O B S A H

3

Ú v o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

P L A N E T A Z E M Ě .................................................................... 6N a š e p l a n e t a j e s o u č á s t í v e s m í r u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

Kde jsme? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Kdy jsme? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

T v a r a r o z m ě r y Z e m ě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10U r č o v á n í z e m ě p i s n é p o l o h y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Glóbus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Z e m ě v p o h y b u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Otáčení Země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Oběh Země kolem Slunce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

J e d i n á p ř i r o z e n á d r u ž i c e Z e m ě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Co způsobuj í pohyby Měsíce? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

O p a k o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

M A P A – O B R A Z Z E M Ě ...................................................... 21C o j e t o m a p a ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Co můžeme v idět na mapě? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22J a k m a p a v z n i k á ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Druhy map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24P r á c e s m a p o u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Určování az imutu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Or ientace mapy a určení v lastn ího stanoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Znázornění proš lé t rasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Měření na mapách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

O p a k o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

P Ř Í R O D N Í S L O Ž K Y A O B L A S T I Z E M Ě ....................... 31V ý p r a v a z a p o z n á n í m p ř í r o d y n a š í p l a n e t y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31P o č e m š l a p e m e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32P u t u j í c í k o n t i n e n t y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34J a k s e r o d í h o r y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36J a k v z n i k a j í o s t r o v y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38B e z v o d y n e n í ž i v o t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40A t m o s f é r a – v z d u š n ý o b a l n a š í p l a n e t y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42D e š t n í k , s l u n e č n í b r ý l e n e b o r u k a v i c e ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44K d o n á s ž i v í ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46P r o č u n á s n e ž i j í l e d n í m e d v ě d i ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48P o l á r n í k r a j e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50T a m , k d e j s o u s t r o m y v y s o k é j a k o t r á v a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52V z h ů r u d o l e s ů ! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

6

O k r a j i n ě s l a v n ý c h i n d i á n s k ý c h č a s ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56K r a j i n a o l i v o v ý c h h á j ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58K o m u s t a č í k a p k a v o d y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60K d e j s o u j e n d v ě r o č n í o b d o b í ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62V l h k ý z e l e n ý r á j . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64K r á l o v s t v í h o r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66L i d é v o h r o ž e n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68J a k l i d é v y u ž í v a j í p ř í r o d u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70O p a k o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

J A K Ž I J Í L I D É N A Z E M I ..................................................... 73D o m o v , o b e c , s t á t , s v ě t a d í l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73L i d é n a Z e m i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76J a k s e l i d é o d l i š u j í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78K d e l i d é ž i j í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Ž i v o t v e m ě s t e c h . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82L e s y – p ř í r o d n í b o h a t s t v í Z e m ě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84V o d a – n e z b y t n á p o d m í n k a ž i v o t a n a Z e m i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86K d o m á n a s t a r o s t o b ž i v u l i d í ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 8P š e n i c i , k u k u ř i c i n e b o r ý ž i ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90O d n e r o s t n ý c h s u r o v i n k a u t o m o b i l u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92J s o u z á s o b y p ř í r o d n í c h z d r o j ů n a Z e m i o m e z e n é ? . . . . . . . . . . . . . . . . . 94C o p o t ř e b u j e m e k a ž d ý d e n ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96O d k o ň s k ý c h p o v o z ů k s u p e r r y c h l ý m v l a k ů m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98B o e i n g n e b o H i k a r i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100K č e m u p o t ř e b u j e m e s l u ž b y ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102J a k r o z d ě l i t z e m ě p o d l e v y s p ě l o s t i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104Ž i v o t v r o z v o j o v ý c h z e m í c h . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106C o j s m e j e š t ě o r o z v o j o v ý c h z e m í c h n e ř e k l i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108Ž i v o t v e v e l m i v y s p ě l ý c h z e m í c h . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110C o j s m e o r o z v i n u t ý c h z e m í c h j e š t ě n e ř e k l i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112O p a k o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

S V Ě T S E P R O P O J U J E .......................................................... 115S v ě t s e p r o p o j u j e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115M e z i n á r o d n í s p o l u p r á c e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Z E M Ě P I S O P R Á Z D N I N Á C H .............................................. 120

R E J S T Ř Í K P O J M Ů .................................................................. 121

O B S A H

4

6

J a k s e r o d í h o r yV zimě odjel Pavel s rodiči lyžovat do Alp. Pro-háněli se po zasněžených svazích a obdivovaliskalnaté vrcholy tyčící se v okolí. Jednou zastaviliu skalnatého výběžku. Chtěli si trochu odpoči-nout a schovat se před větrem. Pavel si zblízkaprohlížel skálu, která byla pokryta četnýmiúlomky. Vtom si všiml otisku, který připomínalmušli, jakou viděl v létě u moře. „No tohle, jak jeto možné,“ myslel si. „Jak se otisk mořskéhoživočicha dostal do takové výšky?“

Co to je geologie? Čím se zabývá?

Původ všech mohutných pohoří, jako jsou například Alpy, spočívá v pohybu litosféric-

kých desek. Síly, které při vzniku pohoří působí, pocházejí z nitra Země. Nazýváme je

vnitřní geologické síly. Zemské desky se mohou během mnoha let od sebe oddalovat,

ale také se k sobě přibližují. Stává se, že do sebe i narazí. Po takové srážce se různě

prohýbají a nasouvají jedna nad druhou. Nasunutím zemských desek na sebe vznikají

příkrovy zemských desek, které vytvářejí vysoká pohoří. Mohutné části zemské kůry

jsou tak zatlačovány hluboko dolů, téměř do zemského pláště. Naopak jiné jsou vyzdvi-

hovány do velkých výšek a různě ohýbány. Takto mohou být vyzdviženy i vrstvy, které

původně ležely na dně moří. Do výšek se mohou dostávat horniny, ve kterých najdeme

otisky mořských živočichů.

Příkrovy na okrajích kontinentů vytvářejí vysoká pohoří. Nazývají se pohoří pásemná.

Jsou to například Alpy, Himálaj, Karpaty, Karákoram a další.

Může se vlnit i pevná zemská kůrapod našima nohama?

Působením tlaku a teploty mohou být

horniny změklé jako těsto. Pokud na tyto

horniny působí tlak z boku, začínají se

ohýbat. Různě se vlní a vzájemně překlá-

pějí. Vznikají tak nejrůznější kamenné

vlny, které se nazývají vrásy. Děj, při kte-

rém vznikají vrásy, se nazývá vrásnění.

Tvrdé a křehké horniny se neohýbají, ale

pod velkými tlaky praskají. Vytvářejí se

tak velké trhliny v zemské kůře, které se

nazývají zlomy. Podle těchto zlomů mo-

hou některé části zemské kůry poklesávat,

nebo naopak vystupovat jako mohutné kry

zemské kůry.

Popište, jak vznikají pohoří naZemi.

PŘ ÍRODNÍ SLOŽKY A OBLAST I ZEMĚ

Posuny zemskýchdesek podél zlomůjsou příčinou země-třesení.

Kry zdvižené podélzlomů vytvářejí ker-ná pohoří. U nás jevelmi dobře známe.Jsou to naše hranič-ní hory jako Krko-noše nebo Jeseníky.Výška hor se počítáod hladiny moře.Udává se v jednot-kách metrech nadmořem.

Nejdelší pohořína pevnině vy-tvářejí Kordillerya Andy na západ-ním pobřežíSeverní a JižníAmeriky. Jehocelková délka je 17 000 km. Zjistiv atlasu, jak sejmenuje jeho nej-vyšší hora.

3 6

Mont Blanc

Vrása

Zlomy

Mc Kinley

Aconcague

4205 m n. m.

Při výletu k moři Pavel sleduje vlny na mořskéhladině. Vlnění vody je způsobováno předevšímvětrem.

pokles

vyzvednutí

3 7

Pokuste se podle obrázku vysvětlit vznik příkrovu zemských desek.

Co je to zvětrává-ní? Co způsobujezvětrávání?

Na hory vyzdvižené vnitřními geologickými silami působí

mocný protivník. Jsou to mráz, sluneční záření (teplo), vítr,

voda, rostliny a živočichové. Celkově je označujeme jako

vnější geologické síly. Působení vnějších geologických sil

na skály, nebo i jednotlivé kameny, nazýváme zvětrávání.

Dokážeš vysvětlit, proč praskne láhev s vodou, kterou necháme stát venku na mrazu?

Když prší nebo taje sníh, voda zateče do skalní pukliny.

Jakmile teplota klesne pod bod mrazu, voda zmrzne

a změní se v led. Touto změnou zvětší svůj objem a zač-

ne skálu trhat. Stejně jako láhev, ve které zmrzla voda.

Působením ledu ve skalních spárách, střídáním tepla a zi-

my a dalších vnějších geologických sil odpadávají ze skal

kameny, které mají ostré hrany. Takové hranaté úlomky

nacházíme například v polárních krajích nebo ve vyso-

kých horách, ale také třeba v pouštích. Tento typ zvětrá-

vání se nazývá fyzikální.

Tam, kde je vlhko a teplo, jsou úlomky skal i samotné

skalní útvary zaoblené. Na skály působí chemické látky

rozpuštěné ve vodě a skály rozrušují. Tento typ zvětrávání

nazýváme chemické.

Pohoří jsou zarovnávána působením vnějších geologic-

kých sil. Na místě, kde se tyčilo vysoké pohoří, je po vel-

mi dlouhé době opět rovina. Jenom zvrásněné horniny,

které tvořily základ vysokých hor, svědčí o tom, že hory

se nejen rodí, ale i zanikají.

Otázky a úkoly:

1 Vysvětlete, co způsobuje vznik rozsáhlých pohoří, která lemují kontinenty.

2 Popište vznik vrásy.

3 Vysvětlete rozdíl mezi působením vnějších a vnitřních geologických sil.

4 Najděte v atlasu tato pásemná pohoří: Skalnaté hory, Andy, Himálaj.Pokuste se vysvětlit, jak vznikla.

PŘ ÍRODNÍ SLOŽKY A OBLAST I ZEMĚ

Řidiči si po ziměstěžují na špatnésilnice. Vysvětli,co se stane s po-vrchem vozovkyběhem zimy.

Pohoří Himálajvzniklo srážkouIndické a Asijskédesky. Najdi v at-lasu, jak se nazý-vá nejvyšší horana světě, kterátady leží.

Působením vnějšíchgeologických silvznikají na zem-ském povrchu různétvary. Jsou to třebaskalní brány nebohřiby.

Najdi ve školnímatlasu místo, kdese tvary na obráz-cích nacházejí.

Vznik příkrovu zemských desek

Fyzikální zvětrávání

Chemické zvětrávání

Skalní hřib (Utah)

Skalní brána (Utah)

S h r n u t í

Pohoří vznikají působením vnitřních geologických sil. Vnější geologické síly tatopohoří opět zarovnávají.

Jsou pohoří věčná?

D e š t n í k , s l u n e č n í b r ý l e n e b o r u k a v i c e ?Cestovní kancelář Pasát nabízí expediční zájezdydo všech zajímavých částí světa. Turisté chtějívystoupit na nejvyšší hory, vidět nekonečné pou-ště, přejít největší ledovce nebo si prosekávatcestu v hustém pralese. Cestovní kancelář musíkaždému poradit, jaké vybavení ho nejlépeochrání před nepříznivým počasím.

Počasí bývá proměnlivé, ale

na každém místě světa se

podle určitých pravidel

různě opakuje. Tyto dlou-

hodobé charakteristické

znaky počasí na určitém

místě nazýváme podnebí.

Základní informace o pod-

nebí jsou v průvodcích pro

cestovatele zakresleny do

jednoduchého grafu. V gra-

fu jsou pro každý měsíc

v roce znázorněny průměr-

né teploty a průměrné

množství srážek.

Porovnejte podle grafů podnebí na rovníku a na severním polárním kruhu.

Cestovní kancelář Pasát přepravuje turisty leteckou linkou Praha – Londýn – Teherán – Jakarta[džakarta]. Při přestupu na londýnském letišti často prší, v Teheránu bývá většinou velké horko a jas-no, zatímco při výstupu na letišti v Jakartě bývá nejen horko, ale obvykle i prší. Města leží v oblas-tech s odlišným podnebím.

Vysvětlete, proč se liší teploty na rovníku, na obratnících a na pólech. Odpověďnajdete v předchozích kapitolách této učebnice.

Podnebí určuje hlavně zeměpisná šířka. Oblasti se stejným podnebím jsou proto na

Zemi rozloženy v pravidelných pásech. Nazýváme je podnebné pásy.

Ukažte na mapě ve školním atlasu jednotlivé podnebné pásy nebo oblasti a přečtěte jejich názvy.

Každý podnebný pás má charakteristické teploty a srážky v průběhu roku. V některých

pásech převládá určitý směr větru. Základní přehled podnebných pásů ukazuje obrázek.

PŘ ÍRODNÍ SLOŽKY A OBLAST I ZEMĚ

Podnebí se odborněnazývá klima.

Uveď příklady,jak se rostlinya živočichovépřizpůsobujípodnebí.

Abychom mohlipopsat podnebí,musíme sledovatprůběh počasí dlou-hou dobu, nejméněněkolik desítek let.Nejdelší dobu sle-dování u nás mástanice v Praze-Kle-mentinu. Teplotyvzduchu se zdeměří od roku 1775.

V pásu mezi obrat-níky převládají vět-ry, kterým říkámepasáty. Proudí odobratníků směremk rovníku. Názevpasát, španělskypasada, znamenápřevoz. Pravidelnésměry pasátu totižvyužívali mořeplavciv době plachetnicpři plavbě přesoceán.

4 4

Charakteristický průběh teplot a srážek na rovníku (vlevo) a na severním polárním kruhu (vpravo)

Sahara Amazonie

Co poradíte turistům cestujícím do oblastí na obrázcích?

Jaké počasí bývá u nás v létě?Víte, jaké denní teploty vzduchuu nás bývají nejčastěji v lednua jaké v červenci?

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

L Ú B D K Č Č S Z Ř L P

[mm][°C]

� srážky – teploty L, Ú, B... – měsíce

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

L Ú B D K Č Č S Z Ř L P

[mm][°C]

� srážky – teploty L, Ú, B... – měsíce

4 5

Ostrovy a pobřeží mají podnebí ovlivněné přilehlým mořem. Z moře přináší vzduch

více vodní páry, takže na ostrovech bývá více srážek. Vliv mají také mořské proudy.

Studené proudy pevninu ochlazují, teplé proudy naopak oteplují.

Na mapě Atlantského oceánu najděte mořské proudy. Jak poznáte, zda jsouteplé nebo studené? Uveďte příklady, jak ovlivňují podnebí na pevnině.

Turisté šplhají na nejvyšší horu Rakouska. Ráno byla obloha bez mráčku, ale dopoledne se začala kolem hory hromadit oblaka. Čím byli turisté výše, tím byla větší zima. Na vrcholu foukalostrý vítr. Bohužel nebylo shora nic vidět, protože byl vrchol v oblacích. Odpoledne při sestupu uždrobně sněžilo. Níže na svahu přecházelo sněžení v déšť. Dole v údolí ale bylo stále jen polojasnobeze srážek.

Hory mají jiné podnebí než okolní krajina. Ve vyšších nadmořských výškách je podnebí

chladnější. Pásma hor ovlivňují proudění vzduchu a místně zvyšují množství srážek.

Otázky a úkoly:

1 Vysvětlete rozdíl mezi počasím a podnebím.

2 Najděte Prahu, Londýn, Teherán a Jakartu v atlasu. Určete, v kterém pod-nebném pásu leží. Pokuste se podle schématu v učebnici charakterizovatjejich podnebí.

3 Obrázek podnebných pásů na severní polokouli překreslete z učebnice dosešitu. Přikreslete pásy na jižní polokouli. Opakují se ve stejném pořadísměrem od rovníku. Pozor! Léto a zima na jižní polokouli probíhají obráce-ně než na severní! V oblasti jižního pólu je antarktický pás. Pasáty na jižnípolokouli směřují k rovníku z jihovýchodu.

PŘ ÍRODNÍ SLOŽKY A OBLAST I ZEMĚ

Největší průměrnéroční úhrny srážekmá stanice Waia-leale na Havajskýchostrovech. Průměr-ně tam naprší12 090 mm vodyza rok.

Vypočti, kolik litrůvody spadne na1 m2 za rok na sva-hu Jizerských hor,kde je roční množ-ství srážek 1400 mm.

Nejvyšší horou Afri-ky je Kilimandžáros nejvyšším vrcho-lem Kibo (5891 m).Vysvětli, proč na vr-cholu hory najdemeledovce.

Podnebné pásy na severní polokouli

Vliv pohoří na prouděnívzduchu a srážky

Kilimandžáro

S h r n u t í

Podnebím rozumíme dlouhodobé typické znaky počasí v průběhu roku. Podnebí jezávislé na zeměpisné šířce, nadmořské výšce, vlivu oceánů a horských pásem. Podletypického podnebí v určité oblasti Země dělíme její povrch na podnebné pásy.

subrovníkový

tropický

subtropický

mírný

subarktický

arktický

rovníkový

obratník Raka

rovník

západní

��

severní polární kruh

severo-východní pasát

zima léto

po

dn

eb

ný

pá s

p o d n e b í

s mě

rv

ět

ru

�jasno sněžení

deštivo

proměnlivo

K r a j i n a o l i v o v ý c h h á j ůV okolí Athén tehdy neměli lidé dostatek země-dělské půdy k obživě. V roce 999 před naším leto-počtem se proto malý Ivos přestěhoval s rodičiz Athén na ostrov Kréta. Na Krétě získali poze-mek, na kterém nejprve vypálili hustý dubový les.Na získané půdě se snažili založit pole a olivovýháj. Zbytek pozemku sloužil jako pastvina proovce. Ivos pracoval s rodiči od rána do soumraku.Celé léto je sužovalo velké horko a nedostatekvody. Pak přišly zimní deště, které jim vyplavilyúrodnou půdu ze svažitých políček.

Najděte ve školním atlasu ostrov Kréta. Ve kterémmoři leží? Ke kterému světadílu a ke kterému stá-tu patří? Určete, v kterém podnebném pásu senachází ostrov Kréta.

Mezi Evropou, Afrikou a Asií se rozkládá Středozemní

moře. Celá oblast s přilehlým pobřežím tří světadílů se

nazývá Středomoří. Přírodní krajina se tady liší od okol-

ních krajin. Hlavním důvodem je odlišné ponebí. Středo-

moří leží v subtropickém podnebném pásu.

Najděte subtropický pás na obrázku podnebnýchpásů v učebnici na str. 45. Jak se v tomto pásuliší podnebí v létě a v zimě?

Subtropický podnebný pás se nachází mezi tropickým

a mírným pásem. V létě sem proudí suchý a horký vzduch

z tropického pásu. Teploty jsou proto v létě vysoké a prší

velmi málo. Některé řeky v létě vysychají. Od podzimu do

jara se ve Středomoří pravidelně vyskytují srážky. Zima je

proto deštivá, s teplotami kolem 10 °C. Ve vyšších pohořích

padá i sníh. Řeky mají proto nejvíce vody v zimě a na jaře.

V létě je ve Středomoří velké teplo a sucho. Krajina vysychá a rostliny trpí nedostatkem

vláhy. V této době zde mohou vznikat požáry. V zimě je sice půda vlhká, ale nižší teplo-

ty jsou pro život rostlin nepříznivé. Nejvhodnější období

pro růst rostlin je proto jaro, případně deštivý podzim.

Zvláštnostem zdejšího podnebí se přizpůsobily rostliny

několika způsoby. Stromy a keře jsou většinou po celý rok

zelené. Jejich kmen chrání tlustá kůra. Listy mají na

povrchu tvrdou ochrannou vrstvu, která brání vypařování

vody. Takové dřeviny vytvářejí tvrdolistý les. Koruny

stromů jsou nízké, s větvemi rozloženými do šířky.

PŘ ÍRODNÍ SLOŽKY A OBLAST I ZEMĚ

Co bylo příčinouzániku starově-kých civilizacíMezopotámie,Egypta neboChetitské říše?

Středomoří je někdytaké nazýváno Stře-dozemí.

Graf znázorňuje, kolik vody odtékářekou Ebro v jednot-livých měsících roku.V kterém měsíci jev řece nejméně vo-dy? Dokážeš to vy-světlit?

V jižním Španěl-sku můžete najítžumaru nízkou,jednu ze dvoudruhů palem ros-toucích v Evropě.

5 8

Olivový háj

Ostrov Kréta

Graf odtoku řeky Ebro

Žumara nízká

Charakteristický průběh teplot a srážek veStředomoří

Kdy jsou ve Středo-moří nejvhodnějšípodmínky pro růstrostlin?

L Ú B D K Č Č S Z Ř L P

888

776

741

723

720

700

586

552

334

266

193

149

� průtok (v m3/s)L, Ú, B... měsíce

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

L Ú B D K Č Č S Z Ř L P

[mm][°C]

� srážky – teploty L, Ú, B... – měsíce

Ze Středomoří se dovážejí různé přírodní produkty. Víte, jak se získává olivovýolej, pistácie nebo korek?

Od starověku byly tvrdolisté lesy ve Středomoří káceny a vypalovány, aby se získala

zemědělská půda. Některé stromy, jako například cedr, byly vyhledávány pro svoje

kvalitní dřevo na stavbu lodí. Odlesnění většiny oblastí způsobilo, že voda se svažitých

pozemků odplavila úrodnou část půdy. Opuštěné pozemky slouží buď jako chudé

pastviny, nebo znovu zarostly dřevinami. Tyto porosty se nazývají makchie. Většinou

tvoří makchie husté, neprostupné keře.

O prázdninách v roce 2003 přijel Ivo s rodiči naKrétu. Denně se chodili koupat do moře a opalo-vat na pláž. Před soumrakem se vydal Ivo na vy-cházku do místní vesnice. Hodně lidí tady v létěpronajímá svoje domy turistům. Někteří místnílidé stále provozují tradiční zemědělství. Nasvazích byly vidět vinice a prastaré olivové háje.Mezi trsy suché trávy na kopci nad vesnicí vy-stupovaly bílé skály.

Navštívili jste již někdy oblast Stře-domoří? Vyprávějte, jak vypadalakrajina, kde jste byli na rekreaci.

Původní krajinu tvrdolistých lesů již ve Středomoří téměř nena-

jdeme. Dnes se zde pěstuje subtropické ovoce (pomeranče,

mandarinky, citróny, grepy, kiwi, hroznové víno) nebo

tradiční užitkové rostliny (olivovníky, pistácie).

Nevyužitelná půda zarostla makchií. Pobřeží Středozemního moře

je v létě navštěvováno milióny turistů z celé Evropy.

Ve školním atlasu zjistěte, ve kterých oblastech světa se ještě nacházejítvrdolisté lesy. Najdete je ve všech světadílech kromě Antarktidy. Ve kterézeměpisné šířce tyto oblasti přibližně leží?

Stejné přírodní podmínky jako ve Středomoří najdeme i v dalších světadílech. Podobné

tvrdolisté lesy rostou v subtropickém pásu mezi 30° – 40° zeměpisné šířky. Jejich vý-

skyt je ale omezen jen na západní pobřeží světadílů.

Otázky a úkoly:

1 Vysvětlete, proč jsou krajiny tvrdolistých lesů vhodné pro letní rekreaci.Jaké problémy může množství rekreantů v krajině způsobit?

2 Popište změny, které v krajině tvrdolistých lesů způsobilo odlesnění.

3 Které plodiny se k nám dovážejí ze Středomoří? Zjistěte nabídku v ob-chodě, kde nakupujete.

PŘ ÍRODNÍ SLOŽKY A OBLAST I ZEMĚ

Korek se získáváloupáním kůryz dubu korkové-ho. Tlustá kůra jenepropustná provodu, a tak chrá-ní strom před vy-pařováním.

Cedr libanonskýje už dnes vzácnýstrom. Stal sesymbolem státuLibanon.

Zrnka plodůrohovníku obec-ného (nazývanékaráty) mají stej-nou hmotnost(asi 0,2 gramu),proto se použí-vala při váženídrahokamů. Jed-notka hmotnosti,která se podletěchto zrn nazý-vá karát, se přivážení drahoka-mů používá do-dnes.

5 9

Pobřeží Středozemního moře

Vlajka Libanonu

Mandarinka (citrus)

Kůra dubu korkového

S h r n u t í

V oblasti subtropického pásu, na západním okraji světadílů, se rozkládají tvr-dolisté lesy. Příkladem takové oblasti je Středomoří. Krajina je zde vhodná propěstování subtropických plodin a pro letní rekreaci.

J a k s e l i d é o d l i š u j í

Jitka byla s rodiči na výletě v Praze. Potkávala zde řadu zajímavých lidí. Na Karlově mostě vidělačernošského studenta, v čínské restauraci ji obsluhovala Číňanka, u vietnamských obchodníků sikoupila brýle. Pak ji zaujala skupina jihoamerických indiánů, která zpívala své krásné písně přímo na ulici. Mnoho lidí mluvilo jiným jazykem než češtinou.

Lidé se liší také dalšími biologickými znaky, například barvou kůže, svými vlasy, tva-

rem očí, lebky atd. Podle těchto znaků rozlišujeme tři základní rasy – bílou, černou

a žlutou. Vznikly před desítkami tisíc let v odlišných přírodních podmínkách. Dnes se

v důsledku mísení obyvatelstva tyto odlišnosti spíše zmenšují. Děti rodičů různých ras

(míšenci) mají některé znaky po otci a jiné po matce. Některé biologické odlišnosti mů-

žeme sledovat i u příslušníků téže rasy.

Podle obrázků nebo svých vlastních zkušeností popište základní odlišné biolo-gické znaky příslušníků tří hlavních ras.

Pozvali byste si domů černošského kamaráda? Chtěli byste navštívit jihoamerické indiány? Proč ano? Proč ne?

Myslíte si, že příslušníci jiných ras než bílé:– mají jiné základní potřeby (např. jídla, spánku, bezpečí …);– jsou či nejsou schopnější při studiu, v zaměstnání, v životě;– umí či neumí lépe a více pracovat;– mají jiné odlišnosti?Proč si to myslíte? Pokuste se své tvrzení zdůvodnit.

U příslušníků všech ras i u míšenců se setkáváme s lidmi schopnými i neschopnými,

dobrými i zlými. Odlišné vlastnosti biologické nejsou spojeny s vlastnostmi rozumový-

mi, povahovými apod. Všichni lidé na Zemi jsou si rovni.

Vyjmenujte příklady z minulosti, kdy si lidé nebyli navzájem rovni.

J A K Ž I J Í L I D É N A Z E M I

Bílou rasu nazývá-me cizím slovemeuropoidní, žlutoumongoloidní a čer-nou negroidní.

7 8

Schematická mapa rozšíření ras na světě v 15. století

Jihoafričan (černá rasa)

Číňanka (žlutá rasa)

Indka (příslušnice bílérasy)

Schematická mapa rozšíření ras na světě na počátku 21. století

Češka (bílá rasa)

Proč dochází v současnosti rych-leji k mísení ras?

Porovnejte předchozí mapy. Jak sezměnilo rozšíření ras na světě?

� bílá rasa � žlutá rasa � černá rasa � neobydlená území � bílá rasa � žlutá rasa � černá rasa� přechodné a smíšené rasy � neobydlená území

7 9

Lidé mluví různými jazyky. Některé jsou si podobné (například skupina slovanských

jazyků, ke které patří i čeština), jiné jsou velmi odlišné. V řadě mezinárodních jednání

i v řadě států světa se používá jako dorozumívací jazyk angličtina. Jindy je to čínština,

francouzština, ruština, španělština, němčina nebo arabština.

Podle mapy ve školním atlasu světa vyhledejte hlavní skupiny národů (určenýchpodle jazyků). Ve kterých dalších částech světa se mluví původně evropskýmijazyky? Proč?

Někdy si klademe otázky týkající se vzniku a podstaty světa. Lidé mají různý názor na

to, zda svět stvořil a ovlivňuje Bůh či ne. Ptají se, jaký je to Bůh či síla, zda existuje. Zda

je jeden nebo je jich více. Podle odpovědi se přiklánějí k různým náboženstvím, vyko-

návají různé obřady. Některá náboženství jsou rozšířena po celém světě – křesťanství, is-

lám, buddhismus, judaismus, jiná jen v určitých zemích nebo oblastech. Víra je soukro-

mou záležitostí každého člověka. Každý člověk má právo věřit či nevěřit v Boha nebo

bohy. Nemá však právo tuto víru vnucovat jinému. Mnoho lidí je nevěřících – ateistů.

V co věří křesťané? Které křesťanské svátky u nás slavíme?Setkali jste se již osobně nebo například prostřednictvím televize s náboženský-mi obřady jiných náboženství, než je křesťanství? Čím pro vás byly zajímavé?

Odlišné je i vzdělání a zaměstnání lidí. Někteří pracují v zemědělství, jiní v průmyslu

nebo ve službách. Na světě žijí lidé vzdělaní i negramotní lidé, kteří neumějí číst ani psát.

Jak rozdělujeme lidi podle vzdělání?Jaké problémy v životě mohou mít negramotní lidé?Jakého vzdělání byste chtěli dosáhnout? Proč? Co byste chtěli v životě dělat, až budete dospělí? Která zaměstnání znáte?

Otázky a úkoly:

1 Zařaďte sebe a své rodiče do různých skupin obyvatelstva podle uvede-ných znaků.

2 Uvažujte o tom, zda určité odlišnosti dávají lidem právo se nějak vyvyšovatnad druhé či se je snažit ovládat. Své tvrzení podložte příklady ze života.

J A K Ž I J Í L I D É N A Z E M I

Na základě zna-lostí z dějepisuvyjmenuj nejstar-ší obydlené ob-lasti a nejstaršístáty světa.Které znalostidali světu staro-věcí Egypťané,Číňané, Řekovéa Římané?

Řekni „Dobrýden“ různými ja-zyky.

Základními otáz-kami vzniku a vý-voje světa sezabývá věda filo-zofie.

Hinduisté při očistě v řece Indus (hinduismus)Muslimové modlící se u mešity (islám)Židé u Zdi nářků v Jeruzalémě (judaismus)

Egyptské hieroglyfy

Arabské písmo

Pracující v zemědělství

Pracující v průmyslu

Pracující ve službách

S h r n u t í

Lidé na Zemi mají různé vlastnosti biologické (věk, pohlaví, rasa) i znaky kultur-ní (jazyk, vzdělání, náboženská příslušnost) či ekonomické (zaměstnání).

O d k o ň s k ý c h p o v o z ů k s u p e r r y c h l ý m v l a k ů mKemi zjišťuje, že v počátcích dopravy pomocí zvířat byla rychlost 10 km/h, při zavedení železnice150 km/h, vrtulová letadla létala rychlostí kolem 500 km/h a proudová letadla na počátku třetíhotisíciletí až 2 500 km/h. Usmívá se při představě srovnání rychlostí se současnými. Je rok 2200 a su-personická letadla létají rychlostí 10 000 km/h.

Pomozte Kemimu a zjistěte dobu trvání cesty kolem Země zmíněnými druhyletadel (délka rovníku je přibližně 40 000 km).

Myslíte si, že je pravděpodobné, že budou letadla létat takovou rychlostí?

Doprava je důležitou součástí života dnešního člověka.

Dělíme ji na dopravu osobní a nákladní.

Osobní doprava slouží k pravidelné přepravě lidí do prá-

ce, žáků a studentů do škol. Dopravu potřebují lidé také

při cestě za službami a zábavou. Přepravu osob zajišťuje

veřejná hromadná doprava nebo se lidé přepravují

vlastními vozidly (individuální doprava).

Jmenujte služby, za kterými lidé dojíždějí.

Které dopravní prostředky zajišťují veřejnou hro-madnou dopravu?Jak je zajištěna veřejná hromadná dopravav místě, kde bydlíte?Proč je pro velká města výhodné vybudování kva-litní hromadné dopravy?

Veřejná hromadná doprava je zajištěna pravidelnými přepravními linkami. Pro jejich

využití potřebují lidé informace o příjezdech a odjezdech dopravních prostředků, o do-

bě trvání cesty, o zastávkách během cesty. K informování cestujících slouží jízdnířády. Ty najdeme vytištěné na zastávkách a nádražích nebo si je můžeme vyhledat pro-

střednictvím internetu.

Vyhledejte v jízdním řádu odjezdautobusu z místa vašeho bydlištěa příjezd do nejbližšího velkéhoměsta. Jak dlouho bude cesta mezioběma místy trvat?Jezdí vámi vybraný spoj pravidel-ně každý den?Ověřte si vybraný spoj pomocíinternetu.

J A K Ž I J Í L I D É N A Z E M I

Vývoj dopravyvýznamně ovliv-nil vynález parní-ho stroje a po-zději spalovacíhomotoru.

Kvalita veřejné hro-madné dopravy jedána dostatečnýmpočtem spojů, rych-lostí přepravy, jejípřesností, pohodlímpro cestující a je-jich informovaností.Nesmíme také za-pomínat na její vlivna životní prostředí.

Který pohon do-pravních pro-středků nejménězhoršuje životníprostředí?

Jaká jsou pravi-dla chování ces-tujících ve veřej-ných hromadnýchdopravních pro-středcích?

9 8

Veřejná hromadná doprava

Individuální doprava

Trolejbus