Psychologie

skupinového

života

SZ7BP

2012/PS

�Malá sociální skupina

1. Význam sociálních skupin

3. Struktura skupinových vztahů (pozic a rolí)

4. Normy a skupinové cíle

5. Skupinové ovzduší (sk.klíma a atmosféra)

Psychologie skupinového života I.

2. Klasifikace sociálních skupin

6. Specifika a rizika skupinového života

Pracovní definice pojmu malá sociální skupina

Malá sociální skupina je tvořena lidmi, kteří

jsou navzájem v přímé nezprostředkované interakci a

komunikaci

mají blízké nebo shodné cíle či hodnoty, a odvozují (očekávají)

od skupinového života naplnění svých individuálních cílů

jsou vřazeni do relativně stabilního systému pozic a rolí

(skupinové struktury)

spoluvytvářejí a respektují normy skupinového života (tj.pravidla regulující meziosobní vztahy a průběh společných činností)

�Malá sociální skupina

Význam sociálních skupin:

zprostředkovávají působení makrosociálního prostředí

podílejí se na dotváření sociálních rysů osobnosti (plní socializační funkci,

protože jsou modelem vztahů makrosociálního prostředí)

ovlivňují individuální výkonnost

uspokojují individuální potřeby a naplňují individuální i společenské cíle

být s lidmi (sounáležitosti)

být akceptován

dotvářet vlastní individualitu a identitu

získat uznání

seberealizovat se

1. Význam sociálních skupin

Ve skupinách se cítíme dobře za předpokladu, že

není zraňován náš sebecit

nejsme omezováni v naplňování našich podstatných

individuálních zájmů a potřeb

nám usnadňují seberealizaci

1. Význam sociálních skupin

Klasifikace skupin

formální x neformální

způsob vzniku

povaha převládajících vztahů

míra autonomie

míra (rozsah) vlivu na osobnost a

intimita interakcíprimární x sekundární

malé x velkéstupeň intimity meziosobních vztahů

míra zprostředkovanosti interakcí

strukturace x davystupeň stability pozic a rolí

cílová orientace skupiny

členské x vztažnévztah ke skupině

pojetí skupiny

Kritéria klasifikace

2. Klasifikace sociálních skupin

mírou jeho sociální přitažlivosti (soc.atraktivitou)

mírou prestiže (a z ní vyplývající mírou vlivu)

způsobem sebeprosazování při začleňování se do skupiny (a

seberealizaci)

jeho podílem na dosahování skupinových cílů

úrovní jeho sociální kompetence

Pozice člena skupiny je především určována:3. Struktura vztahů ve skupině

Pozice – postavení, místo ve struktuře vztahů ve skupiněRole – chování, které z určitého postavení vyplývá, event. je očekáváno od toho, kdo pozici zastáváStatus – „významnost“ pozice (dána většinou mírou vlivu a moci)Prestiž – vážnost toho, kdo zaujímá určitou pozici (většinou dána úrovní soc.kompetence

a způsobem výkonu role)

neoblíbený nevlivný a málo úspěšný

izolovaný, nevlivný ale výrazně neodmítaný;

ve vedoucí pozici, vlivný, oblíbený s různým stupněm

úspěšnosti;

vlivný ale méně oblíbený;

oblíbený, ale méně vlivný (je spíše v "centrální" než vedoucí

pozici);

nevýrazná pozice.

Základní dimenze pozice ve skupině V. Hrabal (1992):kompetence

vliv

obliba (sociální atraktivita)

�Zjišťuje se sociometrickým dotazníkem

�Hrabal: SO-RA-DO (sociometrický ratingový dotazník)

Pozice:

3. Struktura vztahů ve skupině

jasně definovaný cíl

jasně vymezená pozice vůdce

motivace členství vycházející ze souladu individuálních a

týmových cílů

ztotožnění se se skupinovými cíli

odpovědné přijetí norem a hodnot

identifikace se skupinou

rovnováha orientace na výkon a způsob jeho dosahování

zřetelná struktura týmových rolí

facilitující atmosféra vztahů

Tým�Tým –vymezení pojmu

„Tendence chovat se, přispívat a být ve vzájemném vztahu

s ostatními lidmi specifickým způsobem...“

TÝMOVÉ

ROLE

(R.M.BELBIN)

RI (shánil)

PL (chrli č)CW (tahoun)

TW (hasi č)

CH (předseda)

ME (rejpal) SH (rejža)

F (dotahova č)

�Struktura pozic a rolí

Ilustrace, odkaz

INICIÁTOR

NAVIGÁTORKOORDINÁTOR

MOTIVÁTOR INFORMÁTOR

STRÁŽCE NOREM HARMONIZÁTOR

Zb.ZABOROWSKI

�Struktura pozic a rolí

Ilustrace, odkaz

Skupinové normy:

systém pravidel, která slaďují průběh společných činností (aktivit),

usnadňují nekonfliktní fungování mezilidských vztahů a tak umožňují

dosahování skupinových cílů.

Každá norma obvykle obsahuje i způsoby reagování na její porušení –

sankce

Smysl sankcSmysl sankcíí spospoččíívváá v tom, v tom, žže maje majíí::

napravit důsledky poruporuššeneníí normy, jenormy, je--li to fakticky moli to fakticky možžnnéé

zabránit v opakování narunaruššovováánníí noremnorem

zbavit ččlena skupiny, který se narulena skupiny, který se naruššeneníí normy dopustil, normy dopustil,

nežádoucích prožitků, kter, kteréé by svým pby svým přřetrvetrváávváánníím brm bráánily nily

autentiautentiččnosti zmnosti změěny jeho chovny jeho chováánníí

4. Normy (a skupinové cíle a hodnoty)

„relativně stabilní a emocionální naladěnost, ve které se spojují

nálady lidí, jejich duševní prožívání, vztahy jednoho k druhému,

k práci, k obklopujícím událostem...“ (Kollárik,T. 1990. s.501).

...termín klima zahrnuje ustálené postupy vnímání, prožívání,

hodnocení a reagování všech aktérů (učitele, všech žáků třídy,

skupinek žáků v dané třídě, žáků jako jednotlivců) na to, co se ve

třídě odehrává... (Mareš, J. 1997)

Problém definice sociálního klimatu a atmosféry

...je to „sociologický a sociálně psychologický pojem vyjadřující

kvalitu interpersonálních vztahů a součinnosti lidí v rámci

konkrétní společenské skupiny.“ (Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A.

(kol.). 1996).

4. Klíma a atmosféra ve skupině

svoboda projevu - konformismus

podpora (facilitace) - ztížení (inhibice) sebeprosazení

volnost či omezování ve vzájemných vztazích

přijetí (akceptace) - odmítání individuálních projevů a aktivit

citová rezonance - sociální chlad

důvěra - nedůvěra k sociálním aktivitám jedince

afiliace (přátelství) - hostilita (nepřátelství)

Parametry skupinového ovzduší (klimatu)

4. Klíma a atmosféra ve skupině

...zásadní význam na utváření klimatu ve skupině má styl řízení – vedení...

klidné a náročné vedení podporující samostatnost

jednotlivce

čitelnost a stabilita kriterií hodnocení

hodnocení chápané hodnotitelem a přijímané

hodnoceným jako zpětná vazba

preferování regulace vztahů ve skupině

prostřednictvím kultivujících aktivit a facilitujících typů

součinnosti (namísto pokynů, příkazů, tlaku)

transakce prožitků a podpora sociálních citů

Podmínky příznivého skupinového klimatu

4. Klíma a atmosféra ve skupině

nejasné cíle

nejasná kriteria výkonnosti

nedostatečně definovaný proces rozhodování

(příliš) silná soutěživost mezi jednotlivci nebo skupinami

jakýkoliv typ změny

Zdroje nejistoty ve skupině (Kreitner, Kinicki, 1989):

4. Klíma a atmosféra ve skupině

DEINDIVIDUACE

dochází ke snižování vědomí sociální odpovědnosti

(a obav ze sankcí)

snižuje se koncentrace na sociální hodnocení

oslabuje vnitřní kontrolu, zkresluje se percepce

zvyšuje se impulzívnost, intenzita emocí

5. Specifika a rizika skupinového života

Výzkumy ukazují, že k deindividuaci dochází vlivem:

anonymity

velikosti skupiny

skupinových aktivit

„fyzického zapojení do činu“

nekognitivní zpětné vazby

nové či nestrukturované situace ap.

�Deindividuace

„přetížení senzorických vstupů“

P.G.Zimbardo

5. Specifika a rizika skupinového života

Skupinový tlak, konformismus, „skupinové

myšlení“

(Janisův efekt)

členové skupiny pracují v těsném spojení

v prostorové či názorové izolaci

členové sdílejí stejné hodnoty a navzájem se utvrzují v určitém

náhledu na svět (na problém)

řeší problém, který sám o sobě vyvolává zátěž, silný stres

Tzv. „skupinové myšlení“ vzniká, když:

5. Specifika a rizika skupinového života

�Skupinové myšlení

iluze nevyhnutelnosti sdíleného řešení (postupu, názoru)

racionalizace

iluze etické oprávněnosti

percepční stereotypy

skupinový tlak (a vzájemný nátlak)

autocenzura

iluze jednomyslnosti

personifikace mínění, názorů, řešení

Symptomy „skupinového myšlení“:

5. Specifika a rizika skupinového života

�Skupinové myšlení

skupinová diskuse (problému) se mění ve společné hledání

co nejlepšího zdůvodnění skupinového stanoviska

neschopnost náhledu skupinového dění, zvláště způsobu

řešení problému

neochota k vnitřní oponentuře, k hledání alternativ, ke

konfrontaci možných důsledků řešení

vnímání vnější kritiky jako tendence ohrožovat skupinu či

narušit činnost (práci, úsilí) skupiny

zaměřenost na informace, fakta, názory, které potvrzují

prekoncipované řešení (stanovisko)

tendence přehlížet širší kontext problému, jeho kontinuitu

v čase i prostoru

Důsledky:

5. Specifika a rizika skupinového života

�Skupinové myšlení

Problém tzv. „sociální lenosti“

Sociální lenost se projevuje tam, kde

je úkol vnímán jako nedůležitý nebo příliš snadný

se členové skupiny domnívají, že jejich osobní přínos k plněnískupinového úkolu nelze rozpoznat

členové skupiny nemají dobrý přehled o výkonu ostatníchčlenů skupiny

(Jackson, Harkins, 1985)

�Sociální lenost

5. Specifika a rizika skupinového života

nejednotné úsilí (ostatní se ulívají, proč já bych se měl namáhat?),

ztráta osobní odpovědnosti (ztratím se v davu, co bych se honil)

snížení motivace vzhledem ke sdílení odměny (...kdyžvšichni dostanou stejně!)

zhoršení koordinace (každý „zabere“ v jinou dobu)

Důsledky

5. Specifika a rizika skupinového života

�Sociální lenost