1

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/20031. ob·lka

Cena 10,– Kč

Č E R V E N É H O K Ř Í Ž EČíslo 5 – 2005Ročník 12 (32)

1

JITKA MOLAVCOVÁ A »ERVEN› KÿÕéZpÏvaËka a hereËka Jitka Molavcov· se adÌ k umÏlc˘m, kte¯Ì si na

nez·jem publika nemohou stÏûovat. Do pomyslnÈ ÑprvnÌ ligyì ji uûp¯ed lety nominoval legend·rnÌ Semafor, na jehoû prknech si vyzkou-öela nejr˘znÏjöÌ û·nry. A proto uû dnes nikoho moc nep¯ekvapÌ ani jejÌperfektnÌ hra na saxofon. K Jitce prostÏ pat¯Ì, stejnÏ jako Semafor a Ji¯ÌSuch˝Ö V prvnÌ lize se, k radosti sv˝chfanouök˘, drûÌ dodnes - zpÌv·, hraje, tanËÌ ikonferuje. Zkr·tka, je na roztrh·nÌÖ Komuby se vöak zd·lo, ûe panÌ Molavcov· ûijepouze kumötem, hluboce se m˝lÌ:

ÑDÏlat radost druh˝m je i pro mÏ vel-k· radostì, odpovÌd· na mou ot·zku, co jip¯ivedlo k projektu ätÏdr· ruka po¯·danÈhou n·s jiû podruhÈ etÏzcem supermarket˘ Del-vita, »esk˝m Ëerven˝m k¯Ìûem a agenturouKorzo (o sbÏru trvanliv˝ch potravin jsmepsali v Novin·ch »K Ë. 4/2005, pozn. re-dakce). ÑÖ kdyû je tato radost navÌc spo-jena s pomocÌ, vϯte, ûe m·m potom vel-mi dobr˝ pocit. Douf·m, ûe to nebudeznÌt jako pouh· fr·ze, ale jsem vdÏËn·organiz·tor˘m, ûe si na mne vzpomnÏli a p¯izvali ke spolupr·ci.Jsem moûn· sobeck·, ale r·da jsem si dÌky tomu znovu udÏlalaradost,ì dod·v· se smÌchem. VyuûÌv·m jejÌ sdÌlnosti a vz·pÏtÌ pokl·-d·m naöi oblig·tnÌ ot·zku:

Redakce Novin »K: ÑCo se V·m vybavÌ, kdyû slyöÌte o »ervenÈmk¯Ìûi?ì

NOV… POJETÕ REPUBLIKOV… SOUTÃéE ZDRAVOTNICK›CH DRUéSTEV

HUMANIT¡RNÕCH JEDNOTEK »»K

Humanit·rnÌ a rekondiËnÌ za¯ÌzenÌ OS »»K Praha 7 a 1 - Svat˝ K·mennedaleko Ëesko-rakousk˝ch hranic - p¯ivÌtalo ve dnech 16. - 18. z·¯Ì 2005˙ËastnÌky RepublikovÈho kola soutÏûe zdravotnick˝ch druûstev Hu-manit·rnÌch jednotek »»K a Druûstev ZdravotnÌk˘ »»K-Junior˘- KubÌnova memori·lu. Sjelo se na nÏ jiû tradiËnÏ 7 vÌtÏz˘ krajsk˝ch(region·lnÌch) kol tÈto postupovÈ soutÏûe.

Tentokr·t ale neölo jen o soutÏû ve znalostech a dovednostech v poskyto-v·nÌ prvnÌ pomoci. To by letos na vÌtÏzstvÌ nestaËilo. Po¯adatelÈ z OS »»KPraha 7 a 1 pod vedenÌm ¯editele soutÏûe V·clava Straky a hlavnÌho roz-hodËÌho MUDr. Jana StudniËky se pustili do odv·ûnÈho experimentu, pokterÈm se jiû delöÌ Ëas volalo. RozdÏlili soutÏû na dvÏ etapy: prvnÌ z nich bylanoËnÌ a are·l ve SvatÈm Kameni se na ni promÏnil v Humanit·rnÌ evakuaËnÌst¯edisko s polnÌ nemocnicÌ »ervenÈho k¯Ìûe, vËetnÏ zajiöùov·nÌ nouzovÈhoubytov·nÌ a stravov·nÌ (tedy p¯esnÏ v to, co se od Humanit·rnÌch jednotek»»K ve druhÈm sledu v r·mci IntegrovanÈho z·chrannÈho systÈmu »RoËek·v·). Druh· etapa jiû byla klasickou soutÏûÌ v prvnÌ pomoci vËetnÏ dalöÌnovinky - ovϯov·nÌ znalostÌ v ovl·d·nÌ automatickÈho externÌho defibril·-toru. SoutÏûÌcÌ druûstva byla ubytov·na ve stanovÈm t·bo¯e, kter˝ byl sou-Ë·stÌ polnÌ nemocnice. TÈma soutÏûe bylo - POVODNÃ.

Kaûd· soutÏû musÌ mÌt svÈ vÌtÏze a poraûenÈ. VÌtÏznÈ druûstvo, kterÈ si odv·ûe-lo poh·r za 1. mÌsto a bude »»K reprezentovat v roce 2006 na EvropskÈ soutÏûi

prvnÌ pomoci (FACE) v italskÈm Assissi bylo z Chrudimi St¯ÌbrnÈ medaileputovaly tentokr·t do Jind¯ichova Hradce a na bronzovÈm stupÌnku seumÌstilo ZD HJ »»K z HodonÌna Poh·ry p¯ed·vali nejvyööÌ p¯edstavi-telÈ »eskÈhoËervenÈho k¯Ìûe- prezident »»KRNDr. MarekJukl, Ph. D. a¯editel ⁄¯adu»»K JUDr. Ji¯ÌP r o c h · z k a .SoutÏû navötÌviltakÈ z·stupcegener·lnÌho ¯e-ditelstvÌ hasiË-skÈho z·chran-nÈho sboru »RZdenÏk Pro-ch·zka.

SoutÏû v no-vÈm pojetÌ sevyda¯ila, zd· se,ûe prvnÌ krokyna novÈ cestÏ jsou proölap·ny. VelkÈ podÏkov·nÌ pat¯Ì t˝mu organiz·to-r˘, rozhodËÌch, maskÈr˘ i figurant˘ z po¯adatelskÈho OS »»K Praha 7a 1, kte¯Ì se neb·li riskovat a uspÏli.

Jitka Molavcov·: ÑCharita. P¯edevöÌm pomoc a otev¯en· srdce.Podan· ruka v pravou chvÌli! I kdyû jsem v minulosti nijak zvl·öùnep¯iöla do uûöÌho kontaktu s »erven˝m k¯Ìûem, nesmÌm zapomenoutalespoÚ na naöe divadelnÌ p¯edstavenÌ a po¯ady pro mnohon·sobnÈd·rce krve. LÈta se z·roveÚ ˙ËastnÌm akcÌ v »eskÈm rozhlase, kter˝

d·rcovstvÌ propaguje a participuje na organi-zov·nÌ bezplatnÈho d·rcovstvÌ krve p¯Ìmo vjeho budovÏ.

Na zaË·tku jsem hovo¯ila o pomoci. NemÏlajsem na mysli jen tu materi·lnÌ, kterou »erven˝k¯Ìû samoz¯ejmÏ poskytoval lidem p¯i povod-nÌch, ale i prvnÌ pomoc. TÈ jsem se uËila p¯isv˝ch studiÌch. Na ökolu za n·mi p¯ich·zelydobrovolnÈ sestry a s notnou d·vkou trpÏli-vosti n·s zasvÏcovaly do jejÌch z·klad˘. A jest-li to na mnÏ zanechalo nÏjakÈ stopy?!? Na tonedovedu odpovÏdÏt. NemÏla jsem zatÌm moû-nost ovϯit si svoje zdravotnickÈ schopnosti vpraxi. NepoËÌt·m-li p¯ivol·nÌ z·chranky k Ji¯Ì-mu SuchÈmu, kterÈho jednou postihla ledvi-nov· kolika. (SmÌch). I kdyû takovÈ vËasnÈ

zavol·nÌ, bez zbyteËn˝ch pr˘tah˘ a zmatkov·nÌ, je takÈ hodnÏ d˘leûitÈ.»erven˝ k¯Ìû z¯Ìdil Fond humanity - Pomozte n·m pom·hat, a to se

mnÏ opravdu lÌbÌ! Na takovÈ v˝zvy r·da slyöÌm. A proË to v˘becdÏl·m? M·m to asi v genech. Pom·hat a d·vat znamen· pro mne vÌcneû jen p¯ijÌmat. Zaplaùb˘h, n·s p¯ib˝v·. TÏch nevöÌmav˝ch je, a dou-f·m, ûe bude st·le mÌÚ a mÌÚÖ Text a foto: Otto Lokaj

Zleva: Dr. Marek Jukl, PhD. (prezident »»K), IvanaSoukupov· (¯editelka po¯·dajÌcÌho ⁄OS »»K Praha7+1), JUDr. Ji¯Ì Proch·zka (¯editel ˙¯adu »»K)

3

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

ZPR¡VY Z ⁄ÿADU »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE

3

ÑJ· m·m asi ch¯ipku, pane doktore,ì Ìk·pacient. - ÑTak co sem lezete, chlape, jeötÏ jÌ

od v·s chytnu!ì

V›KONN¡ RADA »»K 24. 9. 2005

V˝konn· rada »»K se seöla na svÈm 2. ¯·dnÈm zased·nÌ v Praze.Projednala a schv·lila p¯edevöÌm projekty »»K na st·tnÌ dotace na rok2006 pod·vanÈ na Ministerstva zdravotnictvÌ, pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ,vnitra a ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy. D·le projedn·vala n·vrhy opat-¯enÌ k urychlenÌ vybavov·nÌ Humanit·rnÌch jednotek »»K a zlepöenÌjejich postavenÌ v r·mci IntegrovanÈho z·chrannÈho systÈmu »R, n·vr-hy opat¯enÌ k oûivenÌ Ëinnosti MS »»K a zastavenÌ poklesu ËlenskÈz·kladny »»K, n·vrh na vyd·nÌ souboru p¯ehledu platn˝ch internÌchnorem »»K (k tÏmto materi·l˘m vyslechla VR »»K stanoviska sv˝chPracovnÌch skupin) a zpr·vu z kontrol letoönÌch tuzemsk˝ch rekondiË-nÌch pobyt˘ »»K pro zdravotnÏ postiûenÈ dÏti. Schv·lila rovnÏû n·vrhydelegacÌ »»K na vysl·nÌ na zahraniËnÌ cesty a û·dost OS »»K Brunt·lo poskytnutÌ p˘jËky.

V r·mci informaËnÌch zpr·v vzala VR »»K na vÏdomÌ zpr·vu o Ëin-nosti prezidenta »»K a ⁄¯adu »»K a p¯ehled aktivit ⁄¯adu »»K a OS»»K se sdÏlovacÌmi prost¯edky za poslednÌ obdobÌ a takÈ adu zpr·v zezahraniËnÌch sluûebnÌch cest »»K. Na vÏdomÌ vzala i informace o vyda-nÈm souhlasu s vyhl·öenÌm ve¯ejnÈ sbÌrky »»K.

NOVÕ NOSITEL… MEDAILEALICE MASARYKOV… (3. »¡ST)

MUDR. BEDÿICH GR‹NWALD(1928)

»lenem »»K je od roku 1954.AktivnÏ se zapojil do Ëinnosti»S»K jako z·vodnÌ lÈka¯ v NHKGOstrava. M· z·sluhy na vzniku no-v˝ch z·kladnÌch organizacÌ »S»Kna sÌdliötÌch. V roce 1974 byl zvo-len p¯edsedou MÏstskÈ organizace»S»K v OstravÏ. Od tÈ doby aû dosouËasnosti po dobu vÌce neû 30 letvykon·v· velmi aktivnÏ funkcip¯edsedy OblastnÌho spolku »S»Ka pozdÏji »»K v OstravÏ. Od svÈ-ho vstupu do »ervenÈho k¯Ìûe ak-tivnÏ pracoval ve v˝boru MÌstnÌskupiny »S»K, tehdy v nemocniciVÌtkovick˝ch ûelez·ren, kde p˘so-bil jako editel. ÿadu let byl Ëlenem ⁄V »S»K a jeho komisÌ. M· velk˝osobnÌ podÌl na ˙spÏönÈ Ëinnosti »»K v OstravÏ. Je nositelem vyzna-men·nÌ »»K vöech stupÚ˘.

»»K NA JEDN¡NÕSE Z¡STUPCEM WHO

Z·stupci ⁄¯adu »»K Mgr. Josef ävejnoha a Ing. V·clav »er-n˝ se 16. 6. 2005 z˙Ëastnili v Praze konference ÑP¯ipravenost nakatastrofy a z·sahy p¯i nichì po¯·danÈ Region·lnÌm ˙¯adem proEvropu SvÏtovÈ zdravotnickÈ organizace a Ministerstvem zdravot-nictvÌ »R. V odpolednÌch hodin·ch se pak na uûöÌm jedn·nÌ setkalise z·stupcem EvropskÈ kancel·¯e SvÏtovÈ zdravotnickÈ organizace(WHO) Gualdem Rockenschaubem, kterÈho informovali o sou-Ëasn˝ch aktivit·ch »»K v oblasti p¯Ìpravy na katastrofy. Tohotojedn·nÌ se takÈ z˙Ëastnili z·stupci dvou kolektivnÌch Ëlen˘ »»K -p¯edseda VodnÌ z·chrannÈ sluûby »»K JUDr. Ji¯Ì Magasanik a

n·ËelnÌk HorskÈ sluû-by »»K v oblas t iKruönÈ hory Ru-dolf Chlad.

JUDR. ANTONÕN SUMPÿEVZAL VYZNAMEN¡NÕ »»K

Dne 26. 7. 2005 p¯evzal nejvyööÌ vyznamen·nÌ »»K - Medaili AliceMasarykovÈ - JUDr. AntonÌn Sum ml., poslednÌ tajemnÌk Ëeskosloven-skÈho ministra zahraniËÌ Jana Masaryka, dlouholet˝ spolupracovnÌk a p¯Ì-znivec »S»K a»»K. Vyzna-men·nÌ nemo-hl spolu s ostat-nÌmi letoönÌmilaure·ty p¯e-vzÌt v kvÏtnu2005 v Sen·tuPar lamentu»R ze zdravot-nÌch d˘vod˘.Medaili AliceMasarykovÈmu p¯edali ve-doucÌ ˙sek˘⁄¯adu »»KMgr. Josefävejnoha a Helena J˘zlov·, kte¯Ì mu rovnÏû blahop¯·li k ned·vnÈmuudÏlenÌ ËestnÈho obËanstvÌ HlavnÌho mÏsta Prahy.

⁄SPÃäN…⁄STÿEDNÕ STUDIJNÕ STÿEDISKO »»K

Ve dnech 11. - 24. 7. 2005 se v chatÏ Kara v Jizersk˝ch hor·chuskuteËnilo ⁄st¯ednÌ studijnÌ st¯edisko »»K, kterÈ spÏönÏ absolvova-

lo 24 z 27 jeho letoönÌch ˙ËastnÌk˘. V jeho pr˘bÏhu zÌskali nejvyööÌodbornou kvalifikaci »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe - ZdravotnickÈho in-struktora »»K.

ÿEDITEL ⁄ÿADU »»KDÃKOVAL V BRNÃ

Dne 14. z·¯Ì 2005 p¯i n·vötÏvÏ OS »»K Brno-mÏsto a Brno-venkovpodÏkoval editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka Ëty¯ËlennÈmu druû-stvu mlad˝ch Ëlen˘ »»K (David Dvo¯·Ëek, DiS, Monika Humpolo-v·, Jana JÌlkov·, DiS, Karel KoneËn˝), kte¯Ì aktivnÏ pom·hali NÏ-meckÈmu »K p¯i spÏönÈm organizaËnÌm a zdravotnickÈm zabezpeËenÌSvÏtovÈho setk·nÌ k¯esùanskÈ ml·deûe v srpnu 2005 v KolÌnÏ nad R˝-nem. Kr·tkÈ p¯·telskÈ besedy se z˙Ëastnili i ¯editelka ⁄¯adu OS »»KBrno-mÏsto Ivana Hol·skov· a vedoucÌ ˙seku odborn˝ch ËinnostÌ⁄¯adu »»K Mgr. Josef ävejnoha.

4

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

ZPR¡VY Z REGIONŸ

4

U lÈka¯e: ÑPane doktore, dejte mi, prosÌm v·s, nÏjakÈ

pr·öky proti chamtivosti. Ale dejte mijich hodnÏ, hodnÏ, hodnÏ!!ì

50 LET MS »»K V PITÕNÃ

TehdejöÌ ZO »S»K v PitÌnÏ v okrese Uher-skÈ HradiötÏ byla zaloûena 24. b¯ezna 1955. MÏla164 Ëlen˘. PitÌn byl tehdy vesnicÌ bez st·lÈholÈka¯e, v obci nebyl telefon ani û·dn˝ osobnÌautomobil. »S»K proto ˙spÏönÏ ökolil obËanyv prvnÌ pomoci. Velmi p¯i tom pom·hali zdra-votniËtÌ instrukto¯i »S»K pan MatÏjÌËek ze Z·-horovic a pan Soja z Bojkovic.

»S»K zde potÈ vytv·¯el a ökolil hlÌdky mla-d˝ch zdravotnÌk˘ na z·kladnÌch ökol·ch a zdra-votnickÈ hlÌdky z dospÏl˝ch obËan˘. V roce 1960se zaslouûil o otev¯enÌ poradny pro dÏti v PitÌnÏ.⁄spÏönÏ zÌsk·vali bezp¯ÌspÏvkovÈ d·rce krve,rozvÌjeli dobrovolnou peËovatelskou sluûbu,ökolili dobrovolnÈ sestry, pravidelnÏ navötÏvo-vali d¯Ìve narozenÈ spoluobËany, odpracovali ti-sÌce hodin p¯i zvelebov·nÌ svÈ obce. V roce 1990uspo¯·dali v PitÌnÏ velmi ˙spÏön˝ ÑPrvnÌ ne-ku¯·ck˝ plesì. FinanËnÌm v˝tÏûkem ze sbÌrkyp¯ispÏli postiûen˝m povodnÏmi na MoravÏ vroce 1997 i v »ech·ch v roce 2002. Velmi aktiv-nÏ se starajÌ o kulturnÌ a spoleËenskÈ dÏnÌ v obci(po¯·d·nÌ Faöank˘ s tradiËnÌm pochov·v·nÌmbasy a pr˘vodem masek, stavÏnÌ a k·cenÌ M·je,apod.). V souËasnÈ dobÏ m· MS »»K v PitÌnÏ69 Ëlen˘ (z tohoto poËtu je 1 muû). Bilance p˘l-stoletÈ Ëinnosti je ˙ctyhodn· a pat¯Ì jim za nÌvelkÈ podÏkov·nÌ.

DOKTOR DAMDIDAMA PREVENCE SOCI¡LNÃPATOLOGICK›CH JEVŸ

Nadpis Ëten·¯e jistÏ zarazil: Jak to prosÌmv·s m˘ûe jÌt dohromady? Ale jde, nechte si tovypr·vÏt.

Dlouholet· spolupr·ce OS »»K v Chrudimis Mate¯skou ökolou S. »echa a jejÌmi pÏveck˝-mi soubory vy˙stila ve spoleËn˝ letnÌ t·bor, po-jmenovan˝ ÑDoktor Damdidamì. V p¯ekr·s-nÈm prost¯edÌ Obory u Lanökrouna se seöli zpÏ-v·Ëci z KlÌËku a ËastnÌci region·lnÌho studijnÌ-ho st¯ediska »»K, lidiËky od 6 do 18 let, kte¯ÌmajÌ spoleËnou vlastnost - tÏöÌ je dÏlat nÏco prodruhÈ lidi, p¯in·öÌ jim to radost a pocit sebereali-zace. Nadöenci, kte¯Ì s mal˝mi i velk˝mi dÏtmitr·vÌ vöechen sv˘j voln˝ Ëas, zkusili netradiËnÌspojenÌ v˝uky prvnÌ pomoci a zpÌv·nÌ a samibyli zvÏdavi, jakûe to bude fungovat.

A fungovalo to fantasticky: co se ˙ËastnÌcistudijnÌho st¯ediska nauËili teoreticky, okamûitÏsi vyzkouöeli s dÏtmi, uËili se uËit z·klady prvnÌpomoci malÈ dÏti, formou ady zajÌmav˝ch herprocviËovali v praxi nabytÈ teoretickÈ vÏdomos-ti. ZpÏv·Ëci s neuvϯiteln˝m z·jmem vst¯eb·valinovÈ poznatky a dovednosti, motivace Ñb˝t z·-chran·¯emì jim v tom mocnÏ pom·hala. Kdyûse nauËili p¯ivol·vat z·chrannou sluûbu, vz·pÏtÌmÏli moûnost s velk˝mi kamar·dy navötÌvit pra-coviötÏ RZS v LanökrounÏ, Ñosahatì si oprav-dickou z·chranku a povÌdat si s jejÌmi pracovnÌ-ky. JednoduchÈ kony prvnÌ pomoci si dÏti zkou-öely na sv˝ch ÑzranÏn˝chì velk˝ch kamar·dechp¯i noËnÌ h¯e ÑZtroskot·nÌ vzducholodi hrabÏteZeppelinaì, p¯i h¯e ÑNa mumieì si osvojily ö·t-kovÈ obvazy tak dokonale, ûe Ñkalhotkamiì zeËty¯ ö·tk˘ vyrazily dech i sv˝m velk˝m vzor˘m,

öestilet˝ VÌùa bravurnÏ uvedl do stabilizovanÈpolohy svou uËitelku ze ökolky. UmÌte si p¯ed-stavit, jak atraktivnÌ je z·chrana tonoucÌho, kdyûv·m ji p¯edv·dÌ prav˝ vodnÌ z·chran·¯? To pakdvan·ct pravidel bezpeËnÈho chov·nÌ u vodynask·Ëe do hlaviËek skoro samo.

Dlouh˝ by byl v˝Ëet vöeho zajÌmavÈho, co tentonetradiËnÌ spoleËn˝ t·bor p¯inesl, ale zastavme seu jednoho pozoruhodnÈho jevu. Jak Ëasto se se-tk·v·me s ot·zkou, jak p¯edch·zet neû·doucÌmuchov·nÌ dÏtÌ a ml·deûe, kolik penÏz se vyd·v· naprotidrogovou prevenci, kolik stojÌ budov·nÌ sta-v˘ pro nezletilÈ zloËince, p¯ed nÏkolika t˝dny jsmesl˝chali i obhajobu techno-party ve smyslu: TimladÌ se p¯ece musÌ nÏkde sch·zet a bavit. A paknajednou jste ËastnÌkem diskotÈky, skvÏlÈ a tech-nicky dokonalÈ diskotÈky uprost¯ed les˘ a rybnÌ-k˘, diskotÈky, kdy se navz·jem bavÌ malÌ a velcÌtÌm, co umÏjÌ, kdy se navz·jem uËÌ svÈ oblÌbenÈpÌsniËky, kdy mladÌ v onom ÑnebezpeËnÈmì vÏkuÑvyst¯ihnouì superstarovskou porotu zpÏv·Ëk˘mz KlÌËku, kdy p˘vabnÈ sleËny nev·hajÌ vystoupitjako batolata v plenkov˝ch kalhotk·ch, aby svÈp¯·tele pobavily, kdy si sedmn·ctiletÌ a sedmiletÌkluci dajÌ spoleËnÏ zahr·t Kab·ty jako p·nskÈsÛlo, kdy se na dobrou noc jako poslednÌ pÌsniË-ka hraje VeËernÌËek a vöichni se b·jeËnÏ bavÌ,vöem je spolu dob¯e.

A povaûte, to vöechno bez kapky alkoholu,bez cigaret, o drog·ch ani nemluvÏ. Pokudovöem drogou nenÌ chuù b˝t spolu, b˝t na sebehodnÌ a dÏlat nÏco uûiteËnÈho. Zn·te lepöÌ prevencisoci·lnÏ patologick˝ch jev˘? My ne a - povaûte -p¯·telstvÌ, ochota, pracovitost, cta k ûivotu, tole-rance, l·ska k lidem - to vöechno je zadarmo!»esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû m˘ûe b˝t na svou ml·deûpr·vem hrd . DÏkujeme.

Iva Malinov·, editelka Mä a t·borov· vedoucÌ

MLAD› Z¡CHRAN¡ÿA VODNÕ Z¡CHRAN¡ÿ

Od zaË·tku ökolnÌho roku 2004/2005 jsme navybran˝ch z·kladnÌch ökol·ch v BrnÏ zaËali s rea-lizacÌ projektu ÑMlad˝ z·chran·¯ì. DÌky obÏta-vosti Ëlen˘ VZS »»K, Ml·deûe »»K Brno-mÏs-to a vst¯Ìcnosti vedenÌ brnÏnsk˝ch ökol jsme zalo-ûili 5 krouûk˘.

DÏti ve vÏku 9 - 15 let se kaûd˝ t˝den sch·zÌs instruktory ve t¯ÌdÏ, na ökolnÌm bazÈnu, tÏlo-cviËnÏ, na p¯ehradÏ na chatÏ »»K, aby si osvoji-ly z·sady poskytov·nÌ prvnÌ pomoci nejen nasuchu, ale i na vodÏ, a zdokonalily se v technik·chplav·nÌ.

SouË·stÌ projektu jsou i uk·zky pr·ce a z·chran-n˝ch technik ostatnÌch sloûek, nap . HasiËskÈhoz·chrannÈho sboru, Policie »R a MÏstskÈ policie,RZP, horolezeckÈ skupiny, kynolog˘, apod.

Spolu s dÏtmi jsme se takÈ z˙Ëastnili vÌkendovÈ-ho pobytu na BrnÏnskÈ p¯ehradÏ, kde probÌhalocviËenÌ, ökolenÌ, uk·zky z·chrany na otev¯enÈvodÏ, ale kde jsme si takÈ uûili spousty legrace az·bavy. Noc plnou dobrodruûstvÌ proûily dÏti nachatÏ »»K a VZS »»K. V dobÏ od 17. do 22. 6.2005 probÏhl intenzivnÌ v˝cvikov˝ kurz na Vy-soËinÏ a tam jsme prvnÌ roËnÌk Mlad˝ch z·chra-n·¯˘ uzav¯eli. Se vöemi se znovu tÏöÌme na spo-leËnÈ setk·nÌ na zaË·tku novÈho ökolnÌho roku.

DÌky obÏtavÈmu p¯Ìstupu Ëlen˘ VZS »»K ze-jmÈna Mgr. Pavlu PlavÌnovi, Pet¯e a PavlÌnÏ Na-vr·tilovÈ, Ing. Luboöi ävandovi a dalöÌm se zda-ila realizace tohoto u dÏtÌ velmi oblÌbenÈho ÑKrouû-

ku mlad˝ch z·chran·¯˘ì. Vöem, kte¯Ì jsou do pro-jektu zapojeni, pat¯Ì naöe velkÈ podÏkov·nÌ.

Ivana Hol·skov·, ¯editelka ⁄¯adu OS »»KBrno-mÏsto

NABÕDKA TRI»EK S »K

AktivnÌ MS »»K Hradec Kr·lovÈ nabÌzÌ ob-lastnÌm spolk˘m, mÌstnÌm skupin·m i jednotliv˝mËlen˘m a dobrovolnÌk˘m »»K bÌl· bavlnÏn· kva-litnÌ triËka s logem »»K velikostÌ S, M, L, XL.P¯ednÌ strana - v levÈ hornÌ Ë·sti logo »»K (iden-

tifikaËnÌ znak - bez domovenky), zadnÌ strana -velkÈ logo »»K. Cena triËka za 1 ks je 150,- KË(moûnost mnoûstevnÌch slev). BliûöÌ informace zÌs-k·te a objednat si je m˘ûete na adrese: MS »»KHradec Kr·lovÈ, HrubÌnova 1449, 500 00 HradecKr·lovÈ, e-mail: cckhk@seznam.cz nebo prost¯ed-nictvÌm internetov˝ch str·nek www.cckhk.org.

5

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

N¡ä HOST

5

OËnÌ lÈka¯ s divem Ìk· pacientovipo vyöet¯enÌ stavu jeho zraku: ÑProsÌm v·s,

jak jste se sem v˘bec dostal?ì

MUDR. PÿEMYSL SOBOTKA

Na zaË·tku bylo slovo. StaËila mal· zmÌnka otom, ûe v Rumunsku ûijÌ naöi krajanÈ ve öpat-n˝ch podmÌnk·ch. ÑTo by se jim mÏlo nÏjakpomoci, ne?ì, prohl·sil Michal Skribuckij, ve-litel Humanit·rnÌ jednotky »»K p¯i OblastnÌmspolku »»K Praha 3+6+8. Muû, se kter˝m jsmep¯inesli obs·hlejöÌ rozhovor v Novin·ch »K Ë.2/2005 o jÌm organizovanÈ pomoci obÏtem tsuna-mi na SrÌ Lance (mimochodem zde pom·h· do-dnes). Muû, kter˝ nejde daleko pro ost¯ejöÌ slo-vo, kter˝ se nerad vtÏsn·v· do ökatulek, kter˝nezn· slovo, ûe nÏco nejde, ale kter˝ z·roveÚdok·ûe sehnat penÌze na humanit·rnÌ pomoc, akter˝ by se pro druhÈ rozdal.

PovÌd·me si s nÌm po jeho n·vratu z 10-dennÌ cesty do Rumunska (19. - 29. 8. 2005),kam vyrazil se sv˝m autem, na svÈ n·klady(cesta jej p¯iöla na vÌce neû 40.000 korun) akam jej doprov·zeli dva ËeötÌ novin·¯i. ÑNa-vötÌvili jsme celkem öest obcÌ v Rumunsku -Rovensko, Bigr, äumice, Svat· Helena, Eber-tal, Gernik - v oblasti Ban·t, v nichû jsou jiûvÌce neû 250 let od 18. stoletÌ od vl·dy MarieTerezie usazeni »eöi. éije v nich kolem 400lidÌ, ale vesnice pomalu vymÌrajÌ, mladÌ z nichodch·zejÌ za lepöÌm. Vezli jsme lÈky, zdravot-nick˝ materi·l, obleËenÌ pro dÏti, trvanlivÈ po-traviny, hraËky (vÏnovanÈ firmou Bambule) aËeskÈ knihy - nÏco OS »»K Praha 3+6+8 na-koupil, nÏco dodal ze sv˝ch z·sob. Zjistili jsme,ûe zde pot¯ebujÌ ˙plnÏ vöechno. ZranÏnÌ a ne-moci si lidÈ obvykle lÈËÌ sami, podle recept˘ a

rad sv˝ch p¯edk˘,doktor sem zajÌûdÌ jenobËas v opravdu v·û-n˝ch p¯Ìpadech. Sluö-nÏ vybaven· nemocni-ce je ve 200 km vzd·-lenÈm Temeöv·ru.Proto zde lidÈ umÌrajÌna klÌöùovou encefali-tidu, proto kolem sebevidÌte mnoho öpatnÏsrostl˝ch zlomenin,ale takÈ otev¯enÈr·nyÖì.

P¯Ìjezd auta s mate-ri·lnÌ humanit·rnÌ po-mocÌ OS »»K Praha3+6+8 p¯ijali mÌstnÌlidÈ zpoË·tku s ned˘vÏ-rou. Do zdejöÌ kr·snÈ p¯Ìrody vozÌ jedna Ëesk·cestovnÌ kancel·¯ turisty, kte¯Ì si mnohdy hodnÏnecitlivÏ a senzacechtivÏ fotografujÌ tÈmϯ st¯e-dovÏkÈ podmÌnky, v nichû dodnes Ëesky mluvÌ-cÌ a k ËeskÈmu p˘vodu se hrdÏ hl·sÌcÌ lidÈ ûijÌ.Kdyû vöak zjistili, ûe nejde o turisty, ale »echy,kte¯Ì jim vezou pomoc, rozdali by i to m·lo, comajÌ. Vypr·vÏnÌ Michala SkribuckÈho je mÌsty˙smÏvnÈ - nap¯Ìklad kdyû mluvÌ o 3 malot¯Ìd-nÌch ökol·ch, z nichû ta nejmenöÌ m· 9 û·k˘,kte¯Ì jsou vöichni dÏtmi pana ÌdÌcÌho uËitele(!).

Michal s·m m· velkÈ pl·ny nejen v Rumun-sku. VÌ, ûe stejnou, ne-li vÏtöÌ, pomoc pot¯ebujÌtakÈ v Moldavsku, na UkrajinÏ, v Bulharsku.Ñ»erven˝ k¯Ìû by p¯ece mÏl pom·hat vöem li-dem v nouzi, u n·s i v jin˝ch zemÌch. Vûdyù odtoho tady je. Ti naöi krajanÈ v Rumunsku pot¯e-

bujÌ nejen materi·lnÌ pomoc (lÈky, zdravotnick˝materi·l, ökolnÌ pom˘cky), ale pot¯ebujÌ takÈ po-radit, vyökolit, nauËit nÏkterÈ vÏci.ì LidÈ jakoMichal Skribuckij jsou nadöenÌ dobrovolnÌci»ervenÈho k¯Ìûe, pom·hajÌ druh˝m z l·sky klidskÈmu ûivotu. ZaplatÌ pomoc i cestu ze svÈ-ho, nÏkdy se jim Ë·st vynaloûen˝ch prost¯edk˘vr·tÌ, jindy ne, berou si dovolenou, aby mohlipom·hat tÏm, co jejich pomoc pot¯ebujÌ. Nikdyse neptajÌ, co za to? ÿÌkajÌ: ÑJe to pot¯eba, ne?Tak kdy tam vyr·ûÌme?ì

Pokud byste chtÏli takÈ pomoci nejen na-öim krajan˘m v Rumunsku, ale i v jin˝chzemÌch, nabÌdnÏte svou pomoc OS »»K Pra-ha 3+6+8 (Zelenky HajskÈho 14, 130 00 Praha3, tel. - 222590486. UrËitÏ se domluvÌte.

Mgr. Josef ävejnoha

Naöe tradiËnÌ Ëty¯i ot·zky do pravidelnÈ rubriky Novin »ervenÈhok¯Ìûe tentokr·t ochotnÏ zodpovÏdÏl po prezidentu republiky vykonavateldruhÈ nejvyööÌ st·tnÌ funkce - p¯edseda Sen·tu Parlamentu »R MUDr.P¯emysl Sobotka.

Ot·zka: Pane p¯edsedo, m˘ûete se n·m trochup¯edstavit? Co ve Vaöem ûivotÏ p¯edch·zelo VaöÌdneönÌ v˝znamnÈ funkci?

OdpovÏÔ: Vystudoval jsem medicÌnu a tÏsnÏ p¯edp·dem komunistickÈho reûimu jsem pracoval na rent-genologickÈm oddÏlenÌ v nemocnici v Liberci. Ihnedpo 17. listopadu 1989 jsem spoluzakl·dal ObËanskÈfÛrum u n·s v nemocnici a v Liberci. To mÏ vlastnÏvrhlo do politiky. Po rozkolu OF p¯iölo na adu zalo-ûenÌ mÌstnÌ organizace ODS a pr·ce v RadÏ mÏstaLiberec. Stal jsem se rovnÏû prim·¯em. Vstup doSen·tu v roce 1996 byl jen logick˝m vyvrcholenÌmmÈ tehdejöÌ pozice jak v Liberci, tak v ODS.

V Sen·tu jsem p¯ed tÌm, neû jsem byl v prosinci2004 zvolen jeho p¯edsedou, pracoval bÏhem vöecht¯Ì funkËnÌch obdobÌ ve funkci mÌstop¯edsedy a prv-nÌho mÌstop¯edsedy.

Ot·zka: Co povaûujete ve svÈ pr·ci za nejvÏtöÌ˙spÏch?

OdpovÏÔ: Je tÏûkÈ hovo¯it o politick˝ch spÏöÌch pravicovÈho politi-ka, kdyû tÈto zemÌ vl·dne pan Paroubek a koalice »SSD a komunist˘ n·sstrh·v· kamsi do socialistick˝ch vËerejök˘. Ale jsem pyön˝ na to, ûe naöelibereck· ODS je siln· a konsolidovan· a myslÌm, ûe se n·m da¯Ì i vSen·tu. Pr·vÏ Sen·t je dnes st¯edovÏ pravicovou hr·zÌ proti p¯Ìvalu levi-covÈ, öpatnÈ legislativy souËasnÈ vl·dy. Bohuûel koalice »SSD a KS»M

v PoslaneckÈ snÏmovnÏ n·s p¯ehlasov·v·, ale p¯esto se p·r vÏcÌ poda¯ilo.Sen·t se stal sign·lnÌm mÌstem pravicovÈ politiky. R·d bych dodal, ûe n·öklub ODS je dnes v Sen·tu historicky nejsilnÏjöÌm klubem.

Ot·zka: S jak˝mi nejvÏtöÌmi problÈmy se ve svÈsouËasnÈ funkci setk·v·te?

OdpovÏÔ: NevnÌm·m koly spojenÈ s v˝konemfunkce p¯edsedy Sen·tu jako problÈmy. Je hodnÏpr·ce, protoûe jsem si vytknul cÌle, kterÈ hodl·mdodrûet. Ne vûdy jde vöe tak, jak bych si p¯·l, ales tÌm se pot˝k· kaûd˝ z n·s. Snad jen, ûe m·mmÈnÏ Ëasu na svÈ konÌËky a sport, neû jsem oËek·-val. Ale politikem jsem se stal dobrovolnÏ, ta pr·cemÏ bavÌ a chci ji dÏlat co nejlÈpe. S takov˝m p¯Ìstu-pem se snaûÌm problÈmy eöit, i kdyû, pravda, jsemobËas smutn˝ z naöÌ dneönÌ politickÈ scÈny.

Ot·zka: Jak˝ je V·ö vztah k aktivit·m »eskÈhoËervenÈho k¯Ìûe? Co V·s z jeho ËinnostÌ nejvÌce zajÌ-m·?

OdpovÏÔ: Jsem p˘vodem zdravotnÌk, lÈka . Do-k·ûu tak vÌc neû laick· ve¯ejnost ocenit v˝znam apr·ci »ervenÈho k¯Ìûe. Proto jsem takÈ p¯ijal z·ötitunad SvÏtov˝m dnem »ervenÈho k¯Ìûe, kter˝ se ko-

nal letos v kvÏtnu u n·s v Sen·tu.Jmenovat nÏkterou z ËinnostÌ, kter˝mi se »erven˝ k¯Ìû zab˝v·, by zna-

menalo vyzdvihnout ji na kor jin˝ch a to nechci. NesmÌrnÏ si v·ûÌm tÈtopr·ce, je neoceniteln·, sv˝m zp˘sobem nenahraditeln· a j· bychvöem, kte¯Ì se pro »erven˝ k¯Ìû angaûujÌ, chtÏl touto cestou - jakopolitik, lÈka¯ i obËan - moc podÏkovat.

Ot·zky kladl: Mgr. Josef ävejnoha

OS »»K PRAHA 3+6+8 POM¡H¡ KRAJANŸM V RUMUNSKU

6

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

PÿEDSTAVUJEME N¡RODNÕ SPOLE»NOSTI »K A »P

V›RO»Õ »ÕSLA ñ »EäTÕ L…KAÿI UéITE»N… VYN¡LEZY

6

Nejprve dlouh· lÈta fungoval i na irskÈm ze-mÌ Britsk˝ »K. BÏhem v·lky za nez·vislost Ir-ska v roce 1920 fungovalo v hlavnÌm mÏstÏDublinu nÏkolik spolk˘, kde se dobrovolnÌcistarali o nemocnÈ a ranÏnÈ voj·ky. Tam byl po-loûen z·klad budoucÌho samostatnÈho IrskÈho»K. Ten byl ofici·lnÏ zaloûen na z·kladÏ usne-senÌ irskÈho parlamentu 1. srpna 1939. O mÏ-sÌc pozdÏji jiû se konalo ustavujÌcÌ zased·nÌ˙st¯ednÌch org·n˘ IrskÈho »K.

Irsk˝ Ëerven˝ k¯Ìû nabÌzÌ v souËasnÈ dobÏ öiro-kou ök·lu sluûeb a dok·ûe operativnÏ reagovat nakatastrofy jak na zemÌ Irska, tak v zahraniËÌ. M·

Pt· se letuöka v letadle:ÑNenÌ mezi cestujÌcÌmi lÈka¯?ì

Jeden z cestujÌcÌch se zvedne a jde s nÌ dopilotnÌ kabiny. Za chvÌli vyjde zpÏt a pt· se:

ÑNenÌ mezi cestujÌcÌmi pilot?ì

ZN¡ME PRAVIDLA SPOLE»ENSK…HO CHOV¡NÕ?

vytvo¯enu rozs·hlou sÌù dobrovolnÌk˘ a pat¯Ì mezinejstaröÌ humanit·rnÌ organizace v zemi.

Provozuje z·chrannou sluûbu v celÈm Irsku, vemÏstech i na hor·ch (zde dÌky speci·lnÌmu horskÈ-mu z·chrannÈmu t˝mu). Irsk˝ »K je zn·m˝ p¯e-devöÌm sv˝mi vysoce kvalitnÌmi kurzy prvnÌ po-moci, dÌky nimû je nejen v Irsku, ale i v zemÌchEvropskÈ unie velmi uzn·vanou n·rodnÌ spoleË-nostÌ »K. Kurzy prvnÌ pomoci jsou urËeny jak proskupiny, tak pro jednotlivce, zamÏstnance firem,dÏti i dorost.

Aktivitou IrskÈho »K, kter· v naöem prost¯e-dÌ nenÌ p¯Ìliö zn·m·, je tzv. ÑBaby sittingì, kdy

si rodiËe objednajÌ dÏvËe nebo chlapce z IrskÈho»K na hlÌd·nÌ sv˝ch dÏtÌ, kdyû se chtÏjÌ jÌt veËerpobavit.

DalöÌ v˝znamnou ËinnostÌ IrskÈho »K je p¯i-pravenost jeho pracovnÌk˘, kte¯Ì fungujÌ v kri-zov˝ch oblastech jako deleg·ti »ervenÈho k¯Ì-ûe. V souËasnÈ dobÏ fungujÌ deleg·ti IrskÈho»K ve vÌce neû 60 zemÌch svÏta. SnaûÌ se zdezmÌrÚovat utrpenÌ lidÌ postiûen˝ch v·leËn˝mkonfliktem, p¯ÌrodnÌ katastrofou, chudobou,dom·cÌm n·silÌm, apod.

Linda Sochorov·, zahraniËnÌ ˙sek ⁄¯adu »»K

IRSK› »ERVEN› KÿÕé

JEDN¡NÕ NA ⁄ÿADECH

∑ doporuËuje se dodrûovat ¯ednÌ dny a ¯ednÌ hodiny, stejnÏ jako Ëas p¯edvol·nÌ

∑ doma si p¯ichyst·me vöechny doklady pot¯ebnÈ pro jedn·nÌ a takÈ obËansk˝ pr˘kaz, kter˝ je z·kladnÌm dokladem naöÌ totoûnosti

∑ na chodb·ch zachov·v·me klid, vyhled·me p¯ÌsluönÈ dve¯e a ËekajÌcÌch lidÌ se zept·me, kdo je poslednÌ (pokud je zde fronta, za¯adÌme se trpÏlivÏ najejÌ konec)

∑ jakmile jsme na adÏ nebo po vyzv·nÌ vstoupÌme do kancel·¯e, pozdravÌme a zav¯eme za sebou dve¯e.

∑ p¯i nÏkter˝ch jedn·nÌch je nutnÈ, abychom se p¯edstavili a uvedli v jakÈ z·leûitosti p¯ich·zÌme

∑ dop¯edu bychom mÏli mÌt promyöleno, co budeme chtÌt, na co se chceme informovat

∑ svou z·leûitost struËnÏ a jasnÏ ¯ednÌkovi p¯edneseme a p¯edloûÌme p¯ÌsluönÈ doklady

∑ p¯i vyj·d¯enÌ ¯ednÌka mu nesk·Ëeme do eËi. Kdyû domluvÌ, pak klademe svÈ dotazy

∑ jedn·nÌ zbyteËnÏ neprotahujeme, po jeho ukonËenÌ podÏkujeme. Jedn·-li se o placenou sluûbu,zaplatÌme poûadovanou Ë·stku a rozlouËÌme se.

JAN DEYL(24. 6. 1855 - 16. 2. 1924)

V˝znamn˝ Ëesk˝ oËnÌ lÈka¯ (oftalmolog) se narodil ve VysokÈmVeselÌ. LÈka¯skÈ fakulty studoval ve VÌdni a v Praze. Po studiÌch p˘-sobil v ˙stavu choromysln˝ch, na chirurgickÈ klinice, a na klinik·chchorob vnit¯nÌch a koûnÌch. V letech 1883 - 1887 byl asistentem naoËnÌ klinice. V roce 1887 habi-litoval na docenta oËnÌho lÈka¯-stvÌ a byl p¯ednostou oËnÌho od-dÏlenÌ univerzitnÌ polikliniky vPraze.

V roce 1893 byl jmenov·nmimo¯·dn˝m profesorem a odevÏt let pozdÏji ·dn˝m profe-sorem oËnÌho lÈka¯stvÌ. Bylp¯ednostou oËnÌ kliniky, oËnÌ-ho oddÏlenÌ VöeobecnÈ nemoc-nice v Praze a ordin·¯em »eskÈdÏtskÈ nemocnice. Byl oceÚo-v·n jako dobr˝ pedagog. Stalse jednÌm ze zakladatel˘ ËeskÈoftalmologie.

KromÏ rozs·hlÈ vÏdeckÈ pr·-ce (mj. spoluautor uËebnice o ze-vnÌch oËnÌch chorob·ch) organi-zoval r˘znÈ akce pro zdravotnÏpostiûenÈ, zejmÈna zrakovÏ postiûenÈ. Zaloûil takÈ prvnÌ Ëesk˝ stav proslepce v Praze (Deyl˘v stav). Letos si p¯ipomÌn·me, ûe uplynulo pr·vÏ150 let od jeho narozenÌ.

éV›KA»KA

PrvnÌ ûv˝kaËky se vyr·bÏly z tuh˝ch prysky¯ic, kauËukovÈho mlÈka,r˘zn˝ch druh˘ trav, list˘ a vosk˘. Sta¯Ì ÿekovÈ ûv˝kali po staletÌ pist·cio-vou prysky¯ici mastix, ameriËtÌ Indi·ni potom prysky¯ici jehliËnat˝ch stro-m˘. Od Indi·n˘ se ji ûv˝kat nauËili prvnÌ osadnÌci v USA a poË·tkem 19. st.se stala takÈ z·-kladem prvnÌûv˝kaËky vyr·-bÏnÈ v USA.Kolem roku 1850ji kr·tce p¯ekonaloslazen˝ vosk.Koncem 60. let19. st. byla doUSA dovezenapruûn· hmotaËikle, kter· se zÌs-k·vala z latexu tropickÈho stromu Achras sapota. év˝k·nÌ Ëikle bylo postaletÌ bÏûnÈ u May˘. »ikle se stalo z·kladem modernÌch ûv˝kacÌch gum.

Uû v roce 1871 si nechal AmeriËan Thomas Adams patentovat strojpro manufakturnÌ v˝robu ûv˝kacÌ gumy. V roce 1880 byla vylepöena chuùûv˝kaËek a prodlouûila se doba, po kterou je cÌtit p¯Ìchuù. O devÏt letpozdÏji se Adamsovy ûv˝kaËky s n·zvem Tutti Frutti jako prvnÌ zaËalyprod·vat v automatech v newyorkskÈm metru.

V roce 1906 vynalezl dalöÌ AmeriËan Frank Fleer jako prvnÌ ûv˝kaËku,z nÌû öly vytv·¯et bubliny. Na trh se vöak nikdy nedostala. Teprve v roce1928 opÏt obËan USA Walter Diemer zdokonalil Fleer˘v recept a vyrobilr˘ûovou ûv˝kaËku Double Bubble, kter· mÏla obrovsk˝ ˙spÏch. Na po-Ë·tku prvnÌ svÏtovÈ v·lky William Wrigley a Henry Fleer p¯idali k z·kla-du Ëikle m·tovÈ a ovocnÈ v˝taûky. Zrodila se tak slavn· ûv˝kaËka WrigleyDoublement. Ve druhÈ svÏtovÈ v·lce mÏl u sebe kaûd˝ americk˝ voj·kbalÌËek ûv˝kaËek Wrigley.

7

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

V›RO»Õ »ÕSLA ñ SVÃTOVÕ L…KAÿI

OSOBNOSTI »ERVEN…HO KÿÕéE

7

ÑPane doktore, po¯·d m·m pocit, ûe slyöÌmkolem sebe hlasy a nikoho nevidÌmì. -

ÑA kdy se v·m to st·v·?ì - ÑNo vûdycky,kdyû telefonujiÖì.

PTALI JSTE SE . . .

OK…NKO SPR¡VN… V›éIVY

NAäE DESATERO

JAK SPR¡VNÃGRILOVAT

1. Vyberte si mÌsto chr·nÏnÈ vÏtrem. Od-straÚte z blÌzkÈho okolÌ ho¯lavÈ materi·ly.

2. PouûÌvejte speci·lnÌ podpalovaËe. LÌh ibenzÌn dÏlajÌ velkÈ plameny.

3. S grilov·nÌm zaËnÏte, kdyû jsou uhlÌkydokonale rozûhavenÈ a potaûenÈ öedouvrstvou popela.

4. Ide·lnÌ je gril s nastaviteln˝m roötem. »ÌmsilnÏjöÌ jsou kusy masa, tÌm vÏtöÌ musÌb˝t vzd·lenost od ohnÏ. DelöÌ Ëas opÈk·-nÌ vyûaduje niûöÌ teplotu.

5. Maso naloûte na nÏkolik hodin do mari-n·dy a potom ho vysuöte. Na roöt poloûtealobal nebo grilovacÌ misku, kter· pro-pouötÌ teplo i v˘ni, ale zabraÚuje kap·nÌtuku na uhlÌky. P¯i velk˝ch plamenechnasypte do ohnÏ s˘l, ale nelijte do nÏjvodu.

6. P¯i grilov·nÌ do ohniötÏ nefoukejte. Po-pel v jÌdle nechutn· dob¯e.

7. PouûÌvejte ochrannÈ rukavice a grilovacÌkleötÏ na obracenÌ masa.

8. NepÌchejte vidliËkou do masa. äù·vaby vytÈkala a maso by bylo suchÈ. Je-dinou v˝jimkou jsou klob·sy, kterÈpropichujeme proto, aby p¯i grilov·nÌnepraskly.

9. Bylinky se bÏhem grilov·nÌ sp·lÌ a protojimi posypte aû hotovÈ jÌdlo.

10. P¯i odchodu nezapomeÚte uhasit tope-niötÏ.

(Vyuûity informace z Ëasopisu ZdravÌ)

CHRISTIAN EIJKMAN (11. 8. 1855 - 5. 11. 1930)V˝znamn˝ holandsk˝ lÈka¯ se narodil ve mÏstÏ Nijkerk. MedicÌnu vystu-

doval na univerzitÏ v Amsterodamu. PotÈ p˘sobil jako ¯editel patologickÈlaborato¯e v tehdejöÌ Bat·vii (dneönÌ DjakartÏ) v holandskÈ kolonii na ostrovÏJ·va (v dneönÌ IndonÈsii). Od roku 1898 byl pln˝ch 30 let profesorem hygienya soudnÌho lÈka¯stvÌ na univerzitÏ v Utrechtu, kde takÈ ve vÏku 75 letzem¯el.

Koncem 19. stoletÌ se na D·lnÈm v˝chodÏ velmi rozö̯ila choroba beri-beri, projevujÌcÌ se obrnou dolnÌch konËetin, otoky, srdeËnÌmi a zaûÌvacÌmipotÌûemi. V komisi jmenovanÈ holandskou vl·dou, kter· mÏla tento problÈm¯eöit, byl tehdy i vÏzeÚsk˝ lÈka¯ Eijkman. Jednou pozoroval slepice, kterÈ seûivily odpadky vÏzeÚskÈ stravy. A zaËal dÏlat pokusy - polovinu slepic krmilloupanou r˝ûÌ, druhou polovinu neloupanou. A druh· skupina slepic nemocÌ

beri-beri neonemocnÏla. A odtud byl uû jen kr˘Ëek k objevenÌ vitamÌnu, kter˝ stimuluje r˘st. Stal sevlastnÏ prvnÌm objevitelem vitamÌn˘ a za objevenÌ vitamÌn˘ skupiny B zÌskal po z·sluze v roce 1929Nobelovu cenu za medicÌnu a fyziologii.

Letos si p¯ipomÌn·me, ûe uplynulo pr·vÏ 150 let od narozenÌ a 75 let od ˙mrtÌ tohoto velik·nasvÏtovÈ medicÌny.

äPEN¡Täpen·t poch·zÌ z oblasti dneönÌho Ir·nu a v 15. st. se dostal do Evropy prost¯ednictvÌm Maur˘,

kte¯Ì p¯evzali jeho pÏstov·nÌ od Arab˘. PÏstuje se v ¯adÏ druh˘ - jarnÌ, ozim , novozÈlandsk˝(Ëty¯boË), aj. Jeho ËeskÈ jmÈno je doloûeno aû z 19. st. v podobÏ spin·k nebo öpin·k a b˝v·odvozov·no ze st¯edovÏkÈho latinskÈho termÌnu spinachium.

∑ öpen·t je bohat˝ na vitamÌn C, provitamÌn A, vitamÌny K a E, miner·lnÌ l·tky, stopovÈ prvky, alei bÌlkoviny a karoten

∑ pomÏrnÏ vysok˝ obsah kyseliny öùavelovÈ omezuje pouûÌv·nÌ öpen·tu osobami trpÌcÌmi tvor-bou moËov˝ch nebo ledvinn˝ch oxal·tov˝ch kamen˘,ale i chorobami jater, ûluËnÌku a slinivky

∑ sv˝m sloûenÌm je vhodn˝ do dÏtskÈ stravy a do ady diet

∑ musÌme jej p¯ipravovat dokud je Ëerstv , nezavadl , ne-pomaËkan . P¯erostl˝ je ho¯k˝ a nechutn .

∑ protoûe rychle vadne, nesmÌ se ani v obchodÏ, ani v ku-chyni skladovat dÈle neû 1-2 dny po sklizni∑ kyselinu öùavelovou neutralizujeme Ë·steËnÏ tÌm, ûe p¯ip¯ÌpravÏ p¯id·v·me do öpen·tu vûdy trochu mlÈka

∑ p¯i va¯enÌ pouûÌv·me dostateËnÈ mnoûstvÌ vroucÌ osolenÈvody, aby öpen·t neztratil jasnÏ zelenou barvu. Va¯Ìme jej

kr·tce vnezakrytÈn·dobÏ.

ALOIS VICHEREK (20. 6. 1892 - 15. 1. 1956)PozdÏjöÌ gener·l a p¯edseda »S»K se narodil v Pet¯valdÏ u KarvinÈ v hav̯skÈ rodinÏ. Po

dokonËenÌ ökoly zaËal pracovat jako zednÌk, pozdÏji hornÌk. NavötÏvoval veËernÌ pokraËovacÌ ökoluv KarvinÈ, potÈ studoval na st·tnÌ mistrovskÈ pr˘myslovÈ ökole v BrnÏ. V roce 1914 byl jiû kon-struktÈrem v OrlovskÈ strojÌrnÏ v PorubÏ u OrlovÈ.

V prvnÌ svÏtovÈ v·lce bojoval na v˝chodnÌ frontÏ, zde byl v roce 1916zajat a o rok pozdÏji vstoupil do »eskoslovensk˝ch legiÌ v Rusku, kdedos·hl hodnosti nadporuËÌka. V roce 1920 se vr·til do vlasti a v hodnostikapit·na byl p¯idÏlen k leteckÈmu ˙tvaru v Chebu. ⁄spÏönÏ vystudovalVysokou ökolu leteckou v Pa¯Ìûi. Jako sportovnÌ letec byl drûitelem mno-ha n·rodnÌch i svÏtov˝ch leteck˝ch rekord˘. Jako pilot letadla prezidentaT. G. Masaryka p¯i jeho n·vötÏvÏ Francie byl francouzsk˝m prezidentemdekorov·n ¯·dem »estnÈ legie. V letech 1933 - 1939 pracoval jako plu-kovnÌk na Ministerstvu n·rodnÌ obrany.

V dobÏ druhÈ svÏtovÈ v·lky zpoË·tku velel Ës. letectvu ve Francii apozdÏji ve VelkÈ Brit·nii. V emigraci pouûÌval krycÌ jmÈno Josef Slez·k. Vroce 1943 byl jmenov·n p¯edsedou »s. ËervenÈho k¯Ìûe v zahraniËÌ a tuto funkci vykon·val i po n·vratudo vlasti aû do roku 1950. Od poloviny b¯ezna 1945 velel Ës. leteckÈ jednotce v SovÏtskÈm svazu. PoskonËenÌ v·lky p˘sobil jeötÏ nÏjak˝ Ëas jako velitel Ës. letectva a byl jmenov·n do hodnosti sborovÈhogener·la. V dobÏ perzekucÌ 50. let 20. stoletÌ byl penzionov·n, byl donucen odstoupit i z funkcep¯edsedy »S»K a pozdÏji z existenËnÌch d˘vod˘ pracoval jako laborant v jednÈ z praûsk˝ch firem.Zem¯el v Praze v roce 1956.

Ot·zka: Velmi by mÏ zajÌmalo, jak vznikajÌ pihya jak vlastnÏ p¯i opalov·nÌ doch·zÌ ke zhnÏdnu-tÌ k˘ûe?

Anna K., Litomyöl

OdpovÏÔ: Pihy jsou nejËastÏjöÌ barevnouzmÏnou na pokoûce. Jsou d˘sledkem skuteË-nosti, ûe pigmentovÈ buÚky z dosud nejasn˝chp¯ÌËin produkujÌ vÌce melaninu neû jindy. Tatonadprodukce se bÏhem lÈta sama reguluje. Tma-vÈ skvrny na k˘ûi jsou vyvol·ny zv˝öen˝m p˘-sobenÌm UV svÏtla, ale p¯ÌËinou koûnÌ reakcemohou b˝t i hormon·lnÌ v˝kyvy i nÏkterÈ pleùo-vÈ krÈmy obsahujÌcÌ bergamotovou silici nebovelkÈ mnoûstvÌ vazelÌny. TmavÈ skvrny vÏtöi-nou pozdÏji samy zmizÌ; ty obzvl·ötÏ pornÈ sedajÌ odstranit nap . laserem.

Pokud jde o zhnÏdnutÌ pokoûky p¯i opalov·-nÌ, je to podobnÈ jako u pih. SluneËnÌ z·¯enÌ jeelektromagnetickÈ vlnÏnÌ sloûenÈ ze t¯Ì spektr·l-nÌch sloûek, z nichû jednu tvo¯Ì UV z·¯enÌ. Totoz·¯enÌ dosahuje nejvyööÌ intenzity za jasnÈ oblo-hy (oblaËnost intenzitu z·¯enÌ zeslabuje). Pokoû-ka reaguje zhnÏdnutÌm pr·vÏ na UV z·¯enÌ. Tatoreakce m· zcela individu·lnÌ charakter a jenomË·steËnÏ chr·nÌ pokoûku p¯ed dalöÌm poökoze-nÌm.

8

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

8

POJMY Z HISTORIE »»K

Po osmihodinovÈ sluûbÏ v ambulanci odch·zÌgynekolog z pr·ce. Vyjde na ulici, rozhlÈdne

se a blaûenÏ si povzdechne:ÑKoneËnÏ tv·¯eÖì.

SESTRY NAVäTÃVOVATELKY »S»K

NOV… »INNOSTI V »»K

ZdravotnÏ-soci·lnÌ navötÏvov·nÌ rodin za-h·jil »eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû velmi kr·t-ce po svÈm zaloûenÌ jiû na poË·tku 20. let 20.stoletÌ.

Speci·lnÏ vyökolenÈ sestry »S»K zÌsk·valyodbornou praxi v dispenz·¯Ìch »S»K. V rodi-n·ch poskytovaly p¯edevöÌm rady o hygienÏ.Zamϯovaly se zejmÈna na rodiny, ve kter˝ch sevyskytovala tuberkulÛza (bylo jim umoûÚov·-no, aby se takÈ z˙ËastÚovaly ordinacÌ lÈka¯e pro

tuberkulÛznÌ pacienty). Podle pot¯eby posky-tovaly takÈ oöet¯ovatelskÈ sluûby (nap . mϯe-nÌ teploty, p¯ikl·d·nÌ a v˝mÏna obklad˘, mas·-ûe. klysmata, aj.). KromÏ toho sestrynavötÏvovatelky »S»K prov·dÏly nemocn˝m˙pravy a p¯evlÈk·nÌ l˘ûek, pom·haly jim s um˝-v·nÌm a Ëes·nÌm, don·öely jim lÈky p¯edepiso-vanÈ jim lÈka¯em, apod. Sestry zprost¯edkov·-valy v p¯ÌpadÏ pot¯eby takÈ umÌstÏnÌ nemocn˝chv nemocnicÌch, dÏtÌ na pr·zdninov˝ch t·borech

a koloniÌch a spolupracovaly i s jin˝mi charita-tivnÌmi organizacemi.

Pro orientaci o rozsahu jejich Ëinnosti je moû-nÈ uvÈst n·sledujÌcÌ ËÌsla: za 21 mÏsÌc˘ jednasestra mÏla v evidenci 182 nemocn˝ch, u nichûvykonala 764 zdravotnÌch n·vötÏv a provedla823 z·krok˘. Z dneönÌho pohledu byly sestrynavötÏvovatelky »S»K jakousi kombinacÌ dneö-nÌ sestry Dom·cÌ oöet¯ovatelskÈ pÈËe a dobro-volnÈ peËovatelky »»K.

SPECI¡LNÕ Z¡JMOV›ZDRAVOTNICK› KROUéEKV JINDÿICHOVÃ HRADCI

OS »»K Jind¯ich˘v Hradec v letoönÌm roce uza-v¯el s mÏstem Jind¯ich˘v Hradec dohodu o spolu-pr·ci v oblasti pr·ce s dÏtmi z m·lo podnÏtnÈhosociokulturnÌho prost¯edÌ a s dÏtmi s v˝chov-n˝mi problÈmy. V r·mci tÈto dohody spolupra-cuje s pracovnÌky odboru soci·lnÌch vÏcÌ, zvl·ötÏpak s pracovnÌky oddÏlenÌ soci·lnÏ pr·vnÌochrany dÏtÌ MÏstskÈho ˙¯adu v Jind¯ichovÏHradci v tÈto oblasti jiû 3 roky.

OS »»K vytvo¯il samostatn˝ z·jmov˝ zdra-votnick˝ krouûek z tÈto kategorie dÏtÌ, kter˝ sesch·zÌ v pr˘bÏhu ökolnÌho roku pravidelnÏ jed-nou t˝dnÏ (kaûdou st¯edu) v poËtu cca 30 dÏtÌ.Ke vz·jemnÏ shodÏ a prospÏchu dÏtÌ OS »»KzabezpeËuje po odbornÈ str·nce Ëinnost z ob-lasti hygieny a zejmÈna poskytov·nÌ prvnÌ po-moci a pÈËe o zdravÌ a to v rozsahu normy Mla-dÈho zdravotnÌka. DalöÌ n·plnÌ krouûku jsou spo-leËenskÈ hry, ruËnÌ pr·ce, sportovnÌ aktivity,v˝lety, aj.

Pro tyto dÏti po¯·d· OS »»K takÈ speci·lnÌletnÌ v˝chovnÏ rekreaËnÌ t·bor, na nÏmû nikdynechybÌ uk·zky a praktick˝ n·cvik prvnÌ pomo-ci. V letoönÌm roce OS »»K takÈ uspo¯·dal protyto dÏti samostatnou soutÏû ve znalostech prv-nÌ pomoci (tzv. OkresnÌ soutÏû hlÌdek mlad˝chzdravotnÌk˘ ze zvl·ötnÌch ökol).

TELEVIZNÕ VE»ERNÕ»EKS PRVNÕ POMOCÕ

MalÌ i velcÌ div·ci »eskÈ televize mohli vidÏt na sv˝ch obrazovk·ch 7-dÌln˝ seri·l nazvan˝SOS·ci p¯i svÈ premiȯe ve dnech 8. - 14. srpna 2005. Formou animovanÈho filmu sledovalinapÌnavÈ p¯Ìhody Saöi, Ondry a Sama, kter˝m jejich p¯Ìtel zajÌc nejd¯Ìve za¯Ìdil ûasn· dobrodruû-stvÌ a pak se ze vöech sil snaûil, aby tato dobrodruûstvÌ p¯eûili bez hony a pilnÏ jim poskytoval prvnÌ

pomoc. Byl p¯itom vyzbrojen i kuf¯Ìkem oznaËen˝m Ëerven˝mk¯Ìûem. DobrodruûnÈ situace se odehr·valy ve vodÏ, na hor·ch,p¯i cyklistice, p¯i smaûenÌ i na koncertÏ.

P¯ipomeÚme, ûe autorkami n·mÏtu a scÈn·¯e byly MarieSukdol·kov· a LubomÌr Duöek (ten se postaral i o v˝tvarnoupodobu seri·lu), koment·¯ Ëetla Lenka Vychodilov·. Odbor-nou spolupr·ci zajistil Marek Hylebrant ze ZdravotnickÈ z·-chrannÈ sluûby HlavnÌho mÏsta Praha a cel˝ projekt financovalaVöeobecn· zdravotnÌ pojiöùovna »R.

KYSU»TÕ L…KAÿI

V roce 1901, kdyû MUDr. Ivan H·lek opustil Prahu a otev¯el si ordinaci v »adci, nebylo naKysucÌch mnoho doktor˘. Jejich poËet je dnes mnohon·sobnÏ vÏtöÌ. Jeden z jeho n·sledovnÌk˘MUDr. Jozef Jakuö se rozhodl pro tento kraj po studiu a kr·tkÈ praxi v BrnÏ v roce 1969. Jakoprim·¯ ARO se zaslouûil o vybudov·nÌ z·chrannÈsluûby ve speci·lnÌch podmÌnk·ch dopravnÏ tÏûkodostupn˝ch kopanic.

H·lkovy kr·tkÈ liter·rnÌ Ërty vystihujÌcÌ ûivot lidÌ vtomto zaostalÈm kraji vych·zely v listÏ realist˘ »as,pozdÏji vyöly takÈ kniûnÏ a to opakovanÏ ve sloven-skÈm a ËeskÈm jazyce. Sto let po vyd·nÌ jeho Z·pisk˘lÈka¯e vyöla teÔ kniha Jozefa Jakuöe s n·zvem P·ndoktor, prÌÔte! Autor stejnÏ jako jeho d·vn˝ p¯ed-ch˘dce p¯ibliûuje sv˝m Ëten·¯˘m po¯·d jeötÏ tÏûk˝ûivot KysuËan˘, kte¯Ì se dosud nezbavili tÌûiv˝ch n·-sledk˘ minulosti.

Oba lÈka¯i majÌ hodnÏ spoleËnÈho. ZejmÈna je tobezv˝hradnÏ neziötn˝ vztah k ËlovÏku, laskav˝ p¯Ì-stup k nemocnÈmu a snaha pomoci mu, i kdyû je tospojeno s osobnÌ obÏtÌ nebo s nepohodlÌm. Oba titodokto¯i se oûenili s uËitelkami a spoleËnÏ s nimipracovali na zv˝öenÌ kulturnÌho a zdravotnÌho uvÏ-domov·nÌ lidu. Jeden i druh˝ se obÏtavÏ a pohotovÏangaûovali v Ëinnostech »eskoslovenskÈho Ëerve-nÈho k¯Ìûe. V ûivotopise tÏchto kysuck˝ch lÈka¯˘najdeme obdobÌ, kdy byli parlamentnÌmi poslanci achtÏli vyuûÌt sv˘j mand·t ke zlepöenÌ zdravotnÌch asoci·lnÌch pomÏr˘; po skonËenÌ volebnÌho obdobÌse ale oba r·di vr·tili k praktickÈ medicÌnÏ.

Jakuöova kniha je osobnÌm vyzn·nÌm l·sky k povol·nÌ lÈka¯e a z·roveÚ v˝povÏdÌ o lidech, prokterÈ pracuje. Ke dvan·cti kapitol·m dÌla p¯ipojil t¯in·ctou, o historii H·lkov˝ch lÈka¯sk˝ch dn˘,kterÈ v roce 1979 spoluzakl·dal a kterÈ Spolok lek·rov Kys˙c dodnes pokl·d· za svou prestiûnÌvÏdeckou akci. MUDr. Juraj Sz·ntÛ

9

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

N¡ä SERI¡L ñ éENEVSK… ⁄MLUVY A DODATKOV… PROTOKOLY - 5. »¡ST

9

äV…DSK… Z¡CHRANN…

PRVNÕ POMOC

RADA PRO V¡S ...

StÏûuje si pacient u lÈka¯e: ÑPane doktore,v poslednÌ dobÏ se mi straönÏ zhoröuje

pamÏùì. LÈka¯: ÑTo buÔte r·d.AlespoÚ nebudete mÌt v˝Ëitky svÏdomÌì.

IV. éenevsk· ˙mluvaBÏhem 2. svÏtovÈ v·lky se zvl·öù uk·zalo, ûe

se civilnÌ obyvatelstvo st·v· obÏtÌ v·lek ve dvourovin·ch - jednak to byly deportace, terorizov·nÌaû vyhlazov·nÌ obyvatel okupovan˝ch zemÌ, d·levöak se obyvatelstvo st·valo cÌlem p¯Ìm˝ch to-k˘ bÏhem v·leËn˝ch akcÌ (zejmÈna masov· bom-bardov·nÌ, uûitÌ atomov˝ch zbranÌ apod.).

IV. ⁄mluva stanovÌ, ûe civilistÈ musÌ b˝t chr·-nÏni p¯ed kaûd˝m aktem n·silÌ a Ëiny, jeû by jemohly ohrozit na zdravÌ a ûivotÏ. Je to bohuûelprakticky jedinÈ ustanovenÌ, jeû poskytuje urËitouochranu p¯ed p¯Ìm˝m tokem. DokonalejöÌ formu-laci z·kazu ˙toku na civilisty ⁄mluva bohuûelpostr·d·. Tato tzv. z·sada rozliöov·nÌ (v Ñz·rodeË-nÈì podobÏ zakotven· jiû v 19. st. v Haagsk˝ch˙mluv·ch Ëi PetrohradskÈ deklaraci) je p¯itom jed-nou ze z·kladnÌch z·sad humanit·rnÌho pr·va. JejÌ-mu rozvinutÌ se vöak Diplomatick· konference r.1949 vyhnula, coû bylo napraveno aû I. Dodatko-v˝m protokolem.

V r·mci ochrany obyvatelstva se zaruËujeochrana civilnÌch nemocnic osvÏdËen˝ch st·t-nÌ spr·vou, prost¯edk˘ zdravotnickÈ p¯epravy(pozemnÌ i leteckÈ; sanitnÌ letadla mohou lÈtat jenv dohodnut˝ch tras·ch) a zdravotnickÈho per-son·lu (vË. osob urËen˝ch k provozu a spr·vÏ).StejnÏ jako v p¯ÌpadÏ vojensk˝ch zdravotnick˝chza¯ÌzenÌ a jejich person·lu, nenÌ p¯Ìpustn· Ëastna nep¯·telsk˝ch Ëinech (tou vöak nenÌ oöet¯o-v·nÌ voj·k˘!). K oznaËenÌ nemocnic, transport-nÌch prost¯edk˘ a person·lu se uûÌv· znak˘ Ëer-venÈho k Ìûe nebo p lmÏsÌce. Person·l je vybavenpr˘kazy vydan˝mi st·tnÌ spr·vou.

Dojde-li k nouzi o zdravotnickÈ pot¯eby au tÏhotn˝ch ûen, rodiËek a dÏtÌ i o öatstvo Ëipotraviny, povolÌ kaûd· strana jejich pr˘voz(p¯Ìpustn· jsou kontrolnÌ opat¯enÌ), byù by bylyurËeny nep¯Ìteli. Dohled nad rozdÌlenÌm n·leûÌochrann˝m mocnostem a MV »K.

Kaûd· osoba, aù na zemÌ strany v konfliktu ËiokupovanÈm, m· pr·vo odesÌlat a p¯ijÌmat ro-dinnÈ zpr·vy. Selûou-li jinÈ komunikaËnÌ moû-nosti, obstar· doruËenÌ MV »K spolu s p¯Ìsluö-n˝mi NS »K/»P. Kaûd· zemÏ je zav·z·na umoûnitp·tr·nÌ po nezvÏstn˝ch a sluËov·nÌ rozdÏle-n˝ch rodin.

KaûdÈ osobÏ musÌ b˝t umoûnÏno obr·tit seo pomoc k MV »K, NS »K/»P Ëi ochrannÈmocnosti.

S civilnÌmi osobami se musÌ vûdy zach·zetlidsky, musÌ b˝t chr·nÏni p¯ed jak˝mkolin·silÌm, ur·ûkami, poniûov·nÌm, tr˝znÏnÌmËi zastraöov·nÌm - zachov·vajÌ si nad·le osob-nÌ d˘stojnost a Ëest i obËanskopr·vnÌ zp˘sobi-lost, musÌ b˝t db·no jejich mor·lnÌho a n·bo-ûenskÈho p¯esvÏdËenÌ.

Jsou zak·z·ny hromadnÈ tresty, branÌ ru-kojmÌ, zastraöujÌcÌ Ëi terorizujÌcÌ opat¯enÌ (tzv. psy-chologick· v·lka proti obyvatelstvu - nap . s cÌlemvnit¯nÏ destabilizovat reûim). ⁄mluva komplexnϯeöÌ reûim na okupovan˝ch ˙zemÌch. Okupantzde p¯ebÌr· povinnost zajistit obvyklou st·temgarantovanou pÈËi o vöeobecnÈ z·kladnÌ pot¯e-by obyvatelstva - jak˝mi jsou p¯edevöÌm zajiö-tÏnÌ ve¯ejnÈho po¯·dku, provoz zdravotnick˝chza¯ÌzenÌ, z·sobov·nÌ, provoz v˝chovn˝ch a vzdÏ-l·vacÌch za¯ÌzenÌ pro dÏti, podpora Ëinnosti NS

»K/»P (plnÌ i nad·le svÈ humanit·rnÌ ˙ko-ly), pop . i dalöÌch humanit·rnÌch organizacÌ, po-vinnost evakuovat obyvatele z ohroûen˝ch ob-lastÌ. Nadto je povinen st·t˘m, MV »K Ëi jin˝mnestrann˝m humanit·rnÌm organizacÌm umoû-nit dovoz (a vöechny st·ty pr˘voz) potravin,lÈËiv, öatstva.

Pr·vnÌ ·d z˘st·v· nezmÏnÏn - zmÏny musÌb˝t od˘vodnÏny jen nezbytn˝m z·jmem okupan-tovy bezpeËnosti a plnÏnÌm mezin·rodnÏpr·vnÌchz·vazk˘. Tyto zmÏny nesmÌ vöak mÌt zpÏtnou plat-nost. Analogicky z˘st·v· Ëinn· p˘vodnÌ ve¯ejn·spr·va (st·tnÌ spr·va, samospr·va, soudnictvÌ).

PracovnÌ povinnost je moûn· jen pro pot¯e-by obyvatelstva (ve¯ejnÈ sluûby) nebo pro oku-paËnÌ spr·vu - nesmÌ vöak jÌt o pr·ci vojenskÈpovahy Ëi urËenÌ! ⁄mluvy upravujÌ ot·zky mzdo-vÈ, ochrany zdravÌ a bezpeËnosti p¯i pr·ci.

Obyvatelstvo je okupantovi v·z·no posluö-

nostÌ, ne vöak vÏrnostÌ - Ëiny proti okupantovibez toku na ûivot Ëi obecnÈho ohroûenÌ lze stÌ-hat jen internacÌ (obdoba zajateckÈho t·bora),nikoli vÏzenÌm. SoudnÌ stÌh·nÌ v·ûn˝ch provinÏnÌproti okupantovi (s moûnou sazbou nad 2 roky) sep¯edem ozn·mÌ, aby jich deleg·ti ochrann˝ch moc-nostÌ (MV »K) mohli b˝t Ëastni. NiËenÌ st·tnÌhoËi nest·tnÌho majetku je zak·z·no. Rekvizice pro-st¯edk˘ - nap . potravin - je moûn·, avöak jen protin·hradÏ a neohrozÌ-li to osud obyvatel.

Deleg·ti mohou zkoumat stav z·sobov·nÌ,zdravotnÌ pÈËe a dalöÌ ot·zky ûivota na okupova-n˝ch zemÌch, stejnÏ jako navötÏvovat obyvatele(nejen zbavenÈ svobody), b˝t p¯Ìtomni soudnÌmp¯elÌËenÌm, dohlÌûet nad rozdÌlenÌm humanit·r-nÌch z·silek (aby nebyly pouûity okupantem) apod.

RNDr. Marek Jukl, Ph. D.,prezident »»K

ROZDÃLENÕ S›RŸ

∑ »erstvÈ a mÏkkÈ s˝ry: smetanov˝ s˝r, tvaroh, tvarohov˝ s˝r (cottagecheese), camembert∑ ZrajÌcÌ s˝ry: tvar˘ûky, romadur, mozzarella, brynza

∑ PolotvrdÈ s˝ry: ement·l, Ëedar, eidam, cihla, gouda

∑ TvrdÈ, plÌsÚovÈ a uzenÈ s˝ry: pecorino, parmez·n, uzen˝ ement·l,gorgonzola, rokfÛr

∑ TavenÈ s˝ry: ËistÈ nebo s p¯Ìsadami

* cholera 2 - 5 dnÌ* z·ökrt 2 - 5 dnÌ* dÏtsk· obrna 5 - 14 dnÌ* mal·rie 10 - 16 dnÌ* spalniËky 11 dnÌ* p¯Ìuönice 17 - 21 dnÌ

HIBBLERŸV Z¡BALVyuûÌv· se v prvnÌ pomoci p¯i podchlazenÌ organismu ke zv˝öenÌ tÏlesnÈ teploty postiûenÈho.

Metoda vyuûÌv· aplikaci vlhkÈho tepla k oh¯Ìv·nÌ organismu od centra k okrajov˝m Ë·stem tÏla (lzedos·hnout zv˝öenÌ tÏlesnÈ teploty aû o 4 stupnÏ Celsia za hodinu). V z·balu je moûnÈ oöet¯ovatzranÏnÈho i nÏkolik hodin, z·bal obnovujeme nejd¯Ìve za 1 hodinu.

Jak se prov·dÌ?

∑ pod zranÏnÈho rozloûÌme bivakovacÌ vak nebo celtu jako zevnÌ ochranu p¯ed vÏtrem nebo chladem

∑ 3 deky postupnÏ rozloûÌme pod postiûenÈho tak, aby zbylo na zaloûenÌ v oblasti nohou a hlavy∑ do mÌst, kde bude trup zranÏnÈho, rozloûÌme alufolii

∑ p¯emÌstÌme zranÏnÈho bez jeho aktivnÌch pohyb˘, odstranÌme rozst¯Ìh·nÌm jeho mokr˝ odÏv,obleËeme jej do suchÈho∑ prostÏradlo sloûÌme napÏtkr·t (vznikne tak 32 vrstev a balÌËek o velikosti cca 30x40 cm) - bude tvo¯itz·sob·rnu tepla - horkou vodu z p¯ipravenÈ termosky nalÈv·me postupnÏ z podÈlnÈ strany balÌku tak,aby se postupnÏ vsakovala do vöech vrstev∑ takto vznikl˝ Ñtepeln˝ rezervo·rì poloûÌme postiûenÈmu nakoöili a triko pod svetr a bundu

∑ alufolii tÏsnÏ zavineme kolem trupu zranÏnÈho tak, aby hor-nÌ a dolnÌ konËetiny z˘staly volnÈ

∑ potÈ p¯ipaûÌme hornÌ konËetiny poranÏnÈho a celÈ jeho tÏlozavineme tÏsnÏ do vöech p¯ipraven˝ch dek, tak aby na nichnebyly z·hyby, aby z·bal na vöech mÌstech dob¯e tÏsnil,p¯edevöÌm u krku

∑ poslednÌ vrstvou je celta nebo bivakovacÌ vak; tepelnou izo-laci lze zlepöit poloûenÌm pacienta na karimatku nebo polo-hovacÌ nosÌtka

∑ podmÌnkou aplikace z·balu je moûnost pot¯ebnÈho pr˘bÏûnÈho sledov·nÌ zranÏnÈho, p¯edevöÌmjeho z·kladnÌch ûivotnÌch funkcÌ. (Zdravotnick˝ instruktor »»K)

INKUBA»NÕ DOBA INFEK»NÕCH NEMOCÕ* neötovice 8 - 18 dnÌ* salmonelÛza hodiny - 10 dnÌ* sp·la 2 - 7 dnÌ* tetanus 3 - 30 dnÌ* virov· ch¯ipka 1 - 3 dny* AIDS 6 i vÌce let

(Vyuûity informace z publikace Ñ»lovÏkì, Scientia, 1996)

VÕTE, éE . . .

10

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

10

ZPR¡VY Z REGIONŸ

ÑMaminko, rychle kuf¯Ìk s n·stroji,ì vol· namanûelku lÈka¯, Ñten ËlovÏk v telefonu Ìk·, ûebeze mne nem˘ûe ûÌtì. - ÑJen klid,ì m·vne ru-

kou manûelka, Ñon nevol· tebe, ale tvoji dceruì.

SVÃTOV› DENPRVNÕ POMOCI 2005 V PRAZE

Konal se v Praze stejnÏ jako ve vÏtöinÏ okres˘»R letos jiû poöestÈ. MÌsto tradiËnÌho StaromÏst-skÈho n·mÏstÌ (kde jsme museli ustoupit Mezi-n·rodnÌmu praûskÈmu maratÛnu) jej tentokr·thostilo v sobotu 10. z·¯Ì 2005 v odpolednÌchhodin·ch HradËanskÈ n·mÏstÌ, coû p¯il·kalo stej-nÈ mnoûstvÌ dom·cÌch i zahraniËnÌch turist˘. Z·-ötitu nad nÌm opÏt p¯evzala radnÌ HlavnÌho mÏstaPrahy Mgr. Hana Halov·.

ProbÌhaly zde opÏt uk·zky poskytov·nÌ prvnÌpomoci (tentokr·t poprvÈ obohacenÈ o uk·zkyovl·d·nÌ automatickÈho defibril·toru), dÏtskÈ sou-tÏûe (spojenÈ s rozd·v·nÌm reflexnÌch odrazek),uk·zky vystoupenÌ zdravotnickÈ z·chrannÈ sluû-by, profesion·lnÌch hasiˢ i kynolog˘. DalöÌ no-vinkou letoönÌho SvÏtovÈho dne prvnÌ pomoci bylaskuteËnost, ûe na HradËanskÈm n·mÏstÌ v PrazekonËilo putov·nÌ konvoje EvropskÈ kampanÏÑBezpeËnost dÏtÌ v dopravÏì, kter˝ v uplynu-l˝ch dvou t˝dnech navötÌvil 14 vybran˝ch mÏst»eskÈ republiky. HradËanskÈ n·mÏstÌ v Praze bylojeho poslednÌ zast·vkou na naöem zemÌ p¯ed jehoodjezdem do sÌdla EvropskÈ unie - hlavnÌho bel-gickÈho mÏsta Bruselu.

25 LETOäACOVACÕHO STÿEDISKA

»»K V PLZNIOöacovacÌ st edisko OS »»K v Plzni-mÏstÏ slou-

ûÌ obËan˘m jiû 25 let v pronajat˝ch prostor·ch vTylovÏ ulici. Od plnÈho zaË·tku aû do roku 1997zajiöùovala provoz oöacovacÌho st¯ediska MS »»KPlzeÚ Ë. 31 pod vedenÌm p¯edsedy pana ZdeÚkaPodzimka. Od roku 1998 p¯evzal st¯edisko do svÈpÈËe ⁄¯ad OS »»K PlzeÚ-mÏsto. NynÌ provoz za-jiöùujÌ pracovnÌci ¯adu spolu s Ëlenkami MS »»KPlzeÚ-mÏsto Ë. 32 - pÌ. Volfovou, Echtnerovou aMareökovou.

OöacovacÌ st¯edisko »»K je otev¯eno kaûdÈ te-r˝ od 13 do 17 hodin. Na tyto Ñ˙terkyì se vûdymoc tÏöÌme, i kdyû zde nenÌ pr·ce pokaûdÈ lehk·.

Setk·v·me se zde se vöemi skupinami obyvatel odsluön˝ch aû po ty mÈnÏ sluönÈ. R·di kaûdÈmu po-radÌme, pom˘ûeme a obleËeme a lidÈ n·m to vrace-jÌ tÌm, ûe se k n·m r·di opÏt podÌvajÌ. NÏkdy ne-chtÏjÌ ani obleËenÌ, p¯ijdou si prostÏ jen popovÌdat.

ChtÏla bych touto cestou podÏkovat vöem Ëlen-k·m a pracovnicÌm »»K, kterÈ v oöacovacÌm st¯e-disku pracovaly a pracujÌ. Boûena JÌlkov·,

¯editelka ⁄¯adu OS »»K PlzeÚ-mÏsto

LETNÕ äKOLAVODNÕ Z¡CHRANY

V DOBRUäCE U N¡CHODAPrezidium VZS »»K povϯilo, na z·kladÏ ·d-

nÈho v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ, uspo¯·d·nÌm centr·l-nÌch z·chran·¯sk˝ch kurz˘ MS VZS »»K Pra-ha 1 - V˝cvikovÈ centrum. Jako tradiËnÏ bylamÌstem kon·nÌ LetnÌ ökoly vodnÌ z·chrany od11. do 21. 7. 2005 Dobruöka u N·choda, kde jsouide·lnÌ podmÌnky pro po¯·d·nÌ tÈto ökoly. K dis-pozici jsou dva bazÈny (kryt˝ 25 m s dostateËnouhloubkou, venkovnÌ 50 m), blÌzkÈ a kvalitnÌ uby-tov·nÌ na koleji Univerzity Karlovy, kde jsou dob-¯e vybavenÈ uËebny, nedalekÈ koupaliötÏ v Opo-ËnÏ s rybnÌkem Broumar, umoûÚujÌcÌ v˝cvik navolnÈ vodÏ, dobr· spolupr·ce s hasiËi v Dobruöcepro n·cvik lanovÈ techniky na cviËnÈ vÏûi. Stravo-v·nÌ je zajiötÏno v restauraci v are·lu bazÈn˘.

V LetnÌ ökole probÌhaly kurzy Z·chran·¯ III/PlavËÌk, Z·chran·¯ II/Mistr plavËÌ, ZI/InstruktorVZS »»K, doökolenÌ Z·chran·¯ II/Mistr plavËÌa p¯ezkouöenÌ Z·chran·¯ III/PlavËÌk. V letoönÌmroce proölo LetnÌ ökolou vodnÌ z·chrany 60 frek-ventant˘. PoËasÌ bylo p¯ÌznivÈ a nebylo nutnomÏnit rozvrh. O vysokou roveÚ kurz˘, po¯·da-n˝ch letos jiû po dvaadvac·tÈ, dbal odborn˝ in-struktor LetnÌ ökoly PaedDr. Tom·ö Miler. Kva-litnÌ pr·ci odvedli vöichni vyuËujÌcÌ instrukto¯iVZS »»K. Vöichni ˙ËastnÌci kurz˘ hodnotilivlastnÌ kurz jako velmi n·roËn˝ a p¯Ìnosn˝ projejich dalöÌ Ëinnost ve vodnÌ z·chranÏ.

Nezb˝v· neû konstatovat, ûe na kurzy Z II a ZIjiû jezdÌ p¯ev·ûnÏ kvalitnÏ p¯ipravenÌ frekventantiz mÌstnÌch skupin , majÌcÌ o tuto Ëinnost opravdo-v˝ z·jem a je radost p¯ed·vat jim dalöÌ informacea zkuöenosti ze z·chran·¯skÈ problematiky. Poz·vÏreËn˝ch zkouök·ch jsou tak ady z·chran·¯˘rozö̯eny o 1 novÈho instruktora, 23 nov˝ch Z·-chran·¯˘ II a 18 nov˝ch Z·chran·¯˘ III.

MUDr. Jan Kaufman

PRVNÕ POMOC NA Z¡MKUKdo by tvrdil »eskÈmu ËervenÈmu k¯Ìûi, ûe p¯ed

letnÌmi pr·zdninami nenÌ co dÏlat, byl by vyvedenz omylu. P¯Ìprava na letnÌ sezÛnu, jak jsme mÏlimoûnost se p¯esvÏdËit u Ëlen˘ »»K z PÌsku aP¯Ìbrami, byla poslednÌ Ëervnov˝ t˝den v plnÈmproudu. Zopakov·nÌ z·sad, doplnÏnÌ a drûba ma-teri·lu a v˝stroje, a takÈ praktick· cviËenÌ. Tak abyv dovolenkovÈm Ëase nebyli nikde zaskoËeni asplnili vöe dob¯e jako doposud.

Jednou z moûnostÌ jak procviËit svÈ schopnos-ti mÏli zejmÈna nejmladöÌ ËlenovÈ »»K z PÌsku aP¯Ìbrami na Festivalu Ëesky a nÏmecky hovo-¯ÌcÌ ml·deûe v DraûÌËi. OËek·van· Ëast kolem300 n·vötÏvnÌk˘ na 2. roËnÌku festivalu byla dob-rou provÏrkou. Z·sluhou panÌ ¯editelky ⁄¯aduOS »»K v PÌsku Mgr. Hany KomÌnkovÈ podohovoru s po¯adateli festivalu se myölenka za-pojenÌ z·chran·¯˘ stala skuteËnostÌ.

Onen Ëervnov˝ vÌkend (25. - 26. 6. 2005) bylovedro k padnutÌ. N·vötÏvnÌci i po¯adatelÈ se mÌs-ty cÌtili jako v saunÏ... HudebnÌci, taneËnÌ a pÏ-

veckÈ soubory, sportovci dost·vali zabrat. CoûjeötÏ spo¯e odÏnÈ maûoretky z PÌsku, ale krojova-nÌ Dud·ci z BlatnÈ to mÏli o pozn·nÌ horöÌ. Vöich-ni to vöak nakonec zvl·dli na jedniËku. Bou¯livÈovace mÌstnÌch i p¯espolnÌch vËetnÏ host˘ z NÏ-mecka to potvrzovaly. I dÏti ve ötafetovÈm bÏhu(9 druûstev ze öirokÈho okolÌ) nebo p¯etahujÌcÌ seml·deû z »ech a Pfarrkirchenu dok·zali, ûe nÏcovydrûÌÖ V bohatÈm programu p¯evl·dali mladÌrocke¯i, s r˘znou rovnÌ p¯edvedli, co za uplynu-l˝ rok od 1. roËnÌku festivalu zvl·dli. P¯ijel jichdvojn·sobn˝ poËet, udÏlali pokrokyÖ

Ale nebylo by to spr·vnÈ festivalovÈ dÏnÌ bez¯·dnÈ po¯adatelskÈ sluûby. Zde musÌme vyzved-nout chlapce a dÏvËata z »»K vedenÈ Luk·öemNebesem z PÌsku. Byli vÌce neû ˙Ëinn˝mi po-mocnÌky hlavnÌm po¯adatel˘m. ZnajÌc mentalitusv˝ch vrstevnÌk˘, kte¯Ì se na festivalu bavili, do-k·zali vËas pomoci, kde se dalo, naplnit progra-movÈ i organizaËnÌ zabezpeËenÌ ke spokojenostivöech. Dovedli vËas reagovat na r˘zn· nebezpe-ËÌ, jejich Stanice prvnÌ pomoci ve vesnici DraûÌËbyla v trvalÈ pohotovosti. NaötÏstÌ nemusela v˝-raznÏ zasahovat, ale i to dÌky veökerÈ prevencimlad˝ch zdravotnÌk˘ p¯i programu, p¯i dodrûo-v·nÌ bezpeËnostnÌch opat¯enÌ. To uk·zali i dobro-volnÌ hasiËi z P¯Ìbrami s technikou p¯Ìmo u ryb-nÌËku na n·vsi. Jejich bezchybnÏ p¯ipravenÈhasiËskÈ auto a os·dka veden· panem PoulÌË-kem nedali ÑËervenÈmu kohoutoviì öanciÖ

Zvl·dnout takov n·por lidÌ (nakonec p¯ijelo cel-kem k 500 ËastnÌk˘m) a to ve 2 dnech, a v Ëasechpodle programu, byla obrovsk· zkuöenost. A k uve-denÈmu z·chran·¯skÈmu v˝cviku? NÏkolik uk·zekz ûivÈho nasazenÌ zdravotnÌk˘ a hasiˢ dalo vöemt m˘m zabrat. Kdyû nastala cviËn· situace a na Z·m-ku ÑMl·dÌì v DraûÌËi zaËalo ho¯et, nikdo se nezasta-vil. VystupujÌcÌ i hostÈ festivalu se nestaËili divit.Kou ze z·meckÈho okna v podkrovÌ, rychlÈ vypro-öùov·nÌ osob ze zasaûenÈho mÌsta slaÚov·nÌm, prv-nÌ pomoc, p¯Ìprava k odvozuÖ vöe v rychlÈm sle-du. Snad rychleji neû kytaristÈ p¯edv·dÏli na blÌzkÈmrockovÈm pÛdiuÖ Ale promyölen· koordinace a¯·d, odborn· i fyzick· zdatnost, vÏdomÌ odpovÏd-nosti kaûdÈho z·chran·¯e na svÈm postu, to byl je-den skvÏl˝ koncert. I majitel z·mku Dipl. sociologLeopold Deym, kter˝ st¯ÌdavÏ ûije v MnichovÏ a»R, musel smeknout sv˘j bavorsk˝ klobouËek.

I p i organizaci akce, kde se dobrovolnÌ p ÌsluönÌci»»K zejmÈna z PÌsku podÌleli sv˝mi n·pady a Ëin-nostÌ p¯i ot·zk·ch dopravy Ëi obËerstvenÌ a p¯i zajiö-ùov·nÌ programu, se mladÌ nabÏhali aû aû. I to byladobr· fyzick· p Ìprava, o tom by mohli vypr·vÏt sviû-nÏ pracujÌcÌ Frantiöek Jiskra nebo Iveta Hr˘zov·a dalöÌÖ I o nejr˘znÏjöÌ p Ìhody nebyla nouze, kdyûse t¯eba hledal soubor, kter nakonec nep¯ijel nebokdyû vysÌlaËka z·chran·¯ m spustila v z·meckÈ kaplip i bohosluûbÏÖ

I takovÈ p¯Ìhody se mohou st·t. PodstatnÈ je,ûe neölo o ûivoty, zdravÌ Ëi devastaci majetku,jak se nÏkdy p¯i festivalech st·v·. I z·sluhoumlad˝ch po¯adatel˘ k tomu v DraûÌËi nedoölo.Vöem p¯ÌsluönÌk˘m »»K z PÌsku a P¯Ìbrami ajejich vedenÌ dÏkujeme jeötÏ jednou jmÈnemvöech po¯adatel˘ i n·vötÏvnÌk˘ evropskÈho fes-tivalu ml·deûe v DraûÌËi za skvÏle odvedenoupr·ci. VϯÌme, ûe jim nÏco dala, a budou-li mÌtz·jem, za rok na festivalu na shledanou.

Za SpoleËnost pro dobrÈ souûitÌ Ëesky a nÏ-mecky hovo¯ÌcÌch zemÌ a obËan˘ Ing. LuboöKuËera.

11

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/2003

11

PÿIPOMÕN¡ME SI V »ERVEN…M KÿÕéI

ÑDobr˝ den, pane prim·¯i, byl byste taklaskavÖì. - ÑNejsem prim·¯ì. - ÑTak pane

doktoreÖì. - ÑNejsem doktorì. - ÑTak snadlaborant?ì - ÑZ¯Ìzenecì. - ÑTak co tu straöÌte

v bÌlÈm pl·öti?ì

EVROPSK¡ KAMPA“BEZPE»NOST

DÃTÕ NA SILNICÕCH V »R

»esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû se jiû Ëtvrt˝m rokem aktivnÏangaûuje v tÈto evropskÈ kampani, do nÌû je zapo-jeno 25 n·rodnÌch spoleËnostÌ »K v EvropÏ.

Novinkou letoönÌho roku byly 4 trasy kon-voje tÈto kampanÏ, p¯i nichû bylo navötÌvenovöech 25 zapojen˝ch zemÌ a kterÈ skonËily sou-ËasnÏ svou trasu 13. 9. 2005 v sÌdle EvropskÈunie v Bruselu. Trasa, kter· vedla p¯es »R,byla zah·jena v ÿecku a vedla p¯es Bulharsko,Rumunsko, MaÔarsko a Slovensko k n·m. Na˙zemÌ »R konvoj kampanÏ tvo¯en˝ dvÏma An-gliËany - Claire Loui-se Pardoe a MiguelBoo Fraga - pu-toval 14 dn˘ (29.8. - 10. 9. 2005) vtÏchto mÏstech:Ostrava - Hra-dec Kr·lovÈ - Li-berec - Litomϯi-ce - Domaûlice -Prachatice - »eskÈBudÏjovice - Jind¯i-ch˘v Hradec - Pelh¯imov - Chrudim - Brno- KromϯÌû - ⁄stÌ nad OrlicÌ - Praha.

Ve vöech v˝öe uv·dÏn˝ch mÏstech p¯ipravilyOS »»K ve spojenÌ s letoönÌm SvÏtov˝m dnemprvnÌ pomoci na n·mÏstÌch uk·zky prvnÌ po-moci na namaskovan˝ch figurantech pro ve¯ej-nost, soutÏûe dÏtÌ a propagace kampanÏ i v˝ukyprvnÌ pomoci (formou panel˘, ale i dÏtem roz-d·van˝ch reflexnÌch odrazek na obleËenÌ s lo-gem kampanÏ). Pat¯Ì jim za to up¯ÌmnÈ podÏko-v·nÌ, stejnÏ jako koordin·torovi »»K celÈkampanÏ Ing. V·clavu »ernÈmu z ⁄¯adu »»Kv Praze, kter˝ konvoj kampanÏ po ˙zemÌ »RosobnÏ doprov·zel. N·klady tÈto evropskÈ kam-panÏ jsou Ë·steËnÏ pokr˝v·ny z grantu Evrop-skÈ unie, sponzorsky spolupracuje firma Toyo-ta, kter· v˝znamnÏ p¯ispÏla k ˙hradÏ n·klad˘spojen˝ch s vyd·nÌm ËeskÈ verze pohlednic, ko-miksovÈho seöitu a omalov·nek pro dÏti a takÈzap˘jËila osobnÌ v˘z Toyota pro doprovod kon-voje po zemÌ »R.

Konvoj evropskÈ kampanÏ zakonËil svÈ pu-tov·nÌ po naöÌ zemi pr·vÏ na SvÏtov˝ den prv-nÌ pomoci 2005 (10. z·¯Ì) na HradËanskÈm n·-mÏstÌ v Praze. Na ˙zemÌ »R se ve v˝öe

PoprvÈ »eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû uspo¯·dal na ˙zemÌ »eskoslo-venskÈ republiky Mezin·rodnÌ studijnÌ st¯edisko »ervenÈho k¯Ìûe v roce1960. Jeho ˙ËastnÌky ze sedmi zemÌ tehdejöÌho socialistickÈho t·bora(Alb·nie, Bulharsko, MaÔarsko, NÏmeck· demokratick· republika, Ru-munsko, Polsko a »eskoslovensko) p¯ivÌtala a hostila tehdejöÌ ⁄st¯ednÌökola »S»K na z·mku LÌöno u Beneöova.

Mezin·rodnÌ studijnÌ st¯edisko »ervenÈho k¯Ìûe mÏlo ve svÈm progra-mu pochopitelnÏ svou studijnÌ a v˝cvikovou Ë·st (mj. zamϯenou na zÌs-k·v·nÌ znalostÌ a dovednostÌ v poskytov·nÌ prvnÌ pomoci), ale takÈ Ë·st

45 LET OD PRVNÕHO MEZIN¡RODNÕHOSTUDIJNÕHO STÿEDISKA »S»K

pozn·vacÌ a rekreaËnÌ. Jeho ËastnÌci nap . na t¯i dny zavÌtali do z·pado-Ëesk˝ch l·znÌ, d·le do »esk˝ch BudÏjovic, T·bora, Suöice, navötÌviliz·mek Hlubok· nad Vltavou, stanovali a t·bo¯ili v p¯ÌrodÏ, sportovali,bavili se. Besedovali rovnÏû s vedoucÌmi p¯edstaviteli »eskoslovenskÈ-ho ËervenÈho k¯Ìûe. Funkci hlavnÌ vedoucÌ tohoto I. Mezin·rodnÌhostudijnÌho st¯ediska »ervenÈho k¯Ìûe uspo¯·danÈho na naöem ˙zemÌzast·vala V. Rapoöov·. V uplynul˝ch 45 letech pak jiû »S»K a pozdÏji»»K uspo¯·dal na naöem zemÌ adu spÏön˝ch Mezin·rodnÌch studij-nÌch st¯edisek »ervenÈho k¯Ìûe, ale toto v roce 1960 bylo prvnÌ.

uv·dÏn˝ch 14 mÏstech akcÌ spojen˝ch s toutokampanÌ z˙Ëastnilo vÌce neû 4.000 dÏtÌ, ml·deûei dospÏl˝ch obËan˘.

TRADICE LOSŸ »ERVEN…HO KÿÕéE

Loterie, jak ji zn·me z novodobÈ ËinnostinaöÌ n·rodnÌ spoleËnosti »ervenÈho k¯Ìûe, m·jiû dlouhou tradici, kter· sah· aû do dob ra-kousko-uherskÈho mocn·¯stvÌ. P¯esvÏdËila n·so tom reklama bankovnÌho a smÏn·rnÌho z·vo-du M. Rosenfelda v Praze, otiötÏn· p¯ed 115lety, 22. srpna 1890 v inzertnÌ p¯Ìloze 35. ËÌslaäÌp˘, Ñsatyricko-politickÈho t˝denÌk˘ pro lidìmezi inzer·ty propagujÌcÌmi vany, koË·ry, n·-bytek, Hoffmannovo toaletnÌ m˝dlo, st·lou v˝-stavu a prodej hraËek v Praze Na P¯Ìkopech aSoyk˘v ûaludeËnÌ likÈr z alpsk˝ch bylin.

Banka pana Ro-senfelda nabÌzela losy»ervenÈho k¯Ìûe roË-nÏ se t¯emi velk˝mitahy a to 1. z· Ì, 2. led-na a 1. kvÏtna. Jedenlos se dal koupit i na13 spl·tek po 2 zla-t˝ch, dva losy na 19spl·tek po 4 zlat˝ch.Jiû splacenÌm tÈ prv-nÌ se jeho majitel mohl˙Ëastnit nejbliûöÌhotahu. A co mohl vy-hr·t? Byly dvÏ hlavnÌv˝hry po 50.000,10hlavnÌch v˝her po10.000, 20 po 30.000,4 po 25.000, 10 po20.000 a 35 po 15.000 zlat˝ch. KromÏ toho jeötÏ2.516 vedlejöÌch v˝her po 1.000, 500, 100 a 50zlat˝ch. Reklama p¯esvÏdËovala (citujeme): ÑKaû-d˝ los musÌ vyhr·ti a hraje tak dlouho, aû taûenjest s v˝hrouì. -nt-

SPOLE»NÃ PSAN… DÃJINY - 2. DÕLPod tÌmto titulkem jsme v p¯edchozÌm ËÌsle No-

vin »K informovali naöe Ëten·¯e o knize »erven˝krÌû na Slovensku v rokoch 1919 - 1939. Auto¯i,PhDr. Zora Mint·lov· a Ing. Bohdan Telg·r-sky, spoluvydavatelÈ Slovensk˝ Ëerven˝ krÌû Brati-slava a M˙zeum S»K Martin s VydavatelstvemMatice slovenskÈ n·s p¯ekvapili jiû dalöÌm svazkemtohoto historickÈho dÌla, kter˝ nese n·zev »erven˝krÌû na Slovensku v rokoch 1939 - 1947.

PoËet pamÏtnÌk onÏch let se neust·le zmenöuje apokud nÏkte¯Ì z pracovnÌk˘, funkcion·¯˘ a zdravot-nÌk »ervenÈho k Ìûe z tÈ doby na zemÌ nÏkdejöÌho»eskoslovenska jeötÏ ûijÌ, je jim jiû hodnÏ p¯es osm-des·t let. (Nap Ìklad JUDr. LudovÌtu »eËetkovi, kte-rÈho jsem v dobÏ sv˝ch studiÌ na bratislavskÈ lÈka¯-skÈ fakultÏ znal jako hybnou sÌlu vöehoËervenok¯ÌûskÈho dÏnÌ na Slovensku, slavil letosdevades·tÈ p·tÈ narozeniny). TÌm vÏtöÌ v˝znam je-jich ûiv· v˝povÏÔ , svÏdectvÌ, pÌsemnÈ a vÏcnÈ do-klady o zapomenut˝ch nebo zamlËovan˝ch aktivi-t·ch v tÏch pohnut ch Ëasech m· pro ty, kdo p¯evzalijejich humanit·rnÌ odkaz. Tato kniha stejnÏ jako taprvnÌ svÏdËÌ o tom, ûe auto i d˘kladnÏ vyuûili vöech-ny dostupnÈ zdroje informacÌ a Ëerpali z nich tak,aby sv˝m souËasnÌk˘m p¯iblÌûili na pozadÌ dÏjin iosudy n·rod˘ a osobnostÌ, kterÈ se daly do sluûeb»ervenÈho k¯Ìûe.

Druh svazek tohoto historickÈho dÌla zaËÌn· struË-nou kapitolou, lednem a norem 1939, kdy jeötÏ vtehdejöÌm TurË. Sv. MartinÏ fungovala Divize »s.ËervenÈho k¯Ìûe pro Slovensko, kter· ukonËila svojiËinnost v d˘sledku osamostatnÏnÌ Slovenska. NarozdÌl od Protektor·tu »echy a Morava, kde byl»S»K nÏmeckou okupaËnÌ spr·vou zcela zlikvido-v·n, na Slovensku se p¯etvo¯il v novou n·rodnÌspoleËnost »K. JejÌ p˘sobenÌ rozebÌrajÌ podle hlav-nÌch sek˘ Ëinnosti ve dvou kapitol·ch - v obdobÌlet 1939 - 1941 a 1942 - 1945. Samostatnou kapito-lu zasvÏtili auto i dÌla »s. ËervenÈmu k Ìûi v zahrani-ËÌ, p¯iËemû vÏnovali zvl·ötnÌ pozornost t¯em vel-k˝m postav·m naöeho »K v Lond˝nÏ: HanÏBeneöovÈ, M·rii PaulÌnyovÈ a VladimÌru éuffovi.PoslednÌ kapitola zachycuje v˝znamnou etapu Ëin-nosti obnovenÈho »ervenÈho k¯Ìûe na Slovensku vosvobozenÈm »eskoslovensku v letech 1945 - 1947.

Kniha dokumentuje v˝znamnÈ mezin·rodnÌ kon-takty »ervenÈho k¯Ìûe, pomoc ady n·rodnÌch spo-leËnostÌ SlovenskÈmu »K ve v·leËn˝ch letech, bÏ-hem SlovenskÈho n·rodnÌho povst·nÌ a v letechpov·leËn˝ch. OceÚuje zapojenÌ vysok˝ch hodnos-t·¯˘, d˘stojnÌk˘, lÈka¯˘ a lÈk·rnÌk˘ ve sluûb·ch»K, ale takÈ dobrovoln˝ch zdravotnic a desÌtkyokresnÌch i mÌstnÌch funkcion·¯˘, kte¯Ì byli v okru-hu svÈho p˘sobenÌ hybnou silou humanit·rnÌchaktivit. MUDr. Juraj Sz·ntÛ

12

AZUROV¡ PURPUROV¡ éLUT¡ »ERN¡ NOVINY »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE 6/20034. ob·lka

12

NOVINY »ERVEN…HO KÿÕéE vyd·v· 6x roËnÏ ⁄¯ad »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe Praha, I»O 00426547, redakËnÌ zpracov·nÌ Mgr. Josef ävejnoha vespolupr·ci s ⁄sekem vnit¯nÌch vztah˘ ⁄¯adu »»K. Redakce, administrace a inzerce Thunovsk· 18, 118 04 Praha 1-Mal· Strana, telefon 251 104 111.RegistraËnÌ ËÌslo MK »R E 7302 Cena dvoumÏsÌËnÌku 10,ñ KË

MÕSTA SPOJEN¡ S »ERVEN›M KÿÕéEM

Pomozte n·mpom·hat

Fond humanity »»KËÌslo konta

10030-7334011/0100KomerËnÌ banka Praha 1

⁄STAV M. R. äTEF¡NIKA V MARTINÃ

⁄stav Milana Rastislava ätef·nika byl z¯Ìzen v tehdejöÌm TurËianskÈm Sv‰tÈm MartinÏ (dnesmÏsto Martin ve SlovenskÈ republice) a slavnostnÏ byl otev¯en v srpnu 1926. Jeho architekty byliJurkoviË a Pacl. ⁄stav byl nazv·n po zn·mÈm slovenskÈm politikovi a spoluzakladateli »eskoslo-

venskÈ republiky Milanu Rastislavu äte-f·nikovi (1880 - 1919).

CÌlem ˙stavu bylo p¯ispÌvat k n·rodnÌmu,duöevnÌmu a hmotnÈmu zvelebenÌ Slovenskaa p¯ipravovat pracovnice pro zdravotnÌ a soci·l-nÌ podniky »S»K. Posl·nÌm stavu bylo po¯·-d·nÌ p¯edn·öek, sjezd˘, v˝stav, vych·zek, za-sed·nÌ, vyd·v·nÌ a ö̯enÌ knih a Ëasopis˘,z¯izov·nÌ a podporov·nÌ ökol a kurz˘ rodin-n˝ch, zemÏdÏlsk˝ch, ¯emeslnick˝ch, zabez-peËov·nÌ soci·lnÌ pÈËe zejmÈna o dÏti a adadalöÌch ˙kol˘. P¯i ˙stavu byl z¯Ìzen intern·tumoûÚujÌcÌ ubytov·nÌ a stravov·nÌ 40 poslu-chaËk·m. SouË·stÌ stavu byla Soci·lnÌ öko-

la, ⁄stav pro vzdÏl·v·nÌ uËitelek rodinn˝ch ökol a äkola zpÏvu a hry. VyuËovacÌm jazykem na vöechakcÌch po¯·dan˝ch stavem byla slovenötina.

⁄stav Milana Rastislava ätef·nika Ìdil »eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû, jehoû p¯edsedkynÏ PhDr.Alice Masarykov· byla takÈ Ëlenkou kuratoria stavu. FinanËnÌ prost¯edky na z¯ÌzenÌ stavu vÏnova-la Slovensk· liga v Americe (1 milion KË), dalöÌ 1 milion korun poch·zel z dar˘ americk˝ch Slov·k˘,d·le p¯ispÏlo Ministerstvo ökolstvÌ a soci·lnÌ pÈËe, mÏsto Martin a dalöÌ d·rci. S finanËnÌmi prost¯edkymohli disponovat ministr dr. Vavro ärob·r a p¯edsedkynÏ »S»K PhDr. Alice Masarykov·.

SOUTÃé -KDE SE NACH¡ZÕ

ZNAK »ERVEN…HO KÿÕéE?

Ve ËtvrtÈm kole naöÌ soutÏûe jste mÏli uh·dnout,ve znaku kterÈ zemÏ se nach·zÌ Ëerven k Ìû. Spr·v-n· odpovÏÔ byla - Fidûi. Spr·vnÏ tentokr·t odpo-vÏdÏlo 5 Ëten·¯˘, kte¯Ì obdrûeli knihy z nakladatel-stvÌ Br·na. Byli jimi jiû podruhÈ - AdÈla DoËkalo-v· z Prahy 3, Ji¯Ì Korel z Jind¯ichovic, Pavel Mahrz »esk˝ch BudÏjovic, V·clav Pikeö ze Suöice a J.äubÌkov· z Teplic nad MetujÌ.

Nov· ot·zka - Kter· slavn· automobilov·znaËka m· Ëerven˝ k¯Ìû ve svÈm znaku?

NapovÌme V·m, ûebyla zaloûena v roce1910 v It·lii, ûe jejÌprvnÌ automobil byloznaËen Ñ24 HPì a jeö-tÏ v roce 1910 jel zn·-m˝ z·vod Targa Flo-rio na SicÌlii. Na ¯adÏdalöÌch z·vod˘ vÌtÏzili v

barv·ch tÈto znaËky slavnÌ automobilovÌ z·vod-nÌci Tazio Nuvolari a Juan Manuel Fangio, kter˝zÌskal titul mistra svÏta v dneönÌ Formuli 1. Ty-pick· barva tÈto znaËky je Ëerven·. Z okruûÌ vy-obrazenÈho loga jsme pochopitelnÏ museli od-stranit n·zev znaËky, jinak byste nemÏli co h·dat.

Na Vaöe spr·vnÈ odpovÏdi (zasÌlanÈ na ad-resu: ⁄¯ad »»K, redakce Novin »K, Thunov-sk· 18, 118 04 Praha 1) se tÏöÌme nejpozdÏji -do 4. 11. 2005.

I TAK SE D¡ PROPAGOVAT»ERVEN› KÿÕé

Objevil se spolu s kapkou krve a krevnÌ sku-pinou na samolepk·ch nab·dajÌcÌch zejmÈnaprofesion·lnÌ idiËe, aby se stali bezp¯ÌspÏvko-v˝mi d·rci krve a svÈ auto si tÏmito samolepka-mi oznaËili. Na z·kladÏ dohody s ⁄¯adem »»Ks n·padem na jejich v˝robu p¯iöla a jejich v˝ro-by se ujala firma JM-Servis Pardubice. »·stv˝tÏûku z jejich prodeje je poskytov·na pr·vÏna podporu dalöÌho rozvoje bezp¯ÌspÏvkovÈhod·rcovstvÌ krve.

27. RO»NÕK MEZIN¡RODNÕ LETNÕSOUTÃéE HORSK›CH SLUéEB - JIZERSK… HORY 2005

Ve dnech 2. - 4. z·¯Ì 2005 se jiû tradiËnÏ konala letnÌ soutÏû Horsk˝ch sluûeb na drsnÈ n·hornÌploöinÏ nejv˝öe poloûenÈ osady Jizerka v nadmo¯skÈ v˝öce 800 aû 1000 metr˘. Po celou dobuprov·zelo soutÏûÌcÌ kr·snÈ letnÌ poËasÌ.

SoutÏûe se z˙Ëastnilo 27 dvouËlenn˝ch hlÌdek: 5 z Polska, 2 z NÏmecka, 2 ze Slovenska a dalöÌch18 ze vöech 7 oblastÌ HorskÈ sluûby »R (Krkonoöe 3, JesenÌky 2, JizerskÈ hory 3, äumava 4,Beskydy 2, KruönÈ hory 2 a OrlickÈ hory 2 hlÌdky). SoutÏûÌcÌ byli rozdÏleni do 2 kategoriÌ: mladöÌ- do 40 let (22 hlÌdek) a staröÌ 41 let (5 hlÌdek). VlastnÌ soutÏû se uskuteËnila ve dvou Ë·stech. PrvnÌ- terÈnnÌ etapa probÌhala v h¯ebenov˝ch partiÌch Jizersk˝ch hor v dÈlce cca 20 km, souË·stÌ bylaz·chrana horolezce, Ëasovka v dÈlce 5 km s technick˝mi disciplinami (p¯emostÏnÌ, prusÌkov·nÌ,v˝stup skalnÌ stÏnou se samoËiötÏnÌm a slaÚov·nÌ). Ve druhÈ Ë·sti musela hlÌdka prok·zat svÈzdravotnickÈ znalosti p¯i oöet¯enÌ ˙razu v da-nÈm ËasovÈm limitu.

V celkovÈm po¯adÌ si nejlÈpe vedla hlÌdka vkategorii mladöÌch z Jizersk˝ch hor - Pavel Hor-k˝ a Jan Jir·k, kter· zÌskala poh·r od p¯edsedySen·tu Parlamentu »R MUDr. P¯emysla Sobot-ky (osobnÏ jej p¯ed·val). Poh·r prezidenta »»Kp¯evzala za nejlepöÌ oöet¯enÌ rovnÏû hlÌdka z ka-tegorie mladöÌch z Bergwachtu - Saska (NÏmec-ko) - Michael Hempel a Milan Trexler. ⁄Ëast-nÌci soutÏûe na prvnÌch t¯ech mÌstech v oboukategoriÌch obdrûeli d·rky od sponzor˘. SoutÏûzakonËil n·ËelnÌk HorskÈ sluûby JizerskÈ horyRenÈ MaöÌn.

»lenovÈ HorskÈ sluûby dokazovali i mimo sou-tÏû svÈ kvality - v sobotnÌm odpoledni se v mÌstÏkon·nÌ soutÏûe stala nehoda dvou cyklistek, p¯inÌû zajistili prvnÌ oöet¯enÌ a p¯ivolali sanitku avrtulnÌk, takûe se zranÏnÈ poda¯ilo do nemocnicedopravit vËas. Byli jsme tak svÏdky i nepl·nova-nÈho rychlÈho z·sahu. Nejen za nÏj, ale za vöech-ny, kter˝m bÏhem roku neziötnÏ pom·hajÌ, jimpat¯Ì velk˝ dÌk n·s vöech obyËejn˝ch turist˘ amilovnÌk˘ hor. Zdena KmonÌËkov·