(Poblacht na hÉireann/ Republic of Ireland)

Obr. 1: Mapa IrskaVypracoval: Lubomír BrháčekAkademický rok: 2006/2007

• Poloha území

• Irská republika je ostrovní stát, který se nachází v severozápadní Evropě. Zaujímá přibližně pět šestin ostrova Irsko. Zbývající šestina, označovaná jako Severní Irsko, je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Irské republice patří také řada menších přilehlých ostrovů. Pobřeží Irska omývá Atlantský oceán, Irské a Keltské moře. Maximální vzdálenost od severu k jihu je 486 km a od západu k východu 275 km. Pobřeží je dlouhé 3 172 km. Celková rozloha Irské republiky činí 70 282 km2.

• Zeměpisná délka: 6° až 10,5° západní délky• Zeměpisná šířka: 51,5° až 55,5° severní šířky

• Nároky na pobřežní moře upravuje Úmluva OSN o mořském právu. Výlučná ekonomická zóna Irské republiky se rozkládá přibližně do vzdálenosti 370 km od základní linie a pobřežní moře se rozkládá přibližně do vzdálenosti 22 km od základní linie.

• Ostrov je tvořen velkou centrální vápencovou nížinou s reliéfem pahorkatin a několika horami. Hřebeny hor na jihu jsou z červeného pískovce, v ostatních oblastech převažuje žula. Pouze na severovýchodě se rozkládá čedičová plošina. Nejvyšší hora Irska je Carrantuohill (Corrán Tuathail), která měří 1041 m. Na západním pobřeží jsou skalní útesy mnohem větší a členitější, než na pobřeží východním. Na rovině ve středu území se vyskytují ložiska jílu a písku. V této oblasti se také nachází rozlehlé slatiny a mnoho jezer. Na podobu Irska měla vliv dvě celková zalednění, což dokládají ohlazené skály, horská jezera a ledovcová údolí.

• Hodnocení polohy

• Irská republika se nachází dosti na severu, avšak vliv Golfského proudu pevninu ohřívá a snižuje teplotní rozdíly, které jsou tudíž minimální. Vlhké oceánské klima, velká rozloha nížin a právě malé výkyvy teplot vytváří ideální podmínky pro zemědělství. Nevýhodou polohy Irska je nedostatek nerostných surovin.

• Irsko je dosti izolované od pevniny (výjimku tvoří Spojené království Velké Británie a Severního Irska), což v minulosti částečně zabraňovalo pronikání nových poznatků a technologií. Výhodou je potom možnost rybolovu a lodní dopravy, která usnadňuje obchod.

• Územní vývoj

• Od 7. do 1. století př. n. l. začaly na území Irska pronikat keltsky mluvící kmeny. V tomto období byla země rozdělena na asi 150 malých království a 5 provincií, z nichž každá měla svého krále. Po celé 1. tisíciletí n. l. nebylo Irsko jednotným státem. Existovaly desítky menších či větších království (túath), jejichž králové mezi sebou často válčili. Avšak žádnému z těchto panovníků se nepovedlo sjednotit celé Irsko.

• Největší zlom v irských dějinách nastal roku 1166, kdy byl vládce východoirské provincie Leinster Diarmuid Mac Murchada svržen svými protivníky a utekl se zoufalou prosbou o pomoc za anglickým králem Jindřichem II. Poté co přislíbil svou dceru a dědictví členovi Jindřichovi družiny Richardu FitzGilbertovi de Clare, došlo v roce 1169 k normanskému vylodění v Irsku. Normané v Diarmuidových službách dosáhli řady rychlých vítězství a když roku 1171 Diarmuid Mac Murchada zemřel, zdědil jeho panství Richard de Clare. O dobyté území se záhy přihlásil Jindřich II., který je udělil svému nejmladšímu synovi Janu Bezzemkovi. Od té doby bylo Irsko jako takzvané Panství Irské (Lordship of Ireland) pod svrchovaností anglických králů. Do poloviny 13. století se tak většina Irska stala majetkem anglo-normanské šlechty a země byla postupně členěna na hrabství podle anglického vzoru.

• V 17. století začal Oliver Cromwell konfiskovat irskou půdu a kolonizovat provincii Ulster. Následky jsou patrné až dodnes, jelikož šest z devíti hrabství v Ulsteru patří Severnímu Irsku.

• Ve 20. století začala válka o irskou nezávislost. Britská vláda se snažila Iry potlačit za každou cenu. Bezdůvodné střílení irských civilistů jako odveta za padlé britské vojáky šokovala i obyvatelstvo samotné Británie. Irsko si tímto způsobem získalo podporu ve světě a britská strana byla donucena přiznat porážku. V roce 1922 byla podepsána anglo-irská smlouva, podle které mělo dvacet šest jihoirských hrabství stojících o nezávislost založit republiku pod záštitou Británie. Avšak Irsko se rozdělilo na dva tábory a začala občanská válka. Boje mezi zastánci smlouvy a republikány měly katastrofální dopad na ekonomiku Irska. Mnoho podniků bylo zničeno a bylo těžké najít jakoukoliv práci. Válka trvala necelý rok a skončila, aniž by se republikáni formálně vzdali. Nakonec Irové přísahali věrnost britské koruně a druhé vládě se podařilo prosadit novou ústavu. Avšak sporným bodem bylo prohlášení Irska jako republiky s třiceti dvěma hrabstvími (včetně dnešního Severního Irska).

• Zákon o Irské republice vstoupil v platnost na Velikonoční pondělí roku 1949. V zákoně bylo řečeno, že vzniká Irská republika o dvaceti šesti hrabstvích, čímž byl potvrzen status Severního Irska jako součásti Velké Británie.

• Většina Irů se nikdy nesmířila s odtržením Severního Irska. V roce 1914 došlo k povstání s cílem vytvořit celoirskou republiku. Tato snaha byla zmařena v roce 1922, kdy byla sepsána již výše zmíněná anglo-irská smlouva. Na většině irského území byla poté ustanovena samostatná Irská republika se statutem dominia, která získala v roce 1949 plnou suverenitu. Svého odštěpeného území se Irská republika nikdy oficiálně nevzdala. Dodnes je nárok na šest severoirských hrabství zakotven v irské ústavě.

Obr. 2: Irské provincie (kraje)1. Leinster 2. Munster 3. Connacht 4. Ulster

(5. provincie Meath byla časem začleněna do provincie Leinstru)

• Administrativní členění

• Tradičně se Irsko člení na čtyři provincie (Leinster, Munster, Connacht, Ulster). Toto rozdělení pochází ze středověku a používá se běžně jako zeměpisné označení, avšak v moderní době již provincie nejsou územněsprávními útvary. Irská republika je rozčleněna podle administrativně správního raději členění do 26 hrabství (county).

Obr. 3: Irská hrabství

1. Dublin 2. Wicklow 3. Wexford 4. Carlow 5. Kildare 6. Meath 7. Louth

8. Monaghan 9. Cavan 10. Longford 11. Westmeath 12. Offaly 13. Laois

14. Kilkenny 15. Waterford 16. Cork 17. Kerry 18. Limerick 19. Tipperary

20. Clare 21. Galway 22. Mayo 23. Roscommon 24. Sligo 25. Leitrim

26. Donegal

• Obyvatelstvo

• Irská republika má asi 4 235 000 obyvatel (podle odhadu z roku 2006). Irská populace velice rychle roste a současný stav je nejvyšší od roku 1861. Irská republika se podle průběžné statistiky řadí na první místo v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva zemí EU. Vlivem velkého počtu imigrantů roste každým rokem populace o 2 %. Hustota zalidnění je v průměru 60,3 obyvatel /km2. Nejvyšší je na východě a jihu země, nejnižší na severozápadě. Přibližně 60 % populace žije ve městech a obcích s více než 1 000 obyvatel. Věk obyvatelstva je velmi nízký, neboť 41 % populace je mladší 25 let a 24 % je mladší 15 let.

• V Irsku jsou dva úřední jazyky, irština a angličtina, přičemž irština je vždy uváděna jako první oficiální jazyk. Irština je indoevropský keltský jazyk a dnes se vyučuje povinně ve všech státních školách Irské republiky. Pouze 6 % obyvatel Irské republiky je schopno plynně mluvit irsky a asi 10 % irštině bez problémů rozumí.

• Etnické složení

• Irové 95 %, Britové 1,7 %, Ulsterští Irové 1 %, Američtí běloši 0,8 %, ostatní 1,5 %

• (údaje z roku 2000)

• Náboženství

• V Irské republice je necelých 90 % obyvatel římskokatolického vyznání, 3 % protestantů, 0,1 % židovské víry a zbytek je bez vyznání. Katolická církev je v Irsku velice konzervativní a její moc je stále značná. Spravuje i mnoho škol a nemocnic. Většina protestantů se hlásí k Irské církvi, která je odnoží Anglikánské církve, dále k Presbyteriánské a Metodistické církvi. Představení Římskokatolické a Irské církve sídlí v severoirském Armaghu, tradičně označovaném za působiště sv. Patrika, patrona Irska. Svatý Patrik je považován za zakladatele křesťanství v Irsku.

Katolíci

Protestanté

Židé

Ostatní

• Státní zřízení

• Státní zřízení Irského státu je republika. Ústava byla schválena v roce 1937 a zákon o republice vstoupil v platnost v roce 1949.

• Hlava státu• Hlavou Irské republiky je prezident. Jeho volba probíhá přímým

hlasováním občanů. Volby jsou tajné a jsou prováděny podle systému poměrného zastoupení. Prezident vykonává svůj úřad po sedm let a může být zvolen pouze dvakrát. Do této funkce může být zvolen každý občan, který dosáhl věku třiceti pěti let. Prezident nesmí zastávat žádný jiný placený úřad či funkci. Navrhuje ministerského předsedu a jmenuje členy vlády. Přijímá demisi nebo odvolává členy vlády. Podepisuje a vyhlašuje přijaté zákony. Prezident je vrchní velitel obranných sil a jmenuje všechny důstojníky. Má pravomoc promíjet a mírnit všechny tresty uložené kterýmkoli soudem.

• Výkonná moc

• Výkonná moc je v rukou vlády nebo je vykonávána na základě jejího pověření. Vláda se zodpovídá poslanecké sněmovně (Dáilu) a má sedm až patnáct členů. Jak je již výše zmíněno, členy vlády jmenuje a odvolává prezident. Titul předsedy vlády je Taoiseach a místopředseda vlády se nazývá Tánaiste.

• Zákonodárná moc

• Irská republika je parlamentní demokracií. Irské zákony vychází ze zvykového práva a legislativy ustanovené parlamentem v souladu z ústavou. Parlament (Oireachtas) se skládá ze dvou komor, z nichž jedna se nazývá Dáil Eireann (Poslanecká sněmovna) a druhá Seanad (Senát). Dáil má v současné době 166 členů. Členové Dáilu jsou voleni podle principu poměrného zastoupení na základě všeobecného hlasovacího práva. Volby se konají nejméně jednou za pět let. Seanad má 60 členů, z nichž jedenáct je jmenováno předsedou vlády a ostatní jsou voleni z řad absolventů univerzit. Seanad může navrhovat změny legislativy, avšak Dáil má právo veškeré návrhy zákonů nebo novely zamítnout.

• Soudní moc

• Irská ústava stanovuje, že spravedlnost bude sjednávána veřejně prostřednictvím soudů zřízených na základě zákona. Přestupky a méně závažné případy řeší okresní soud. Závažnější případy řeší obvodní soud, kterému předsedá obvodní soudce, který v případě trestních činů zasedá spolu s porotou ze dvanácti občanů. Nejzávažnější případy jsou předkládány vrchnímu soudu. Při projednávání trestních činů zasedá soudce spolu s porotou a soud se nazývá vyšší ústřední soud. Nejvyšším odvolacím soudem je nejvyšší soud (Supreme Court), který je konečným rozhodcem při řešení otázek týkajících se výkladu ústavy. Nejvyšší soudce jmenuje prezident na základě doporučení předsedy vlády. Mohou být propuštěni pouze se souhlasem obou komor parlamentu. Nejvyšší soud je tvořen předsedou (Chief Justice), předsedou vrchního soudu, který je členem ex officio (obvykle zasedá u nejvyššího soudu), a nejméně sedmi řádnými členy.

• Aktuální politický vývoj

• Současná hlava státu

• Současnou prezidentkou je Mary Patricia McAleese (Máire Pádraigín Mhic Ghiolla Íosa). Narodila se 27. 6. 1951 v Belfastu. Je členkou republikánské strany Fianna Fáil a soudního tribunálu Irské republiky. Marry McAleese je vdaná, její manžel se jmenuje Martin McAleese a je bývalým kancléřem. Poprvé byla zvolena v roce 1997 a byla znovu zvolena na dalších sedm let v roce 2004. Je již osmým nejvyšším představitelem Irské republiky. Studovala na střední škole sv. Dominika a na Královské univerzitě v Belfastu, kde také promovala v roce 1973. Než se stala prezidentkou pracovala jako advokátka a novinářka. Působila jako biskupská delegátka katolické církve na Fóru Nového Irska v roce 1984. Také byla delegátkou v Bílém domě na konferenci o obchodě a investicích v Irsku v roce 1995. Byla zařazena na 55. místo mezi sto nejvlivnějších žen na světě.

Obr. 4: Prezidentka Mary Patricia McAleese

• Charakteristika stran

• Fianna Fáil (republikánská strana): pravicově orientovaná strana• Fine Gael: progresivní střed • Labour Party (strana práce): levicově orientovaná strana• Sinn Fein (republikánská strana): pravicově orientovaná strana• Progressive Democrats (liberální strana): pravicově orientovaná

strana• Green Party (ekologická strana): levý střed

• Politická struktura současné vlády

• Poslední (dvacátá šestá) vláda byla jmenována v červnu 2002. Jedná se o koalici stran Fianna Fáil a Progressive Democrats. Stejná koalice v čele s Bartholomewem Ahernem vládne již od roku 1997.