od 23. srpna středa 21.35

MALÉ LÁSKY

Každou minutu, každou hodinu, každý den se narodí dítě. Do vybrané porodnice jsme umístili třicet čtyři kamer, abychom zjistili, jaké je přivést na svět nový život. Od sesterny po porodní sál, od příchodu maminky až po první slzy štěstí.

V televizní sérii Malých lásek mohou diváci zblízka pohlédnout na intimní okamžiky padesáti nastávajících maminek, jejich strach, bolest i radost. Poznají jedinečné příběhy porodních asistentek i lékařů, pro něž je rození každodenním posláním. Prožijí zlomové okamžiky, jež zůstávají pouze v rodinných albech a nahlédnou za dveře, za nimiž přichází dítě na svět.

Diváci se mohou těšit na zajímavé příběhy rodin, které prožívají – každá jinak – silné období jejich života. Jak přistupuje k porodu například ošetřovatelka telat, která vyrostla na statku, má velký respekt k přírodě a nevidí rozdíl mezi lidským a zvířecím porodem? Jak těžké je vyrovnat se s tím, že děti budou muset vyrůstat bez prarodičů, kteří se nechtějí smířit se svou snachou? A co na sebe prozradí maminka při porodu pod vlivem rajského plynu? To vše čeká na diváky už v první epizodě dokumentární reality show Malé lásky.

„Divák uvidí to, jak se na klinice skutečně pracuje.“

Jak dlouho pracujete na gynekologické klinice ve FN Plzeň? V této nemocnici pracuji již od své promoce. Od roku 1976 až doteď. Ve funkci přednosty kliniky nyní dokončuji již šestý rok.

Když přišlo oslovení ke spolupráci na natáčení, jaká byla vaše reakce? První reakce byla rozpačitá. Náš obor je velice intimní, dotýká se intimních záležitostí nejen těla, ale i intimních záležitostí v životě. Obávali jsme se, aby se neprozrazovaly věci, které by prozrazovány být neměly. Postupně ale jak jsme se seznamovali se štábem, tak jsme se ujistili, že jde o velice seriózní záležitost, a probudila se ve mně touha ukázat lidem, v čem tkví naše práce. A také ukázat, že velké porodnice nejsou velkovýrobnami na děti a že i zde dbáme na osobní přístup.

Je něco, co byste tímto projektem chtěli lidem sdělit? No hlavně jsme chtěli ukázat, že není nejmenší důvod se snažit

o domácí porody. Považujeme to za velice riskantní a nebezpečnou záležitost. I zcela fyziologicky probíhající těhotenství a následně po určitou dobu zcela fyziologicky probíhající porod se může ve vteřině změnit v situaci, která může ohrožovat jak zdraví, tak i život dítěte i matky. Chtěli jsme ukázat, že není důvod obávat se porodnice, že i tady mají matky své soukromí a osobní přístup.

Vrací se k vám někdy maminky se svými dětmi po nějakém čase, aby se pochlubily? Samozřejmě. Pokud například dostáváme fotografie s miminky a vzkazy, že se miminkům dobře daří, tak nás to vždy moc potěší. Dalo by se říci, že po těch letech by člověk mohl být už otupělý, ale emoce jsou tady neustále. A myslím, že to bude poznat i v projektu Malé lásky. Narození dítěte a reakce rodičů jsou pro nás vždy nové, protože každý člověk je svým člověkem. Mnohdy emoce na porodním sále dopadnou i na ty, kteří mohou působit jako otrlí jedinci. Ale tak to není.

Kolik zde proběhne zhruba porodů za den? Tak porody nelze plánovat. V průměru je to kolem 9 porodů za den. Jsou dny, kdy jsou třeba jen 3 porody za den, ale jsou dny, kdy jich máme třeba přes 20.

Proč by se měli diváci na Malé lásky koukat?Tak nejen pro ženy je to dobrý pohled na to, jak porod skutečně probíhá. Například pro ženu, která plánuje mateřství, plánuje rodit, je to velice poučná záležitost. Je to dobrý pohled na to, jak dnešní porodnictví vypadá.

PŘEDNOSTA GYNEKOLOGICKÉ KLINIKY

Doc. MUDr. ZDENĚK NOVOTNÝ, CSc.

„Chceme ukázat, jak kvalitní je naše práce!“

Jaká byla vaše reakce, když jste slyšel poprvé o projektu Malé lásky? Byla strašně smíšená. Na jednu stranu je to příležitost ukázat, jaká je kvalita naší práce, ale také tam byla nedůvěra a vědomí toho, jak velký je to risk.

Jaké jsou vaše pocity nyní?Bylo úžasné sledovat reakce mých kolegů, když jsme viděli jeden z prvních dílů. Emoce, to je to hlavní. Je vidět, že tým, který s námi spolupracoval na natáčení, ukázal, jak skutečně pracujeme. Jsem nadšen.

V čem vás Malé lásky překvapily?Já jsem byl velmi překvapený tím, jak jsem se na příběhy jednotlivých porodů mohl kouknout z jiného pohledu, než který vidíme my. Jako lékař nejsem s maminkou celou dobu. Snažíme se respektovat jejich soukromí. Bylo hezké vidět, jak se lidi i u porodu dokážou bavit. A jak jsem říkal, je to hodně o emocích.

Proč by se diváci měli na Malé lásky koukat? Asi z toho samého důvodu, proč my jsme se rozhodli do toho jít. Chceme ukázat, jak to děláme. Že se snažíme udělat pro rodičky všechno tak, jak si budou přát, do chvíle, než to bude ohrožovat maminku nebo dítě anebo nás. Jsem vděčný kolegům, že do toho šli a že ukázali, co v nich je. A diváci to jistě ocení.

PRIMÁŘ GYNEKOLOGICKÉ KLINIKY

Doc. MUDr. VLADIMÍR KALIŠ, Ph.D.

„Vůbec jsem neočekával, že to bude tak dojemné.“

Když jste poprvé slyšel o projektu Malé lásky, co vám projelo hlavou? Že to bude moc zajímavé a krásné. Pro mě to byla určitě dobrá zpráva a nová zkušenost. Ale v průběhu práce jsme se na to ani moc nesoustředili – jak budeme vypadat, vůbec jsme to neřešili a nebyl na to čas. Ale jsem zvědavý, jak to dopadne. Budu se na to moc těšit

Jak jste vnímal kamery? Měl jste pocit, že jste pod dohledem?Pouze v začátku, ale pak už jsme to vůbec nevnímali.

Vzpomenete si na svůj první porod? První porod, ten byl hodně rychlý. Přiběhl jsem a za pár minut bylo odrozeno. Paní spolupracovala, poslouchala. Rodila myslím potřetí a šlo to krásně bez komplikací.

Jaký byl pro vás nejhezčí moment při natáčení? Každý porod je hezký a nejsem schopný vybrat asi jeden porod.

A co tedy vyhrocená situace? To byl porod paní, která rodila od

rána. Porod pokračoval až do noci. Bohužel nám to nějak nešlo. Snažil jsem se celý den, abychom porodili, ale šlo to velmi pomalu a bylo to pro paní i pro nás velice náročné. Už jsme rozhodli, že budeme ukončovat císařským řezem, a čekali jsme na anesteziologa z jiné operace. Tak během té chvíle nakonec paní přirozeně porodila a vše dopadlo dobře. To bylo náročné. Celý den jsme se snažili a už to vypadalo na císařský řez a to nám bylo líto a byla by to škoda. Ale nakonec vše dobře dopadlo.

Dá se ve stručnosti popsat váš pracovní den?Každý den je úplně jiný. Po vizitě jdu dle rozpisu na ambulanci, nebo jdu na operační sál, nebo někdy na porodní sál. Každý den je hodinově rozepsaný. Najednou kouknu na hodinky a je za mnou celý den.

Budete chtít být u porodu svého dítěte?Tak mám dvě děti a nebyl jsem ani u jednoho porodu, a pokud budeme mít třetí, tak také nebudu. Vše nechám svým kolegům.

Mnohdy tatínkové ani nevědí, že u porodu být nemusí. Každý tatínek by se měl rozhodnout, jestli chce, nebo nechce. Já jsem nechtěl. Ani moje manželka to nechtěla.

Proč jste se rozhodl pro porodnictví?Na vysoké škole jsem dlouho přemýšlel, kým budu. Chirurg, ortoped, ORL, patologie – ta mě strašně bavila, ale potom se mi něco v životě stalo a to rozhodlo o tom, že jsem se stal porodníkem. Co se stalo, se diváci dozvědí v průběhu vysílání.

LÉKAŘ GYNEKOLOGICKÉ KLINIKY

MUDr. DENIS BEREZOVSKIY

„Tatínek Sparťan by na plzeňskou půdu nevstoupil.“

Když jste poprvé slyšela o pořadu, co vám projelo hlavou? Tak já už jsem ho znala ze zahraničí – z Anglie. Takže jsem věděla, že tam to funguje a je o to velký zájem a neměla jsem s tím žádný problém.

Utkvěla vám některá z maminek z projektu Malé lásky v paměti?Tak byla tady jedna maminka z Litoměřic a tatínek byl velkým zastáncem Sparty a tatínek by nevkročil na plzeňskou půdu. A já se ptala, tak je to fanoušek fotbalu, to ani nepije plzeňské pivo? A ona ne to by nevypil. Gambrinus, který je také z Plzně, sice vypije, ale není to na něm tak výrazně napsané.

Jak jste vnímala kamery kolem vás? Popravdě jsem je ze začátku vnímala méně než na konci. Až na konci jsem si uvědomila, že nás opravdu sledují. Trochu mě to ovlivnilo v tom, že jsem si dávala více záležet na tom, jak ráno odcházím do práce, ale zas tak velký rozdíl to nebyl.

Proč by se diváci měli na Malé lásky koukat?Chtěla bych divákům vzkázat, aby se určitě koukali, protože se tady sešel skvělý tým porodních asistentek a doktorů, kteří byli ochotní do toho jít a ukázat co v nich je. Celý projekt je hodně emočně nabitý. I my, kteří se v tom prostředí pohybujeme každý den, tak to na nás ohromně zapůsobilo a určitě se diváci mají na co těšit.

„Stojí za to se podívat na naši práci.“

Jak vypadá váš pracovní den? Každý den je úplně jiný. Každé ráno začíná jinak, každý večer končí jinak. Jsou dny, kdy ani nepřijdu do kontaktu s rodičkou, kdy vůbec nejsem u porodu. Pak jsou služby, kdy za dvanáctihodinovou službu odrodím tři miminka. Na porodním sále je jedno, jestli je ráno, nebo večer. Maminky si čas porodu nevybírají.

Vzpomínáte si na první porod?Vzpomínám si na svůj první porod v rámci praxe, kdy jsem končila střední zdravotnickou školu. A z toho mi moc dobře nebylo, ale ustála jsem to a teď už s tím nemám vůbec žádný problém.

Jaká maminka vám utkvěla v hlavě? Všechny maminky byly něčím

zajímavé. Všechny měly svůj osobní příběh. Ale jedna maminka původně měla rodit císařským řezem, ale nakonec se nám podařilo odrodit ji přirozeně, a to je nejvíc silný zážitek, to nás vždycky potěší.

Vzniká někdy s maminkami silnější vztah? Za těch několik hodin, které strávíme na porodním sále, v situaci, kdy mají bolesti a kontrakce, zažívají něco poprvé, tak vznikne úzká vazba a musím říct, že ne jedna maminka se například po roce u mě zastaví třeba s kytičkou. Nebo mi například pošlou po roce fotku, že na mě stále vzpomínají. Tak to je moc milé.

Kolik jste už odvedla porodů?Tak v průměru asi tisíc porodů.

„Je to plné emocí, jsou tam i vtipné okamžiky. Myslím, že to v divácích zanechá hodně různorodých pocitů.“

„Myslím si, že to bude pořad plný emocí a opravdovosti. Ty porody jsou opravdové, bez scénářů, tak jak se to stalo a natočilo.“

PORODNÍ ASISTENTKA

Mgr. Bc. EVA NYKLESOVÁPORODNÍ ASISTENTKA

Bc. MICHAELA BUCHTOVÁ

PORODNÍ ASISTENTKA

Bc. GABRIELA KOSTOHRYZOVÁPORODNÍ ASISTENTKA

Bc. ZUZANA ZOLOTOVÁ

ZAJÍMAVOSTI Z NATÁČENÍ POŘADUNatáčelo se nepřetržitě dva měsíce.

Točilo se na 35 kamer rozmístěných po nemocnici od recepce až po porodní sál. V jeden moment se mohlo točit na 4 kamery najednou.

Celkem se natočilo 2 250 hodin materiálu.

Štáb pracoval nepřetržitě 1 344 hodin, rozdělen byl na denní a noční směny.

Na projektu se podílelo celkem přes 400 lidí.

Natočilo se 50 porodů. Někdy se nerodilo i 4 dny. Občas se točily tři porody najednou.

Vypilo se přes 1 300 káv.

Nejdelší porod trval 24 hodin. Nejrychlejší porod trval 45 minut.

„To co zachycujeme, by mohlo vést ke konstruktivnější diskuzi o porodnictví.“

Co dokumentární reality show Malé lásky přináší?To co zachycujeme, by mohlo vést ke konstruktivnější diskuzi o porodnictví. Porod jako takový, který je součástí našeho života by se mohl projektem „odtabuizovat“. Navíc je to jeden z nejkrásnějších okamžiků našeho života.

Natáčeli jste 24 hodin denně, jak jste jako tým fungovali? Střídali jsme se po 12 hodinách. Kompletně celý štáb se měnil každých 12 hodin. Museli jsme se střídat jinak než porodní personál, abychom jejich střídání mohli zachytit. Já jako hlavní režisér jsem se v podstatě přestěhoval do penzionu vedle porodnice na celou dobu natáčení. Ze začátku jsem docházel na každý porod. Většinu porodů jsem viděl na vlastní oči. Volali mi, jakmile dorazila maminka do porodnice.

Jak to vypadalo, když začal porod? Od momentu, kdy maminka přijde do porodnice, pro nás začíná ta pravá práce. V ostatních

situacích jsme byli vždy v takovém pohotovostním režimu, kdy jsme točili situace na chodbách, v sesternách či čekárnách. Porod samotný pro nás tedy není jiný než příchod. Fáze, která vede k porodu, je ve vyprávění ještě důležitější. Samotný porod je pro nás vyvrcholení pobytu v porodnici. Nás zajímaly situace, které se dějí mezi rodiči ještě v době, kdy maminka je v první části porodu. Tam vznikaly ty zajímavé situace.

Můžete představit konkrétní příběh, na který se mohou diváci těšit?Mně utkvěl jeden příběh, a to konkrétně maminky, která rodila se svým otcem a ne s partnerem. Protože tatínek je velký fanoušek Sparty a nesnáší Plzeň. Nikdy by nepřekročil hranici města Plzeň. Tak to je takový humorný příběh, na který se mohou diváci těšit. Dále tam máme jeden pár, který se potkal na party výrobce kondomů, a o 9 měsíců později jsme se s nimi potkali v porodnici, jak rodí svého potomka. Dále tam je pár, který

se potkal v psychiatrické léčebně. Z předchozích vztahů mají osm dětí a toto dítě je jejich první společné a začíná jim nový život.

Jaká jsou úskalí natáčení v porodnici?Především je to o tom, že jde o hodně intimní prostředí pro rodičky a jejich partnery a vztahy s porodníky jsou velmi křehké. I pro nás bylo hodně těžké vybudovat si důvěru u personálu. Postupně se však ten vztah upevnil a na projektu je to znát. Jsme přesvědčeni, že porodnice byla vybraná výborně, celý tým se snaží, aby porod proběhl fyziologicky a to je pro celý tým hlavní priorita.

Jaký byl asi nejhezčí moment při natáčení?Tak těch byla celá řada. Vidíte, jak to každý pár utuží. Vždy začnou fungovat jako jedna bytost. A pak samotný porod, to jsou emoce hodně silné. I pro nás všechny bylo natáčení velký zážitek a doufám, že i takové dojmy si z celého projektu odnesou diváci.

REŽISÉR

RADOVAN SÍBRT

Bohuslava, 39 let

„PARTNER MI ŘEKL, ŽE SE O DÍTĚ STARAT NEBUDE. VĚŘÍM, ŽE TO ZVLÁDNU SAMA A UŽIVÍM NÁS! I KDYŽ MĚ TO KAŽDÝ DEN DĚSÍ VÍC A VÍC...“

Bohuslava se rozhodla po smrti partnera, o kterého se do poslední chvíle starala, udělat generální restart. Začala si užívat, více se věnovat práci, sportovat a také navazovat povrchní vztahy. Z jednoho takového vztahu však otěhotněla. Partner jí oznámil, že by měla jít na potrat, protože on se o dítě starat nebude. Bohuslava mu tedy ani neřekla, že se rozhodla dítě ponechat. Zvládne uživit sebe a přicházející dítě?

Šárka & Dušan, 32 a 35 let

„PO TŘECH POTRATECH A DLOUHÉM SNAŽENÍ JSME TEĎ TAK BLÍZKO. SNAD TO KONEČNĚ VYJDE!“

Šárka má už jednu dceru Lucii, ale toto těhotenství je pro ni již páté. Poprvé byla na dobrovolném potratu, protože otec se jí nezdál vhodný pro manželské soužití. Podruhé to bylo mimoděložní těhotenství. Třetí potrat byl samovolný a napočtvrté se narodila Lucie. O páté těhotenství se s přítelem snažili skoro dva roky a nakonec Šárka podstoupila umělé oplodnění. Celé těhotenství je komplikované, a proto se všichni obávají, jestli se konečně dočkají.

PŘÍBĚHY, KTERÉ UVIDÍTE...

Iva & Ladislav, 37 a 30 let

„DO IVY JSEM SE ZAMILOVAL, KDYŽ TANČILA V BARU U TYČE. S DIVOKÝM ŽIVOTEM JE TEĎ KONEC. ZVLÁDNEME BÝT PRO DÍTĚ DOBRÝM PŘÍKLADEM?“

Ze začátku působí Iva jako normálně vypadající budoucí maminka, která se těší na miminko a s Ladislavem tvoří harmonický pár. Diváci ale brzy zjistí, že Iva má za sebou divokou minulost. Postupně prozrazuje, jak se živila tancem u tyče v pánském klubu a jak si prošla drogovým obdobím. Se svou temnou stránkou skončila až v momentě, kdy zjistila, že je těhotná.

Soňa & Michal, 34 a 24 let

„PŘED DEVÍTI MĚSÍCI JSME SE SEZNÁMILI NA PROPAGAČNÍM VEČÍRKU VÝROBCE KONDOMŮ. TĚHOTENSTVÍ BYLO VELKÉ PŘEKVAPENÍ. BUDEME ŠŤASTNÁ RODINA, I KDYŽ SE V PODSTATĚ NEZNÁME?“

Soňa a Michal se seznámili na večírku, kde byly propagovány kondomy. Přesto je krátce poté překvapilo těhotenství. Mohou společně vytvořit šťastnou rodinu, i když se v podstatě neznají? Iva je vyučená zdravotní sestra, i tak má z porodu velký strach. Bude jí Michal oporou?

GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÁ KLINIKA FN PLZEŇ

Klinika patří co do počtu lůžek, zaměření, rozsahu činnosti a mezioborové spolupráce mezi největší pracoviště svého druhu v České republice.

STATISTIKA GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY FN PLZEŇPočet narozených dětí za posledních 10 let (období 2007 – 2016): 32 966 dětí

Nejmenší novorozenec: holčička 460 g (v roce 2015)

Největší novorozenec: chlapeček 5 480 g (v roce 2011)

Největší počet narozených dětí: 3 562 dětí (v roce 2008)

Počet narozených dětí v roce 2016: 3 101 dětí

KONTAKT:

Martina Vrňáková – PR & Brand Koordinátor, martina.vrnakova@nova.cz (+420) 775 271 131

novagroup.cz, pressweb.nova.cz

© 2017, TV Nova

TV Nova, Kříženeckého nám. 1078/5, 152 00 Praha 5, T +420 242 464 115, E-mail: tiskove@nova.cz

TVŮRCI:

Režie: Radovan SíbrtVýkonný producent: Radka Váchalová

Scénář: Jan Gebert / Bruno HájekHlavní střihač: Tomáš Elšík

Zvuk: Vítězslav JíraHlavní kameraman: Adam Kruliš