projekt Č eského zdravotnického fóra nada č ní fond elpida telč 28.-29. listopadu 2003

AKTUALIZACE STUDIE NA ZJIŠTĚNÍ CITLIVOSTI A SCHOPNOSTI OBČANŮ

AKCEPTOVAT PRVKY MOTIVACE A SPOLUÚČASTI NA PÉČI

Projekt Českého zdravotnického fóra

Nadační fond ELPIDATelč 28.-29. listopadu 2003

Hlavní řešitelé projektu

Ing. Jiřina Musílková, VZP ČR

MUDr. Bohumil Seifert, SVL ČLS JEP

Poskytujeme více péče.

Utrácíme více za péči. A přesto….

Veřejnost není spokojena.

Poskytovatelé nejsou spokojeni.

Paradoxy poskytování zdravotní péče

Čím více společnost vloží do zdravotní péče, tím více má nemocných.

(BMJ 2002, 324,860-861)


Státy s vysokými náklady na zdravotnictví poskytují péči nižší kvality, a to vzhledem k nadužívání diagnostiky a léčby, detekci řady pseudodiagnóz a množství pozitivně falešných výsledků. Nejnebezpečnějším místem jsou pak nemocnice, zvláště není-li nezbytné tam pobývat.

(New England Journal Of Medicine, 2003, 349, 1665-1667)


PROCES Projekt cenové senzitivity

Analýza východisek

Analýza spoluúčasti v zahraničí

Brainstorming expertů jako příprava k průzkumu

Kvalitativní výzkum

Kvantitativní výzkum

Vyhodnocení

Prezentace

29.11.2003

Východiska projektu

Možným řešením problému financování zdravotnictví je zainteresovanost spotřebitelů na péči, za podmínek :

• dostupnosti informací • průchodnosti legislativy • finanční dostupnosti zdravotních služeb.

Kde leží únosná hranice motivátorů resp. demotivátorů?

Jak je systematicky nastavit ?Co můžeme očekávat (z hlediska kvality) ?

PROCESProjekt Českého zdravotnického fóraNadační fond ELPIDA

POPIS PROJEKTU:

Projekt navazuje na před časem proběhlý výzkum mezi občany, zadaný VZP, který monitoroval ochotu pacientů připlácet si na zdravotní péči, resp. za jakých podmínek

PROCESProjekt Českého zdravotnického fóraNadační fond ELPIDA

Hlavní řešitelé : Ing.Jiřina Musílková, VZP MUDr. Bohumil Seifert, SVL ČLS JEPŘešitelský tým : Doc. Marie Příbová, CMC Graduate School of BusinessIng. Jaromír Gajdáček, Svaz zdravotních pojišťoven MUDr. Otto Herber, Společnost všeob.lékařství ČLSMUDr. Milan Kudyn, Sdružení PLDD ČRMUDr. Vlastislav Kaplan, Svaz diabetiků ČRBc. Blanka Misconiová, Národní centrum domácí péče ČRPhDr. Kateřina Zamastilová, VZP ČR

Spolupracují experti :Vladimíra Bošková, Občanské sdružení na ochranu pacientů Ing. Jiří Čihař, FN MotolMgr. Jan Lajka, STEMIMARKMgr. Michaela Jandová, XUXA s.r.o

Očekávané výstupy projektu

vyhodnocení studie současných postojů občanů k zainteresovanosti a spoluúčasti na zdravotní péči a jejím financování

stanovení možných reformních kroků v této oblasti

podklad pro politická a koncepční jednání na úrovni plátců a organizátorů zdravotnictví.

Analýza spoluúčasti v Evropě

Ve všech zemích EU a v celé řadě kandidátských zemí, bez ohledu na aktuální politickou situaci,

existuje nějaká forma spoluúčasti, a to včetně

přímých plateb v ambulancích a nemocnicích.

Švédsko

Přímé platby : 4 % financování

Den v nemocnici : 85 SEK

Konzultace PL : 100-140 SEK

Konzultace u specialisty : 120-250 SEK

Děti a mladí do 20 let neplatí,

od 900 SEK 50 %, postupné zvyšování až..

nad 4300 SEK bezplatně.

Příplatky v ordinaci PL:

- obvyklé malé částky

(např. Estonsko, Maďarsko u specialisty bez doporučení, Slovensko)

Příplatky na léky :

obvyklé

Příplatky na přepravu nemocných :

obvyklé

Příplatky na pobyt v nemocnici :

jsou zaváděny (Maďarsko, Estonsko, Slovensko)

Střední a východní Evropa

Česká republika Rizika a klíčová témata zavedení spoluúčasti

1. Změna musí být politicky silná, přesvědčivá ale i citlivá. Nesmí se stát bariérou v přístupu zejména do primární péče.

2. Spoluúčast musí být provázena pro pacienty srozumitelným zvýšením kvality poskytované péče.

3. Spoluúčast, její funkce a praktické dopady v systému zajištěném z veřejných zdrojů musí být odlišena od příspěvku na nadstandardní služby případně od komerčního připojištění.

Slovensko od 1.6.2002

Za pobyt v nemocnici 50 Sk denně

Za návštěvu lékaře 20 Sk (PL, specialista, LSPP)

Za recept v lekárně 20 Sk ( 5 Sk lékárnám)

Za převoz sanitou 2 Sk/1km

„Poplatky za služby, spojené se zdravotní péčí…“Osvobozená celá řada lidí a skupin.

Slovensko – za 3 měsíce :

Snížení počtu pacientů v ordinacích PL(PL vybírají 7000 – 9000 SK měsíčně….20 mil.)

Snížení počtu receptů Méně vydaných balení (předzásobení ? )Snížení počtu hospitalizovanýchMalé nemocnice získali asi 300 000 SkStřední nemocnice získali milion SkVelké nemocnice 1,5-2 miliony SKCelkem (za 4 měsíce) nemocnice : 80 mil.

Kvalitativní a kvantitativní výzkum – podkladový materiál pro diskusi

Spoluúčast pacientů na úhradě zdravotní péče

Výsledky kvalitativního

a kvantitativního průzkumu

Hlavní řešitel : Doc. Marie Přibová

vysokoškolská učitelka marketingu a marketingového výzkumu, konzultantka

expert v oblasti marketingových a soiologických výzkumů

expert pro sociologické výzkumy v oblasti zdravotnictví

PLÁN VÝZKUMU

BRAINSTORMINGKVALITATIVNÍ

VÝZKUMKVANTITATIVNÍ

VÝZKUM

•Členové týmu

•Diskuse o cílech

projektu

•Výstup:

definice cílů

•Skupinové diskuse

s 20 zástupci

•Zjištění názorů na

problematiku

•Výstupem hypotézy

řešení, které ověřovány

v celé populaci

•Dotazován repre-

zentativní vzorek

populace

•Ověřování

hypotéz řešení

Kde skončí prostředky ze spoluúčasti?Jaká forma příspěvku je z pohledu občana nejsnesitelnější (připojištění, přímá úhrada, registrační poplatek, poplatek za kontakt)Jsou peníze (spoluúčast) pro pacienta motivátorem nebo demotivátorem?Co rozumí pacient spoluúčastí ? Je vhodné používat místo slova „spoluúčast“ jiné označení, např…doplatek ?Zajistí mi spoluúčast lepší informovanost? Jsem ochoten si zaplatit za informace, abych se příště pacientem nestal ?Chce se pacient podílet na rozhodování ? Být vždy klientem ?

BRAINSTORMING

BRAINSTORMING

Podíl na úhradě : Platba za kontakt s lékařem, LSPP Platba za registraciPobyt v nemocnici

Nadstandardní služby :Telefonická konzultace mimo ordinační dobuE-mailová konzultaceNávštěva doma mimo prac.dobuPreventivní prohlídky mimo Zdravotní řádVyžádaná vyšetření mimo indikaci lékařeNadstandardní hotelové služby, materiály

KVALITATIVNÍ VÝZKUM

Kvalitativní výzkum – hloubkové poznání názorů populace na problematiku, vytvoření hypotéz pro kvantitativní výzkum

Kvalitativní výzkum byl zaměřen na malý počet oslovených (20), se kterými proběhly skupinové diskuse.

Jedna skupina (v Kroměříži) reprezentovala starší a sociálně slabší populaci, druhá (v Liberci) mladší a sociálně silnější populaci.

Skupinové diskuse moderovala a analyzovala psycholožka. Obě skupiny proběhly koncem srpna.

Respondenti mají dobré povědomí o výši zdravotní daně.

Obě skupiny pokládají výši zdravotní daně za vcelku přiměřenou. Starší respondenti však ve srovnání s mladšími více zdůrazňují princip solidarity, považují ho za nutný a fungující.

Mezi skupinou starších a mladších respondentů jsou v přijetí možnosti zavedení finanční spoluúčasti velké názorové rozdíly.

Mladší respondenti jsou ochotni připustit, že stávající systém financování zdravotnictví není únosný a že zavedení finanční spoluúčasti je do budoucna nutné.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU

Starší respondenti přijímají možnost finanční spoluúčasti výrazně negativně. Zavedení finanční spoluúčasti vnímají jako nespravedlivé, nabourávající princip solidarity. Stávající způsob financování zdravotnictví sice kritizují, ale vyhovuje jim. Viníka nedostatku peněz ve zdravotnictví pak spatřují ve velkém počtu zdravotních pojišťoven.Pro obě skupiny respondentů jsou důležitými motivátory pro akceptaci finanční spoluúčasti: zprůhlednění toku peněz a jasná definice (seznam), co se zdravotního pojištění platí.

Pro mladší respondenty jsou na rozdíl od starších respondentů důležitými motivátory také možnost vybrat si, rozhodovat a spolurozhodovat a lepší informovanost o vlastním zdravotním stavu a o tom, na co mám nárok.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování

U starších respondentů je patrná výrazná životní pasivita, která se projevuje také ve vztahu lékař-pacient, ve vztahu k lékaři funguje paternalistický model, kdy lékař je brán téměř jako nedotknutelná autorita. Navíc se starší respondenti necítí spoluzodpovědní za vlastní zdraví, vlastní zdraví pro ně není dostatečně silnou hodnotou, pro kterou by měli něco obětovat, případně něco platit.

Obě skupiny se shodují v tom, že Češi obecně zaujmou k zavedení finanční spoluúčasti negativní, spíše pasivní postoj.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - METODIKA

Osobní dotazování profesionálními tazateli

Respondenti ve věku 18 –70 let z celé ČR

Celkový počet uskutečněných rozhovorů: 1189

Velikost základního (reprezentativního) souboru: 1074

Velikost navýšeného vzorku: + 115

Základní vzorek respondentů byl navýšen tak, aby bylo

v každé kategorii, sestavené podle věku a frekvence

návštěv lékařů (aproximující subjektivní pocit zdraví),

dosaženo předem stanoveného počtu přibližně 150

respondentů.

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - METODIKAVýzkum se primárně zaměřil na 5 kategorií populace, kde se předpokládaly rozdílné názory a postoje.1. MLADÍ

věk 18-34 let a bez ohledu na zdravotní stav2. STŘEDNÍ VĚK, ZDRAVÍ

věk 35-59 let a zdravotní péči nevyužívají vůbec nebo pouze příležitostně (sezónní onemocnění, úrazy)

3. STŘEDNÍ VĚK, NEMOCNÍ věk 35-59 let a mají časté zdravotní problémy nebo vyžadují průběžnou zdravotní péči

4. STARŠÍ, ZDRAVÍvěk 60 let a více a zdravotní péči nevyužívají vůbec nebo pouze příležitostně (sezónní onemocnění, úrazy)

5. STARŠÍ, NEMOCNÍ věk 60 let a více a mají časté zdravotní problémy nebo vyžadují průběžnou zdravotní péči

Průměrná známka vyjadřující spokojenost se současným systémem veřejného zdravotního pojištění je 3 (na škále 1-5), tj. „ani spokojenost ani nespokojenost“.

Respondenti z kategorie Mladí a Střední věk, zdraví se častěji než ostatní domnívají, že za poslední rok zaplatili na zdravotním pojištění mnohem více, než kolik ve stejném období na zdravotní péči vyčerpali. S přibývajícím věkem a zdravotními obtížemi se tento názor mění v opačný.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU

1 53

Hodnocení ambulantní zdravotní péče (praktický i odborný lékař) jsou v parametrech ochota a ohleduplnost, odborná kvalita léčby, čas strávený s lékařem a přiměřenost informací spíše dobré. Spíše špatné zkušenosti se projevily v parametrech doba strávená v čekárně a možnost spolurozhodovat o léčbě.

Kvalita nemocniční péče je vnímána méně příznivě, většina hodnocených parametrů se pohybuje v pásmu 2 – 3, což znamená „spíše špatné zkušenosti“(použita škála 1 – 4).Výjimkou je odborná kvalita péče, která je hodnocena stupněm „spíše dobré zkušenosti“.

Nejkritičtěji situaci vnímá skupina Střední věk, zdraví u odborných lékařů.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU

Největší ochotu k finanční spoluúčasti vyjádřili Mladí a Střední věk, zdraví, tedy kategorie populace, které příliš nevyužívají zdravotní péči. Podle očekávání nejméně nakloněni poplatkům jsou občané Starší, nemocní.

Finanční ochota platit za vybrané služby:

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU-pokračování

Finanční ochota populace

Službyprůměr

(Kč)

nejčastěji zmiňovaná částka (Kč)

minimální částka (Kč)

maximální částka (Kč)

PL v bytě 92 50 5 500Pediatr v bytě 105 50 5 1 000Návštěva PL v bytě 52 50 5 250Návštěva odb. lékaře 67 50 5 400Návštěva u pediatra 55 50 5 300Vystavení receptu 25 10 1 100Pobyt v nemocnici 92 50 1 500Pohotovost 101 50 5 3 000Sanitka (mimo ZS) 93 50 5 500Výdej léku na recept 13 5 1 150


Alespoň polovina respondentů ve všech kategoriích se přihlásila ke spoluúčasti na službách :

návštěva praktického lékaře v bytě (92 Kč)

pobyt v nemocnici (92 Kč)

Všichni kromě starších ( z těch 46%) by ještě přispěli na dopravu sanitním vozem (93Kč)

Nejmenší ochota dotázaných k placení se týká návštěvy ordinace pediatra a vystavení receptu lékařem. Nejmenší ochota k těmto platbám je v kategorii Starší, nemocní a pohybuje se mezi 13 a 14 % populace v této skupině. Ti, kteří by byli ochotni platit, by za jednu návštěvu pediatra zaplatili v průměru 50 až 60 Kč a za vystavení receptu průměrně 24 až 27 Kč.

Lidé nechtějí platit ani za návštěvu praktického lékaře v jeho ordinaci. I zde jsou nejméně ochotni k placení Starší, nemocní, z nichž by pouze jedna pětina souhlasila s placením. Ti, kteří by byli ochotni platit, odhadují, že by šlo o 48 až 56 Kč za 1 návštěvu u lékaře v ordinaci.


Převážné většině respondentů by vyhovovala možnost platit úhrady formou přímé platby lékaři nebo zdravotnickému zařízení za provedený výkon. Mezi těmito respondenty jsou nadprůměrně často lidé starší 60 let s příjmem domácnosti do 12 tisíc Kč a zároveň osoby z kategorie Mladí a Střední věk, zdraví, kteří mají příjem domácnosti převyšující 17 tisíc Kč.

Nejméně často vybíranou možností úhrady je ve všech kategoriích respondentů předplatné na budoucí provedené výkony.

Ve všech kategoriích populace se vyskytla početná skupina těch, kteří nevědí, jakou formu úhrady by preferovali nebo ji odmítají. Mladí 32%, Střední věk, zdraví 30 %, Střední věk, nemocní 34 %, Starší věk, zdraví 42 %, Starší věk nemocní 40 %.



59

50

20

42

4

39

5 5

69

20%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Méně č

asté

návště

vy lékaře

Častě

jší

návště

vy lékaře

Soc.s

labí

pře

sta

nou c

hodit

k lékaři

Zanedbávání

pre

vence

Větš

í péče o

zdra

ví

Pokle

s s

potř

eby

Rx

Růst

spotř

eby

Rx

Růst

spotř

eby

OTC

Pokle

s s

potř

eby

OTC

Žádná z

měna

Dopad zavedení poplatku za kontakt s lékařem ve výši 50 Kč

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1132

ZDROJ : STEM/MARK, Elpida 10/2003

Pokud by byly zavedeny poplatky za návštěvu lékaře v ordinaci, respondenti by od lékaře navíc vyžadovali zejména více informací o možnostech léčby onemocnění a informace o svém zdravotním stavu.

Vyskytly se i významné rozdíly mezi očekáváními jednotlivých kategorií populace v souvislosti s možným zavedením poplatků. Zdraví lidé středního věku by nadprůměrně často vyžadovali zasílání pozvánek na preventivní prohlídky a očkování. Mladí lidé by častěji než ostatní vyžadovali možnost komunikovat s lékařem prostřednictvím internetu (20 %).


Mezi respondenty je i nezanedbatelný zájem o nadstandardní služby. Největší zájem, je o objednání na čas u odborného lékaře. Za tuto službu by byli ochotni zaplatit průměrně 57 Kč. Naopak nejmenší zájem by měli o internetovou komunikaci s lékařem a o jeho asistenci při cestě do nemocnice nebo z nemocnice.

Osoby, které by byly ochotny platit za různé služby poskytované lékaři a zdravotnickými zařízeními, očekávají, že se dovědí, jak je s penězi nakládáno.


Spoluúčast pacientů

Je čas na přímou zainteresovanost pacientů na úhradách zdravotní péče ?

Máme dost argumentů pro politiky ? Máme dost argumentů pro naše občany ?

Můžeme slíbit (nabídnout) vyšší kvalitu péče ?

projekt Č eského zdravotnického fóra nada č ní fond elpida telč 28.-29. listopadu 2003

Documents