezu je téměř vždy asi o 0,5 D větší než v horizontálním.

Tento druh astigmatismu částečně vyrovnává čočka, která ale také není zcela bez

optických vad.

1.4 Příznaky astigmatismu

Astigmatismus může signalizovat mnoho věcí například snížená zraková ostrost, nepřesné,

snížené, zamlžené, rozmazané vidění. U nižšího stupně vady se oko snaží vadu

vykorigovat

a to způsobuje nervové a svalové vypětí. Nastává únava z rozlišování neostrých obrazů ve

vyšších centrech zrakového ústrojí, dostaví se bolest z přepětí svalů. Mohou se objevit

16

zmíněné astenopické potíže. Dále zvýšený pocit tlaku, řezání, pálení, nepohodlí

a přítomnosti cizího tělíska v oku či pod víčkem, zarudlé a zduřelé okraje víček. Další

obtíží je netypická bolest hlavy vycházející jakoby za očima, jdoucí z temene nebo i týla

hlavy, může vystřelovat i do šíje a ramen. Může ji doprovázet nevolnost až zvracení.

1.5 Příčiny astigmatismu

Astigmatismus může být zapříčiněn vadou zakřivení, nesprávnou centrací či indexem

lomu. Vada zakřivení zasahuje nejčastěji rohovku a bývá vrozená. Fyziologicky větší

zakřivení rohovky ve vertikálním meridiánu (až 1,0 D) je způsobeno tlakem horního víčka

na oko. Získané změny zakřivení rohovky bývají následkem onemocnění rohovky, operací

a úrazů. Čočkový astigmatismus se vyskytuje vzácněji. Vrozené zvětšené vyklenutí

předního nebo zadního pólu čočky označujeme jako lentikon. Astigmatismus může být

způsoben i subluxací čočky a změnami indexu lomu čočky např. při začínajícím šedém

zákalu. Čočkový astigmatismus se může měnit při akomodaci, mluví se o akomodativním

nebo dynamickém čočkovém astigmatismu.

2 Vyšetřování očního astigmatismu

2.1 Vyšetřování objektivní

Objektivní metody vyšetřování nejsou tak přesné jako subjektivní. Jejich kladem je ale to,

že nejsou závislé na plné spolupráci pacienta a na inteligenci. Nejčastěji se určí refrakce

některou objektivní metodou a potom se korekce doladí subjektivně.

2.1.1 Skiaskopie

Skiaskopie je objektivní a velmi přesná vyšetřovací metoda, která určuje refrakce oka.

Jedná se o metodu jednoduchou a nenáročnou na vybavení. Pacient se vyšetřuje

monokulárně, tedy každé oko zvlášť. Hodnotíme chod paprsků, které se odrážejí od sítnice

vyšetřovaného do oka vyšetřujícího. Ke skiaskopii je zapotřebí mít vyšetřovací zrcátko,

17

zdroj světla např. lampu umístěnou za pacientem a trochu stranou potřebnou pro vyvolání

červeného reflexu, retinoskop nebo skiaskopické lišty.

Obrázek 4 Retinoskop

Retinoskop je zdokonalené oční zrcátko a má svůj vlastní zdroj.

Obrázek 5 Vyšetřovací zrcátko

Vyšetřovací zrcátko může být ploché s rukojetí nebo i konkávní, které soustředí více

paprsků do oka a červený reflex je potom jasnější. Uprostřed zrcátka se nachází malý otvor

o průměru 3,5 mm. Průměr zrcátka je 32 mm.

Skiaskopické lišty jsou v sadě po třech nebo po dvou. Jedna lišta obsahuje kladné čočky

pro vyšetřování hypermetropie, v druhé liště jsou čočky se zápornou hodnotou pro

vyšetřování myopie. Čočky jsou v rozsahu ± 1 až ± 18 D po jedné dioptrii. Třetí

přechodová lišta slouží ke zpřesnění nízkých refrakčních hodnot. Jezdec se skládá ze dvou

čoček, kombinováním čoček se zdvojnásobuje rozsah škály. Skiaskopické lišty neobsahují

cylindry, proto se jimi astigmatismus určuje tak, že se zjistí nejdříve refrakce každého

hlavního řezu zvlášť a pak se cylindry zasazují do zkušební obruby ze zkušební sady.

Před skiaskopováním se nejdříve musí vyloučit akomodace (cykloplegie). Potom se

u pacienta vyvolá červený reflex pomocí plochého nebo konkávního vyšetřovacího

18

zrcátka. Pacient má buď za hlavou, nebo vedle hlavy umístěn světelný zdroj, vyšetřující

sedí před pacientem. Vyšetřující opře lištu o čelo pacienta, sám si drží zrcátko před svým

okem. Světlo ze zdroje se zrcátkem odráží do oka pacienta a vyšetřující vidí otvorem

uprostřed zrcátka červeně zářící zornici. Pokud má pacient v optickém prostředí nějaké

zákaly, projeví se v červeném reflexu jako tmavá místa, protože zadržují pronikající světlo.

Červený reflex by se měl jevit jako rovnoměrně zbarvený. Pokud je nerovnoměrně červený

nebo i šedý může se jednat o nitrooční nádor nebo odchlípení sítnice. Při natáčení zrcátka

se červený reflex mění velikostí i tvarem. Není kruhový podle zornice, ale je poloviční.

Tvarem připomíná půlměsíc. V okolí oka se objeví ozářené místo, které je způsobeno

odrazem světla od zrcátka. Při skiaskopii se pozoruje směr pohybu půlměsíce ve světelném

záření červeného reflexu. Pokud nejsou známy polohy hlavních řezů, pak se pohybuje

zrcátkem ve směru těchto os: 0, 45, 90 a 135 stupňů. Když se půlměsíce pohybují ve

stejném směru, ať souhlasně nebo protichůdně, je nalezen jeden z hlavních řezů. Když se

půlměsíce pohybují různoběžně, je nalezen některý z vedlejších řezů. Když se zjistí

výsledná hodnota čočky, musí se přičíst záporná hodnota převrácené vyšetřovací

vzdálenosti. Následně se pacient dokoriguje subjektivně pomocí optotypů a zkušební sady

skel.

V dnešní době už existují i zdokonalené skiaskopické přístroje, jako je např. ruční bodový

skiaskop s vlastním světelným zdrojem a napájením nebo speciálně pro měření

astigmatismu určený pásový skiaskop.

2.1.2 Oční refraktometry

Oční refraktometry jsou optické přístroje, které se používají pro objektivní stanovení

refrakční hodnoty oka. K měření tyto přístroje využívají principu paralaxy nebo

koincidence. Při refraktometrii se měří daleký bod oka tak, že se vytvoří obraz na sítnici

pacienta.

2.1.2.1 Hartingerův koincidenční refraktometr

Hartingerův koincidenční refraktometr je založen na principu, že lidské oko lépe vnímá

nepatrné zdvojení obrazu než jeho rozostření. Ještě lépe oko vnímá nepatrné rozdíly

v koincidenci. Na Hartingerově koincidenčním refraktometru pacient pozoruje testovací

19

značky tvořené buď dvojicí, nebo trojicí úseček. Při astigmatismu se úsečky mohou

překrývat nebo k sobě nedosahují. Po otočení přístroje se dvojice značek dostane do

koincidence, je nalezena osa jednoho hlavního řezu. Dalším otočením se horní trojice

úseček dostane do koincidence, tím se zjistí lomivost v hlavním řezu. Dále se zjišťují

hodnoty lomivosti v prvním a druhém řezu.

2.1.2.2 Automatické refraktometry

Automatické refraktometry jsou přístroje, které objektivně měří refrakční stav oka.

Používají se tedy ke stanovení hodnoty refrakční vady a dále se využívají při aplikaci

kontaktních čoček. Autorefraktometry využívají infračervené záření o vlnové délce 880

nanometrů, aby se vyloučilo oslnění pacientů. Umožňují změřit refrakci oka již při

průměru zornice 2 mm, dovedou zajistit uvolnění akomodace u pacienta, automaticky

spouštějí měření, nabízí možnost simulace naměřených hodnot pro subjektivní posouzení

pacientem a mnoho dalších možností.

Obrázek 6 Autorefraktometr

2.1.2.2.1 Autorefraktokeratometry

Autorefraktokeratometry patří v k nejmodernějším přístrojům dnešní doby. Tyto přístroje

měří refrakci oka a vyšetřují rohovku. Využívají technologie, které vychází z posledních

novinek v oblasti elektrotechniky. Vynikají přesností, krátkou dobou měření a snadnou

obsluhou. Jsou vybaveny multifunkčním joystickem, barevnou dotykovou obrazovkou,

elektronicky nastavitelnou opěrkou brady. Autorefraktokeratometry také automaticky

zaostřují a měří refrakci při minimálním průměru zornice 2,2 mm a měří rohovku.

20

Obrázek 7 Autorefraktokeratometr

2.1.2.2.2 Autorefraktokeratotonopachymetr

Tento přístroj je prostorově úspornou kombinací čtyř přístrojů. Měří refrakci oka, vyšetřuje

rohovku a její tloušťku a měří nitrooční tlak.

Obrázek 8 Autorefraktokeratotonopachymetr

2.1.3 Oční keratometry

2.1.3.1 Javalův keratometr

Javalův keratometr slouží k objektivnímu měření hodnot a poloh hlavních řezů

u rohovkového astigmatismu. Dále určuje optickou mohutnost rohovky a poloměry

21

křivosti přední plochy rohovky. Keratometr se využívá hlavně při aplikaci kontaktních

čoček, zejména tvrdých kontaktních čoček a dále při diagnostice keratokonu. K vyšetření

se používají dvě svítící plošky. Jedna je obdélníková a druhá má tvar dvojité schodovité

pyramidy. Jeden schod odpovídá jedné dioptrii. Dotek zdánlivých obrazů v horizontální

poloze se nastavuje upravením vzdálenosti svítících obrazců. Poté se otáčí přístrojem okolo

optické osy do té doby, dokud se nedostane do jednoho z hlavních řezů. To je když se

půlící černé úsečky obrazců dostanou do koincidence.

Obrázek 9 Značky Javalova keratometru

22

Obrázek 10 Javalův keratometr

2.1.3.2 Placidův keratoskop

Placidův keratoskop slouží k orientačnímu vyšetřování rohovkového astigmatismu

– topografii přední plochy rohovky. Je to kotouč o průměru 20 cm, připevněný k rukojeti.

Uprostřed kotouče je otvor, kde je vložena čočka, kterou se pozoruje rohovka pacientova

oka. Na čočce se zobrazí kruhy keratoskopu. Kolem otvoru jsou soustředné střídavě bílé a

černé kruhy. Při vyšetřování pacient fixuje střed otvoru. Soustředné kruhy se promítají na

rohovku, která v tomto případě slouží jako vypuklé zrcadlo, takže jejich obraz se od

rohovky odráží a vyšetřující vidí skrz otvor pravidelný nebo nepravidelný tvar zakřivení

kruhů. Pokud se kruhy nezmění, rohovka je kulová a pravidelná. Při pravidelném

astigmatismu rohovky se kruhy změní do tvaru elipsy. Při nepravidelném astigmatismu se

kruhy keratoskopu zobrazují na rohovce v nepravidelných obrazcích. Pomocí Placidova

keratoskopu nelze měřit velikost astigmatismu, ale lze zjistit podle tvaru zobrazených

obrazců, o jaký druh deformace rohovky jde.

Dnes se na základě Placidova keratoskopu používají topografy. Rohovkové topografy se

využívají při plánování a vyhodnocování refrakčních operací, ortokeratologii, při sledování

pacientů po keratoplastice, při monitorování keratokonu. Dále se používají při diagnostice

nepravidelného astigmatismu, při sledování pacientů s degenerativními onemocněními

rohovka a při aplikaci kontaktních čoček.

23

Obrázek 11 Rohovkový topograf

Obrázek 12 Normální oko a keratokonus

2.2 Vyšetřování subjektivní

Subjektivní metody vyšetřování jsou přesné, ale vyžadují plnou spolupráci pacienta

s vyšetřujícím. Proto nejsou úplně vhodné pro děti, handicapované osoby a cizince. Ale

24

bez subjektivních metod není možná přesná korekce. Po objektivním vyšetření vždy

následuje subjektivní.

2.2.1 Jacksonovy zkřížené cylindry

Metoda Jcksonových zkřížených cylindrů je složitá, ale velmi přesná. Jacksonův zkřížený

cylindr se skládá ze dvou válcových čoček, rozptylky a spojky, s totožnými absolutními

hodnotami vrcholových lámavostí. Osy obou cylindrů spolu svírají úhel 90 stupňů. Tato

pomůcka byla poprvé použita E. Jacksonem v roce 1880. Korigoval už tehdy její pomocí

i vysoké ametropie s přesností ± 0,12 D a zjišťoval i u malých hodnot cylindrů osu

s přesností ± 2 stupně. Jacksonův zkřížený cylindr se vyrábí ve třech variantách, a to

± 0,25 D, ± 0,5 D a ± 1,0 D. Je vsazen do obroučky s rukojetí, která svírá s oběma osami

tórické čočky úhel 45 stupňů. Na zkříženém cylindru jsou dva páry teček označující osy.

Osa záporného cylindru je označena bílými tečkami a ty značí spojně působící hlavní řez

zkříženého cylindru. Osa kladného cylindru je označena červenými tečkami a ty značí

rozptylně působící hlavní řez. Tečky na Jacksonových zkřížených cylindrech však mohou

být označeny i jinými barvami, např. modrou a zelenou.

Obrázek 13 Jacksonův zkřížený cylindr

2.2.2 Astigmatický vějíř (astigmatická růžice)

Astigmatický vějíř je ideální hlavně při zjišťování malých stupňů astigmatismu. Pacient se

dívá na obrazec, a pokud vidí některé čáry ostřeji a jiné méně nebo mu až splývají v jednu

čáru, pak se podle toho zjistí orientace hlavních řezů astigmatismu. Vidí-li pacient ostře

svislé úsečky, pak je horizontální meridián více emetropický než vertikální. Horizontálně

se potom orientuje osa cylindru pro opravení vertikálního meridiánu. Pokud pacient vidí

všechny čáry stejně ostře, je dosaženo správného cylindru.

25

Obrázek 14 Astigmatický vějíř

2.2.3 Subjektivní dokorigování

Subjektivní dokorigování pomocí optotypů a sady zkušebních skel následuje po každém

objektivním vyšetření. Pomocí optotypů se vyšetřuje zraková ostrost neboli vizus. Zraková

ostrost je schopnost rozlišit dva body ležící vedle sebe. Binokulárně je zraková ostrost lepší

než monokulárně. Během života se mění, klesá v důsledku fyziologických a patologických

změn. Optotypy jsou tvořeny alfanumerickými znaky, nejčastěji písmeny nebo číslicemi.

Znaky jsou zakresleny do řádků, přičemž v jednotlivých řádcích je vždy stejná velikost

znaků. Znaky jsou seřazeny odshora od největšího do nejmenšího.

Nejznámější jsou Snellenovy optotypy do dálky tvořené písmeny a číslicemi. Znak je

zakreslen do čtverce, který se z určité vzdálenosti zobrazí na sítnici pod úhlem pěti

úhlových minut, což je výška znaku. Šířka znaku odpovídá jedné úhlové minutě. Struktura

Snellenových optotypů odpovídá minimu separabile – rozlišovací mez oka. Podle

vyšetřovací vzdálenosti rozlišujeme dva optotypy 5 a 6 metrový. Pacient čte jednotlivé

řádky každým okem zvlášť, pak oběma očima najednou a nakonec se pacient dokoriguje

pomocí sady zkušebních skel. Poslední řádek s nejmenšími znaky, který pacient přečte,

označuje jeho zrakovou ostrost. Zraková ostrost se zapisuje zlomkem V = d/D. Malé

d v čitateli označuje vyšetřovací vzdálenost a velké D ve jmenovateli vyjadřuje číslo

posledního řádku, který pacient ještě přečetl. Každý řádek je označen číslicí, která

označuje vzdálenost v metrech, ze které má oko nezatížené žádnou refrakční vadou

26

rozeznat jednotlivé značky v řádku. Zásadám Snellenových optotypů odpovídají

Landoltovy kruhy, Pflügerovy háky a dětské obrázkové optotypy.

Obrázek 15 Snellenovy optotypy

U obrázků pro děti je těžké dodržet přesně zásadu čtverce, jestliže má být zachován jejich

původní tvar. Určitě však mají být dětem známé a srozumitelné vzhledem k duševním

schopnostem dítěte. Optotypy české výroby mají obrázky kresleny obrysově. Výška

obrázku pro jednotlivé vyšetřovací vzdálenosti odpovídá zornému úhlu pěti minut.

Tloušťka čar odpovídá jedné pětině (u moderních Schoberových optotypů jedné sedmině)

výšky a šířka obrázků je podle jejich výšky určována tak, aby tvary odpovídaly

skutečnému předmětu. Celkově se užívá sedm druhů obrázků – čtverec, dům, houba, kolo,

srdce, stůl a židle.

27

Obrázek 16 Dětský optotyp

Landoltovy kruhy jsou znaky připomínající písmeno C. Místo, kde není kruh uzavřený,

odpovídá zornému úhlu jedné minuty. Neuzavřené kruhy jsou v řádcích seřazeny tak, že

jejich neuzavřená část směřuje vertikálně, horizontálně, ale i do šikmých směrů. Proto je

možné

u tohoto znaku zkoušet větší počet poloh, než u Pflügerových háků. Landoltovy kruhy jsou

považovány za nejspolehlivější zkušební optotypové znaky.

28

Obrázek 17 Landoltovy kruhy

Pflügerovy háky připomínají písmeno E. Jsou to znaky skládající se ze tří kratších čar a

jedné delší. V řádcích jsou znaky uspořádány různě. Podle toho kam směřuje neuzavřená

strana znaku, pacient určuje jeho polohu. Když se na tomto optotypu vyšetřují děti,

používá se ukazovátko ve tvaru písmene E s rukojetí. Dítě jím ukazuje polohy znaků, které

vidí na optotypu.

Optotypy se dále dělí podle provedení na tištěné, optotypy s osvětlením, zrcadlové

a projekční optotypy. Tištěné optotypy jsou nejjednodušší, vyšetřování probíhá na denním

světle. Optotypy s osvětlením jsou osvětleny buď z boku, nebo zevnitř a ty mohou být

i s řádkovým osvětlením. Optotyp s bočním osvětlením tvoří skříň s otevřenou přední

stěnou. Po stranách jsou připevněna osvětlovací tělesa. V drážkách uvnitř skříně jsou

zasunuty různé tištěné optotypy. Optotypy s vnitřním osvětlením se využívají v tmavších

místnostech, kde není dostatek denního světla. Jsou tvořeny skříní, do jejíž přední strany

jsou vloženy tři skleněné optotypové desky s písmeny, číslicemi a Pflügerovými háky.

Každá deska je jednotlivě, zevnitř skříně stejnoměrně osvětlena zářivkou. Všechny zářivky

29

musí mít vždy stejnou barvu. Optotypy s řádkovým osvětlením jsou konstruovány stejně,

jen je navíc možné osvítit každý řádek zvlášť. Pacient se proto lépe orientuje na optotypu

a ví přesně, které znaky má číst. Uvnitř skříně je každý řádek zvlášť oddělen přepážkou

a osvětlen samostatnou žárovkou. Zrcadlové optotypy se používají v menších místnostech,

kde není možné dodržet požadovanou vyšetřovací vzdálenost. Vyšetřovací vzdálenost je

rovna součtu vzdálenosti optotypu od zrcadla a vzdálenosti pacienta od zrcadla. Projekční

optotyp je v podstatě speciální projektor, v dnešní době nejvíce používaný druh optotypu.

Obrázek 18 Projekční optotyp

Optotypy do blízka vyšetřují zrakovou ostrost do blízka, tedy akomodační schopnost.

Vyšetřovací vzdálenost je 30 cm pro čtení nebo delší pro určitou pracovní vzdálenost.

Vidění do blízka se vyšetřuje pomocí čtecích tabulek tištěných nebo vyrobených

fotograficky na bílém lesklém papíře, tzv. Jaegerovy tabulky. Jaegerovy tabulky jsou

odstavce tištěného textu různých velikostí, označené čísly. Dále se vyšetřuje na

zmenšených osvětlených optotypech, které jsou vyrobeny na stejném principu jako

optotypy do dálky. Text, jednotlivé znaky a značení jsou psány v desetinné soustavě.

Optotypy do blízka existují i pro děti. Fungují na podobném principu jako dětské optotypy

do dálky. K přesnému určení korekce do blízka pro určitou pracovní vzdálenost slouží

červenozelený test. Vyšetřuje se monokulárně. Když je text příliš blízko u oka, jsou obě

části testu rozmazané. V případě, že je ostrá pouze červená část, ještě se dioptrie musí

ubrat, až budou obě části opět ostré. Dále se k určení akomodační šíře

a zjištění blízkého bodu používá akomodační pravítko. Akomodační pravítko je dlouhé

55 cm a jsou na něm vyznačeny tři stupnice. Nahoře je stupnice v milimetrech, uprostřed je

věková stupnice a spodní je v dioptriích. Po stranách pravítka je vložen ve vodících

drážkách posuvný jezdec s nosičem zkušebních předloh.

30

Obrázek 20 Červenozelený test

Obrázek 19 Jaegerova tabulka

31

3 Korekce očního astigmatismu

3.1 Korekce brýlovými čočkami

3.1.1 Historie brýlí

První dochované písemné zmínky o brýlích jako korekčních pomůckách se datují kolem

roku 1300. Pochází z Benátek v Itálii, kde se nacházely slavné sklárny na ostrově Murano.

Ve

14. století existovaly dvě oblasti výroby brýlí. Jedna v jižním Nizozemí, kde se brýlové

čočky brousily z nerostu berylu – podle toho název brill – brýle. Druhá oblast byly

Benátky. Roku 1450 se brýle vyráběly ve Frankfurtu nad Mohanem a ve Francii vznikla

výroba brýlí jako řemeslo. Dále se výrobci brýlí objevovali roku 1466 ve Štrasburku, roku

1478 v Norimberku a v roce 1590 ve Španělsku. V roce 1604 vymyslel Johanes Kepler

brýlové čočky ve tvaru menisku. V 16. a 17. století se v různých zemích používaly různé

techniky broušení. V Německu se používaly pevné brusné misky bez vody, v Itálii leptavé

prostředky a přímo v Benátkách vyráběli čočky litím z muránského křišťálového skla.

V Německu se foukáním vyrábělo bavorsko-české sklo. V Norimberku v roce 1729 byly

vyrobeny brýle pro afakii (stav, kdy v oku chybí čočka). Roku 1750 se čočky nebrousily,

ale lisovaly za horka, proto klesala jejich cena. V roce 1775 (1784) Američan Benjamin

Franklin vymyslel bifokální čočky. V roce 1804 si Wollaston patentoval meniskové čočky.

Roku 1824 objevil cylindrické čočky ke korekci astigmatismu Fuller. O dva roky později

Issac Hawkins navrhl konstrukci trifokálních čoček a zavedl termín bifokální čočky.

V roce 1872 byl zaveden termín dioptrie pro jednotku optické mohutnosti. Roku 1886 byla

založena továrna na výrobu optického skla v Jeně Carlem Fridrichem Zeissem. V roce

1895 byla založena v Nýrsku optická výroba bičoček a torických čoček. O rok později Jan

Mařan v Turnově položil základy optické výroby. Roku 1899 měl patent E. Abbé na

sférickou plochu. V roce 1908 vymyslel Moritz von Rohr bodově zobrazující čočku. Roku

1912 firma Zeiss vyrobila asférické čočky pro pacienty po operaci katarakty. Kolem roku

1940 probíhaly v USA testy nového plastového materiálu CR 39. O sedm let později

z tohoto materiálu začala čočky vyrábět firma Armorlite. V roce 1953 z CR 39 vyrábí

i společnost Sola a Essilor, který si název upravuje na American Optical. Roku 1957 se

objevil nový materiál polykarbonát. O rok později si Francouz René Grandperret nechal

32

patentovat speciální způsob odlévání čoček, jeho vynález okopírovaly

a dále zlepšovaly všechny firmy vyrábějící plastové čočky. Roku 1959 vyrobila firma

Essilor první multifokální čočky Varilux. V roce 1964 v USA se vyráběly minerální

fotochromatické brýlové čočky. O čtyři roky později se tyto čočky ještě zdokonalily. Roku

1977 firma Essilor vyrobila druhou generaci multifokálních čoček Varilux II. Orok později

byla firmou Gentex Corporation vyrobena první polykarbonátová čočka. V roce 1986

firma Zeiss vyráběla jednoohniskové čočky s přední atórickou plochou. V roce 1990 firma

Transition uvedla na trh plastové fotochromatické čočky vyráběné technologií naprášení.

Roku 2001 se objevil nový plastový materiál Trivex. O rok později se tento materiál

vyskytuje v USA pod obchodními názvy Trilogy, Phoenix, Optimax a Excelite.

3.1.2 Korekce tórickými brýlovými čočkami

Tórické čočky mají tórickou plochu, která tvarem připomíná soudek a řadí se mezi

asférické astigmatické čočky. Tórická plocha vzniká rotací kruhového oblouku okolo osy,

která neprochází středem zakřivení tohoto oblouku. Je určena poloměrem křivosti

a vzdáleností oblouku od osy rotace. Tórické brýlové čočky mají jednu lámavou plochu

sférickou a druhou tórickou. Tórická plocha není rotačně symetrická, jako je tomu

u sférické plochy. Na tórické ploše jsou dva hlavní meridiány s nejmenším a největším

poloměrem křivosti ve dvou na sebe kolmých rovinách. Zde má tórická plocha svou

minimální a maximální optickou mohutnost v dioptriích. Rozdíl těchto optických

mohutností se nazývá astigmatický rozdíl a udává se v hodnotě cylindru. Ostatní meridiány

leží mezi hlavními meridiány tórické plochy. Při výrobě se první opracuje sférická plocha.

Po výrobě sférické plochy se tórická čočka natmelí hotovou plochou na tmelku. Tmelka se

nasadí na kruh, průměr kruhu musí odpovídat požadovanému poloměru křivosti a tím

i vrcholové lámavosti. Tórická plocha se vyrábí přefrézováním sférické. Při frézování se

odebírá materiál takové tloušťky (1-6 mm), aby charakterizovala cylindrickou (tórickou)

hodnotu. Po frézování následuje broušení. Celkem se brousí třikrát, různými druhy

brousících prášků o různých velikostech zrn. Poté následuje umytí kruhu od zbytků

brousících prášků, leštění, čištění a kontrola. Brýlové čočky s tórickou plochou se

využívají ke korekci pravidelného astigmatismu.

33

3.1.3 Korekce plancylindrickými brýlovými čočkami

Plancylindrické čočky jsou nejjednodušším a nejstarším typem asférických astigmatických

čoček. Plancylindrickými brýlovými čočkami se koriguje jednoduchý astigmatismus.

Optická mohutnost plancylindrické čočky je v jednom řezu nulová a v druhém řezu kladná

nebo záporná. Paprsky jdoucí z nekonečna prvním hlavním řezem se nelomí. Paprsky

jdoucí z nekonečna druhým hlavním řezem se lomí do obrazové fokály. Obrazová fokála je

množina všech obrazových ohnisek.

3.2 Korekce kontaktními čočkami

3.2.1 Historie kontaktních čoček

Poprvé se myšlenkou, jak doplnit oko tekutinou a sklem, zabýval Leonardo da Vinci v roce

1506. V roce 1798 Angličan Thomas Young vymyslel a v roce 1801 zveřejnil myšlenku

kontaktních čoček. Popsal přístroj, který nazval hydrodiaskop rušící nevýhodu zakřivení

rohovky. Roku 1827 G. B. Airy zjistil na svých očích astigmatismus a popsal čočky na

tento typ refrakční vady. Anglický fyzik John Herschel ve stejné době objevil kontaktní

čočky z rosolovité hmoty, kterými by mohl korigovat nepravidelný astigmatismus. V roce

1888 německý oftalmolog A. E. Fick realizoval první korekci refrakční vady. Prostor mezi

rohovkou a čočkou vyplnil tekutinou se stejným indexem lomu jako má rohovka. Čočky

testoval na králících, protože oko králíka má tvar pravidelné koule. Čočky byly zhotoveny

z vyfouknutého skla. Firma Zeiss Fickovi vyrobila čočky pro šest pacientů

s nepravidelným astigmatismem a jeden pacient měl keratokonus. Čočky neměly příliš

dlouhou snášenlivost. August Müller - Gladbach z Kielu odkryl v roce 1889 teorii

kontaktních čoček, přitom sám byl myop a měl – 14 dioptrií a kontaktní čočky nesnesl déle

než 30 minut. Později vyvinul skleněné foukané čočky, které dále zdokonaloval. V roce

1939 se místo skla používalo k výrobě plexisklo a jiné umělé hmoty. U nás byly poprvé

čočky aplikovány Teisslerem v roce 1937 a byly z celuloidu. Doktor William Feinbloom

první používal na výrobu kontaktních čoček plastickou hmotu, kombinoval skleněnou

rohovkovou část s plastiskou sklerální. Roku 1940 Theodor Obrig zavedl plastické čočky.

Byly transparentní ve sklerální i korneální části. V roce 1953 výroba tvrdých kontaktních

čoček zažívala vrchol technické a optické dokonalosti. V této době Otto Wichterle a Líma

34

objevili materiál pro měkké kontaktní čočky – HEMU (polyhydroxyethylmethakrylát).

Před tím se třicet let používal polymethylmethakrylát (PMMA). Výhodou materiálu

HEMA byla flexibilita, hydrofilie při zachování optické stability a nedráždivost. U nás

vznikala aplikační střediska a v roce 1971 nastalo rychlé rozšíření, kdy se výroba

nerealizovala jen u nás, ale i v zahraničí díky firmě Bausch & Lomb. V roce 1999 se

objevily první silikon-hydrogelové kontaktní čočky, které se používají dodnes.

3.2.2 Měkké kontaktní čočky

Kontaktní čočka je optický systém, který se přikládá přímo na povrch rohovky. První

materiál pro měkké kontaktní čočky byl HEMA (hydroxyethylmethakrylát + příměsi).

Umožňuje zvýšit propustnost pro kyslík, navázat vodu, zvýšit bobtnavost a optické

vlastnosti. Dále se používají silikonové pryže a pryskyřice, ale jejich nevýhodou je

hydrofobnost, vysušují tedy oko. Nejčastěji se používají silikonové hydrogely, je to

kombinace výšebobtnavých hydrogelů s plynopropustnými materiály. Jejich velká výhoda

je velká propustnost pro kyslík. Měkké kontaktní čočky se vyrábějí metodou odstředivého

lití, soustružením nebo jejich kombinacemi. Dnes je nejrozšířenější metoda stacionární

odlévání v uzavřených formách. Měkké kontaktní čočky se používají ke korekci

refrakčních vad, z terapeutických nebo kosmetických důvodů.

3.2.3 Tvrdé kontaktní čočky

První kontaktní čočka byla vyrobena ze skla. Poté se začal používat a používá se dodnes

umělý materiál PMMA (polymethylmethakrylát). PMMA je dostatečně tvrdý a odolný

proti poškrábání a rozbití. Je dobře opracovatelný, biologicky nezávadný, jeho povrch má

minimální sklon k ukládání usazenin, proto je více snesitelný pro oči. První

plynopropustný materiál pro výrobu tvrdých kontaktních čoček, který se objevil, je CAB

(butyrát acetát celulózy). Když se tvrdá kontaktní čočka slabě poškrábe, lze to odstranit,

což u měkké kontaktní čočky nelze. Nevýhodou tvrdých kontaktních čoček je

nepropustnost. Tvrdé kontaktní čočky se vyrábějí soustružením nebo lisováním do formy.

Tvrdé kontaktní čočky jsou velice přesné a umožňují korigovat vadu, která nelze korigovat

měkkými kontaktními čočkami. Vyrábí se většinou individuálně pro konkrétního

zákazníka. Ve světě je nošení tvrdých kontaktních čoček mnohem více rozšířené, než

35

u nás. Tvrdé kontaktní čočky se používají pro korekci nepravidelného astigmatismu, který

je mimo jiné způsoben i keratokonem. Po operaci keratokonu se tvrdá kontaktní čočka

využívá také.

3.2.4 Speciální tórické kontaktní čočky

Tórické kontaktní čočky ke korekci astigmatismu korigují i vyšší stupně astigmatismu.

K tomuto účelu se vyrábí tvrdé i měkké kontaktní čočky, ale vyrábí se v omezeném

rozsahu. Je velmi důležité, aby čočka byla na oku stabilní. Měkká kontaktní čočka při

vyšších hodnotách astigmatismu nedokáže vadu zkorigovat, protože nekopíruje tvar

rohovky. Ale mezi tvrdou kontaktní čočkou a rohovkou vytvářejí slzy tzv. slznou čočku,

která vyrovná nerovnosti rohovky. Tvrdá kontaktní čočka tedy astigmatismus o vyšších

hodnotách koriguje.

Při nízkých hodnotách rohovkového astigmatismu do hodnoty ± 1 cylindru lze použít

asférickou měkkou kontaktní čočku. Potom se přičítá ke sférické hodnotě sférický

ekvivalent 0,5 cylindru.

3.2.5 Indikace aplikace kontaktních čoček

Mezi optické indikace patří korekce všech refrakčních vad, anizometropie (stav, kdy je

mezi pravým a levým okem rozdílná refrakce) a afakie u malých dětí (stav, kdy v oku

chybí oční čočka). Z diagnostických důvodů se používají kontaktní čočky tvrdé

k lokalizaci cizího tělíska v oku, při gonioskopii, když se vyšetřuje komorový úhel při

glaukomu. Mezi terapeutické indikace patří nošení kontaktní čočky místo obvazu, jako

nosič léčiv, při alergii na náplast. Dále se používají čočky při léčbě tupozrakosti

a strabismu u dospělých. Ke kosmetickým indikacím patří nošení čočky při krytí

nedostatků na oku, např. jizev. Preventivně se kontaktní čočky mohou používat k zamezení

spojivkových srůstů při poleptání, popálení oka, při trichiáze (pootočení řasy proti

rohovce), při ptóze (pokles horního víčka) a při celkové anestezii nebo u pacientů

v dlouhodobějším bezvědomí.

36

3.2.6 Kontraindikace aplikace kontaktních čoček

Kontaktní čočky by se neměly používat, když patologický stav oka snižuje kvalitu vidění

a čočky nezlepšují zrakovou ostrost. Dále by se čočky neměly nosit při obtížné aplikaci

z důvodu endoftalmu (zapadání oka do očnice), mikroftalmu (nedostatečně vyvinuté oko),

při deformaci předního segmentu oka, při poruchách tvorby a složení slzného filmu.

Kontaktní čočka by se také neměla nosit, když cévy přerůstají přes rohovku. Mezi

absolutní kontraindikace aplikace kontaktních čoček patří akutní i chronické infekce oka,

monoculus (funkční je pouze jedno oko), neléčená tupozrakost u dospělých. Dále se

kontaktní čočka vůbec neaplikuje velmi starým lidem s omezenou hybností rukou, protože

by si nebyli schopni kontaktní čočku správně naaplikovat nebo by se mohli zranit.

Kontaktní čočky se také neaplikují dětem, aniž by byli informováni rodiče.

3.2.7 Péče o kontaktní čočky

Špatnou péčí o kontaktní čočky se může do oka zavléct infekce, proto se o čočky musí

správně pečovat, vyměňovat pouzdro, ve kterém se přechovávají, dávají se vždy pouze do

roztoku pro čočky a v něm se i čistí. Když je kontaktní čočka vyndána z oka, nejdříve se

vyčistí ručně tak, že se z dlaně udělá mistička, vloží se do ní čočka, nakape se na ní pár

kapek roztoku a jemně se čočka promne bříškem prstu. Potom se ještě opláchne roztokem

a takto vyčištěná čočka se vloží do čistého pouzdra s roztokem. Zde by měla zůstat

minimálně čtyři hodiny. V roztoku se kontaktní čočka dezinfikuje, lze ji tam ponechat po

dobu třiceti dnů. Kontaktní čočky by se měly zvlhčovat pro lepší kvalitu vidění. K tomuto

účelu se používají zvlhčující oční kapky určené pro kontaktní čočky. Pro odstranění

usazenin na čočkách se používají enzymatické tablety nebo je rozpouštědlo usazenin

obsaženo již v multifunkčním roztoku. Péče o kontaktní čočku zahrnuje také dodržování

doby nošení, na kterou je čočka určená.

3.3 Korekce operací

3.3.1 PRK (fotorefraktivní keratektomie)

PRK je starší metoda refrakční chirurgie. Je to mechanické odstranění epitelu rohovky

a úprava jejího zakřivení. Nejdříve se anestetickými kapkami znecitliví povrch rohovky,

37

odstraní se epitel a provede se laserový zákrok ve vrchních vrstvách stromatu. Při zákroku

je odstraněn epitel rohovky, který ji chrání, proto musí být nahrazen kontaktní čočkou, aby

rohovku dočasně kryla. Během několika dní po operaci se rohovkový epitel obnoví, ale

hojení bývá bolestivé a nepříjemné. Celkové zhojení a návrat normální zrakové ostrosti

trvá i několik měsíců. Proto se od této metody v dnešní době upouští.

3.3.2 LASEK

LASEK je povrchová metoda laserové refrakční chirurgie a podobá se metodě PRK. Touto

metodou se rohovkový epitel zcela neodstraňuje, ale je pouze odklopen po aplikaci

speciálního roztoku. Laser potom odstraní vrstvu rohovkového stromatu a epitel se přiklopí

zpět. Pár dní po operaci epitel přiroste zpět a zregeneruje se. Na konci operace se oko musí

také zakrýt speciální kontaktní čočkou, která na oku zůstává většinou čtyři dny. Hojení je

podobné jako u metody PRK. Několik dní je bolestivé a zraková ostrost se ustálí až po

několika měsících.

Metody PRK a LASEK se dnes již příliš nepoužívají ke korekci astigmatismu. Nevýhoda

je delší doba hojení, bolestivost a menší stabilita vady, ale je výhodná pro cenově

orientované klienty.

3.3.3 LASIK

LASIK je v dnešní době nejpoužívanější moderní metoda pro řešení astigmatismu. Při této

Metoděje vrchol rohovky mikrochirurgicky seřízne a po jeho odklopení se provede

laserový zákrok. Po zákroku je lamela rohovky přiklopena zpět. Zákrok se skládá ze dvou

částí. Nejdříve se vytvoří rohovková lamela. Na předem vyznačené značky se na oko

přisaje kroužek, který oko stabilizuje. Přechodně se zvýší nitrooční tlak a dochází

k dočasné ztrátě vidění. Potom se nitrooční tlak změří a zkontroluje tzv. aplanačním

tonometrem. Dále se mikrokeratomem seřízne lamela rohovky a odklopí se. Ve druhé

části zákroku se laser zaměří a nastává tzv. laserová fotoablace, kdy se odstraní určité

množství tkáně rohovky, které vede k vyrovnání jejího nepravidelného zakřivení. Potom se

lamela přiklopí zpět a sama během 12 až 48 hodin přilne. Metodou LASIK se nesmí

provádět zákrok na oku s rohovkou tenčí než 450 mikrometrů. Tloušťka rohovky po

zákroku by neměla být větší než 400 mikrometrů. Zákrok na jednom oku trvá asi 5 až 10

38

minut. Provádí se ambulantně v lokální anestezii. Tento zákrok je téměř bezbolestný,

minimálně omezuje pacienta a hojení je velmi rychlé, což umožňuje operaci druhého oka i

po pár dnech od prvního zákroku. Tato metoda je preferována před tzv. povrchovými

metodami (PRK, LASEK).

3.3.4 FEMTO-LASIK (korekce femtosekundovým laserem)

V dnešní době je FEMTO-LASIK nejmodernější technika používaná ke korekci

refrakčních vad. Je podobná metodě LASIK, ale využívá femtosekundový laser. Tento

laser vytvoří tenkou lamelu, pod níž se počítačem řízeným excimer laserem upravuje

refrakční vada. Lamela je asi sto mikrometrů tenká vrstva. První řez je veden počítačem

řízeným laserovým paprskem. Tento zákrok je šetrný, protože hlava femtosekundového

laseru je pouze přiložena k oku, aniž by se po povrchu rohovky pohybovala. Lamela je

velmi přesná a může se lépe zvolit její tvar a rozměry. Laser odstraněním tkáně (stroma

rohovky) vyrovná nepravidelné zakřivení rohovky. Při metodě LASIK se používá

mikrokeratom, který lamelu vytváří mechanicky. Velkou výhodou metody FEMTO-

LASIK je šetrnost, bezpečnost a přesnost při zákroku. Další výhodou je precizní vedení

řezu, proto lze tuto metodu použít i u pacientů s tenčí rohovkou. Nevýhodou je, že pacient

často po zákroku cítí silné pálení očí, řezání nebo škrábání v oku. Tyto obtíže zmírňuje

podávání kortikosteroidů a umělých slz. Doma si pacient ještě nějaký čas aplikuje

antibiotika a musí chodit na pravidelné kontroly.

3.3.5 EXCIMER LASER

EXCIMER LASER modeluje rohovkovou tkáň působením laserového paprsku. Laserový

paprsek o vlnové délce 193 nanometrů odstraní předem určenou tenkou vrstvu tkáně tím,

že přeruší spojení mezi jednotlivými molekulami rohovkové tkáně. EXCIMER LASER

pracuje s přesností 0,25 mikronu. Práce laseru je řízena počítačem přes clony. Postupným

odstraňováním rohovkové tkáně dochází k vyrovnání nepravidelného zakřivení rohovky.

3.3.6 AK – Astigmatická keratektomie

Astigmatická keratektomie řeší nízký, střední i vysoký stupeň astigmatismu, dále

kombinace nízké myopie a vysokého astigmatismu a astigmatismus, který vznikl

39

v důsledku předchozí operace katarakty nebo transplantace rohovky. Při astigmatické

keratektomii se snižuje nadměrné vyklenutí rohovky pomocí nářezů diamantovým

mikrometrickým nožem. Podle délky, počtu a umístění nářezů v periferii rohovky se určuje

výsledný dioptrický efekt zákroku. Zákrok se provádí ambulantně v lokální anestezii pod

operačním mikroskopem. Když je astigmatismus kombinován s jinou refrakční vadou, tak

se astigmatická keratektomie doplňuje ještě jinými technikami refrakční chirurgie.

Rekonvalescence po zákroku je většinou rychlá. Už první den po operaci je vidění dobré

a mírné zamlžení způsobené pooperačním otokem očních tkání mizí do dvou dnů po

operaci. Jeden až tři týdny po zákroku se musí kapat antibiotické a steroidní oční kapky

s protizánětlivým účinkem. Během tohoto zákroku se mohou vyskytnout komplikace, ale

rizika jsou malá a není to příliš běžné. Infekce se vyskytuje v méně než 0,01 % případů,

podkorigování nebo překorigování výchozího astigmatismu v 10 % a perforace rohovky

v průběhu nářezu v méně než 1 % případů.

3.3.7 Keratotomie

Keratotomie se využívá hlavně ke korekci smíšeného astigmatismu. Více zakřivená část

rohovky se nařezává speciálním diamantovým mikronožem nastavitelným s přesností

5 mikronů. Tato metoda má lepší výsledky při korekci smíšeného astigmatismu než

laserové operace. Výhodou oproti laserovým operacím je, že optické centrum rohovky

zůstává nedotčeno. Omezení je pouze v tom, že by pacient měl měsíc po operaci omezit

fyzickou zátěž.

3.3.8 CCL (Cornea Cross Linking)

Nepravidelný astigmatismus může být vyvolaný keratokonem. Keratokonus je stav, při

kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje. Je to pomalý proces, ale vede ke zkalení rohovky

a omezení její průhlednosti. Dříve se tento stav řešil transplantací rohovky, ale dnes se

dává přednost oddálení transplantace technikou CCL a ICRS.

CCL je metoda zpevňování rohovky. Někdy se označuje jako CXL. Vytváří se posilující

vazebné můstky mezi molekulami tkáně rohovky pomocí riboflavinu a selektivních

paprsků ultrafialového světla. Rohovková tkáň je potom pevnější a odolnější.

40

3.3.9 ICRS (Intrastromal Corneal Ring Segments)

Metoda ICRS se někdy nazývá také Kerarings. Při této metodě se implantují speciální

plastové segmenty – intrastromální rohovkové prstence do špatného nepravidelného

vyklenutí rohovky. Tím je rohovka oploštěna a stabilizována.

3. 3. 10 Transplantace rohovky (Keratoplastika)

Poslední možností, jak vyřešit keratokonus, ale i jiné stavy, jako jsou úrazy nebo

deformace rohovky je keratoplastika. Transplantace rohovky je operace, při níž se mění

neprůhledná, ztenčená nebo zdeformovaná rohovka za novou od zemřelého dárce.

Úspěšnost transplantací rohovka je kolem 90 až 95 %. Z hlediska transplantátu se

transplantace rohovky dělí na perforující, kdy se nahrazuje rohovka v celé tloušťce a

lamelární, kdy se vkládá necelá rohovka se zachovanou Descemetovou membránou a částí

rohovkového stromatu. Tento druhý typ keratoplastiky je však k léčbě keratokonu

nevhodný.

První transplantace rohovky se povedla roku 1905 v Olomouci. Při perforující

keratoplastice se vyjme celá původní rohovka a nahradí se dárcovskou. Po operaci se čtyři

měsíce podávají kortikosteroidy s antibiotiky. Stehy se vyndávají obvykle až rok po

operaci. Při keratoplastice se také mohou vyskytnout komplikace. Mezi nejčastější

komplikace patří vysoký pooperační astigmatismus, který se potom koriguje tvrdou

kontaktní čočkou. Dále se stává, že tělo příjemce reaguje nepřiměřeně na cizí rohovku.

Nepřiměřená reakce organismu má čtyři stupně. Nejméně závažný není nutné léčit. Při

závažnějších komplikacích musí být zahájena léčba kortikosteroidy. Pokud se včas tento

stav neléčí, dochází ke zničení transplantátu. Po keratoplastice mohou také nastat

mechanické komplikace v důsledku uvolnění stehu a následné infekce. V tomto případě se

uvolněný steh vyjme, na rohovku se může aplikovat terapeutická kontaktní čočka

a podávají se širokospektrální baktericidní antibiotika.

41

Obrázek 21 Keratoplastika

Obrázek 22 Transplantovaná rohovka

42

PRAKTICKÁ ČÁST

4 Výskyt očního astigmatismu v závislosti na věku a

pohlaví a jeho korekce

V praktické části bych chtěla zhodnotit 106 lidí, kteří trpí očním astigmatismem. Chtěla

bych posoudit, kolik žen a kolik mužů trpí jakým druhem astigmatismu a v jakém

procentuálním zastoupení. Dále zjišťuji, jakou korekci lidé preferují. Posuzovala jsem

astigmatiky z rodiny, mého okolí a zákazníky, kteří navštívili oční optiku, ve které jsem

byla na praxi. Těchto lidí jsem se ptala na věk, jaký druh astigmatismu mají a jaký druh

korekce používají. Často jsem se setkávala s problémem neznalosti druhu astigmatismu,

kterým lidé trpí. Ti, kteří pro mě museli zjistit, jaký astigmatismus mají, potom byli rádi,

že už vědí, jakým druhem opravdu trpí. Své poznatky jsem shrnula v následující tabulce.

POŘADÍ POHLAVÍ V ĚK DRUH

ASTIGMATISMU DRUH

KOREKCE 1 žena 17 Složený myopický malý brýle, KČ 2 žena 18 Jednoduchý

myopický malý brýle

3 žena 18 Složený myopický malý brýle 4 žena 18 Složený

hypermetropický malý 0

5 žena 19 Jednoduchý myopický

malý brýle

6 žena 21 Složený myopický malý brýle 7 žena 22 Složený myopický vysoký brýle 8 žena 23 Složený myopický malý brýle 9 žena 23 Složený myopický malý brýle 10 žena 24 Smíšený nízký brýle 11 žena 26 Složený myopický malý brýle 12 žena 27 Složený myopický střední brýle, KČ 13 žena 28 Složený

hypermetropický malý 0

14 žena 29 Složený myopický malý KČ 15 žena 30 Složený myopický střední KČ 16 žena 30 Složený myopický malý brýle 17 žena 30 Složený myopický nízký brýle 18 žena 31 Jednoduchý


19 žena 31 Složený myopický malý brýle 20 žena 31 Jednoduchý vysoký brýle

43

myopický 21 žena 31 Složený myopický malý brýle, KČ 22 žena 31 Složený myopický malý brýle 23 žena 32 Jednoduchý

myopický malý 0

24 žena 32 Složený myopický malý 0 25 žena 34 Jednoduchý


26 žena 35 Složený myopický nízký brýle 27 žena 35 Složený

hypermetropický nízký brýle, KČ

28 žena 35 Složený myopický malý brýle 29 žena 35 Jednoduchý

hypermetropický malý brýle

30 žena 36 Složený hypermetropický

malý brýle

31 žena 37 Složený myopický nízký KČ 32 žena 37 Složený myopický malý brýle 33 žena 39 Složený myopický nízký brýle 34 žena 43 Jednoduchý

myopický nízký brýle



37 žena 46 Jednoduchý hypermetropický

malý 0

38 žena 47 Jednoduchý myopický

malý brýle

39 žena 48 Smíšený malý brýle 40 žena 49 Jednoduchý



nízký brýle

42 žena 49 Jednoduchý hypermetropický

nízký brýle




malý brýle

46 žena 51 Smíšený malý brýle 47 žena 51 Jednoduchý



malý brýle


malý brýle

50 žena 52 Složený malý brýle

44

hypermetropický 51 žena 52 Složený



malý brýle




malý brýle


nízký brýle




malý brýle




vysoký brýle




malý brýle


malý brýle

67 žena 74 Složený myopický malý 0 68 žena 74 Složený myopický malý brýle 69 žena 80 Složený myopický malý brýle 70 žena 86 Složený myopický malý brýle 71 žena 86 Složený myopický nízký brýle 72 žena 87 Jednoduchý


73 žena 87 Složený myopický malý brýle 74 muž 16 Složený myopický nízký brýle 75 muž 23 Jednoduchý

myopický nízký brýle

76 muž 31 Složený myopický malý brýle, KČ 77 muž 31 Složený


78 muž 32 Složený myopický malý brýle 79 muž 36 Složený


80 muž 36 Složený myopický nízký brýle

45

81 muž 39 Složený myopický nízký brýle 82 muž 40 Složený myopický vysoký brýle 83 muž 43 Jednoduchý


84 muž 43 Složený myopický nízký brýle 85 muž 46 Smíšený malý 0 86 muž 46 Složený

hypermetropický nízký brýle

87 muž 47 Jednoduchý hypermetropický

malý 0

88 muž 48 Smíšený malý brýle 89 muž 48 Smíšený vysoký brýle 90 muž 50 Smíšený střední brýle 91 muž 59 Složený


92 muž 60 Složený hypermetropický

malý brýle


malý brýle


malý brýle


střední brýle

96 97

muž muž

61 62

Smíšený Složený hypermetropický

nízký malý

brýle brýle

98 muž 63 Jednoduchý myopický

malý brýle

99 muž 63 Smíšený nízký brýle 100 muž 64 Smíšený nízký brýle 101 muž 65 Složený



malý brýle

103 muž 75 Složený myopický nízký brýle 104 muž 76 Smíšený střední brýle 105 muž 81 Složený myopický střední brýle 106 muž 90 Složený myopický střední brýle

Tabulka 1

Z tabulky vyplývá, že z celkového počtu 73 žen trpí 56 žen, tj. 76,7 % složeným

astigmatismem a z toho 58,9 % složeným myopickým astigmatismem a 41,1 % složeným

hypermetropickým astigmatismem. Dále se mezi ženami vyskytuje jednoduchý

astigmatismus, a to v 19,2 %. Z toho 64,3 % je astigmatismus jednoduchý myopický

46

a 35,7 % astigmatismus jednoduchý hypermetropický. Smíšený astigmatismus je mezi 73

ženami zastoupen nejméně, a to v 4,1 %. Z 33 mužů jich 21 trpí astigmatismem složeným.

To odpovídá 63,6 %. Z toho 47,6 % zastupuje astigmatismus složený myopický a 52,4 %

astigmatismus složený hypermetropický. Jednoduchý astigmatismus se u mužů vyskytuje v

12,1 %. Jednoduchý myopický i hypermetropický astigmatismus z toho zastupují oba 50

%. Smíšený astigmatismus zastupuje 24,3 % z celkového počtu 33 mužů.

Z celkového počtu 73 žen se malý astigmatismus vyskytuje v 55 případech, nízký ve 13

případech, střední ve 2 a vysokým astigmatismem trpí 3 ženy. U mužů, kterých je 33, se

malý astigmatismus vyskytuje v 16 případech, 10 mužů má nízký astigmatismus a 5 mužů

střední. Vysokým astigmatismem trpí 2 muži. Nejrozšířenější je tedy malý astigmatismus

a nejméně se vyskytuje u žen střední a u mužů vysoký.

Při porovnání korekce, z tabulky vyplývá, že jednoznačně lidé preferují brýlovou korekci.

Ze 73 žen jich 60 používá brýle, 3 ženy kontaktní čočky, 4 ženy kombinují brýle

a kontaktní čočky a 6 žen žádnou korekci nevyužívá. U mužů vítězí také brýlová korekce.

Z celkového počtu 33 mužů jich 30 nosí brýle, žádný nepoužívá kontaktní čočky, 1 muž

kombinuje brýle a kontaktní čočky a 2 muži nepoužívají žádnou korekci. Oblíbenost

brýlové korekce mě celkem příjemně překvapila, protože jsem se domnívala, že kontaktní

čočky jsou preferovány mnohem více.

Nepravidelný astigmatismus bohužel ve své statistice vůbec nezohledňuji, protože jsem se

s žádným případem nesetkala.

Závěr

V mé práci jsem se zabývala rozdělením očního astigmatismu, jeho popisem, vyšetřováním

a korekcí. Více jsem se věnovala korekci refrakční chirurgií a dozvěděla jsem se mnoho

nových a zajímavých informací. Je mnoho možností jak astigmatismus dělit a má práce mi

pomohla si jeho dělení utřídit. V praktické části jsem zjistila, že nejrozšířenější je

astigmatismus složený myopický a to jak u žen, tak i u mužů. Dále se nejvíce u obou

pohlaví vyskytuje malý astigmatismus. Potom jsem zjistila, že brýlová korekce je

47

nejoblíbenější. Během hledání lidí s astigmatismem, jsem se potýkala s problémem

neznalosti druhu astigmatismu, kterým trpí. Většina lidí ví, že mají astigmatismus, ale

netuší jaký druh. Proto jsem se musela ptát ve svém okolí a Ti mi zase doporučili další své

známé. Dále jsem astigmatiky hledala během praxe v oční optice. Jsem ráda, že i přes

počáteční nedostatek lidí, kteří by se mi hodili do mé statistiky, jsem nakonec našla 106

lidí, kteří trpí astigmatismem a vědí jakým. Osobně pro mě bylo velmi zajímavé dozvědět

se, který typ astigmatismu převládá a jakou korekci lidé preferují. Celkem mě překvapilo,

že tolik lidí dává přednost brýlím. Domnívala jsem se, že kontaktní čočky jsou oblíbenější,

než k jakému výsledku jsem došla. Celkově mě práce obohatila o cenné informace, které

určitě zúročím v praxi optika a poučila mě, že ne každý úkol, který na první pohled vypadá

jednoduše, takový skutečně je.

48

Seznam obrázků Obrázek 1 Řez zdravým okem............................................................................................. 10 Obrázek 2 Řez astigmatickým okem ................................................................................... 11

Obrázek 3 Keratokonus ....................................................................................................... 13 Obrázek 4 Retinoskop ......................................................................................................... 17 Obrázek 5 Vyšetřovací zrcátko............................................................................................ 17

Obrázek 6 Autorefraktometr ................................................................................................ 19 Obrázek 7 Autorefraktokeratometr ...................................................................................... 20 Obrázek 8 Autorefraktokeratotonopachymetr ..................................................................... 20 Obrázek 9 Značky Javalova keratometru ............................................................................ 21

Obrázek 10 Javalův keratometr ........................................................................................... 22

Obrázek 11 Rohovkový topograf ........................................................................................ 23 Obrázek 12 Normální oko a keratokonus ............................................................................ 23 Obrázek 13 Jacksonův zkřížený cylindr .............................................................................. 24

Obrázek 14 Astigmatický vějíř ............................................................................................ 25

Obrázek 15 Snellenovy optotypy ........................................................................................ 26 Obrázek 16 Dětský optotyp ................................................................................................. 27 Obrázek 17 Landoltovy kruhy ............................................................................................. 28 Obrázek 18 Projekční optotyp ............................................................................................ 29

Obrázek 20 Červenozelený test ........................................................................................... 30 Obrázek 19 Jaegerova tabulka .................................................................................................

Obrázek 21 Keratoplastika .................................................................................................. 41 Obrázek 22 Transplantovaná rohovka ................................................................................. 41

Seznam zkratek mm-milimetr

D-dioptrie

Astigm.-astigmatismus

cm-centimetr

D-číslo posledního řádku, který pacient ještě přečte

d-vyšetřovací vzdálenost

V-zraková ostrost

49

Slovník Cornea-rohovka

Lens cristallina-čočka

Astigmatismus regularis-astigmatismus pravidelný

Astigmatismus irregularis-astigmatismus nepravidelný

Astigmatismus obligus-astigmatismus šikmých os

Astigmatismus simplex myopicus-astigmatismus jednoduchý myopický

Astigmatismus simplex hyperopicus-astigmatismus jednoduchý hypermetropický

Astigmatismus compositus myopicus-astigmatismus složený myopický

Astigmatismus compositus hyperopicus-astigmatismus složený hypermetropický

Astigmatismus mixtus-astigmatismus smíšený

Minimum separabile-rozlišovací mez oka

Intrastromal Corneal Ring Segments-intrastromální rohovkové prstence

Cornea Cross Linking-zpevňování rohovky

50

Seznam použité literatury a zdrojů informací

KVAPILÍKOVÁ, Kv ěta. Vyšetřování oka. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků

ve zdravotnictví Brno, 1995. 87 s. ISBN 80-7013-195-0

ANTON, Milan. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. Brno : Institut pro další

vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1993. 108 s. ISBN 80-7013-148-9

PETROVÁ, Sylvie. Základy aplikace kontaktních čoček. Brno : Národní centrum

ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2004. 165 s. ISBN 80-7013-

399-6

AUTRATA, Rudolf. a ČERNÁ, Jana. Nauka o zraku. Brno : Národní centrum

ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2006. 226 s. ISBN 80-7013-

362-7

POLÁČEK a kolektiv, Technický sborník oční optiky. Praha : Nakladatelství technické

literatury ve Středisku interních publikací, 1975. 580 s. SIP-41304/03112 – 301-05-2

NAJMAN, Ladislav. Dílenská praxe očního optika. Brno : Institut pro další vzdělávání

pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 124 s. ISBN 80-7013-328-7

RUTRLE, Miloš. Brýlová technika, estetika a přizpůsobování brýlí. Brno : Institut pro

další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 144 s. ISBN 80-7013-347-3

Poznámky z výuky

www.kup-cocky.cz

www.kontaktnicocka.eu

www.refrakcnicentrum.cz

www.lexum.cz

www.lasik.cz

www.lekari-online.cz

www.duovize.cz

www.geodis.cz (obrázek 8, 10, 11)

www.toricke-kontaktni-cocky.cz (obrázek 1, 2)

http://keratokonus.navajo.cz (obrázek 3, 22)

www.oculus.cz (obrázek 6, 7, 13)

www.medicton.com (obrázek 16)

51

www.moje-rodina.cz

www.google.cz (obrázek 17)

www.oftis-opta.cz (obrázek 18)

http://kalina.jirka.sweb.cz (obrázek 19, 20)

www.ocnivady.cz (obrázek 21)

www.kontaktela.cz (obrázek 12)

www.mewedia.cz (obrázek 4, 5)

www.ocnioptika.com (obrázek 14)

www.zeleny-zakal.cz (obrázek 15)

o n astigmatismus a jeho korekceportal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0... · 2014-06-10 · abstrakt...

Documents