Magazín společnosti New World Resources

č. 1

20

13

Open Mine

interview

Ján Fabián:

Rok 2013 je plný výzev.

OKD je zvládne

technologie

Doly na Karvinsku

propojilo pod zemí

unikátní důlní dílo

téma

Moravskoslezský kraj:

region s perspektivou

14 –176–9 12 –13

tec

hn

olo

gie

rek

ult

iva

ce

be

zp

eč

no

st

od

po

vě

dn

os

tin

terv

iew

ek

on

om

ika

2

Open Mine 1 I 2013

Vážení čtenáři,

cílem každé fi rmy je, aby byla ekonomicky úspěšná a přinášela zisk akcionářům.

Toho ale není možné dosáhnout bez efektivního řízení aktivit s ohledem

na odpovědný a udržitelný rozvoj podnikání.

V něm hrají nezastupitelnou roli péče o zaměstnance a pracovní prostředí, které

společně  vytváříme, abychom mohli pracovat nejen efektivně, ale především

bezpečně. V hornictví to platí dvojnásob. Ne náhodou je proto mottem naší

společnosti slogan „Bezpečnost na prvním místě“.

V oblasti zvyšování bezpečnosti práce jsme toho v minulých letech udělali mnoho.

Horníci dostali nové ochranné pracovní pomůcky, vybavili jsme doly moderními

technologiemi, zintenzivnili jsme školení a realizovali řadu motivačních kampaní

s cílem zvýšit odpovědnost pracovníků za své zdraví. I díky tomu klesl roční počet úrazů

v našich dolech za posledních pět let téměř o polovinu a úrazová četnost dosáhla

v roce 2012 hodnoty 7,6. Naše doly se tak staly nejbezpečnějšími v historii fi rmy.

Ale naše společné úsilí o bezúrazový provoz a zvyšování úrovně pracovního

prostředí nesmí polevit. Právě naopak, musí být ještě intenzivnější. Připravili jsme

proto Bezpečnostní kampaň OKD 2013, která má přispět k tomu, abychom dosáhli

v roce 2015 v ukazateli úrazové četnosti hodnoty 5, jak jsme si stanovili v programu

PERSPektiva 2015.

Budeme klást ještě větší důraz na školení a vzdělávání zaměstnanců, zintenzivníme

bezpečnostní kampaně, protože odpovědný přístup každého z nás je pro dosažení

společného cíle klíčový. Chceme i nadále zlepšovat mikroklimatické podmínky

v dolech a dokončit výstavbu centrální klimatizace na Dole Karviná a zahájit její

budování na Dole Paskov.

S větším důrazem budeme prošetřovat všechny pracovní úrazy a přijímat taková

opatření, abychom zabránili jejich opakování. Zastavíme každý pracovní postup,

který je - byť jen potenciálně - nebezpečný.

Pevně věřím, že tato a mnohá další opatření, která plánujeme, přispějí k tomu, aby

se všichni zaměstnanci vrátili z práce ve zdraví domů ke svým rodinám.

Zdař Bůh!

Ing. Leo Bayer

provozní ředitel OKD

Open Mine č. 1 I 2013

Vydavatel: New World Resources Plc

c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom

Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands

Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222

E-mail: pr@nwrgroup.eu

Web: newworldresources.cz

Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer

Fotografi e: Boris Renner, Tomáš Souček, Richard Sklář, Radek Lukša, Bohuslav Krzyžanek

Produkce, výroba a distribuce: R MEDIA, s.r.o.

Grafi cká úprava a sazba: R MEDIA, s.r.o.

Registrace: MK ČR E 18829

Uzávěrka čísla: 28. 2. 2013

Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy

v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností,

produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami

příslušných fi rem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat

na e-mailovou adresu: pr@nwrgroup.eu. Elektronická verze dokumentu včetně

aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti.

Se čtečkou QR kódu

nemusíte vyťukávat

webovou adresu, stačí

čtečkou naskenovat

obrázek vlevo

3

Open Mine 1 I 2013

ekonomika

4–5 NWR se chce stát evropským lídrem

v prodeji koksovatelného uhlí

5 Peter Carr povede business development

společnosti NWR

interview

6–9 Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev. OKD je zvládne

technologie

10–11 Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH: Být na

českém trhu je strategické

12–13 Doly na Karvinsku propojilo pod zemí unikátní

důlní dílo

odpovědnost

14–17 Moravskoslezský kraj:

region s perspektivou

18–19 Auto za dobrý nápad? Proč ne

rekultivace

20–21 Eliminace dopadů činnosti na životní prostředí

je pro NWR zásadní

odpovědnost

22 NWR pomáhá zvýšit zájem

o matematiku na školách

23 Náměstí v Karviné a Orlové ožila díky OKD

Obsah

6–9

Ján Fabián: Rok 2013

je plný výzev. OKD je

zvládne

10–11

Deilmann-Haniel

Mining Systems GmbH:

Být na českém trhu je

strategické

12–13

Doly na Karvinsku

propojilo pod zemí

unikátní důlní dílo

14–17

Moravskoslezský kraj:

region s perspektivou

20–21

Eliminace dopadů

činnosti na životní

prostředí je pro NWR

zásadní

4

Open Mine 1 I 2013te

ch

no

log

iere

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

we

ko

no

mik

a

Můžete pro naše čtenáře shrnout aktualizaci strategie?Při nástupu do funkce jsem měl jako

nový výkonný předseda představenstva

možnost se společně se svými kolegy

podívat na to, co velmi dobře umíme,

vybrat naše silné stránky a na jejich

základě postavit vhodnou strategii

na dalších pět let.

Nevidíme důvod, proč bychom součas-

ných pět milionů tun koksovatelného

uhlí, které nyní každý rok prodáváme,

nemohli do roku 2017 zdvojnásobit

na zhruba 10 milionů tun. Tohoto cíle

chceme dosáhnout kombinací těžebních

projektů a marketingových počinů, jež

budou zahrnovat posílení naší pozice

v dovozu koksovatelného uhlí do Evropy

a rozšíření prodeje našeho uhlí do zá-

padní Evropy. Střední Evropa však zůsta-

ne i nadále naším přirozeným základním

trhem. Chceme zajišťovat komplexní

dodávky („one-stop shop“) zákazníkům

z řad evropských hutí a nabízet jim

širší portfolio jakostí koksovatelného

uhlí. Máme v úmyslu i nadále zlepšovat

naše stávající důlní provozy tak, aby se

společnost NWR při vyšší produktivitě

a nižších investicích dostala mezi pět

nejlepších světových těžebních spo-

lečností v oblasti hlubinného hornictví

z hlediska bezpečnosti práce.

Myslíte si, že na trhu existuje potenciál, abyste do roku 2017 zdvojnásobili prodeje koksovatelného uhlí v Evropě? Abychom splnili stanovený cíl, museli

jsme se blíže podívat na globální toky

obchodování s koksovatelným uhlím.

Výroba koksovatelného uhlí v Evropě

po desetiletí klesá. Nižší produkce je

kompenzována zvyšujícími se dovozy

do Evropy, a to i proto, že některé druhy

uhlí nejsou v regionu k dispozici. Rozdíl

mezi produkcí a poptávkou po kok-

sovatelném uhlí ve střední Evropě se

odhaduje na přibližně čtyři miliony tun

ročně, v celé Evropě pak na více než 50

milionů tun ročně. A toto číslo v nejbliž-

ších pěti letech dále poroste na zhruba

70 milionů tun. V tom všem vidíme pří-

ležitost stavět na našich zkušenostech.

Společnost NWR dováží jisté množství

prvotřídního koksovatelného uhlí, které

v relativně malém objemu - přibližně

150 000 tun ročně - přidává do své

vlastní produkce koksovatelného uhlí.

Známe své zákazníky. Víme, co chtějí.

Máme velmi silnou logistiku a známe

požadavky na produktový mix. Takže si

logicky myslíme, že ve světle dispropor-

ce mezi nabídkou a poptávkou, která už

v současné době existuje a dále roste,

jde o velmi zajímavý ekonomický záměr.

Můžete vysvětlit, co myslíte tím, že bude společnost NWR nabízet zákazníkům z řad evropských oceláren všechny jakosti koksovatelného uhlí („one-stop shop“)?Ano. Abychom v plné míře využili výše

popsaného dynamického procesu,

budeme se ve druhé oblasti rozvoje sou-

středit na vybudování marketingových

schopností dodávat všechny jakosti

koksovatelného uhlí širší skupině zá-

kazníků z řad evropských hutí. Chceme

na trh dodávat jak koksovatelné uhlí,

které je v regionu k dispozici (poloměkké

uhlí, tvrdé koksovatelné uhlí se středním

obsahem prchavých látek a uhlí typu

PCI), tak i prvotřídní kvalitu koksovatel-

ného uhlí, které se do Evropy dováží.

Jak jsem zmínil, dovážíme už malá

množství koksovatelného uhlí, která při-

NWR se chce stát evropským lídrem

v prodeji koksovatelného uhlí

Při únorové prezentaci ekonomických výsledků

společnosti NWR za rok 2012 v Londýně odhalil

výkonný předseda představenstva Gareth Penny

aktualizaci její strategie.

Gareth Penny, předseda představenstva

5

Open Mine 1 I 2013

dáváme k naší produkci. A vidíme v této

oblasti opravdu zajímavý potenciál.

Nemusí nutně jít o dodávky do střední

a východní Evropy. Jak je vidět z čísel,

která jsem před chvílí uvedl, půjde zřej-

mě o dodávky širšímu kruhu odběratelů.

Myslíme si, že na trhu existuje několik

velkých hráčů, kteří se specializují

na konkrétní ocelářskou výrobu, a vazby

na tyto odběratele se mohou v průběhu

času významně rozvíjet.

Tím, že vybudujeme obchodní stránku

podnikání, která bude stavět na našich

marketingových schopnostech, nabíd-

neme zákazníkům dodávky všech ja-

kostí koksovatelného uhlí. A to je podle

našeho názoru velmi zajímavá součást

naší budoucí strategie.

Řekněte nám, jak chcete bezpečně optimalizovat své důlní provozy?Víme, že silná bezpečnostní politika

a zlepšení důlních provozů v OKD budou

klíčem k naplnění našeho strategického

záměru. Proto chceme zajistit opti-

malizaci stávajících dolů a zlepšovat

bezpečnost práce na hodnotu méně než

pět úrazů s absencí na milion odpraco-

vaných hodin. Vedení společnosti se za-

vázalo pokračovat v přístupu, kdy je bez-

pečnost kladena na první místo, a proto

bude organizovat další bezpečnostní

školení a poskytovat cílenou fi nanční

motivaci. Do roku 2017 se chceme do-

stat mezi pět nejlepších světových fi rem

v hlubinném hornictví v bezpečnostní

metrice úrazové četnosti (LTIFR).

Dále plánujeme optimalizací dlouho-

dobého těžebního plánu a doplněním

západoevropských dodavatelů důlních

technologií o regionální výrobce snížit

do roku 2017 investice do oprav na roční

výši 100 až 150 milionů eur.

Pro dlouhodobý úspěch našich dceři-

ných společností je absolutně nevy-

hnutelné udržet si společenský souhlas

s našimi podnikatelskými aktivitami.

Běžně se zapojujeme do konstruktivní

diskuze se všemi stakeholdery, jichž se

naše současné činnosti či plány do bu-

doucnosti týkají. Vždy jde o důležitou

součást našeho podnikání, ať už mluví-

me o rekultivaci krajiny nebo snižování

emisí dusíku, síry či uhlíku. Myslím,

že jsme prokázali důležitý trend. A to,

že se snažíme stát na správné straně

ve smyslu podnikání a řízení společnosti

i ve smyslu společenského souhlasu

s našimi aktivitami.

Aktualizace strategie NWR s cílem

vytvořit evropského lídra v těžbě a prodeji

koksovatelného uhlí.

NWR2017

Zdvojnásobit

prodeje

koksovatelného

uhlí na 10 mil.

tun ročně

Uvést na trh

všechny jakosti

koksovatelného uhlí

– regionální

a importované

Být mezi 5

světovými lídry

v bezpečnosti

(koefi cient LTIFR)

Investiční výdaje

na úrovni 100 – 150

mil. EUR/rok

Peter Carr povede business development společnosti NWR

Společnost NWR informovala

o jmenování Petera Carra do nově

vytvořené pozice ředitele pro business

development. Dr. Carr, britský báňský

inženýr, jenž pracoval přes třicet let

v hornictví v JAR, Austrálii, Skandinávii

a ve Spojeném království, přichází

do NWR ze společnosti ArcelorMittal

Mining. Tam jako generální ředitel

pro průzkumné a rozvojové projekty

zodpovídal za identifi kaci rozvojových

příležitostí v rámci akvizic dolů těžících

koksovatelné uhlí a železnou rudu.

V pozici ředitele rozvojových projektů

NWR bude dr. Carr odpovědný

za navyšování množství i počtu druhů

uhlí, které může společnost nabízet

svým zákazníkům v Evropě, a zajištění

dodávek uhlí doplňujících stávající

těžbu dolů OKD. Mezi jeho úkoly bude

patřit zvažování různých variant, včetně

akvizic dolů, rozvojových projektů nebo

komerčních dohod. V první řadě se jeho

úsilí zaměří na identifi kaci a zhodnocení

potenciálních možností pro akvizice

v zámoří. Pokud budou určena cílová

aktiva zajišťující dodávky koksovatelného

uhlí, která následně vykážou potenciál

rostoucí hodnoty, povede proces akvizice

od due diligence a obchodních jednání až

po integraci aktiv po dovršení transakce.

Po dokončení jednoho nebo více

úspěšných akvizičních projektů ponese

zodpovědnost také za řízení organických

rozvojových projektů v Polsku a v České

republice.

„Vítám Petera v týmu NWR. V nejbližších

čtyřech až pěti letech sehraje ústřední

roli v rozvoji a růstu společnosti. Peter

bude úzce spolupracovat s Markem

Jelínkem, Jánem Fabiánem a se mnou,“

uvedl Gareth Penny, výkonný předseda

představenstva NWR.

V průběhu sedmi let, kdy pracoval jako

člen týmu zabývajícího se akvizicemi

a fúzemi v báňské divizi, a posléze

jako ředitel pro rozvojové aktivity pro

skupinu ArcelorMittal, se Peter Carr

podílel na zajištění akvizic uhelných

dolů v Rusku a ve Spojených státech,

železnorudných dolů v Libérii, JAR

a Kanadě i minoritních investic

do důlních provozů v Austrálii, JAR

a Mosambiku.

6

Open Mine 1 I 2013te

ch

no

log

iere

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

ek

on

om

ika

inte

rvie

w

Setkali jsme se přesně dva týdny poté, kdy byl

jmenován generálním ředitelem a předsedou

představenstva OKD. Z rozhovoru jasně vyplynulo,

že před fi rmou stojí klíčový a nelehký rok, kdy se

musí vypořádat s nejistou situací na evropském trhu

a poklesem poptávky, kterému čelí klíčoví zákazníci:

středoevropští oceláři a energetici.

Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev.

OKD je zvládne

Vizi, jak této situaci čelit, má Ján Fabián

jasnou. Zásadní je důraz na zvýšení

efektivity, precizní kontrolu nákladů

a další zvyšování bezpečnosti v dolech

OKD. I když bezpečnost jsme možná

měli jmenovat na prvním místě.

Do OKD jste přišel v roce 2007. Jaké největší rozdíly vidíte při pohledu na fi rmu tehdy a dnes, o téměř šest let později?Kdo by navštívil naše doly a porovnával,

největší rozdíl by určitě zaznamenal

v technickém vybavení. Tam došlo díky

Programu optimalizace produktivity

2010 k zásadní proměně a dnes můžu

říct, že patříme k nejmoderněji vybave-

ným těžařským fi rmám v Evropě. Nemu-

síme se bát ani celosvětového srovnání.

Co se změnilo stejně výrazně, je přístup

lidí k práci. A tím mám na mysli jak

horníky, tak i pracovníky v administra-

tivě. Lidé jsou otevřenější, jsou schopni

se lépe zapojit do týmové práce a nebojí

se říct nahlas svůj názor a stát si za ním,

když jsou přesvědčeni, že mají pravdu.

U horníků je změna v přístupu k práci

úzce spojena s bezpečností. Nakoupili

jsme osobní ochranné pomůcky pro

horníky za více než půl miliardy korun

a práce s novými technologiemi je výraz-

ně bezpečnější než s jejich předchůdci.

Ale nová technika sama o sobě nestačí.

Ten nejdůležitější předpoklad bezpeč-

né práce vždy byl a zůstane i nadále

v hlavách lidí.

Co je tedy možné pro další zvyšování bezpečnosti práce udělat? Jak chcete dosáhnout toho, aby lidé ke svému zdraví přistupovali odpovědněji?V první řadě musím říct, že za uplynu-

lých pět let se v oblasti bezpečnosti

práce udělalo opravdu mnoho. Ve svých

vizích navazuji na směr, který OKD na-

stolilo pod vedením Klause-Dietera Bec-

ka. Náš přístup je v mnohém podobný.

Na co se chci letos zaměřit, je přede-

vším důraz kladený na školení. Výu-

ku chceme ještě zkvalitnit. Udělat ji

atraktivnější, aby ji zaměstnanci nebrali

jako nutné zlo, které je zdržuje, ale jako

něco, díky čemu budou cítit ještě větší

odpovědnost za sebe a za lidi, s nimiž

jsou na pracovišti.

Také budu požadovat, aby inspektoři

bezpečnosti práce ještě přísněji dohlí-

želi na dodržování všech předpisů a na-

řízení. U každého úrazu budu vyžadovat

pečlivé vyšetření. To platí dvojnásob pro

úrazy, u nichž je zřejmé, že příčinou bylo

zanedbání bezpečnostních pravidel.

V případě, že dojde k vážnému úrazu

způsobenému nedbalostí, budeme

zastavovat nebezpečnou práci. Nekom-

promisně. Klidně na několik hodin.

To je dost radikální krok…Ano, ale jen díky kombinaci celého

komplexu těchto opatření se nám podaří

splnit naši letošní prioritu. Tedy žádný

smrtelný úraz v našem dole.

7

Open Mine 1 I 2013

Mnoho kroků už jsme udělali a řada

z nich je koncepčních. Na podzim jsme

změnili organizační strukturu a na kaž-

dém dole máme nově pozici náměstka

pro bezpečnost. Od něj čekám, že

bude přicházet s impulsy, co v dané

problematice dále zlepšovat z hledis-

ka potřebného technického vybavení,

pracovních postupů, náplně a obsahu

školení. Nechci od něho jen pozitivní

zprávy, ale takové, které dokážeme

sdílet v rámci celé fi rmy a adekvátně

na ně reagovat.

S tím, co popisuji, souvisí i fakt, že

máme pro rok 2013 připravenou novou

bezpečnostní kampaň, do níž jsme

v porovnání s uplynulými lety doplnili

nové věci.

Stále narážíme na stejný pojem, a tím je odpovědnost lidí za vlastní zdraví a bezpečnost i bezpečnost svých kolegů. Vidíte zde během svého působení v OKD nějakou změnu?Myslím, že je stále co zlepšovat. I když

musím říct, že i v této oblasti pozoruji

velký posun. Ten je dán širším spole-

čenským kontextem. Veřejnost očekává

a vyvíjí na fi rmy tlak, aby poskytovaly

bezpečná pracovní místa, a vnímá to

velmi citlivě. Ať již prostřednictvím médií,

nebo když mluví s rodinou a známými.

Mimořádné události s desítkami váž-

ných, či dokonce smrtelných úrazů, které

se před desítkami let staly i v našem

regionu nebo v sousedním Polsku, jsou

pro dnešní společnost obtížně předsta-

vitelné a mimo způsob uvažování lidí.

Mluvil jste o investicích do technologií, které kromě efektivity také zvýšily bezpečnost práce. Můžete to konkretizovat?Těch aspektů je mnoho. Proto jen na-

mátkou připomenu několik z nich. Nové

automatizované sekce v porubech lépe

stabilizují strop, a dochází tak k menší-

mu riziku úrazů od pádu horniny. Nové

technologie jsou mohutnější, kombajny

mají lepší postřiky, čímž se podaři-

lo snížit prašnost v porubech. Změnili

jsme systém ražby a došlo k většímu

rozšíření svorníkování.

V uplynulých letech došlo k velkému

kvalitativnímu skoku: naše doly jsou

nejbezpečnější v historii a můžeme se

srovnávat se špičkovými světovými těža-

ři. A to i přesto, že těžíme uhlí v geologic-

ky nejobtížnějších podmínkách na světě.

8

Open Mine 1 I 2013te

ch

no

log

iere

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

we

ko

no

mik

a

Ekonomická situace v průmyslu a Evropě obecně není jednoduchá. Predikce ekonomů a expertů často ztrácejí platnost dříve, než je čtenáři stihnou zaznamenat. Přesto - kde byste chtěl vidět OKD za pět let a jak chcete obtížné situaci v letošním roce čelit?Ke každé činnosti musíme přistupovat

tak, abychom dosáhli co největší efek-

tivity. To platí pro přípravy, rubání, logis-

tiku, úpravu uhlí i pro administrativu.

Ekonomická situace a trhy se v poslední

době výrazně změnily. Na každou inves-

tici se musíme dívat přísněji než kdykoli

dříve, každou vynaloženou korunu bude-

me v ruce dvakrát obracet a rozhodovat

se o jejím co nejefektivnějším využití.

Samozřejmě, rád bych viděl OKD jako

fi rmu s vynikajícími výsledky, která

investuje do svého dalšího rozvoje.

Ale co je pro mě neméně důležité, rád

bych výrazněji posunul vnímání OKD

u veřejnosti. Jde mi o politiky na místní

i celostátní úrovni a veřejnost jako celek,

počínaje regionem, kde působíme, až

třeba po Prahu.

Jakými konkrétními kroky chcete dosáhnout toho, aby lidé z druhého konce země vnímali pozitivně fi rmu, která do jejich života fakticky nijak nezasahuje?Samozřejmě toho nelze dosáhnout pro-

klamacemi. Musíme začít sami u sebe

uvnitř OKD. Lidé ve fi rmě musí cítit

změny v přístupu vedoucích pracovní-

ků. To, co lidé čtou v novinách nebo vidí

v televizi, se musí shodovat s realitou

uvnitř fi rmy.

Musíme vystupovat jako jedna fi rma.

Ne, že na Karvinsku a Frýdecko-Mís-

tecku existují doly XY, pak je budova

ředitelství OKD v Ostravě a lidé v mateř-

ské společnosti NWR v Amsterdamu. Co

se týče bezpečnosti, investic, ekonomic-

kých výsledků, jsme a stále budeme po-

suzováni jako jedna fi rma. Nesmíme být

v hlavách rozdrobeni na jednotlivé doly

na straně jedné a ředitelství na straně

druhé.

Mluvil jste o vnímání fi rmy. Jaký je tedy význam OKD pro region, kde působí a potažmo pro celou zemi? Ptám se na ekonomické, ale i celospolečenské dopady činnosti. Mimo jiné proto, že plán fi rmy rozšířit těžbu Dolu Karviná do nových, obydlených lokalit se

mnohde setkal s nesouhlasem občanských aktivistů a neziskových organizací.Jsme největším zaměstnavatelem

a nejdůležitějším ekonomickým subjek-

tem v Moravskoslezském kraji. A nejde

jen o naše zaměstnance. Na jedné

straně jsou dodavatelé, z nichž mnoho

je na naší činnosti bytostně závislých. Ať

již nám dodávají technologie, prodávají

materiál nebo služby. Může jít o velké

fi rmy se stovkami zaměstnanců, ale

i drobné živnostníky.

Na druhé straně existují v regionu dva

typy našich klíčových zákazníků: oceláři

a energetici. S nimi jsme historicky

spojeni pupeční šňůrou, průmyslové

podniky v regionu jsou úzce propojeny.

Naše případné problémy dopadnou

na ně, jejich se naopak projeví u nás. Pro

to, aby fi rmy v regionu mohly fungovat,

je nutná zdravá rovnováha mezi všemi

zúčastněnými. To platí pro ceny našich

dodávek uhlí, stejně jako pro ceny vy-

bavení, které oceláři pro naše doly dodá-

vají. Stále se musíme snažit nacházet

rozumné kompromisy.

Navíc, pracujeme v regionu s historicky

danými sociálními specifi ky a vysokou

nezaměstnaností, kde těžký průmysl

Ján Fabián si uvědomuje, že vstoupil do funkce v roce, který je pro OKD obtížný.

Pevně věří tomu, že se s těžkou situací fi rma dokáže vypořádat.

9

Open Mine 1 I 2013

zůstává klíčovou součástí hospodářství.

Není možné skokově přejít z tradičního

silného těžkého průmyslu na nové typy

průmyslu. Pro to chybí infrastruktura

i kvalifi kovaní lidé. Horníci nebo hutníci

těžko ze dne na den přejdou jako progra-

mátoři do IT fi rmy vyrábějící software.

Vraťme se k organizacím na Karvinsku nesouhlasícím s rozšiřováním těžby, která by v případě úspěchu projektu ovlivnila životy stovky lidí…Pochopitelně se dokážu na celou situaci

dívat prizmatem lidí na Karvinsku, kteří

nejsou s naší fi rmou spojeni, a není pro

ně tudíž podstatné, jestli jsme v regionu

aktivní, nebo nikoli. Uvědomuji si, že

zasahujeme do jejich životů a chápu

jejich osobní motivy, případně politické

profi lace.

Rozvoj je pro nás jako pro těžaře zá-

sadní a uvědomujeme si, že úspěchu

můžeme dosáhnout jen vysvětlováním,

argumentací a poukazováním na mož-

né scénáře toho, kdybychom v regionu

nepůsobili.

Tady si myslím, že jsme u jádra věci.

Střetávají se v něm názory založené

na osobnostní rovině s věcnými argu-

menty. V tomto momentě by do celého

procesu měli vstoupit politici, ať již

na místní, nebo celostátní úrovni, lidé

z univerzit, profesní svazy, média a ne-

ziskové organizace. Věcně vysvětlovat

scénáře všech představitelných variant

a jejich důsledky pro region. Není férové

vždy znát a prezentovat jen jeden úhel

pohledu.

Osobně si myslím, že průmyslová zóna

v Karviné, která je často zmiňována jako

alternativa k naší činnosti pro udržení

zaměstnanosti v regionu, nedokáže vy-

kompenzovat tisíce lidí pracujících pro

OKD. A nejde jen o samotnou Karvinou,

ale i další velká města v okolí, jako jsou

Orlová a Havířov, pro jejichž obyvatele

jsme v současnosti my a naši dodava-

telé nezastupitelným poskytovatelem

práce.

Zmínil jste politiky a nutnost toho, aby v důležitých momentech veřejně deklarovali své postoje. Jak se těžařské fi rmě, jakou je OKD, v ČR podniká? Jak je spokojena se stavem legislativy?Myslím, že jsme se historicky na právní

a politické prostředí dokázali adaptovat.

Ostatně - podnikat musíme zde, protože

uhlí leží pod zemí a není možné ho pře-

místit. Pro nás je klíčovým dlouhodobě

stabilně nastavený legislativní rámec.

Přijímáme rozhodnutí na dlouhý čas

dopředu, s vysokými náklady a jistou

mírou nejistoty. Nemohli bychom fungo-

vat efektivně, kdyby se každé 2 až 3 roky

měnila energetická nebo surovinová

politika. Musíme stále trpělivě vysvětlo-

vat naše cíle, protože v našem případě

jde o běh na dlouhou trať.

Jaké výzvy, významné projekty v OKD v současnosti řešíte?Dotáhli jsme úspěšně projekt POP

2010, o kterém jsem mluvil na začátku.

Postupně realizujeme kroky z programu

PERSPektiva 2015. Mám-li být konkrét-

ní -  v prosinci jsme dokončili spojovací

překop mezi doly Karviná a Darkov.

Ten je v mnoha ohledech unikátní (viz

strana 12–13) a pomůže nám v mno-

ha oblastech zvýšit efektivitu, snížit

provozní náklady a zlepšit ekologické

parametry naší činnosti.

Implementujeme systém SAP, který při-

spěje k efektivnějšímu řízení a úspoře

nákladů transparentním nastavením

procesů. Budeme moci činnosti lépe

monitorovat, analyzovat a řídit.

Projekt modernizace logistiky a dopravy

v OKD pokračuje a rozšiřuje se z pilotní-

ho Dolu Darkov na další šachty. Prohlu-

bujeme jámu v lokalitě ČSA, která vyřeší

možné problémy s hlubším podpatro-

vým dobýváním a připraví oblasti pro

další rozvoj dolu, o kterém jsem už

mluvil. Na Dole Paskov připravujeme

výstavbu centrální klimatizace.

Rok 2013 bude obtížný a budeme muset

pozorně sledovat reálnou dostupnost

investic, ale pokračovat v nich budeme

a musíme, protože je to nezbytné pro

náš další rozvoj.

Marek Síbrt

10

Open Mine 1 I 2013re

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

wte

ch

no

log

iee

ko

no

mik

a

Společnost Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH

(dhms), německý výrobce technologií pro doly,

hloubení jam a ražbu tunelů, otevřela svou pobočku

v moravskoslezském regionu v blízkosti dolů OKD.

Je to výhodné pro obě strany. Firma se zároveň

poohlíží po dalších subdodavatelích v regionu.

Deilmann-Haniel Mining Systems

GmbH: Být na českém trhu

je strategické

nisterstva průmyslu, se leskne novotou.

České zastoupení zde bylo otevřeno

v únoru loňského roku, kdy se fi rma, jejíž

výrobní závod a ředitelství sídlí v němec-

kém Dortmundu, rozhodla přesunout

blíže k OKD.

Řada razicích technologií fi rmy byla

ze strany společnosti OKD zakoupena

v rámci programu POP 2010, zaříze-

ní byla uvedena do provozu ve všech

čtyřech jejích dolech. Pobočka dhms

v blízkosti OKD tedy byla logickým

řešením pro poskytování běžné údržby,

servisu a oprav s cílem zajistit efektivní

a bezporuchový chod zařízení.

Investice v regionu jako strategická výhodaOtevření závodu v těsné blízkosti dolů

OKD má podle zástupců dhms stra-

tegický význam, neboť se tím nabízejí

další příležitosti k rozvoji fi rmy napří-

klad na další trhy v regionu, především

Polsko, ale i Ukrajinu a Rusko. „V sou-

časnosti pracuje v dolech OKD 42 na-

šich strojů - razicí kombajny, vrtací vozy,

nakladače a přibírkové stroje. Je proto

logické, že chceme-li zajistit pro OKD

efektivní, ekonomický a pohodlný sys-

tém spolupráce, musíme být fi rmě co

nejblíže. V našem areálu v Horní Suché

jsme schopni provádět téměř kompletní

opravy, servis a revize. Nemusíme celé

strojní zařízení převážet do Německa,

a to má pochopitelně pozitivní dopady

na zefektivnění nákladů,“ uvedl vedoucí

české pobočky dhms Michael Wasik.

Více než stoletá tradice jako záruka kvalityHistorie fi rmy, která je v současnosti

součástí divize AT Mining Tech němec-

kého holdingu Aton, sahá až do roku

1888, kdy Carl Deilmann založil v Dort-

mundu společnost zabývající se posky-

továním důlních služeb. V rámci své 125

let dlouhé historie se fi rma vypracovala

z dodavatele oprav a ocelových kon-

strukcí na výrobce vysoce kvalitních

technologií a strojních systémů. Díky

úspěchu na domácím i zahraničním trhu

se v současnosti její výrobky používají

na všech pěti kontinentech světa. Efek-

tivita a kvalita strojního zařízení fi rmy

byla vyzkoušena a otestována v dolech

a staveništích v nejnáročnějších provoz-

ních podmínkách.

Kromě klasických zařízení, jakými jsou

nakladače, přibírkové stroje, vrtné vozy

a systémové prvky pro ražbu důlních

děl, vyrábí fi rma také vrtné soupravy

pro degazační a dlouhé vrty, případně

technologie používané při hloubení

jam. Od roku 2010 společnost dhms

nabízí inovované lehké razicí kombajny

ve dvou hmotnostních třídách s integro-

vanou svorníkovací vrtačkou.

Pobočka společnosti dhms v České RepubliceHala společnosti dhms v průmyslové

zóně František v Horní Suché na Ostrav-

sku, která vznikla v areálu bývalého dolu

a byla v roce 2010 vyhlášena vítězem

soutěže „Brownfi eld roku“ českého mi-

Pobočka dhms v blízkosti dolů OKD přináší výhody oběma stranám a má strategický význam.

Pobočka fi rmy dhms v průmyslové zóně v Horní Suché v areálu bývalého dolu František.

11

Open Mine 1 I 2013

Díky otevření pobočky v regionu dokáže

dhms rychleji reagovat na požadavky,

urychlit a zefektivnit opravy a renovace.

Obecně řečeno, nabídnout zákazníkovi

optimální služby. Firma poskytuje OKD

servis 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Na požadavky těžařů reaguje do 4

hodin bez ohledu na denní dobu a řeší

aktuální problémy či poskytuje náhradní

díly ze skladových zásob.

Zaměstnanci OKD mohou kontaktovat

pracovníky dhms a požádat je o asisten-

ci, ať již jde o opravu, konzultaci nebo

dodání náhradního dílu. Spolupráce

mezi oběma fi rmami funguje na bázi life

cycle managementu.

Právě v dolech OKD byly poprvé nasa-

zeny nové razicí kombajny dhms typu

R75. „Tyto stroje se hodí v situacích, kdy

je nutné nasadit velmi výkonné razicí

kombajny s cílem zajistit dobrý denní

postup a zároveň kvalitně zajistit důlní

dílo při menším personálním obsazení

pracoviště,“ vysvětluje Wasik. Náročné

geologické podmínky v dolech OKD

jsou podle něj pro nové technologie tím

nejlepším testem.

Kvalifi kovaná pracovní síla = základ úspěchuMateřský závod v Německu zaměstná-

vá zhruba tři stovky pracovníků, české

zastoupení dhms dává v současnosti

práci dvaceti lidem. „Uvědomujeme si,

že kvalita práce našich techniků a jejich

dovednosti jsou naprosto zásadní. Proto

klademe velký důraz na trvalé vzdělá-

vání a rozvoj jejich kompetencí,“ říká

fi nanční ředitelka Kristýna Paličková.

Většina pracovníků fi rmy má dlouho-

dobé zkušenosti z důlního prostředí.

Díky tomu jsou připraveni kdykoli sfárat

a vyřešit problém přímo na místě.

„Umístění závodu v ČR má pro společ-

nost dhms strategický význam. Nedale-

ko je Polsko a ve většině tamních dolů

se používají naše stroje. Česká pobočka

bude díky svým rozšiřujícím se zásobám

náhradních dílů zajišťovat podporu i pro

polský trh a v budoucnu rozvíjet naše

aktivity v Rusku a na Ukrajině.

Zákazníci ze zahraničí nás navštěvují,

aby viděli zařízení společnosti dhms

přímo v akci v dolech OKD. Zároveň

si zde mohou vyslechnout zkušenos-

ti  horníků OKD, kteří perfektně znají

fungování a silné stránky našich strojů,“

popisuje Wasik. Zároveň upozorňuje,

že například s ruskými či ukrajinskými

zákazníky často přijíždějí i zástupci růz-

ných úřadů, kteří se soustředí na bez-

pečnost, normy a ergonomické prvky

strojů.

Příležitost pro místní fi rmyAčkoliv je základ výroby, vývoje a desig-

nu v německém Dortmundu začala

fi rma hledat subdodavatele v Moravsko-

slezském kraji.

„První slovo, které v této souvislosti mu-

sím zmínit, je kvalita. Některé regionální

subdodavatele už máme a hledáme

další. Chceme spolupracovat s místními

fi rmami z prostého důvodu, na jedné

straně to pro nás bude levnější a efek-

tivnější z hlediska logistiky, na druhé

straně dáme práci místním lidem,“

vysvětluje Paličková.

Více informací najdete

na stránkách www.dhms.com.

Marek Síbrt

V rámci investičního projektu POP 2010 byly do dolů OKD nakoupeny také špičkové razicí komplexy společnosti dhms.

12

Open Mine 1 I 2013re

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

wte

ch

no

log

iee

ko

no

mik

a

Stavební část projektu, který povede ke snížení

nákladů, vlivů těžby na okolí a zefektivnění

dopravy vytěženého uhlí na povrch, úspěšně

dokončila OKD, a.s., dceřiná společnost NWR. Jde

o nejdelší a v mnoha ohledech ojedinělé dílo tohoto

charakteru v České republice.

Doly na Karvinsku propojilo

pod zemí unikátní důlní dílo

horniny, bylo použito 4 050 tun vystrojo-

vacího materiálu (TH oblouky, spojovací

materiál, mřížovina, rozpínky), 215 tun

komponentů závěsné drážky a 10 570

tun suchých betonových směsí.

Skvělá práce měřičů OKDVe výběrovém řízení na realizaci projektu

byla vybrána dodavatelská společnost

Pol-Alpex. Ražbu zajišťovaly dva ko-

lektivy horníků, tedy zhruba 70 lidí, a to

v nepřetržitém provozu 168 hodin týdně.

Firma zvítězila ve výběrovém řízení díky

vysoké odbornosti a zkušenostem svých

pracovníků, ale i výborným referencím.

Termín ukončení ražby byl stanoven

na závěr roku 2012, nakonec byly

chodby propojeny v předstihu. Poslední

Unikátní důlní dílo propojilo v den se

symbolickým datem 12. 12. 2012 doly

Karviná a Darkov. Jedná se o více než

tříkilometrový spojovací překop, kterým

bude po vybavení veškerou potřeb-

nou technologií zhruba od července

letošního roku proudit veškerá těžba

z lokality ČSA Dolu Karviná na úpravnu

uhlí Dolu Darkov. Dílo strategického vý-

znamu bude sloužit pro obousměrnou

přepravu materiálu, technologických

celků či lidí.

Úvahy o propojení dolů Karviná a Darkov

se datují do roku 2008. Myšlenka byla

vzkříšena o dva roky později, kdy se

naplno rozeběhly inženýrské práce. Sa-

motná ražba pak začala v dubnu 2011.

Náklady na vybudování a vybavení pře-

kopu, který by měl sloužit minimálně 20

let, dosáhnou téměř 1,3 miliardy korun.

Unikátní dílo parametry i použitými technologiemi. Podle vedení společnosti OKD jde

o strategickou investici. „Dílo nám

umožní dopravovat uhlí vytěžené v loka-

litě ČSA Dolu Karviná do moderní úpravy

Dolu Darkov, která dosud neměla plně

využitou kapacitu. Postupné ukončení

provozu starší úpravny uhlí Dolu Karviná

přinese úsporu provozních nákladů,

zvýšení efektivity a hmatatelně zlepší

ekologické parametry naší činnosti pro

obyvatele Karvinska. Darkovská úpravna

je totiž vybavena špičkovou technologií

světových parametrů s minimálními

dopady na životní prostředí,“ vysvětluje

generální ředitel a předseda předsta-

venstva OKD Ján Fabián.

Vedle délky je překop unikátní svým pro-

fi lem a zvolenou technologií ražby. Jeho

minimální šířka je 6,7 metru a výška 4,5

metru. V místech maximálního profi lu

je překop široký 8,7 metru a vysoký

5,5 metru. V minulosti se obdobná díla

budovala s použitím tunelovacích strojů,

tentokrát se překop razil standardně

pomocí vývrtů, trhacích prací a razicích

komplexů. Poprvé v dolech OKD zde

byly nasazeny dvoulafetové vrtací vozy

DH-DT2 a pracovní plošiny, protože

rozhodující podmínkou provedení stavby

bylo zajistit bezpečnost práce.

Ze strany Dolu Darkov bylo vyraženo cel-

kem 1 580 metrů, ze strany Dolu Karviná

1 451 metrů. Při ražbě spojovacího pře-

kopu bylo vytěženo přibližně 100 200m3

Při realizaci projektu byly poprvé v dolech OKD použity dvoulafetové vrtací vozy DH-DT.

13

Open Mine 1 I 2013

odstřel, který měl za následek probití

obou ražeb, se uskutečnil v hloubce 870

metrů. Obě důlní díla na sebe navázala

s přesností, jež nemá podle vedení OKD

v historii fi rmy obdoby.

„Odchylky v profi lech obou ražeb se pohy-

bovaly v řádu centimetrů. Pro naše měřiče

je to životní úspěch, potvrzení skvělé

práce a ukázka jejich umění,“ vyzdvihnul

umění měřičských expertů provozní ná-

městek Dolu Karviná Roman Dušička.

Podle expertů je jednoduché propojit

dílo v rámci jedné měřičské sítě. V tomto

případě ale horníci razili chodbu ve dvou

sítích proti sobě, ve dvou různých dobý-

vacích prostorech. Bylo nutné provést

připojovací měření, zafi xovat základní

body a obě sítě sjednotit. Projekt proto

spadal do nejvyšší kategorie speciálního

měření. Kromě špičkové práce expertů

byl příčinou úspěchu také nákup nové

měřicí technologie s nejvyšší možnou

přesností.

Unikátní systém dopravníkůOdtěžení mezi doly Karviná a Darkov

se bude skládat ze dvou částí. První

část linky od zásobníků na 11. patře

Dolu Karviná až na 9. patro Dolu Darkov

bude zajištěna pěti pásovými doprav-

níky a dvěma článkovými vynášecími

dopravníky.

„Jsou široké 1,4 metru, dosahují rych-

losti 2,5m/s a mají hodinovou kapacitu

1500 tun. Jejich celková délka je 2925

metrů. Nejzajímavější je třetí z nich,

který má délku 1755 metrů a překonává

dvousetmetrové převýšení. I proto je

vybaven šesti frekvenčně řízenými elek-

tromotory, každý z nich s výkonem 250

kW,“ říká manažer pro infrastrukturu

a logistiku OKD Marian Weiser. Do-

pravník zároveň umožní přepravu osob

v obou směrech společně s těživem.

Druhou část linky odtěžení tvoří čtyři

pásové a jeden článkový dopravník mezi

zásobníky Dolu Karviná. Umožní využít

jejich plnou kapacitu tak, aby se dal re-

gulovat přísun těživa ke skipu a úpravně

Dolu Darkov.

„Ty budou muset zvládat těžbu ze tří

našich dolů, nejen Darkova a Karviné,

ale i ČSM. Plný monitoring jak po pro-

vozní, tak bezpečnostní stránce zajistí

škála čidel, videokamery a vysokoka-

pacitní optické přenosové sítě. Hlavní

řídící centrum bude na dispečinku Dolu

Darkov,“ vysvětluje Weiser.

Práce na vybavení si vyžádají půl roku

stavebních úprav a instalačních prací.

Kromě zaměstnanců OKD se na nich

bude podílet 12 dodavatelských fi rem.

Výsledkem bude funkční moderní

odtěžení, které od července letošního

roku nahradí provoz skipového zařízení

na lokalitě ČSA Dolu Karviná.

Marek Síbrt

Od července bude veškerá těžba lokality ČSA Dolu Karviná směřovat spojovacím překopem na moderní úpravnu uhlí na Dole Darkov.

14

Open Mine 1 I 2013te

ch

no

log

iere

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

we

ko

no

mik

ao

dp

ov

ěd

no

st

Ocelové srdce republiky, na jehož výkonu

stojí budování socialismu. Region s nej-

větší koncentrací průmyslu, vysokými

platy horníků a hutníků, ale také velkým

množstvím lidí bez vztahu ke kraji,

kteří se sem přistěhovali, často nuceně,

za prací. Oblast s vysokou kriminalitou,

svérázným životním stylem často pro-

dchnutých nadprůměrnou konzumací

alkoholu. Tak si představovali Ostravsko,

ale vlastně celou severní Moravu a část

Slezska, lidé ve zbytku tehdejšího Čes-

koslovenska před sametovou revolucí

v roce 1989.

Život v kraji se za více než 23 porevoluč-

ních let změnil stejně jako jeho obraz

v očích lidí v dnes už samostatné České

republice. Nicméně, předsudky o něm

ve zbytku republiky ve větší nebo menší

míře přetrvávají, mění se jen postupně

a často příliš neodpovídají skutečnosti.

„Náš kraj nemůže mít menší ambici

než se stát nejdynamičtěji se rozvíjející

oblastí v zemi. A to je také můj cíl. Měl by

být moderním a sebevědomým regio-

nem, který stojí na průmyslové tradici

a dokáže nabídnout lidem uplatnění.

Nechceme se vzdávat historie, která

k tomuto kraji patří,“ říká hejtman kraje

Miroslav Novák.

Moravskoslezský kraj dnes nejsou jen

doly a hutě, už není černou a zapráše-

nou šmouhou na mapě republiky. Stal

se dynamicky se rozvíjejícím regionem

s unikátním propojením nového a tra-

dičního průmyslu. Vzdělávací instituce

produkují kvalifi kovanou, především

technicky orientovanou pracovní sílu,

v kraji vznikají špičková technologická

centra. Životní prostředí se díky rekulti-

vacím lokalit historicky poznamenaných

těžbou uhlí a investicím do snižování

ekologické zátěže hutí i přes přetrváva-

jící problémy výrazně zlepšilo. Kulturní

akce pořádané v kraji se staly celore-

publikovým fenoménem a strmé svahy

Beskyd lákají tisíce návštěvníků, stejně

jako lázně v Karlově Studánce v Jesení-

kách nebo karvinském Darkově.

Kraj nabízí řadu atraktivních cílů k ná-

vštěvě a volnočasovým aktivitám. Ať už

jde o zmiňované hory, ostravskou zoo

nebo kulturní akce ztělesněné přede-

vším fenoménem Colours of Ostrava.

Mnoho z těchto zážitků nabízí právě

místa historicky spjatá s průmyslem.

Ať zmíníme například hornické mu-

Region, v němž vyvíjí většinu svých aktivit skupina

NWR, má silnou průmyslovou tradici. A sebevědomě

vyhlíží do budoucna. V symbióze v něm žijí

tradiční průmysl, nové hi-tech technologie, centra

vzdělanosti, ale i krásná příroda Beskyd a Jeseníků.

Moravskoslezský kraj:

region s perspektivou

Kromě průmyslových areálu je Moravskoslezský raj také místem s krásnou přírodou. Především Beskydy a Jeseníky lákají v létě i zimě

návštěvníky z celé země.

15

Open Mine 1 I 2013

zeum v Ostravě Landek Park, unikátní

industriální areál Dolní oblast Vítkovic,

Dinopark v Doubravě na Karvinsku

a golfový areál Lipiny u Karviné na úze-

mích rekultivovaných po ukončení těžby

uhlí, nebo národní kulturní památku Důl

Michal v Ostravě.

Počátek rozvoje? UhlíU začátku rozvoje původně zemědělské-

ho kraje na periferii tehdejší habsbur-

ské monarchie stálo uhlí. Počátky těžby

sahají do 18. století a první hlubinný důl

v ostravsko-karvinském revíru vzni-

kl v roce 1782 (Důl Anselm na území

Landek Parku v Ostravě). Zlom nastal

ve 30. letech 19. století v souvislosti se

začátkem výroby železa v Ostravě-Vít-

kovicích. Rozvoj dopravy po železnici,

výroby železa a těžby uhlí region výrazně

proměnily. Učinily z něj průmyslové

centrum monarchie. V krátké době se

desetinásobně zvýšil počet obyvatel,

kteří přicházeli z venkova za prací.

Vznikl unikátní provázaný řetězec těžby

uhlí, jeho zušlechťování na koks, násled-

né výroby železa a produkce fi nálních

výrobků často s vysokou přidanou

hodnotou, jako je tomu dnes například

ve strojírenství. Právě tato návaznost

a výhody z ní vyplývající jsou příčinou

faktu, že průmysl dodnes zůstává, i přes

období restrukturalizace a ukončení

činnosti řady neefektivních provo-

zů po pádu komunistického režimu,

nejvýznamnějším zaměstnavatelem

v regionu.

Uhlí z OKD využívají ocelářské giganty

ArcelorMittal Ostrava nebo Třinecké

železárny, které svou produkci dodávají

dalším zpracovatelům. Ti vyrábějí, jako

například Vítkovice Machinery Group,

špičkové strojírenské technologie,

vedlejší produkty vznikající při koksová-

ní uhlí zase využívá chemický průmysl

(BorsodChem MCHZ). A mohli bychom

pokračovat. „Hutní průmysl v rámci

země zůstal už jen v našem regionu, těž-

ba uhlí, výroba koksu a surového železa

tvoří značnou část HDP země a přímo či

nepřímo zaměstnává desetitisíce lidí.

Dnešní moderní doba disponuje takový-

mi technologiemi čištění průmyslových

emisí, že umožní i těmto podnikům

působit v obydlených oblastech,“ dodává

hejtman Novák.

Průmysl a region:vzestupy, pády a transformaceHistorický význam dobývání uhlí pro re-

gion dokládá fakt, že na konci 19. století

pracovala více než polovina obyvatel

Ostravy v těžařském průmyslu. Obě

světové války, období meziválečného

Československa i následných čtyřicet let

komunistického režimu s sebou přinesly

mnoho zvratů a kraj výrazně pozname-

naly. Nároky nacistického i komunistic-

kého režimu na těžbu uhlí a výrobu žele-

za byly značné. Již v roce 1943 přesáhla

těžba v revíru poprvé hranici 20 milionů

tun, nad kterou se držela i v době plá-

novaného hospodářství od roku 1960 až

do sametové revoluce v roce 1989.

Po pádu komunistického režimu došlo

k uzavírání neperspektivních, neren-

tabilních, případně vytěžených dolů

především v ostravské části revíru

a k restrukturalizaci celého oboru.

Na území Ostravy bylo po útlumu pro-

vozů vytěženo poslední uhlí 30. června

1994 z Dolu Odra. Činná do současnosti

zůstala karvinská část revíru a jižní část

revíru na Frýdecko-Místecku, kde těží

uhlí OKD.

Těžba uhlí a hutě:spojeni pupeční šňůrouTěžba uhlí v kraji je neodmyslitelně spjata

s výrobou železa a oceli. Rostoucí potřeby

ocelářů stály u rozmachu jeho dobývání.

Počátky produkce železa sahají do 17.

století, kdy se vyrábělo v malých dřevou-

Symbol Ostravy: industriální areál Dolní oblasti Vítkovic prochází v současnosti dynamickou proměnou a stává se centrem kultury,

společenských akcí a vzdělávání.

16

Open Mine 1 I 2013te

ch

no

log

iere

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

wo

dp

ov

ěd

no

st

ek

on

om

ika

helných pecích v Podbeskydí. Na počátku

19. století začala výstavba Severní dráhy

Ferdinandovy spojující Vídeň a Halič

a provozy přestaly dostačovat poptávce.

To bylo hlavním impulsem pro výstavbu

nového závodu v tehdejší vesničce Vítko-

vice. Strategické místo splňovalo všechny

nezbytné požadavky blízkostí naleziště

černého uhlí (pozdější důl Hlubina)

a blízkostí vody v  řece Ostravice. Ve 30.

letech 19. století začíná prudký rozvoj

závodu a stává se hlavním dodavatelem

materiálu pro stavbu železnice.

Vyhloubením dvou jam pro dobývání

ve Vítkovicích v 50. letech 19. století, za-

čátkem těžby a vybudováním koksovny

mezi dolem Hlubina a vysokými pecemi

Vítkovických železáren vznikl ojedinělý

průmyslový komplex od těžby uhlí přes

úpravnu, výrobu koksu až k výrobě suro-

vého železa, který fungoval až do 90. let

20. století. Poslední vůz s uhlím vyjel ze

zdejšího dolu 30. června 1992, jámy byly

zasypány v letech 1995-96. K ukončení

výroby železa došlo v roce 1998. Dnes

je tento unikátní industriální komplex

Národní kulturní památkou ČR a dědic-

tvím EU jako jediný svého charakteru

v Evropě.

Dominanta industriální Ostravy ale ne-

spí, ani nechátrá. Naopak začala znovu

pulsovat životem a stává se jedním ze

symbolů dynamických změn regionu.

Sdružení Dolní oblast Vítkovice realizuje

ambiciózní projekt: revitalizaci loka-

lity s cílem na jedné straně zachovat

industriální dědictví, na druhé straně

dát místu moderní podobu a využití pro

vzdělávací, výzkumné, kulturní a další

aktivity. Je zřejmé, že se tento záměr

začíná naplňovat. Areál hostí řadu

hudebních festivalů, z bývalého plyno-

jemu vznikla multifunkční aula GONG

s  a v bývalé VI. Energetické ústředně

vznikla interaktivní expozice Svět

techniky přibližující vývoj technického

poznání.

Výroba oceli a koksu:ekologizace provozůV roce 1942 byl položen základ ocelár-

ny v Ostravě-Kunčicích jako součásti

Vítkovických železáren. Po osamostat-

nění, období plánovaného hospodářství

a restrukturalizaci odvětví je nyní podnik

součástí gigantu ArcelorMittal. Firma

patří spolu s Třineckými železárnami

k největším zaměstnavatelům v kraji

a dává práci tisícům lidí. Obě fi rmy do-

hromady ročně produkují zhruba

5 milionů tun surové oceli.

Majitel Vítkovice Machinery Group Jan

Světlík spatřuje právě v dalším vývoji

oboru hutnictví největší riziko, ale i příle-

žitost pro budoucí prosperitu a konku-

renceschopnost kraje. „Má totiž klíčový

vliv na důležité obory, jako jsou hornictví

a strojírenství, a proto je nezbytné jej

v kraji udržet. Musíme lidem nabízet

především pracovní příležitosti a mož-

nosti výdělku. Současně se musí mít kde

vzdělávat a trávit volný čas. Díky tomu

pak přirozeně vzniká poptávka po dal-

ších kvalifi kovaných lidech – ve školství

i ve službách. Všechno souvisí se vším,

základem jsou ale kvalitní pracovní

příležitosti, které jsou v našem kraji

spojené především s technickými obory,“

vysvětluje.

Kraj strategických investicKraj se stal strategickým místem pro

investice významných světových fi rem,

které sem přilákala infrastruktura

průmyslových zón, úroveň občanské

vybavenosti, kvalifi kovaný personál

a konkurenceschopná výše nákladů.

Automobilka Hyundai postavila poblíž

Frýdku-Místku svůj nejmodernější

závod na světě, který ročně produkuje

300 000 aut. Její investice s sebou při-

táhla řadu dalších fi rem, které zaměst-

návají tisíce lidí v zónách v Ostravě-Hra-

bové, Mošnově, Nošovicích, Kopřivnici,

Českém Těšíně a Třinci a vyrábějí kom-

ponenty pro automobily z celého světa.

Do kraje zamířili díky kvalifi kované pra-

covní síle i výrobci špičkových hi-tech

technologií. Například v zóně v Kopřiv-

nici sídlí výrobce luxusní elektroniky

Bang & Olufsen, v Ostravě otevřela svou

pobočku fi nská softwarová společnost

Tieto, která zaměstnává téměř 2 000

lidí. Ve městě také sídlí jedno ze šesti

globálních center sdílených služeb

průmyslového gigantu Siemens s 500

zaměstnanci.

Multifunkční aula GONG s kapacitou 1500 diváků vznikla z bývalého plynojemu

v industriálním areálu Dolní oblasti Vítkovic.

Dolní oblast Vítkovic je symbolem

proměny Moravskoslezského kraje

a koexistence industriálního prostoru

s moderní architekturou.

Automobilka Hyundai se rozhodla

postavit svůj nejmodernější závod

v průmyslové zóně v Nošovicích poblíž

Frýdku-Místku.

17

Open Mine 1 I 2013

VŠB-TU Ostrava je spolu s dalšími uni-

verzitami v kraji (Ostravská univerzita

v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě)

líhní kvalifi kovaných odborníků, kteří

jsou největším kapitálem a nadějí kraje

do budoucna. V jejím areálu vznikl Vě-

decko-technologický park, který umož-

ňuje začínajícím podnikatelům vstup

na trh, poskytuje jim podmínky pro

úspěšný rozvoj nápadů včetně poraden-

ství a dalších výhod. V areálu školy byla

v lednu roku 2013 zahájena výstavba

superpočítačového centra IT4Inno-

vations za 1,8 miliardy korun. Centrum

bude jedním z nejvýkonnějších v Evropě

a má sloužit především k provádění

náročných výpočtů matematického

modelování s uplatněním například pro

automobilový průmysl, ale i pro tradiční

průmyslové obory.

Stav ovzduší a pracovní místaCo obyvatele kraje nejvíce trápí? V čem

jsou největší rizika? Většina autorit se

shodne na dvou oblastech: nedostatek

pracovních míst a problémy s ovzduším

především v zimním období.

„Stav ovzduší není dobrý, i když za po-

sledních dvacet let došlo k výraznému

zlepšení. Emisní hodnoty naměřené

před dvaceti lety byly mnohonásobně

vyšší, než jsou dnes. Naším cílem je

dosáhnout dalšího zlepšování životní-

ho prostředí systematickými účinnými

opatřeními na lokální, regionální i mezi-

národní úrovni,“ vysvětluje Novák.

Fakta jeho slova potvrzují. Například

ArcelorMittal Ostrava investoval stovky

milionů korun do ekologizace koksovny,

za miliardu korun také pořídil v roce

2011 tkaninový fi ltr snižující emise pra-

chu ročně o 200 tun. Třinecké železárny

koncem roku 2012 oznámily, že v prů-

běhu tří let dokončí ekologické projekty

za více než dvě miliardy korun. Dceřiná

fi rma NWR, společnost OKK Koksovny,

v roce 2011 otevřela novou koksáren-

skou baterii vybavenou špičkovou tech-

nologií a dodržující nejpřísnější normy

v oblasti ochrany životního prostředí.

Další investice do ekologizace prů-

myslových provozů nicméně zůstávají

klíčovým úkolem do budoucna.

Budoucnost:kvalifi kovaná pracovní místaVytváření nových pracovních příležitostí

a vzájemně přínosná spolupráce tra-

dičních a nových průmyslových odvětví

se silným ohledem na životní prostředí

jsou klíčovým předpokladem pro to, aby

byl region dobrým a atraktivním místem

pro život i v budoucnu. „Musíme lidem

nabízet především pracovní příležitosti

a možnosti výdělku. Obyvatelé regionu

se musí mít kde vzdělávat, pracovat,

rozvíjet a vydělávat peníze. Pokud jim to

neposkytneme, budou z kraje odcházet

jinam. A to si nemůžeme dovolit, bez

schopných lidí nemá náš region šanci

na úspěch,“ tvrdí Světlík.

„Budeme dále průmyslovou oblastí

země, ale takovou, která má šanci uspět

i v budoucnu. Je to mimo jiné cesta, jak

zde udržet mladé lidi a jak být konkuren-

ceschopným regionem,“ uzavírá Novák.

Marek Síbrt

Pustevny v Beskydech jsou oblíbeným cílem turistů. Proslavily je mimo jiné stavby světoznámého secesního architekta Dušana Jurkoviče.

18

Open Mine 1 I 2013o

dp

ov

ěd

no

st

rek

ult

iva

ce

be

zp

eč

no

st

inte

rvie

wte

ch

no

log

iee

ko

no

mik

a

Program trvalého zlepšování v OKD pokračoval

úspěšně i v roce 2012. Firma díky němu ušetřila

216 milionů korun a aktivní zlepšovatele ocenila.

Auto za dobrý nápad?

Proč ne

odměny za své návrhy, když se každo-

ročně losuje o atraktivní ceny, jako jsou

poukaz na rodinnou dovolenou nebo

nákup elektroniky. Jako mimořádná

motivační odměna se každoročně losuje

automobil Škoda Fabia, přičemž šanci

na výhru mají všichni pracovníci, kteří

se do projektu zapojí s návrhem, který je

klasifi kován jako smysluplný.

„V podmínkách OKD se proces CI jed-

noznačně osvědčuje a chceme v něm

pokračovat i v dalších letech. V průběhu

času se dostal do povědomí zaměstnan-

ců, a ti začali o tom, jak si ulehčit práci,

udělat ji efektivnější a bezpečnější, více

přemýšlet. A o to nám jde především.

Navíc, úroveň kvality podaných návrhů

se v čase zvyšuje,“ uzavírá Brodský.

Marek Síbrt

Vlastní iniciativa, aktivita a smyslupl-

ný nápad zaměstnanců mohou snížit

fyzickou náročnost práce, zvýšit její

efektivitu, přinést významné fi nanční

úspory, ale především významně přispět

k dalšímu zvyšování úrovně bezpečnosti

práce a pracovních podmínek. To jsou

základní předpoklady, s nimiž skupina

NWR ve svých dceřiných společnostech

v roce 2009 zahájila proces Continuous

Improvement.

Jeho cílem je povzbudit aktivitu zaměst-

nanců v podávání zlepšovacích návrhů,

se osvědčil, a proto se nadále rozvíjí. Za-

městnanci mohou své nápady na inova-

ce podávat písemně ve čtyřech jazycích:

česky, slovensky, polsky a anglicky. To

otevřelo cestu k zapojení do procesu

CI také pracovníkům z dodavatelských

fi rem, především z Polska.

Na každém dole byla vytvořena pozice

manažera pro Continuous Improvement

a v OKD v roce 2012 pracovalo 144

interních konzultantů, jejichž úkolem

bylo vést zlepšovací týmy, případně

motivovat k účasti v procesu radou nebo

konzultací další zaměstnance.

Zlepšovací návrhyjako cesta k úsporámV roce 2012 podali zaměstnanci 847 ná-

vrhů, z nichž bylo 542 uznáno smyslupl-

nými. Více než 400 z nich se již uskuteč-

nilo, další více než stovka se právě uvádí

do praxe. Specializované optimalizační

týmy vytvořené na každém dole OKD loni

přišly s dalšími 74 projekty na zlepšení.

Tři čtvrtiny nápadů ze strany zaměst-

nanců se v roce 2012 týkaly možností

zlepšení na důlních pracovištích, zbytek

na povrchových. A co je důležité, polovi-

na námětů měla pozitivní vliv na zvýšení

bezpečnosti a zkvalitnění podmínek

a prostředí na pracovišti.

To, že kreativita zaměstnanců je pro fi r-

mu přínosná také ekonomicky, dokládá

fakt, že v roce 2012 činily celkové úspory

vzešlé z návrhů podaných ve zmíněném

roce, a částečně i z roku 2011, téměř 216

milionů korun.

„Od roku 2009 přinesly nápady a projek-

ty úspory v provozních nákladech za více

než 850 milionů korun,“ říká manažer

OKD odpovědný za procesu Continuous

Improvement Ivan Brodský.

Ocenění motivovaných zaměstnancůFirma si aktivních zaměstnanců váží,

a proto je za jejich úspěšné nápady do-

káže ocenit. Stanovila konkrétní systém,

který jednoznačně defi nuje výši odměny,

která zaměstnanci za jeho návrh náleží.

Každý zaměstnanec, který podal v da-

ném roce smysluplný návrh na zlepšení,

má nárok na odměnu 1 000 Kč. Výše

další prémie závisí na celkovém přínosu,

který realizace jeho myšlenky fi rmě

přinese. Například opatření, které fi rmě

ušetří jeden milion korun, znamená pro

zaměstnance mimořádnou odměnu

ve výši minimálně 10 000 Kč. Společnost

OKD takto svým zaměstnancům v roce

2012 vyplatila více než 2,5 milionu korun.

Ocenění ale nemá pouze fi nanční

charakter. Na jednotlivých dolech

mají úspěšní inovátoři možnost další

V roce 2012 podali zaměstnanci 847 návrhů,

z nichž bylo 542 uznáno smysluplnými. Více než

400 z nich se již uskutečnilo, další více než stovka

se právě uvádí do praxe.

Continuous Improvementus IIImppprrroooovvvveeeementtt

19

Open Mine 1 I 2013

Trochu matematiky a úspora v milionech

Na jaře minulého roku byla převedena

část těžby Dolu ČSM z důvodů zvýšení

efektivity podzemním překopem

na Důl Darkov. Těžba tak v některých

momentech překračovala kapacitu

skipové nádoby, kterou uhlí směřuje

na povrch. Tato situace se musela

nutně řešit. A povedlo se: díky detailní

analýze stavu a logickému uvažování

řešitelského týmu Jaroslava Kovala

a Petra Zembola z Dolu Darkov. Jejich

nápad dokázal zkrátit cyklus jízdy

dopravních nádob na skipovém zařízení

Mí 4 Sever o 5,3 s ekundy.

Pouhých pět sekund, ale úspory sahají

k milionům. Stačí jednoduché počty.

Zásluhou zkrácení doby jízdy se počet

výtahů za hodinu zvýší o 1,03. Těžní

zařízení je v provozu každý den 17,5

hodiny. Denně tak vyjede na povrch o 18

nádob více. Při kapacitě 32 tun na výtah

se pak jedná o 570 tun denně navíc.

Cyklus jízdy dopravních nádob inovátoři

rozdělili do několika částí. Jejich rozjezd

je daný typem a výkonem motoru těžní

věže a není možné ho nijak zvlášť ovlivnit.

Samotný pohyb nádoby v jámě dosahuje

14 metrů za sekundu. Ačkoliv by těžní

stroj zvládl i větší rychlost, technický stav

věže ji nedovoluje. Bezpečnost musí být

na prvním místě.

Zůstává tak dojezd nádob: „Ten je řízený

programovatelným automatem, který

nastavil výrobce. Po důkladné analýze

jsme zjistili, že doba dojezdu by se dala

zkrátit. V souvislosti s naším nápadem

jsme kontaktovali výrobce, a ten řídící

program automatu podle něho zkrátil,“

říkají autoři návrhu. Úprava softwaru

za pár desítek tisíc tak přináší milionové

úspory.

Zkrácením dopravního cyklu výtahu

dochází z prostého důvodu k průběžným

úsporám. Na stejný objem těživa je těžní

zařízení v provozu kratší dobu.

Mechanik Dolu Karviná Kamil Pavlíček získal mimořádnou odměnu Škodu Fabia za nápad na vytvoření 1 společného odtěžení ze

3 čeleb, který ušetřil 5 pohonů a 770 metrů pásu.

20

Open Mine 1 I 2013b

ez

pe

čn

os

to

dp

ov

ěd

no

st

inte

rvie

wre

ku

ltiv

ac

ete

ch

no

log

iee

ko

no

mik

a

Ochrana životního prostředí a zahlazování následků

hornické činnosti patří k důležitým pilířům zajištění

udržitelného rozvoje NWR. Je to nezbytné pro udržení

společenského souhlasu s podnikáním fi rmy.

Eliminace dopadů činnosti

na životní prostředí

je pro NWR zásadní

osmnáct jamek. Projekt stál více než 7,2

milionů EUR, z nichž 26 % fi nancovala

Evropská unie.

Dalším dokončeným projektem byl

Dinopark. Na území rekultivovaném pro

výstavbu Dinoparku o rozloze 151 ha

návštěvníky zaujme 70 modelů prehis-

torických zvířat v životní velikosti, které

se pohybují a vydávají reálné zvuky!

V parku se nachází také 3D kino, muze-

um, obchod s upomínkovými předměty

a restaurace. Dinopark byl dokončen

v roce 2009 a každoročně sem zavítá

téměř 200 000 návštěvníků.

V důsledku hornické činnosti dochází

například k poklesům, při nichž se terén

dostává pod úroveň hladiny spodní vody.

Tyto negativní dopady hlubinného hor-

nictví zmírňují různé rekultivační akce.

Další důležité otázky ochrany životního

prostředí zahrnují emise, energetickou

náročnost, problematiku vodohospodář-

ství a nakládání s odpady.

Biodiverzita a rekultivaceNež se zahájí činnost jakéhokoli dolu, je

nutné příslušným úřadům předložit dva

důležité dokumenty: podklady pro posou-

zení vlivů na životní prostředí (EIA) a de-

tailní plán otvírky, přípravy a dobývání.

Tyto dokumenty hodnotí vlivy projektu

na životní prostředí, ochranu zdraví oby-

vatel, biodiverzitu a všechny chráněné

oblasti ovlivněné hornickou činností.

Vzhledem k tomu, že se při posuzování

vlivů na životní prostředí stáváme účast-

níky řízení, jsou veškeré dotazy nebo

připomínky státních orgánů a institucí,

měst a obcí, neziskových organizací,

jednotlivců či jiných případných účastní-

ků řízení řešeny tak, aby bylo dosaženo

všestranně akceptovatelného kompro-

misu.

Řízení je ukončeno rozhodnutím Minis-

terstva životního prostředí ČR. Dohoda

klade na společnost NWR konkrétní

požadavky a zainteresovaným stranám

(stakeholdery) slouží jako záruka, že

nedojde k narušení biodiverzity v dané

oblasti.

Všechna řízení společnosti NWR v České

republice, včetně připomínek účastníků

a konečných rozhodnutí, jsou veřejnos-

ti k dispozici na webových stránkách

České informační agentury životního

prostředí (www.cenia.cz/eia).

V ochraně biodiverzity hrají zásadní roli

sanace a rekutlvace území, kde byla

ukočena těžba. Cíle rekultivačních akcí

se nastavují v několika krocích, od pří-

pravy koncepce po získání povolení

místních úřadů. V roce 2011 jsme ukon-

čili rekultivační akce na území o rozloze

111 hektarů a vynaložili jsme na ně

7 milionů eur. Celková rozloha území,

jež bylo od roku 1993 rekultivováno,

představuje 1 678 ha. Pomohli jsme

vytvořit nové krajinné oblasti i území

pro volnočasové a rekreační vyžití oby-

vatel. Naším cílem je soustředit do roku

2015 rekultivační projekty do několika

velkých sanačně-rekultivačních akcí.

V současné době se připravuje nebo

uskutečňuje 87 různých projektů.

Při provádění rekultivačních akcí jsme

otevřeni návrhům našich stakeholderů –

jedním z hlavních projektů, ukončených

v roce 2012, byla výstavba golfového

areálu Golf Resort Lipiny. Rekultivované

území na ploše 51 ha nyní nabízí devíti-

jamkové golfové hřiště. To se v budoucnu

postupně rozšíří až na kompletních

Rekultivační akce Lipiny – golfové

hřiště, rozloha: 51 ha.

Kvalita vody na čerpací stanici

Sovinec se pravidelně kontroluje.

21

Open Mine 1 I 2013

EmiseVzhledem k naší pozici předního výrobce

energetického a koksovatelného uhlí

a koksu ve střední Evropě, která staví

na pevných kořenech své průmyslové

tradice, si uvědomujeme to nejdůležitěj-

ší: jak místní obyvatelé vnímají vliv emisí

na celkovou kvalitu ovzduší a životní

prostředí obecně. Proto se snažíme

emise minimalizovat a zároveň zlepšovat

energetickou účinnost našich provozů.

Výroba koksu a vedlejších produktů kok-

sování patří k hlavním zdrojům znečiště-

ní v provozech NWR. V souvislosti s tímto

faktem jsme v několika programech

(např. Program optimalizace koksoven,

COP 2010) podnikli rozhodující kroky

vedoucí ke snížení emisí vznikajících

v tomto výrobním procesu.

V roce 2011 snížila naše dceřiná společ-

nost OKK své emise SO2 o 37 %, emise

NOx byly meziročně sníženy dokonce

o polovinu.

Podstatný vliv na kvalitu ovzduší v Mo-

ravskoslezském kraji má koncentrace

polétavého prachu (PM), který vzniká

v průmyslových provozech regionu, a to

i v provozech. Společnost OKK usiluje

o neustálé snižování emisí polétavého

prachu, které v roce 2011 klesly o více než

30 % na konečnou hodnotu 80 tun za rok

2011. Doly společnosti OKD produkují při

větrání emise polétavého prachu ve sta-

bilním objemu zhruba 120 tun ročně.

Uhlíková stopaV souladu s dlouhodobým závazkem

NWR snižovat emise skleníkových plynů

poklesly i přímé emise CO2 z provozů

společnosti OKK o čtvrtinu ze 170 256

na 127 012 tun. To vše díky programu

COP 2010, v jehož rámci byla uvedena

do provozu nová koksárenská baterie č.

10 a modernizací prošla také baterie č.

8 v koksovně Svoboda v celkové hodnotě

63 milionů EUR. Nepřímé emise sklení-

kových plynů pocházejí z tzv. nepřímé

spotřeby energie, např. nakupované

elektřiny, tepla a páry. Emise vznikající

při dopravě jsou zanedbatelné, neboť

98 % našich produktů se přepravuje

po železnici.

EnergieV posledním desetiletí jsme se postupně

snažili zvyšovat energetickou účinnost

našich provozů a tím snižovat spotřebu

energie. Při dodržení stávajícího objemu

výroby se nám to skutečně daří. Další

výrazná úsporná opatření by si však

vynutila snížení výroby.

Jednou z největších položek provozních

nákladů jsou náklady na elektrickou

energii. Abychom je udrželi pod kont-

rolou, zvyšujeme celkovou energetic-

kou účinnost především u strojních

zařízení. Ta se také nepřímo odráží

v emisích skleníkových plynů. Spo-

třeba energie vyjádřená v gigajoulech

(GJ) klesla ze 4 921 000 GJ v roce 2010

na 4 456 000 GJ v roce 2011, což před-

stavuje snížení o 9 %.

Pokud připočteme další úspory

z prodeje vyrobeného koksárenského

plynu a degazovaného důlního plynu,

představuje snížení spotřeby energie vý-

znamných 30 %. Bez ohledu na uvedené

úspory se naši odborníci na energetiku

dále soustředí na průběžné snižování

její spotřeby například optimalizací

nákladů jednotlivých organizačních

jednotek, tj. dolů. Investice do nových

technologií - defi nované v programu

PERSPektiva 2015 - představují další

součást plánu úspor.

VodaVelké množství vody se v NWR používá

při úpravě a praní uhlí. Při vypouštění

těchto vod dodržujeme všechny evrop-

ské i české zákony a nařízení. Jedním

z našich cílů je efektivní spotřeba vod

a zvýšení podílu recyklované vody

na celkové spotřebě. 93 % všech vod,

které společnost NWR použije, spotře-

bovává společnost OKD. Podíl recyklova-

né vody na celkovém objemu představo-

val v roce 2011 38 %.

Při čištění vody používá společnost OKD

tzv. odlučovače magnetitu. Po vyčištění

se voda čerpadlem vrací zpět do úpra-

várenského procesu nebo odchází

do systému odkalovacích nádrží, v nichž

se ukládá fl otační hlušina.

OdpadyVšechny vyprodukované odpady se buď

předávají jiným společnostem k dalšímu

využití, nebo jsou zlikvidovány. Ty určené

k dalšímu využití se nejdříve recyklují.

Nevyužitelné odpady určené k likvidaci

zahrnují většinu nebezpečných odpadů

a také znovu nepoužitelný směsný

odpad. Množství odpadů vyproduko-

vaných v období 2009 - 2011 se zvýšilo

ze 42,2 na 46,2 tisíc tun, a to přede-

vším v objemu kovového šrotu, který je

předáván k dalšímu využití. Toto zvýšení

je důsledkem investic do moderních

technologií v rámci Programu optimali-

zace produktivity (POP 2010) a následné

likvidace starých technologií.

Hlavním zdrojem nebezpečného odpadu

byly žáruvzdorné vyzdívky koksárenské

baterie a směsný stavební odpad obsahu-

jící nebezpečné prvky vyprodukované při

generální opravě koksárenské baterie č. 9.

Tomáš Rak

Manažer udržitelného rozvoje

Desítky tisíc dětí se každoročně můžou díky rekultivačnímu projektu OKD ocitnout

alespoň na chvíli v pravěku ve společnosti dinosaurů.

22

Open Mine 1 I 2013re

ku

ltiv

ac

eb

ez

pe

čn

os

tin

terv

iew

od

po

vě

dn

os

tte

ch

no

log

iee

ko

no

mik

a

NWR pomáhá zvýšit zájem

o matematiku na školách

Více než 2000 žáků základních škol je zapojeno

do projektu Matematika s chutí, který má

zatraktivnit výuku matematiky.

V Česku výrazně upadá zájem o ma-

tematiku, což se negativně projevuje

na počtu technicky vzdělaných pra-

covníků. To představuje problém i pro

průmyslové podniky. NWR si tuto sku-

tečnost uvědomuje, a proto na projekt

přispěla dvěma miliony korun.

V České republice obecně chybějí

dostatečně vzdělaní techničtí odborníci.

To pociťují zejména průmyslové podniky,

výjimkou není ani Skupina NWR. Jedním

z důvodů je i alarmující pokles vědo-

mostí a dovedností v matematice u žáků

základních i středních škol.

V mezinárodním výzkumu matematické-

ho a přírodovědného vzdělávání TIMSS,

který se uskutečnil v roce 2007, se umístili

čeští žáci čtvrtých ročníků na 18. místě

mezi 19 zúčastněnými zeměmi OECD/EU

(v roce 1995 byli na 4. místě z 19) a čeští

žáci osmých ročníků na 8. místě z 15

(v roce 1995 byli na 3. místě z 24).

V posledním výzkumu OECD PISA, který

proběhl v roce 2009, se čeští patnáctiletí

žáci propadli až na 22. místo z 34 zemí

OECD, přičemž pokles ve výsledku od roku

2003 byl u našich žáků největší ze všech

zúčastněných zemí. Za tímto propadem

stojí jednak zlepšování znalostí žáků

a studentů ostatních zemí, ale především

pokles absolutních výsledků Česka.

Tak nelichotivý vývoj ohrožuje budoucí

počet technicky vzdělaných pracovní-

ků v Česku, přitom poptávka po nich

vzhledem k rozvoji ekonomiky nadále

poroste. Studie společnosti McKinsey

například uvádí, že pokud se situace

nezmění, vzdělanostní úroveň českých

žáků klesne do roku 2022 na úroveň

těch rumunských či gruzínských. Česko

by pak do roku 2050 mělo přijít o 11

procent HDP, tedy 400 miliard korun

v současných cenách.

Think-tank ISEA – Institut pro sociální

a ekonomické analýzy se proto spolu

se zástupci české vědy rozhodl usku-

tečnit projekt pod názvem Matematika

s chutí, nad kterým převzal záštitu Svaz

průmyslu a dopravy ČR. Ten probíhá už

od září roku 2011 a skončí v listopadu

letošního roku.

Cílem programu Matematika s chutí

je zvýšit zájem veřejnosti, škol, učitelů

a žáků o výuku tohoto předmětu a obrá-

tit pozornost všech důležitých aktérů

ke skutečnosti, že klíčem ke zlepšení

výsledků je kvalitní a zároveň motivující

výuka v povinném vzdělávání.

Jedním z hlavních nástrojů k dosažení

tohoto cíle je široce publikované a me-

dializované ocenění kvalitních učitelů

matematiky na prvním i druhém stupni

základních škol a zprostředkování

metod jejich práce širší pedagogické

veřejnosti.

Matematika s chutí je svým způsobem

pilotním projektem, který má ukázat,

na jakém základě by měla být postave-

na účinná strategie zvyšování mate-

matické gramotnosti české populace

a růstu zájmu o matematiku, který je

základem změny postojů k technickým

oborům.

Do projektu se zapojilo na 2260 žákůDo projektu se mohli hlásit učitelé 5. až

7. tříd základních škol. Za tímto účelem

museli vypracovat výukové projekty, v ni-

chž uvedli, jakým způsobem zatraktivní

a celkově přiblíží svým žákům výuku

matematiky. Problémem zůstává fakt,

že na školách chybí vnitřní motivace -

české školství je totiž charakteristické

využíváním externí motivace, tedy napří-

klad hrozbou špatných známek. Vhodné

učitele pak vybrala odborná porota.

Celkové náklady na uskutečnění projek-

tu činí 7,5 milionu korun. Skupina NWR

přitom na pilotní projekt přispívá z více

než jedné čtvrtiny.

Do Matematiky s chutí se ve školním

roce 2012/2013 zapojilo celkem 98 uči-

telů ze 13 krajů, se 117 třídami a 2 260

žáků. Žáci prošli vstupním vědomostním

testem, jehož výsledky se následně

porovnaly s celostátním průměrem.

V tomto školním roce pak učitelé kon-

kretizují své projekty, v květnu žáci znovu

projdou výstupním testem. V létě roku

2013 pak odborná komise projekty vy-

hodnotí a ocení zainteresované učitele.

Komise také na základě výsledků

projektu vydá doporučení pro vhodnou

formu výuky matematiky ve školách.

Tomáš Rak

Úroveň technické vzdělanosti v ČR klesá.

Matematika s chutí tomu chce čelit.

Pro více informací navštivte

www.matematikaschuti.com

Kromě oficiálních webových

stránek je možné aktuality

projektu dohledat i na sociální

síti Facebook

23

Open Mine 1 I 2013

Bezplatná kluziště na náměstích postavila

v předvánočním období pro obyvatele Karviné

a Orlové společnost OKD. Akce Bruslíme s OKD!

se setkala s velkým zájmem veřejnosti také díky

atraktivnímu sportovnímu a kulturnímu programu.

Náměstí v Karviné a Orlové

ožila díky OKD

Kapři nad OrlovouDo akce se zapojila i Nadace OKD, která

od 14. do 16. prosince postavila u klu-

ziště v Orlové svůj BezBar. Tedy místo,

kde pro zájemce připravují občerstvení

hendikepovaní lidé na vozíčku. Ten se

v Orlové, stejně jako na letních festi-

valech, kam zavítal minulý rok, setkal

s velkým úspěchem.

Na večerní nebe zároveň vypluli obří

létající kapři. „Vypustili jsme je jako

symbolické poděkování lidem z Orlové

za jejich aktivitu v našem programu

Sídliště žije. Ten je určený pro obyva-

tele paneláků, kteří se rozhodnou něco

ve svém okolí změnit k lepšímu. A právě

v Orlové jsou lidé velmi aktivní,“ vysvětlil

ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek.

Marek Síbrt

Advent na bruslích. I tak mohli strávit

zásluhou společnosti OKD předvánoční

období sportovní nadšenci z Karvinska.

Od 1. do 19. prosince stála na náměstích

hornických měst Karviné a Orlové klu-

ziště, na nichž si mohl kdokoliv zdarma

zabruslit.

Zaměstnanci OKD a jejich rodiny si

mohli navíc bezplatně půjčit brusle,

případně si nechat nabrousit své vlastní.

Ostatní zájemce stály uvedené služby

symbolických 20 korun.

Těžaři přišli s tímto nápadem proto, aby

ukázali lidem, že předvánoční období

není nutné strávit v permanentním

stresu, zda bude vše přichystáno pro

sváteční dny, ani v davu lidí v nákup-

ních centrech. Naopak poznali, že je

možné ho prožít aktivně, ve společnosti

známých a přátel. Prostor a čas pro

sportovní vyžití nabídla společnost OKD

i školám a školkám.

Hornické hry na leděKluziště byla každý den od dvou odpo-

ledne do deseti večer otevřená pro veřej-

nost, od deseti ráno do dvou odpoledne

patřila předškolákům a žákům základ-

ních škol. „Z důvodu omezené kapacity

50 osob si školy a školky musely termín

zarezervovat předem. A musím říct, že

v případě obou měst byla kluziště po ce-

lou dobu akce beznadějně plná žáků.

Jsme rádi, že školy využily tuto možnost

atraktivní výuky tělocviku,“ řekl mluvčí

OKD Vladislav Sobol.

Součástí projektu byla v rámci „Hornic-

kých her“ v obou městech řada víken-

dových společenských akcí. Lidé mohli

zhlédnout špičkovou krasobruslařskou

exhibici nebo utkání hendikepovaných

sportovců ve sledge hokeji. Nechyběla

tradiční mikulášská nadílka, koncerty

a hudební vystoupení, hry a soutěže pro

děti nebo diskotéka na ledě. Zájem byl

v obou městech obrovský.

V Karviné proběhlo slavnostní otevření

kluziště začátkem prosince za účasti

vedení města u příležitosti rozsvěcení

vánočního stromku, kterým začal cyklus

předvánočních kulturních akcí s názvem

Advent ve městě. Ten společnost OKD

také podpořila. Karvinské náměstí tak

před Vánoci naplno ožilo a patřilo nejen

sportu, ale i kultuře a tradičním jarmar-

kům. Kluziště OKD se stalo přirozeným

centrem dění především pro studenty

a mladé obyvatele města.

Kluziště v obou městech neměla o návštěvníky nouzi. Popularitu si bruslení na náměstí

získalo především mezi mladými lidmi.

Plynárensko-energetická společnostŠiroká škála vrtných prací & degazaceInovativní a komplexní řešeníKogenerační jednotky pracují přes 8.000 hodin ročněBezpečnější důlní pracovní podmínkyCíl: instalovaná kapacita 110 MW

Navštivte greengas.net pro více informací a kontakt na nás.

800.534

emisemi

120 3

8.000 DOMÁCNOST

2

650 GIGAWATT HODIN

CH4