OCHRANA OPEVNĚNÍpracovní skupina při

Národním Památkovém Úřadu

Ravelin No. XIV s Reduitem20 letý vývoj rekonstrukce

objektu bastionové pevnosti Josefov

Ochránci Památek Pevnosti JosefovRavelin No. XIV

Surová verze © Hudákdne 2.11.2011 v Praze

Reference do roku 2011

Občanská organizace Ochránci Památek Pevnos-ti Josefov Ravelin No. XIV vznikla oficiálně roku 1994, ale již od roku 1992 pracovala na zdevasto-vaném objektu Ravelin No. XIV s Reduitem střední obranné linie bastionové pevnosti Pless z konce 18. století, projektované francouzským vojenským inženýrem v rakouských službách Claude Benoida Duhamela De Querlonde.

Objekt prochází stálou rekonstrukcí z dostupných zdrojů samotné organizace s minimální podporou Města Jaroměř a bez činnosti památkového úřadu. Během cca 20 let se vyvinula technologie zpraco-vání cihel, kamene, spojovacích směsí, izolací a terénních úprav. Následná okomentovaná dokumenta-ce názorně popisuje dvacetiletý vývoj.

Problematika cihel - rekonstrukce probíhají za-tím z vlastních zásob získaných z bouraček domů okolních vesnic, které stavěli z cihel bourané pevnosti. Velkým rizikem je nekvalitní nabídka cihlářských firem, nedokonalost výroby, přechod výroby atd. Již 3 roky je aktivita zaměřena na hledání cihelny a výrobu cihel.

Kámenné prvky jsou opět z pískovce, ale dnes se využívá lomu u Teplic nad Metují, kde díky nevel-ké finanční opoře organizace je dohoda o odkupová-ní zbytkových nepotřebných kusů, které kameníci opracují do potřebných tvarů atd.

V některých případech se využívá práce kovářů, kteří kopírují dané prvky nasbírané muzeu organi-zace.

Terénní úpravy jsou většinou poslední etapou dané rekonstrukce. Využívá se odtěžený objem přímo z areálu a tím se upravuje terén většinou kaponiér, valů jiných objektů do původních stavů. Dodržují se skladby jednotlivých vrstev a to hlavně z dů-vodů hydroizolačních.

Organizace připravuje i architektonické studie pro dotační tituly, které zárověň umožňují opra-vit část opevnění.

Spolupracuje se i se školami, jako garant daných programů, referent atd. Příkladem může být Výzkum statických poruch staveb studentů Stavební Fakul-ty VUT Brno. Během roku 2011 se získalo partner-ství se Stavební Fakultou ČVUT a jejich prací na problematiku šancovek.

Problematika rekonstrukčních prací organizace a její celé struktury na vnější prezen-taci a spolupráci je daleko obsáhlejší, ale tato prezen-tace má posloužit k prvnímu nadhledu.

Tento materiál je využit pou-ze pro účel prezentace orga-nizace v pracovní skupině NPU

Původní projekt objektu z roku 1783 s výřen rekon-strukčních snah organizace.

- Strážnice

- Levé dělostřelecké kasematy

- Levá vnější část Reduitu

- Střelecká galerie v hrdle

- Hrdlo Ravelinu

- Levá špice Ravelinu

- do budoucna

Kontreskarpa Ravelinu

v příkopu Reduitu

Hrdlo Reduitu na Ravelinu No. XIV z levé strany areálu. Stav kolem 10. - 20. let.

Detailní pohled na strážnici v Reduitu, 80. léta

Zarostlá hmota levé strany dělostřeleckých kasemat Redu-itu, 80. léta.

Detailní pohled na strážnici v Reduitu, 80. léta

První rekonstrukční práce za-měřené na strážnici, 90. léta

kompletní rekonstrukce pra-chárny u levých dělostřelec-kých kasemat. Plných cihel bylo v té době dostatek - viz. vazba stěn a pat klenby. 90. léta

kompletní rekonstrukce pra-chárny u levých dělostřelec-kých kasemat.

Kamenné prvky nahrazovány be-tonovými odlitky. 90. léta.

Rekonstrukce levé nájezdové rampy. 90. léta.

Zadní okno levých dělostře-leckých kasemat. 90. léta.

Oprava nároží týlové a boč-ní stěny levé části Reduitu. Počátky i bez mechanizace, pouze za pomoci ramp, pák a klatek. 90. léta.

Oprava nároží týlové a boč-ní stěny levé části Reduitu. Využilo se stávajících pís-kovců, ale z velké části pro nedostatek všeho bylo zhoto-veno z betonových prefa prv-ků. 90. léta.

Oprava říms a profilace nad boční a týlovou stěnou levé části Reduitu. Využívalo se betonových prvků. 90. léta.

Opravená levá týlová část Re-duitu. Stav 2002.

Střelecká galerie v hrdle Ravelinu propojující jej s Reduitem. Stav 2002.

Výkopové práce na střelecké galerii. Zachování chodby z 1/2 - spodní část. Zbytek se bude postupně rekonstruovat. Stav 2002 - 2005.

Rekonstrukce střelecké gale-rie si svou členitostí vyžá-dala 4 roky práce v členitém půdorysu. Stav 2002 - 2005

Velkou součástí bylo vytvoře-ní do detailu přesných profi-lací střílen, lunet a komín-ků. Stav 2002 - 2005

Rekonstruovaná chodba u prů-chodu základy Reduitu. Stav 2002 - 2005

Rekonstruovaná střelecká chodba pod příkopem Reduitu. Zde byla velká spotřeba po-hledových cihel. Stav 2002 - 2005.

Během této rekonstrukce za-počala spolupráce s kamení-kem. Lom u Braunova betlému již nefunguje, ale využívá se pískovec z lomu u Teplic nad Metují. Detail rohu pod po-slední dělostřeleckou stříl-nou. Stav 2002 - 2005.

Finální podoba pod příkopem Reduitu. Stav 2006.

Komunikační předěl střelecké galerie pod příkop Reduitu, do střeleckého patra příkopu Reduitu a na výstupní úroveň paty špice Ravelinu. Detail provedené práce, kdy se vy-užívá tehdejších principů zděné plenty a tvz. skalky v útrobách mohutných zdí. Stav 2006.

Výstup do střeleckého pat-ra příkopu Reduitu. Osazení pískovců do ostění průchodů. Stav 2006.

Roh hrdla Ravelinu a střelec-ké stěny v příkupu Reduitu. Rekonstrukce dodržuje mohut-nost, sklon a vzhled. Stav 2007.

Dokončená etapa nároží a po-čátek střelecké stěny s vý-stupem z podzemí. Stav 2007.

Rekonstrukce okna v již zre-konstruované strážnici. Během prvních prací nebyla možnost využít kamene, ale hojně se nahrazovalo betonovými prvky s kamenickými detaily. Stav 2007.

Osazení původní profilace okenního otvoru, který se do-plní o kovanou mříž s tehdej-ším motivem. Stav 2007.

Důkaz zpětné rekonstrukce. Stav 2007.

První kroky k nastávající rekonstrukci Nároží hrdla a líce Ravelinu. Stav 2009.

Komlikovaný průběh výkopu zá-kladů špice. Nános několika etap realizovaných AČR ještě v 80. letech. Stav 2009.

Obnova soklu špice. Využi-tí velkých lomových kamenů a poničených mostových prvků do tvz. skalky stěny. Jedinný tolerovaný princip objemové práce na zdi (využití takové-ho měřítka pouze na špici). Stav 2009.

Mohutnost zdi špice ve výš-ce cca 2 m, kde je znázorněn princip překrytí každé skal-ky tří až pětivrstvou cihel-nou rovinnou. Dodržovalo se i pravidlo, že lícovat budou pouze cihly (vnitřní systém opěrných pilířů). Stav 2009.

Významný podíl je i na ka-menickém mistru, který za-jišťuje kompletní servis a během několika let vylepšil styl kamenické práce na této památce. Ukázka, že se díky malé finanční podpoře zapraco-vávají zbytkové kusy pískovce z lomu tak, aby to celé vy-hovovalo původní projektové dokumentaci.

Materiálovou základnu pře-vážně tvoří suť z bouraček v okolních vesnicích. Většina tamních domů byla převážně z bourané pevnosti.

Dnes se v rámci partnerství využívají brigádníci různých zájmových skupin, ale i tak použitelného materiálu je jen zlomek.

Kompletní rekonstrukce zem-ních pilířů, dnes již zaveže-no jílem. Stav 2011.

Stav Listopad 2011.