PříjemceZákladní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové

Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.05/02.0010

Název projektu Digitalizace výukyČíslo prioritní osy 1/1.1

Předmět Dějepis

Téma Občanské války v Římě. Caesar.

Ročník šestý

Autor Yvetta Nováková

Občanské války v Římě.

G. J. Caesar

Struktura hodiny

1. Řím v 1. století př.n.l. 2. Populárové a optimáti 3. První triumvirát 4. Gaius Julius Caesar 5. Caesarova smrt 6. Další vývoj Říma 7. Zápis

1.Řím v 1. stol. př.n.lUž ve 2. polovině 2. stol. př.n.l. se republika díky svémuúzemnímu rozmachu dostala do vnitropolitické krize.Příčiny: * volání po reformách v zemědělství * zánik drobných rolníků, vylidnění venkova * odpor proti senátu (i uvnitř byl nejednotný) * úředníci zneužívali moc * ctižádostiví politici toužili po neomezené vláděTo vše vedlo k pouličním bojům, politickým vraždám, povstání otroků, ke konfliktům na hranicích říšea konečně k občanským válkám.Krize a konečný pád římské republiky trval od roku133 př.n.l. do roku 31 př.n.l.

2. Populárové a optimátiP. (popularis – lidový) – požadovali umírněné sociální a demokratické reformy, posílení lidového sromáždě- ní, přístup k úřadům pro méně majetné, vůdcem byl Gaius Marius

O. (optimus – nejlepší) – stoupenci neomezené moci senátu, proti rozdělování půdy velkostatkářů, vůdcem byl L. C. Sulla

Spory řešeny pomocí vojska – občanská válka. Vyhrálioptimáti, Sulla nastolil diktaturu (82 – 79 př.n.l.).Po jeho smrti byla obnovena republika, ale touha někte-rých politiků po neomezené vládě byla silná.

Lucius

Cornelius

Sulla

3. První triumvirát• 60 - 53 př.n.l., neformální spojenectví tří politiků k prosazování svých zájmů• Gnaeus Pompeius – konzul, porazil vojska v Hispánii a piráty ve Středomoří, měl ovládnout západ Říma• Marcus Licinius Crassus- obrovské jmění, porazil Spar- takovo povstání, konzul, měl ovládnout východ Říma* Gaius Julius Caesar

4. Gaius Julius Caesar

* pocházel z rodu Juliů, v 16. letech hlavou rodiny * stoupenec populárů, vynikajicí řečník * zvolen nejvyšším veleknězem (pontifex maximus), vysokým soudním hodnostářem * ustanoven správcem Hispánie (získaná kořist mu umožnila splatit část svých vysokých dluhů) * zvolen triumvirem, konzulem, místodržitelem Před- alpské Galie (severní Itálie) a Ilyrie (západní Balkán), později správcem Zaalpské Galie (jižní Francie) * galský odpor zlomil porážkou Vercigentorixe * po Crassově smrti v r. 53 př.n.l. se rozhořel boj s Pompeiem, který se senátem přikázal C. vrátit se do Říma a rozpustit armádu (13 legií)

• r. 49 př.n.l. překročil s jedinou legií řeku Rubikon (tehdejší hranice Itálie) a zahájil tak další fázi obč. válek. Přitom měl pronést slavný výrok „alea iacta est“ – „kostky jsou vrženy“

• Pompeius byl nakonec poražen r. 48 v bitvě u Farsálu, uprchl do Egypta, kde byl zákeřně zavražděn• C. se v Egyptě zapletl do války mezi Ptolemaiem a jeho sestrou Kleo- patrou, kterou pak dosadil na trůn

* v roce 47 př.n.l. zvítězil nad pontským králem Farna- kem I., který přepadl římské provincie v Malé Asii. Senátu podal stručný komentář o svém vítězství: „Veni, vidi, vici.“ (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem) * v roce 45 se vrátil do Itálie, kde mu byl přiznán do- životně titul diktátora * vládl sice neomezeně, ale zachovával republikánské instituce, hlavně senát. Mírně zacházel se svými pro- tivníky, trestal úplatkáře Reformy – Juliánský kalendář - uděloval občanství i cizincům - prosazoval levné potraviny pro lid - bezzemkům přidělil půdu - podporoval kolonizaci

… hranice Říma za Caesara

5. Caesarova smrt

• Caesarovo postavení bylo vskutku královské, ale nena- šel způsob, jak přimět Římany, aby se smířili s monar- chií. Mezi optimáty a stoupenci republiky narůstal neklid a odpor, senátoři měli strach z tyranie.• Marcus Junius Brutus spolu se svým švagrem Gaiem Cassiem a dalšími muži začali připravovat C. zavraždění. Celkový počet spiklenců byl asi 60.• Na březnové idy (15. březen) 44 př.n.l. byl Caesar poz- ván na zasedání senátu v Pompeiově divadle ……..

……….. Starověký Řím (Čítanka k dějinám starověku) str. 308 - 310

6. Další vývoj Říma Jak se ukázalo, smrtí Caesara se problémy republiky ne- vyřešily. Senát se rozprchl, při příležitosti C. pohřbu pronesl jeho velitel Marcus Antonius ohnivou řeč, ve které označil republikány za vrahy a zrádce. Když pak předčítal C. závěť, ve které byli obdarováni i mnozí zrádci, obrátilo se mínění lidu proti Brutovi a jeho spo- lečníkům. Ti raději uprchli z Říma na východ, aby seh- nali vojsko k obnovení republiky. Došlo tak ke třetí občanské válce, během níž vznikl další triumvirát (Antonius, Lepidus, Octavianus). Republikáni byli poraženi, Brutus spáchal sebevraždu a došlo i k boji mezi Marcem Antoniem a Caesarovým adoptivním synem Octavianem.

MarcusAntonius

Oktavián nakonec zvítězil v bitvěu Actia v roce 31 př.n.l. a přivlastnil si většinu titulů svého otce.

…..a tento Oktavián Augustus bývá zván jako první císař Říma ( 27 př.n.l. – 14 n.l. )

7. Zápis Krize republiky 133 – 31 př.n.l.Příčiny: potřeba reforem v zemědělství zánik drobných rolníků odpor proti senátu touha politiků po neomezené vládě konflikty na hranicíchPopulárové (reformy) – optimáti (stoupenci senátu)-boje mezi sebou = OBČANSKÁ VÁLKATriumvirát – Pompeius, Crassus, Caesar

GAIUS JULIUS CAESAR ( 100 – 44 př.n.l. )- řečník, velekněz- vojevůdce, správce Hispánie, Galie- triumvir, konzul

- boje s Pompeiem – překročení Rubikonu – „Kostky jsou vrženy!“- výhra nad pontským králem – „Veni, vidi, vici“- reformy: kalendář levné potraviny pro lid přidělil půdu bezzemkům podporoval kolonizaci-15. 3. (březnové idy) – zavražděn

Po jeho smrti další triumvirát, boje mezi Antoniema Oktaviánem.31 př.n.l. – bitva u Actia – vítězství Oktaviána (1. císař)