Přednáška 8.12./15.12.1. Rozpočtová soustava a rozpočtový proces2. Fiskální federalismus3. Financování územních samospráv v ČR

1. Rozpočtová soustava a rozpočtový proces1.Veřejné rozpočty, státní rozpočet2.Rozpočtový proces

1. Základní fáze rozpočtového procesu2. Rozpočtové zásady3. Střednědobé rozpočtování

veřejný rozpočet je:1.rozpočet na všech úrovních vlády2.z ekonomického pohledu i parafiskální

(mimorozpočtový) fond, který má veřejné příjmy

veřejné rozpočty spolu s parafiskálními fondy a všechny vztahy mezi nimi tvoří rozpočtovou soustavu

Veřejné rozpočty

státní rozpočet:◦ centralizovaný peněžní fond založený zejména

na principu neekvivalence, nedobrovolnosti a nenávratnosti

různá pojetí SR◦ plán vládního hospodaření◦ peněžní fond◦ zákon◦ bilance

Státní rozpočet

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html

Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html

Zákon č. 455/2011 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr_66838.html

Legislativa – státní rozpočet

Tento zákon upravuje◦ tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu ..., státního

rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu ...

a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu ,

finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu, hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním

fondu.

§ 1 Předmět úpravy

Rozpočtový proces

příprava a projednávání ve vládě projednávání a schvalování v parlamentu

realizace rozpočtu následná kontrola

2010 2011 2012 2013 2014 2015 Fiskální rok

2014

2013

2012

2011

pravidelnost – rozpočet je každoročně sestavován, předkládán a schvalován,

reálnost a pravdivost odhadů veřejných příjmů a navržených/schválených výdajů,

úplnost a jednotnost - rozpočet zahrnuje veškeré operace územní samosprávy,

dlouhodobá vyrovnanost a publicita a srozumitelnost – veřejnost rozpočet zná a

rozumí mu

Pramen: Premchand, A. Government budgeting and expenditure control. Theory and practice. IMF, Washington D.C., 1983

Rozpočtové zásady

Rozpočtové práce v běžném roce (T-1)

15. duben

MF předloží vládě předběžný návrh: a) upravených částek SVR na rok T b) upravených částek SVR na rok T+1 c) částek SVR na rok T+2

30. duben

Vláda projedná předběžný návrh částek SVR a případně uloží MF s tím související úkoly

31. květen

MF předloží vládě: a) návrh částek SVR na léta T+1 a T+2 b) předběžný návrh příjmů a výdajů pro návrh SR na rok T podle kapitol a státních fondůc) předběžný návrh příjmů a výdajů pro SV na léta T+1 a T+2 podle kapitol a státních fondů

20. červen

Vláda projedná a předběžně schválí ukazatele předložené v předchozím kroku

30. červen MF oznámí částky schválené vládou správcům kapitol

31. červenec

Správci kapitol předloží MF návrhy rozpočtů pro SR na rok TSprávci kapitol a státní fondy předloží MF návrh příjmů a výdajů pro SV na léta T+1 a T+2

31. srpen MF předloží vládě návrh zákona o SR na T a návrh SV na léta T+1 a T+2

30. září Vláda projedná, schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh zákona o SR na rok T a návrh SV a SVR na léta T+1 a T+2

1. prosinec

MF zveřejňuje a prezentuje veřejnosti Strategii financování a řízení státního dluhu na rok T a s výhledem na léta T+1 a T+2 schválenou ministrem financí

Časový průběh sestavování státního rozpočtu na rok T

Poznámka: SR – státní rozpočet, SVR – střednědobý výdajový rámec, SV – střednědobý výhled.Zdroj: Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a MF ČR (2006).

První čtení

Projednávání základních ukazatelů návrhu rozpočtu: celkové příjmy, výdaje, saldo, financování deficitu nebo použití přebytku a rozpočtový vztah k územním celkům; a) závazné schválení základních ukazatelů a postoupení návrhu do druhého čteníb) odmítnutí návrhu a jeho vrácení vládě společně s doporučenými změnami a termínem opětovného předložení do sněmovny

Druhé čtení

Projednávání ukazatelů jednotlivých kapitol a předkládání pozměňovacích návrhů; v tomto čtení může tedy docházet k restrukturalizaci příjmů a výdajů jednotlivých kapitol při respektování základních ukazatelů rozpočtu schválených v prvním čtení  

Třetí čtení

Probíhá úprava návrhu rozpočtu po formální stránce a pokud není podán a schválen návrh na opakování druhého čtení, dochází k hlasování o pozměňovacích návrzích ze druhého čtení a dalších navržených úpravách.

Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně

I.Kapitoly

ministerstev a vlády

15

Úřad vlády, M.zahraničních věcí, M.obrany, M.financí, M.práce a sociálních věcí, M.vnitra, M.životního prostředí, M.pro místní rozvoj, M.průmyslu a obchodu, M.dopravy a spojů, M.zemědělství, M.školství, mládeže a tělovýchovy, M.kultury, M.zdravotnictví, M.spravedlnosti.

II. Samostatné úřady 19

Bezpečnostní informační služba, Národní bezpečnostní úřad, Grantová agentura ČR, Český telekomunikační úřad, Úřad pro veřejné informační systémy, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad průmyslového vlastnictví, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ústav pro studium totalitních režimů, Akademie věd, Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Technologická agentura ČR

III.Kapitoly se zvláštním statutem

6Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář veřejného ochránce práv, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad.

IV. Speciální kapitoly 3

Kapitola Všeobecná pokladní správa 398 (VPS)Kapitola Státní dluh 396 (SD)Kapitola Operace státních finančních aktiv 397 (OSFA)

Přehled kapitol státního rozpočtu ČR pro rok 2011

Zdroj: Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a Zákon č. 475/2008 Sb. státním rozpočtu ČR na rok 2009

51 % VP, 13 % VV0,5 % VP, 7 % VV

Platí od 1.1. do nabytí účinnosti zákona o SR Pokud Poslanecká sněmovna neschválí zákon o

SR do 1.1.◦ Rozpočtové hospodaření se řídí objemem příjmů a výdajů

státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok◦ Každý měsíc se uvolní 1/12 výdajů◦ U mandatorních výdajů a vlastních zdrojů ES lze 1/12 překročit

Pokud Poslanecká sněmovna schválí zákon o SR do 1.1., ale ten do 1.1. nenabude účinnosti◦ Rozpočtové hospodaření se řídí schváleným rozpočtem

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.

Rozpočtové provizorium

Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může◦ Do 5 % výdajů kapitoly a zároveň do 10 %

závazného ukazatele, saldo se nezmění◦ Netýká se prostředků EU, vládní rozpočtové rezervy

a kapitol OSFA, státní dluh  Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

◦ nad 10 % závazného ukazatele Poslanecká sněmovna nebo jí určeného orgán

◦ kapitoly Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv

Rozpočtové opatření

základní dokument o záměrech a cílech rozpočtové politiky vlády na delší období, který umožňuje hodnocení rozpočtových dopadů přijímaných vládních politik i jednotlivých zákonů

Informační funkce

maximální povolená výše celkových výdajů veřejných rozpočtů nebo jejich částí

fiskální pravidlo, kterým se řídí rozpočtový proces a které omezuje rozhodování účastníků rozpočtového procesu.

Cíle:◦ omezit sklon politiků chovat se fiskálně

nedisciplinovaně◦ podporovat stabilní ekonomický růst

prostřednictvím kontroly objemu veřejného dluhu

Střednědobý výhled x střednědobé rámce

§ 4 Střednědobý výhled (SV) § 8a Střednědobý výdajový rámec (SVR)

od 2001 od 2004vláda jej projedná současně s návrhem státního rozpočtu a předloží samostatně na vědomí PSP současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.

na návrh vlády jej stanoví PSP, která ho schválí v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu

Obsahuje:předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, předpoklady a záměry vlády, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů,částky střednědobých výdajových rámců a jejich členění podle kapitol a státních fondů,celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu,celkové příjmy a výdaje státních fondů,příjmy a výdaje jednotlivých kapitol SR,příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů,výdaje na programy, u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda,výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU podle jednotlivých kapitol a státních fondů,přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky.

Obsahuje: celkové výdaje (jediné číslo) státního rozpočtu a státních fondů na následující dva roky, s vyloučením výdajů narealizaci státních záruk,úhradu ztráty České konsolidační agentury,návratné finanční výpomoci.

Mechanismus rozpočtových rámců v ČR

vláda stanoví fiskální cíl

vláda navrhne SVR 2015

2012

PSP schválí SVR 2015

jako SVR (t+2)

2013

vláda upraví SVR 2015

PSP schválí SVR 2015

jako SVR (t+1)

2014

vláda navrhne SR 2015

PSP schválí SR 2015

jako SR (t)

úpravy dle zákona

úpravy dle zákona

2005 2006 2007 2008 20092003

schválené rámce

937,7 966,3 -

2004

schválené rámce

938,4 963,9 1001,3

povolené úpravy

0,0 0,0 -

překročení 0,7 -2,4 x2005

schválené rámce

994,0 975,0 1011,9

povolené úpravy

5,7 -46,7 -

překročení 24,4 20,4 x2006

schválené rámce

1095,2 1070,7 1112,6

povolené úpravy

63,6 2,0 -

překročení 56,6 56,8 x2007

schválené rámce

1031,8 1053,8

povolené úpravy

. .

překročení -38,9 -58,8

Výdajové rámce v letech 2003 – 2007 (metodika fiskálního cílení, mld. Kč)

Pramen: Fiskální výhled České republiky, duben 2007, str. 33

2006 2007 2008 2009 2010 2011V rozpočtu na rok t-2 1027,2 1024,5 1130,7 1137,5 1171,1V rozpočtu na rok t-1 988,6 968,6 1088,7 1100,9 1126,5 1160,5

Rozpočet na daný rok 958,8 1040,8 1107,3 1152,1 1184,9 1179Státní závěrečný účet 1020,6 1092,3 1083,9 1167 1156,8 1155,5Rozdíl (skut-t-2) 32 65,1 59,4 36,3 19,3 -15,6

Ústřední vláda-rozp. 1028,6 1126,7 1183,6 1264,1 1235,7 1230,4Ústřední vláda-skut 1076,4 1157,2 1145,7 1262,3 1194,6 1197,6Rozdíl (skut-t-2) 87,8 130 121,2 131,6 57,1 26,5

Střednědobé výdajové rámce (2006-2011)

1. Stanovení fiskálního cíle v podobě podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP.

2. Odvození cíle pro deficit úzce vymezené centrální vlády (státní rozpočet

a státní fondy), který je konzistentní s cílem pro celé veřejné rozpočty.

3. Projekce příjmů centrální vlády.

4. Definice výdajových rámců pro celou centrální vládu, které se stanoví jako součet projekce příjmů centrální vlády a cílového deficitu centrální vlády.

5. Rozdělení celkového rámce ohraničujícího výdaje centrální vlády na výdajový rámec pro státní rozpočet a jednotlivé státní fondy.

Pramen: Střednědobý výhled na léta 2008 a 2009

Základní kroky fiskálního cílení

Odvození výdajových rámců od fiskálních cílů 2009 2010 2011 2012 2013

Skutečnost Predikce Rozpočet Výhled Výhled

Saldo vládního sektoru % HDP 1 -5,9 -5,3 -4,6 -3,5 -2,9 (ESA 95) mld. Kč 2 -215,0 -195,8 -174,4 -141,5 -123,3 - rozdíl (ESA 95 - fiskální cílení) mld. Kč 3 16,1 -18,4 -10,5 0,0 0,0Saldo veřejných rozpočtů mld. Kč 4=2-3 -231,2 -177,4 -163,9 -141,5 -123,3 (fiskální cílení) % HDP 5 -6,4 -4,8 -4,3 -3,5 -2,9Saldo složek VR mimo SR a SF % HDP 6 -1,0 -0,8 -0,5 -0,6 -0,6 - privatizační fondy % HDP 6a -0,2 -0,2 -0,1 -0,4 -0,4 - zdravotní pojišťovny % HDP 6b -0,2 -0,2 -0,2 -0,1 -0,1 - místní rozpočty % HDP 6c -0,7 -0,3 -0,2 -0,1 0,0Saldo centrální vlády % HDP 7=5-6 -5,3 -4,0 -3,8 -3,0 -2,3

mld. Kč 8 -193,4 -148,4 -143,9 -119,4 -97,9 - státní rozpočet mld. Kč 8a -199,5 -145,9 -132,7 -108,1 -97,1 - státní fondy mld. Kč 8b 6,0 -2,6 -11,2 -11,3 -0,8Příjmy centrální vlády mld. Kč 9 1 041,9 1 112,8 1 137,7 1 022,9 1 068,6 - státní rozpočet mld. Kč 9a 914,3 987,00 1 040,3 970,6 1 016,4 - státní fondy mld. Kč 9b 127,6 125,8 97,4 52,3 52,2Výdaje centrální vlády mld. Kč 10=9-8 1 235,3 1 261,2 1 281,6 1 142,3 1 166,6 - státní rozpočet mld. Kč 10a 1 113,7 1 132,9 1 173,0 1 078,7 1 113,5 - státní fondy mld. Kč 10b 121,6 128,4 108,6 63,6 53,1Pozn.: Odhad salda vládního sektoru v roce 2009 a 2010 je založen na saldu veřejných rozpočtů v metodice fiskálního cílení a předběžném odhadu

akrualizace. Nemůže proto předjímat výsledek podzimních fiskálních notifikací vládního deficitu a dluhu. Pokles úrovně příjmů a výdajů mezi roky 2011 a 2012 je způsoben tím, že do výhledu státního rozpočtu na roky 2012 a 2013 nejsou zahrnuty příjmy

z EU a výdaje financované z těchto prostředků. Při přepočtu nominálních hodnot na podílové údaje může docházet k rozdílům vlivem zaokrouhlení.

Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=63981

1. Stanovení fiskálního cíle

2. Odvození cíle pro deficit úzce vymezené centrální vlády

3. Projekce příjmů centrální vlády

4. Definice výdajových rámců

5. Rozdělení celkového rámce

1. Vláda stanoví fiskální cíl (deficit veřejných rozpočtů),2. Vláda pomocí metodiky fiskálního cílení určí výdajový

rámec (tj. strop výdajů),

3. Poslanecká sněmovna střednědobý výdajový rámec schválí,

4. Vláda zpracuje střednědobý výhled, který obsahuje návrh změn nutných pro splnění střednědobého výdajového rámce a

5. Vláda připraví návrh státního rozpočtu, který vychází ze střednědobého výhledu a respektuje střednědobý výdajový rámec.

Kroky první fáze rozpočtového procesu po zavedení nástrojů střednědobého rozpočtování

Úplné zveřejnění veškerých podstatných fiskálních informací a to včas a systematicky.(viz OECD Best Practices for Budget Transparency)

Transparentnost přípravy

rozpočtu

(1) Jednoznačné vymezení rolí a zodpovědností- jasné vymezení vládního sektoru vůči soukromým sektorům národního

hospodářství- jasné vymezení mezi fiskálními a měnovými aktivitami- jasná pravidla a procedury vztahu vlády a soukromého sektoru- jasný legislativní a institucionální rámec pro fiskální management

(2) Otevřenost rozpočtového procesu- příprava rozpočtu by měla probíhat v souladu s daným časovým

harmonogramem- příprava rozpočtu by měla být v souladu s makroekonomickým rámcem a

fiskálními cíli- rozpočtová dokumentace by měla obsahovat analýzy fiskální udržitelnosti- jasně definované procedury pro realizaci, kontrolu a reporting plnění

rozpočtu

4 pilíře Kodexu dobré praxe fiskální transparentnosti dle MMF

(3) Veřejná dostupnost informací- rozpočtová dokumentace by měla obsahovat veškeré rozpočtové i

mimorozpočtové aktivity centrální vlády- údaje o daném rozpočtovém roce by měly být doplněny historickými daty

alespoň za předcházející dva roky a predikcemi a citlivostními analýzami alespoň pro dva následující roky

- měly by být publikovány detailní informace o úrovni a struktuře dluhu, finančních aktiv, státních záruk a ostatních závazků typu penzijních nároků, smluvních závazků a přírodních zdrojů

- zveřejňované informace by měly umožňovat veřejnou kontrolu, posilovat zodpovědnost a jejich včasná publikace by měla být stanovena zákonem

(4) Zajištění integrity- rozpočtové predikce by měly respektovat aktuální vývojové trendy

jednotlivých příjmů a výdajů, makroekonomických veličin a změny v nastavení hospodářské politiky

- prezentovaná data by měla být vzájemně konzistentní a významné revize historie by měly být srozumitelně vysvětleny veřejnosti

- vládní aktivity a finanční operace by měly podléhat internímu auditu, jehož výsledky jsou zveřejňovány

- kvalita zveřejňovaných dat a predikcí by měla podléhat kontrole nezávislých institucí

www.openbudgetindex.org

Odkud přicházejí do rozpočtu finanční prostředky? Za co jsou utraceny/na co jsou použity? Jaké přinesou výdaje výsledky? Jak zjistíme, jestli bylo očekávaných výsledků

dosaženo? Zda existuje způsob, jak určit v jaké míře byly

dosaženy očekávané výsledky?

Pramen: Schuman, D. a Olufs, D. W.: Public administration in the United States. Lexington, Massachussetts: D.C. Heath and company, 1988

Otázky, na které by měl rozpočet dát odpověď

2. Fiskální federalismus

1. Definice2. Důvody pro a proti decentralizaci

Fiskální federalismus podobor veřejných financí věnuje se vertikální struktuře veřejného sektoru (Oates 1999) popisuje rozdělení fiskálních zdrojů a zodpovědností mezi vládní úrovně

zkoumá, které funkce nebo které veřejné služby a nástroje je lepší

centralizovat a které je lepší přesunout na územní samosprávy (Oates 1999)

nebo jaká je nejefektivnější alokace (přiřazení) zodpovědností mezi jednotlivé

vládní úrovně 4 základní témata:

◦ přiřazení příjmů,◦ přiřazení výdajů◦ dotace◦ půjčování si (dluh)

Tradiční víceúrovňové finance Alokační funkce – centrální vláda i

územní samosprávy, podle významu a rozsahu daných veřejných služeb

Stabilizační funkce – centrální vláda – územní samosprávy jsou příliš otevřené a mají omezené pravomoci

Redistribuční funkce – centrální vláda – jinak nežádoucí migrace

Skutečná decentralizace: ÚS musí mít vlastní zdroje VP, jinak se nejedná o plnou autonomii (CEU 2006)

Jaká vládní úroveň má určit, která daň připadne které vládní úrovni?daňový základdaňové sazbyspravovat a vynucovat daň

vztah k přiřazení VV (CEU 2006):benefit taxation (princip prospěchu)dostatečné zdroje na krytí přiřazených VV

Oates – principy daňového určení progresivní daně z příjmů jednotlivců a daně

ze zisku korporací◦ hodí se pro redistribuci a stabilizaci◦ Centrální vláda

Územní samospráva ◦ daně na principu prospěchu (místní daně a poplatky)◦ daně s nemobilním základem – ne daňová

konkurence◦ rovnoměrně rozložený základ daně – ne horizontální

nerovnosti◦ stabilní výnos

Centralizace x decentralizace

decentralizace

náklady

nedochází k

internalizaci externalit

nerealizují se úspory

z rozsahu

užitky

zlepšení alokační

efektivnosti

zvýšení politické

odpovědnosti

(accountability)

MC

MC-dotace

Uvažuje samosprávaUvažuje centrální vládaMB, MC

QQ1 Q2

MSB

MB

dotace

Externí užitky pro jinou samosprávu

Internalizace externalitbez dotace: Q1 MB=MCs dotací: Q2 Q1 MSB=MC-dotace

Úspory z rozsahu Holman: na velkém trhu je možnost specializace – díky

využití komparativních výhod dochází k úsporám

Malý trh velký trh Q

P

Zvýšení alokační efektivnostiveřejné statky lépe odpovídají místním

preferencím přizpůsobení veřejných statků místní

poptávce je efektivnější než centrálně stanovená úroveň (v jednotné výši) 

Decentralizační teorém

Decentralizační teorém

MB, MC

QQa* Qcentr Qb*

Da Db

MC

Ztráta z nedostatečné

spotřeby

Ztráta z nadbytečné spotřeby

Zvýšení politické odpovědnostiaccountability – co to je?politická odpovědnostodpovědnost voličům – koho činí voliči odpovědnýmiprincip zastupitelské demokracie

Definice:proces, kdy veřejné organizace, politici a úředníci jsou odpovědní veřejnosti přímo nebo prostřednictvím parlamentu za veřejnou politiku, finanční hospodaření a rozhodování

při rozpočtovém procesu se jedná o transparentnost pro občany: jaká rozhodnutí byla učiněna, kam peníze daňových poplatníků jdou a jsou použity dobře? 

Proč nemáme jen jednu vládní úroveň?(PRO decentralizaci)

zvýšení efektivnosti- územní samosprávy (ÚS) lépe reagují na místní preference- heterogenita obyvatel mezi ÚS – decentralizační teorém- princip prospěchu- zmenšení veřejného sektoru

získání nových zdrojů-ÚS mají lepší možnost zdanit nebo zpoplatnit některé služby

velikost ÚS odpovídá oblasti užitků z dané veřejné služby◦ Teorie klubů

PRO centralizaci klíčová role stabilizační politiky (živelní pohromy,

válka, dluhové břemeno…) schopnost centrální vlády spravovat daně a

poskytovat služby (nízká administrativní kapacita ÚS)

pozitivní externality – argument pro dotace

3. Financování územních samospráv v ČR

Rozpočtové určení daníDaň z nemovitostí

Regulace zadlužení obcí

Rozpočtové určení daní pravomoc uvalovat daně je nutná z důvodů fiskální autonomie a

accountability, ale existuje jen málo daní, které budou-li přesunuty na LG, nezpůsobí problémy s efektivností a redistribucí

jaké daně: daně z příjmu ne – Musgrave daně ze spotřeby: administrativní náklady, mobilní základ (přeshraniční nákupy) majetkové daně: problémy se spravedlností a malými výnosy sdílený daňový základ

sdílení daní stejný daňový základ pro CG i LG, ale LG rozhoduje o sazbě

(USA, Skandinávie – DP – piggyback tax sharing stanovení procenta výnosu daně v LG, které zůstane v rozpočtu LG

Španělsko – DPFO, Finsko DPPO procento celostátního výnosu, charakter dotace, protože LG nemá žádnou

možnost výši příjmu ovlivnit

32%

3%1

%

55%

9%

Kraje (2010)

daňovénedaňovékapitálovéběžné dotacekapitálové dotace

50%

10%5%

25%

10%

Obce (2010)

daňovénedaňovékapitálovéběžné dotacekapitálové dotace

Obce

Pramen: ARIS

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

0

50

100

150

200

250

300

Kapitálové dotaceBěžné dotaceKapitálové příjmyNedaňové příjmyOstatní daněDaň z nemovitostíSdílené daně

Axis Title

mld

. Kč

Dopad hospodářské krize na příjmy ÚSObce Kraje

*očekávané** rozpočet

Pramen: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html

Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1.1.2008 (bez SFDI, poplatků a pokut)

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (celostátní výnos)

DPH (celostátní výnos)

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi a kraji

100% - daně placené kraji 100% - daně placené obcí

Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos)

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti

(z podnikání)

30% - obce (dle bydliště podnikatele)

10% - SR 3)

68,18 % - SR 3)

Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji)

1) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o RUD, v platném znění

2) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: 1. kritéria výměry katastrálních území obce 2. prostého počtu obyvatel v obci 3. násobků postupných přechodů

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2)

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

60% celostátní výnos

8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)

100% - obce 4) Daň z nemovitostí

3) Příjmy

státního

rozpočtu

4) Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. 5) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci.

1,5% – obce 5)

Vysvětlivky:

Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb.

Vývoj RUD(zjednodušeno, v %)SR Kraje Obce

2001 79,41 0 20,59

2002-2004 76,31 3,1 20,59

2005-2007 70,49 8,92 20,59

2008-2011 69,68 8,92 21,4

2012 69,68 8,92/8,29* 21,4/19,93*

2013-2015 67,50/... 8,92/8,65**/7,86*

23,58/22,87**/20,83*

2016 67,50/... 8,92/8,28* 23,58/21,93*

*DPH, ** DPFO-závislá čínnost, pokud bude schválen tzv. stabilizační balíček, jinak stejně jako v 2012

Podíl jednotlivých krajů (8,92%, resp. 8,29% nebo 8,65 % a 7,86 %)

Kraj ProcentoHlavní město Praha 3,183684Středočeský 13,774311Jihočeský 8,607201Plzeňský 7,248716Karlovarský 3,772990Ústecký 8,242502Liberecký 4,681207Královéhradecký 6,442233Pardubický 5,555168Vysočina 7,338590Jihomoravský 9,526055Olomoucký 6,751705Zlínský 5,251503Moravskoslezský 9,624135Úhrn 100,000000

Rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé obce v letech 2008 až 2012 (21,4% resp. 19,93%)

 3 % dle prostého počtu obyvatel Podíl obce se určí jako podíl prostého počtu obyvatel této obce na celkovém

počtu obyvatel všech obcí v ČR.  3 % dle výměry obce

Podíl obce se určí jako podíl výměry této obce na celkové výměře všech obcí v ČR.

 94 % dle počtu obyvatel upraveného koeficientemVýpočet podílů obcí probíhá ve dvou krocích. V prvním kroku se zjistí podíl

hl. m. Prahy, Plzně, Ostravy a Brna. Určí se jako podíl násobku počtu obyvatel města a příslušného přepočítacího koeficientu (tabulka č. 3) na součtu těchto násobků za hl. m. Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a za ostatní obce v ČR.

Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=319&CT1=0

Rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé obce od roku 2013 (23,58 resp. 22,87 a 20,83%)

 10 % dle prostého počtu obyvatel Podíl obce se určí jako podíl prostého počtu obyvatel této obce na celkovém počtu

obyvatel všech obcí v ČR.  3 % dle výměry obce (max. 10 ha/obyv)

Podíl obce se určí jako podíl výměry této obce na celkové výměře všech obcí v ČR. 7 % dle počtu dětí MŠ a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí

 80 % dle počtu obyvatel upraveného koeficientem Výpočet podílů obcí probíhá ve dvou krocích. V prvním kroku se zjistí podíl hl. m.

Prahy, Plzně, Ostravy a Brna. Určí se jako podíl násobku počtu obyvatel města a příslušného přepočítacího koeficientu (tabulka č. 3) na součtu těchto násobků za hl. m. Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a za ostatní obce v ČR.

Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=319&CT1=0

Přepočítací koeficientyHlavní město Praha 4,2098Plzeň 2,5273Ostrava 2,5273Brno 2,5273Ostatní obce ČR 1,0000

Podíl jednotlivých obcí - srovnání2001-2007

2008-2012 2013+

N*koef1 94% N*koefi2 80% N*koef 33% N 10% N3% rozloha 3% rozloha

7% děti/žáciN = počet obyvatel, koeficienty jsou uvedeny dále

Přepočítací koeficient2001-2012 Od 2013

Hlavní město Praha 4,2098 4,0641Plzeň, Ostrava, Brno 2,5273 2,2961Ostatní obce ČR 1,0000 1,0000

Obce s počtem obyvatel od -do

Koeficienty velikostních

kategorií obcí platné

Koeficienty postupných přechodů platné

Násobek postupných přechodů

Koeficienty postupných přechodů platné

Násobek postupných přechodů

do 31. 12. 2007 od 1. 1. 2008 od 1. 1. 2013

0-500,4213

11,0000 x počet obyvatel obce

11,0000 × počet obyvatel obce

51-100

1,07

50 + 1,07 × počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50

101 - 200 0,537201 - 300 0,563

301 - 1 500 0,5881

1,064

300 + 1,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel

obce přesahujících 300

1501-2000

0,59772001 - 5 000

1,1523

2 136,5 + 1,1523 × počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2000

5 001 - 10 000 0,615

1,3872

5 300,8 + 1,3872 x počet obyvatel z

počtu obyvatel obce

přesahujících 5000

10 001 - 20 000 0,7016

20 001 - 30 000 0,710230 001 - 40 000 0,7449

1,7629

39 980,8 + 1,7629 x počet

obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících

30000

1,3929

34400,9 + 1,3663 × počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000

40 001 - 50 000 0,814250 001 - 100

000 0,8487100001-110000

1,0393110 001 - 150

000

1,3663

147 121,9 + 2,7357 × počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 110 000150 000 a více 1,6715

Daňové příjmy na obyvatele: srovnání současného a nového modelu (v tis. Kč)

3,50

5,50

7,50

9,50

11,50

13,50

Velikostní kategorie

Stávající RUD - 14 velikostních kategoriíNový RUD - postupné přechody

Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=319&CT1=0

Dopad novely RUD od 1.1.2008

Dopad novely RUD od 1.1.2013

Srovnání daňových příjmů per capita v jednotlivých velikostních kategoriích obcí

2001-2007 2008-2012 2013+Plzeň 16,5 18,0 17,4

Ostrava 16,5 18,0 17,5Brno 16,5 18,0 17,4Praha 28,3 29,7 29,2

Daň z nemovitostí (č. 338/1992 Sb.) Daň z půdy a daně ze staveb Omezená pravomoc obcí ovlivnit daňový

základ◦ Osvobození zemědělské půdy

Koeficienty

Druh pozemku Sazba Druh stavby Sazba

A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad

0,75%H – obytný dům 2 Kč/m2

B – trvalý travní porost 0,25%I – ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu

2 Kč/m2

C – hospodářský les 0,25%J – stavba pro individuální rekreaci,... 6 Kč/m2

D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

0,25%K – stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci

2 Kč/m2

E – zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč/m2

L – garáž vystavěná odděleně od obytného domu

8 Kč/m2

F – stavební pozemek 2 Kč/m2 M – stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství

2 Kč/m2

G – ostatní plocha 0,20 Kč/m2

N – ...– průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba

10 Kč/m2

X – zpevněné plochy pozemků, užívané k následující podnikatelské činnosti: zemědělské prvovýroby, lesní a vodní hospodářství

1 Kč/m2 O – ...– ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2

P – ostatní stavba 6 Kč/m2

Y – ... průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní podnikatelská činnost

5 Kč/m2

R – byt 2 Kč/m2

S – samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství

2 Kč/m2

T – ... – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba

10 Kč/m2

U – ...– ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2

V – ...užívaný jako garáž 8 Kč/m2

Z – samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2

Druh pozemku Sazba Druh stavby Sazba

A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad

0,75%H – obytný dům 2 Kč/m2

B – trvalý travní porost 0,25%I – ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu

2 Kč/m2

C – hospodářský les 0,25%J – stavba pro individuální rekreaci,... 6 Kč/m2

D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

0,25%K – stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci

2 Kč/m2

E – zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč/m2

L – garáž vystavěná odděleně od obytného domu

8 Kč/m2

F – stavební pozemek 2 Kč/m2 M – stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství

2 Kč/m2

G – ostatní plocha 0,20 Kč/m2

N – ...– průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba

10 Kč/m2

X – zpevněné plochy pozemků, užívané k následující podnikatelské činnosti: zemědělské prvovýroby, lesní a vodní hospodářství

1 Kč/m2 O – ...– ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2

P – ostatní stavba 6 Kč/m2

Y – ... průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní podnikatelská činnost

5 Kč/m2

R – byt 2 Kč/m2

S – samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství

2 Kč/m2

T – ... – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba

10 Kč/m2

U – ...– ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2

V – ...užívaný jako garáž 8 Kč/m2

Z – samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2

Koeficienty u daně z nemovitostí

podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu (korekční koeficient)lze upravit sazbu daně ze staveb a stavebních pozemkůbuď zvýšit o jednu kategorii (tj. o 11-56%, v průměru o 32%) nebo snížit

až o tři kategoriepro jednotlivé části obce lze stanovit koeficienty v různé výši

koeficient 1,5lze zvýšit sazbu daně u staveb pro individuální rekreaci, garáží a staveb

užívaných pro podnikatelskou činnostmá hodnotu 1,5 je stanoven pro celou obec.

místní koeficient lze zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy,

chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostůmá hodnotu 2, 3, 4 nebo 5 je stanoven pro celou obec.

Korekční koeficienty1993 – 2007 Od 2008

Velikost obce koeficient minimum maximum koeficient minimum maximumUp to 300 0.3 0.3 0.6

1.0 1.0 1.4300 – 600 0.6 0.3 1.0 600 – 1,000 1.0 0.3 1.41,000 – 6,000 1.4 0.3 1.6 1.4 1.0 1.66,000 – 10,000 1.6 0.6 2.0 1.6 1.0 2.010,000-25,000 2.0 1.0 2.5 2.0 1.0 2.525,000-50,000 2.5 1.4 3.5 2.5 1.4 3.5Above 50,000 3.5 1.6 4.5 3.5 1.6 4.5Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady

3.5 1.6 4.5 3.5 1.6 4.5

Praha 4.5 2.0 5.0 4.5 2.0 5

Místní koeficient

Koeficient 1,5Korekční koeficient

Žádný koeficient nezavedlo 4537 obcí,

tj. 71%

55 (0,9%)30 (0,5%) 90 (1,5%)

108 (1,7%)

831 (13,3%)329 (5,3%)371 (5,9%)

2010

Místní koeficient (2009-2011)

Místní poplatky (č. 565/1990 Sb.) Obce mohou vybírat tyto místní poplatky:

a)poplatek ze psů, b)poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, c)poplatek za užívání veřejného prostranství, d)poplatek ze vstupného, e)poplatek z ubytovací kapacity, f)poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do

vybraných míst a částí měst, g)poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, h)poplatek za provoz systému shromažďování, sběru,

přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,

i)poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Podrobněji viz Místní poplatky – možnosti a realita, http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6325369

Odvod z loterií a jiných podobných her

Předmětem odvodu je provozování loterie nebo jiné podobné hry, poplatníkem je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry.Odvod je tvořen z důvodu dvojího rozpočtového určení dvěma dílčími odvody:

Odvod z loterií a jiných podobných her◦ 30 % , 275 mil. Kč k 15.8.2012◦ jako % RUD DPPO

Odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení ◦ 80 %, 1 469 mil. Kč k 15.8.2012◦ Podle skutečného podílu počtu přístrojů v obci na

celkovém počtu přístrojů

ObecněČR-samostudium, Státní závěrečný účet

Dotace

Dotace Významný zdroj příjmů územních samospráv

0.0100.0200.0300.0

Investiční přijaté dotaceNeinvestiční přijaté dotaceVlastní příjmy

Mld

.Kč

26% 79% 60% 99%

Finanční toky mezi jednotlivými rozpočty (2006, mld. Kč)

Státní rozpočet

Obce

Kraje

Státní fondy

55.4

75.0

4.2

2.9

0.5

35.9

Dopady dotací Rovnost a spravedlnost Pobídky, které vytvářejí Konflikt LG x CG

◦ CG vybírá daně, ze kterých poskytuje dotace◦ CG nese politické náklady a náklady na výběr daní◦ LG

politické užitky hrozí špatné využití nebo zneužití peněz omezení politické odpovědnosti (accountability)

Dotace x vlastní zdroje◦ Dotace: CG převede finanční zdroje na LG, aby

dosáhla určitých cílů a stanoví podmínky pro jejichpoužití

◦ Vlastní zdroje: o použití rozhoduje LG, ALE co sdílené daně?

Dotace x půjčky◦ Jak se dívat na půjčky od veřejného sektoru

Důvody pro poskytování dotací1. vertikální rovnováha

VV a VP každé vládní úrovně jsou přibližně stejné (žádná vládní úroveň není v přebytku nebo deficitu)

Nedostatečné zdroje v chudých LG jsou spíš projevem horizontální nerovnováhy

Možnost řešení:DotaceZměna pravomocí uvalovat daněZměna výdajových pravomocí

Př.: povinnost obcí zametat sníh na všech chodnících

2. horizontální nerovnováhaRůzný přístup samospráv k přírodním zdrojům nebo

daňovému základuRůzné výdajové potřeby

Struktura obyvatelVelká nemocnice…

3. externalityDopad poskytovaných veřejných služeb na jiné samosprávy

ČističkaDálnice celostátního významu

LG by investovala nedostatečně, proto zásah CG

Typy dotací

Dotace x sdílené daně – kdo nese riziko?dotace

účelové

nárokové

na základě soutěže

neúčelové

nárokové

bez spoluúčasti

se spoluúčastí

na základě soutěže

Zadluženost obcí

Zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu ÚS by si neměla nikdy půjčit na běžné

výdaje, ale může (v některých případech by dokonce měla) si obezřetně půjčit na investice

Financování investic:◦ Našetřit si◦ Postupně (pay as you go financing)◦ Půjčit si

Proč si půjčit? Roste disciplína při investování Mezigenerační spravedlnost Optimální alokace Užitky z místního rozvoje Snížení běžných výdajů (např. na údržbu) Dlouhodobá realizace stojí více Stabilizace potřebných rozpočtových zdrojů Přístup k dalším dotacím (při podmínce

spolufinancování)

Proč si raději nepůjčit? Dodatečné náklady na obsluhu dluhu Náklady při nadměrném zadlužení pro ÚS i

stát

Nadměrné zadlužení Kdy je zadlužení nadměrné?

◦ Schopnost a ochota splácet dluhy: nemůže nebo hrozí že nebude moci

◦ Z hlediska efektivnosti: jsou financovány projekty s nízkým výnosem

◦ Makroekonomické dopady: vytěsňovací efekt

Pramen: Fiskální výhled, Květen 2012, tabulka B-13

Zadluženost územních rozpočtů

Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celku_71005.html

+0,2

+0,8

-1,7

Regulace dluhu Na co si ÚS může půjčit Omezení výše dluhu

◦ Celkový dluh◦ Dluhová služba

Dohled MF, kraje,… Pravidla řešení nesolventnosti

Dluhové limity v zemích OECD1. Kdo stanoví pravidla?

◦ Centrální vláda-společně-vlastní pravidla ÚS2. Vlastní pravidlo

◦ absolutní zákaz-souhlas centrální vlády – konkrétní účel (problémy s likviditou, investice) - bez omezení (ale všechny uvedené země mají určitý poždavek vyrovnaného rozpočtu)

Pramen: OECD WP1/2006, str. 17

Pramen: OECD WP1/2006, str. 17

Číselné limity

Regulace dluhové služby (2004-2008)

Číslo řádku Název položky Odkaz na rozpočtovou skladbu 1 daňové příjmy (po konsolidaci) třída 1 2 nedaňové příjmy (po konsolidaci) třída 2 3 přijaté dotace - finanční vztah položka 4112 + 4212 4 dluhová základna ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 5 Úroky položka 5141 6 splátky jistin a dluhopisů položky 8xx2 a 8xx4 7 splátky leasingu položka 5178 8 dluhová služba ř. 5 + ř. 6 + ř. 7 9 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY ř. 8 děleno ř. 4

Monitoring hospodaření obcí (od 2009) Časový harmonogram

◦ výpočet informativních a monitorujících ukazatelů a jejich vyhodnocení (duben)

◦ rozeslání dopisů ministra financí dotčeným obcím (duben)

◦ vypracování a rozeslání seznamů rizikových obcí dopisem ředitele odboru 12  příslušným krajským úřadům (duben)

◦ zdůvodnění neuspokojivého stavu (červen)◦ informace pro vládu (III. čtvrtletí)

Informativní ukazatele 1) Počet obyvatel 2) Příjem celkem (po

konsolidaci) 3) Úroky 4) Uhrazené splátky dluhopisů a

půjčených prostředků

5) Dluhová služba celkem

6) Ukazatel dluhové služby (v %)

7) Rozvaha aktiv a pasiv 8) Cizí zdroje a přijaté návratné

finanční výpomoci 9) Stav na bankovních účtech

10) Úvěry a komunální obligace 11) Přijaté návratné finanční

výpomoci a ostatní dluhy 12) Zadluženost celkem 14) Podíl zadluženosti na cizích

zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích (v %)

15) Zadluženost (cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci) na 1 obyvatele

16) Oběžná aktiva 17) Krátkodobé závazky

Monitorující ukazatele 13) Podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních

výpomocí k celkovým aktivům (v %) 18) Celková (běžná) likvidita (current ratio)

Likvidita<0; 1> >1

Podíl cizích zdrojů na celkových aktivech

< 25% Dopis ředitele odboru 12 MF příslušným krajským úřadům O.K.> 25% Dopis ministra financí obci – žádost o vysvětlení

Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_monitoring_hospodareni_obci.html

Algoritmy SIMUČ.

sloupce Ukazatel Zdroj údajů1 Počet obyvatel obce ČSÚ  2 Příjem celkem (po kons.) Finanční výkaz FIN 2-12 M RS - Třída 1+2+3+4 (po konsolidaci)3 Úroky Finanční výkaz FIN 2-12 M RS - položka 5141

4Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků Finanční výkaz FIN 2-12 M

RS - položky 8112, 8122, 8212, 8222, 8114, 8124, 8214, 8224

5 Dluhová služba celkem Součet sloupců 3 a 4  

6 Ukazatel Dluhové služby (v %) Podíl sloupce 5 a 2  

7 Aktiva celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO" Aktiva

8 Cizí zdrojeÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ" D.

9 Stav na bankovních účtech celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO"

SÚ 068, 231, 236, 241, 244 ( u obcí) + SÚ 068, 241, 243, 244 (u PO)

10 Úvěry a komunální dluhopisyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"

SÚ 281, 282, 283, 451, 453 (u obcí) + SÚ 281, 451 (u PO)

11 PNFV a ostatní dluhyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"

SÚ 289, 322, 326, 362, 452, 456, 457 (u obcí) + SÚ 289, 326, 452 (u PO)

12 Zadluženost celkem Součet sloupců 10 a 11  

13Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) Podíl sloupce 8 a 7  

14Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) Podíl sloupce 12 a 8  

15 Cizí zdroje na 1 obyvatele Podíl sloupce 8 a 1  

16 Oběžná aktivaÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO" B.

17 Krátkodobé závazkyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ" D. IV.

18 Celková likvidita Podíl sloupce 16 a 17  

Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Monitoring-hospodareni-obci-rok-2010_20111011.pdf

Monitoring hospodaření obcí 2011

Větší obce si půjčují častěji

Počet obcí, která překračují obě SIMU kritéria

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 20110

102030405060708090

34 36 36 32 2922

1725

43

64

84

Pramen: Ekonom 37/2012, str. 26

Finanční ústava – návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti

Maximální limit veřejného dluhu 60 procent HDP

Pokrytí celého vládního sektoru (včetně krajů a obcí) numerickými fiskálními pravidly

Zpřísnění rozpočtových pravidel pro kraje a obce

Zřízení Národní rozpočtové rady Účinnost od začátku roku 2014

WWW.VLADA.CZ

Limity zadlužení 40 % - 45 %

◦ zdůvodnění + návrhy opatření + omezení státních záruk 45 % - 48 %

◦ předchozí + snížení výdajů minimálně o 3 % + zastropování výdajů na další roky + snížení mezd představitelům států o 20 % a zmrazení platů ve veřejném sektoru

48 % - 50 %◦ předchozí + vyrovnaný nebo přebytkový návrh

rozpočtu, fondů a zdravotních pojišťoven, stejně tak kraje a obce, zákaz přijímání nových závazků

50 %+◦ předchozí +vláda požádá o důvěru

sněmovnu

WWW.VLADA.CZ

Hospodaření krajů a obcí Dluh maximálně 60 % průměru příjmů za

poslední 4 roky Při překročení sníží každý rok svůj dluh o 5

% z rozdílu skutečný dluh – limit Nesníží-li dluh, zadrží stát kraji nebo obci

tuto částku z výnosu z daní (od roku 2018)

WWW.VLADA.CZ