UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Zbyněk SEKANINA

Potenciál cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Hustopeče

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Tatiana Mintálová, Ph.D.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám, a že jsem uvedl veškerou

použitou literaturu.

Olomouc 27. 4. 2011 ……………………………..

podpis autora

Děkuji RNDr. Tatianě Mintálové, Ph.D. za ochotu při vedení mé diplomové práce,

jakožto i za účinnou metodiku, pedagogickou a odbornou pomoc při jejím zpracování.

Dále děkuji RNDr. Leoši Vejpustkovi za poskytnuté informace o cestovním ruchu v SO

ORP Hustopeče, Ing. Ondřeji Raflovi, zaměstnanci městského úřadu v Hustopečích, za

poskytnutí podkladů k tvorbě map, a v neposlední řadě RNDr. Robinu Kundratovi za

pomoc, rady a přínosnou kritiku vedoucí ke zdokonalení mé diplomové práce.

Olomouc 2011

ÚVOD............................................................................................................................... 7

1 ................................................................................. 8 CÍLE A METODIKA PRÁCE

1.1 CÍL .......................................................................................................................... 8

1.2 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 8

2 ..................................................................................... 11 REŠERŠE LITERATURY

3 ......................................................................... 13 POLOHA SO ORP HUSTOPEČE

4 ......................................... 17 ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

4.1 LOKALIZAČNÍ POTENCIÁL ............................................................................ 17

4.1.1 Přírodní .......................................................................................................... 17

Reliéf....................................................................................................................... 17

4.1.2 Kulturní .......................................................................................................... 25

4.2 REALIZAČNÍ POTENCÁL................................................................................. 36

4.2.1 Dopravní potenciál......................................................................................... 36

4.2.2 Materiálně – technická základna.................................................................... 38

5 ...................................................... 54 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

5.1 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA................................................................................... 54

5.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.................................................... 55

6 ................................................................................................. 70 SWOT ANALÝZA

7 .............................................................................................. 73 NÁVRHOVÁ ČÁST

7.1 NÁVRH V OBLASTI ORGANIZACE (PROMOTION) CESTOVNÍHO

RUCHU VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP Hustopeče.............................................. 73

7.2 NÁVRH NOVÝCH PRODUKTŮ V MIKROREGIONU ................................... 76

8 ................................................................................................................... 92 ZÁVĚR

SHRNUTÍ ....................................................................................................................... 94

SUMMARY.................................................................................................................... 95

KEY WORDS – KLÍČOVÁ SLOVA ............................................................................ 96

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY........................................................................... 97

INTERNETOVÉ ZDROJE........................................................................................... 101

ÚVOD

Česká republika patří mezi významné turistické cíle a může nabídnout řadu

zajímavých míst s příznivými klimatickými podmínkami, rozmanitým krajinným

reliéfem, různorodou faunou a flórou, řadou kulturních a historických památek,

sportovními a kulturními akcemi často spojenými s dodržováním místních tradic a

zvyků v různých regionech republiky.

Cestovní ruch patří mezi dynamické rozvíjející odvětví a řadí se

k nejvýznamnějším faktorům, které zlepšují ekonomiku státu (regionu, mikroregionu).

Díky těmto faktorům se rozvíjejí další sektory, které souvisí s cestovním ruchem (např.

doprava, kultura, sport, atd.). V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji

cestovního ruchu, a tím i k nárůstu v počtu turistů (českých i zahraničních) v daných

oblastech. Turisti jsou nedílnou součástí CR a přispívají tak k rozvoji regionů, potažmo

mikroregionů. S ekonomickou nestabilitou v posledních letech se domácí turisté

zaměřují především na turistiku v rámci státu. Tímto krokem značně přispívají k rozvoji

malých regionů České republiky, proto by se měly tyto regiony zaměřit na svůj

potenciál a snažit se jej využít co možná největším zviditelněním se zejména na

domácím trhu.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hustopeče se nachází na jižní

Moravě asi 25 km jižně od Brna a je součástí Mikroregionu Hustopečsko. Na severu

zasahuje mírná pahorkatina Ždánický les a na jihu rovinatý reliéf Dolnomoravského

úvalu. Ve správním obvodu ORP Hustopeče se rozkládají dvě vinařská podoblasti,

Velkopavlovická a Mikulovská. Cestovní ruch se soustřeďuje především na folklór a

tradice, které jsou spjaty s vínem.

7

1 CÍLE A METODIKA PRÁCE

1.1 CÍL

Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit a analyzovat potenciál cestovního

ruchu a rekreace ve správním obvodu ORP Hustopeče a navrhnout nové marketingové

produkty na podporu cestovního ruchu.

K splnění hlavního cíle přispívá naplnění uvedených dílčích cílů.

Analyzovat potenciál na straně nabídky.

Analyzovat potenciál na straně poptávky pomocí dotazníkového šetření.

SWOT analýza.

Tvorba návrhů v oblasti organizace a reklamy cestovního ruchu v mikroregionu

1.2 METODIKA PRÁCE

Diplomová práce vznikla na základě studia literatury, archivních pramenů,

čerpání informací z webových stránek, dotazníkového šetření, terénního výzkumu, z

rozhovorů s aktéry předmětného území. Řada poznatků byla získána z odboru

regionálního rozvoje na městském úřadě v Hustopečích.

V následujícím přehledu uvádím hlavní zdroje, ze kterých jsme při studiu a

zpracování diplomové práce čerpali.

Důležitým zdrojem informací pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu

v správním obvod ORP Hustopeče byly webové stránky Mikroregionu Hustopečsko,

Velkopavlovické vinařské oblasti, východní Moravy, všech obcí mikroregionu a firem

zabývající se cestovním ruchem. Dalším zdrojem informací byly přímo návštěvy

obecních a městských úřadů, resp. získání informací z rozhovorů s příslušnými

zaměstnanci. Další zdroj byly informace získané z dotazníkového šetření. Při

vyplňování dotazníků jsme osobně navštívil starosty obcí. Tato data byla posléze

doplněna studiem literatury a statistických materiálů. Vzor dotazníku je uveden

v přílohové části.

Mariot (1983) rozdělil hodnocení analýzy cestovního ruchu na tři předpoklady

(lokalizační, selektivní a realizační). Pro rozvoj a realizaci cestovního ruchu v daném

území záleží zejména na lokalizačních a realizačních předpokladech.

8

V lokalizačních faktorech jsem hodnotil dle Bíny (2002) přírodní (reliéf,

chráněná území a vodní plochy) a kulturní předpoklady (Kulturně-historické památky,

kulturní zařízení a kulturní a společenské akce). Informace o chráněných územích jsem

čerpal z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a číselné data z Českého

statistického úřadu. Data o vodních plochách jsem čerpal z webových stránek

příslušných obcích a pro výpočet rozlohy byl použit program ArcGIS 9.2 Desktop.

U kulturních předpokladů byla data čerpána z Národního památkového ústavu,

dotazníkového šetření a z webových stránek obcí a mikroregionu. U kulturně-

historických památek jsem obce zařadil do čtyř kategorií podle svého uvážení

(mezinárodní, národní, regionální a lokální). U kulturních a společenských akcí jsem

obce začlenil do tří kategorií (národní, regionální a lokální)

V realizačních faktorech byly hodnoceny dle Mariota (1971) dopravní

předpoklady a materiálně-technická základna (stravování, ubytování, sportovní

a zábavní zařízení). Ubytovací zařízení jsem rozdělil podle svého úsudku do pěti skupin

s kapacitou lůžek (méně než 20, 21-50, 51-150, 151-400, 401 a více. To samé bylo

provedeno i u vinařství, které jsem rozdělil do čtyř skupin podle počtu vinařů v obci.

(bez vinařství, 1- 3, 4-9, 10 a více)

V kapitole věnované analýzy potenciálů na straně poptávky jsou vyhodnocené

dotazníky, které byly určeny pro návštěvníky nebo turisty mikroregionu. Dotazníkové

šetření bylo provedeno ve vybraných ubytovacích zařízeních a přímo v terénu na

lyžařském vleku v Němčičkách a na Masopustu v Hustopečích. Byly vybrány hotely,

penziony a turistické ubytovny s vyšší ubytovací kapacitou, které jsou hojně

navštěvovány i v zimním období. Celkem bylo vyplněno 100 dotazníků. Vzor dotazníku

je umístěn v přílohové části. Dotazník obsahoval 15 otázek.

Zajímalo mně například:

Délka a důvod návštěvy.

Kde jsou ubytováni.

Jak hodnotí služby v mikroregionu.

Kolik za den utratí.

Odkud se o mikroregionu dozvěděli.

Pro vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu byla též

zpracována SWOT analýza, která hodnotí jednotlivé faktory cestovního ruchu. Čerpal

9

jsem z akčního plánu města Hustopeče a z výsledků dotazníkového šetření. SWOT

analýza je rozdělena do čtyř skupin. Výsledek popisuje silné stránky (Strenghts), slabé

stránky (Weaknesses), příležitosti (Opprtunities) a hrozby (Threats).

V závěrečné části diplomové práce jsem navrhl program na lepší organizaci,

propagaci cestovního ruchu v mikroregionu, orientační a informační značení a typy na

výlety v jednotlivých obcích. Byla také provedena případová studie vzorového

víkendového pobytu ve vybrané obci (Velké Pavlovice).

Diplomová práce byla napsána programem Microsoft Word 2003, tabulky

a grafy byly zhotoveny v Microsoft Excel 2003. Tématické mapy, kartogramy

a kartodiagramy byly zpracovány v programu ArcGIS 9.2 Desktop a dat byla získána

z odboru regionálního rozvoje od Ing. Rafla. Obrázky v textu byly upraveny v programu

CorelDRAW. Obrázky, které jsou v přílohové části byly získány z webových stránek.

10

2 REŠERŠE LITERATURY

Počátky problematiky cestovního ruchu a rekreace, kterými se začíná zabývat

geografický výzkum, vznikají v první polovině 19. století, kdy probíhala průmyslová

revoluce. Rozvoj cestovního ruchu a rekreace byl podmíněn rozmachem silniční

a železniční sítě po celém světě. Začala se rozvíjet industrializace, urbanizace, nastala

změna sociálních a pracovních vztahů.

Počátkem 20. století začaly vznikat první studie a práce na problematiku

cestovního ruchu. Nejvhodnějšími oblastmi byly horské země (např. Německo,

Rakousko, Švýcarsko, atd.), které měly nejlepší a nejvýhodnější přírodní podmínky pro

rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Touto problematikou se zabýval Sputz (1919),

Wegener (1929), Grünthal (1934 a Poser (1939). Díla posledních dvou zmíněných měly

velký význam pro rozvoj cestovního ruchu a považovaly se za základní teoretické díla

geografie cestovního ruchu na světě. Před druhou světovou válkou se autoři většinou

zabývaly horskou krajinou. Ve 30. letech také vznikla díla v Polsku (Leszcycki 1932-

1939) a v zámoří (USA). Jedná se o Murrayho (1930), Coopera (1947) a Gilberta

(1949).

Po druhé světové válce se začal rozvíjet cestovní ruch a tím spojené díla

s problematikou cestovního ruchu a rekreace. Cestovní ruch se oddělil od geografie jako

samostatná vědecká disciplína. Především se cestovní ruch rozvíjel ve Francii, kde se

o to postarali geografové, sociologové, ekonomové a ekologové Defert (1952) a Chabot

(1956) , v Rakousku (např. Winkler 1944, Ritter 1965), v Polsku (Milaska 1963),

v Rusku (Zorin 1971).

Stejně jako ve světě i v Československu se objevují v 30. letech práce, které se

zabývají problematikou cestovního ruchu (Gregor 1938). I u nás se po válce rozmáhá

cestovní ruch a psané práce na toto téma. Významným dílem je práce Häuflera (1955),

který popisuje horké oblasti Československa. Mezi první autory, kteří se věnovali

cestovnímu ruchu, patří bezesporu Šprincová (1958, 1969), která pracovala na

Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Šprincová se věnoval

především horské problematice, zázemí města Olomouc, problematice druhého bydlení

a obecné geografii cestovního ruchu. K problematice druhého bydlení se například

věnují autoři Gardavský (1969), Fialová (2000, 2001), Pásková (2001, 2003).

11

K problematice cestovního ruchu a rekreace na národní úrovni můžeme zařadit

díla Rajonizace cestovního ruchu ČSSR (Kotrba 1968), Rajonizace cestovního ruchu

ČSR (Dohnal 1981), Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky

(Vystoupil a kol. 2007), Atlas cestovního ruchu České republiky (Vystoupil a kol. 2006)

a Atlas pro volný čas (Basařová 2001). V neposlední řadě musím zmínit slovenského

geografa Mariota, který napal dílo Geografia cestovného ruchu (1983) a spolu

Vystoupilem vydali Cestovní ruch a rekreaci (1987), jenž je typologický mapový list

(podle oblastí cestovního ruchu a podle středisek cestovního ruchu. Mapový list je

součástí Atlasu obyvatelstva ČSSR. Další díla Mariota jsou Príspevok k metóde

výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu (1969), Funkčné hodnotenie

predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu

cestovného ruchu (1971) a Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia

lokalizačních predpokladov cestovného ruchu (1973).

Mezi učebnicové práce patří Zeměpis cestovního ruchu (Holeček a kol. 2005).

Tato učebnice je určená pro hotelové a jiné střední školy. Tvorbě učebních textů pro

studenty vysokých škol se věnovali i Wokoun a Vystoupil (1987), Mariot (1983),

Vystoupil a Šauer (2006).

Další problematikou je hodnocení potenciálu cestovního ruchu České republiky,

které se věnuje Bína (2002). K problematice marketingu, organizace cestovního ruchu

můžeme zařadit práce Jakubíkové (2009) Marketing cestovního ruchu a Čertíka (2001)

Cestovní ruch, vývoj, organizace. V neposlední řadě připomenu dílo Blažka a Uhlíře

(2002) Teorie regionálního rozvoje a dílo Foreta a Foretové (2001) Jak rozvíjet místní

cestovní ruch.

12

3 POLOHA SO ORP HUSTOPEČE

Zkoumané území se nachází na jihovýchodě České republiky, v Jihomoravském

kraji (v bývalém okrese Břeclav) a zaujímá celé území SO ORP Hustopeče. Na jihu

sousedí s SO ORP Břeclav, jihovýchodě s SO ORP Hodonín, na východě s SO ORP

Kyjov, na severu s SO ORP Slavkov u Brna, na severozápad s SO ORP Židlochovice,

na západě s SO ORP Pohořelice a na jihozápadě s SO ORP Mikulov. V SO ORP

Hustopeče se nachází dvě vinařské oblasti: Velkopavlovická a Mikulovská, do které

patří pouze obce Popice, Pouzdřany

a Strachotín. Zbylé obce patří do Velkopavlovické vinařské oblasti (Moravia Vitis

2011).

Obr. 1 Vymezení SO ORP Hustopeče v rámci České republiky

Administrativní hledisko

Okres Břeclav se po sladění hranic k 1. 1. 2007 administrativně člení na 63 obcí

a dále pak na 69 částí obcí. 58 obcí má jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a Břeclav

má 3 části. V okrese je celkem 9 obcí se statusem města. Od 1. 1. 2003 je v platnosti

13

nové uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1.1. 2007 zde působí tři obce

s rozšířenou působností (ORP): Břeclav, Hustopeče a Mikulov. Rozloha činí 1 038 km²

a k 31.12.2009 zde žije 113 606 obyvatel, z toho 55 450 mužů a 58 156 žen.

Obr. 2 Vymezení jednotlivých obcí v rámci SO ORP Hustopeče

SO ORP Hustopeče se nachází v severní části okresu Břeclav a má rozlohu

355,2 km², počet obyvatel k 31.12.2009 je 35 158, z toho 17 305 mužů a 17 853 žen.

Hustota zalidnění je 98,98 obyv/km². Administrativně se člení na 28 obcí (viz tab.č 1)

a dále pak na 29 částí obcí. Z celkového počtu obcí mají tři obce status města

(Hustopeče, Klobouky u Brna a Velké Pavlovice) a dvě obce status městyse (Boleradice

a Velké Němčice). Největší rozlohu mají Klobouky u Brna (31,27 km²) a nejvíce

obyvatel mají Hustopeče (5 972) (Český statistický úřad, 2011).

14

Tab. 1 Rozloha a počet obyvatel v obcích v SO ORP Hustopeče (stav k 31.12.2009)

obec rozloha v

km² počet obyvatel

k 31.12.2009 muži ženy

hustota zalidnění

Boleradice 12,12 890 425 465 73,43Borkovany 13,94 762 388 374 54,66Bořetice 9,04 1 340 651 689 148,23Brumovice 10,49 952 451 501 90,75Diváky 8,49 512 259 253 60,31Horní Bojanovice 8,36 643 303 340 76,91Hustopeče 24,53 5 972 2 913 3 059 243,46Kašnice 1,56 225 116 109 144,23Klobouky u Brna 31,27 2 298 1 139 1 159 73,49Kobylí 21,13 2 116 1 019 1 097 100,14Krumvíř 10,13 1 169 574 595 115,40Křepice 6,72 1 275 649 626 189,73Kurdějov 9,32 383 202 181 41,09Morkůvky 6,77 462 249 213 68,24Němčičky 7,78 601 293 308 77,25Nikolčice 16,07 799 406 393 49,72Popice 9,99 964 458 506 96,50Pouzdřany 13,58 735 359 376 54,12Starovice 8,19 810 396 414 98,90Starovičky 8,58 787 394 393 91,72Strachotín 14,18 772 374 398 54,44Šakvice 11,9 1 357 654 703 114,03Šitbořice 12,25 1 932 967 965 157,71Uherčice 13,6 1 025 518 507 75,37Velké Hostěrádky 10,58 452 236 216 42,72Velké Němčice 21,99 1 724 863 861 78,40Velké Pavlovice 23,24 3 068 1 483 1 585 132,01

Vrbice 9,4 1 133 566 567 120,53

celkově 355,2 35 158 17305 17 853 98,98Zdroj: Český statistický úřad, 2011

Fyzickogeografické hledisko

SO ORP Hustopeče prochází dvě základní geomorfologické provincie:

Západopanonská pánev a Západní Karpaty. Ve zkoumaném území se nachází 4 celky

(Dolnomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval, Ždánický les a Kyjovská pahorkatina).

Západopanonská Pánev se dělí na soustavu Vídeňská pánev, podsoustavu

Jihomoravská pánev a geomorfologický celek Dolnomoravský úval, který se nachází

na jižní části SO ORP Hustopeče.

Rozloha Dolnomoravského úvalu je 957, 76 km², se střední výškou 183,2 m a se

středním sklonem 1º01'. Je to sníženina, která má rovinný a pahorkatinný povrch na

neogenních a kvartérních usazeninách. Osu tvoří široká Dyjsko – moravská niva

(346,70 km²). Nachází se zde Lednicko-Valtický areál chráněný UNESCEM.

15

Geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval patří do podsoustavy Západní

Vněkarpatské sníženiny, soustavy Vněkarpatské sníženiny a provincie Západní Karpaty.

Rozloha Dyjsko-svrateckého úvalu je 1 453,43 km², se střední výškou 210 m

a se středním sklonem 1º32'. Je to sníženina s plochým povrchem měkkých tvarů

vyplněná neogenními a kvartérními usazeninami. Tvoří ji údolní nivy řek Dyje,

Jevišovky a Jihlavy. Nejvyšší bod je Výhon 355,4 m.

Poslední 2 geomorfologické celky, které zasahují do SO ORP Hustopeče jsou

Ždánický les a Kyjovská pahorkatina, které patří do podsoustavy Středomoravské

Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a provincie Západní Karpaty.

Rozloha Ždánického lesa je 454,70 km², se střední výškou 270,7 m a se středním

sklonem 4º54', a leží v jihozápadní části Středomoravských Karpat. Je to plochá

vrchovina, tvořená převážně paleogenními sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše.

Pramení zde Trkmanka.

Plocha Kyjovské pahorkatiny činí 487,45 km², se střední výškou 235, 2 m a se

sklonem svahu 3º30'. Členitá pahorkatina je převážně tvořena paleogenními pískovci

a jílovci ždánické a račanské jednotky, samarskými a panonskými jíly, písky místy se

štěrkem, které jsou zčásti překryty spraší (Demek – Mackovčin 2006).

Vymezené území spadá dle Quitt 1971 do dvou klimatických oblastí: teplá

oblast T2, teplá oblast T4. Oblast T4 je skoro v celém zkoumaném území a oblast T2 se

nachází pouze v severní části správního obvodu. Zkoumané území se řadí se

k nejteplejším místům ČR. Průměrná teplota se pohybuje kolem 9 ºC, na některých

místech dosahuje 9,6 ºC. Průměrná teplota v dubnu v oblasti T2 se pohybuje od 8 do 9

ºC, oblasti T4 se pohybuje 9 - 10 ºC. V červenci se pohybuje v oblasti T2 od 18 do 19

ºC, v oblasti T4 od 19 do 20 ºC a v říjnu jsou hodnoty pro oblast T2 7 - 9 ºC a pro

oblast T4 jsou 9 - 10 ºC Průměrný roční úhrn srážek je v rozmezí 500 až 700 mm.

Odvodňovací osou oblasti je řeka Morava (průtok vody při opuštění ČR – 120

m³/s), která odvádí veškerou vodu do Dunaje, ten dále pak do Černého moře, a na

hranici s Rakouskem a Slovenskem spolu s Dyjí ( 44 m³/s) opouští Českou republiku.

Důležitými toky jsou Trkmanka (0,49 m³/s), která protéká východní částí správního

obvodu (vede přes katastrálním území obcí Krumvíř, Kobylí, Bořetice a Velké

Pavlovice) a Svratka (27,24 m³/s), která protéká západní částí správního obvodu (přes

katastrální území obcí Velké Němčice, Uherčice a Pouzdřany) (Vlček 1984).

16

4 ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

4.1 LOKALIZAČNÍ POTENCIÁL

4.1.1 Přírodní

Reliéf

Dle Wokouna a Vystoupila (1987) je reliéf základním strukturním prvkem

přírodních rekreačních zdrojů. Můžeme říct, že mezi hlavní přírodní předpoklady

rozvoje cestovního ruchu a rekreace patří povrchové tvary reliéfu.

Mezi základní charakteristiky, které analyzují vztah mezi reliéfem a cestovním

ruchem, vyjadřují vlastnosti reliéfu a mají vliv na rozšíření a kvalitu podmínek pro

rozvoj cestovního ruchu můžeme zařadit: nadmořskou výšku území, relativní výškovou

členitost, střední úhel sklonu, expozici, výskyt kontrastních forem, které jsou atraktivní

z hlediska cestovního ruchu a estetickou hodnotu výhledu do okolí (Mariot 1983).

Přitom všeobecně platí, že atraktivita regionu roste s nadmořskou výškou.

Obce v SO ORP Hustopeče náleží do tří kategorií relativního výškového členění.

Na základě analýzy morfologických makroforem byly vyhodnoceny tyto typy:

vrchoviny (151–300 m), pahorkatiny (31–150 m) a roviny (0–30 m), které mají dle

relativního výškového členění menší příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

Mikroregion spadá do dvou základních geomorfologických provincíí -

Západopanonské pánve a Západních Karpat, které se dělí na soustavy Vněkarpatské

sníženiny a Vnější Západní Karpaty. Na území se nachází 4 geomorfologické celky.

Nad jižní částí se rozpíná Dolnomoravský úval se střední výškou 183,2 m n. m. a na

západní straně zaujímá malou část Dyjsko-svratecký úval se střední výškou 210 m n. m.

Co se potenciálu cestovního ruchu týče, tyto oblasti jsou využitelné pro pěší nenáročnou

turistiku, relaxační a poznávací turistiku. Ve střední a severní části se nachází Ždánický

les se střední výškou 270,7 m n. m. a severovýchodní části se rozpíná Kyjovská

pahorkatina se střední výškou 235, 2 m n. m (Demek – Mackovčin 2006). Tato oblast je

dobrá pro cykloturistiku.

Dle Mariota spadá SO ORP do nížin (0–200 m n. m.) a nízkých vysočin(201–

800 m n. m.). Nadmořská výška v mikroregionu se pohybuje od 170 (u obce Strachotín)

do 410 m n. m. (vrchol Přední kout, který leží ve Ždánickým lese mezi obcemi

17

Boleradice, Diváky a Kurdějov). Nejvýše položená obec je Vrbice (288 m n. m.) (z

webových stránek Mikroregionu Hustopečsko 2011).

Chráněná území

V České republice jsou vyhlášeny dva typy chráněných území (zvláště chráněná

území – ZCHÚ a obecně chráněná území – OCHÚ). Tím prvním jsou, podle zákona

č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláště chráněná území (ZCHÚ) jako

území z hlediska přírody nejhodnotnější. Dále se člení na velkoplošná a maloplošná

(Vystoupil a kol. 2006).

Velkoplošná: Národní parky (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

Maloplošná: Národní přírodní rezervace (NPR), Národní přírodní památky (NPP),

Přírodní rezervace (PR) a Přírodní památky (PP)

Dle zákona č 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, se Národní parky vyznačují

rozsáhlým územím, jedinečným v národním a mezinárodním měřítku. Jejich značnou

část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž

rostliny, živočichové a neživá příroda mají vědecký a výchovný význam.

Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou,

charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů

lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s

dochovanými památkami historického osídlení.

Národní přírodní rezervace jsou definovány jako menší území mimořádných

hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy

významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.

Přírodní rezervace jsou definovány jako menší útvar soustředěných přírodních

hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou

geografickou oblast.

Národní přírodní památky a Přírodní památky jsou definovány jako přírodní

útvary menší rozlohy, zejména geologické či geomorfologické útvary, naleziště nerostů

nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů (Agentura ochrany

přírody a krajiny České republiky 2011).

V Jihomoravském kraji se nachází k dnešnímu datu 295 ZCHÚ na ploše 50 038

ha (6,95 %) z celkové plochy, která činí 7 195 km². Jedná se o 4 velkoplošná ZCHÚ

(NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský kras, CHKO Pálava) a 291

maloplošných ZCHÚ (viz tab. 2) (Český statistický úřad 2011).

18

Tab. 2 Podíl rozlohy ZCHÚ k celkové ploše v ČR, kraji, okrese a SO ORP

rozloha (km²) podíl rozlohy (v %) ČR, kraj, okres, ORP počet ZCHÚ

celková ZCHÚ ZCHÚ/celková

Česká republika 2 272 78 867 12 490,39 15,80Jihomoravský kraj 295 7 195 500,38 6,95Břeclav 42 1 038 112,37 10,83

SO ORP Hustopeče 11 355,2 2,26 0,64Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

V SO ORP Hustopeče se nenachází žádné velkoplošné ZCHÚ, avšak

z maloplošných ZCHÚ je v daném obvodu vyhlášeno 11 o rozloze 226,16 ha, která

představuje pouze 2,74 % z celkové plochy maloplošných ZCHÚ Jihomoravského kraje

(8 266,86 ha) a 8,37 % z maloplošných ZCHÚ okresu Břeclav (2 702,11 ha). Jedná se

jen o jednu národní přírodní rezervaci, osm přírodních rezervací a pouze dvě národní

památky. V tabulce 3 jsou uvedeny názvy jednotlivých ZCHÚ, jejich stupeň ochrany a

katastrální území, do kterého zapadají. Dále u obrázku číslo 3 je uvedena jejich

geografická lokalizace.

Druhým typem ochrany jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a

krajiny obecně chráněná území (OCHÚ). Ta vymezují ekologicky či geomorfologicky

hodnotné části krajiny. Jedná se na příklad o přírodní parky, významné krajinné prvky

(VKP), územní systémy ekologické stability (ÚSES), památné stromy. Z pohledu

cestovního ruchu jsou nejvýznamnějším typem obecné územní ochrany přírodní parky

(PřP), významné krajinné prvky a památné stromy.

Ačkoliv se přírodní parky na zkoumaném obvodu neobjevují, pouze SO ORP

Hustopeče s jedním přírodním parkem sousedí. Jedná se o přírodní park Ždánický les,

který se dotýká tvoří hranice mezi katastrálním územím Velké Hostěrádky, SO ORP

Vyškov a SO ORP Kyjov.

Další zajímavostí pro turistiku jsou památné stromy, kterých se nachází v

SO ORP Hustopeče sedm.

Jeřáb oskeruše, k.ú. Boleradice, O: 260 cm, V: 11 m, S: 150 let1

Dřezovec trojtrnný, k.ú. Diváky, O: 270 cm, V: 22 m, S: 60 let

Dub letní, k.ú. Diváky, O: 710 cm, V: 23 m, S: 200 – 300 let

Jeřáb oskeruše – Nové hory, k.ú. Němčičky, O: 330 cm, V: 13 m, S: 100 let

Jeřáb oskeruše – Na soudné, k.ú. Němčičky, O: 276 cm, V: 11,5 m, S: 100 let

1 Vysvětlivky: k.ú. – katastrální území, O: - obvod, V: -výška, S: - stáří

19

Jeřáb oskeruše, k.ú. Klobouky u Brna, O: 206 cm, V: 12,6 m, S:2

Lípa velkolistá – dva stromy, k.ú. Šitbořice, O: 265 a 308 cm, V: 17 a 18 m, S: 236

let (Mackovčin, Matková, Demek, Slavík a kol. 2007, Agentura ochrany přírody a

krajiny ČR 2011)

Tab. 3 Přehled maloplošných ZCHÚ v rámci SO ORP Hustopeče

Kategorie ZCHÚ

Název Rozloha

(ha) Obec

Počet obcí na ZCHÚ

Rok vyhlášení

ZCHÚ

NPR Pouzdřanská step - Kolby

49,09Pouzdřany, Uherčice

2 1946

Hrádek 11,18 Morkůvky 1987 Kamenný vrch 6 Kurdějov 1956 Louky pod Kumstátem 3,73 Krumvíř 1955 Nosperk 10,88 Němčičky 1987 Roviny 26,33 Diváky 1987 Velký Kuntinov 11,61 Boleradice 1987

Věstonická nádrž 95,88Pouzdřany, Strachotín

1994

PR

Zázvoníky 4,85 Bořetice

9

1987 Jesličky 3,33 Němčičky 2002

PP Plácky 3,28 Velké Němčice

2 1950

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Dle zákona č. 214/1992 sb., ochraně přírody a krajiny, je dalším způsobem

ochrany území v České republice NATURA 2000. NATURA 2000 je ochrany přírody

podle evropských směrnic (o ptácích, o stanovištích). Cílem těchto směrnic je

zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou

z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým

výskytem jen na určitou oblast (endemické) (NATURA 2000 2011). Dělí se na dvě

národní kategorie. První jsou Evropsky významné lokality (EVL), kterých je na území

SO ORP Hustopeče 12 o celkové rozloze 2 550, 96 ha, což činí 7,18 % z celkové

plochy SO ORP Hustopeče. Na katastrálních územích obcí Boleradice, Hustopeče,

Kurdějov a Uherčice se dokonce objevují 3 EVL (viz Tab. 4). Druhou kategorií jsou

Ptačí oblasti. Ty se nachází ve zkoumaném obvodu dvě. Hovoransko – Čejkovicko, její

rozloha činí 1 411,78 ha, ale jen částí zasahuje do SO ORP Hustopeče. Tato oblast se

vyskytuje na katastrálních územích obcí Kobylí a Vrbice. Další oblast je Střední nádrž

vodního díla Nové Mlýny o celkové rozloze 1 047,46 ha, ale pouze 95,88 ha zasahuje

2 Údaj nebyl zjištěn

20

do katastrálních územích obcí Pouzdřany a Strachotín, které se právě nacházejí ve

zkoumaném obvodě (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2011).

Tab. 4 Přehled EVL v rámci SO ORP Hustopeče

Název Rozloha

(ha) Obec

Rok vyhlášení EVL

Hochberk 34,05 Uherčice 2007 Kamenný vrch u Kurdějova

103,65 Hustopeče, Kurdějov 2004

Klinky 4,37 Kurdějov 2007

Kuntínov 661,46Boleradice, Bořetice, Brumovice, Kobylí, Morkůvky, Němčičky

2004

Louky pod Kumstátem 3,63 Krumvíř 2004 Ochůzky - Nedánov 472,31 Boleradice, Klobouky u Brna 2004 Pouzdřanská step - kolby 180,81 Pouzdřany, Uherčice 2004 Přední Kopaniny 8,89 Hustopeče 2007

Přední Kout 692,83Boleradice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kurdějov, Nikolčice

2004

Rumunská bažantnice 92,2 Nikolčice 2004 Stračí 3,25 Horní Bojanovice 2007 Vranovický a Plačkův les 293,51 Pouzdřany, Uherčice 2004

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Obr. 3 Lokalizace chráněných oblastí v rámci SO ORP Hustopeče

21

Vodní plochy

Vodní plochy patří mezi důležité a nepostradatelné složky přírodních

předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Rekreace a trávení volného času v okolí

vodních toků a přirozených i nepřirozených vodních nádrží řadí

mezi nejfrekventovanější a nejnavštěvovanější atraktivity cestovního ruchu v teplých

měsících a přispívají tak velkým dílem na rozvoji místního cestovního ruchu. Jedná se o

sezónní záležitost, buď krátkodobým nebo dlouhodobým pobytem během jarních,

letních a podzimních měsíců. Důležitou roli hrají klimatické podmínky, které ovlivňují

rekreaci u vody a vodní turistiku (Mariot 1983).

Za vodní plochy považujeme:

Vodní nádrže

Rybníky

Sjízdné řeky

Obr. 4 Vodní plochy a toky v SO ORP Hustopeče

Vodní plochy zaujímají v SO ORP Hustopeče pouze 14,42 km², což činí 4,07 %

plochy z celkové rozlohy správního obvodu. Z toho zabírají 12,18 km² (3,43 %)

rybníky, popř. vodní nádrže, zbylých 2,42 km² připadá na vodní tok. Jedná se o řeku

22

Svratku, která protéká jihozápadní částí území o délce cca 15 km. Řeka je sjízdná od

obce Velké Němčice. Jediný významný levostranný přítok je Starovický potok, do

kterého se vlévá Křepický potok. Pravostranné přítoky na území nejsou. Svratka se

vlévá kousek Věstonické nádrže do řeky Jihlava.

Další významnou říčkou je Trkmanka, která protéká východní částí SO ORP od

severu (k.ú. Krumvíř) na jih (k.ú. Velké Pavlovice). Délka toku ve zkoumaném obvodu

je 18,78 km, a průměrný průtok v obci Velké Pavlovice je 0,50 m³/s. Pravostranné

přítoky jsou Spálený potok a Němčický potok. Levostranné jsou zanedbatelné jak svou

velikostí, tak i významem. Spálený potok protéká severní částí správního obvodu o

délce 7,5 km (celková délka toku je 21 km), průměrném průtoku pří ústí 0,20 m³/s.

Pravostranné přítoky jsou Hunivky (průtok 0,03 m³/s), Kašnice a Haraska (0,07 m³/s),

která pramení u Šitbořice a celá délka toku (15,2 km) se nachází v SO ORP Hustopeče.

Další tokem je Štikovka, která protéká městem Hustopeče a vlévá se do Strachotínského

rybníku (Vlček 1984).

Vedle vodních toků se nachází v mikroregionu rybníky a vodní nádrže. Největší

a nejznámější je vodní dílo Nové Mlýny. Do správního obvodu spadají částečně

Věstonická nádrž a částečně Novomlýnská nádrž. Věstonická nádrž o celkové rozloze

1 031 ha ( pouze 95,88 ha ve správním obvodu) s maximální hloubkou 5,3 m je zároveň

přírodní rezervací a Ptačí oblastí s mnoha ostrůvky pro hnízdění ptáků. Nachází se na

k.ú. obcí Strachotín a Pouzdřany. Novomlýnská nádrž (k.ú. Strachotín a Šakvice)

s celkovou plochou 1 668 ha a maximální hloubkou 7,8 m slouží pro závlahu, výrobu

elektřiny a rybolov. Vodní soustava Nové Mlýny byla postavena v 70. letech minulého

století, aby zamezila každoročním záplavám a zvýšila zemědělskou produkci.

V současné době ovlivňuje pozitivně klimatické prvky v krajině a udržuje při životě

lužní lesy jižní Moravy, které by se postupně vysušovaly jak globálními klimatickými

změnami, tak i čepáním podzemních vod do vodovodní sítě. Nové Mlýny slouží ke

koupání, k rybolovu, windsurfingu či lodní dopravě. Okolí je vhodné pro pěší výlety a

cykloturistiku.

Další vodní plochy, které se nachází ve správním obvodu jsou rybníky. Ty slouží

ke sportovním rybolovu v obcích do kterých spadají, nebo slouží pro chov ryb a

rybaření je zakázáno.

Nachází se zde tyto rybníky:

Balaton - k.ú. Brumovice, rozloha 4,52 ha. V soukromém majetku a slouží jako

chovný rybník.

23

Boleradický – k.ú. Boleradice, rozloha 3 ha. Vybudovaný v polovině minulého

století. Slouží pro rybaření a na chov ryb. V blízkosti je také lokalita Hájky. V okolí

žije mnoho druhé rostlin a zvěře. (z webových stránek městyse Boleradice 2011)

Borkovanský – k.ú. Borkovany, rozloha 1 ha. Byl vybudován brigádnicky po II.

Sv. válce. V devadesátých letech prošel revitalizací. Je v majetku obce. Hospodaří

na něm místní rybářská skupina. (z webových stránek obce Borkovany 2011)

Bořetické rybníky - k.ú. Bořetice, rozloha celkem cca 4,5 ha. V okolí obce jsou

vybudovány dva nové rybníky, které slouží k rybolovu a rekreaci. (z webových

stránek obce Bořetice 2011)

Dvorský – k.ú. Šitbořice, rozloha: 2 ha. Budoval se v šedesátých letech jako nádrž

na zavlažování pro tehdejší JZD. V roce 2004 byl kompletně rekonstruován a

odbahněn. V současné době ho obec Šitbořice pronajímá místní rybářské skupině

ČMRS, která o něho pečuje. (z webových stránek obce Šitbořice 2011).

Kurdějovský – k.ú. Kurdějov, rozloha 4 ha. V soukromém majetku a slouží na chov

ryb. (z webových stránek obce Kurdějov 2011)

Pouzdřanský – k.ú. Pouzdřany, rozloha 15,98 ha. Byl založen v roce 1418 a patří

k nejstarším rybníkům na Břeclavsku. V dnešní době je rybník v majetku

Pohořelického rybníkářství a je používán jako chovný. (z webových stránek obce

Pouzdřany 2011)

Starovický – k.ú. Starovice, rozloha 1,89 ha , Vznikl v roce 1966 jako zavlažovací

nádrž pro JZD. Následně fungoval jako chovný rybník. Nyní rybník není využíván a

slouží jako „odpadní stoka“. Po ČOV plánuje obec do budoucna vyčištění a

odbahnění rybníku a má nachystané plány na zbudování biocentra se sportovním

rybařením a rekreací. (z webových stránek obce Starovice 2011).

Strachotínský – k.ú. Strachotín, rozloha 41,21 ha. Slouží jako chovný rybník a je

majetkem Pohořelického rybníkářství.

Zadní a Přední rybník – k.ú. Hustopeče, rozloha: 2,5 ha a 3,5 ha. Přední rybník je

využíván ke sportovnímu rybolovu místní organizací MRS3 a jako většina

současných rybníků je postižen uložením velkého množství živin (tzv. eutrofií).

Zadní rybník byl v r. 2002 rekonstruován a odbahněn. Využíván je jako chovný a

rybolov je zde zakázán. (z webových stránek města Hustopeče 2011).

3 MRS – místní rybářské sdružení

24

Nachází se zde i pár menších rybníků, které zde pro svůj nedostatečný význam

nejsou zmíněny. Většinou se jedná o soukromé rybníky sloužící na chov ryb (viz Obr.

4). Některé vodní plochy ve správním obvodu SO ORP Hustopeče mohou sloužit pro

potenciál rybaření a rekreaci u vody.

4.1.2 Kulturní

Kulturní či kulturně-historické lokalizační předpoklady jsou nedílnou součástí

celkového systému v cestovním ruchu. Vyplývají z výsledků tvořivé činnosti člověka a

souvisejí s historickým vývojem území. Předmětem zájmu turistů jsou architektonické

památky, muzea, galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky i

památky lidové architektury. Mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruchu patří proto

kromě přírodně zajímavých území města soustřeďující větší množství památek i

jednotlivé kulturně – historické lokality (Holeček a kol. 2005).

Kulturně-historické předpoklady byly rozděleny na tři kategorie, které jsou pak

postupně rozepsány v následujícím textu:

1. kulturně-historické památky

2. kulturní zařízení

3. kulturní a společenské akce

Kulturně – historické památky

Kulturně-historické památky nebo území, ve kterém se v hojném počtu nacházejí

tyto památky se vztahují do památkové ochrany podle poslední změny zákona č.

20/1987 sb., o státní památkové péči.

Národní památkový ústav (NPÚ) eviduje všechny movité, nemovité kulturní

památky se spolu s dalšími částmi památkového fondu České republiky v Ústředním

seznamu kulturních památek České republiky. Podle NPÚ jsou vyhlášeny tyto typy

ochrany:

Světové kulturní dědictví (UNESCO)

Národní kulturní památky (NKP)

Památkové rezervace: městské (MPR), vesnické (VPR), archeologické (AVR)

Památkové zóny: městské (MPZ), vesnické (VPZ), krajinné (KPZ)

25

Tyto typy ochrany památek patří do mezinárodního, nadnárodního a národního

významu, nicméně tento druh ochrany se nenachází v SO ORP Hustopeče.

Do nemovitých kulturních památek patří hrady, zámky, zříceniny, tvrze a další

památkové objekty (zejména mnoho církevních a náboženských staveb), dále vysoké

procento městských budov, vesnické architektury a dalších staveb v krajině i mnoho

dalších specifických druhů staveb – technických, vojenských, apod. Významnou

složkou nemovitých kulturních památek jsou tzv. drobné stavby, zejména kapličky, boží

muka, ale také exteriérové sochy, sousoší a jiná sochařská díla (Národní památkový

ústav 2001).

Do církevních památek patří: kláštery, rotundy, poutní místa, centra židovské

kultury, chrámy, katedrály, kostely, kapličky, boží muka a některé sochy.

Do technických památek patří: památky komunikačních zařízení (mosty, žel.

tratě, atd.), památky hornictví a hutnictví (hamry, lomy, atd.), památky sklářské,

keramické a textilní výroby, památky vodního stavitelství (vodní díla, kanály, přehrady,

atd.), památky zpracování zemědělských produktů (mlýny, atd.), ostatní technické

památky (vysílače, výstaviště, atd.)

Do vojenských památek patří: památníky, pomníky opevnění (Vystoupil a kol.

2006).

V SO ORP Hustopeče je 28 obcí a ve všech výjimkou obce Kašnice, se nachází

alespoň jedna kulturní památka. Jak už bylo zmíněno výše, v žádné obci nejsou

přítomny památky připsané na seznam světového dědictví UNESCO, kulturní národní

památky, památkové rezervace (městské, vesnické ani archeologické), ani památkové

zóny (městské, vesnické a krajinné), proto se ve správním obvodu nenajdou žádné

kulturní památky mezinárodního, nadnárodního a národního významu. Rozdělil jsem

podle mého uvážení památky na dvě zbylé kategorie významu (regionální a lokální).

Informace byly čerpány z webových stránek obcí a Mikroregionu Hustopečsko.

Do regionální kategorie spadají obce, ve kterých se nacházejí významné zámky,

tvrze, církevní, technické a vojenské památky, typické městské budovy, vesnická

architektura a významné archeologická naleziště. Do této skupiny byly zařazeno 9 obcí:

BRUMOVICE - Rodiště Jana Herbena a Pamětní deska Jana Herbena, která je

umístěna právě v jeho rodném domě. Jan Herben se narodil v Brumovicích se 7.

května 1857. Byl to publicista a spisovatel tzv. „venkovské prózy“. Jeho

nejznámější dílo je Do třetího a čtvrtého pokolení.

26

DIVÁKY - Barokní zámeček ze 17. století na místě staré tvrze. V okolí trojkřídlé

budovy se rozkládá park. Interiér zámku je nepřístupný. Pamětní deska bratří

Mrštíků s jejich portréty, která se je umístěna na budově obecního úřadu, farní

kostel Nanebevzetí Panny Marie a hrobka Fribertů z Breberka, Levetzowových a

Bornemiszových. Oba bratři proslavili Diváky v knize "Rok na vsi".

HUSTOPEČE – Barokní morový sloup - Základy morového sloupu byly položeny

a vysvěceny 8.6.1733 (dostavěn byl v roce 1736). Socha Nejsvětější Trojice je

tvořena krychlí, ze které se v rozích zvedají 4 sochy morových patronů – sv.

Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a Františka Xaverského. V

prohloubeninách na přední a zadní straně jsou umístěny v leže sochy sv. Rozalie a

sv. Alžběty. Místo horenského soudu, další historickou památkou je zbytek domu

na náměstí, který se zde dochoval několik staletí. Vystaven byl roku 1600 a je

zajímavý tím, že v něm měl své úřední místnosti hustopečský horenský soud.

Hustopečské horenské právo bylo totiž jedno z nejstarších a nejvýznačnějších. Od

něho nebylo odvolání k žádnému právu cizozemskému (byl to nejvyšší rozhodčí

soud ve sporecho vinice). Novorenesanční radnice – Radnice je postavena v

pseudorenesančním slohu s výrazným štítem s datem vzniku - rok 1906. Ve městě je

zachovalé zdivo zahrad pozůstatek opevnění města z r. 1510.

KLOBOUKY U BRNA – Zámek – bývalá rezidence zábrdovického opata.

Jednopatrová stavba, která se nachází přímo ve středu města na náměstí. Nyní

v zámku působí městský úřad, knihovna, muzeum, obchody, městská policie,

advokátní kancelář, televizní studio, školní klub a ve sklepech je zřízena pizzerie.

Větrný mlýn byl v roce 1982 postaven a s rekonstruován na stejném místě, kde stál

poslední mlýn. Je to jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má

kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Dále jsou zde evangelický kostel,

kaple sv. Barbory, kostel sv. Vavřince

KURDĚJOV – Kostel a podzemí - Kostel sv. Jana Křtitele s kaplí Všech svatých

patří k architektonickým skvostům nejen zdejšího regionu, ale i celého

středoevropského prostoru. Připomíná se již roku 1350, kaple pak v roce 1507.

Vypíná se na severním okraji obce a je pozoruhodný hned několika stavebními

zvláštnostmi. Předně jeho věž, mající současně pevnostní funkci, stojí osamoceně od

chrámové lodi a dále celý areál kostela je obehnán hradbou s ochozem a dělovými

baštami. V neposlední řadě je třeba vyzvednout pozdně gotické kamenické prvky v

27

interiéru kostela a kolem bývalého vstupu do chrámu z jižní strany. Opevnění

doplňuje i systém podzemních chodem pod celým kostelním areálem. Mělo chránit

místní obyvatelstvo před nepřátelskými vpády.

POUZDŘANY – Renesanční měšťanský dům.Tato krásně zrekonstruovaná stavba

představuje podobu renesančního domu bohatší vrstvy obyvatel v prostředí

městečka v době před třicetiletou válkou. Půdorys domu vytváří písmeno L s delším

traktem do hloubky parcely. Podloubí do ulice je neseno třemi toskánskými sloupy,

které podpírají patrovou část. Dvorní trakt je lemován arkádou o sedmi pilířích,

podpírajících valenou klenbu s lunetami vybíhajícími do mělkých hřebínků. V

místnosti nad vnějším podloubím byl při rekonstrukci objeven původní trámový

strop, zdobený malbou. Majitel vybudoval v jedné části domu malou galerii a

expozici nálezů z období Říše římské a středověku.

UHERČICE – Nejstarší zachovanou a zároveň nejvýznamnější stavbou v

Uherčicích představuje dvoupatrový renesanční dům, který je dispozičně velice

podobný již zmíněnému domu v Pouzdřanech. Dům, postavený v roce 1602 za

rychtáře Tomáše Poczara, sloužil nejprve jako obecní úřadovna a luteránská

modlitebna. Později se v prvním patře pořádala divadelní představení a taneční

zábavy, v přízemí se nacházel hostinec. V současnosti slouží zrekonstruovaný dům

opět svému původnímu poslání - tj. jako sídlo obecního úřadu.

VELKÉ PAVLOVICE – Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven v barokním

slohu. Nechal jej zde vystavět majitel velkopavlovického a hodonínského panství,

hrabě Bedřich z Oppersdorfu (r.1670–80). Kostel byl původně bez věže, v

pozdějším období měl pouze menší dřevěnou věž, až v roce 1883 byla postavena

dnešní 35 m vysoká věž a byly zavěšeny zvony. Nad vchodem kostela je dodnes k

vidění reliéf hrabat z Oppesdorfu. Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie je kopií

obrazu slavného italského mistra Domenichino. Klenba kostela spočívá na osmi

pilířích. V bezprostřední blízkosti sousedí tento svatostánek s novorenesančním

hřbitovem. Vlastníkem kostela je římskokatolická církev. Kontribučenská sýpka -

největší historická stavba města, postavená v letech 1770-1780. K svému

původnímu účelu – uchování obilí – slouží dodnes.

VRBICE – Vinné sklepy. Sklepy ve Vrbici (tzv. lochy) jsou vykopané ve stráních a

stojí až v sedmi patrech nad sebou. V dobách nájezdů útočníků se do nich obyvatelé

vesnice ukrývali.

28

Do poslední skupiny patří obce a města, ve kterých se nacházejí kulturní

památky lokálního významu. Jedná se především o drobné stavby, městské budovy,

vesnickou architekturu, archeologická naleziště, technické památky, vojenské památky,

církevní památky (např. kaple, kapličky, kostely, boží muka a sochy či sousoší svatých).

Do této kategorie bylo zařazeno 18 obcí. Ve všech obcích se nachází církevní památky,

ať už to jsou kostely, kaple, boží muka nebo sochy svatých. V obcích Strachotín,

Šitbořice a Velké Němčice byly objevily archeologické naleziště, v obcích Krumvíř a

Starovičky můžeme najít pomníky a památníky obětí z první i druhé světové války,

v obcích Popice a Velké Němčice jsou památní sklepy. Níže jsou uvedeny dominantní

kulturní památky v obcích.

BOLERADICE – Kostel sv. Jana Křtitele - Nejstarší a největší památka obce.

Jeden ze čtyř nejstarších kostelů v okrese Břeclav poprvé zmiňovaný jako farní v r.

1287. Byl postaven na ostrožně nad návsí a jeho původní podoba měla pozdně

románský půdorys.

BORKOVANY – Dominantou obce je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie

je z roku 1746.

BOŘETICE – Farní kostel sv. Anny ze 17. století tvoří s okolním hřbitovem a

barokní branou působivý architektonický celek. Další zajímavou památkou je

Poklonka sv. Floriána pochází z pol. 19. století a tvoří význačný orientační bod v

krajině.

HORNÍ BOJANOVICE – V obci se nachází Kostel sv. Vavřince z poloviny 16.

století, který byl v roce 1792 barokně přestavěn. Součástí kostela jsou morové kaple

sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie z 18. století.

KOBYLÍ – Kostel sv. Jiří - první písemná zmínka o kostele pochází už z roku

1269. Z původní stavby kostela se dochoval pouze gotický presbytář, který je

pravděpodobně z konce 15. století. V roce 1643 byl kostel vypálen švédskými

vojsky a obnoven až v roce 1670 díky tehdejší držitelce Kobylí Anně Marii

Jakardovské ze Sudic. Anna Marie Jakardovská nechala postavit loď kostela v

jednoduché barokní úpravě, ve které můžete stavbu vidět i dnes.

KRUMVÍŘ – Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje z roku 1870. Jedná se o

jednolodní stavbu se segmentovanou klenbou kněžiště. Na věži jsou umístěny čtyři

zvony (dva železné, jeden ze zvonoviny a umíráček, který pochází ze zrušené

29

KŘEPICE – Zajímavostí obce je kostel sv. Bartoloměje, který byl dostavěn v roce

1790.

MORKŮVKY – V obci se nachází nad malou návsí ve směru na Brumovice na

hraně ostrožny se hřbitovem osamělá zvonice z 18. století. Dnes je budova vstupní

branou na hřbitov.

NĚMČIČKY – Dominantou obce je kostel Navštívení Panny Marie z roku 1678,

který stojí na návsi. Dále jsou v obci postaveny 3 kaple.

NIKOČICE – V obci se nachází dva kostely, Evangelický a kostel sv. Jakuba

POPICE – Mezi kulturní památky patří vinné sklepy – více než sedmdesát sklepů je

soustředěno ve Sklepní ulici. Ve středu obce se nalézá kostel sv. Ondřeje

STAROVICE – Přirozenou dominantou obce je kostel, jehož dnešní podoba

pochází ze 16. století a je zasvěcen sv. Jiřímu a sv. Mikuláši. Dále jsou zde 4 sochy

svatých.

STAROVIČKY – Památník tankové bitvy je umístěný na podstavci připomínající

bitvu, která se odehrála v roce 1945 při osvobozování této oblasti Rudou armádou.

Památník byl odhalen v roce 1975 k 30. výročí osvobození Československa.

Nachází se při hlavní silnici za obcí Starovičky po pravé straně směrem na

Hustopeče.

STRACHOTÍN - Kostel sv. Oldřicha stojí na jižním okraji vesnice. Vznikl již ve

13. století a patří k nejstarším gotickým kostelům na okrese Břeclav. Byl podstatně

upravován v letech 1575 a 1872, kdy dostal nynější podobu. V okolí obce jsou

archeologické naleziště Petrova louka, které potvrzuje osídlení v 11. a 12 století.

Bohužel toto naleziště bylo zatopeno hladinou vodního díla Nové Mlýny.

ŠAKVICE – V obci se nachází kostel sv. Barbory.

ŠITBOŘICE – V okolí Šitbořic je archeologické naleziště Pravěké osídlení.

Nejstarší stopy osídlení sahají až do neolitu. Dominantou obce je kostel sv.

Mikuláše. Nynější farní kostel byl postaven v roce 1909–1912 na místě prastarého

kostela s osmihrannou věží ukončenou bání, který byl rovněž zasvěcen sv. Mikuláši.

V historických pramenech je připomínán již r. 1255. V roce 1913 byla ke kostelu

přistavěna velmi pěkná secesní fara.

30

VELKÉ HOSTĚRÁDKY – kostel zasvěcený morovým patronům sv. Šebestiána, sv.

Rochovi a sv. Rozálii

VELKÉ NĚMČICE – V okolí obce jsou archeologická naleziště, která dokládají

využívání katastru už prvními zemědělci mladší doby kamenné. V minulém století

zde prováděl výzkum K. J. Bukovanský, po něm poté A. Rzehak a na počátku

našeho století I. L. Červinka. Dřevěný vřetenový lis, vyzdvižený ze sklepa Vinopa

v roce 2001 v rámci výročí 800 let vinařství ve Velkých Němčících, patří ke starým

dokladům vinařské hmotné lidové kultury. Zajímavé jsou sklepy, které leží ve středu

obce. Pod kostelem se nachází pozoruhodný sklep zvaný „Hluboký“ z r. 1745 s

erbem Serényiů. Jedna z prvních písemných zmínek o pěstování révy vinné

ušlechtilé na Moravě se váže ke katastru obce Velké Němčice a lze ji datovat na

samotný začátek 13. století.

Kulturní zařízení

Druhou součástí kulturně-historických předpokladů pro cestovní ruch jsou

kulturní zařízení. Z hlediska atraktivity a vlivu na cestovní ruch nedosahují takového

významu jako kulturní památky. Slouží pouze jako doplňková funkce kulturních

památek.

Kulturní zařízení slouží převážně k pořádání hodů, plesů, bálů, folklórních

slavností, koštů vín, koncertů, zábav, promítání filmů, přednesů divadelních her,

pořádání výstav nebo vystavování různých archeologických nálezů a historických

předmětů či spisů (Vystoupil a kol. 2006).

Za kulturní zařízení můžeme považovat divadla, galerie, muzea, skanzeny,

hvězdárny, kina, kulturní domy, různé expozice, amfiteátry, sokolovny a další budovy,

ve kterých se mohou pořádat folklórní slavnosti a zábavy. V neposlední řadě byly do

této kategorie zařazeny i knihovny, které však slouží pouze místním lidem. Celkem se

v SO ORP nachází 26 místních (obecních i městských) knihoven (viz Obr. 5).

Ve správním obvodu SO ORP Hustopeče se nachází celkem 48 kulturních

zařízení v 26 obcích. Ve zbylých dvou obcích nejsou žádné kulturní zařízení, vyjma

knihoven (Kašnice a Kurdějov). Nejvíce zařízeních má město Hustopeče (pět plus

knihovnu).

Ve zkoumaném území se nalézá 18 kulturních domů (Boleradice, Bořetice,

Horní Bojanovice, Hustopeče, Krumvíř, Křepice, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice,

Popice, Pouzdřany, Starovičky, Šitbořice, Velké Hostěrádky, Uherčice, Velké

31

Němčice,Velké Pavlovice a Vrbice) a šest sokoloven (Borkovany, Brumovice,

Klobouky u Brna, Kobylí, Šakvice a Velké Pavlovice). V obci Kobylí slouží k pořádání

kulturních akcí také víceúčelový objekt firmy Patria, a.s. Tyto typy zařízení slouží

převážně k pořádání hodů, plesů, koncertů, různých slavností, zábav, atd. Kapacity

těchto zařízení se pohybují pro 200 až 1000 osob. Dále se v SO ORP nachází sedm

muzeí (Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Morkůvky, Pouzdřany a

Šitbořice). Nejvýznamnější muzeum tohoto regionu je v Kobylí. Muzeum se snaží

každým rokem zlepšovat a zkvalitňovat expozice. V současnosti si návštěvník může

prohlédnout expozici věnovanou historii Kobylí a vývoji kobylského kroje, stylově

upravenou selskou kuchyni a jizbu, poslechnout si zvukový pořad popisující starodávné

žádání o ruku nevěsty na pozadí statické scény z venkovské chalupy, prohlédnout si

expozici věnovanou nářadí a větším zemědělským strojům (z webových stránek obce

Kobylí 2011). V klobouckém muzeu expozice přibližuje pracovní prostředí, způsob

života, bydlení a oblékání na předmětech, jejichž řemeslná a výtvarná dokonalost

nejpřesvědčivěji vypovídá o úrovni výrobce i okruhu, pro který byly zhotovovány.

Tvoří ji přibližně 2500 položek. Z toho je 850 kusů textilií, 750 kusů keramiky, 400

kraslic, l20 obrázků malovaných na skle, 45 kusů nábytku, což vytváří jádro sbírky.

Zbytek připadá na zemědělské nářadí a náčiní, plastiky, hračky a vybavení domácnost.

Současná expozice, pocházející z roku 1977 s názvem "Život a kultura lidu na

Brněnském Kloboucku" bývá každoročně obměňována o nově získané sbírkové

předměty. Je časově ohraničena rokem 1698, od kdy je datován nejstarší exponát.

Těžiště však leží v materiálu z konce 19. století (z webových stránek města Klobouky u

Brna 2011). Muzeum v Hustopečích poukazuje na dějiny města a život jeho obyvatel.

Podobný záměr zřídit muzeum historie obce má i Krumvíř. Ostatní muzea jsou menšího

charakteru. Dokonce v Pouzdřanech je muzeum v soukromém vlastnictví. Zajímavé

jsou i tři expozice (Borkovany, Diváky a Kobylí). Nejznámější z nich je expozice

Kraslic v Borkovanech. Tato stálá expozice vznikla v roce 2009 díky podpoře nadace

ČEZ. Jsou zde soustředěny exponáty od mnoha „borkovanských maléreček“. Kraslice

jsou trvale uloženy ve speciálních temných vitrínách, protože světlo je poškozuje. Až

před příchodem návštěvníků uvaděč otevře vitríny a exponáty je možno spatřit. Kromě

samotných historických i současných kraslic návštěvník může zhlédnout doprovodný

film, který jej seznámí se zajímavostmi obce a především pak s historií borkovanských

kraslic i se způsobem jejich zdobení (z webových stránek obce Borkovany 2011).

Lidové umění v podobě "résování" velikonočních kraslic se v Borkovanech dědí z

32

generace na generaci a je známé po celém světě. Nikdo přesně neví kdy se s výrobou

začalo, ale dnes se jí v obci celoročně věnuje několik desítek žen. Z Borkovan tak

odchází ročně kolem 130 tisíc kraslic (Borkovany 2011). V Kobylí se nachází Vinařská

expozice a vinotéka. Expozice je věnována tradičnímu vinařství. V obci Diváky se

nachází expozice památníku bratří Mrštíků. Ve zkoumaném obvodu se nachází tři kina

(Hustopeče, Krumvíř a Velké Pavlovice). Kina promítají vždy o víkendu jeden nebo

dva film. Kino v Krumvíři patří k nejstarším širokoúhlým kinům u nás. Dále se v SO

ORP Hustopeče nachází jedno divadlo (Boleradice), jedna galerii (Hustopeče), tři

zařízení pro kongresy (Bořetice, Hustopeče a Vrbice), jedno letní kino (Klobouky u

Brna), dva víceúčelové objekty (Krumvíř, Strachotín) a jeden přírodní amfiteátr u

myslivny ve Starovicích. Raritou v tomto regionu je divadlo, které vzniklo z bývalého

kina. Právě boleradické divadlo a divadelní spolek bratří Mrštíků jsou známy po celém

okolí. Představení hrají každý druhý den.

Obr. 5 Lokalizace kulturních zařízení v SO ORP Hustopeče

(zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí4 a mikroregionu, dotazníkové šetření)

4 Jedná se o všechny města a obce ORP Hustopeče. Jejich internetové odkazy jsou citovány v internetových zdrojích

33

Kulturní a společenské akce

Poslední z kulturně-historických předpokladů pro cestovní ruch jsou kulturní a

společenské akce. Tvoří pouze doplňkovou funkci a ze všech daných předpokladů mají

nejmenší význam v hodnocení předpokladů.

Společenskými akcemi se pro potřeby hodnocení rozumí společenské nebo

kulturní akce, které mají v daném zkoumaném regionu delší tradici a konají se zpravidla

v určitém roční období, respektive připadají na konkrétní datum v roce (Hrubešová

2007).

Společenskými akcemi rozumíme:

Kulturní akce: hudební a filmové festivaly, akce spojené s udržením zvyků a

tradic, apod.

Sportovní akce: do sportovních akcí jsou zahrnuty především sportovní závody

Církevní akce: těmito akcemi se rozumí náboženské poutě

Společenských akcí organizovaných každoročně ve správním obvodu SO ORP

Hustopeče je spousta (100 a více).

Pokusili jsme se z hlediska významu organizovaných společenských akcí obce

rozděleny do tří skupin:

1. obce nadregionálního (národního) významu

2. obce regionálního významu

3. obce lokálního významu

Nejvýznamnější společenské akce realizují přirozeně obce nadregionálního a

regionálního významu. Celkem se ročně organizuje na území SO ORP kolem 26 akcií

v celkem 18 obcích. Jedná se o 21 kulturních akcí a 5 sportovních akcí. Ostatní spadají

do třetí skupiny.

Do druhé kategorie jsme zařadili šest obcí (devět akcí), z toho Hustopeče mají

čtyři (dvě kulturní a dvě sportovní). První z nich je XVI. Mezinárodní festival Concetus

Moravia, který objíždí pravidelně města jihomoravského a zlínského kraje. Účinkují od

konce května do konce června v 17-ti městech. Hrají díla současných a historických

skladatelů (z webových stránek Concetus Moravia 2011). V této kategorii jsou také

Burčákové slavnosti. Akce, které jsou v Hustopečích vždy vrcholem roku, jsou

věnovány typickému nápoji tohoto kraje - burčáku. Po slavnostním otevření mázhausů

začíná neomezená ochutnávka a konzumace různých druhů burčáku. Vše je doplněno

34

programem na náměstí a v jednotlivých mázhausech. Mezi sportovní akce patří

AGROTEC rally Hustopeče. VII. AGROTEC MOGUL rally Hustopeče je čtvrtým

dílem sedmidílném seriálu Mediasport Mezinárodní mistrovství České republiky. Rally

vede přes obce Vrbice, Boleradice, Šitbořice, Hustopeče, Němčičky a Starovice. Další

sportovní akcí je Hustopečské skákání. Je to mezinárodní halový atletický mítink ve

skoku do výšky. Zbylých 5 obcí (Borkovany, Kobylí, Nikolčice, Diváky a Šitbořice)

mají po jedné akci. V Borkovanech od roku 2003 je každoročně Metalový festival

Woodstock open air. V Kobylí a v Nikolčicích jsou v červnu, respektive červenci,

pravidelně pořádány motosrazy, které navštěvují tisíce fanoušků. Vedle tradičních

vyjížděk zde vystupuje mnoho rockových a metalových kapel. Mezi sportovní akce

v této sekci patří automobilové závody do vrchu Diváky a Turnaj mistrů světa

v Šitbořicích (každoroční mezinárodní turnaj v kolové).

Do třetí kategorie náleží 11 obcí, ve kterých je 16 akcí (15 kulturních a jedna

sportovní). Jedná se o čtyři festivaly: Rockový mini-festival v horních Bojanovicích,

rockový festival „Moja dědina“ v Morkůvkách, Festival Němčický klíč ve Velkých

Němčicích a folklórní festival Hanáckého Slovácka „Kraj beze stínu“ v Krumvíři. Mezi

regionální akce patři i hody v Hustopečích, Kobylí, Bořeticích, ve Velkých Pavlovicích

a na Vrbici. V Hustopečích jsou Svatováclavské hody a v ostatních obcích jsou

Krojované hody. Dále se zde nacházejí Jarmarky (1. Máj, Sv. Václav) v Kloboucích u

Brna, „Zarážení hory“ v Kobylí a na Vrbici, Setkání při dechovce, Svatomartinská

výstava vín a husí a Velikonoční Jarmark v Hustopečích. Poslední akcí regionálního

významu je Expedice krajem André. Každoroční cyklistická a zábavná akce pro

veřejnost na Moravských vinařských stezkách. Start i cíl je v Hustopečích v kempu

Formanka. Trasy jsou vhodné pro zdatné i méně zdatné cyklisty a rodiny s dětmi. Celá

trasa: Hustopeče - Starovičky - Velké Pavlovice - Bořetice - Vrbice - Kobylí -

Němčičky - Horní Bojanovice - Kurdějov - Hustopeče (cca 40 km). Na místě je bohatý

doprovodný program, ceny pro účastníky a samozřejmě občerstvení. V každé obci jsou

otevřené sklepy s ochutnávkou vín.

Do poslední kategorie jsou zařazeny hody, výstavy a košty vín, masopusty,

vinobraní, plesy, zábavy, poutě, apod.

35

4.2 REALIZAČNÍ POTENCÁL

4.2.1 Dopravní potenciál

Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky pro rozvoj cestovního

ruchu. O přitažlivost území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale zejména

hustota a kvalita dopravní sítě – čím je síť silnic, železnic, leteckých spojů apod. hustší

a její kvalita lepší, tím má oblast lepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.

Významná je nejen prostá dostupnost (existence dopravních cest), ale také

časová dosažitelnost území vyjadřující rozdíly v délce času potřebného na dosažení

určitého místa (Holeček a kol. 2005).

Na území SO ORP Hustopeče je poměrně hustá silniční síť. Mikroregionem

prochází dálnice D2 spojující Brno – Břeclav – Bratislavu. D2 navazuje v Brně na

dálnici D1 směrem na Prahu (cca 230 km) a v opačným směru na Ostravu (cca 180 km).

U Vyškova D1 navazuje na R46 směrem na Olomouc (cca 90 km). U Břeclavi D2

navazuje na R55 směr Hulín – Přerov – Olomouc. Dále D1 je v Brně propojena silnicí I.

třídy I/46 směrem na Svitavy (cca 95 km). Jeden ze sjezdů z dálnice se nachází ve

správním obvodu (EXIT 25 Hustopeče na 24,9 km).

Silnice I. třídy ve zkoumaném obvodu není. Nachází se zde 6 silnic II. třídy a

několik silnic III. třídy (viz Obr. 6).

Silnice II. třídy:

380: Brno – Hodonín (vede přes obce Borkovany, Klobouky u Brna, Kašnice a

Krumvíř)

381: Pohořelice – Kyjov (V. Němčice, Křepice, Nikolčice, Diváky a V.

Hostěrádky)

418: Sokolnice – Krumvíř (V. Hostěrádky)

420: H. Věstonice – Hustopeče (Strachotín, Hustopeče, Kurdějov a Nikolčice)

421: Mikulov – V. Pavlovice – Terezín (Bořetice, Kobylí)

425: Brno – Břeclav (V. Němčice, Hustopeče a Starovičky) (Ředitelství silnic a

dálnic ČR 2011)

Přes zájmové území prochází významný elektrifikovaný mezinárodní koridor

Berlín – Praha - Brno – Břeclav - Budapešť (jezdí zde EC, IC, SC, ale i R a osobní

36

vlaky) a dvě neelektrifikované tratě (Šakvice – Hustopeče a Zaječí – Čejč – Mutěnice –

Hodonín).

Na území SO ORP Hustopeče na koridoru Brno – Břeclav zastavují rychlíky

pouze v Šakvicích a osobní vlaky staví v Pouzdřanech, Popicích a Šakvicích (Správa

železniční dopravní cesty 2011).

Co se týče letecké dopravy, tak nejbližším letištěm s mezinárodním statusem je

v Brně-Tuřanech (cca 25 km), které je druhým největším letištěm v ČR. Dobrá

dostupnost je také na letiště ve Vídni (cca 100 km).

Všechny obce ve správním obvodu se staly v roce 2008 součástí IDS JMK5.

Díky IDS JMK je celý obvod kvalitně propojen autobusovými a vlakovými linkami

s okolními velkými městy (Brno, Břeclav, Hodonín a Kyjov). To dosvědčuje i výborná

poloha správního území, které je situováno právě do pomyslného středu těchto měst. I

automobilová dostupnost je velmi kvalitní (D2 a silnice II.třídy). Horší už je to

s kvalitou vozovky. Ta na některých místech je v katastrofálním stavu (Bořetice –

Kobylí, Hustopeče – Kurdějov, apod.).

Obr. 6 Dopravní infrastruktura v SO ORP Hustopeče v roce 2011

5 IDS JMK – Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. IDS vstoupil v platnost v roce 2004 u 112 obcí JMK. K 1.9. 2007 bylo zapojeno 367 obcí a od 1.7. 2008 došlo k připojeni dalších 57 obcí. V této chvíli (2011) pokrývá IDS JMK celý Jihomoravský kraj.

37

4.2.2 Materiálně – technická základna

Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení území

infrastrukturou – stravovacími, ubytovacími, zábavními a dalšími zařízeními, která

uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Patří k nim i informační systémy

poskytující dostatek kvalitních informací potenciálním i skutečným návštěvníkům.

Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří

mnohou území využít (Holeček a kol. 2005).

Stravovací zařízení

Stravovací zařízení pro účastníky cestovního ruchu a rekreanty nezabezpečují

pouze základní i doplňkové stravování, ale také plní společenské a zábavní funkce,

komplexnosti poskytovaných služeb. Stravování může být i samostatným důvodem pro

cestu. Proto by měly být stravovací služby na vysoké úrovni, aby uspokojovaly potřeby

hosta. Stravování patří mezi nejdůležitější příjmy financí, které slouží pro udržení

cestovního ruchu v dané oblasti.

Do stravovacích zařízení můžeme zařadit: zařízení základních stravovacích

služeb (jídelna, restaurace, výletní restaurace, pohostinství, motorest), společenská a

zábavní zařízení (kavárny, cukrárny, vinárny, bary, atd.), ostatní odbytová zařízení

(hostinec, turistická kuchyně, rychlé občerstvení, atd.) (Wokoun, Vystoupil 1987).

37

2

18

6 6 51 1

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Restaur

ace

Kavárn

a

Pohos

tinstv

í

Cukrárn

a

Vinárn

a

Pizzer

ie bar

Mot

orest

poče

t

Obr. 7 Počet stravovacích zařízení v SO ORP Hustopeče

(zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí a mikroregionu, dotazníkové šetření)

38

Ve správním obvodu se nachází celkem 76 stravovacích zařízení, z toho 37

restaurací, dvě kavárny, 18 pohostinství, šest cukráren, šest vináren, pět pizzerií, jeden

bar a jeden motorest (viz Obr. 7). Kapacita těchto provozoven činí 4 267 míst k sezení

(viz Tab. 5). Skoro v každé obci se nachází určitý druh stravovacích zařízení, kromě

obcí Borkovany, Diváky, Horní Bojanovice a Kašnice. Do tohoto výzkumu nebyly

zařazeny hospody a různé typy pohostinství, ve kterých se nevaří. Tento typ

pohostinství se nachází v každé obci i ve větším počtu. V některých typech zařízení se

můžou hosté stravovat po objednávce (např. hostinec na Vrbici nebo v Morkůvkách,

atd.).

Obr. 8 Stravovací zařízení v obcích SO ORP Hustopeče v roce 2011

(zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí a mikroregionu, dotazníkové šetření)

Největší počet zařízení je ve městě Hustopeče (14), které jsou nejlidnatější obcí

a centrem cestovního ruchu v SO ORP. Nachází se zde osm restaurací, dvě vinárny, dvě

pizzerie, jedna kavárna a jedna cukrárny. Z celkového počtu restaurací je šest součástí

ubytovacích zařízení. Nabídky jídel si mohou návštěvníci vybrat z velkého množství

druhů kuchyní (česká, italská, mexická, atd.). Další výrazný počet je ve městě Velké

Pavlovice, které jsou druhé v pořadí, co se týče počtu obyvatel. Nachází se zde celkem

39

devět zařízení, z toho pět restaurací, dvě vinárny, jedna cukrárna a jedna pizzerie. Další

významné obce jsou Bořetice, Kurdějov, Klobouky u Brna, Kobylí, Šakvice a

Strachotín. V těchto obcích se nachází známé a vyhlášené restaurace či pizzerie. Většina

z nich se nalézá v ubytovacích zařízení, jako například v Bořeticích a Kurdějově (viz

Obr. 8).

Tab. 5 Počet stravovacích zařízení a jejich kapacita v jednotlivých obcích

obec počet zařízení celková kapacita

Boleradice 1 50Borkovany 0 0Bořetice 5 290Brumovice 2 130Diváky 0 0Horní Bojanovice 0 0Hustopeče 14 1 092Kašnice 0 0Klobouky u Brna 4 160Kobylí 5 390Krumvíř 3 150Křepice 1 80Kurdějov 3 310Morkůvky 1 30Němčičky 2 60Nikolčice 1 25Popice 1 30Pouzdřany 2 70Starovice 1 30Starovičky 4 220Strachotín 3 90Šakvice 4 100Šitbořice 2 40Uherčice 4 200Velké Hostěrádky 1 40Velké Němčice 2 70Velké Pavlovice 9 560Vrbice 1 50

celkem 76 4 267Zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí a Mikroregionu, dotazníkové šetření

Ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení umožňují účastníkům cestovního ruchu pobyt delší než jeden

den. Tvoří proto ohniska rozvoje středisek cestovního ruchu. Jejich kapacitu

vyjadřujeme počtem lůžek, která jsou hostům k dispozici. Mezi ubytovací zařízení

zařazujeme nejen zařízení volného cestovního ruchu, tj. přístupná všem zájemcům na

komerční základně (hotely, motely, penziony, turistické ubytovny, kempy, atd.), ale i

ubytovací zařízení tzv. vázaného cestovního ruchu (podnikavá, odborářská nebo

40

klubová rekreační zařízení s omezením přístupu) a objekty individuální rekreace (chaty,

chalupy) (Holeček a kol. 2005).

Ubytovací zařízení (UZ) jsou hlavním prvkem základní infrastruktury a

vybavenosti cestovního ruchu, a zároveň jsou také nejdůležitější složkou realizačních

předpokladů pro cestovní ruch, což je důvodem hodnocení prostorové diferenciace

ubytovacích zařízení. Ubytování je jedním z nejdůležitějších příjmů financí, které slouží

pro udržení cestovního ruchu v dané oblasti.

Mezi ubytovací zařízení v SO ORP Hustopeče patří:

Hotely

Penziony

Turistické ubytovny

Ubytování v soukromí

Kempy/chatové obelsti

Chalupy

Apartmány

Hotel je ubytovací zařízení, ve kterém je nejméně 10 pokojů poskytující služby

pro turisty. Podle poskytovaných služeb se hotely dělí do pěti tříd6, které jsou určeny

hvězdičkami. Penzion je menší zařízení než hotel. Dle zákona č. 137/1998 se jedná o

zařízení s minimálně pěti pokoji s omezenou službou doplňků. Dělí se na čtyři třídy.

Turistická ubytovna je méně vybavený ubytovací objekt, který má většinou společné

sociální vybavení a větší počet lůžek v jedné místnosti. Slouží k hromadnému ubytování

osob nouzovému nebo přechodnému bydlení. Kemp je přechodné ubytovací zařízení, ve

kterých mají hosté své vlastní vybavení (např. stany, karavany, atd.). Jsou zde společné

sociální služby a kuchyňky. Kempy navštěvují méně nároční lidé. Chatová oblast je

podobná kempu a slouží také k přechodnému ubytování, na rozdíl od kempu, hosté jsou

ubytováni v ubytovacích objektech provozovatele, jako jsou na příklad chaty,

bungalovy, atd. Za apartmány, chalupy a ubytování v soukromí považujeme byty,

domy, nebo části bytů či domů, ve kterých jsou turisti ubytování na delší či kratší dobu.

Většinou se jedná o rodiny s dětmi. Každý z těchto typů je vybaven kuchyňkou,

sociálními a ostatními službami.

Základními vstupnímy daty pro analýzu ubytovacích zařízení se staly

internetové servery Mikroregionů Hustopečsko a Velkopavlovicko, ve kterých se však

6 Tato klasifikace platí pouze na území ČR. Každá země má své vlastní hodnocení.

41

neobjevily veškeré informace, proto byly použity internetové stránky jednotlivých obcí

a měst SO ORP Hustopeče a na stránkách různých ubytovacích zařízení. Dále bylo

čerpáno z různých propagačních materiálů Turistických informačních center

v Hustopečích a ve Velkých Pavlovicích. Podkladem byly použit informace

z dotazníkového šetření, které podstoupili starostové všech obcí ve zkoumaném obvodu.

Tyto informace byly pouze přibližné realitě, protože většina starostů vyplňovala

odhadované sumy lůžkové kapacity v jejich obcích. V případě, kdy nebyly potřebné

informace o lůžkové kapacitě dostupné, byly tyto kapacity stanoveny odhadem, tzn. že

lůžkové kapacity byly určeny pomocí srovnávání s ostatními podobnými typy zařízení.

8

48

17

41

75 5

0

10

20

30

40

50

60

Hotel Penzion Turist.ubytovna

Ubyt.vsoukromí

kemp/chata chalupa apartmán

Poče

t zaří

zen

í

Obr. 9 Počet a typy ubytovacích zařízení v SO ORP Hustopeče v roce 2011

(zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí, Mikroregionu Hustopečsko,

Mikroregionu Velkopavlovicko a regionu Východní - Morava, dotazníkové šetření)

Na základě vypracované databáze se zjistilo, že v SO ORP Hustopeče se

nachází 131 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 3 408 lůžek (viz Obr. 9 a 10).

Tyto objekty se nachází v 23 obcích, ve zbylých 5 obcích se bohužel nenachází žádný

typ ubytovacího zařízeni. Když započítáme i obce, kde nejsou ubytovací zařízení, tak

průměrný počet lůžek na obec je 121,7. Dále pak průměrný počet lůžek na jeden objekt

je 26. Z celkového počtu ubytovacích objektů v SO ORP je osm hotelů, z toho čtyři

hotely jsou V Hustopečích (Rustikal***, Centro***, Vinopa, Formanka), dva se

nachází v Bořeticích (Kraví Hora***, Modré Hory***), jeden v Kurdějově (Hotel

Tennis***) a jeden v Kloboukách u Brna (Motel Podkova). V 17-ti obcích se nachází

48 penzionů. V jednom penzionu se nachází i také hotelové pokoje (Penzion u Hilů).

42

Dále 17 turistických ubytoven ve 13-ti obcích, 41 ubytování v soukromí (hlavně

v Bořeticích, ve Velkých Pavlovicích a Strachotíně), pět kempů/chatových oblastí, pět

chalup a sedm apartmánů, které jsou pouze ve Velkých Pavlovicích.

1007

865

244

36 50

706

500

0

200

400

600

800

1000

1200

Hotel Penzion Turist.ubytovna

Ubyt.vsoukromí

kemp/chata chalupa apartmán

poče

t lů

žek

Obr. 10 Počet lůžek dle typů ubytovacích zařízení v SO ORP Hustopeče v roce 2011

(zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí, Mikroregionu Hustopečsko,

Mikroregionu Velkopavlovicko a regionu Východní - Morava, dotazníkové šetření)

Největší počet ubytovacích zařízení se koncentruje do tří nejvýznamnějších a

nejznámějších obcích SO ORP. Turisti zde jezdí za přírodou, cykloturistikou, na různé

folklorní slavnosti, odpočinkem a především za vínem. Vinné sklípky se nachází

v každé obci zkoumaného území. Díky vínu jsou proslulé především tyto obce: Velké

Pavlovice, kde se nachází 28 UZ7, z toho je devět penzionů, dvě turistické ubytovny, 10

ubytování v soukromí a sedm apartmánů; Bořetice, kde je 24 UZ, z toho dva hotely,

čtyři penziony, tři turistické ubytovny a 15 ubytování v soukromí a Hustopeče, ve

kterých se nachází 20 UZ, z toho jsou čtyři hotely, 11 penzionů, dvě turistické

ubytovny, dvě ubytování v soukromí a jeden kemp. Zmínit můžeme i Strachotín, kde se

nachází 11 UZ. V ostatních obcích se nachází méně než šest UZ. Nejznámější z nich

jsou Němčičky, kde se nachází velmi dobrý sportovní areál se sjezdovkou, Kobylí a

Vrbice, které jsou také proslulé vínem a Kurdějov, kde se nachází wellness a tenisové

kurty v Hotelu Tenis.

7 UZ – Ubytovací zařízení

43

Další analýza byla provedena na základě lůžkový kapacit ubytovacích zařízení

v daných obcích.

Obce SO ORP Hustopeče jsou podle lůžkových kapacit ubytovacích zařízení

rozděleny do pěti skupin (viz Obr. 11):

1. Obce s vysokou lůžkovou kapacitou – zde jsou obce s lůžkovou kapacitou vyšší než

401

2. Obce se středně vysokou lůžkovou kapacitou – jsou jimi obce s lůžkovou kapacitou

od 151–400

3. Obce se střední lůžkovou kapacitou – do této skupiny patří obce s lůžkovou

kapacitou od 51–150

4. Obce s nízkou lůžkovou kapacitou – sem patří obce s lůžkovou kapacitou od 21 do

50

5. Obce s velmi nízkou lůžkovou kapacitou – sem můžeme zahrnovat obce s lůžkovou

kapacitou menší než 20

Z celkového počtu 28 obcí v SO ORP Hustopeče jsou ubytovací zařízení

situována na území 23 z nich.

Obce s vysokou lůžkovou kapacitou jsou tři. Jsou to zároveň obce s největším

počtem ubytovacích zařízení. Jedná se o dvě největší města Hustopeče a Velké

Pavlovice, kde se koncentruje nejvíce turistů a Bořetice. Součástí obce je Svobodná

republika Kraví Hora, kde se nachází pouze vinné sklípky, některé i s ubytováním.

Do druhé kategorie spadají čtyři obce (Strachotín, Kurdějov, Kobylí

a Němčičky). Kolem Strachotína se rozléhá Věstonická nádrž, v Kurdějově jsou

wellness pobyty a tenisová hala, Kobylí a Němčičky jsou proslulé vínem.

V Němčičkách se nachází výborný sportovní areál s koupalištěm, sjezdovkou, bobovou

dráhou a minigolfem.

Celkem šest obcí spadá do skupiny se střední lůžkovou kapacitou (Šakvice,

Klobouky u Brna, Boleradice, Velké Němčice, Brumovice a Vrbice). V některých

obcích jsou turistické ubytovny, které slouží také přechodné bydliště pro dělníky.

Ve čtvrté skupině se nachází pět obcí (Starovice, Horní Bojanovice, Šitbořice,

Pouzdřany a Starovičky).

Do poslední skupiny s velmi nízkou kapacitou lůžek řadíme pět obcí (Popice,

Uherčice, Křepice, Krumvíř a Morkůvky).

44

Obr. 11 Počet ubytovacích zařízení s kapacitou lůžek podle obcí v OS ORP Hustopeče

v roce 2011

(zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí, Mikroregionu Hustopečsko,

Mikroregionu Velkopavlovicko a regionu Východní - Morava, dotazníkové šetření)

Sportovně – rekreační zařízení

Sportovně-rekreační zařízení zajišťují tvorbu a rekreaci služeb přímo ve

střediscích cestovního ruchu a rekreace. Bezprostředně uspokojují nebo podmiňují

uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a rekreantů (Wokoun, Vystoupil 1987).

Do tohoto typu zařízení cestovního ruchu se zařazují objekty, které naplňují

sportovně-relaxační funkci. Patří sem např. sportovní haly, fotbalová a víceúčelová

hřiště, sportovní areály, koupaliště, rybníky, sjezdovky, cyklotrasy a cyklostezky,

bowling, atd.

Každá obec v SO ORP Hustopeče disponuje nějakým sportovním zařízením, ať

už se jedná o fotbalové hřiště (kromě Kašnice) nebo tenisového kurtu, které svým

rozsahem uspokojuje služby místních občanů. Tyto objekty však nesplňují požadavky

pro rozvoj cestovního ruchu. I přesto se nachází ve zkoumaném území mnoho zařízení

pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. V menší míře na rozvoj mají tenisové kurty,

kterými disponuje 17 obcí. Větší vliv na rozvoj místního cestovního ruchu mají

45

sportovní areály v Hustopečích, kde se nachází mimo jiné např. koupaliště, krytý bazén,

sauna, sportovní hala, atletický stadion a beach volejbalové hřiště), sportovní areál

v Němčičkách, který disponuje lyžařským vlekem, koupalištěm, tenisovým kurtem,

minigolfem a bobovou dráhou (novinkou roku 2010). Jedná se o 825 m dlouhou dráhu

s převýšením 57 m (z webových stránek Bobovka Němčičky 2011). Další velké

sportovní areály jsou situovány v obcích Kobylí (tenisové kurty, volejbal, beach

volejbal) a Šitbořice (tenisové kurty, sportovní hala běžecká dráha). Lákadlem pro

turisty mohou být také wellness pobyty, které jsou v hotelu Tenis v Kurdějově, v hotelu

Kraví hora v Bořeticích a Hustopečích. Dalšími zajímavostmi jsou sauny (Hustopeče,

Klobouky u Brna a Velké Pavlovice) a fitness zařízení. Za zmínku stojí také parkurové

kolbiště v Popicích a jezdecká škola v Uherčicích. V neposlední řadě musíme zmínit

bowlingové dráhy, ke kterým se přiklání mnoho turistů. Bowling se nalézá

v Hustopečích, ve Velkých Pavlovicích, Kurdějově a v Šitbořicích (z webových stránek

Mikroregionu Hustopečsko 2011, vlastní poznatky).

Další objekty, které patří do sportovně – rekreačního zařízení jsou cyklostezky a

cyklotrasy. Poněvadž Hustopečsko je ideální pro cykloturistiku, kde se v brzkém sledu

kombinují nížiny s vinohrady a úrodnými poli se zalesněnými kopci s krásným

výhledem na krajinu a okolí, objevuje se zde hustá síť cyklostezek. Z nejznámějších je

možné uvést Velkopavlovicko, Moravskou vinnou, André a cyklostezka Modré hory.V

severovýchodní části je to Kyjovská a v jižní části jsou to Mikulovská a cyklotrasa

kolem ATC Merkur. Tyto cyklostezky navzájem spojují obce SO ORP Hustopeče.

V dnešní době existuje vedle cyklostezek alternativní cyklotrasy, které odvádějí

cyklistickou dopravu z frekventovanějších silnic všech obcích SO ORP. V každé obci

jsou zaznačeny trasy na různých typech povrchu, které vedou bezpečnějšími a pro

turisty zajímavějšími úseky. Názvy těchto tras značí zkratky daných obcích, ve kterých

jsou situovány (např. v Krumvíři jsou tří trasy s názvy KR1, KR2 a KR3) (Doležel

2008).

Následujícím textu budu popsány 4 nejdůležitější cyklostezky SO ORP Hustopeče:

Velkopavlovická – délka trasy 110 km. Prochází 17 obcemi SO ORP Hustopeče.

Cyklostezka obsahuje rozsáhlý region Hanáckého Slovácka: barevnou krajinu

„modrých hor“, bezlesý „kraj beze stínu“ i kultivované území Lednicko-valtického

areálu. Trasa se proplétá mezi vinohrady s malebnými uličkami sklepů, které určují

tvář oblasti nejlepších červených vín ve střední Evropě. Pospojuje kopcovitou

46

Moravská vinná – délka trasy 300 km. Prochází 15 obcemi SO ORP. Vinařská

magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a

nabízí putování regionem, který zdobí víno, venkovská krajina a příroda, bohatá

historie a živé tradice. Trasa začíná ve Znojmě, prochází Mikulovem, Hustopečemi,

Velkými Pavlovicemi, Mutěnicemi, Bzencem a končí v Uherském Hradišti. Ve

zkoumaném území trasa vede pomyslným středem. Začíná u obce Strachotín a

opouští na katastrálním územím Krumvíře (Grombíř, Grombíř 2007).

Krajem André – délka trati 40 km. Prochází devíti obcemi SO ORP. Trasa vede

přes vyhlášené vinařské obce Velkopavlovické vinařské podoblasti. Je vhodná pro

cykloturistiku a pěší turistiku. Začíná v Hustopečích a vede přes Starovičky, Velké

Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí, Němčičky, Horní Bojanovice a Kurdějov.

Končí opět v Hustopečích. Původní délka trasy je 19 km a vedla přes Hustopeče,

Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice a Vrbice. Od roku 2010 se trasa rozšířila na

devět obcí (z webových stránek města Hustopeče 2011).

Cyklostezka Modré hory – délka trasy 31 km. Prochází pěti obcemi správního

obvodu. Vhodná pro cykloturistiku i pěší turistiku. Středně náročná trať. Modré

Hory tvoří katastry obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice v

jižním cípu vinařské Moravy. Réva vinná se tu pěstuje na téměř 1 200 hektarech a

odrůdy s modrými hrozny na produkci červených vín zaujímají více jak polovinu

vinohradů (z webových stránek Modré hory a města Hustopeče 2011).

Dále jsou SO ORP Hustopeče tři naučné stezky. První je v Boleradicích (Naučná

stezka Paseky – hrad: Délka trasy je 1600m, převýšení 120m, 140 schodů. Jedná se o

krásnou vycházku s výhledy na vesnici, okolní lesy a stráně. Je schůdná v každém

ročním období. Naučné tabule (7ks) seznamují s bývalým středověkým hradem, obcí a

jejím okolí.), druhá je v Němčičkách (Naučná cyklostezka: Trasa je dlouhá cca 10 km,

prochází okolím vesnice. Výchozí bod je na začátku vesnice. Jsou zde čtyři stanoviště s

informačními panely, které seznamují s výhledem a zajímavými informacemi o vesnici,

vinařství a blízkém okolí.) a třetí je v Hustopečích (Naučná stezka Masaryk a

Hustopeče. Stezka má 6 zastavení, kde jsou také informační tabule s obrázky

s doplňujícím textem) (z webových stránek města Hustopeče 2011).

47

Vinné sklepy a vinařství

Do této kategorie byla zařazena návštěva vinných sklípků, vinařů, vinoték,

vináren, apod. Tyto činnosti slouží k zábavné formě strávení volného času.

Dle zákona č. 321/2004 bylo změněno rozdělení vinařských regionů v celé ČR

na dvě oblasti: Čechy a Morava. Ty se dále dělí na podoblasti. Čechy se dělí na

Litoměřickou a Mělnickou a Morava se dělí na Mikulovskou, Slováckou,

Velkopavlovickou a Znojemskou.

Celková výměra vinic v České republice je 16 708 ha (Český statistický úřad

2011), z toho Moravská oblast zahrnuje 96 % ploch vinic. Z celkové produkce vína na

jižní Moravě je 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína. Zbylých 20

% ročníků přináší horší jakost (z webových stránek Vína z Moravy, vína z Čech 2011).

Zkoumanému území patří 3 038 ha, což činí 18,18 % z celkové plochy vinic

České republiky (Městská a obecní statistika 2011). V SO ORP Hustopeče se nachází

dvě vinařské podoblasti: Velkopavlovická a Mikulovská. Do Mikulovské podoblasti

náleží pouze tři obce ze zájmového území. Jsou to obce Popice, Pouzdřany a Strachotín,

které jsou známé Ryzlinkem Rýnským, Tramínem a Pálavou. Celková plocha

podoblasti činí 4 500 ha, z toho z toho je v SO ORP Hustopeče 345 ha (7,67 % celkové

plochy Mikulovské podoblasti). Nejvíce pěstované odrůdy jsou Ryzlink vlašský,

Chardonnay, Rulandské bílé, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau,

Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké (z webové stránky Vína z Moravy, vína

z Čech 2011). Do Velkopavlovické podoblasti patří zbylých 25 obcí. Rozloha vinic

Velkopavlovické podoblasti činí 4 750 ha, z toho je 2 693 ha v SO ORP Hustopeče (tj.

56,69 % z celkové plochy této podoblasti), z čehož vyplývá, že zkoumané území je

srdcem a tzv. centrem Velkopavlovické podoblasti (viz Obr.12). Tento kraj je zejména

proslulý červeným vínem. Hlavní doménou jsou odrůdy Neuburské. Pěstuje se zde

převážně Rulandské modré, Frankovka, Portugal modrý, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe

a André. Z bílých vín pak především Veltlínské zelené, Miller Thurgan, Tramín červený

a Ryzlink vlašský (z webových stránek Mikroregion Hustopečsko 2011).

Pěstování vinné révy, sbírání hroznů a následná produkce vína patří od nepaměti

mezi největší tradice jižní Moravy, resp. Mikroregionu Hustopečsko. Sice moravská

vína se nemohou kvantitativně srovnávat se světovými značkami, za to kvalitou je

pomalu dohání a některé vzorky vín patří i do světové špičky. SO ORP Hustopeče se

48

svou polohou nachází v centru Moravské oblasti. V každé obci tohoto mikroregionu je

mnoho vinařů, proto se zde nalézá řada vinných sklepů, tj. vinný sklípek při rodinném

domě, samostatné ulice či dokonce samostatné části obcí, které mohou být vzdálené i

několik desítek metrů od obce (např. v obci Bořetice se nachází ve vzdálenosti jeden km

obecní část s názvem Svobodná republika Kraví Hora. SR Kraví Hora byla založena

v roce 2000. Je to spolek místních vinařů, který tímto krokem pomohl zviditelnit a

podpořit místní kulturu).

Obr. 12 Velkopavlovická podoblast

(zdroj: z webových stránky Mikroregion Hustopečsko 2011)

Díky tomuto faktu byla provedena analýza vinařů, kteří prodávají víno, nabízejí

degustaci vína a nebo degustaci i se stravováním. Většina z nich nabízí tento druh

pohoštění známým lidem či rodině. Proto se zaměříme především na vinaře nabízející

služby široké veřejnosti. Kromě vinařů nabízí tyto služby i některé penziony, vinotéky a

různé vinárny. Výběr byl proveden z internetových stránek Mikroregionu Hustopečsko,

49

Mikroregionu Velkopavlovicko a obcích SO ORP Hustopeče. Dále byly

zakomponovány znalosti a vlastní poznatky autora.

Na území SO ORP Hustopeče se nachází celkem 115 vinařství a vinařů, kteří

nabízí své víno volným prodejem nebo pořádají degustaci vína ve vlastních vinných

sklípcích pro širší veřejnost. Tyto služby nenabízí pouze vinaři, ale také firmy, které

provozují hotel, penzion či jiné ubytovací zařízení. Například Hotel Rustikal

v Hustopečích, který vedle vinného sklepa má i vinotéku s archivním sklepem a jednu

vinárnu.

Podle počtu vinařství a vinařů nabízející tyto služby, byly obce rozděleny na

čtyři skupiny:

1. Obce vysokou koncentrací vinařství a vinných sklepů. Zde se nalézají obce, ve

kterých 10 a více vinařství a více sklepů

2. Obce se střední koncentrací vinařství a vinných sklepů. V této kategorii jsou

obce, kde se nachází čtyři až devět vinařství a vinných sklepů

3. Obce s malou koncentrací vinařství a vinných sklepů. Zde jsou obce s jedním až

třemi vinařstvími a vinných sklepů

4. Obec bez vinařství a vinných sklepů pro širší veřejnost

Do první kategorie jsou zařazeny čtyři obce. Jedná se o obce Bořetice,

Hustopeče, Kobylí a Velké Pavlovice. Největší počet je ve Velkých Pavlovicích, tj. 28

vinařství a vinařů, kteří uspořádávají degustaci vín. Mezi nejznámějšími distributory

vína patří firmy Pavlovín, spol. s. r. o, Vinium, a.s. a CH.C. André, Šlechtitelská stanice

vinařská, a.s. Dále jsou zde střední a malý vinaři. Druhou obcí jsou Bořetice s 21

vinařstvími a vinnými sklepy. Zde se jedná o střední a malé vinaře. Vyzdvihnout se

může Vinařství Springer, Vinařství Stapleton & Springer a Rodinné vinařství Pod

horou. Dalších 19 vinařů se nachází v Hustopečích, kde jsou většinou střední a malý

vinaři. V Hustopečích se nachází Stálá vinařská expozice vína v renovovaných

sklepních prostorech historického renesančního domu „U Synků“ z roku 1579. Stálá

vinařská expozice byla slavnostně zahájena v roce 2003. Poslední obcí je Kobylí, kde se

nachází 12 vinařství a vinařů. V Kobylí sídlí firma Patria Kobylí, a.s., která patří mezi

větší firmy distribuující víno.

Do druhé skupiny náleží čtyři obce (Vrbice, Němčičky, Popice a Kurdějov).

V obci Vrbice je sedm vinařství určené pro širší veřejnost (např. Syfany Spol., s r. o. a

Mitosa, s r. o.). V Němčičkách je šest vinařství. Za zmínku stojí Slovácký sklep a

50

Vinařský dům. V obcích Popice a Kurdějov je po čtyřech vinařstvích a vinných

sklepech. V Kurdějově jsou dvě vinařství malého charakteru, jeden vinný sklep je

obecní i s vinotékou a jeden sklep patří Hotelu Tenis, kde je také i vinotéka.

Do třetí kategorie spadá 10 obcí (Boleradice, Velké Němčice, Šitbořice,

Uherčice, Klobouky u Brna, Starovice, Kašnice, Horní Bojanovice, Pouzdřany a

Krumvíř). Po jednom vinném sklepě/vinařství je v obcích Velké Němčice, Uherčice,

Starovice, Kašnice a Klobouky u Brna, kde se nachází firma B - NATUR spol., s.r.o.

Dvě vinařství jsou v obcích Boleradice, Šitbořice, Horní Bojanovice a Pouzdřany, kde

se nachází firma Kolby, a.s. Poslední obcí v této skupině je obec Krumvíř, kde se

nachází tři vinařství/vinné sklepy. V Krumvíři sídlí firma Vinařství Josef Valihrach, s.

r.o.8, která má vinný sklepa i s vinotékou na Kašnici. V roce 2009 pan Valihrach získal

cenu Vinař roku 2009 a rok později tento úspěch zopakoval.

Do poslední skupiny je zařazeno 10 obcí. Jsou to tyto obce: Borkovany,

Brumovice, Diváky, Morkůvky, Nikolčice, Starovičky, Šakvice, Velké Hostěrádky,

Strachotín a Křepice.

Vedle vinných sklepů se ve zkoumaném území nachází dva typy zařízení, které

nabízí k pohoštění nebo prodeji různé druhy vín od různých vinařů. V prvním typem

jsou vinotéky. V SO ORP Hustopeče se nalézá 12 vinoték, z toho je devět s vinným

sklepem (jsou započítány do předchozího zkoumání) a tři vinotéky jsou bez vinného

sklepa (Horní Bojanovice, Hustopeče – Vinotéka 2006, kde se nachází mnoho vzorků

od 50-ti různých vinařů a Velké Pavlovice – Vinotéka turistického informačního

centra). Vinotéky s vinným sklepem jsou v Bořeticích (AB Vinný sklípek Kraví Hora),

Kurdějově (Hotel Tenis, Obecní Vinotéka), Hustopečích (Hotel Rustikal, Dům „U

Synků“, Kobylí (Patria, a.s., Expozice vinařství s vinotékou a vinným sklepem),

Šitbořicích (Sklep Maryša) a obci Kašnice (Vinotéka Valihrach). Druhým typem jsou

vinárny. Celkem se je zde devět vináren, z toho pět bez vinných sklepů a čtyři s vinným

sklepem (dvě v Hustopečích, dvě v Bořeticích, dvě ve Velkých Pavlovicích, jedna

v Pouzdřanech, Šitbořicích a ve Velkých Němčících).

8 Pan Valihrach patří v poslední době mezi nejznámější a nejlepší vinaře v České republice. Jeho vína vyhrávají zlaté medaile jak doma tak i v zahraničí (např. ve Francii a Bruselu). Největším zahraničním úspěchem je bezpochyby zlatá medaile a celkově třetí místo z téměř tisíce vzorků na světové soutěži Chardonnay-du-Monde 2011. Poctou pro jeho vína je také podávání při oficiálních návštěvách, například: Hillary Clintonové, prince Charlese nebo japonského císaře Akihita (z www stránek: Vinařství Josef Valihrach).

51

Rozhledny

V SO ORP Hustopeče jsou čtyři rozhledny, které jsou napojeny na turistické

trasy či cyklostezky:

Starovičky – vyhlídková plošina vybudována 1 km severně od obce. Plošina je ve

výšce 3 m nad zemí. Celý objekt je vysoký 7 m.

Boleradice – rozhledna Nedákov stojí v nadmořské výšce 368 m. Vysoká je 26 m a

byla postavena v roce 2009. Z rozhledny se nabízí výhled na Brno, Drahanskou

vrchovinu, Pálavu, Nové mlýny i dokonce Alpy.

Velké Pavlovice – rozhledna Slunečná je vysoká 18,6 m a vyhlídka je ve výšce 15

m. Byla postavena v roce 2009 a je součástí turistického areálu s typickými

jihomoravskými sklípky, kde se nachází občerstvení a suvenýry. TA9 se rozkládá ve

výšce 225 m n. m. na východní straně města.

Bořetice – vybudována v roce 2006 nad Kraví horou v nadmořské výšce 272 m. Je

12 m vysoká (Propagační materiál TIC Hustopeče).

Turistické informační centra

Podle Páskové a Zelenky (2002) turistické informační centrum je účelové

zařízení poskytující informace a případně i služby ze všech oblastí souvisejících

s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů, včetně postupně

realizovaných rezervací služeb cestovního ruchu s využitím informační techniky.

Na území SO ORP Hustopeče se nalézají 3 Turistická informační centra (dále

pak TIC). První v Hustopečích na Dukelském náměstí, druhé ve Velkých Pavlovicích

na ulici Hlavní a poslední v Kloboukách u Brna v budově radnice na náměstí Míru.

TIC poskytují následující služby a informace:

-informace o dopravních spojích (vlaky, autobusy)

- prodej pohledů, známek, map, knih a upomínkových předmětů, týkajících se

mikroregionu a hlavně Hustopečí

- prodej Turistické známky No. 794 MĚSTO HUSTOPEČE

- prodej Turistické známky No. 632 MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE

- prodej Turistické známky No. 1684 Rozhledna Slunečná Velké Pavlovice

- prodej turistického suvenýru Modré Hory

- prodej Turistické vizitky Slunečná 225m No. 646

9 TA – turistický areál

52

- prodej dřevěných pohlednic

- prodej Turistického deníku

- prodej vstupenek na kulturní, sportovní a společenské akce

- nabídka ubytování, restauračních zařízení

- bezplatné (verbální a písemné) poskytování informací návštěvníkům a turistům,

- informace o památkách, zajímavostech kraje, sportovním vyžití, přírodních lokalitách

vinařských cyklistických stezkách

- informace o městě Hustopeče, mikroregionu Hustopečsko, o městě Velké Pavlovice a

DSO Modré Hory

- informace o vinařství v regionu

- přehled kulturních, společenských a sportovních akcí

- program letního kina a kina ve Velkých Pavlovicích

- propagační materiály, letáky

- provoz vinotéky – Slovácký vinný sklípek

53

5 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Na základě získání informací na straně poptávky bylo provedeno dotazníkové

šetření pro návštěvníky Mikroregionu Hustopečsko. Toto šetření bylo provedeno od

prosince 2010 do března 2011, tedy v zimním období. Cílem bylo analyzovat právě

poptávku v tomto ročním období, kdy mikroregion navštěvuje méně lidí než v letním

období. V dotazníkovém šetření se ptám na důvod návštěvy, typ ubytování, charakter

stravovaní, vybavenost mikroregionu, atd.

5.1 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA

Obr. 13 Podíl návštěvníků SO ORP Hustopeče podle krajů České republiky v roce

2011

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 100 návštěvníků, z toho bylo 52

mužů a 48 žen. Na obr. č. 13 můžeme pozorovat zajímavý fakt, že s rostoucí vzdáleností

od ORP Hustopeče klesá počet návštěvníků. Výjimkou je hlavní město Praha, odkud

bylo 9 % respondentů. Ostatní české kraje měli zastoupení pod 5 %. Dokonce z

Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje nebyli žádní dotazovaní. Největší

54

zastoupení měl Jihomoravský kraj, tedy celkem 25 %. Na druhém místě s velkým

odskokem byl Olomoucký kraj s 12 %, dále následovaly kraje Vysočina a Pardubický

s 11 %.

Ve věkové kategorii převládali respondenti ve druhém intervalu (19–35 let). Zde

bylo celkem 51 dotázaných. Ve věkové kategorii 36–50 let bylo 31 respondentů.

Nejméně pak bylo ve věk. Kategorii 65 a více (2 dotázaní) a v kategorii 14–18 let, kde

byli tři. U žen jasně převyšoval druhý interval. Zde bylo celkem 58 % dotázaných žen.

25 % žen bylo ve věkové kategorii 36–50. U mužů mírně převyšoval druhý interval nad

třetím. Ve druhém bylo 44 % a ve třetím 36 % dotázaných mužů (viz obr. 14).

0

5

10

15

20

25

30

14-18 19-35 36-50 51-65 65 a více

poče

t re

spo

nd

entů

muži

ženy

Obr. 14 Věkové složení návštěvníků podle pohlaví v SO ORP Hustopeče v roce 2011

5.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

1. Otázka: Už jste někdy navštívil(a) Mikroregion Hustopečsko?

V této otázce respondent odpovídá, zda je v mikroregionu poprvé nebo již

v minulosti tuto oblast navštívil, případně kolikrát.

55

36%

38%

26%

a) ne, jsem zde poprvé

b) ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát

c) ano, byl(a) jsem zde vícekrát

Obr. 15 Podíl respondentů podle počtu návštěv Mikroregionu Hustopečsko v roce 2011

Z grafu je patrné, že 38 % z dotázaných už jednou až 3krát mikroregion

navštívilo. Zajímavé je, že poměrně velké procento lidí (36%) navštívilo mikroregion

poprvé v životě. Přibližně jedna čtvrtina lidí (26 %) tento mikroregion zná a pravidelně

jej navštěvuje. Většinou se jedná o tradiční folklórní akce či jiné kulturní akce spojené

s návštěvou vinných sklepů.

2. Otázka: Jaká je délka Vašeho pobytu v mikroregionu?

Cílem této otázky bylo analyzovat konkrétní délku pobytu návštěvníka.

Zjišťoval jsem, zda se návštěvník zdržuje v mikroregionu pouze na jeden den bez

noclehu či je ubytován na jednu nebo 2 noci (např. víkendový pobyt), popř. je jeho

návštěva trvalejšího charakteru (např. týdenní pobyt).

18%

63%

19%

jednodenní - bez noclehu

1 až 2 noclehy (např. víkendový pobyt)

3 až 7 noclehů (např. týdenní pobyt)

Obr. 16 Podíl návštěvníků Mikroregionu Hustopečsko podle délky pobytu v roce 2011

56

Skoro dvě třetiny (63 %) respondentů navštívilo SO ORP Hustopeče v zimním

období pouze na jednu nebo dvě noci. Tato délka ubytování odpovídá víkendovým

návštěvám vinných sklípků s následnou degustací vína, využívání wellness služeb či

romantickým víkendům pro dva. Zbylé dvě možnosti zakroužkoval zhruba stejný počet

návštěvníků. 19 % respondentů navštívilo mikroregion na delší dobu než je víkendový

pobyt, a zbylých 18 % dotázaných zde pobývalo pouze jeden den bez noclehu. Příčinou

tohoto jevu byl zřejmě fakt, že část výzkumu byla provedena v terénu na sjezdovém

svahu v Němčičkách nebo při Masopustu v Hustopečích.

3. Otázka: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v Mikroregionu

Hustopečsko?

Touto otázkou byla analyzována celková útrata jedné osoby za den. Respondent

se snažil odhadem zjistit, kolik stojí jeho pobyt v mikroregionu. Do odhadů jsou

zahrnuty veškeré náklady včetně dopravy, ubytování, zábavy, stravování, nákupů, apod.

Tyto odhady byly rozděleny do pěti skupin, které jsou uvedeny v obr. 17.

3%16%

30%33%

18%

do 200 Kč

201 až 500 Kč

501 až 1000 Kč

1001 až 2000 Kč

2001 a více

Obr. 17 Podíl návštěvníků Mikroregionu Hustopečsko podle útraty v roce 2011

Podle obr. 17 se vychází z faktu, že návštěvníci, kteří dojíždí do SO ORP

Hustopeče v zimním období, utratí nemalé částky. Nejvíc respondentů (33 %) uvedlo,

že jejich útrata se pohybuje mezi 1001 a 2000 Kč. Dalších 30 % lidí utratí v SO ORP

501 až 1000 Kč za den. Pouze 19 % návštěvníků uvedlo útratu do 500 Kč za den. Tento

fakt se týká návštěvníků, kteří se zdržují na daném místě pouze pár hodin (návštěva

57

Masopustu a sjezdovky) a nevyužívají veškeré služby. Celkem 81 % návštěvníků má

útratu nad 501 Kč za den, z toho 51 % nad 1001 Kč, což má samozřejmě pozitivní vliv

na místní služby.

4. Otázka: S kým jste sem přijel(a)?

Na základě této otázky se zjistilo, zda respondent přijel do SO ORP sám nebo

s doprovodem (ať už se jedná o výlet s jedním partnerem, s přáteli nebo celou rodinou i

s dětmi).

9%

42%

33%

16%

sám/sama

s partnerem/partnerkou,manželem/manželkou

s přáteli

s rodinou (dětmi)

Obr. 18 Podíl návštěvníků s doprovodem/bez doprovodu v SO ORP Hustopeče v roce

2011

Celkem 91 % návštěvníků přijelo do mikroregionu s doprovodem. Z toho 42 %

zde pobývalo s partnerem/partnerkou nebo manželem/manželkou. Většinou se jednalo o

víkendové romantické pobyty. Jedna třetina přijela do zkoumaného území za zábavou

s přáteli a 16 % zde trávilo dovolenou s rodinou a dětmi. Pouze 9 % dotázaných zde

trávilo čas bez jakéhokoliv doprovodu (sjezdovka, masopust).

5. Otázka: Jaké jsou důvody Vaší návštěvy Mikroregionu Hustopečsko?

Cílem této otázky bylo zjistit, za jakým účelem přicestovali návštěvníci SO ORP

Hustopeče do tohoto mikroregionu (respondent mohl vybrat i více důvodů). Zda- li jsou

zde za poznáním, zábavou, relaxací, pracovně nebo sportovně. U této otázky měli na

výběr celkem 19 důvodů (u posledního důvodu mohl respondent napsat jakýkoliv jiný

58

důvod, který nebyl v nabídce). Celkem bylo zakroužkováno 197 možností od 100

respondentů. Číslo 197 bylo tedy použito jako 100 %.

4,57

27,92

6,600,007,116,095,581,523,55

6,092,54

5,08

6,092,54

3,055,08

6,09 0,51

0,00

a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

n

o

p

q

r

s

Obr. 19 Důvody návštěvy respondentů v Mikroregionu Hustopečsko v roce 201110

Z 19-ti důvodů bylo dotazovanými vybráno 17 (nebyla vybrána pouze rekreace u

vody vodními sporty a religiózní turistika). Z obr. 17 je patrné, že nejčastější důvody

návštěvy v zimním období byly návštěvy vinných sklepů (skoro 28 % hlasů). Na druhé

pozici bylo lyžování, které vyplnilo 7 % respondentů. Vinnou stezku navštívilo 6,6 %

dotazovaných. Po 6,1 % respondentů dojelo do SO ORP za wellness pobyty, pěší

turistikou, folklórními slavnostmi a zážitkovou turistikou (např. romanticky strávený

víkend). 5,6 % dotazovaných přijelo strávit pobyt na venkově. Dalších 5 % turistů mělo

za důvod kongresovou turistiku (firemní školení, apod.), ten samý podíl navštívilo

známé či příbuzné, 4,5 % navštívilo kulturně historické památky, 3,5 % přijelo za

cykloturistikou. U zbylých důvodů bylo nepatrné zastoupení. U složky jiné jeden

respondent uvedl tenis.

10 Vysvětlivky: a) návštěva kulturně historických památek, b) návštěva vinných sklepů, c) vinná stezka, d) rekreace u vody a vodní sporty, e) zimní sporty (lyžování), f) wellness pobyty, g) pobyty na venkově, h) chalupaření, i) cykloturistika, j) pěší turistika, k) rybaření, l) kongresová turistika, m) zážitková turistika (romantický víkend), n) religiózní turistika (poutě, apod.), o) bobová dráha, p) místní rozhledny, q) návštěva známých či příbuzných, r) folklórní slavnosti (košt vín, hody, plesy, apod. ), s) jiné (tenis)

59

6. Otázka: V jakém typu ubytovacím zařízení bydlíte?

Tato otázka byla hodně ovlivněna fakty, že zimní období je chudé na turisty

v Mikroregionu Hustopečsko a většina z těchto návštěvníků si právě vybírá luxusnější

hotely a penziony. Pouze v malé míře se ubytovávají v menších penzionech,

apartmánech, v soukromí, turistických ubytovnách, atd. Dalším faktem bylo vyplňování

dotazníku přímo v terénu (sjezdovka Němčičky či Masopust v Hustopečích).

32%

29%

7%

3%

7%

4%

18%

hotel

penzion

turistická ubytovna

chata/chalupa

ubytování v soukromí

jiné ubytovací zařízení

bez noclehu

Obr. 20 Podíl ubytovaných podle ubytovacích zařízení v SO ORP Hustopeče v roce

2011

Z obr. 20 zle usoudit, že podíly hotelů a penzionů jsou přibližně na stejné

úrovni. Hotel navštívilo 32 % respondentů a penzion 3 % méně. Dohromady to dělá

skoro dvě třetiny dotázaných. Velké zastoupení dotazovaných měla jednodenní

návštěva (18 %), tj. bez noclehu. Zbylá jedna pětina účastníků bydlela v turistické

ubytovně, chalupě, ubytování v soukromí či jiném nespecifikovaném ubytovacím

zařízení.11

7. Otázka: Jaký je charakter stravování během Vašeho pobytu?

Úkolem bylo zjistit, jakým způsobem se návštěvníci SO ORP Hustopeče

stravují. Zda-li stravují pomocí penze nebo polopenze v daném ubytovacím zařízení

11 Respondent neuvedl typ ubytovacího zařízení

60

nebo se stravují v restauracích, ať už v restauraci v ubytovacím zařízení, kde jsou

ubytováni, nebo v samotné restauraci. Další možný způsob je, že si turisti sami vaří

nebo střídají charakter stravování.

23%

9%

33%

35%polopenze, penze v ubytovacímzařízení

vaříme si

stravujeme se v restauraci

střídáme charakter stravování

Obr. 21 Podíl ve stravování návštěvníků SO ORP Hustopeče v roce 2011

Bylo zjištěno, že 91 % respondentů se stravuje v různých stravovacích zařízení.

Zbylých 9 % si vaří samo. Tento fakt je výborný pro místní ekonomiku a pro rozvoj a

udržení cestovního ruchu v daním území, protože stravování patří mezi nejdůležitější

příjmy z cestovního ruchu. Z celkového počtu více jak jedna třetina dotázaných střídá

charakter stravování.12 Další třetina respondentů se stravuje pouze v restauracích.

Posledních 23 % využívá penzi v ubytovacích zařízení.

8. Otázka: Jak celkově hodnotíte kvalitu služeb poskytovaných v Mikroregionu

Hustopečsko?

Návštěvníci touto otázkou hodnotili kvalitu služeb poskytovaných v daném

mikroregionu. Na výběr bylo 8 služeb (ubytování, stravování, pro motoristy, pro lyžaře,

pro cyklisty, úroveň personálu, péče o čistotu a cenová úroveň). Forma hodnocení byla

rozdělena do 5-ti kategorií (vyhovující, spíše vyhovující, spíše nevyhovující,

nevyhovující a neumím posoudit).

12 Polopenze + sami si vaří, polopenze + stravování v restauraci, sami si vaří + stravování v restauraci

61

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

a) b) c) d) e) f) g) h)

nemumí posoudit

zcela nevyhovující

převážně nevyhovující

spíše vyhovující

naprosto vyhovující

Obr. 22 Hodnocení služeb poskytovaných v Mikroregionu Hustopečsko13

Respondenti s převážnou většinou hodnotili tyto služby kladně. Nejvíce

kladných odpovědí bylo u stravovacích zařízení (přes 80 %). Kolem 70 % kladných

odpovědí hodnotili ubytovací zařízení, úroveň personálu, péče o čistotu a pořádek a

cenovou úroveň. Hůře dopadly služby pro motoristy. Celkem ¼ dotázaných považuje

tyto služby za nevyhovující, dalších zhruba 30 % neumělo tuto službu posoudit. Co se

týče úrovně služeb pro cyklisty, 26 % respondentů je hodnotí pozitivně, 10 % negativně

a zbytek se nevyjádřil, resp. tyto služby neumí posoudit. Služby pro lyžaře hodnotí

jedna čtvrtina dotázaných negativně a 14 pozitivně. Zbytek se k této službě nevyjádřil.

9. Otázka: Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto mikroregionu?

Cílem otázky bylo hodnotit rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích

kapacit, rozsah a kvalitu dopravní infrastruktury, dostupnost do regionu hromadnou

dopravou, vybavení pro sportovní aktivity a atrakcemi pro děti, nákupní možnosti a

příležitosti pro zábavu a společenské využití. Stejně jako v předchozí otázce se

hodnocení rozděluje na 5 kategorií.

13 Vysvětlivky: a) ubytovací zařízení, b) stravovací zařízení, c) služby pro motoristy, d) služby pro cykloturisty, e) služby pro lyžaře, f) úroveň personálu ve službách cestovního ruchu, g) péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC), h) cenová úroveň služeb

62

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

a) b) c) d) e) f) g) h)

nemumí posoudit

zcela nevyhovující

převážně nevyhovující

spíše vyhovující

naprosto vyhovující

Obr. 23 Hodnocení infrastruktury a vybavenosti tohoto mikroregionu14

Pozitivně hodnotili návštěvníci rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích

zařízení (celkem ¾ dotázaných). Dále hodnotili kladně, ne v takové míře jako první dvě

služby, i společenské využití a zábavu (51 % ku 30 %) a vybavení regionu sportovními

aktivitami ( 51 % ku 17 %), zbytek respondentů se nevyjádřilo, resp. neumělo posoudit.

Menší převahu mělo pozitivní hodnocení rozsahu a kvality dopravní infrastruktury, 53

% dotázaných vyhovuje dopravní infrastruktura a 42 % nevyhovuje. Ostatní tři služby

byly hodnoceny spíše negativně. Dostupnost mikroregionu hromadnou dopravou volilo

pozitivně 22 %, negativně 28 % a zbytek se nevyjádřil. Nákupní možnosti byly

v poměru pozitivní/ negativní 37 ku 43 %. Co se týče vybavenosti atrakcemi pro děti,

21 % respondentů hodnotilo pozitivně, 30 negativně a zbytek se nevyjádřil, resp.

nemohl posoudit.

10. Otázka: Jak jste se o tomto místě dozvěděl(a)?

Tato otázka analyzuje z jakého zdroje respondent získal prvotní informace o

tomto mikroregionu nebo primární doporučení, které mají za následek jeho příjezd.

Návštěvník měl na výběr z těchto možností: internet, od známých, cestovní kancelář,

televize, rádio a jiné, kde mohl napsat jakýkoliv jiný zdroj informací.

14 a) rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit, b) rozsah a dostupnost stravovacích kapacit, c) rozsah a kvalita dopravní infrastruktury (silnice, parkoviště), d) dostupnost regionu hromadnou dopravou, e) vybavení regionu pro sportovní aktivity, f) nákupní možnosti, g) příležitosti pro zábavu a společenské využití, h) vybavenost regionu atrakcemi pro děti

63

37%

52%

1%

2% 5% 3%

internet

od známých

cestovní kancelář

televize, rádio

jiné

nevyplnil(a)

Obr. 24 Jak jste se o tomto místě dozvěděl(a)?

Více jak 50 % návštěvníků získalo své prvotní informace od známých. 37 %

respondentů použilo jako primární zdroj informací internet. Další kategorie jsou takřka

zanedbatelné. V kategorii jiné uvedlo 4 % dotázaných rodinu a jedno procento mapu.

Zmíníme ještě cestovní kancelář, z které použilo informace pouze jedno procento!

Tento nezanedbatelný fakt ukázal slabinu mikroregionu a do budoucna by se na tento

problém měli zástupci Mikroregionu Hustopečsko zaměřit.

11. Otázka: Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech?

Úkolem otázky bylo zhodnotit celkovou péči o rozvoj cestovního ruchu

v poskytování (na obrázku bod a) informací o mikroregionu, (b) místní orientační

značení (směrovky, tabule), (c) v památkách a turistických atraktivit, (d) v životním

prostředí, (e) v bezpečnosti návštěvníků, (f) v nabídce programů pro volný čas, (g) v

drobném prodeji (občerstvení, suvenýry, stánky) a (h) v přátelskosti místních lidí

k turistům. Hodnotí se stejně jako v otázkách 8 a 9.

64

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

a) b) c) d) e) f) g) h)

nemumí posoudit

zcela nevyhovující

převážně nevyhovující

spíše vyhovující

naprosto vyhovující

Obr. 25 Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v SO ORP Hustopeče v roce 2011

Velice kladně bylo hodnoceno přátelskost místních lidí k návštěvníkům, přesně

80 %, zatímco pouze 6 % mělo špatnou zkušenost s místními lidmi a zbytek se

nevyjádřil. Kolem 50 % hodnotili pozitivně poskytování informací o mikroregionu a

místní orientační značení. Zbylé služby hodnotili kladně od 35 % do 40 % (viz Obr. 22).

Záporně nejvíce hodnotili drobný prodej (33 %), nabídku programů pro volný čas (27

%), místní orientační značení (26 %) a poskytování informací o mikroregionu (25 %).

Přes 50 % respondentů se nevyjádřilo, resp. neumělo posoudit, u péče o památky a

turistické atraktivity, o životní prostředí a o bezpečnost návštěvníků.

12. Otázka: Využil(a) jste pro získání nových informací o mikroregionu některé

z uvedených informačních zdrojů?

Zde jsme se pokusili analyzovat, zda návštěvníci během svého pobytu získávají

další informace o mikroregionu. Jestli ano, tak jaký zdroj informací použili. Na výběr

měli z těchto zdrojů: (na obrázku bod a) Turistická informační centra, (b) cestovní

kanceláře a agentury, (c) média – tisk, rozhlas, televize, (d) propagační materiály,

prospekty a průvodce, (e) internet, (f) informace od personálu ve službách, (g)

informace od příbuzných či známých. Respondenti mohli zaškrtnout i více možností.

65

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

a) b) c) d) e) f) g)

ne

částnečně

ano

Obr. 26 Získávání nových informací při návštěvě SO ORP Hustopeče

Nejvíce informací získávali návštěvníci od známých či příbuzných a z internetu

(skoro 50 %). Téměř 25 % získali z propagačních materiálů, prospektů a průvodců a

z informací od personálu ve službách. 15 % získali z turistického informačního centra.

Cestovní kanceláře a agentury a média turisté téměř nevyužili k získání nových

informací o mikroregionu. Nejvíce využívali k získání informací, buď částečně nebo

úplně, body D, E, F a G.15

13. Otázka: Uvažujete, že se do mikroregionu jako turista (návštěvník) ještě vrátíte?

Zde jsem chtěl zjistit, zda návštěvník je k mikroregionu loajální a plánuje, že by

se sem někdy vrátil, nebo raději už by do mikroregionu nikdy nejel. Jestli je turista

loajální, v průzkumu lze zjistit i přibližnou dobu, za kterou plánuje návrat do SO ORP

Hustopeče.

15 D – propagační materiály, prospekty, průvodce, E – internet, F – Informace od personálu ve službách, G – informace od známých či příbuzných

66

33%

48%

2%

13%4%

ano, brzké době do půl roku

ano, někdy později

ne

nevím, nedokážu říci

nevyplnil(a)

Obr. 27 Podíl loajality návštěvníků vzhledem SO ORP Hustopeče

Turisti, kteří navštívili SO ORP Hustopeče v zimním období, jsou velmi loajální

a více jak 80 % respondentů by se do mikroregionu znova vrátili. Z toho 41 % by

uvítalo návrat v brzké době do půl roku a zbylých 59 % uvažuje o návratu v pozdější

době. Pouze 2 % dotázaných neuvažuje o návratu a 13 % neví, resp. nedokáže říci, jestli

se do SO ORP někdy podívají. Zbylé 4 % dotazovaných tuto otázku nevyplnilo.

14. Otázka: Co si myslíte, ve kterém z uvedených potenciálů, by mikroregionu mohl

vynikat a přednostně se orientovat na jeho propagaci?

Cílem otázky bylo, aby respondent navrhl náměty, kterými by mikroregionu

mohl vynikat. Zda- li jsou to pobyty za poznáním, zábavou, relaxací, pracovní nebo

sportovní pobyty. U této otázky měli na výběr z 19-ti návrhů. Poslední návrh měli

dotázaní vyplnit, pokud se jim z výše uvedených návrhů žádný nezamlouvá. Tato

možnost nebyla vyplněna. Každý respondent mohl vybrat i více návrhů naráz. Celkem

bylo 462 návrhů.

67

4,33

16,88

2,603,46

6,933,900,8712,34

8,23

3,46

11,69

2,60

12,55

1,084,33

1,08

1,522,16

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

j)

k)

l)

m)

n)

o)

p)

q)

r)

Obr. 26 Návrhy respondentů pro lepší propagaci SO ORP Hustopeče16

Z výzkumu vyplývá, že největší potenciál z hlediska návštěvníků může být

v návštěvách vinných sklípků (celkem tato položka dostala 16,88 % hlasů). Na dalších

třech místech je zhruba čtyřprocentní propad. I přes tento pokles to značí docela velký

zájem o tyto důvody k návštěvě SO ORP. Jedná se o vinnou stezku s 12,55 % hlasů,

cykloturistiku s 12,34 % hlasů a o folklórní slavnosti, jako jsou např. košty vín, plesy,

hody, atd., s 11.69 % hlasů. I wellness pobyty (6,93 %) a pěší turistika (8,13 %) mají

v budoucnu potenciál z řad návštěvníků. Ostatní navrhované položky mají pod 5 %

hlasů (zhruba pod 25 hlasů). Připomenout můžeme pouze návštěvu kulturně

historických památek (4,33 %) a rozhledny (4,33 %). Nejhůře na tom je chalupaření se

0,87 % hlasů, kongresová turistika s 1,08 % hlasů a návštěva známých a příbuzných

s 1,08 % hlasů.

15. Otázka: Co vám v Mikroregionu Hustopečsko nejvíce schází, co Vám vadí?

Celkem ze 100 respondentů odpovědělo na tuto otázku pouze 13 dotazovaných.

Z toho 9 mužů a 4 ženy. 3 z devíti mužů chybí směrové tabule nebo lepší orientace

16 a) návštěva kulturně historických památek, b) návštěva vinných sklípků, c) vinná stezka, d) rekreace u vody a vodní sporty, e) zimní sporty (lyžování), f) wellness pobyty, g) pobyty na venkově, h) chalupaření, i) cykloturistika, j) pěší turistika, k) rybaření, l) kongresová turistika, m) zážitková turistika (romantický víkend), n) religiózní turistika (poutě, apod.), o) bobová dráha, p) místní rozhledny, q) návštěva známých či příbuzných, r) folklórní slavnosti (košt vín, hody, plesy, apod.)

68

v regionu. Dalším dvěma vadí dopravní dostupnost (MHD i vlastním autem), jednomu

vadí špatně udržované vozovky, kterých je v SO ORP bohužel opravdu dostatek. Další

připomínky jsou například: rezervy v kvalitě služeb, schází větší propagace

mikroregionu (např. Kraví hora) nebo častější pořádání folklórních či tradičních akcí

(např. otevírání vinných sklepů, apod.). U žen byly napsány tyto nedostatky: špatná

dostupnost MHD (víkendové spojení), chybí směrové či orientační tabule, nečistota a

nepořádek.

69

6 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního vyhodnocení zájmové

oblasti. V této diplomové práci se jedná pouze o potenciál pro rozvoj cestovního ruchu

v SO ORP Hustopeče. Tato analýza se zakládá na klasifikaci a ohodnocení jednotlivých

faktorů, týkajících se rozvoje cestovního ruchu. Tyto faktory rozdělujeme do čtyř

základních skupin. Jsou to faktory, které vyjadřují SILNÉ (v angličtině STRENGTHS)

a SLABÉ (WEAKNESSES) stránky, PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES) a HROZBY

(THREATS). Jedná se o vzájemnou interakci silných a slabých stránek vůči

příležitostem a hrozbám.

70

SWOT ANALÝZA – CESTOVNÍ RUCH

Silné stránky Slabé stránky

místa v okolí

pořádání kulturně – společenských a

sportovních akcí

městská informační centra

rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu

vinařská oblast

vysoká návratnost návštěvníků

vysoká loajalita k mikroregionu

oblast využívaná zejména pro turistiku,

sportovní využití, ale také k rekreaci

rozsah a dostupnost ubytovacích zařízení

rozsah a dostupnost stravovacích zařízení

čistota a pořádek

přátelskost místních lidí

nedostatečná infrastruktura pro rozvoj

cykloturistika

propagace cestovního ruchu

krátkodobý pobyt návštěvníků

kvalitativně nedostatečně diverzifikovaná

nabídka služeb

špatné nákupní možnosti

nedostatečná spolupráce aktérů působících

v oblasti cestovního ruchu v okolí města

mírná absence místního orientačního

značení a odpočinkových míst

špatná navigace do regionu

absence pestrých programů pro turisty

absence komplexní o krajinu u rybníků i

jinde

nedokončení územních úprav vodního díla

Nové Mlýny III. jako plnohodnotné

rekreační oblasti (nejblíže městu Hustopeče)

větší pozornost věnovat vodní nádrž Nové

Mlýny III., více ji popularizovat pro

zahraniční turisty (vybudovat gastro

zařízení, úprava zeleně a pláží, starost o

vodu ke koupání, rybolov)

turistické aktivity jsou příliš směrovány

k vinařství

omezený počet parkovacích míst

restauračních zařízení

malá podpora místní podnikatelů

v cestovním ruchu

stav památek a péče o ně

rozsah a kvalita dopravní infrastruktury

(silnice, parkoviště)

dopravní dostupnost hromadnou dopravou

(hlavně o víkendech)

nižší míra spokojenosti s cenovou úrovní

služeb

71

malá podpora obcí k propagaci

mikroregionu

malý drobný prodej (občerstvení, stánky,

suvenýry)

úpadek muzeí (Diváky a Brumovice)

Příležitosti Hrozby

silnější vnímání mikroregionu jako oblasti

vhodné pro delší pobyt

aktivní komunikace široké nabídky aktivit

zvýšení zájmu o mikroregionu také u

rodin s dětmi – zvýšení návštěvnosti této

cílové skupiny

rozvoj vinařské turistiky a cykloturistiky

rozmístění info tabulí a zvýšení propagace

rozmístění směrových tabulí v některých

obcí

revitalizace přírodních lokalit

výstavba nových turistických zařízení a

atraktivit

spolupráce aktérů v cestovním ruchu

zpracování, udržování a rozšiřování

produktů cestovního ruchu

naučné stezky (Hustopeče, Boleradice a

Němčičky)

místní rozhledny

obnova starých tradic a jejich využití

v cestovním ruchu (šití krojů, malování

kraslic, atd.)

udržování folklórních a kulturních

slavností

bobová dráha (Němčičky)

vytvoření jednotného image

mandloňové slavnosti

pokračující trend krátkodobých návštěv

mikroregionu

zachování současné dopravní infrastruktury

malá nebo žádná podpora obcí k propagaci

mikroregionu

nezájem místních lidí k podporování muzeí

upadající zájem občanů o pořádaných

kulturně-společenských akcí

nedostatek financí na rozvoj cestovního

ruchu, na opravu památek, na podnikání

řešení dílčích nebo lokálních problémů

bezpečnost města a mikroregionu

vandalství

malá vůle k regionálnímu projektování

aktivit

absence profesionální managementu

72

7 NÁVRHOVÁ ČÁST

7.1 NÁVRH V OBLASTI ORGANIZACE (PROMOTION) CESTOVNÍHO

RUCHU VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP Hustopeče

Současná situace:

Na území správního obvodu ORP Hustopeče zajišťují organizaci a propagaci tři

Turistická informační centra (dále pak TIC), ve Velkých Pavlovicích, Hustopečích a

v Kloboukách u Brna. TIC ve Velkých Pavlovicích je situováno ve středu města na ulici

Hlavní. Je spravováno městem a slouží k propagaci města, Mikroregionu Hustopečsko a

DSO17 Modré hory. Pracují zde dva zaměstnanci plus jeden pomocný, který vykonává i

službu v knihovně. TIC v Hustopečích se nachází v centru města na Dukelském

náměstí. Je spravováno městem a slouží k propagaci města a Mikroregionu

Hustopečsko. Jsou zde zaměstnány tří osoby plus jeden pomocník. TIC V Kloboukách u

Brna se také nachází v centru města na náměstí Míru. Je podporováno městem, bohužel

nefunguje v dostatečné míře. Pracuje zde pouze jedna osoba. Podle toho odpovídá

kvalita nabízejících služeb turistům a také otevírací doba TIC18, která by měla být podle

Jakubíkové (2009) minimálně pět dní v týdnu.

Činnost pracovníků TIC (informace čerpány z webových stránek měst Velkých

Pavlovic a Hustopečí):

zpracovávání internetových stránek města Velké Pavlovice a Mikroregionu

Hustopečsko

sbírání a následné bezplatné (verbální i písemné) poskytování informací

návštěvníkům i turistům

nákup a prodej propagačních materiálů (pohledů, známek, map, knih, letáků,

předmětů, týkajících se mikroregionu, dřevěných pohlednic, turistických známek,

suvenýrů, Turistického deníku)

informace o památkách, zajímavostech kraje, sportovní vyžití, přírodních lokalitách,

vinařských cyklistických stezkách, naučných stezkách apod.

nabídka ubytovacích a restauračních zařízení 17 DSO – Dobrovolný svazek obcí 18 Otevírací doba v Hustopečích (mimo sezónu: PO-PÁ 9:00-12:00, 13:00-16:15, v sezóně: PO-PÁ 9:00-12:00, 13:00-18:00, SO-NE 10:00-17:00) a Velkých Pavlovicích (mimo sezónu: PO 7:30-11:00, 11:30-16:00, ÚT-PÁ 7:30-11:00, 11:30-19:00, v sezóně PO,SO 7:30-11:00, 11:30-16:00, ÚT-PÁ 7:30-11:00, 11:30-19:00, NE 8:00-12:00)

73

přehled kulturních, společenských a sportovních akcí (prodej vstupenek na tyto akce)

program kina a letního kina

volně dostupný přístup k internetu

informace o vinařství

Návrhy:

Marketingová komunikace je nejčastěji spojována s reklamou. Reklamu můžeme

považovat za nejdůležitější součást propagace (anglickým ekvivalentem tohoto slova je

termín promotion). Reklama je placená forma neosobní masové komunikace, prezentace

myšlenek, výrobků a služeb. Mezi výhody reklamy patří tvorba dlouhodobé image

produktu, oslovení širokého spektra geograficky rozptýlených zákazníků. Její

nevýhodou je, že se jedná o jednosměrný způsob komunikace a že je spojena

s vysokými náklady. K základním vlastnostem řadíme: pronikavost, zesílená působivost

a neosobnost. Hlavní prostředky reklamy jsou: inzerce v tisku, TV a rozhlasové spoty,

billboardy, tabule, vitríny, reklama na internetu, audiovizuální snímky. (Jakubíková

2009)

Možností komunikace jsou také výstavy a veletrhy. Výstavy a veletrhy patří

mezi nejstarší komunikační nástroje. Jsou místy, kde se výrobci a obchodníci (v našem

případě mikroregiony a regiony) určité kategorie produktů nebo odvětví setkávají, aby

jednali o obchodu, prezentovali a demonstrovali své výrobky, služby i jiné produkty,

vyměnili si nápady a názory, navázali kontakty a také svou produkci prodávali nebo

nakupovali. (De Pelsmacker a kol. 2003)

Cíle účasti mikroregionu na veletrzích jsou například: nabídka a prodej

produktů, budování vztahů, sledování konkurence, tradice, posílení image

mikroregionu, informace o mikroregionu, nabídka služeb mikroregionu. (Jakubíková

2009)

Další tvorbou k udržení cestovního ruchu je proces spolupráce. Za spolupráci lze

považovat součinnost dvou i více subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního

ruchu či na poskytování služeb s cestovním ruchem spojené. Pro úspěšné fungování CR

je důležité vytvoření různých vazeb, kooperací a integrací mezi aktéry. Prioritou je, aby

výsledky spolupráce uvnitř destinace vždy směřovaly ke klientům.

74

Aktivity:

Rozšířit počet zaměstnanců v TIC, aby bylo infocentrum samostatné a věnovalo se

pouze provozu centra. Znovuobnovení Komise cestovního ruchu, která je spravována

městem Hustopeče. Komise by se zabývala propagací a problematikou CR, tím by

odlehčila pracovní vytíženosti zaměstnanců infocenter. Snaha osamostatnit propagaci

mikroregionu a práci turistických informačních center.

Zlepšit a rozšířit TIC v Kloboukách u Brna za účelem podpory a propagace města

a jeho okolí. Lepší spolupráce s okolními obcemi. Rozšířit počet zaměstnanců, aby

TIC bylo schopno fungovat v sezóně každý den.

Návrh na zbudování menších infocenter ve větších obcích (Velké Němčice, Šitbořice

a Kobylí) nebo turisticky zajímavých obcích mikroregionu (Bořetice, Vrbice

a Němčičky), kde se nachází nejvíce návštěvníků.

Návrh na založení DSO „Kraj beze stínu“, za účelem zviditelnění dané části

mikroregionu. Jednalo by se o tyto obce: Krumvíř, Klobouky u Brna, Brumovice,

Morkůvky a Boleradice.

Snaha o lepší propojení a spolupráci mikroregionu/TIC s organizacemi,

které podporují folklór a tradice v daných obcích (Spolek Pro muzeum v Krumvíři,

Techsport Boleradice, atd.). Například: propojení internetových stránek Mikroregionu

Hustopečsko a těchto spolků. Dále propojení webových stránek obcí a mikroregionu,

hlavně ze strany obcí.

Návrh, aby každá obec měla povinně veškeré informace o CR a službách na

webových stránkách nebo odkaz na mikroregion, město Hustopeče, server Východní-

Morava, CZECH TOURISM, kde tyto informace do jisté míry jsou.

Snaha o jednotnou „image“, šíření propagačních materiálů o mikroregionu po TIC

v Jihomoravském a ostatních krajích.

Propojení turistických informačních center v mikroregionu s TIC v Brně.

Vytvořit reklamu pomocí mediálních výstupů (TV, rádia).

Propagace prostřednictvím cestovních kanceláří.

Vytvořit kampaň a propagovat mikroregion na veletrzích, výstavách, apod. Snaha se

zviditelnit jak v ČR, tak i v zahraničí.

Udržení systému spolupráce mezi Mikroregionem Hustopečsko a Jihomoravským

krajem.

75

Spolupracovat s firmami a místními podnikateli v CR. Vzájemná spolupráce mezi

aktéry. Pořádání konferencí a prezentačních akcí na téma cestovního ruchu v

mikroregionu

Vytvoření filmu na propagaci mikroregionu. Měl by být krátký a výstižný. Například

film rozdělit na čtyři díly (podle oblastí): Severozápad, Severovýchod, Jihozápad a

Jihovýchod. Navázat na tištěného Průvodce mikroregionem I, II, III a IV. V každém

dílu by měl být stručný popis všech obcí, které náleží dané oblasti. Dále popis všech

přírodních, historických a kulturních památek, seznam stravovacích a ubytovacích

zařízení, sportovního využití a i seznam vinařů, kteří nabízí posezení a degustaci vína

ve vinném sklípku.

Zbudování billboardů mimo mikroregion se sloganem i logem mikroregionu (např.

Navštivte Mikroregion Hustopečsko, kraj proslulý vínem a přátelskostí místních lidí!).

Zbudování uvítacích billboardů na příjezdu do mikroregionu s logem i sloganem

(např. Vítá Vás Mikroregion Hustopečsko, kraj proslulý kvalitním vínem). Jen na

frekventovanějších silnicích, tzn. dálnice D2, silnice II. třídy 380 (Brno – Hodonín),

381 (Pohořelice – Kyjov), 421 (Mikulov – Velké Pavlovice) a 425 (Brno – Břeclav).

Návrh na vybudování venkovních infokiosků19 s virtuální prohlídkou v některých

obcích. Zde by byli památky, zajímavosti, atd., které turista nemůže navštívit nebo si

prohlédnout. Takové infokiosky by mohly sloužit i místo infocenter, která byla

zmíněna v horní části textu.

7.2 NÁVRH NOVÝCH PRODUKTŮ V MIKROREGIONU

Infrastruktura a atraktivity

Výstavba nových cyklostezek. Například cyklostezka (dále jen CS) Krajem beze stínu

(obdoba Modrohorské cyklostezky). CS by byla součástí Mikroregionu Kraj beze

stínu a vedla by po okruhu přes obce Krumvíř, Brumovice, Morkůvky, Boleradice a

Klobouky u Brna. Její délka je navržena na cca 21 km s množstvím dobrovolných

zajížděk do přírodních rezervací Louky pod Kumstátem, Hrádek, Velký Kuntínov a

Roviny. Nachází se zde i Evropsky významné lokality Louky pod Kumstátem,

Ochůzky – Nedákov, Kuntínov a Přední Kout. Na této trati turisté mohou navštívit

v Krumvíři kostel sv. Bartoloměje, pomník obětem první světové války, přírodní 19 Infokiosek – počítač s dotykovým displejem nebo klávesnicí zabalený ve „skříni“. Je zhruba 180 cm vysoký.

76

rezervaci Louky pod Kumstátem a alej jedlých kaštanů, v Brumovicích Pamětní desku

na rodném domě spisovatele dr. Jana Herbena a kostel sv. Antonína Paduánského,

v Morkůvkách Muzeum generála nebe Františka Peřiny a přírodní rezervaci Hrádek,

v Boleradicích naučnou stezku na Pasekách, přírodní rezervaci Velký Kuntínov,

kostel sv. Jana křtitele a rozhlednu Nedákov a v Kloboukách u Brna kloboucký

zámek, evangelický kostel, kostel sv. Vavřince, kapli sv. Barbory, dřevěný větrný

mlýn a národopisné muzeum. V neposlední řadě se v každé obci nachází mnoho

vinných sklepů. Prioritou cyklostezky je, že nepovede přes hlavní komunikaci (až na

dva malé úseky mezi obcemi Morkůvky – Boleradice a Klobouky – Krumvíř.

Následující návrh je takový, že cyklostezka může být obdobou cyklostezky krajem

André, která by se pořádala jednou za rok nebo za dva při folklórních slavnostech

Kraje beze stínu.

Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury.

Vybudování nových odpočinkových míst pro pěší turistiku i pro cykloturistiku.

Návrh na vytvoření Přírodního parku na katastrálních územích obcí Klobouky u Brna,

Boleradice a Morkůvky (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Tento návrh zpracovala Ing. Huková (2008) ve své práci Ochrana krajinného rázu.

Vybudování odpovídajících parkovišť.

Orientační značení

Zbudování informačních tabulí v každé obci s mapou obce a blízkého okolí s krátkým

textem o obci samotné a zajímavostech (přírodní, kulturní, atd.), které se v dané obci

nacházejí nebo zajímavosti, které může turista osobně navštívit. Tyto infotabule by

obsahovaly i popisky veškerých služeb cestovního ruchu (plus kontakty na ně), které

se nalézají v obci (ubytovací a stravovací zařízení, místní vinaři, sportovní areály či

atrakce, dětské atrakce, atd.). V některých obcích se podobné mapy nachází, ale ne

s veškerými informacemi.

Orientační dopravní značení pro automobily k vybraným cílům v mikroregionu, resp.

v jednotlivých obcích.

Jednotné orientační značení k vybraným ubytovacím a stravovacím zařízením

v jednotlivých obcích.

Rozcestníky pro pěší i cykloturistiku se směrovkami k hlavním kulturním i přírodním

památkám a cílům umístěné na významných křižovatkách v obcích mikroregionu.

77

Informace o GPS souřadnicích objektů (na internetových stránkách mikroregionu

případně i v dalších informačních materiálech) pro možnost využití GPS navigačních

systémů.

Balíčky programů pro turisty mikroregionu

V této části bude zaměřena pozornost na programy, kterými turisté mohou

strávit volný čas v jednotlivých obcích Mikroregionu Hustopečsko. Programy budou

orientovány na jednodenní nebo dvoudenní pobyt a jsou ovlivněny mnoha faktory, mezi

které patří například atraktivita obce/města, přítomnost ubytovacích zařízení (plus jejich

počet a celková kapacita), stravovacích zařízení (počet a celková kapacita), sportovních

zařízení, kulturních i přírodních památek a pořádání kulturních i folklórních akcí.

Programy se budou orientovat na tři cílové skupiny (senioři, rodiny s dětmi a mladé

páry).

Boleradice:

Dopoledne

Procházka po naučné stezce na Pasekách aneb po stopách středověkého hradu pánů

z Klobouk (12 stanovišť s informačními tabulemi).

Stravování v restauraci U pážat.

Odpoledne

Pro seniory: procházka po obci s následnou prohlídkou kostela sv. Jana Křtitele,

kaple sv. Rocha nebo rybaření na místním rybníce.

Pro mladé páry: romantická procházka po zalesněném údolí zvané „žleby“, návštěva

přírodní rezervace Velký Kuntínov nebo výlet na rozhlednu Nedákov a nedaleký

dřevěný větrný mlýn v Kloboukách u Brna.

Pro rodinu s dětmi: výlet na rozhlednu Nedákov a k přírodní rezervaci velký

Kuntínov.

Večer

Návštěva divadla, areálu vinných sklepů Tihelňa.

Ubytování v penzionu Starý vinohrad nebo v ubytovně Solaro.

Borkovany

V obci se nenachází stravovací ani ubytovací zařízení.

78

Dopoledne

Návštěva expozice vyškrabovaných kraslic, kostela Nanebevzetí Panny Marie a

prohlídka hřbitovní brány se zvonicí.

Odpoledne

Rekreace nebo rybaření na místním rybníce.

Pěší túra na Veselou horu a výlet k přírodní rezervaci Visengrunty, která se nachází

nedaleko Borkovan na katastrálním území obce Bošovice.

Bořetice

1.den

Dopoledne

Senioři: Procházka a prohlídka kulturních památek v obci (farní kostel sv. Anny,

kaplička sv. Jana Nepomuckého), typický jihomoravský venkov.

Wellnes a tenis na hotelu Kraví hora.

Stravování: na výběr je z pěti zařízení.

Odpoledne

Rodiny s dětmi: Pěší túra po vyznačené trase Modré hory nebo rekreace u vody.

Mladé páry: Cyklistický výlet po Modrohorské cyklostezce (Vrbice, Kobylí,

Němčičky, Velké Pavlovice a Bořetice).

Senioři: Rybaření, vycházka do přírodní rezervace Zázmoníky, krásná rozhledová

místa kolem obce.

Večer

Vinné sklípky pod Kraví horou s příchutí recese.

Ubytování: na výběr je ze 24 zařízení.

2.den

Rodina: Cyklistická vyjížďka krajem André, středně náročná trasa po zpevněných

cestách kolem vinohradů, která vede z Hustopečí do Staroviček, Velkých Pavlovic,

Bořetic a Vrbice.

Mladé páry: Výlet autem na zámek v Lednici (cca 30 km).

Senioři: Návštěva zámku Milotice u Kyjova (cca 50 km).

Brumovice

Dopoledne

79

Vycházka po obci (návštěva kostela sv. Antonína Paduánského a pamětní desky na

rodném domě spisovatele a publicisty dr. Jana Herbena).

Stravování v restauraci Na kopečku.

Odpoledne

Cyklovýlet do blízkého okolí.

Procházka do Panského lesu a do přírodní rezervace Hrádek.

Návštěva koupaliště v Němčičkách.

Večer

Dvakrát ubytování v soukromí.

Posezení v hospůdce Na Sokecu, posezení ve vinném sklípku (Ševela).

Diváky

V obci se nenachází žádné ubytovací ani stravovací zařízení.

Návštěva zámku s parkem, kostela Nanebevzetí Panny Marie, památníku bratří

Mrštíků (otevírací doba dle dohody na tel. 775 061 986) a hrobu Viléma Mrštíka na

místním hřbitově.

Vycházka do přírodní rezervace Roviny, k památným stromům (dub letní a dřezovec

trojtrnný) a na archeologickou památku Halštatské hradisko.

Horní Bojanovice

Dopoledne

Prohlídka kostela sv. Vavřince s renesančními zvony a vzácnou Madonou, kaple sv.

Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie s kaplí sv. Floriána a hornobojanovických

kraslic.

Občerstvení v pohostinství v kulturním domě.

Odpoledne

Pro seniory: Výlet po turistické modré značce, buď severozápadně na Přední kout (je

v návrhu na přírodní rezervaci) nebo jihovýchodním směrem na Kuntínov (přírodní

rezervace Zázmoníky, Velký Kuntínov, Nosperk a Hrádek a přírodní památka

Jesličky).

Rodina s dětmi, mladé páry: Sportovní areál odpočinku (lesopark s bohatou zelení,

koupaliště s občerstvením, tenisové kurty).

Možnost rybaření na místním rybníce.

80

Večer

Možnost ubytování v turistické ubytovně, návštěva vinných sklepů (Omasta, Rous).

Hustopeče

1. den

Dopoledne

Pro seniory: Procházka po městě (náměstí, kostel sv. Václava s sv. Anežky,

novorenesanční radnice, morový sloup, kašna s tritonem, kaple sv. Rocha).

Rodiny s dětmi, mladé páry: Naučná stezka Masaryk a Hustopeče, pěší vycházka

okolo Hustopečí.

Možnost stravování ve 14 zařízení (např. Formanka, Rustikal, Centro, Don Pedros,

U Halmů, U Špagáta, Vinopa).

Odpoledne

Cyklovýlety: Krajem André, Modré hory, rozhledny v okolí (Starovičky, V.

Pavlovice, Bořetice a Boleradice).

Pěší přechod Pálavy (náročný terén s délkou 18, 5 km).

Procházka do Mandloňových sadů a návštěva rybníků (možnost rybaření).

Večer

Návštěva umných sklepů (celkem 18), možnost ubytování (celkem 20).

Bowling hotel Rustikal.

Kuželky hotel Centro.

2.den

Dopoledne

Návštěva muzea a galerie domě U Synků.

Stálá vinařská expozice ve sklepních prostorách domu u Synků.

Odpoledne

Sportovní vyžití (aquapark, sauna, tenisové kurty, umělá lední plocha, skat, inline

bruslení).

Pro seniory: Cesta do Kurdějova (6 km) po červené značené turistické trase,

následná relaxace v hotelu Tenis (ve vodním světě).

Večer

Krytý bazén v Hustopečích, posilovna, fitness, spinning.

81

Klobouky u Brna

Dopoledne

Pro seniory: Procházka po městě s následnou prohlídkou klobouckého zámku,

evangelického kostela, kaple sv. Barbory, kostela sv. Vavřince.

Rodina s dětmi:výlet žluté turistické stezce k větrnému mlýnu.

Odpoledne

Občerstvení v cukrárně nebo v pizzerii na náměstí.

Prohlídka městského muzea.

Sportovní využití (tenisové kurty) nebo výlet po červené značce k rozhledně

Nedákov.

Večer

Návštěva místních pohostinství (celkem sedm), ubytování ve třech zařízeních

(motel Podkova, turistická ubytovna, ubytování v soukromí).

Kobylí

Dopoledne

Pěší túra na Kobylí vrch a Kobylskou skálu (zalesněný vrch pod kterým je známá

studánka).

Prohlídka kostela sv. Jiří, křížů (hlavně dřevěné, které jsou kolem obce)

a pomníčků.

Občerstvení: výběr je z pěti zařízení (pizzerie Barbieria, vinárna, pohostinství

Synot, Záložna a Káňa).

Odpoledne

Návštěva muzea.

Turistická stezka obcí Kobylí a návštěva suchořádské zmoly (část obce s vinnými

sklepy, kde se nachází i architektonicky původní Pekaříkův sklep „V kútku“.

Večer

Možnost ubytování (dvě turistické ubytovny, dvě ubytování v soukromí).

Návštěva vinných sklepů s následnou degustací vína (12 vinařů).

Krumvíř

Dopoledne

82

Procházka po obci (návštěva pomníku obětem první světové války, kostela sv.

Bartoloměje, kaple sv. Cyrila a Metoděje a budovy železničního nádraží, která

je památkově chráněna a procházka kolem vinných sklepů).

Stravování v pohostinství na obchodem.

Odpoledne

Výlet do nedaleké přírodní rezervace Louky pod Kumstátem a procházka po okolní

přírodě nebo výlet do okolních obcí (Klobouky u Brna, Brumovice).

Relaxace v aquaparku v Uhřicích.

Sportovní vyžití ve víceúčelového sportovního areálu (tenis, fotbal, házená, beach

volejbal, ping pong).

Večer

Posezení v restauraci Lama nebo ve vinných sklepech (Zezula, Valihrach).

Ubytování v penzionu Eli.

Křepice

Prohlídka kulturních a historických památek (kostel sv. Bartoloměje, plastika sv.

Jana Nepomuckého), údolí kapliček (nalézá se zde mnoho křížů, kaplička U Svaté,

která slouží i jako studánka – Pramen sv. Gorazda, a kaple sv. Cyrila a Metoděje).

Stravování v restauraci Na růžku.

Návštěva pramenu Točka.

Procházka kolem vinných sklepů.

Kurdějov

Dopoledne

Prohlídka kostela sv. Jana Křtitele s jeho okolím, který patří mezi architektonické

skvosty nejen mikroregionu, ale celého středoevropského prostoru (areál kostela je

obehnán hradbou s ochozem a dělovými baštami, opevnění doplňuje systém

podzemních chodeb).

Stravování je možno ve třech zařízení (např. hotel Tenis).

Odpoledne

Procházka kolem obce a návštěva Hustopečských rybníků nebo přírodní rezervace

Kamenný vrch.

Relaxace v hotelu Tenis (wellness centrum, kryté tenisové kurty).

83

Večer

Ubytování v hotelu Tenis nebo ve dvou dalších penzionech.

Posezení ve vinotéce hotelu nebo v obecní vinotéce.

Morkůvky

Procházka po obci (barokní zvonice ze 17. stol., boží muka, vinné sklípky).

Prohlídka muzea generála nebe Františka Peřiny – rytíře boje a života.

Posezení v hospůdce u Hanáka.

Směrem na jih pěší výlet vrchy Ochozy, Hrádek, Kuntínov a do přírodních rezervací

Hrádek a Velký Kuntínov, směrem na sever pěší výlet na vrchy Plunary (návrh na

Přírodní park) a Harasky.

Ubytování na chalupě Dibaba.

Němčičky

1. den

Dopoledne

Prohlídka obce (kostel Nanebevzetí Panny Marie, tři kapličky - poklonka sv.

Antonína, sv. Floriána a Boží srdce Páně).

Vycházkový chodník obcí Němčičky.

Stravování na koupališti.

Odpoledne

Rodina s dětmi, mladé páry: Sportovní areál (koupaliště, brouzdaliště, tenisový kurt,

lyžařský vlek, bobová dráha, minigolf).

Senioři: Obecní vinařská stezka v okolí obce.

Výlet do přírodní rezervace Nosperk a přírodní památky Jesličky.

Večer

Noční koupání, posezení ve vinných sklípcích s degustací vína (6 vinařů).

Ubytování (na výběr z šesti zařízení).

2. den

Pěší túra po Modrých horách.

Cyklovýlet po Modrohorské cyklostezce.

Výlet do přírodní rezervace Nosperk a přírodní památky Jesličky.

Ve všech obcích v Modrých horách jsou restaurační zařízení.

84

Nikolčice

Návštěva evangelického kostela a kostela sv. Jakuba.

Procházka po obci s prohlídkou Patriaršího kříže a kamenné desky.

V obci se nachází jedno stravovací zařízení, bohužel zde není ubytovací zařízení.

Popice

Dopoledne

Procházka po obci, která je lemovaná několika sochami, kamennými kříži a

památníkem padlých v první světové válce.

Prohlídka kostela sv. Ondřeje, kaple sv. Rozálie, sv. Rocha a sv. Šebestiána.

Stravování v pohostinství.

Odpoledne

Pěší túra přes Pálavu (18,5 km).

Senioři: Prohlídka vinných sklepů (stará vinařská obec – více než 70 sklepů je

soustředěno ve Sklepní ulici).

Večer

Posezení a degustace vína ve vinných sklepech.

Ubytování Pod vinohrady.

Pouzdřany

Dopoledne

Vycházka po obci k návštěvě kostela sv. Mikuláše a sv. Václava, kaple sv. Rozálie,

památníku obětem první světové války a pomníku amerického vojáka, který zde

zahynul při osvobození obce od fašismu.

Prohlídka Měšťanských domů. Nezachovalejší z nich je dům č. 115, je soukromě

restaurován a sporadicky využíván ke kulturním účelům.

Stravování U pytláka nebo v restauraci Sport.

Odpoledne

Pěší túra kolem Věstonické nádrže.

Pěší túra do národní přírodní rezervace Pouzdřanská step –Kolby.

Večer

Posezení ve vinných sklepech (dva) nebo ve vinárně.

85

Ubytování v penzionu nebo v soukromí.

Starovice

Dopoledne

Vycházka po obci s následnou prohlídkou kostela sv. Jiří a sv. Mikuláše a drobných

církevních staveb (např. sochy a kříže).

Procházka uličkami mezi vinnými sklepy (tři nepravidelné řady umístěné

kaskádovitě nad sebou). Na jednom sklepě jsou k vidění sluneční hodiny.

Stravování v hostinci U kostela.

Odpoledne

Výlet do Hustopečí.

Pěší túra na vrchy v okolí obce (Žebrák, Slunečná a Žlutý kopec).

Večer

Posezení ve vinných sklepech nebo v hospodě.

Ubytování v penzionu, v soukromí a na chalupě.

Starovičky

Dopoledne

Prohlídka kostela sv. Kateřiny a sochy sv. Jana Nepomuckého. Za pozornost stojí

také pozdně gotická kamenná boží muka (jedna z nejstarších staveb tohoto druhu na

Moravě).

Pěší túra na vyhlídku U obrázku, dále k památníku tankové bitvy druhé světové

války a vrchol Kouty.

Stravováni v Moravské baště nebo U Tomků.

Odpoledne

Cyklovýlet krajem André.

Večer

Posezení v hostinci a ubytování v turistické ubytovně.

Strachotín

Dopoledne

Poznání obce (kostel sv. Oldřicha a Metoděje, socha sv. Floriána, památník obětem

válek 20. století).

86

Procházka kolem Strachotínského rybníka s vinnými sklípky.

Stravování v Rybářské baště.

Odpoledne

Pěší túra kolem Věstonické nádrže.

Pěší túra přes Pálavu (18,5 km).

Večer

Posezení ve vinných sklepech.

Ubytování (výběr z 11 zařízení).

Šakvice

Dopoledne

Prohlídka Kulturních památek (kostel sv. Barbory, soch sv. Isidora, sousoší sv. Jana

Nepomuckého s prosebnicí, soch sv. Trojice a historický stůl s obecní pokladnou,

který se nachází na radnici).

Odpoledne

Pěší túra červené trase do národní přírodní rezervaci Křivé jezero.

Cyklovýlet po Velkopavlovické cyklostezky (návštěva rozhleden).

Večer

Posezení ve vinárně U Lesnerů.

Ubytování v kempu nebo ve dvou penzionech.

Šitbořice

Dopoledne

Prohlídka obce a kulturních památek (farní kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana

Nepomuckého, šitbořická secesní fara).

Stravování ve dvou restaurací.

Odpoledne

Mladé páry: Procházka k Novodvorskému rybníku, kde se dá relaxovat nebo rybařit.

Senioři: Pobyt v místních lázních v budově Společenského domu Orlovna,

ochutnávka léčebného pramenu Štengar (s vysokým obsahem síry, který slouží

k léčbě kožních onemocnění a pohybového ústrojí).

Rodina s dětmi: trávení času ve sportovním areálu (fotbalové hřiště, volejbalové

hřiště, tenisové kurty s tréninkovou zdí) a procházka k rybníku.

87

Večer

Restaurace a vinárna v Orlovně (možnost hraní bowlingu). Posezení ve vinném

sklepě.

Ubytování v turistické ubytovně v Orlovně.

Uherčice

Procházka po obci s prohlídkou kostela sv. Jana Křtitele, pozdně renesanční radnice

z roku 1608, sochu sv. Jana Nepomuckého, boží muka).

Romantická procházka do lesní pahorkatiny Kolby a k zvláštnímu krajinnému prvku

původního meandrového koryta Svratky, tzv. Hakle.

V obci je možnost stravování i ubytování.

Pro děti i dospělé možnost využít sportovní halu.

Možnost sjíždění řeky Svratky.

Velké Hostěrádky

Prohlídka kostela sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie, evangelické kaple.

Procházka do brány Ždánického lesa – místo ojedinělých archeologických pokladů

(ráj houbařů).

V obci není ubytovací zařízení, je zde možnost stravování.

Velké Němčice

Procházka po městě s prohlídkou kostela sv. Václava a Víta a kaple bývalého

zámku.

Prohlídka firmy Furchovy hudební nástroje.

Pěší výlet do přírodní památky Plácky (slaná louka se slanomilnými rostlinami).

Možnost sjíždění a rybaření na Svratce.

Možnost stravování i ubytování v obci.

Velké Pavlovice

Dopoledne

Senioři: Prohlídka církevních (kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorenesanční

hřbitov, sousoší piety, socha sv. Jana Nepomuckého, poklonka sv. Antonínu

Paduánskému, poklonka sv. Barbory, množství křížů a drobných církevních staveb)

88

Rodiny s dětmi: Procházka po městě s návštěvou parku u Trkmanky (krásné

prostředí s rybníčkem).

Možnost stravování v devíti zařízeních (restaurace, pizzerie, vinárny a cukrárna).

Odpoledne

Cyklovýlet po cyklostezce Modré hory.

Cyklovýlet krajem André.

Pěší túra po modrohorské trase.

Cyklovýlet po rozhlednách v mikroregionu (Starovičky, Bořetice, Velké Pavlovice a

Boleradice).

Senioři: Procházka po okolní krajině se zastávkou na rozhledně Slunečná. Zde je

kiosek s občerstvením a Slovanský vinný sklípek.

Sportovní vyžití (sportovní areál, tenisové kurty, horolezecká stěna, umělé kluziště,

atd.).

Procházka mezi vinnými sklepy a navštívení Šlechtitelské stanice, která v roce 1980

vyšlechtila novou odrůdu André (zkřížením Frankovky a Svatovavřineckého).

Večer

Posezení a degustace vína ve vinných sklepech.

Posezení ve vinárnách, vinotékách, restauracích a v pizzerii.

Bowling.

Možnost ubytování ve 28 zařízení.

Vrbice

Dopoledne

Procházka po obci s prohlídkou kostela sv. Jiljí a kaple sv. Anny, sochy sv. Aoise a

vinných sklepů pod kopcem Stráž (sedmipatrové vinné sklepy vykopané v pískovci).

Procházka po okolí obce (lesostepní doubrava Hájek a stepní Chrástka a boží muka

postavená v roce 2000 v alpském stylu).

Stravování v pohostinství.

Odpoledne

Cyklovýlety krajem André nebo Modrými horami.

Pěší túra po modrohorské značce.

89

Večer

Posezení ve vinných sklepech a degustace vína.

Možnost ubytování v penzionech, v turistické ubytovně a na chalupě.

Baliček programu pro víkendové pobyty

Na tomto místě bude popsána případová studie typu víkendového pobytu (pátek

až neděle/pondělí). Do studie zahrneme obci, ve které bude turista ubytován. Na výběr

tedy máme celkem 23 obcí. Podle charakteru významu a popularity byla vybrána obec

Velké Pavlovice. Největšími lákadly tohoto mikroregionu jsou víno, folklórní, kulturní

a sportovní akce (např. hody, vinobraní, burčákové slavnosti, dny otevřených sklepů,

masopusty a jiné) a cyklovýlety spojené s ochutnávkou vín a poznáním zdejší krajiny.

Z těchto důvodů byl vytvořen návrhový program nejen pro Velké Pavlovice, ale také

pro ostatní obce, kde se pořádají různé akce.

Řekneme, že turista přijel do Velkých Pavlovic z důvodu návštěvy místních

hodů (pozn. třetí víkend v srpnu). Následuje program pobytu návštěvníka v obci (není

zde uveden veškerý popis zajímavostí, protože jsou sepsány v předchozím textu).

1.den

Odpoledne

Ubytování.

Prohlídka města a kulturních a historických památek, případně procházka po okolní

krajině.

Večer

Stravování v některých zařízeních a následná zábava.

2. den

Přes den

Cyklovýlet do okolních obcí s fakultativní návštěvou místních památek či

zajímavostí, buď s pomocí turistického značení nebo po vlastní trase.

Stravování v některém z vybraných podniků (ve všech okolních obcí se nacházejí

stravovací zařízení).

Návrat do Velkých Pavlovic.

Večer

Návštěva hodové zábavy.

90

3. den

Dopoledne

Procházka po okolí nebo městě.

Návštěva Turistického informačního centra (koupě suvenýrů).

Stravování.

Odpoledne

Návštěva hodů (průvod, tancování „pod májú“, atd.).

Večer

Hodová zábava, případně odjezd.

4. den

Odjezd.

91

8 ZÁVĚR

Tato diplomová práce byla zaměřena na komplexní hodnocení lokalizačního a

realizačního potenciálu cestovního ruchu na úrovni jednotlivých obcí správního obvodu

ORP Hustopeče. Do lokalizačních potenciálů byly zařazeny přírodní a kulturně-

historické předpoklady. Do realizačních potenciálů byla zařazena doprava a materiálně-

technická základna.

Z přírodních předpokladů pro cestovní ruch byly vyhodnoceny tři faktory (reliéf,

chráněná území a vodní plochy). Z hlediska cestovního ruchu má největší potenciál

reliéf, který přitahuje v létě cykloturisty a má značný význam pro pěší, relaxační a

poznávací turistiku. V zimních měsících jezdí návštěvníci naopak za lyžováním.

V rámci kulturně-historických předpokladů byly hodnoceny tři složky (kulturně-

historické památky, kulturní zařízení a kulturní a společenské akce). Nejdůležitější pro

hodnocení kulturně-historického potenciálu na úrovni jednotlivých obcí správního

obvodu ORP Hustopeče jsou kulturní a společenské akce, které přilákají každoročně

tisíce turistů.

Z materiálně-technické základny byla zaměřena pozornost na stravovací,

ubytovací, sportovní a zábavní zařízení, vinné sklepy a turistická informační centra.

Z hodnocení vyplynulo, že ve správním obvodu ORP Hustopeče se nachází 76

stravovacích zařízení ve 24 obcích, 131 ubytovacích zařízení ve 23 obcích a 115

vinných sklepů v 18-ti obcích. Největší počet stravovacích zařízení se nachází v

Hustopečích, tj. 14 a nejvíce ubytovacích zařízení (28) je ve Velkých Pavlovicích.

Velký potenciál je v materiálně technické základně, zvláště v ubytovacích a

stravovacích zařízeních a ve vinařství s hojným počtem vinných sklepů. Slabou

stránkou je nepřítomnost ubytovacích nebo stravovacích zařízení v některých obcích.

Menší mezery jsou v organizaci a propagaci správního obvodu ORP Hustopeče

v ostatních krajích, což je výsledkem nedostatečného počtu zaměstnanců v turistických

informačních centrech. Bylo by tedy žádoucí, aby se zvýšil počet osob zaměstnaných

v propagaci a organizaci cestovního ruchu.

Nejdůležitějším centrem cestovního ruchu ve sledovaném území jsou Hustopeče,

které nabízejí velké množství přírodního a kulturního potenciálu. Mezi další důležité

obce v cestovním ruchu bezesporu patří Velké Pavlovice, které jsou centrem

92

Velkopavlovické vinařské podoblasti a Bořetice, které jsou proslulé Svobodnou

republikou Kraví hora.

93

SHRNUTÍ

Diplomová práce je zaměřena na analýzu lokalizačního a realizačního potenciálu

cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Hustopeče. Lokalizační potenciál se dělí na

přírodní a kulturní předpoklady. Realizační potenciál se skládá z dopravních

předpokladů a materiálně-technické základny, ve které byly vyhodnoceny stravovací,

ubytovací a sportovní zařízení, vinné sklepy a turistická informační centra.

V úvodu je vymezeno území správního obvodu ORP Hustopeče z hlediska

fyzicko-geografických a socioekonomických vlastností. Předmětem další kapitoly je

přehled a hodnocení lokalizačních a realizačních faktorů ovlivňujících cestovní ruch.

V následujících kapitolách je zhodnoceno dotazníkové šetření určené pro turisty a

návštěvníky SO ORP Hustopeče a udělána SWOT analýza. V poslední části je

sestavena návrhová část s novými prvky organizace a propagace cestovního ruchu ve

zkoumaném území s následným programem pro turisty obsahujícím konkrétní příklady,

jak mohou trávit volný čas v jednotlivých obcích SO ORP Hustopeče.

Celá práce je doplněna přílohami, tabulkami, grafy, kartogramy a

kartodiagramy, ve kterých byly použity informace z vlastního šetření. V závěru je

uvedena kapitola, kde jsou shrnuty výsledky této diplomové práce.

94

SUMMARY

This diploma thesis pertains to analysis of localization and realization of the tourism

potential in the ORP Hustopeče region. Localization potential is heavely emphasised on

natural and cultural conditions. Realization potential is concerned on local traffic

conditions; material and technical proposal includes boarding, lodging, wine cellars and

tourist information points evaluation. As noted above, the ORP Hustopeče region is

described by its physical and social geography characteristics. In the following chapters

we can find some results in the research aimed towards tourism in the ORP Hustopeče

traveling region. This has been determined by a SWOT analysis. The last chapter

contains a new strategy for organization and propagation for the ORP Hustopeče as a

touristic region. A well devised plan of optional activites has been created for tourists to

take advantage of their freetime.

Thesis attachments include charts, graphs, cartograms, cartodiagrams, and authors own

research data. We can see the thesis results in the conclusion

95

KEY WORDS – KLÍČOVÁ SLOVA

cestovní ruch a rekreace - tourism and recreation

správní obvod ORP Hustopeče – the Hustopeče extended authority area

přírodní potenciál - natural potencial

kulturně-historický potenciál - culturally-historical tourism potencial

materiálně technická základna - material and technical proposal

organizace cestovního ruchu –tourism organisations

propagace - promotion

96

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

BÍNA, J. (2002) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky.

Urbanismus a územní rozvoj, ročník V/ 1, Praha, str. 2-11.

BASAŘOVÁ, M. (2001): Atlas pro volný čas. Praha: Kartografie. 95 s.

BLAŽEK, J. UHLÍŘ, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje. Praha, Karolinum.

COOPER, C. E. (1947): Tourism, Journal of Geography, 46, pp. 115 - 20

ČERTÍK, M (2001): Cestovní ruch, vývoj, organizace, řízení, Praha,

DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH,J (2003): Marketingová

komunikace. Praha: Grada Publishing, s. 433 – upraveno

DEFERT, P. (1952): Les fondements géographiques du tourisme, „Revue de Tourisme“

Bern 7, 4.

DEMEK, J., MACKOVČIN, P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno:

AOPK ČR. 582 s.

DOHNAL, V. a kol. (1981): Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Merkur, Praha.

DOLEŽAL, P. (2008): Turistické trasy Mikroregionu Hustopečsko. Brno:

AGROPROJEKT PSO s. r. o, 30 s.

FIALOVÁ, D. (2000): Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy), kand.

disertační práce, PřF UK, Praha, 136 s.

FIALOVÁ, D. (2001): Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie -

Sborník ČGS, 106:1, str. 36 - 47.

FORET,M., FORETOVÁ, V. (2001): Jak rozvíjet místní cestovní ruch, Praha, Grada.

GARDAVSKÝ, V. (1969): Recreational Hinterland of a City (taking Prague as an

example). Acta Univ. Car., Geographica 1, UK, Praha, str. 3 - 29.

GILBERT, E.W. (1949): The growth of Brighton, Geographical Journal, 114, pp. 30-52.

GROMBÍŘ, J., GROMBÍŘ, J. (2007): Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy.

Nadace Partnerství. 252 s.

GRÜNTHAL, A. (1934): Allgemeine Geographie der Kurorte. Archiv für den

Fremdenverkehr, Berlin 5.

HÄUFLER, V. (1955): Horské oblasti v Československu a jejich využití. ČSAV Praha.

HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. (2005): Zeměpis cestovního ruchu. Praha:

Nakladatelství České geografické společnosti. 132 s.

97

HUKOVÁ, V. (2008): Ochrana krajinného rázu. Lednice: Zahradnická fakulta, s. 84 –

Diplomová práce

JAKUBÍKOVÁ, D. (2009): Marketing v cestovním ruchu. Praha: Graba Publishing, a.

s. 288 s.

LESZCZYCKI, S. (1932): Geographia turystyczna jako naukowe ujecie zagadnień

turystycznych. Pam. Tow. Balneolog. T 11, str. 32 – 35.

LESZCZYCKI, S. (1937): Les regione de l’industrie balnéaire et touristique en

Pologne. Bilan du tourisme des villes de cure en Pologne. Acta Balneol. Polon. I, 2.

LESZCZYCKI, S. (1937): Podvale jako region uzdrowiskowy. Práce Studium Turizmu

UJ w Krakowie, T 1.

LESZCZYCKI, S. (1937): Rola naturalnego środowiska geograficznego w planowaniu

regionalnym. – Ochrona Przyrody.

LESZCZYCKI, S. (1937): Wspólczesne zagadnienia turyzmu. Komunikaty Studium

Turizmu UJ w Krakowie, str. 3.

LESZCZYCKI, S. (1937): Zagadnienie geografii turyzmu. Komunikaty Studium

Turizmu UJ w Krakowie, str. 2.

LESZCZYCKI, S. (1938): Przemysl uzdrowiskowo-letniskowy i turystyczny

w Karpatach. Warszawa, Komisja Nauk, badań Ziem Wschodnich, str. 23.

LESZCZYCKI, S. (1938): Region Podhala. Podstawy geograficzne gospodarcze planu

regionalnego. – Práce Inst. Geogr. UJ.

LESZCZYCKI, S. (1938): Ruch uzdrowiskowo-letniskowy v Polsce. Komunikaty

Studium Turizmu UJ w Krakowie, č. 8.

LESZCZYCKI, S. (1938): Wytyczne gospodarki uzdrowiskowo-letniskowej

w Karpatach. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 12.

LESZCZYCKI, S. (1939): Podstawy gospodarki uzdrowiskowo-letniskowej

w Karpatach. Práce Studium Turizmu UJ w Krakowie, T T, str. 60.

LESZCZYCKI, S. (1939): Studia do planu regionalnego w okregach uzdrowiskowo-

letniskowych. „Biul. Urbanistyczny, 3 – 4.

LESZCZYCKI, S. (1939): Uzdrowiska Polski, ich rozmieszczenie oraz rozwój w latach

1921 – 1938. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 21.

MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P. a kol. (2007): Chráněná

území ČR. Brněnsko. Svazek IX. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno. 932 s.

MARIOT, P. (1969): Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska

cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXI, č. 1,

98

MARIOT, P. (1971): Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad

pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis,

ročník XXIII, č. 3,

MARIOT, P. (1973): Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia

lokalizačných predpokladov cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník

XXV, č. 1,

MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Bratislava: VEDA. 252 s.

MILESKA, M. I. (1963): Regiony Turystyczne Polski. Stan obecny i potencjalne

warunki rozvoju. Institut geografii Polskiej akademii nauk. Práce geograficzne Nr. 43,

Warszawa.

PÁSKOVÁ, M. (2001a): „Udržitelný rozvoj“ cestovního ruchu, Sborník ČGS, 106 (3),

str. 178 – 195.

PÁSKOVÁ, M. (2003a): Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního

ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie. Disertační práce. Univerzita Karlova,

Praha.

PÁSKOVÁ, M. (2003b): Kapacita území turistického regionu Český ráj pro udržitelný

rozvoj cestovního ruchu. In Sborník referátů 8. mezinárodní konference: Cestovní ruch,

regionální rozvoj a školství. Jihočeská univerzita, Tábor, str. 127 - 137.

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: ČR

– Ministerstvo pro místní rozvoj.

POSER, H. (1939): Geograaphische Studien über den Fremdenverkehr im Reisegebirge.

Ein Beitrag zur geographischen Betrachtung des Fremdenverkehrs, , Abhandlungen der

Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen, Math-Phys.,3, 20, Vadehoeck§Ruprecht

ŠPRINCOVÁ, S. (1959): Rajonizace cestovního ruchu v oblasti Jeseníků. In Sborník

referátů VIII. Sjezdu čs. zeměpisců. Opava, 2 s.

ŠPRINCOVÁ, S. (1969): Geografie cestovního ruchu v ČSSR. Sborník Československé

společnosti zeměpisné 74 (3), str. 234 - 237.

RITTER, W. (1965): Fremdenverkehrsgebiete in Europa. In: Festschrift, Leopold

Scheidl zum 60. Geburtstag. Ferd. Berger und Söhne OHG., Horn, NÖ.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geograpjhica 16. Brno:

Academia, geografický ústav ČSAV. 73 s.

TOMÁŠEK, V. (2003): Půdy České republiky. Praha: Česká geologická služba. 67 s.

99

VLČEK, V. (1984): Zeměpisný lexikon ČSSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia.

315 s.

VYSTOUPIL, J., a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR

ČR. 157 s.

VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2007b): Návrh nové

rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita, Brno WINKLER, E. (1944):

Die Landschaft der Schweiz als Voraufssetzung des Fremdenverkehrs. Arbeiten des

Geographischen Instituts an der Eidgenössischen Technischen Hochschule Zürich, č. 2.

VYSTOUPIL, J., MARIOT, P. (1987): Cestovní ruch a rekreace. Mapový list č. V/4. In

Kolektiv autorů. Atlas obyvatelstva ČSSR. GGÚ ČSAV, Brno; Geodézie, FSÚ a VKÚ,

Praha; Slovenská kartografia, Bratislava.

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2006): Základy cestovního ruchu. Distanční studijní

opora. Masarykova univerzita, Brno

WOKOUN, R., VYSTOUPIL, J. (1987): Geografie cestovního ruchu a rekreace. Praha:

SPN.

ZORIN, Y. A. (1971): Noveishie struktury i izostaziya Bajkalskou riftovoi zony i

sopredelnych teritorii (Recent Structure and Isostasy of the Baikal Rift Zone and the

Adjacent Areas). Nauka Publisher, Moscow. 168 pp. In Russian.

100

INTERNETOVÉ ZDROJE

Agentura ochrany přírody a krajiny české republiky [online]. [cit. 2011-01-03].

Dostupné z WWW <www.ochranaprirody.cz>

Český statistický úřad [online]. [cit. 2011-26-02]. Dostupné z WWW < www.czso.cz>

Město Hustopeče [online]. [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.hustopece-

city.cz>

Město Klobouky u Brna [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW

<www.kloboukyubrna.eu>

Město Velké Pavlovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.velke-

pavlovice.cz>

Městys Boleradice [online]. [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW

<www.boleradice.cz>

Městys Velké Němčice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW

<www.velkenemcice>

Mikroregion Hustopečsko [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW

<www.hustopecsko.net>

Modré hory [online] [cit. 2011-10-04]. Dostupné z WWW <www.modrehory.cz>

Moravia Vitis [online]. [cit. 2011-26-02]. Dostupné z WWW < www.moraviavitis.cz>

Moravské vinařské stezky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW

<www.stezky.cz>

NATURA 2000 [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW <www.nature.cz>

Obec Borkovany [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.borkovany.cz>

Obec Bořetice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.boretice.cz>

Obec Brumovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.brumovice.cz>

Obec Diváky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.divaky.cz>

Obec Horní Bojanovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW

<www.hornibojanovice.cz>

Obec Kašnice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.kasnice.cz>

Obe Kobylí [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.kobyli.cz>

Obec Krumvíř [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.krumvir.cz>

Obec Křepice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.krepice.cz>

Obec Kurdějov [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.obec-

kurdejov.cz>

101

102

Obec Morkůvky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.morkuvky.cz>

Obec Němčičky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.nemcicky>

Obec Nikolčice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.nikolcice>

Obec Popice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.popice.iol.cz>

Obec Pouzdřany [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.pouzdrany.cz>

Obec Starovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.starovice.cz>

Obec Starovičky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.starovicky.cz>

Obec Strachotín [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.strachotin.cz>

Obec Šakvice [online] [cit. 2011-16-03]. Dostupné z WWW <www.sakvice.cz>

Obec Šitbořice [online]. [cit. 2011-16-03]. Dostupné z WWW <www.sitborice.cz>

Obec Uherčice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.uhercice.cz>

Obec Velké Hostěrádky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW

<www.velkehosteradky.cz>

Obec Vrbice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.obecvrbice.cz>

Velkopavlovicko [online] [cit. 2011-20-03]. Dostupné z WWW

<www.velkopavlovicko.cz>

Východní – Morava [online] [cit. 2011-20-03]. Dostupné z WWW <www.vychodni-

morava.cz>

P Ř Í L O H Y

Seznam obrázkových příloh 1. Rozhledna Slunečná ve Velkých Pavlovicích

2. Rozhledna v Bořeticích

3. Rozhledna v Boleradicích

4. Boleradický rybník

5. Větrný mlýn v Kloboukách u Brna

6. Kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově

7. Renesanční kamenná kašna v Hustopečích

8. Mandloňové sady u Hustopečí

9. PR Louky pod Kumstátem

10. NPR Pouzdřanská step – Kolby

Obr. 1 Rozhledna Slunečná ve Velkých Pavlovicích (zdroj: město velké

Pavlovice

Obr. 2 Rozhledna v Bořeticích (zdroj: obec Bořetice)

Obr. 3 Rozhledna v Boleradicích (zdroj: Obec Boleradice)

Obr. 4 Boleradický rybník (zdroj: obec Boleradice)

Obr. 5 Větrný mlýn v Kloboukách u Brna (zdroj: město Klobouky u brna)

Obr. 6 Kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově (zdroj: město Hustopeče)

Obr. 7 Renesanční kamenná kašna v Hustopečích (zdroj: město Hustopeče)

Obr. 8 Mandloňové sady u Hustopečí (zdroj: město Hustopeče)

Obr. 9 PR Louky pod Kumstátem (zdroj: obec Krumvíř)

Obr 10 NPR Pouzdřanská step – Kolby (zdroj: obec Pouzdřany)