Přírodní zdroje

Obnovitelné

Půdy, voda, biomasa, sluneční energie…

Neobnovitelné

Nerostné suroviny

Energetické zdroje (primární)

1. Ropa38,1%

2004: 83,0 mil. barelů denně

2. Uhlí24,0%

3. Zemní plyn 23,6%

4. Voda6,5%

5. Jádro6,4%

6. Ostatní 0,9%

OPEC a ropný šok 1973/74Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barelPolitika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie

1961 – Katar1962 – Indonésie, Libye

… Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE

1973: jomkippurská válkaropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

Ropa – těžba (2004)mil. barelů

denněPodíl na

světě (%)

1. Saudská Arábie 10,37 12,52. Rusko 9,27 11,23. USA 8,69 10,54. Írán 4,09 4,95. Mexiko 3,83 4,66. Čína 3,62 4,47. Norsko 3,18 3,88. Kanada 3,14 3,89. Venezuela 2,86 3,410. Spojené Arabské Emiráty 2,76 3,311. Kuvajt 2,51 3,012. Nigérie 2,51 3,013. Spojené království 2,08 2,514. Irák 2,03 2,4

Ropa: spotřeba, těžba a zásoby

Hlavní exportéři (2004)

Poř. ve světě

stát mil. barelů denně

1. Saudská Arábie 8.73

2. Rusko 6.67

3. Norsko 2.91

4. Írán 2.55

6. SAE 2.33

7. Kuvajt 2.20

11. Irák 1.48

13. Kazachstán 1.06

14. Katar 1.02

Saudská Arábie – USASrovnání exportu Saudské Arábie a

importu USA

Poptávka po surovináchvýchodní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech

Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi

• domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu

Japonsko: import všech hlavních surovinhlavní zdrojové oblasti

ropa: Perský zálivkovy: Austrálie, Indonésie

růst prospektorské aktivityČína, Laos, Mongolsko, Filipíny…

vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhuhosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP

Železná ruda (2003)

PořZemě Těžba Zásoby

těžba v mil. t obsahu Fe

Podíl na svět. produkci (%)

zásoby v mil. t

obsahu Fe

Podíl na svět. zásobách (%)

1. Čína 261 22,5 7 000 8,8

2. Brazílie 212 18,3 14 000 17,5

3. Austrálie 187 16,1 11 000 13,7

4. Indie 106 9,1 4 200 5,2

5. Rusko 92 7,9 14 000 17,5

6. Ukrajina 62 5,3 9 000 11,2

7. USA 46 4,0 2 100 2,6

8. JAR 38 3,3 650 0,8

9. Kanada 31 2,7 1 100 1,4

10. Švédsko 22 1,9 2 200 2,7

x svět 1 160 100,0 80 000 100,0

Těžba rudy a výroba železavýchodní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli

40% světové produkce oceli

Čína – největší světový producentvíce než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě)

domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky

Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy

poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu

hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile

Indie: významný producent oceli i exportér rudy

Výroba železa a oceli (2003)

Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

Poř Země Surové železo Ocelvýroba v

mil. tPodíl na svět.

produkci (%)

výroba v mil. t

Podíl na svět. produkci (%)

1. Čína 202,3 29,3 220,1 22,92. Japonsko 82,1 11,9 110,5 11,53. USA 40,6 5,9 93,7 9,74. Rusko 51,3 7,4 62,7 6,55. J. Korea 27,5 4,0 46,3 4,86. Německo 30,4 4,4 45,0 4,77. Ukrajina 29,6 4,3 36,9 3,88. Indie 30,3 4,4 31,8 3,39. Brazílie 30,0 4,3 29,6 3,110. Itálie 10,0 1,4 26,0 2,7x Svět 691,0 100,0 962,0 100,0

Čína: těžba

Bauxit a hliníkhlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii

Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie

v Asii: Čína (8,5% světové těžby)

• provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi)

Indie (6,5% svět. těžby)• Urísa, Uttarpradéš,

Kazachstán (3,2%) • Pavlodar

Poř země mil. t

podíl (%)

1. Austrálie 16,5 29,72. Čína 6,1 11,03. USA 4,8 8,64. Brazílie 4,0 7,25. Jamajka 3,8 6,86. Rusko 3,2 5,87. Indie 2,5 4,58. Surinam 2,0 3,69. Ukrajina 1,4 2,510 Kazachstán 1,4 2,5x svět 55,5 100,0

Výroba hliníku (2003):

Měď (2003)

Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

Poř Země Těžba rudy Produkce rafinované mědi

E/I

těžba v tis. t obsahu

Cu

Podíl na svět. těžbě

(%)

výroba v tis. t

obsahu Cu

Podíl na svět.

produkci (%)

1. Chile 4 900 36,0 2 900 19,1 - -2. USA 1 120 8,2 1 310 8,6 +3. Indonésie 979 7,2 223 1,5 - -4. Peru 831 6,1 517 3,4 -5. Austrálie 830 6,1 484 3,2 -6. Rusko 675 5,0 840 5,5 +7. Čína 610 4,5 1 800 11,8 ++8. Kanada 558 4,1 457 3,0 -9. Polsko 495 3,6 530 3,5 +10. Kazachstán 485 3,6 433 2,8 -- Japonsko 0,7 0,0 1 430 9,4 ++x svět 13 600 100,0 15 200 100,0 0

Měďvýroba i spotřeba na světě stagnujevýchodní Asie: jediný region s růstem výroby

Čína, Japonsko, Korea• 25% světové produkce rafinované mědi• 60% světového importu

zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea

Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa

Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce

Cínjihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínuJV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003)Čína – největší producent

až 39% světové výrobyKuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan)

Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra

Malajsie (Pinang)

Thajsko, Vietnamhlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajskohlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko

Další kovyolovo a zinek

Čína – největší světový producent• 29% světové těžby olova• 21% těžby zinku (2004)

Čína – druhý největší spotřebitel (po USA)mangan

Čína: 10% světové těžby, 6. místo • Kuang-si (Guangxi)

Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom

Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo)

wolfram: v Číně 88% světové těžby• Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)

Hospodářství

Velikost ekonomikyPoř. stát mld. US$ PPP (2003)

1. USA 10 978

2. Čína 6 410

3. Japonsko 3 629

4. Indie 3 062

5. Německo 2 279

6. Spojené království 1 643

…

44. Česká republika 159

x svět 51 401Pramen: World bank (2005) World development indicators

Klasifikace států podle SBjediné kritérium: HDP v PPP (2004)

země s vysokými příjmy: 10 066 US$+• Japonsko, Korea• Hongkong, Macao, Singapur, Brunej• S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael

země s vyššími středními příjmy (3 256–10 065 US$)• Turecko, Libanon, Omán• Malajsie

země s nižšími středními příjmy (826 – 3 255 US$)• Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy• Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko• Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán

země s nízkými příjmy: - 826 US$• Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, • Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor• KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen

HDP na obyvatele v PPP (2003)Hongkong 34 200 (9.)

Japonsko 29 400 (21.)

Singapur 27 800 (29.)

Tchajwan 25 300 (33.)

S.A.Emiráty 25 200 (34.)

Brunej 23 600 (37.)

Katar 23 200 (40.)

Kuvajt 21 300 (43.)

Izrael 20 800 (45.)

Kyrgyzstán 1 700 (186.)

KLDR 1 700 (187.)

Nepál 1 500 (195.)

Bhútán 1 400 (196.)

Tádžikistán 1 100 (206.)

Afghánistán 800 (215.)

Jemen 800 (220.)

Z.Břeh+Gaza 700 (225.)

V. Timor 400 (231.)

Čína 5 600 (120.) Indie 3 100 (153.)

Tempo růstu ekonomiky

Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii

stát mld. US$ měsíce importuJaponsko 673,6 17Čína 416,2 11Tchajwan 212,3 17USA 184,0 1Korea 155,5 8Hongkong 118,4 5Indie 103,7 12Německo 96,8 1Singapur 95,7 7Rusko 78,4 7

7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí

Sektorová struktura hospodářstvívyspělé země: deindustrializace

některé země V a JV Asie: industrializace

v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký

z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl

liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence

rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách

ztráta trhů

Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%)

1990 2003

Japonsko 27 21

Hongkong 17 5

1990 2003

Čína 33 39

Malajsie 24 31

Thajsko 27 35

Indonésie 21 25

Vietnam 12 211990 2003

Indie 17 16

Bangladéš 13 16

Pákistán 17 16

Írán 12 13

Nepál 6 8

1990 2003

Arménie 33 22

Kyrgyzstán 28 8

Pramen: World bank (2005) World development indicators

Podíl zemědělství na HDP (%)

1990 2003

Afghánistán . 52

Kambodža . 34

Laos 61 49

Nepál 52 41

Myanmar . 57

1990 2003

Japonsko 2 1

S. Arábie 6 5

Jordánsko 8 2

1990 2003

Čína 27 15

Indie 31 22

1990 2003

Arménie 17 24

Kyrgyzstán 34 39Pramen: World bank (2005) World development indicators

vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou nezávisí příliš na přírodních podmínkách

Index lidského rozvoje

Pramen: UNDP (2005) World development report 2005