Univerzita Komenskho v Bratislave Jesseniova lekrska fakulta v Martine

stav oetrovatestva

stav nelekrskych tudijnch programov

Lkask fakulta Univerzity Palackho v Olomouci

stav teorie a praxe oetovatelstv

OETROVATESTVO TERIA, VSKUM A VZDELVANIE

2007

Editori Mgr. Juraj p doc. Mgr. Katarna iakov, PhD. Recenzenti doc. PhDr. Darja Jaroov, PhD. doc. PhDr. Jana Marekov, PhD. Rukopisy nepreli jazykovou pravou. Za jazykov kultru zodpovedaj autori. Univerzita Komenskho Bratislava, Jesseniova lekrska fakulta Martin, stav oetrovatestva, SR Lkask fakulta Univerzity Palackho Olomouc, stav teorie a praxe oetovatelstv, R Martin, 2007 ISBN 978-80-88866-43-5

SPONZORI

AUTO-COM, a.s. A.T.Y.P. group, s.r.o. Baliarne obchodu, a. s.

BOIRON, s.r.o. CEPTRA, s.r.o. JF, spol. s r.o.

Kancelria primtora mesta Martin Lohmann & Rauscher, s.r.o.

Promark, s.r.o. R.B.R., a.s.

Regionlna komora SKSaPA Slovensk pramene a riedla, a.s. Vydavatestvo OSVETA, s.r.o.

OBSAH Alexandra Archalousov ...................................................................................................................09 - 19 CELOIVOTN VZDLVN PORODNCH ASISTENTEK V ESK REPUBLICE Sylva Brtlov .................................................................................................................................. 20 - 28 NEJVZNAMNJ ZMNY NA PRACOVITCH VEOBECNCH SESTER V ESK REPUBLICE ZA POSLEDNCH 10 LET Martina Bakov, Tibor Baka ......................................................................................................... 29 - 36 FAJENIE TEHOTNCH IEN AKO VZNAMN VEREJNOZDRAVOTNCKY PROBLM A JEHO PREVENCIA Jana Blkov, Kateina Ivanov .................................................................................................... 37 - 47 VZKUM ZDRAVHO IVOTNHO STYLU U STUDENT OETOVATELSTV A PORODN ASISTENCE METODOU KAB Joanna Bonior, Magorzata Pasek, Piotr Kogut ............................................................................... 48 - 60 THE ROLE OF THE NURSE IN THE TREATMENT OF CANCER PAIN Ivana Brikov .................................................................................................................... ............. 61 - 70 POSUDZOVANIE FUNKNEJ KAPACITY V OBLASTI FYZICKEJ DIZABILITY Radka Bugov ................................................................................................................................. 71 - 79 LOHA SESTRY V PROBLEMATICE TRN, ZNEUVN A ZANEDBVN PACIENTU V PALIATIVN PI Miloslava Drerov ........................................................................................................................... 80 - 87 POSUDZOVANIE STAVU VIVY U PACIENTOV S MALNUTRCIOU Boena Duganov, Danua Balkov .............................................................................................. 88 - 92 PROJEKTY AKO SAS VUBY CUDZCH JAZYKOV V NELEKRSKYCH TUDIJNCH PROGRAMOCH A OETROVATESTVE Ivan Farsk, Katarna iakov, Igor Ondrejka ................................................................................ 93 - 103 PROBLEMATIKA NDEJE U PACIENTOV S DEPRESIOU elmra Fetisovov, Simona Kelkov, P PKatarna Adamicov ....................................................... 104 - 114 HYGIENA RK A PROFESIONLNE DERMATZY ZDRAVOTNKOV Renata Halmo ................................................................................................................................... 115 - 125 UIT TEORIE DEFICITU SEBEPE V KARDIOLOGII Jn Hanek, Katarna iakovP P ....................................................................................................... 126 - 133 DOKTORANDSK TDIUM V OETROVATESTVE - JEHO CIELE A PROBLMY Albeta Hanzlkov .......................................................................................................................... 134 - 140 OETROVATESK PROFESIA REGULOVAN POVOLANIE Eva Hlavkov, Lenka Hodaov ................................................................................................... 141 - 145 ZDRAV DT V KONTEXTU MEZINRODN STUDIE HEALTH BEHAVIOUR IN SCHOOL-AGED CHILDREN Edita Hlinkov, Mria Nemekov .................................................................................................. 146 - 168 NOV PRSTUPY K SYSTEMATICKMU POSDENIU V EDUKANOM PROCESE Elena Holmanov, Katarna iakov ............................................................................................... 169 - 180 VZNAM A METODOLGIA LINGVISTICKEJ VALIDIZCIE NSTROJOV MERANIA KVALITY IVOTA Jana Chrskov, Vra Potukov ................................................................................................... 181 - 193 EVALUACE ODBORN PRAXE

Elena Janiczekov ............................................................................................................................ 194 - 203 KVALITA IVOTA PACIENTOV S KOLOSTMIOU V ILCO KLUBOCH NA SLOVENSKU Darja Jaroov, Bohdana Duov, Yvetta Vrublov, Lucie Sikorov, Jana Marekov ................ 204 - 208 PROFESN PPRAVA MENTOR NA ZDRAVOTN SOCILN FAKULT OSTRAVSK UNIVERZITY Helena Kadukov ......................................................................................................................... 209 - 213 MENTOR - PROFESIONL KLINICKEJ VUBY Magorzata Kopa, Zofia Musia, Barbara Kubik, Monika abuzek, Lucyna Korzeniowska ......... 214 - 220 THE PARTICIPATION OF A NURSE IN PAIN THERAPY AMONG PATIENTS WITH TUMOUR DISEASE Eva Krov, Elena Kukurov, udovt Bergendi ........................................................................... 221 - 226 BIOMEDICNSKE PREDMETY V CURRICULE TUDIJNHO PROGRAMU OETROVATESTVO Anna Krtka ..................................................................................................................................... 227 - 230 REFLEXE ABSOLVENTEK NA KURZ SPECILN PPRAVA MENTOR ODBORN PRAXE NA UNIVERZIT TOME BATI VE ZLN Erika Kritofov ............................................................................................................................... 231 - 240 SKSENOSTI S APLIKCIOU MENTORINGU V KLINICKEJ PRAXI TUDENTOV OETROVATESTVA Barbara Kubik, Zofia Musia, Magorzata Schlegel-Zawadzka ....................................................... 241 - 248 HEALTH EDUCATION ON THE DOMAIN OF PROPHYLAXIS OF THE IMPEDIMENTS OF NEURAL TUBE DEFECTS (NTD) IN THE OPINION OF NURSES AND MIDWIVES Pavla Kudlov, Danuka Tomanov ............................................................................................... 249 - 259 REFLEXE AKTIVIZANCH VYUOVACCH METOD V OETOVATELSTV REFLECTION OF ACTIVATION LEARNING METHODS IN NURSING Zuzana Kvasnicov, Anna Litvnov, Nikoleta Poliakov .............................................................. 260 - 262 HODNOTIACE A MERACIE KLY V OETROVATESKEJ PRAXI Martina Lepieov, Mria Nemekov ............................................................................................ 263 - 277 SESTRA AKO OBJEKT NSILIA V ZDRAVOTNCKYCH ZARIADENIACH Marie Mackov ................................................................................................................................ 278 - 282 POTEBUJ POZSTAL POMOC PROFESIONL? Katarna Malkov, Mariana Mageriakov ..................................................................................... 283 - 294 OSOBITOSTI EDUKANHO PROCESU PRI VCHOVE A VZDELVAN SENIOROV Jana Marekov ................................................................................................................................ 295 - 298 PSTUP K DIFERENCILN OETOVATELSK DIAGNOSTICE U FYZIOLOGICKHO NOVOROZENCE Erika Masklov ............................................................................................................................... 299 - 303 HLAVN OBLASTI EDUKCIE ENY S GESTANM DIABETES MELLITUS Iveta Matikov, Nikoleta Poliakov, Katarna Gerlichov ........................................................... 304 - 314 NVRH MAPY OETROVATESKEJ STAROSTLIVOSTI U IMOBILNHO PACIENTA Lucia Mazchov ............................................................................................................................. 315 - 323 SESTRA A CAN SYNDRM U DET

Jan Mejzlk, Arnot Pellant, Jana kvrkov ................................................................................. 324 - 327 OVLIVUJE KOMPARTMENT SYNDROM HOJEN RAN V OBLASTI KRKU?

Jozefna Mesroov ........................................................................................................................ 328 - 332 VZDELVANIE MENTOROV PRE VYUOVANIE A TDIUM ZALOEN NA KLINICKEJ OETROVATESKEJ PRAXI. PREZENTCIA VSLEDKOV PROJEKTU KEGA . 3/3247/05 Mariana Miinov, Katarna Gerlichov, Iveta Matikov .............................................................333 - 341 VEDOMOSTI SESTIER O KOMPLEXNEJ OETROVATESKEJ STAROSTLIVOSTI O PACIENTOV S LYMFEDMOM Eva Morovicsov .............................................................................................................................. 342 - 358 VPLYV INFORMOVANOSTI O PERIOPERANEJ STAROSTLIVOSTI NA PREVANIE STRACHU U CHORCH PRED OPERCIOU Helena Motyka HEALTH IN THE HIERARCHY OF VALUES OF LOWER SECONDARY SCHOOLS 359 - 364 PUPILS, CONSIDERED AS A CHALLENGE FOR HEALTH EDUCATION CONDUCTED BY THE NURSING STUDENTS OF JAGIELLONIAN UNIVERSITY Petronela Osack ............................................................................................................................. 365 - 376 POSUDZOVANIE PORUCHY POTREBY VYPRZDOVANIA STOLICE ZPCHA Anna Ovonkov, Mria Zanovitov, Kamila Hrubkov ................................................................377 - 388 OETROVATESK INTERVENCIE V PODPORE DOJENIA Hana Padykov, Adriana Repkov ............................................................................................... 389 - 398 PODPORA ZDRAVIA V OBLASTI VIVY DOJIAT A BATOLIAT Z RIZIKOVCH SOCILNYCH SKUPN Martina Pochybov, Igor Ondrejka .................................................................................................. 399 - 410 PROFIL RESILIENCIE RODINY PSYCHICKY CHORCH DET VYUITIE V OETROVATESTVE Andrea Pokorn ................................................................................................................................ 411 - 415 LOHA E-LEARNINGOVCH NSTROJ A PODPORY E-VZDLVN V OETOVATELSTV Gabriela Polkov, Zuzana Krikov ............................................................................................. 416 - 419 PECIFIKUM PREKLADU ANGLICKCH FRZOVCH SLOVIES V OETROVATESKOM TEXTE Gabriela Prokov, Katarna iakov ............................................................................................... 420 - 427 PROBLEMATIKA PREKLADU ODBORNEJ TERMINOLGIE V OETROVATESTVE Jana Rakov, Viktria Ruskov, Albeta Hanzlkov, Renta Rusnkov, Lucia Dimunov ..... 428 - 438 KOMPARCIA OETROVATESKEJ TERIE A PRAXE NA SLOVENSKU A V ECHCH Iwona Repka, Marta Szeliga, Wojciech Klapa ................................................................................. 439 - 450 ORGANIZATION OF PATIENTS LIVES AT PALLIATIVE CARE UNITS AS EXEMPLIFIED BY ST. LAZARUS HOSPICE IN KRAKOW AND THE DEPARTMENT OF CHRONIC PAIN TREATMENT, PALLIATIVE CARE AND CLINICAL PHARMACOLOGY OF THE UNIVERSITY HOSPITAL IN KRAKOW Adriana Repkov, Hana Padykov .............................................................................................. 451 - 455 DIMENZIE VUBY REPRODUKNHO ZDRAVIA V TUDIJNOM PROGRAME PRODN ASISTENCIA Ludmila Reslerov, Renata Halmo, Vra Vrnov ......................................................................... 456 - 463 KONCEPTY SEBEPE V PORODN ASISTENCI

Stanislaw Rzucidlo, Slawomir Rebisz ............................................................................................. 464 - 469 TSCHOOLS OF LABOR AND HEALTH PROMOTION IN PREGNANT WOMEN. CASE TOF SCHOOL OF LABOUR PROVINCIAL HOSPITAL NO 2 IN RZESZWT Lucie Sikorov, Darja Jaroov, Zuzana Kus ................................................................................. 470 - 485 VYBRAN ANTROPOLOGICK PARAMETRY A IVOTN STYL STUDENTEK OETOVATELSTV Jana kvrkov Eva Hlavkov Arnot Pellant .......................................................................... 486 - 489 OVLIVUJE USPOKOJOVN PSYCHICKCH A SOCILNCH POTEB KVALITU IVOTA U TRVALCH NOSI TRACHEOSTOMICK KANYLY? Zuzana Slezkov, Vlasta Zvodn .................................................................................................. 490 - 498 PODIEL LEKTORA, ASISTENTA NA PRAKTICKEJ VUBE V ZDRAVOTNCKYCH ZARIADENIACH NA PRPRAVE K VKONU POVOLANIA SESTRY Mria Sovriov Sosov, elmra Macejov, Renta Suchanov, Libua Tirpkov .................. 499 - 507 HODNOTENIE KVALITY IVOTA U PACIENTOV S REUMATOIDNOU ARTRITDOU Nadda patenkov, Kateina Ivanov, Ivan Gladkij .................................................................... 508 - 516 THANATOLOGIE JAKO SOUST KURIKULA ZDRAVOTNICKHO MANAGEMENTU Lenka pirudov, Mria Nemekov, Jaroslava Krlov, Jana Zapletalov ................................... 517 - 539 UMSTN POJMU PACIENT V SMANTICKM PROSTORU ESKCH SESTER - PSPVEK K PROBLEMATICE KOMUNIKACE V TRANSKULTURNM OETOVATELSTV Gabriela tefkov, Lucia Droppov, Janka Rakov, Renta Rusnkov ......................................... 540 - 551 METDA EDUKCIE PACIENTA PRI PRIJAT NA JEDNOTKU OETROVATESKEJ STAROSTLIVOSTI Renta Suchanov, Libua Tirpkov, Mria Sovriov Sosov ................................................... 552 - 560 ZAVEDENIE OETROVATESKHO PROCESU A JEHO HODNOTENIE V SASNEJ OETROVATESKEJ PRAXI Jana Suinkov, ubica Fedkov, Dagmar Fillov ........................................................................ 561 - 574 PALIATVNA STAROSTLIVOS CESTA REPEKTOVANIA UDSKEJ DSTOJNOSTI Mria Tabakov, Michaela Buov .................................................................................................. 575 - 583 SPOKOJNOS PACIENTOV S POSKYTOVANM DOMCEJ OETROVATESKEJ STAROSTLIVOSTI Martina Tomagov, Ivana Brikov ................................................................................................. 584 - 590 POSUDZOVANIE KOGNITVNYCH FUNKCI U GERONTOPSYCHIATRICKHO PACIENTA S POUITM NSTROJA MMSE Martina Tomakov, elmra Fetisovov ....................................................................................... 591 - 601 INTEGRCIA PSORIATIKOV DO SPOLONOSTI VSLEDKY VSKUMU Blanka Trojanov ............................................................................................................................. 602 - 611 PREVENCE OSTEOPORZY JAKO FORMA PODPORY ZDRAV EN Anna Baszczyk-Tyszka .................................................................................................................. 612 - 618 A LONG-TERM NURSING CARE IN PRACTICE Eva Urbanov, Mria Nemekov .................................................................................................... 619 - 633 ETICK PROBLMY SVISIACE S INTERRUPCIOU V II. TRIMESTRI TEHOTENSTVA ZOSTAVENIE A TESTOVANIE DOTAZNKA

Silvia Velkov .................................................................................................................................. 634 - 640 SASN FAKTORY OVPLYVUJCE CELKOV DKU DOJENIA DET V KOICKOM KRAJI Gabriela Vrsov ............................................................................................................................ 641 - 648 POUITIE NEECHAM KLY NA POSDENIE ZMTENOSTI Vra Vrnov, Ludmila Reslerov ................................................................................................... 649 - 654 LOHA PORODN ASISTENTKY V OBLASTI REPRODUKNHO ZDRAV A VCHOVY K PLNOVANMU RODIOVSTV Tony Warne ...................................................................................................................................... 655 - 666 UNIVERSITY BASED NURSE TRAINING AND THE RITUALS OF VERIFICATION: DEVALUING PRACTICE BASED EVIDENCE Tony Warne, Sue McAndrew ........................................................................................................... 667 - 675 PAINTING PRACTICE: AN ALTERNATIVE PROCESS OF REFLECTION Mria Zamboriov, Viera Simokov,P PDana Potoekov ................................................................ 676 - 692 KOMPLEXN HODNOTENIE SENIOROV V DOMCEJ OETROVATESKEJ STAROSTLIVOSTI S HADISKA FUNKNHO STAVU Ewa Ziarko, Agnieszka Gniadek, Beata Zych ................................................................................ 693 - 700 LEARNING DURING EDUCATION AND IN THE CLINICAL FIEL

CELOIVOTN VZDLVN PORODNCH ASISTENTEK V ESK

REPUBLICE

Alexandra Archalousov

stav oetovatelstv Filozoficko - prodovdeck fakulta Slezsk univerzita v Opav

Souhrn

V esk republice v souvislosti s harmonizanmi zmnami ve vzdlvn dolo souasn

k legislativn prav celoivotnho vzdlvn porodnch asistentek. Pspvek dokumentuje

nzory samotnch porodnch asistentek na jednu z oblast celoivotnho vzdlvn v porodn

asistenci a stejn tak prezentuje doporuen lka porodnk, kte spolen s nimi zajiuj

pi o enu a dt. Kvalita pe poskytovan klientkm/pacientkm kvalifikovanmi

porodnmi asistentkami je zaloena na profesionlnm pstupu (Archalousov, 2002). Kad

profese, stejn tak profese porodn asistentky, vyaduje specifick vdomosti, dovednosti a

ppravu. Zakolen profesionla pedstavuje celkov dlouhodob socializan proces.

Klov slova

porodn asistence, celoivotn vzdlvn, profesionalita, dovednost, zpsobilost, kompetence,

odpovdnost.

vod

Porodnm asistentkm se nyn pisuzuje nov dleit loha v souvislosti s primrn

p a komplexn p o enu a dt. Vechna tato hlediska jsou nezbytn pro vchovu

dobrch porodnch asistentek, kter jsou flexibiln, odpovdn za svoji prci a jsou

kompetentn pracovat jak samostatn, tak tmov v multidisciplinrnm a multiodvtvovm

kontextu a kter se vyrovnvaj s probhajcmi zmnami (SZO, 2000). Zkon 96/2004 Sb. a

Vstnk MZ R/2004 Metodick opaten v souvislosti se zpsobilost k vkonu povoln

zdravotnickch pracovnk v oboru stanovuje vedle kvalifikanho studia i celoivotn

vzdlvn. Citovno: zdravotnit pracovnci si obnovuj, zvyuj, prohlubuj a dopluj

vdomosti, dovednosti a zpsobilost v pslunm oboru v souladu s rozvojem oboru a

nejnovjmi vdeckmi poznatky celoivotn vzdlvn probh v akreditovanch

zazench. V rmci celoivotnho vzdlvn je mon v oboru zskat vy stupn

akademickho vzdln (MZ R, 2007 dostupn na www.mzcr.cz)

9

Cl prce

Clem vzkumnho eten bylo zjistit nzory na souasn stav celoivotnho

vzdlvn porodnch asistentek zahrnujc: nzory na navazujc studium (strukturovan) pro

obor Porodn asistentka, nzory na rozen kompetenc ve strukturovan form vzdlvn,

nzory na specializan studium porodnch asistentek, nzory na druhy specializanho studia

porodnch asistentek. Jednak z pohledu registrovanch porodnch asistentek a nsledn z

pohledu lka, pracujcch ve zdravotnickm tmu poskytujcm pi matce a dtti.

Soubor a metodika

Empirickho eten, kter probhalo v obdob let 2006-7, se zastnilo celkem 326

respondent ze 14 porodnickch pracovi esk republiky. Jednalo se o tato akreditovan

pracovit v rmci vzdlvn porodnch asistentek: Fakultn nemocnice Praha Motol,

Fakultn nemocnice Brno, Fakultn nemocnice Olomouc, Fakultn nemocnice Hradec

Krlov, Fakultn nemocnice Plze, Nemocnice esk Budjovice, a.s., Fakultn nemocnice

Ostrava Poruba, Mstsk nemocnice Ostrava Fifejdy, Masarykova nemocnice st nad

Labem, Nemocnice Most, Slezsk nemocnice Opava, Krajsk nemocnice Pardubice, Krajsk

nemocnice T.Bati a.s. Zln, Krajsk nemocnice Liberec. K empirickmu eten byla pouita

explorativn metoda - technika dotaznkovho eten. Dotaznk byl anonymn, s

pevahou uzavench otzek, zahrnujc parametrick a neparametrick typy (Pelikn, 2004).

Jejich pednost je statistick zpracovn standardnmi postupy. Vbr osob dotaznkovho

eten nebyl nhodn, byl dn ochotou respondent ve uvedench pracovi. Bylo

osloveno celkem 420 respondent: z toho 280 porodnch asistentek, zastnilo se 254

respondentek, tedy 90,71% nvratnost a 140 lka - porodnk, z nich se zastnilo 72

respondent, tedy 51,42% nvratnost.

Pro nzornost je uvedena podrobnj charakteristika souboru, jak vyplv

z prezentovanch tabulek (Tab.A., Tab.B.), kter jsou vsledkem zpracovanch

anamnestickch dat dotaznku.

10

Tab.A: Porodn asistentky charakteristika souboru Vk

Prmrn vk 39,14

Maximln vk 59,00

Minimln vk 22,00

Medin vku 38,50

Parita

Prmr poet dt 1,79

Maximln poet dt 4,00

Minimln poet dt 1,00

Medin potu dt 2,00

Odborn praxe

Prmr odborn praxe 17,97

Maximln odborn praxe 40,00

Minimln odborn praxe 1,00

Medin odborn praxe 17,00

Specifikace odborn praxe

Prmr gynekologick praxe 6,90

Prmr novorozeneck praxe 2,60

Prmr porodnick praxe 13,48

Tab.B: Lkai porodnci charakteristika souboru Odborn praxe

Dlka odborn praxe prmr 15,15

Dlka odborn praxe - max 40,00

Dlka odborn praxe - min 1,00

Dlka odborn praxe medin 13,00

Vk

Vk - prmr 40,24

Vk - maximln 72,00

Vk - minimln 25,00

Vk - medin 37,00

Vsledky a interpretace

Zkonn norma v esk republice umouje zskat v rmci celoivotnho vzdlvn

tak vy stupn akademickho vzdln. Nyn tedy studie pedkld vybran vsledky

eten, kter jsou zameny na navazujc formy studia s monmi roziujcmi

kompetencemi, na specializan vzdlvn a jej preferenci v jednotlivch specifikacch

11

vychzejcch z poteb praxe. Vsledky jsou prezentovny jak z pohledu samotnch

porodnch asistentek, tak z pohledu lka.

Nzory respondent na navazujc studium (strukturovan) pro obor Porodn asistentka

Vsledek empirickho eten uvd, e porodn asistentky by mly mt monost

navazujcho studia. Na prvnm mst uvedly porodn asistentky - ano v 68,50% a lkai

shodn na prvnm mst uvedli ano v 56,94%. Monost strukturovan formy studia prozatm

v esk republice nen. Pestoe je soust zvr a doporuen Evaluan komise, kter

probhla v esk republice (Archalousov, 2002). V souasn dob ani jedno

z akreditovanch univerzitnch pracovi nenabz monost navazujcho studijnho programu

pro obor Porodn asistentka.

Ot..1: Domnvte se, e i porodn asistentky (stejn jako veobecn sestry) by mly mt

monost navazujcho magisterskho studia s rozenmi kompetencemi ve svm oboru?

Tab..1a: Odpov porodn asistentky

1.ano 68,50% 174

2.spe ano 26,38% 67

3.ne 2,36% 6

4.spe ne 2,76% 7

Tab..1b: Odpov lkae

1.ano 56,94% 41

2.spe ne 33,33% 24

3.ne 6,94% 5

4.spe ne 2,78% 2

12

Graf .1

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

1.ano 2.spe ano 3.ne 4.spe ne

Porodn asistentkyLkai

Koment: Porodn asistentky a lkai porodnci preferuj monost navazujcho studia.

Nzory respondent na rozen kompetenc ve strukturovan form vzdlvn

V esk republice prozatm nebyly definovny mon rozen kompetence, kter by

se mohly stt soust kurikula navazujcho studia a rozliit tak rovn magistersk s jasn

definovatelnmi roziujcmi kompetencemi. Vyspl vzdlvac systmy Evropy i dalch

st svta umouj navazujc formu studia s rozenmi kompetencemi. Nae porodn

asistentky maj teoreticky monost navazujcho studia v rmci Evropy. Tuto monost nabz

napklad akreditovan zazen ve Skotsku nebo Anglii (Archalousov, 2003). Vsledek

empirickho eten uvd, e porodn asistentky v esk republice by jako potebn

povaovaly rozen kompetence v oblasti neonatologick pe v 38,19%. Lkai shodn na

prvnm mst uvedli neontologickou pi v 44,44%.

Ot..2: Ve kter oblasti vidte jako potebn rozen kompetence navazujcho

magisterskho studijnho programu pro oetovatelskou praxi?

Tab.2a: Odpov porodn asistentky

1.neonatologick pi 38,19% 97

2.pediatrick pi 19,29% 49

3.komunitn pi 31,89% 81

4.sex. vchov a pl. rod. 25,98% 66

5.geriat.-psych.pi o enu 18,50% 47

6.jin 19,69% 50

13

Tab.2b: Odpov lkae

1.neonatologick pi 44,44% 32

2.pediatrick pi 18,06% 13

3.komunitn pi 20,83% 15

4.sex. vchov a pl. rod. 36,11% 26

5.geriat.-psych.pi o enu 19,44% 14

6.jin 9,72% 7

Graf .2

0%5%

10%15%20%25%30%35%40%45%

1.neonatologii 4.sex,vchov a pl.

rod.

Porodn asistentkyLkai

Koment: Porodn asistentky preferuj na:

1.mst: Neontologickou pi

2. mst: Komunitn pi

3. mst: Sexuln vchovu a plnovan rodiovstv

4. mst: Pediatrickou pi

5. mst: Geriatricko-psychiatrickou pi

Jin: psychologii, komunikaci, legislativu

Lkai porodnci doporuuj:

1. mst: Neontologickou pi

2. mst: Sexuln vchovu a plnovanm rodiovstv

3. mst: Komunitn pi

Nzory respondent na specializan studium porodnch asistentek

Vsledek empirickho eten uvd potebu ir nabdky specializanho studia.

85,43% z celkovho potu respondent-porodnch asistentek by pivtalo rozen, 14,57%

nepoaduje rozen nabdky. Lkai se domnvaj, e by mlo dojt k ir nabdce ano

14

uvedlo 45,43%, neme posoudit 30,56% respondent-lka. Na prvnm mst uvedly ob

dv skupiny respondent potebu ir nabdky specializanho studia, kter bude vychzet

z poteb praxe.

Ot..3: Domnvte se, e by v porodn asistenci mlo dojt k ir nabdce druh

specializanho studia, jeho poteba bude vychzet z poteb praxe?

Tab.3a: Odpov porodn asistentky

1.ano 85,43% 217

2.ne 14,57% 37

3.nemohu posoudit 0,00% 0

Tab.3b: Odpov lkae

1.ano 45,83% 33

2.ne 23,61% 17

3.nemohu posoudit 30,56% 22

Graf .3

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1.ano 2.ne 3.nemohuposoudit

Porodn asistentkyLkai

Koment: Porodn asistentky se domnvaj, e by mlo dojt k ir nabdce specializanho vzdlvn v 90%,

lkai pouze v 50%.

15

Nzory respondent na druhy specializanho studia porodnch asistentek

Vsledek empirickho eten uvd shodu u obou dvou skupin respondent. Ob

skupiny na prvnm mst povauj za dleit specializan vzdlvn v oblasti rizikovch

stav. Porodn asistentky v 76,38% a lkai v 80, 56%. Nabdka uvdnch oblast nevychz

ze souasnch akreditovanch typ specializanho vzdlvn a tedy se tyto informace z

empirickho eten mohou stt podntem a inspirac pro nov akreditovan programy

specializanho vzdlvn porodnch asistentek.

Ot..4: Kter oblasti povaujete za dleit v nabdce specializanho vzdlvn?

Tab.4a: Odpov porodn asistentky

1.LTV v porodnictv 40,94% 104

2.LTV v gynekologii 35,43% 90

3.rizikov stavy 76,38% 194

4.prenatln diagnostika 48,43% 123

5.psychoterapie 49,61% 126

6.prevence karcinomu 48,82% 124

7.metody vzkumu 17,32% 44

8.mentor praxe 21,26% 54

9.jin 3,15% 8

Tab.4b: Odpov lkae

1.LTV v porodnictv 51,39% 37

2.LTV v gynekologii 29,17% 21

3.rizikov stavy 80,56% 58

4.prenatln diagnostika 44,44% 32

5.psychoterapie 43,06% 31

6.prevence karcinomu 22,22% 16

7.metody vzkumu 9,72% 7

8.mentor praxe 19,44% 14

9.jin 1,39% 1

16

Graf .4

0%10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Porodn asistentkyLkai

Koment: Porodn asistentky preferuj:

1.rizikov stavy v thotenstv a za porodu

2.psychoterapie

3.prenatln diagnostika

4.prevence karcinogennch onemocnn u en

5.lebn tlesn vchova v porodnictv

6.lebn tlesn vchova v gynekologii

7.mentor praktick vuky

8.metody vzkumu v porodn asistenci

Lkai porodnci doporuuj:

1.rizikov stavy v thotenstv a za porodu

2.lebn tlesn vchova v porodnictv

3.prenatln diagnostika

4.psychoterapie

5.lebn tlesn vchova v gynekologii

6.prevence karcinogennch onemocnn u en

7.mentor praktick vuky

8.metody vzkumu v porodn asistenci

Zvr

Empirick studie umonila monitorovat nzory porodnch asistentek i doporuen

lka-porodnk. Zvry studie pro oetovatelskou praxi v oblasti celoivotnho vzdlvn

porodnch asistentek:

Ob skupiny respondent uvd shodn -

17

Porodn asistentky by mly mt monost navazujcho magisterskho studia s rozenmi

kompetencemi ve svm oboru

Porodn asistentky a lkai jako potebn povauj rozen kompetence navazujcho

magisterskho studijnho programu v oblasti neonatologick pe

Mlo by dojt k ir nabdce druh specializanho studia pro porodn asistentky

Za dleit na prvnm mst povauj specializan vzdlvn v oblasti rizikovch stav

v pi o matku a dt.

Empirick eten poukzalo na potebu navazujc formy vzdlvn, priority v oblasti

specializanho vzdlvn z pohledu porodnch asistentek tak, jak ony samy vnmaj tuto

skutenost v odborn oetovatelsk praxi. Naskt se monost vzdlavatelm ve spoluprci

s odbornky dan profese a akreditovanmi pracoviti, jak efektivn reagovat na poteby

oetovatelsk praxe v zjmu zvyovn kvality poskytovan pe o klienty/pacienty a jejich

rodiny.

Nov vzdlvac strategie jak pregradulnho tak postgradulnho vzdlvn nen

jenom doasn, ale rozhodujc pro ocenn velk sociln-ekonomick a kulturn

rozmanitosti v Evrop a rznch stdi rozvoje zdravotnictv v kad zemi, v nm tak

porodn asistentky hraj vznamnou roli.(Aswall, 2000). Strategie raz cestu pro porodn

asistentku 21. stolet. Jestlie kad zem vyuije strategii vzdlvn systematickm

zpsobem, vykon se velmi mnoho pro vytvoen profese porodn asistentky, kter by

splovala kritria 21. stolet.

Seznam bibliografickch odkaz

ASVALL, J.E. 2000. Nurses and midwives for health. A WHO European strategy for nursing

end midwifery education, EUR / 00 / 5019309 / Mnichov: konference, 2000. ISBN 92-890-

1171-8.

ARCHALOUSOV,A.2002. loha porodn asistentky v systmu poskytovn oetovatelsk

pe a poteba novho kurikula vzhledem k doporuen WHO. Trnava: Trnavsk univerzita

Fakulta zdravotnictva a socilnej prce, 2002.

ARCHALOUSOV, A.2002. Harmonizace regulovan profese porodn asistentka se zemmi

EU. In Nov trendy v oetovatelstv. esk Budjovice: Jihoesk univerzita, 2002. ISBN

80-7040-578-3.

ARCHALOUSOV, A. 2002. Evaluan komise Evropsk komise v esk republice:

Stanovisko k oboru porodn asistentka. In Oetovatelstv, 2002, r.4, .3/4: s.69-74. ISSN

1212-723X.

18

ARCHALOUSOV, A.2003.Kompetence porodnch asistentek jako vchovn vzdlvac

cle novho kurikula profesnho vzdlvn. In Vzkum a vzdlvn v oetovatelstv.

Martin, Slovensk republika, 2003: 5-7. CD ROM. ISBN 80-88866-24-3.

PELIKN, J. 2004. Zklady empirickho vzkumu pedagogickch jev. Praha: Karolinum,

2004. ISBN 80-7184-569-8

SZO (WHO) Regional office. 2002 Strategick dokumenty pro veobecn sestry a porodn

asistentky (4). Povdom o vzkumu v praxi sestry a porodn asistentky. Praha: Ministerstvo

zdravotnictv R, 2002. ISBN 80-85047-23-3

SZO (WHO) Regional office. 2000. Strategick dokumenty pro veobecn sestry a porodn

asistentky (5). Portfolio inovanch praktik v oetovatelstv a porodn asistenci primrn

zdravotn pe. Praha: Ministerstvo zdravotnictv R, 2000. ISBN 80-85047-25-X

Zkon 96/2004 Sb., 2004. Ministerstvo zdravotnictv R, Praha.(cit.2007). Dostupn na

internetu: www.mzcr.cz 2007.

Kontaktn adresa autora

PhDr.Alexandra Archalousov, RN.,RM.

stav oetovatelstv

Filozoficko prodovdeck fakulta

Slezsk univerzita v Opav

Alexandra.archalousova@fpf.slu.cz

19

NEJVZNAMNJ ZMNY NA PRACOVITCH VEOBECNCH SESTER

V ESK REPUBLICE ZA POSLEDNCH 10 LET

Sylva Brtlov

Nrodn centrum oetovatelstv a nelkaskch zdravotnickch obor, Brno

Souhrn

V esk republice v poslednch deseti letech dochz k vznamnm zmnm ve vech

oblastech spoleenskho ivota. Je naprosto zejm, e k podstatnm rozdlm dolo i ve

zdravotnictv. Proto je zajmav zjistit, jak nejzsadnj zmny vnmaj veobecn sestry na

svch pracovitch a jak nazraj na zmny v prci s oetovatelskou dokumentac, jako

systematickm zaznamenvnm plnovan pe poskytovan pacientovi kvalifikovanou

sestrou i ostatnmi leny oetovatelskho tmu, kte pod jejm vedenm soustavn pracuj.

Klov slova

akreditace, oetovatelsk dokumentace, oetovatelsk proces standardy, veobecn sestra,

vod

V souvislosti s transformac eskho zdravotnictv po roce 1990 dolo k cel ad

zmn i ve zdravotnictv i v profesi sestry. V R na zklad zkona . 96 / 2004 Sb., dochz

k podstatnm odlinostem v oblasti pregradulnho a postgradulnho vzdlvn sester. Mn

se vak dsledn i systm oetovatelsk pe. Byl zaveden oetovatelsk proces a kvalita

prce je hodnocena prostednictvm standard oetovatelsk pe. Zdravotnick zazen se

pipravuj na zskn akreditace. Upravuj se pracovn podmnky na jednotlivch pracovitch,

zmnila se podstatn dostupnost nkterch slueb nebo lebnch metod apod. To vechno

byly otzky, kter ns zajmaly v reprezentativnm vzkumu, kter byl een v rmci IGA MZ

R na tma Zmny v postaven sester na potku novho tiscilet.

Cl prce

Vzkum byl provdn v rmci een projektu s nzvem Zmny v roli sestry na

potku novho tiscilet. Jeho smyslem bylo pispt ke zmapovn situace postaven sester,

jakoto regulovanho povoln po vstupu do Evropsk unie. Jednm z dlch cl bylo zjistit,

k jakm nejvznamnjm zmnm dolo v esk republice za poslednch 10let, na

pracovitch veobecnch sester a jak jsou jimi tyto zmny vnmny.

20

Soubor, metodika

Vzkum byl koncipovn jako sociologick dle projektu a s vyuitm vzkumnch

instrument. eten bylo provedeno technikou pln standardizovanho zenho rozhovoru

tazatele s respondentem. Respondenti byli pedem informovni o clech vzkumu a

seznmeni s dotaznkem. ast ve vzkumu byla dobrovoln a vychzela z jejich

informovanho souhlasu. Vlastn eten neobsahovalo dn sporn etick otzky. Odmtnut

odpovd na jednotliv otzky nepekroilo hladinu statistick vznamnosti. Do vzkumu

bylo zapojeno 348 profesionlnch tazatel z jednotlivch region esk republiky, kte byli

ped zahjenm vzkumu podrobn instruovni. Statistick zpracovn dat bylo provedeno

programem SPSS.

Do vbrovho souboru bylo v rmci vzkumu zaazeno celkem 1040 veobecnch

sester z cel esk republiky, vybranch nhodnm vbrem pomoci kvt. Jejich sloen

z hlediska regionu a msta vkonu povoln bylo voleno tak, aby odpovdalo struktue

zkladnho souboru veobecnch sester esk republiky.

Za zkladn ukazatel reprezentativnosti pi konstruovn vbrovho souboru byl vzat

poet veobecnch sester v jednotlivch krajch R. Kraje byly definovny na zklad

administrativnho lenn platnho od 1. 1. 2001. V rmci vzkumu byly osloveny veobecn

sestry ze vech kraj R, piem jejich zastoupen odpovd struktue zkladnho souboru.

Lze konstatovat, e odchylka od zkladnho souboru nepesahuje 0,5%. Zvry vzkumu jsou

reprezentativn pro veobecn sestry esk republiky z hlediska jednotlivch kraj.

21

Tabulka . 1 Sloen vbrovho souboru veobecnch sester dle kraj

A % ODCHYLKA

PRAHA 183 17,6 0,5

STEDOESK 88 8,5 -0,1

JIHOESK 61 5,9 0,3

PLZESK 58 5,6 0,0

KARLOVARSK 31 3,0 0,0

STECK 74 7,1 -0,3

LIBERECK 34 3,3 -0,3

KRLOVHRADECK 58 5,6 0,2

PARDUBICK 45 4,3 0,2

VYSOINA 48 4,6 0,0

JIHOMORAVSK 122 11,7 0,0

OLOMOUCK 62 6,0 -0,2

ZLNSK 50 4,8 -0,3

MORAVSKOSLEZSK 126 12,1 0,2

Druhm znakem, u kterho byla sledovna reprezentativnost byl charakter pracovit,

ve kterm veobecn sestra vykonv svou profesi. Vbrov soubor veobecnch sester se

z hlediska msta vkonu profese skldal ze veobecnch sester psobcch v nemocnicch

(fakultnch a ostatnch), dle v zazench ambulantnho charakteru a v ostatnch zazench

(lzn, lebny, domc pe). Struktura vbrovho souboru veobecnch sester dle tohoto

lenn je uvedena v tabulce . 2.

Tabulka . 2 Sloen vbrovho souboru veobecnch sester dle msta vkonu profese

A % ODCHYLKA

NEMOCNIN ZAZEN 625 60,1 -0,4

AMBULANTN ZAZEN 1) 265 25,5 -0,6

OSTATN ZAZEN 150 14,4 1,0 1) Vetn ambulantnch zazen v nemocnicch

Rovn z tohoto hlediska odpovd struktura vbrovho souboru sloen souboru

zkladnho (maximln odchylka je 1,0 %), take vsledky vzkumu jsou reprezentativn pro

veobecn sestry R dle charakteru zazen, ve kterm vykonvaj svou profesi.

22

Ostatn znaky sociodemografickho charakteru, kter byly v rmci vzkumu u sester

sledovny, nebyly ureny jako reprezentativn.

Vsledky a interpretace

Otzka, zjiujc nejdleitj zmny na pracovitch veobecnch sester

v poslednm obdob ,byla formulovna nsledujcm zpsobem: V 90. letech dolo ve

zdravotnictv k ad zmn. Co se pedevm zmnilo v poslednch 10 letech na Vaem

pracoviti? Respondenti mli monost oznait maximln 3 odpovdi z nsledujc kly:

1 organizace prce (systm oetovatelsk pe); 2 byl zaveden oetovatelsk proces; 3

kvalita prce je hodnocena prostednictvm standard oetovatelsk pe; 4 - zdravotnick

zazen se pipravuje na zskn akreditace; 5 celkov rove pracovnch podmnek; 6

dostupnost nkterch slueb nebo lebnch metod; 7 nevm, nemohu posoudit.

Jako oblast s nejvtmi zmnami v poslednch 10 letech uvdj veobecn sestry

nejastji dostupnost nkterch slueb nebo lebnch metod. Tuto okolnost oznailo 41,8 %

dotzanch veobecnch sester. Jde tedy o oblast, kter prola dle mnn tto profesn

skupiny v uplynulm obdob nejvtmi zmnami. Dostupnost nkterch slueb nebo

lebnch metod oznauj nejastji veobecn sestry, zamstnan v nesttnch (soukromch)

zdravotnickch zazench, zejmna v soukromch ordinacch praktickch lka.

Do druh skupiny ad veobecn sestry celkovou rove pracovnch podmnek

(37,1%) a organizaci prce v podob systmu oetovatelsk pe (35,6 %). Rovn v tchto

oblastech vid veobecn sestry v poslednch 10 letech nejvt zmny. Rozdln pstupy byly

v ppad tchto oblast zaznamenny z hlediska msta vykonvn povoln veobecn sestry.

Na zmny v celkov rovni pracovnch podmnek poukazuj zejmna sestry zamstnan

v nesttnch zdravotnickch zazench, pedevm v soukromch ordinacch praktickch

lka. Naopak zmny v organizaci prce v podob systmu oetovatelsk pe vid

pedevm veobecn sestry, psobc ve sttnch (obecnch, resortnch) zdravotnickch

zazench.

23

Graf . 1 - Nejvt zmny na pracovitch veobecnch sester (v %) N = 1040

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

Series1 35,6 27,7 26,0 13,5 37,1 41,8 16,4

1 2 3 4 5 6 7

Legenda: 1 organizace prce (systm oetovatelsk pe); 2 byl zaveden oetovatelsk proces; 3 kvalita

prce je hodnocena prostednictvm standard oetovatelsk pe; 4 zdravotnick zazen se pipravuje na

zskn akreditace; 5 celkov rove pracovnch podmnek; 6 dostupnost nkterch slueb nebo lebnch

metod; 7 nevm, nemohu posoudit. Pozn. Souet relativnch etnost pekrauje 100 %, nebo respondenti mli monost oznait a ti monosti.

Do tet skupiny, kterou oznaila vce ne dotzanch veobecnch sester, pat

skutenost, e byl zaveden oetovatelsk proces (27,7%) a e kvalita prce je hodnocena

prostednictvm standard oetovatelsk pe (26,0%). Na tyto zmny poukazuj veobecn

sestry, zamstnan ve sttnch zdravotnickch zazench, zde zejmna na lkovch

oddlench fakultnch nemocnic.

Nejmen poet sester (13,5%) oznail skutenost, e se zdravotnick zazen

pipravuj na zskn akreditace.

Je logick, e odpov nevm, nemohu posoudit volily zejmna nejmlad

veobecn sestry s nejmen prax.

Prce s oetovatelskou dokumentac

Dleitm ukazatelem kvality prce veobecn sestry je okolnost, zda a jakm

zpsobem pracuje s oetovatelskou dokumentac. Tato skutenost byla v rmci vzkumu

zjiovna prostednictvm nkolika otzek. Prvn z nich zjiovala, jakm zpsobem je

oetovatelsk dokumentace na pracovitch veobecnch sester vedena.

24

Graf . 2 - Zpsob veden oetovatelsk dokumentace na pracoviti N = 1030

22,4%

43,2%

22,6%

10,1% 1,7%

1 2 3 4 5

Legenda: 1 jednotn pro cel zdravotnick zazen; 2 pizpsobena potebm kadho pracovit

(oddlen); 3 vytvoena pouze pro Vae pracovit; 4 nen vedena, pouvme hlen sester; 5 jinak.

Nejvt st veobecnch sester (43,2%) uvedla, e oetovatelsk dokumentace je

pizpsobena potebm kadho pracovit (oddlen). Tento zpsob veden oetovatelsk

dokumentace oznaily statisticky vznamn hlavn sestry, psobc ve sttnch (obecnch,

resortnch) zdravotnickch zazench, pedevm ve fakultnch a jinch nemocnicch a to

zejmna na jejich lkovch oddlench.

Pomrn ast je rovn oetovatelsk dokumentace, jednotn pro cel zdravotnick

zazen (22,4%) a oetovatelsk dokumentace, vytvoena pouze pro pracovit veobecn

sestry (22,6%). Posledn uveden zpsob veden oetovatelsk dokumentace uvdj

zejmna sestry, psobc v nesttnch zdravotnickch zazench, zde zejmna v soukromch

ordinacch praktickch a odbornch lka.

Jedna desetina (10,1%) veobecnch sester uvd, e oetovatelsk dokumentace nen

na jejich pracoviti vedena (pouvaj zpravidla hlen sester). Tuto skutenost prezentuj

pedevm veobecn sestry, zamstnan v lznch.

V 1,7 % ppad veobecn sestry zvolily odpov jinak. Pevn v tomto ppad

sdluj, e oetovatelsk dokumentace nen vedena pp. e je pracovno jen s ambulantnmi

kartami pacient. Tuto odpov zvolily pevn sestry v nesttnch zdravotnickch

zazench, zejmna pak v soukromch ordinacch praktickch a odbornch lka.

Jinou skutenost, kter byla v souvislosti s oetovatelskou dokumentac zjiovna,

byla otzka orientovanosti v n. Tato okolnost byla zjiovna prostednictvm uzaven

25

otzky nsledujcho znn: Pokud vedete oetovatelskou dokumentaci, tak se v n

orientujete: 1 snadno, je administrativn nenron; 2 tko, je administrativn nron;

3 nevm, individuln oetovatelskou dokumentaci nevedu.

Graf . 3 - Orientace v oetovatelsk dokumentaci N = 1030

67,7%

9,7%

22,6%

SNADN TK NEVEDE

Vce ne 2/3 veobecnch sester (67,7%) uvedly, e se v oetovatelsk dokumentaci

orientuj snadno, nebo je administrativn nenron. Jen necel 1/10 (9,7%) poukazuje na to,

e se v oetovatelsk dokumentaci orientuje tko, nebo je administrativn nron.

Zbvajc vce ne 1/5 (22,6%) uvedla, e nen schopna tuto otzku posoudit, nebo

oetovatelskou dokumentaci nevede.

Testovac kriteria, aplikovan v rmci 2. stupn tdn neidentifikovala statisticky

vznamn odlinosti v rozdlen sester dle demografickch, socilnch a profesnch znak.

Jedinou vjimkou je astj odpov nevm, oetovatelskou dokumentaci nevedu, kterou

vce vol veobecn sestry, zamstnan v lznch a sten t sestry psobc v soukromch

ordinacch odbornch lka.

V souvislosti s oetovatelskou dokumentac bylo rovn zjiovno, jak je rove

informac, kterou z n veobecn sestry zskvaj, jinmi slovy, zda jsou tyto informace

nedostaten, pimen i nadbyten.

26

Graf . 4 - rove informac vedench v oetovatelsk dokumentaci N = 1027

3,9%

73,4%

4,3%

18,4%

NEDOSTATEN PIMEN NADBYTEN NEV

Tm veobecnch sester (73,4%) povauj informace, kter zskvaj z

oetovatelsk dokumentace o pacientech za pimen. Jen 4,3% veobecnch sester si mysl,

e jsou tyto informace nadbyten, tm stejn velk st (3,9%) je povauje naopak za

nedostaten. Zbvajc necel 1/5 (18,4%) uvd, e nev, neme tuto okolnost posoudit.

Testovac kriteria neprokzala statisticky vznamn souvislosti mezi touto odpovd a

jednotlivmi demografickmi, profesnmi a socilnmi znaky. Jedinou vjimkou je

vznamnost, na kterou bylo poukzno ji v souvislosti s pedchzejc otzkou. Odpov

nevm, nemohu posoudit vol astji veobecn sestry, zamstnan v soukromch

ordinacch odbornch lka.

Zvr

Jako oblast s nejvtmi zmnami na svch pracovitch v poslednch 10 letech uvdj

veobecn sestry nejastji dostupnost nkterch slueb nebo lebnch metod. Dle pak

celkovou rove pracovnch podmnek a organizaci prce v podob systmu oetovatelsk

pe. Rozdln pstupy byly v ppad tchto oblast zaznamenny z hlediska msta

vykonvn povoln veobecn sestry. Na odlinosti v celkov rovni pracovnch podmnek

poukazuj zejmna sestry zamstnan v nesttnch zdravotnickch zazench, pedevm

v soukromch ordinacch praktickch lka. Naopak zmny v organizaci prce v podob

systmu oetovatelsk pe vid pedevm veobecn sestry, psobc ve sttnch (obecnch,

resortnch) zdravotnickch zazench.

27

Vce ne dotzanch veobecnch sester uvedla skutenost, e dolo k aplikaci

oetovatelskho procesu a e kvalita prce je hodnocena prostednictvm standard

oetovatelsk pe. Na tyto zmny poukazuj veobecn sestry, zamstnan ve sttnch

zdravotnickch zazench, zde zejmna na lkovch oddlench fakultnch nemocnic.

Nejmen st sester oznailo skutenost, e se zdravotnick zazen pipravuj na zskn

akreditace.

Dleitm ukazatelem kvality prce veobecn sestry je okolnost, zda a jakm

zpsobem pracuje s oetovatelskou dokumentac.. Pes 40% dotazovanch veobecnch

sester uvedlo, e oetovatelsk dokumentace je pizpsobena potebm kadho pracovit

(oddlen). ast je rovn oetovatelsk dokumentace jednotn pro cel zdravotnick

zazen a tak oetovatelsk dokumentace, vytvoen pouze pro pracovit veobecn sestry.

Posledn uveden zpsob zaveden oetovatelsk dokumentace uvdj zejmna sestry,

psobc v nesttnch zdravotnickch zazench, pedevm v soukromch ordinacch

praktickch a odbornch lka. Jedna desetina veobecnch sester uvd, e oetovatelsk

dokumentace nen na jejich pracoviti vedena . Tuto skutenost prezentuj pevn

veobecn sestry, zamstnan v lznch. Vce ne 2/3 veobecnch sester uvedly, e se

v oetovatelsk dokumentaci orientuj snadno, nebo je administrativn nenron.

Zvrem je teba zdraznit, e dobe veden oetovatelsk dokumentace m z hlediska

kvality pe mimodn vznam, nebo slou jako zdroj informac o potebch pacienta,

vede ke spokojenosti pacient a to je jednm z hlavnch cl profesionlnho oetovatelstv.

Pedstavuje rovn dleit lnek z hlediska kontroly kvality provdn oetovatelsk pe

a me bt rovn vznamnm faktorem pi akreditaci nemocnic.

Kontaktn adresa

PhDr.Sylva Brtlov, CSc.

NCO NZO,Vinask 6, 603 00 Brno

bartlova@nconzo.cz

28

FAJENIE TEHOTNCH IEN AKO VZNAMN VEREJNOZDRAVOTNCKY

PROBLM A JEHO PREVENCIA

Martina Bakov, Tibor Baka*

stav nelekrsky tudijnch programov, JLF UK, Martin

* stav verejnho zdravotnctva, oddelenie epidemiolgie, JLF UK, Martin

Shrn

Fajenie poas tehotenstva negatvne ovplyvuje zdravie matky a dieaa, zvyuje vskyt

komplikci spojench s tehotenstvom a prodom, je spojen s niou prodnou hmotnosou

a zvyuje riziko ohrozenia zdravotnho stavu dieaa.

Sledovanie fajiarskeho nvyku v populcii, faktorov ktor ho ovplyvuj, ako aj jeho

inkov na zdravie, prina so sebou viacer metodologick problmy. Tieto treba bra do

zretea pri vyhodnocovan a interpretcii zistench dajov.

Dkladn fajiarska anamnza a v prpade potreby kvalifikovan poradenstvo by mali by

tandardnou sasou prenatlnej oetrovateskej starostlivosti spolu s odporanm nvtevy

prslunho odvykacieho centra v rmci Poradne zdravia RVZ, resp. kontaktu na telefnnu

linku na odvykanie od fajenia. Vetky intervencie by mali by zaloen na dkazoch a

v slade s aktulnymi smernicami odporanch odbornch postupov.

Kov slov

fajenie, tehotenstvo, diea, prevencia, oetrovatesk starostlivos

vod

Fajenie, ako najrozrenejia preventabiln prina predasnej straty zdravia vo

vyspelch krajinch rizikov faktor mnohch ochoren, m osobitn dleitos u ien, najm

v prereproduknom a reproduknom veku. Hoci vo vine krajn sveta zatia prevauje

fajenie muov, najm v krajinch s tradinm patriarchlnym kultrnym zzemm. V

najrozvinutejch krajinch zpadnej Eurpy, USA a Kanady sa rozdiely medzi pohlaviami

stieraj (Shafey et al., Tobacco Control Country Profiles, 2003, s.214), priom sa cigareta

stva znmkou emancipcie a nezvislosti (Kaufman, 1994, s. 629). Tento trend je ete

vraznej u mldee, kde v rozvinutch krajinch dokonca prevauje fajenie dievat (Currie

et al., 2000, s.132; GYTS, 2003, s.214), na zklade oho mono predpoklada v blzkej

budcnosti vrazn nrast potu fajiacich ien s prslunmi zdravotno-spoloenskmi

29

dsledkami.

Okrem priamych zdravotnch dsledkov na organizmus eny zohrva lohu v prpade

fajenia aj poas tehotenstva ohrozenie vvoja plodu a zdravia dieaa. Vzhadom na to, e

diea zvyajne trvi najviac asu v prtomnosti svojej matky, preto aj neskr jej fajiarsky

nvyk je potencilne zdrojom pasvneho fajenia, ktor m mimoriadne nepriazniv

zdravotn inok na detsk organizmus (Lifting the smokescreen, 2006, s.146). Avak, okrem

somatickho vplyvu fajenia matky nemono zanedba aj jeho psychologick vplyv v rmci

osvojovania si modelov sprvania u dieaa. Viacer tdie poukzali na to, e u deti

fajiacich matiek vznik fajiarsky nvyk asi 2 krt astejie v porovnan s demi matiek-

nefajiarok (Andersen et al., 2002, s. 199; Osler et al, 1995, s.712; Oygardet al., 1995, s.542).

Napr. poda odhadov v Dnsku, prevalencia aktulneho vskytu fajenia v populcii, fajenie

matiek zodpoved za vznik fajiarskeho nvyku a u 28% fajiarov (Osler et al., 1995, s.

712). Fajenie ien predstavuje preto vznamn verejnozdravotncky problm a jeho

prevencia dleit oblas komunitnho oetrovatestva.

Vplyv fajenia na priebeh tehotenstva a zdravie plodu

Fajenie tehotnej eny ovplyvuje negatvne vvoj a zdravie plodu priamo

transplacentrnym prenosom chemickch substanci, najm nikotnu, ako aj nepriamo

nepriaznivmi zmenami fyziologickch funkci budcej matky, a to predovetkm znenou

dodvkou kyslka do placenty s monosou hypoxie plodu (Krcho a Tomory, 1999, s. 264).

Viacer tdie poukzali na to, e fajenie tehotnej eny zvyuje riziko spontnneho

potratu a to a o 28%, ako aj predasnho produ (Wald a Hackshaw, 1996, s. 5; Lumley,

2001). Deti fajiacich matiek maj niiu prodn hmotnos (Kukla a spol., 1999, s.520),

priom existuje negatvna korelcia s intenzitou fajenia. V priemere jedna cigareta denne

zniuje hmotnos novorodenca asi o 12 gramov (Wald a Hackshaw, 1996, s.10), t.j. fajenia

16 cigariet denne vedie k zneniu prodnej hmotnosti dieaa asi o 200 gramov. V tomto

smere je najkodlivejie fajenie v druhom a treom trimestri, o poukazuje na vznam

ukonenia fajenia ete na zaiatku tehotenstva (Charlton, 1996, s.102). V tdii ELSPAC sa

u fajiacich tehotnch ien zistila astejie proteinria a astej vskyt abnormalt placenty

(Kukla et al., 2001, s.60). Preukzal sa aj nepriazniv vplyv na fyziologick funkcie plodu

(Danko a Brunovsk, 1985, s.680). Fajenie tie zvyuje riziko komplikci poas produ ako

aj perinatlneho mrtia plodu. Odhaduje sa, e a takmer tvrtinu prpadov syndrmu nhleho

mrtia dojaa (SIDS) mono pripsa na vrub fajenia matky poas tehotenstva, o tie

poukazuje na vek vznam prevencie a odvykania fajenia u ien (Pollack, 2001, s.435).

Nepriazniv inok fajenia na vvoj plodu potvrdili aj prce vykonvan na

30

Slovensku, ke sa u fajiarok zistil vy poet predasnch prodov a vy vskyt nzkej

prodnej hmotnosti (Pavk, 2001, s.157). Avak vzhadom na to, e fajenie poas

tehotenstva sa vyskytovalo astejie u rmskych ien, treba bra do vahy mon vplyv

alch spolupsobiacich faktorov, ako neadekvtna viva, konzumcia alkoholu a pod.

Vskyt fajenia ien poas tehotenstva

Poda viacerch autorov v rozvinutch krajinch faj asi ptina tehotnch, priom

prevauj najm eny s nzkym vzdelanm (Ebrahim et al, 1996, s.362; Eriksson et al., 1996,

s. 355; Helmert et al., 1998, s.54; Jaakkola et al., 2001, s.282; Owen et al., 1998, s.725;

Stewartet al., 1995, s.38).

Situcia na Slovensku je obdobn. Poda tdie vykonanej na vchodnom Slovensku

vak z tohto pohadu predstavuje problm najm fajenie tehotnch rmskych ien. Km u

nermskych tehotnch ien fajilo len 15,8%, fajenie poas tehotenstva udvalo a 54,9%

rmskych ien (Pavk, 2001, s. 156). Poda vsledkov tdie ELSPAC (European

Longitudinal Study of the Pregnancy and Childhood) vykonvanej v eskej republike, pred

tehotnosou udvalo fajenie 41,6% ien, priom viac ako polovica z nich boli slab fajiarky

(fajiace menej ako 10 cig./de). Ete pred tehotnosou a v jej priebehu sa znil tento poet a

v prvom trimestri fajilo 20,5%. Ku koncu tehotnosti fajilo u len 8,2% ien. Najvraznej

pokles bol pritom u slabch fajiarok. Zo ien, ktor neprestali faji, vina poas

tehotenstva znila spotrebu cigariet (Kukla et al., 1999, s.274).

Zisten pokles vskytu fajenia v tehotenstve za poslednch 20 rokov spsobuje

najm celkov pokles prevalencie fajenia ien v tchto krajinch (tehotnch i netehotnch),

priom podiel tch, ktor prestan faji v tehotnosti, z celkovho potu fajiacich ien

zostva pribline rovnak (Ebrahim et al., 2000, s.362; Stewart et al, 1995, s.37).

Bezprostredne po zisten svojho tehotenstva prestva faji bez osobitnej intervencie asi

tvrtina fajiacich ien. Menia as prestva v neskorch tdich gravidity (Owen et al.,

1998, s.725; Hakansson et al, 1999, s.217). spen s najm tie eny, ktor zaali faji v

relatvne starom veku, akaj prv diea, maj vyie vzdelanie a tie, u ktorch fajiarsky

nvyk nebol vemi intenzvny (Eriksson et al., 1996, s.356; Hakansson et al., 1999, s.220;

Lindqvist a Aberg, 2001, s.140). Dleitm problmom je vak to, e vek as z nich sa po

prode vracia k fajiarskemu nvyku (Hughes et al., 2000, s.498; Lumley et al, 2001).

Metodologick aspekty dajov o fajiarskom nvyku v populci

Sledovanie fajiarskeho nvyku v populcii, faktorov ktor ho ovplyvuj, ako aj jeho

inkov na zdravie, prina so sebou viacer metodologick problmy. Tieto treba bra do

31

zretea pri vyhodnocovan a interpretcii zistench dajov. Branm tchto problmov do

vahy u pri plnovan tdie a sprvnym zhodnotenm validity a reliability zskanch dajov

mono preds skresleniu a vyvodi hodnovern zvery.

Najastejie okruhy metodologickch problmov vyplvaj z vlastnost danch

samotnm charakterom tdi zameranch na sledovanie fajiarskeho nvyku v populcii:

v porovnan s laboratrnymi pokusmi a klinickmi skkami sa pracuje so znane

heterognnymi sbormi, kde je vemi ak definova vstupn podmienky, t.j. pozna vetky

spolupsobiace faktory, ktor by mohli signifikantnm spsobom ovplyvni vsledky. Tento

nedostatok mono kompenzova vekosou sborov, ktor eliminuj vek rozptyly

vsledkov spsoben nhodnmi chybami. Sprvnym zostavenm tdie (najm

randomizciou) a osobitnmi tatistickmi analytickmi metdami mono dostatone zni

vplyv systematickch chb spsobench spolupsobiacimi faktormi.

faktory fajiarskeho nvyku s behaviorlneho charakteru, kde sme asto odkzan na

subjektvne informcie z dotaznkov, prpadne rozhovoru, m vyvstva otzka validity

dajov o fajiarskom nvyku, resp. monost ich objektivizcie. Existuje niekoko

biochemickch metd, ktor mono poui ako referenn metdy pri urovan validity, t.j.

senzitivity a pecificity subjektvnych vpoved. Zaloen s na meran hladiny tiokyantu,

prpadne kotinnu v sre, moi a slinch a meran mnostva oxidu uhonatho vo

vydychovanom vzduchu (Morabia et al., 2001, s.85). Osobitnou metodikou, umoujcou

priamo mera expozciu u plodu fajiacej matky je meranie hladiny kotinnu v umbiliklnej

krvi (Nafstad et al., 1996, s.905). Viacer tdie poukzali na pomerne vysok validitu

subjektvnych dajov o vskyte fajiarskho nvyku, dosahujcich vye 85% senzitivitu a

pecificitu (Foss et al., 1998, s.2165; Heller et al., 1998, s.211; Stanton et al., 1996, 1710;

Patrick et al., 1994, s. 1086; Murray et al., 1993, s.1251; Benuck et all., 2001, s.32; Donnelly

et al., 2000, s.75, Morabia at al., 2001, s.85). Avak v sboroch tehotnch ien sa ukzala

pomerne nzka senzitivita (Ford et al.,, 1997, s.246 ; Walsh et.al., 1996, s.675; Parazzini et

al., 1996, s.353) a a asi jedna tretina tehotnch ien sa nepriznva k svojmu fajeniu (Ford et

al.,1997, s.246). Z toho vyplva, e skuton vskyt fajenia ien poas tehotenstva

fajiarsky nvyk a postoje k nemu s determinovan viacermi faktormi socilneho

charakteru, urovanmi regionlnymi, kultrnymi a socioekonomickmi rozdielmi, ktor

obmedzuj monosti generalizcie vsledkov. Vina hodnovernch vedeckch dajov

o fajen pochdza zo zpadnch krajn a z tohto dvodu je potrebn urit opatrnos pri ich

32

aplikcii v naich podmienkach. To zrove poukazuje na potrebu vykonvania naich

vlastnch prc, pomocou ktorch je mon oddeli veobecn charakteristiky od pecifickch

vlastnosti naej populcie, ktor treba bra do vahy pri navrhovan a vykonvan innch

preventvnych opatren.

Zver

Jednou z najinnejch ciest rieenia tohto problmu je intenzvnejie vzdelvanie

praktickch gynekolgov a prodnch sestier v oblasti problematiky kontroly tabaku, najm

lieby nikotnovej zvislosti. Dkladn fajiarska anamnza a v prpade potreby kvalifikovan

poradenstvo by mali by tandardnou sasou prenatlnej oetrovateskej starostlivosti (POS)

Prenatlna oetrovatesk starostlivos me teda v rmci edukcie, okrem prpravy tehotnej

eny na zmeny v svislosti s prodom s cieom minimalizova mon komplikcie, zamera

pozornos aj na odvykanie od fajenia s cieom prevencie chorb.

Kvalifikovane vykonvan POS prispieva k zlepovaniu zdravotnho stavu nielen

jednotlivcov a rodiny, ale aj komunity ovplyvovanm ivotnho tlu budcich matiek a

prostrednctvom nich aj ivotnho tlu ostatnch lenov jej blizskej komunity. Toto

psobenie je horizontlne (manel, srodenci a pod.) a vertiklne na jej deti (Belizan et

al.,1995, s.896).

alou monosou je odporanie nvtevy v prslunom odvykacom centre v rmci

Poradne zdravia RVZ, resp. kontaktu na telefnnu linku na odvykanie od fajenia. Vetky

intervencie by mali by zaloen na dkazoch a v slade s aktulnymi smernicami

odporanch odbornch postupov.

Zoznam bibliografickch odkazov

Andersen, M.R., Leroux, B.G., Marek, P.M.. et al. 2002. Mothers' attitudes and concerns

about their children smoking: do they influence kids? In. Prev Med, 2002 , vol.34, no.2, p.

198-206.

Belizan, J., Barros, F., Langer, A., et al.1995. Impact of health education during pregnancy on

behavior and utilization of health resources. In. Am J Obstetrics and Gynecology, 1995,

vol.173, no.3, p.894 - 899

Benuck, I., Gidding, S.S., Binns, H,J.2001. Identification of adolescent tobacco users in a

pediatric practice. In. Arch Pediatr Adolesc Med, 2001,vol. 155, no.1, p. 32-35.

Currie, C., Hurrelmann, K., Settertobulte, W. et al.2000. Health and Health Behaviour among

Young People. Health Behaviour in School-aged Children: a WHO Cross-National Study

(HBSC) In. International Report. WHO: Copenhagen, 2000, 132 pp.

33

Danko, J., Brunovsk, V.1986. Vplyv fajenia na pohybov aktivitu a akciu srdca plodu. In.

Bratisl Lek Listy, 1986, ro.85, . 6, s. 680-686.

Donnelly, N.J., Ward, J.E., Dalrymple, C. 2000.: Validation of women's self-reported

smoking status in a Sydney colposcopy clinic. In.Aust N Z J Obstet Gynaecol, 2000, vol. 40

no.1, p. 74-77.

Ebrahim, S.H., Floyd, R.L., Merritt, R.K. et al. 2000. Trends in pregnancy-related smoking

rates in the United States, 1987-1996.In. JAMA, 2000, vol. 283, no.3, p. 361-366.

Eriksson, K.M., Salvesen, K.A., Haug, K., EikNes, S.H.1996. Smoking habits among

pregnant women in a Norwegian county 1987-1994. In. Acta Obstet Gynecol Scand, 1996,

vol.75, no.4, p 355-359

Ford, R,P., Tappin, D.M., Schluter, P.J., et al.: Smoking during pregnancy: how reliable are

maternal self reports in New Zealand? In. J Epidemiol Community Health, 1997,vol 51, no 3,

p. 246-251.

Foss, O,P., Haug, K., Hesla, P.E., et al.1998: Can we rely on self-reported smoking habits? in.

Tidsskr Nor Laegeforen, 1998, vol.118, no 14, p. 2165-2168.

Global Youth Tobacco Survey Collaborating Group (GYTS). 2003. Differences in worldwide

tobacco use by gender: findings from the Global Youth TobaccoSurvey. In. J. Sch. Health no.

73, p.207-215.

Shafey O, Dolwick S, Guindon GE (eds.): Tobacco Control Country Profiles. 2edition, 2003.

American Cancer Society, WHO, International Union Against Cancer, Atlanta, 503 pp.

Hakansson, A., Lendahls, L., Petersson, Ch.1999. Which women stop smoking?: A

population-based study of 403 pregnant smokers. In.Acta Obstet Gynecol Scand, 1999,

vol.78,no.3, p. 217-224.

Heller, W.D., Scherer, G., Sennewald,,E., et al.1998. Misclassification of smoking in a

follow-up population study in southern Germany. In.J Clin Epidemiol, 1998, vol. 51, no.3, p.

211-218.

Helmert, U., Lang, P., Cuelenaere, B.1998. Smoking behavior of pregnant patients and

mothers with young children. In. Soz Praventivmed, 1998, vol.43, no.2, p. 51-58.

Hughes, E.G., Lamont, D., Beecroft. M., et al.2000. Randomized trial of a "stage-of-change"

oriented smoking cessation intervention in infertile and pregnant women. In. Fertility &

Sterility, 2000, vol.74, no.3, p. 498-503.

Charlton, A.1996: Children and Smoking.. The family circle. In. British Medical Bulletin,

1996, vol. 52, no.1, p. 90-107.

Jaakkola, N., Jaakkola, M.S., Gissleret al.2001: Smoking during pregnancy in Finland:

determinants and trends, 1987-1997. In. Am J Public Health, 2001, vol. 91, no.2, p. 284

34

Kaufman, N.J.1994. Smoking and Young Women: The Physician's Role in Stopping an Equal

Opportunity Killer. In. JAMA, 1994, vol. 271, no.8, p. 629-630.

Krcho, P., Tomori, Z. 1999.: Hypoxia a asfyxia plodu a novorodencov,. In: Tomori, Z.,

Redhammer, R., Doni, V.: poruchy spnku. Poruchy ivotnch funkci v spnku. Koice,

Vojensk leteck akadmia, 1999, s. 263-272

Kukla, L., Hrub, D., Tyrlk M.1999. Prubeh tehotenstv a vvoj plodu u koucch a

nekoucch en. In. esk Gynekol, 1999, ro..64, . 4, s. 271-274.

Kukla, L., Hrub, D., Tyrlk, M.2001. Smoking and damages of reproduction: evidence of

ELSPAC. In.Cent Eur J Public Health, 2001,ro.. 9, .2, s. 59-63.

Kukla, L., Hrub, D., Tyrlk, M.1999. Zmny kuckho chovn en v thotenstv Vsledky

studie ELSPAC. In. Prakt. Lk., 1999, ro.79, .9, s. 517-520.

Lifting the smokescreen. 10 reasons for a smoke free Europe. 2006, European

Respiratory Society, Brussels, 2006, 146 pp., ISBN 1-904097-56-1

Lindqvist, R., Aberg, H. 2001.: Who stops smoking during pregnancy? In. Acta Obstet

Gynecol Scand, 2001, vol.80, no.2, p. 137-141.

Lumley, J., Oliver, S., Waters, E.2001. Interventions for promoting smoking cessation during

pregnancy (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 4, 2001. Oxford: Update

Software.

Morabia, A., Bernstein, M.S., Curtin, F.et al., 2001: Validation of self-reported smoking

status by simultaneous measurement of carbon monoxide and salivary thiocyanate. In. Prev

Med, 2001, vol. 32, no. 1, p. 82-88.

Murray, R,P., Connett ,J,E., Lauger, G.G.1993: Error in smoking measures: effects of

intervention on relations of cotinine and carbon monoxide to self-reported smoking. The Lung

Health Study Research Group. In. Am J Public Health,1993, vol.83, no.9, p. 1251-1257.

Nafstad, P., Kongerud, J., Botten, G., et al.1996: Fetal exposure to tobacco smoke products: a

comparison between self-reported maternal smoking and concentrations of cotinine and

thiocyanate in cord serum. In.Acta Obstet Gynecol Scand,1996, vol.75, no.10, p. 902-907.

Osler, M., Clausen, J., Ibsen, K.K. et al.1995. Maternal smoking during childhood and

increased risk of smoking in young adulthood. In. Int J Epidemiol, 1995, vol.24, no. 4, p. 710-

714.

Owen, L., McNeill, A., Callum, C.1998. Trends in smoking during pregnancy in England,

1992-7: quota sampling surveys. In.Brit med J, 1998, vol.317, no. 7160, p. 728.

Oygard, L., Klepp, K.I., Tell, G.S. et al.1995. Parental and peer influences on smoking among

young adults: ten-year follow-up of the Oslo youth study participants. In. Addiction, 1995,

vol.90, no. 4, p. 569.

35

Parazzini, F., Davoli, E., Rabaiotti, M., et al.1996: Validity of self-reported smoking habits in

pregnancy: a saliva cotinine analysis. In. Acta Obstet Gynecol Scand, 1996, vol.75, no.4, p.

352-354.

Patrick, D.L., Cheadle, A., Thompson, D.C., et al.1994: The validity of self-reported

smoking: a review and meta-analysis. In.Am J Public Health, 1994, vol. 84, no. 7, p. 1086-

1093.

Pavk, A.2001. Rozdielne nsledky fajenia u tehotnch rmskych a nermskych ien v

regine vchodnho Slovenska. 8. Demografick konferencia: Sasn populan vvoj na

Slovensku v eurpskom kontexte. Rajeck Teplice. 10.-12.9.2001, s. 156-159.

Pollack, H. A.2001. Sudden Infant Death Syndrome, Maternal Smoking During Pregnancy,

and the Cost-Effectiveness of Smoking Cessation Intervention. In. American Journal of

Public Health, 2001, vol.91, no.3, p. 432-437.

Stanton, W,R., McClelland, M., Elwood, C., et al.1996.: Prevalence, reliability and bias of

adolescents' reports of smoking and quitting. In. Addiction, 1996, vol.91, no.11, p.1705-1714.

Stewart, P.J., Potter, J., Dulberg, C., et al.1995. Change in smoking prevalence among

pregnant women 1982-93. In. Can J Public Health, 1995, vol.86, no.1, p. 37-41.

Wald, J.N., Hackshaw, A.K.1996. Cigarette smoking: an epidemiological overview. In.

British Medical Bulletin, 1996, vol.52. no.1, p. 3-11.

Walsh, R.A., Redman, S., Adamson, L.,1996. The accuracy of self-report of smoking status in

pregnant women. In. Addict Behav, 1996,vol. 21, no.5, p. 675-679.

Kontaktn adresa

Mgr. Martina Bakov, PhD.

stav nelekrsky tudijnch programov, JLF UK, Martin

Mal Hora 5

036 01 Martin

36

VZKUM ZDRAVHO IVOTNHO STYLU U STUDENT OETOVATELSTV

A PORODN ASISTENCE METODOU KAB

Jana Blkov, Kateina Ivanov

Univerzita Palackho v Olomouci, Lkask fakulta, stav socilnho lkastv a zdravotn

politiky

Souhrn

George L. Engel navrhl v roce 1977 (in Caplan, Englehart, McCartney, 1981, pp. 589) bio-

psycho-sociln model zdrav jako alternativu modelu vhradn biomedicnskmu. Model t

determinant zdrav pevzala WHO a podle nj definovala, e zdrav je stav pln tlesn,

duevn a sociln pohody, nejen neptomnost nemoci. Takto pojat definice zdrav zmnila

zsadn pstup k jeho determinantm. V souladu s koncepc WHO se v tto prci se

zamujeme na ivotn styl jako na jednu z nejvznamnjch determinant zdravotnho stavu,

a to zkoumnm fyzickch, psychickch i socilnch komponent zdravho ivotnho stylu.

Clem je sledovn jejich vzjemnch vztah a tak jejich vztahu ke zdravotn anamnze.

Dalm clem je porovnn interaktivnch sloek jednotlivch komponent zdravho ivotnho

stylu (tj. poznn (K), postoje (A), jednn (B)).

Klov slova

zdrav, determinanty zdrav, ivotn styl, oetovatelstv, sociologie, metoda KAB

vod

Zdrav je pro vtinu lid zkladn hodnotou a tud velmi asto zkoumanou,

popisovanou a diskutovanou kategori. Definic zdrav je velmi mnoho, ale neda se

vyerpvajcm zpsobem pesn tento pojem definovat (srov. Ivanov in Fazik, Matj,

2005, s. 62). V kadm ppad je zdrav zkladnm pedpokladem kvalitnho lidskho

kapitlu, kter je zase nezbytnm pedpokladem dobe prosperujc spolenosti.

V prci se zamujeme na ivotn styl, kter ze vech faktor, podle Lalondeho (1978, pp.

15), v nejvt me ovlivuje zdrav a jeho potencil, a to a v 50% - 60%. Tento pstup

schvlila i komise WHO.

V programu WHO Zdrav 21 zdrav do 21. stolet je na zdravj ivotn styl

zamen cl 11 Do roku 2015 by si lid v cel spolenosti mli osvojit zdravj ivotn

styl (MZ R, 2001, s. 147).

37

ivotn styl je projevem lidsk individuality, je to obraz toho, jak se lovk chov a

jak pistupuje ke svmu zdrav. Jednm z dleitch cl zdravotn vchovy je ovlivovat

znalosti, postoje a chovn obyvatelstva ke zdrav. Vme vak, na kterou z tchto st se

zamit? Vme, kter z komponent ivotnho stylu je pro jeho ovlivnn nejsmrodatnj?

Teprve jejich zjitn nm pome clen zamit psoben zdravotn vchovy a cel proces

tak zefektivnit. Do navrhovanch postup WHO pat tyto oblasti zdrav viva (zdrav

dieta, nezvadnost potravin, veejn stravovn, nabdka zdrav stravy v maloobchodnch

stch), tlesn aktivita a sexuln zdrav (Ivanov in Mov, Kov, Svobodn, 2005, s.

235). Takov nabdka pro prevenci zdravho ivotnho stylu se autorkm jevila sice jako

zsadn, avak nikoliv vyerpvajc. Zejmna je pak zejm jej odvozen od realistickho

pojet problmu (tj. strukturalistickho paradigma), nikoliv od pojet nominalistickho (tj.

interpretativnho paradigma).

Spolen vchodiska v pojet ivotnho stylu v socilnch vdch, v oetovatelstv

a v medicn hledaly Ivanov a Marekov (2004, s. 121 128). Pojet ivotnho stylu je

v socilnch vdch ir a hlub ne ve vdch medicnskch. Souasn pojet

oetovatelstv upednostuje holistick pstupy v pi o zdrav a proto se jev jako douc

pro nj sociln a medicnsk pstupy propojit na zklad dkladnho poznn obou. Pi

provzn takto zskan teoretick zkladny ivotnho stylu s oetovatelskmi pstupy ke

zdrav je mono zskat bohatou teoretickou bzi pro vzkum i praktickou prevenci zdravho

ivotnho stylu. Autorky konceptualizovaly zdravotn poteby podle Gordonov (in

Marekov, Jaroov, 2005, s. 79 81) a pojem zdrav operacionalizovaly podle Kingov

(1971, pp. 64).

Clem prce bylo sledovn vztah mezi jednotlivmi komponentami zdravho

ivotnho stylu a tak jejich vztahu ke zdravotn anamnze. Druhm clem bylo porovnn

jednotlivch interaktivnch sloek zdravho ivotnho stylu (tj. poznn (K), postoje (A),

jednn (B)). Na zklad cl pak byly stanoveny hypotzy:

H1: Konkrtn chovn m pm vliv na subjektivn zdravotn anamnzu.

H2: Jednotliv komponenty zdravho ivotnho stylu budou v populaci rozloeny takto: dobr

znalosti, prmrn postoje, nevhodn chovn.

Metodika

Pro vzkum ivotnho stylu byla hledna metodika, kter by pracovala s

operacionalizovanou definic zdrav WHO, vychzela z funknch vzorc Marjory Gordonov

a je by jednoznan nevyuvala pouze realistickho pojet ivotnho stylu (Lorencov,

2006, s. 42-45).

38

Vhodnou metodou, kter spluje poadavky vzkumu se jev teorie KAB

(Knowledge, Attitudes, Behaviour dle jen KAB) a z n vychzejc metoda, zaloen na

stejnm principu. Pomoc tto metody je obecn zkoumn jakkoliv jev v populaci z hlediska

t sloek: znalost (knowledge), postoj (attitudes), chovn (behaviour). Metoda KAB

vychz z operacionalizace vliv na lidsk chovn (jednn) ve vzjemnch souvislostech,

jak ukazuje obrzek (Ivanov, Lorencov, patenkov, 2005, s. 155):

Konkrtn metoda vychz z pstup M. Fishbeina a I. Ajzena (1975, pp. 335 383),

kte se zabvali menm postoj a jejich vlivem na zmnu individulnho jednn a W.J. Mc

Guireho (in Bettinghaus, 1986, pp. 475), jen poukazoval na procesn provzanost danch

sloek.

V medicnsk literatue se chovn (jednn) zkoum pomrn asto metodou KAB,

zejmna pak chovn a jednn specifick pro vznik i en uritch chorob (HIV, nemoc

lench krav, endemick a pandemick infekn nemoci aj.) i pro urit typ chovn a

jednn majc vliv na zdrav (antikoncepce, kouen, stravovn, tlesn aktivita aj.) nebo pro

zjitn stavu pacient, majc ji nkter chronick nemoci (diabetes, zven krevn tlak aj.)

Z preventivnch tmat se zamuj na clenou kardio-cerebro-vaskulrn prevenci (Ivanov,

Lorencov, patenkov, 2005, s. 155).

39

Metoda KAB je v medicn vyhledvan pedevm proto, e popisuje cel proces,

nikoliv jen vsledky procesu. Navc pedstavuje uritou iluzi, e tmto procesulnm

poznnm bude odhaleno nejen tradin JAK se lid chovaj, ale tak PRO se tak

chovaj, co dv vt prostor pro ovlivovn chovn a jednn jednotlivch osob i celch

skupin a komunit smrem ke zdrav.

Vzkumn otzky tkajc se vech t sloek metody KAB v oblasti ivotnho stylu je

mono definovat takto: Co lid vd o zdravm ivotnm stylu? Jak maj postoje ke

svmu zdrav? A co doopravdy dlaj pro sv zdrav?

Zmrem na prce bylo ovit, zda a jak je mono tuto metodiku spojenou s metodou KAB

vyut pi zkoumn zdravho ivotnho stylu a zda je mono ji transparentn statisticky

zpracovat. Metodiku jsme tedy zaloili na propojen metody KAB, definici zdrav podle

WHO a jeho operacionalizaci podle Kingov a modifikovan anamnze podle funknch

vzorc Gordonov.

Jako vzkumn technika byl zvolen dotaznk. Na zklad pedvzkumu byl dotaznk

zkorigovn a upraven. Nabdka odpovd byla vtinou zena. Po tchto pravch dotaznk

obsahoval celkem 88 otzek.

V sti I. respondent odpovdal na identifikan otzky tkajc se vku, vzdln,

zamstnn atd., st II. obsahovala anamnestick daje, kde ml respondent monost

zhodnotit svj zdravotn stav (tzn. subjektivn anamnza). Tet st tkajc se ivotnho stylu

byla rozdlena na oddly A) indiktory fyzick pohody, B) indiktory psychick pohody a C)

indiktory sociln pohody. Kad z tchto oddl obsahoval nkolik problematik, kter byly

zpracovny metodou KAB na ti skupiny otzek:

K = knowledge = znalosti. Otzky na znalosti respondenta. Bylo pouito testov

metody nabzejc respondentovi vbr z vce monost, kter obsahovaly i patn

odpovdi. Nap.:

Jak jsou negativn dsledky nadmrn konzumace alkoholu? (Mete zakrtnout vce

monost) a) keov ly

b) opilost

c) zvan pokozen jater

d) impotence

e) kopivka

A = attitudes = postoje. Otzky zjiujc postoje respondent k danm

problematikm. Nap.:

Povaujete nadmrn pit alkoholu za kodliv? Ano/Ne

B = behaviour = chovn. Otzky zamujc se na samotn konn respondenta. Nap.:

40

Napite mnostv konzumace alkoholu prmrn za tden ( v poslednm roce):

a) pivo:poet litr v prmru za tden

b) vno:poet skleniek 1dcl

c) destilty:poet skleniek 0,5dcl

Jako clov skupina byly vybrny studentky oetovatelstv a porodn asistence na

univerzitch v Olomouci, ve Zln a v Ostrav. Celkem bylo rozdno 250 dotaznk.

Respondenti vrtili 225 dotaznk. Vtina respondent zvldlo dotaznk do 20 minut.

Pot byly dotaznky seazeny a podrobeny analze. Data byla kvantifikovna - odpovdi byly

vyhodnoceny na ptibodov kle, kde pt bod znamenalo nejlep vsledek. Hodnoty byly

zapsny do pednastaven matice v potaovm programu Microsoft Excel, kde ji

z pedvzkumu byly ureny vhy k jednotlivm polokm dotaznku. V tomto programu byly

jednotliv vsledky sumarizovny a dle byly statisticky vyhodnoceny programem Statistica

7.0 s ohledem na stanoven cle a hypotzy. Kad dotaznk tmto zpsobem dostal v zvru

8 selnch hodnot:

- Hodnota anamnzy

- Celkov hodnota ivotnho stylu

- Hodnota K = znalosti

- Hodnota A = postoje

- Hodnota B = chovn

- Hodnota Bio indiktory biologick (fyzick i tlesn) pohody

- Hodnota Psycho indiktory psychick (duevn) pohody

- Hodnota Socio indiktory sociologick (spoleensk) pohody

Vsledky

Pro numerickou kvantifikaci pslunch korelac byly pouity jak bn (Pearsonv)

korelan koeficient, tak Spearmanv korelan koeficient. Spearmanv korelan koeficient

(S) zachycuje na rozdl od Pearsonova koeficientu (P) i obecnj monotnn vztahy (ne

pouze linern, ale obecn rostouc nebo klesajc) a navc je robustn a neparametrick.

Nmi vyhodnocovan diskrtn data zejm nemohou pochzet z normlnho

rozdlen, co je jeden ze zkladnch pedpoklad pro objektivn hodnocen Pearsonova

korelanho koeficientu. Nicmn velk rozsah studovanho vzorku pipout, aby byl pouit

(Hendl, 2004, 135 s.). Spearmanv korelan koeficient byl potn jako alternativn hodnota,

zejmna z dvodu, e obecn nelze pedpokldat linearitu mezi hodnotami jednotlivch

promnnch. Protoe byla pouita diskrtn data, lze rovn oekvat, e pi vhodn

randomizaci by se jeho hodnota zvila.

41

Pro kad uveden dvojrozmrn datov soubor jsme spoetli hodnoty obou

uvedench korelanch koeficient:

1) Celkov vkon v ivotnm stylu X Hodnota anamnzy

P = 0, 08

S = 0, 01

Dle velikosti korelanho koeficientu meme usoudit, e mezi jevy nen tm dn

zvislost. Tedy mezi celkovm vkonem v oblasti ivotnho stylu a subjektivn hodnocenou

anamnzou nelze prokzat dnou statisticky vznamnou zvislost. Tato absence jakkoliv

zvislosti me mt nejrznj piny: od objektivn neexistence jakkoliv zvislosti, a po

vlastn nvrh dotaznku. Bylo by jist zajmav vytvoit srovnvac dotaznk a vsledky

porovnat. Je rovn ke zven, zda subjektivn hodnocen respondent bylo prkazn.

Pi dalm studiu tto problematiky bychom tedy mohli patrn doporuit anamnestickou st

dotaznku vce objektivizovat, pak lze oekvat, e budou vsledky prkaznj.

2) Hodnota K = znalosti X Hodnota A = postoje

P = 0, 22

S = 0, 23

Jak je patrn, zde se ji objevuje nepli vrazn zvislost. Nicmn testy prokzaly

nenulovost obou korelanch koeficient na hladin vznamnosti ni ne 0,05. Pi men

psychosociologickch socilnch dat meme hodnoty obou koeficient ji povaovat za

bn a uspokojiv (0,2 0,3). Kladnost obou koeficient uruje pozitivn trend mezi obma

veliinami,co znamen, e s rstem jedn veliiny v populaci roste i druh veliina. Meme

tedy ci, e znalosti respondent maj vliv a jsou zvisl na postojch k zdravmu ivotnmu

stylu. Kdy vak dle srovnme tyto koeficienty s ostatnmi hodnotami korelanch

koeficient pi porovnvn jednotlivch komponent KAB, vidme, e tato zvislost je ze

vech nejvolnj. Z toho vyplv, e znalosti nemaj tak velk vliv na zdrav ivotn styl,

jako napklad postoje a chovn.

3) Hodnota K = znalosti X Hodnota B = chovn

P = 0, 33

S = 0, 28

Zde zaznamenvme ji tsnj zvislost mezi promnnmi. Testy opt prokzaly

nenulovost obou koeficient jako signifikantn. Hodnota koeficientu kolem 0, 3 je u dat

podobnho typu velmi bn. Znalosti a chovn respondent spolu tsnji souvis, ne v

pedchozm ppad, tedy vce ne u znalost a postoj.

42

4) Hodnota A = postoje X Hodnota B = chovn

P = 0, 49

S = 0, 47

Pearsonv korelan koeficient nm ukzal hodnotu 0, 49 a Spearmanv nm to jen

potvrdil. Vidme zde tedy velmi vraznou a statisticky vznamnou zvislost mezi postoji

respondent a jejich chovnm. Postoje a chovn spolu mnohem vce koreluj, ne napklad

znalosti srovnvan s postoji i chovnm. Tento vsledek je velmi vznamn a na jeho

zklad meme usoudit, e sprvnou zmnou postoj lid, zmnme v zvru i jejich chovn

ke zdravmu ivotnmu stylu.

5) Hodnota Bio X Hodnota Psycho

P = 0, 36

S = 0, 32

Hodnoty obou koeficient zde naznauj nezanedbatelnou zvislost mezi hodnotami

biologickch indiktor zdravho ivotnho stylu a hodnotami psychologickch indiktor

zdravho ivotnho stylu ve zkouman populaci. Kladnost obou koeficient je opt statisticky

vznamn. Pokud srovnme tuto korelaci s korelacemi mezi dalmi komponentami zdravho

ivotnho stylu, pak je vidt, e tato je nejsilnj. Z toho meme usoudit, e hodnoty

biologickch indiktor se nejvce ovlivuj s hodnotami psychologickch indiktor

zdravho ivotnho stylu.

7) Hodnota Psycho X Hodnota Socio

P = 0, 26

S = 0, 23

Zde je opt kladnost obou koeficient statisticky signifikantn. Meme tedy ci, e

mezi psychologickmi indiktory zdravho ivotnho stylu a socilnmi indiktory je

pozitivn zvislost, ale nen tak siln jako u ostatnch indiktor zdravho ivotnho stylu z

oblasti biologick.

8) Hodnota Bio X Hodnota Socio

P = 0, 35

S = 0, 29

Opt se nm ukazuje silnj zvislost mezi jednotlivmi komponentami a opt se

jedn o pozitivn trend, tedy pi rstu jedn veliiny, poroste i veliina druh. Pi srovnn

vech t komponent zdravho ivotnho stylu (bio-psycho-sociln indiktory zdravho

ivotnho stylu) vidme v tabulce . 1 zvislost zejmna biologickch determinant s dalma

dvma. Plat, e pokud se objev jedna promnn, kter nejvce koreluje s ostatnmi, pak je

43

tato promnn nejsmrodatnj pro uren zdravho ivotnho stylu, v naem ppad jsou to

prv biologick indiktory.

Tabulka . 1 Srovnn komponent a sloek ivotnho stylu pomoc koeficient

Soubory dat

Pearsonv

korelan

koeficient

Spearmanv

korelan

koeficient

1) Celkov hodnota ivotnho stylu X Hodnota anamnzy 0,08 0,01

2) Hodnota K = znalosti X Hodnota A = postoje 0,22 0,23

3) Hodnota K = znalosti X Hodnota B = chovn 0,33 0,28

4) Hodnota A = postoje X Hodnota B = chovn 0,49 0,47

5) Hodnota anamnzy X Hodnota B = chovn 0,13 0,08

6) Hodnota Bio X Hodnota Psycho 0,36 0,32

7) Hodnota Psycho X Hodnota Socio 0,26 0,23

8) Hodnota Bio X Hodnota Socio 0,35 0,29

Dle jsme provedli pedbnou analzu k hypotze H2. V tabulce . 2 jsou zobrazeny

polohy medin vech normalizovanch statistickch soubor, kter odpovdaj jednotlivm

studovanm promnnm.

Tabulka . 2 Srovnn komponent a sloek ivotnho stylu pomoc medin

Srovnn medin jednotlivch znormovanch datovch soubor

0,00,10,20,30,40,50,60,70,80,91,0

Hodnotaanamnzy

Hodnota K -znalosti

Hodnota A -postoje

Hodnota B -chovn

Hodnotacelkovhoivotnho

stylu

Hodnoty bio Hodnotypsycho

Hodnotysocio

44

V souladu s hypotzou H2 je vidt jejich pokles u poloek znalosti, postoje a chovn.

Vzhledem k rozsahu studovanho vzorku lze mt v tomto smyslu hypotzu za pravdivou.

Ovem na druh stran nelze zejm vyhodnotit pedloen rovn jednotlivch komponent

v hypotze. Vechny mediny le evidentn v druh polovin rozsahu jednotlivch

statistickch soubor. Z tabulky je rovn patrn, e pro studovan vzorek je nejvy vkon

v komponent biologickch faktor, kter je srovnateln s celkovm vkonem. Nejni je

naopak v komponent faktor psychologickch. Ponvad rozsah vzorku lze povaovat za

dostaten (225) a medin tvo robustn charakteristiku statistickho souboru, lze alespo pro

studovanou populaci ve uveden zvry povaovat za signifikantn.

Zvr

Zdrav a jeho determinanty se zamenm prv na ivotn styl se dostvaj

v celosvtovm kontextu na pedn msta zjmu. Z hlediska ekonomick efektivity je zdrav

lovk jedin, kdo zvyuje HDP sttu. Celosvtov stoupaj nklady na lbu pacient a

nejlep politikou se pak jev prevence (iakov, Bakov, 2000, s.7). A to prevence

postaven na vdeckm zklad znalost determinant zdravotnho stavu obyvatel. V naem

vzkumu se ukazuje, e teorie KAB, kter klade velk draz na vdn a tm kognitivn

sloku v postojch, zstv v relnm ivot asto neinnou, nebo krom kognitivnch vliv

uruj chovn (jednn) konkrtnch osob tak emoce, sociln npodoba, konformita, presti

a hodnota zdrav ve spolenosti a dal mimoracionln faktory, jak uvd Kov (1993, s.

34).

Kognice tedy nen dostatenm pedpokladem adekvtnho postoje a chovn

(jednn). V dalch krocch se proto chceme zabvat podrobnj analzou zskanch

datovch soubor a zskat tak specifitj korelan hodnoty popisujc hloubji dan vzorek.

Dalmu vzkumu chceme podrobit otzky s vysokou hodnotou vhy a ty vzjemn porovnat.

Vsledky zskan v dalm vdeckm vzkumu pak mohou ve vysok me obohatit

teoretickou zkladnu dan problematiky a hlavn pesn zaclit pstup k prevenci nejen ve

zdravotnictv. Na zklad tchto vdeckch poznatk meme zamit psoben zdravotn

vchovy a cel proces tak zefektivnit a v neposledn ad nsledovat cle dan v programu

WHO Zdrav do 21. stolet.

Seznam bibliografickch odkaz

BETTINGHAUS, E.,P. 1986. Health Promotion and the Knowledge-Attitude-Behavior

continuum. In Prevence Medicine, 1986, Sep., 15 (5), pp. 475-491.

45

ENGEL, L. G. 1981. The Need for a New Medical Model: A Challenge for Biomedicine. In

Concepts of Health and Disease. Interdisciplinary perspectives. Eds. L., A. Caplan, H., T.

Englehart Jr., J., J. McCartney. Massachusetts: Addison-Wersley Publishing Company, 1981.

756 p.

HENDL, J. 2004. Pehled statistickch metod zpracovn dat. 1. vyd. Praha: Portl, 2004. 583

s. ISBN 80-7178-820-1.

FISHBEIN, M., AJZEN, I. 1975. Belief, Attitude, Intention nad Behavior. London: Addison-

Wesley Publishing Company, 1975. 578 p. ISBN 0-201-02089-0.

IVANOV, K. 2005. ivotn styl jako cesta ke zdrav. In Aktuln problmy ivotnho stylu.

Eds. A. Fazik, M. Matj. Praha: Masarykova esk sociologick spolenost pi AV R,

2005, s. 60 67.

IVANOV, K., LORENCOV, J., PATENKOV, N. 2005. Vyuit metody KAB

(knowledge, attitude a behaviour) pi zjiovn pstupu jednotlivc k ivotnmu stylu. In

Socilne dimenzie zdravia a zdravotnctva. Eds. J. Matulnk, M. Minichov. Trnava:

Slovensk sociologick spolonos pri SAV, 2005, s. 149 162.

IVANOV, K. 2005. ivotn styl jako klov determinanta zdrav. In esk zdravotnictv.

Vize a skutenost. Sloit peripetie od pln k realizaci. Eds. H. Mov, E. Kov, P.

Svobodn. Praha: Karolinum, 2005, s. 220 - 246.

IVANOV, K., MAREKOV, J. 2004. Pojet ivotnho stylu v socilnch vdch,

medicn a v oetovatelstv. In Oetovatelstv perspektivn vda a umn. Ed. P. Kudlov.

Olomouc: Grada Publishing, 2004, s. 121 128.

KING, I., M. 1971. Toward a Theory for Nursing. General concepts of Human Behavior. 1st.

ed. United States: John Wiley&SONS, Inc., 1971. 132 p. ISBN 0-471-47800-8.

KOV, E. 1993. vod k sociologii medicny a zdravotnictv. 1. vyd. Praha: Univerzita

Karlova, 1993. 97 s. ISBN 80-7066-690-0.

LALONDE, M. A 1978. New Perspective on the Health of Canadians. A working document.

Ottava: Minister of Supply and Services Canada, 1978. 76 pp. ISBN 0-662-50019-9.

LORENCOV, J. ivotn styl jako sociln determinanta zdrav. Diplomov prce. Olomouc:

LF, stav teorie a praxe oetovatelstv, 2005. 98 s.

MAREKOV, J., JAROOV, D. 2005. NANDA domny v posouzen a diagnostick fzi

oetovatelskho procesu. 1. vyd. Ostrava: Ostravsk univerzita v Ostrav, Zdravotn sociln

fakulta, 2005. 86 s. ISBN 80-7368-030-0.

IAKOV, K. BAKOV, M. 2000. Podpora zdravia a prevencia ako jedna z monost

zlepenia kvality ivota. In Modern medicnsky manament, 2000, ro. 7, . 3, s. 2-7.

46

Zdrav 21. 2001.Osnova programu Zdrav pro vechny v evropskm regionu Svtov

zdravotnick organizace. Praha: Svtov zdravotnick organizace - Regionln adovna pro

Evropu, MZ R, 2001. 147 s. ISBN 80-85047-49-5.

Kontakt na hlavn autorku

Mgr. Jana Blkov

belakovajana@seznam.cz

47

THE ROLE OF THE NURSE IN THE TREATMENT OF CANCER PAIN

Joanna Bonior1, Magorzata Pasek 2, Piotr Kogut3

Department of Medical Physiology Health Care Faculty, Jagiellonian University,

School of Medicine, Cracow1

Centre of Oncology Maria Sklodowska-Curie Memorial Institute, Cracov Division2

Edward Szczeklik Specialistic Hospital in Tarnw3

Summary

Pain is one of the most often occurring complaints among those who suffer cancer disease.

Nurse care of cancer disease suffering patients should include considered evaluation of

patien