pokus o vyčíslení rozsahu problému bezdomovství...

VÚPSV, v.v.i., Karlovo nám. 1, 128 00 Praha 2, tel.: +420 211 152 711, www.vupsv.cz

Pokus o vyčíslení rozsahu

problému bezdomovství a

ohrožení ztrátou bydlení

Vybrané výsledky projektů VÚPSV, v.v.i. 2014-2015

Věra Kuchařová

Obsah prezentace

• Zadání od MPSV – 2 etapy

• Metodologické problémy

• Kombinace zdrojů dat

• Zjišťování počtů bezdomovců

– návrhy postupů

• Zjišťování struktury bezdomovců

Zadání od MPSV – 2 etapy

2014: Vyhodnocení existujících domácích výzkumů a dat v oblasti bezdomovectví a návrh postupu průběžného získávání klíčových dat o bezdomovectví

• vyhodnotit existující data a výzkumy v ČR týkající se bezdomovectví

a ohrožení ztrátou bydlení

• identifikovat oblasti, kde chybí data klíčová pro tvorbu příslušných politik, dle možností doplnit

• navrhnout postupy získávání dat

• Výchozí problém, že „data o bezdomovectví nejsou systematicky sledována, příp. nejednotně a nesrovnatelně“, přetrvává

2015: Analýza velikosti a struktury skupin osob bez

domova a ohrožených ztrátou bydlení

• analyzovat velikost a strukturu osob bez domova a vyloučených z

bydlení

Metodologické problémy

Dostupnost dat

Různorodost dat komplikuje souhrnné součty

• komplikace plynoucí z rozmanitosti situací bezdomovectví a

ohroženého bydlení

• s tím související rozmanitost dat a jejich zdrojů

některá data jsou stavová, průřezová, zatímco jiná vypovídají o

výskytu jevu za určité období, obvykle rok

• řada dostupných zdrojů informací a dat pokrývá více subkategorií

nebo jednu či více subkategorií plně a z další(ch) jen část

• operační kategorie ETHOS se v řadě případů překrývají

jen v omezeném množství případů je možné duplicity

způsobené logikou této typologie odfiltrovat

Duplicity – obecný problém

Metodologické problémy

• V případě zjevných bezdomovců - zejména problém jejich dosažení

(řada z nich není evidována nebo není dosažitelná na adrese,

vyznačují se dynamickým pohybem v prostoru).

• U potenciálních bezdomovců - problém, že neexistuje prověřená

metodika měření (respektive podložené odhady) míry jejich ohrožení

ztrátou stávajícího (provizorního) bydlení, tedy pravděpodobnosti

jejich propadnutí do bezdomovectví (v rámci statisticky jakkoliv

dobře podchycených relevantních skupin)

• Obdobné u skrytých bezdomovců, u nichž však máme poněkud

přesnější data o těch základních sociálních skupinách, v rámci nichž

se bezdomovci vyčleňují

Metodika 2014

• Nutnost respektovat různé mody a projevy tohoto jevu

nesnažíme se tedy dospět k souhrnnému vyjádření

jakkoli odhadované nebo pravděpodobnostní početnosti

bezdomovců v různých podobách bezdomovectví, ale o

shromáždění aktuálně co nejspolehlivějších dat ke

každé sledované kategorii ETHOS.

• Oddíly podle čtyř koncepčních kategorií: Bez střechy,

Bez bytu, Nejisté bydlení a Nevyhovující bydlení

• Dále členěny do kapitol podle názvů operačních

kategorií a dále pak do částí podle jednotlivých

národních subkategorií

Metodika 2014

Závěr každé kapitoly představuje:

• vyhodnocení v ní uvedených zdrojů a

• návrhy, jak je rozšířit nebo rozvinout,

• popř. zamyšlení nad tím, zda je vůbec z ekonomického

hlediska a z hlediska širší využitelnosti potřebné určitý typ dat

sbírat v té podobě, v jaké k tomu vybízí vymezení

českých národních subkategorií ETHOS.

Metodika 2015

Zaměření na osoby bez domova a osoby vyloučené z bydlení (osoby v nevyhovujícím nebo pro ně nadměrně nákladném bydlení –

předmětem samostatné analýzy):

• osoby přežívající venku,

• osoby v noclehárně (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách),

• osoby v azylových domech (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách),

• osoby přebývající v dalších typech zařízení poskytujících pobytové sociální služby

(domy na půli cesty, centra sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou

pomoc)

• osoby využívající další typy zařízení poskytující ambulantní sociální služby

(nízkoprahová denní centra, centra sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro

krizovou pomoc, intervenční centra),

• osoby ohrožované domácím násilím,

• osoby opouštějící instituce, zejména zařízení ústavní nebo ochranné výchovy pro

mládež,

• osoby bydlící jinak než v bytech podle definice SLDB 2011 (tzn. bydlící v nouzových

objektech, vč. mobilních, v budovách mimo byty, v zařízeních apod.).

Hlavní datové zdroje 2014

• Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011

• Další projekty na zjišťování počtu bezdomovců – sčítání provedené

Ministerstvem vnitra ČR

• Regionální sčítání bezdomovců ve městech (Praha, Brno, Plzeň,

Ostrava, Ústí nad Labem + např. Havířov, Opava, Olomouc, Vsetín)

• Databáze a statistická zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí

• Databáze a statistické ročenky Ministerstva spravedlnosti a

Vězeňské služby

• Statistické ročenky Ministerstva zdravotnictví

• Datové zdroje a analýzy Ministerstva pro místní rozvoj

• Databáze a statistické ročenky Ministerstva školství

• Data policejní – kriminalistické statistiky

• Data, evidence, zjišťování relevantních nestátních neziskových

organizací

• Publikované výsledky analýz bezdomovectví

Hlavní datové zdroje 2015

Lokálních sčítání osob bez domova realizovaných

v jednotlivých českých městech (vč. jednoho okresu; v některých

městech bylo sčítání prováděno opakovaně za použití stejné či odlišné

metodologie)

Soubory anonymizovaných karet uživatelů pobytových

sociálních služeb za rok 2013. Karty jsou vedeny o všech

uživatelích, kterým byla během daného roku poskytnuta

jednorázově/opakovaně/dlouhodobě nějaká ze sociálních služeb (azylové

domy, domy na půli cesty).

Statistiky Asociace pracovníků intervenčních center

(APIC)

Hlavní datové zdroje 2015 pokračování

Roční výkaz o sociálních službách poskytovaných v

zařízeních sociálních služeb za rok 2014 (anonymizovaná

data o uživatelích jednotlivých zařízení poskytujících vybrané typy

sociálních služeb ze systému Okstat)

A) Zařízení poskytující pobytové služby pro osoby bez přístřeší

typy zařízení: azylové domy, domy na půli cesty, centra sociálně

rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou pomoc

B) Zařízení poskytující ambulantní služby pro osoby bez přístřeší

typy zařízení: noclehárny, nízkoprahová denní centra, centra

sociálně rehabilitačních služeb, zařízení pro krizovou pomoc.

C) Intervenční centra

Hlavní datové zdroje 2015 pokračování

Vlastní dotazníková šetření (azylové domy, domy na půli

cesty, noclehárny, intervenční centra) – ne o jednotlivcích

Telefonické dotazování - informace o struktuře klientů

nízkoprahových denních center (NDC) a osob v evidenci sociálních

referátů obcí s rozšířenou působností (ORP), které lze považovat za

(potenciální) bezdomovce dle ETHOS.

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - zachycuje jednak osoby,

které byly sečteny jako bezdomovci, a jednak osoby, které splňují

některé charakteristiky potenciálních bezdomovců (osoby v

nevyhovujícím bydlení nebo nejistém bydlení apod.).

Dokumentace relevantních zařízení sociálních služeb

Typologie ETHOS – koncepční kategorie

• BEZ STŘECHY = spaní venku nebo v noclehárně - zjevné

bezdomovství

• BEZ BYTU = skryté bezdomovství + ubytování s podporou

• NEJISTÉ BYDLENÍ = bydlení v provizoriu, dočasné, pod násilím

• NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ = nestandardní, nevhodné,

neobyvatelné, přelidněné

• V každé koncepční kategorii: operační kategorie, životní

situace, generická definice + národní subkategorie, k

nimž analyzovány a udány (pokud to bylo možné):

Počet

Zdroj

Dostupné (náhradní) zdroje - jejich potenciál a limity

Bez střechy

• Operační kategorie: 1. Osoby přežívající venku

• Životní situace: 1.1 Veřejné prostory nebo venku (na ulici)

Počet: cca 19 000 osob podle Hradeckého a kol. (2012)

Zdroj: Hradecký a kol. (2012a), Odbor prevence kriminality MV ČR

(2011) – navzdory komplikovanému komplexnímu postupu se jedná

o problematický odhad

• Metoda pravděpodobnostního propočtu je adekvátní způsob získávání

hrubého odhadu velikosti cílové populace jako podílu z celkového počtu

obyvatel na určitém území. Uvedený odhad celkového počtu nicméně trpí

jinými nedostatky, které jsou dány charakterem použitých dat

• Ve městech, kde nebyla provedena žádná sčítání, lze aplikovat postup

částečně nastíněný šetřením MV ČR, a to získání potřebných informací o

počtech bezdomovců od představitelů místních složek městské policie

(pokud si všechny MP povedou řádné a systematické záznamy).

Bez střechy

• Operační kategorie: 2 Osoby v noclehárně

• Životní situace: 2.1 Noclehárna

Počet: 305

Zdroj: Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2013

Ročenka uvádí počet celkem 305 osob přijatých k 31. 12. 2013 k

celoročnímu, týdennímu i dennímu pobytu

Za celý rok 2013 bylo v noclehárnách evidováno celkem 19 656 osob, z

toho 14 459 mužů, 5 197 žen a žádné děti.

Pro základní přehled o počtu osob v noclehárnách postačí výstupy

statistického zjišťování MPSV, ačkoli se jeví jako vhodné přihlédnout i k

odhadu vycházejícímu z průměrné 90% vytíženosti kapacit.

Bez bytu (operační kat. 3 – 6)Operační kategorie: 3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce

Životní situace: 3.1 Azylový dům pro bezdomovce

Generická (druhová) definice: Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním

Počet: 5 500 - 6 500

Zdroj: Hradecký a kol. (2012a), Statistická ročenka MPSV 2013

• Národní subkategorie: 3.1.1 Muži v azylovém domě

Počet: cca 2 000; Zdroj: statistika MPSV

• Národní subkategorie: 3.1.2 Ženy v azylovém domě

Počet: cca 1 900 (zahrnuje všechny ženy v azylových domech, ne jen ženy žijící samostatně) Zdroj: statistika MPSV

• Národní subkategorie: 3.1.3 Matky s dětmi v azylovém domě – cca 2000

• Národní subkategorie: 3.1.4 Otcové s dětmi v azylovém domě – cca 120

Zdroj: Statistická ročenka MPSV2013, Registr poskytovatelů sociálních služeb

(odhady, ročenka nepoužívá žádoucí třídění)Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2013 uvádí pouze souhrnný počet žen (1907),

resp. mužů (1992) a souhrnný počet dětí (1481) ubytovaných v azylových domech

Bez bytu pokračování

• Národní subkategorie: 3.1.5 Úplné rodiny v azylovém domě

Počet: data nejsou sledována

Zdroj: nejsou k dispozici relevantní zdroje

• Národní subkategorie: 3.1.6 Osoby v domě na půli cesty

Počet: 300

Zdroj: Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2013

--------------------------------------------------------------------------------------------

Životní situace: 3.2 Přechodná ubytovna

Generická (druhová) definice: Osoby ve veřejných ubytovnách s

krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení

• Národní subkategorie: 3.2.1 Osoby ve veřejné komerční ubytovně

(nemají jinou možnost bydlení)

• Národní subkategorie: 3.2.2 Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu


Životní situace: 3.3 Přechodné podporované ubytování

Generická (druhová) definice: Bezdomovci v přechodném bydlení se

sociální podporou

• Národní subkategorie: 3.3.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro

bezdomovce

Počet: data nejsou sledována

Zdroj: nejsou k dispozici relevantní zdroje


Operační kategorie: 4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy

Životní situace: 4.1 Pobytové zařízení pro ženy

Generická (druhová) definice: Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z

důvodu ohrožení domácím násilím

• Národní subkategorie: 4.1.1 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající

na skryté adrese

Počet: - počty klientek nejsou systematicky sledovány, mj. z důvodu důvěrnosti dat

- podle velikosti kapacit azylových domů s utajenou adresou registrovaných v Registru

poskytovatelů sociálních služeb lze počet odhadovat minimálně na 120

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb - uvádí kapacity, nikoliv počty klientů

• Národní subkategorie: 4.1.2 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající

v azylovém domě

Počet: - data nejsou sledována

- mohla by to být část z odhadovaného počtu 900 klientek azylových domů,

které mají oběti domácího násilí mezi svými cílovými skupinami


Operační kategorie: 5 Osoby v ubytovnách pro imigranty

Životní situace: 5.1 Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o

azyl)

Generická (druhová) definice: Imigranti v přechodných ubytovnách z

důvodu migrace

• Národní subkategorie: 5.1.1 Žadatelé o azyl v azylových zařízeních

Počet:

- 707 osob podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany v roce 2013,

- mezinárodní ochranu ve formě azylu či doplňkové ochrany Ministerstvo vnitra ČR ve

výše uvedeném roce udělilo 351 cizincům a dalším 201 osobám byla doplňková ochrana

prodloužena,

- mezinárodní ochrana formou azylu byla v roce 2013 udělena 95 žadatelům,

- formou doplňkové ochrany byla mezinárodní ochrana v roce 2013 udělena ve 256

případech.

Zdroj: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky

v roce 2013

Kolik z nich lze označit za bezdomovce? Kolik z nich potřebuje sociální bydlení?


Operační kategorie: 6 Osoby před opuštěním instituce

Životní situace: 6.1 Věznice a vazební věznice

Generická (druhová) definice: Bez možnosti bydlení po propuštění

• Národní subkategorie: 6.1.1 Osoby před opuštěním věznice

• Zdroj: Statistické ročenky Vězeňské služby za rok 2013 – umožňuje jen málo

podložené odhady

Životní situace: 6.2 Zdravotnická zařízení

Generická (druhová) definice: Zůstává déle z důvodu absence bydlení

• Národní subkategorie: 6.2.1 Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení

Zdroj: neexistuje žádný relevantní zdroj, výjimečně si je evidují MÚ

• Životní situace: 6.3 Zařízení pro děti

• Generická (druhová) definice: Bez možnosti bydlení

• Národní subkategorie: 6.3.1 Osoby před opuštěním dětské instituce

• Národní subkategorie: 6.3.2 Osoby před opuštěním pěstounské péče

Zdroj: neexistuje žádný relevantní zdroj, podrobná školská/sociální statistika nevyhovuje

potřebám zjišťování potřeb sociálního bydlení

Nejisté bydlení

• Pro operační kategorii 8 a 9 nebyly nalezeny relevantní a spolehlivé

datové zdroje

Náhradní zdroje neumožňují kvalifikované odhady

Operační kategorie: 8 Osoby žijící v nejistém bydlení

Životní situace: 8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel

8.2 Bydlení bez právního nároku

8.3 Nezákonné obsazení pozemku

Operační kategorie: 9 Osoby ohrožené vystěhováním

9.1 Výpověď z nájemního bytu

9.2 Ztráta vlastnictví bytu

Nejisté bydlení

Operační kategorie: 10 Osoby ohrožené domácím násilím

Životní situace: 10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí

Generická (druhová) definice: Případy, kdy policie zasáhla k

zajištění bezpečí oběti domácího násilí

• Národní subkategorie: 10.1.1. Osoby ohrožené domácím násilím

– policejně zaznamenané případy – oběti

Počet: zjištěné případy trestného činu „týrání osoby žijící ve společném

obydlí“ – 572 (rok 2013) – jen dílčí ukazatel

Zdroj: Statistické přehledy kriminality za rok 2013; existují další

„nepřímé zdroje” – jen ilustrují kontext, nelze z nich dedukovat počty

osob bez domova či ohrožených bezprostředně jeho ztrátou

Dílčí shrnutí – vybrané závěry a doporučení

Vzhledem ke specifičnosti a velmi odlišné dostupnosti dat o

jednotlivých kategoriích bezdomovců a lidí vyloučených z

bydlení či ohrožených ztrátou bydlení byly návrhy postupů

získávání dat zpracovány za jednotlivé operační kategorie –

uspořádány podle koncepčních kategorií

1. Pro monitorování osob „bez střechy":

• (pravidelné) monitorování počtů osob bez domova v co možná

nejpřesnějším souladu s typologií ETHOS - žádoucí zavést

takovou metodu sčítání, která zajistí použití jednotné operační

definice při sběru dat na jednotlivých územích a která umožní

ve výsledných datech odlišit jednotlivé operační kategorie

(potažmo jejich národní subkategorie) od sebe navzájem

• pro základní přehled o počtu osob v noclehárnách postačí

výstupy statistického zjišťování MPSV; má-li se k monitoringu

počtu osob v noclehárnách přistupovat důkladněji a chtít znát

např. jeho výkyvy v průběhu roku nebo trajektorii noclehů těch

osob, které během roku střídají noclehy venku a v

noclehárnách, bylo by užitečné tyto informace zjišťovat formou

ad-hoc šetření v noclehárnách.

2. Pro monitorování osob „bez bytu":

• Pro sledování celkového počtu osob v azylových domech a domech

na půli cesty jsou dostačující výsledky statistického zjišťování

MPSV; v případě azylových domů je možné, aby zjišťování tohoto

čísla vycházelo z celkových dostupných kapacit; potom je ovšem

důležité zvážit vhodnost 90% koeficientu používaného Hradeckým a

kol. (toto doporučení je především relevantní pro snahy odvodit

přibližný počet dílčích cílových skupin z kapacit vyhrazených pro tyto

skupiny),

• v rozsahu informací zjišťovaných v rámci statistického zjišťování

MPSV by bylo možné údaje o velikosti kategorie mužů/žen žijících v

azylových domech jako jednotlivci zjišťovat také pomocí

pravidelných nebo jednorázových dotazníkových šetření mezi

azylovými domy v ČR realizovanými buď na reprezentativním vzorku

azylových domů nebo (v ideálním případě) vyčerpávajících, což by

umožnilo získat např. další demografické nebo biografické údaje,

2. Pro monitorování osob „bez bytu": pokračování

• v případě matek s dětmi/otců s dětmi/úplných rodin v azylových

domech by mělo být možné rozšířit seznam informací získávaných v

rámci statistického zjišťování MPSV tak, aby formulář ročního výkazu o

sociálních službách poskytovaných v zařízeních sociálních služeb zjišťoval

kromě počtu klientů v rozkladu na muže, ženy a děti a mládež do 18 let také

počet osob evidovaných v těchto zařízeních společně, tj. počet dětí

ubytovaných společně s matkami, resp. s otci, počet dětí v azylových

domech žijících v úplných rodinách a celkový počet těchto rodin (tj.

rodičovských párů), počet matek (samoživitelek) ubytovaných společně s

dětmi a počet otců (samoživitelů) ubytovaných společně s dětmi,

• v ČR chybí přehled o veřejných komerčních ubytovnách jako celku –

ohledně počtu, velikosti jejich kapacit a reálných počtů osob v nich žijících či

dalších údajů; i vzhledem k tomu, že jsou služby komerčních ubytoven tématem

trvajících kontroverzních diskusí a jsou veskrze nahlíženy jako vysoce problematický

typ podnikání, bylo by nejvhodnější realizovat komplexní studii mapující

reprezentativním způsobem co největší počet těchto zařízení a jejich

služby,


• pro osoby v náhradním ubytování z důvodu domácího násilí lze (mimo

některé z výše uvedených možností) pro zjišťování počtů odlišit ve výkazu

MPSV o klientech sociálních pracovníků jako samostatnou kategorii oběti

domácího násilí; data však zřejmě budou podhodnocovat reálné počty,

protože osoby zažívající domácí násilí se obracejí také (možná častěji)

přímo na relevantní NNO; statistiky Policie ČR lze pro tyto účely doporučit

upravit tak, aby z nich bylo možné vyčíst případy domácího násilí, tzn.

vyčlenit je z případů trestných činů, které jsou páchány podle relevantních

paragrafů trestního zákona č. 135/2006 Sb.

• pokud jde o imigranty a migrující osoby, zde lze do jisté míry využít

statistické zdroje MV, MPSV a data ze SLBD; detailnější kontextové

informace a anonymizovaná dílčí data by případně mohly poskytnout

neziskové organizace a poskytovatelé vybraných sociálních služeb (azylový

dům, dům na půli cesty) poskytující pobytové služby azylantům a

imigrantům; relevantní data o migrujících pracovnících ubytovaných ve

veřejných komerčních ubytovnách nejsou sledována,


• u osob před opuštěním instituce nemajících zajištěné ubytování, jsou

možnosti monitorování odlišné u jednotlivých cílových kategorií; vzhledem k

neexistujícímu závaznému postupu existuje nejméně informací o osobách

opouštějících zdravotnická zařízení; v případě opouštění zařízení pro výkon

trestu odnětí svobody apod. lze zejména lépe využít evidenci činnosti

sociálních kurátorů ve smyslu rozšíření resortních výkazů o jejich činnost;

• počty osob před opuštěním dětské instituce z důvodu zletilosti by mohlo

sledovat MPSV v rámci Ročního výkazu o výkonu sociálně-právní ochrany

dětí; ve vztahu k věku (15-26 let) by je mohly monitorovat stávající statistiky

MŠMT; počty dospělých (18-26 let) před opuštěním dětské instituce by mohl

monitorovat Roční výkaz sociální práce MPSV; bylo by též třeba přesněji

definovat vymezení kategorie „před opuštěním dětské instituce";

• roztříštěnost statistik o dětech a mládeži v institucionální péči je odrazem

rezortní roztříštěnosti systému péče o ohrožené děti; obdobná je situace v

případě dětí před opuštěním pěstounské péče.

3. Pro monitorování osob v kategorii „nejisté bydlení":

• pokud jde o osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel bez jiné

možnosti bydlení, osoby bydlící v podnájmu a osoby v nezákonně obsazené

budově nebo pozemku, počty nejsou v ČR sledovány v intencích

kategorizace ETHOS, proto lze nyní odkázat pouze na dílčí informace a

případné evidence vedené pro vlastní potřebu jednotlivých obecních

úřadů (zejména sociální odbory a OSPOD obcí s rozšířenou působností),

poskytovatelů sociálně-právního poradenství, soudů, oddělení Policie ČR a

městské policie; u podnájemců lze rovněž doporučit pravidelně k určitému

měsíci v roce sledovat v OKstat ukazatel o počtech příjemců dávky hmotné

nouze „doplatek na bydlení", kteří bydlí v podnájmu, jenž by měl být

vyhodnocován při započtení všech společně posuzovaných osob,

• počty osob, které dostaly výpověď z nájemního bytu, a osob ohrožených

vystěhováním z vlastního bytu nejsou dostupné, neboť nejsou

systematicky sledovány, informacemi o osobách, které se dostaly do

rizikové situace z důvodu výpovědi z nájemního bytu, do jisté míry disponují

sociální odbory obcí s rozšířenou působností, které ve struktuře ORP

představují jediný formální článek určený k řešení problematiky sociálního

vyloučení,

3. Pro monitorování osob v kategorii „nejisté bydlení": pokrač.

• policejně zaznamenané případy osob ohrožených domácím násilím

jsou evidovány lépe než jiné případy ohrožení bezdomovectvím, ale

nejsou vyčerpány všechny možnosti; policie by měla evidovat

nejen projednávané trestné činy spojené s domácím násilím, ale i

další řešené případy, kde došlo k domácímu násilí, bez ohledu na

jeho formu a další policejní postup; k poznání incidence a dopadů

domácího násilí a jejich monitorování by přispěla cílená spolupráce

mezi občanskými poradnami, NNO poskytujícími služby osobám

ohroženým a obětem domácího násilí a sociálními odbory obcí

všech typů.

4. Pro monitorování osob v kategorii „nevyhovující

bydlení":

• jelikož počty osob žijících v nevyhovujícím bydlení, ať jde o

kteroukoliv národní subkategorii, nejsou v ČR sledovány v intencích

kategorizace ETHOS, lze odkázat téměř výhradně na informace a

případné evidence obecních úřadů, Policie ČR a městské policie,

• limity využívaných statistických dat ilustruje odlišnost vymezení

subkategorií ETHOS a kategorií sledovaných SLBD, jež se při

počátečních snahách o orientaci v této problematice logicky nabízí

jako výchozí zdroj dat, ale má závažné nedokonalosti; jelikož SLDB

nesleduje kvalitativní parametry bydlení mimo byty, není známo,

nakolik se skutečně jedná o nevyhovující, nouzové bydlení, natož v

jakém podílu osoby v tomto obydlí žijící skutečně nemají jinou

možnost bydlení a nakolik jde o jejich svobodnou volbu,

pragmatické řešení osobní situace apod.

4. Pro monitorování osob v kategorii „nevyhovující

bydlení": pokračování

• je žádoucí, aby data o osobách v jednotlivých cílových skupinách

kategorie „nevyhovující bydlení“ byla průběžně systematicky

sledována prostřednictvím systému OKstat (či podobném) na

základě vyhodnocení již dnes zjišťovaných dat o příjemcích dávek,

příp. rozšířeného zjišťování,

• je žádoucí vytvořit oficiální definici přelidněných bytů, která by

odpovídala bytové situaci a požadavkům na bydlení v ČR a přitom

byla kompatibilní s definicí Eurostat, protože ta se ukazuje pro české

podmínky ne zcela adekvátní (nadhodnocuje počty přelidněných

bytů a lidí v nich žijících); lze doporučit doplnění pravidelných

šetření ČSÚ „Životní podmínky" (SILC) o český modul, který by

zjišťoval údaje odpovídající české (byť zatím neoficiální) definici

přelidněného bytu

Vybrané závěry - 2014

• nezbytné východisko pro další práci v této oblasti = nalézt

jednotný a co možná jednoduchý způsob klasifikace

bezdomovců a osob bezdomovectvím ohrožených – na bázi

typologie ETHOS, je však třeba provést aktualizaci struktury

českých národních subkategorií pro jejich praktičtější využití

v dalších pokusech o sečtení osob bez domova v ČR

• otevřít na MPSV debatu o vytvoření nového celostátně

uplatnitelného integrovaného informačního systému pro

povinnou evidenci uživatelů sociálních služeb: a) dal by

poskytovatelům okamžitý přehled o historii využívání

sociálních služeb u jednotlivých klientů, + b) by umožnil

v případech kvantifikace osob v určitých skupinách uživatelů

(jako sčítání bezdomovců) efektivní a průběžný sběr dat,

v nichž by byly do maximální možné míry vyloučeny duplicity

Vybrané závěry 2014

• Sčítání bezdomovců v rámci SLDB 2011 nepřekonalo některé

obtíže, takže výsledky jsou vysoce nepřesné, a proto by bylo

třeba takovouto jedinečnou možnost sečtení důkladněji

promyslet – ale neodmítat, nicméně ekonomicky efektivnější by

bylo zpřesňovat administrativní data o uživatelích sociálních

služeb

• Navržené postupy nutno dále diskutovat a ověřovat možnosti

jejich aplikace

Zaměření projektu 2015 – požadované charakteristiky

Struktura zejména podle ukazatelů:

• Pohlaví

• Věk

• Vzdělání

• Rodinné soužití

• Děti

• Socio-ekonomické postavení

• Zdravotní stav

• Oběti domácího násilí

Shrnutí 1 – osoby přežívající venku

Lokální sčítání:

• Pohlaví: osoby přežívající venku jsou ze 75-80 % muži.

• Rodinné soužití/stav: většinu osoby svobodné, další významnou

část tvoří osoby rozvedené, zatímco sezdaných a ovdovělých je

méně.

• Věk: většina osob je ve věkovém rozmezí 30-60 let.

• Vzdělání: většinou se zřejmě jedná o osoby s (nedokončeným)

základním vzděláním nebo s výučním listem.

Podle dotázaných pracovníků NDC: 5-15 % z těchto osob má nezletilé

děti - ty většinou žijí s druhým rodičem, v ústavní nebo v náhradní

rodinné péči.

• Většina osob přežívajících venku trpí nějakými fyzickými či

psychickými zdravotními potížemi.

Shrnutí 2 – osoby v noclehárnách

Velikost: velice proměnlivý údaj - jednotlivé zdroje se liší; podle Statistické ročenky

MPSV prošlo za rok 2013 noclehárnami celkem 19 656 uživatelů, systém OKstat

eviduje za celý rok 2014 celkem 48 443 uživatelů; z námi oslovených 71

nocleháren jich 46 v roce 2014 poskytlo nocleh celkem cca 6 200 uživatelům.

Struktura této skupiny - obdobná jako u osob přežívajících venku:

• Pohlaví: většinou muži (75-80 %),

• Soužití: většinou jako jednotlivci a pouze cca 5-20 % v převážně nesezdaných

párech.

• Děti: Kolem 15-40 % z těchto osob má nezletilé děti, ale ne ve vlastní péči.

• Věk: převládající věkové rozmezí je 35-54 let.

• Vzdělání: nejčastější dokončené vzdělání je základní a vyučení.

• Podle pracovníků oslovených zařízení není mezi klienty nocleháren velké

zastoupení osob se zkušenostmi s domácím násilím.

• Osoby s vážnějšími diagnostikovanými zdravotními postiženími se ve skupině

podle pracovníků dotázaných zařízení nevyskytují

• Soc.ekon status: nejčastěji o osoby nezaměstnané, také osoby ve starobním

nebo (částečném) invalidním důchodu. Většina uživatelů nocleháren se potýká

se zadlužením

Shrnutí 3 – obyvatelé azylových domů (AD)

Získán trojí typ údajů.

• Počet: 2013: celkem 10 173 karet (zletilých i nezletilých) uživatelů AD za rok;

dle Okstat 5 554 uživatelů azylových domů k 31. 12. 2014

• Pohlaví: muži a ženy cca po 50 %

• Soužití: nejvíce uživatelů s jednou a více spolužijícími osobami (asi rodiny s

dětmi); hlavně neúplné rodiny v čele s matkou; z 1/3 muži žijící jako jednotlivci,

i osamělé ženy, úplné rodiny a osoby v nesezdaných párech.

• Děti: nezletilé osoby = cca třetina klientů

• Věk: převládají osoby ve věkovém rozmezí 27-40 let, další silnou skupinou jsou

osoby ve věku 19-26 let

• Vzdělání: převaha osob se základním vzděláním, popř. s výučním listem.

• Zdravotní stav: osoby jak s fyzickými, tak psychickými postiženími a nemocemi

• Domácí násilí: se zkušeností s domácím násilím, o níž zaměstnanci AD věděli,

se vyskytovaly cca v 88 ze 119 AD (tj. 74 %),

• Soc.ekon status: většinou nezaměstnaní; samoživitelé na mateřské/rodičovské

dovolené

Shrnutí 4 - Osoby v domech na půli cesty

Trojí typ údajů: ke konci roku cca 280 osob, za rok cca 790 osob

• Pohlaví: dvě třetiny uživatelů DPC tvořili dospělí muži a jednu třetinu

dospělé ženy,

• Soužití: převážně jednotlivci, mezi ženami i rodiče-samoživitelé (podle

karet uživatelů cca 21 % dospělých žen)

• Děti: pouze asi 3 % tvořily nezletilé děti

• Věk: Přes 80 % osoby ve věku 19-26 let

• Vzdělání: Převládající dosažené vzdělání bylo základní, popř. vyučení.

Nicméně řada uživatelů DPC byla aktuálně zapsána ke studiu na středním

odborném učilišti nebo střední škole

• Domácí násilí: „většina“ uživatelů má nějaké zkušenosti s domácím násilím

Soc.ekon status: hlavně nezaměstnaní (s případným příjmem z dávek nebo

z občasné výdělečné činnosti), za druhé v pracovního poměru, za třetí

studující

Další okruhy osob - kapitol

• Osoby využívající sociálních služeb sociální rehabilitace a krizové

pomoci

• Oběti domácího násilí

• Osoby opouštějící instituce

Shrnutí 5 – SLDB 2011pohlaví věk soužití děti vzdělání status (EA)

bezdomovci 22 % žen

rovnoměrně

všechny věkové

kategorie

nejvíce rozvedení, pak

svobodní,

závisí na věku a

pohlaví

xx

1/3 ZV, ½ SV

bez maturity a

1/6 ÚSV

2/5 nezaměst., 1/5

zaměstnaní.

Na třetím místě

ekonomicky

neaktivní

osoby sečtené

jako bydlící

v nouzových

objektech

40 % žen20-49 let 54%,

27 % věk 30-39

let

nejvíce svobodní,

vysoký podíl také

vdaných/

ženatých

stejné četnosti mladí

jednotlivci a rodiny

s dětmi s rodiči ve

středním věkupřevažuje

střední

vzdělání bez

maturity,

následováno

ÚSV

xx

½ domác-nosti

jednotlivců;

31 % vícečlenné

osoby sečtené

jako bydlící

v domech

mimo byty

40 % žen

Převaha 20-39

let (46 %), žijící

v rodině 20-49

let (57 %)

u 1/3 nezjištěno,

mezi ostatními

zhruba 1/2

ekonomicky aktivní

osoby žijící

v zařízeníchrůzné

Rovnoměr-ně

v rozmezí 25-59

let

xxHlavně páry bez dětí,

33 % samoživitelkyxx xx

Věra Kuchařová, Jana Barvíková, Kristýna Peychlová, Sylva Höhne:

Vyhodnocení dostupných výzkumů a dat o bezdomovectví v ČR a návrhy

postupů průběžného získávání klíčových dat .

Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015

http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_387.pdf

Věra Kuchařová, Kristýna Peychlová:

Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova a osob vyloučených

z bydlení.

Výstupy z realizovaných šetření, analýzy statistických dat a resortních

databází. V tisku

Ivana Šimíková, Jiří Vyhlídal:

Popis velikosti a struktury skupin osob, které by mohly představovat

cílovou skupinu sociálního bydlení.

Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015.




[email protected]

Děkuji za pozornost

pokus o vyčíslení rozsahu problému bezdomovství...

Documents