Kè 20,� 5778 LISTOPAD 2017 ROÈNÍK 79

CHE�VANKISLEV

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Jakob Gartner: Návrh hlavního prùèelí olomoucké synagogy, 1895.(K textu na stranì 11.)

NÁVRAT OLOMOUCKÉ TÓRYPo témìø 80 letech se v nedìli 22. øíjna do�idovské obce v Olomouci vrátil historickýsvitek Tóry, který slou�il místním �idùm pøibohoslu�bách pøed 2. svìtovou válkou. Zho-toven byl roku 1880. Jde o první do Èeskérepubliky navrácenou Tóru, která spolus dal�ím pùl druhým tisícem èeských a mo-ravských svitkù na�la útoèi�tì v Anglii poté,co byla komunistickým re�imem prodána�na Západ�. Svitky Tór byly prostøednic-tvím nadace Memorial Scrolls Trust, kterávznikla pøi londýnské Westminsterské syna-goze, po peèlivém restaurování jako dlouho-dobé zápùjèky distribuovány do mnoha obcícelého svìta, pøedev�ím do USA. Olomouc-ká Tóra byla zapùjèena �idovské komunitìve Foster City v Kalifornii a právì odtud seletos do Olomouce vrátila, rovnì� jako trva-lá zápùjèka. Vzácný pergamenový svitekTóry, který byl naposled pou�it pøi boho-slu�bì v zaniklé olomoucké synagoze témìøpøed 80 lety, byl slavnostnì a radostnì vne-sen do �idovské modlitebny v Olomoucia bude opìt slou�it zdej�í obci. jd

VOLBY V IZRAELIZatímco po øíjnovém sèítání výsledkù vo-leb do dolní snìmovny Parlamentu Èeskérepubliky zvítìzilo ve v�ech krajích hnutíANO, u Èechù �ijících v Izraeli byla s po-mìrem 34,88 % hlasù jednoznaèným favo-ritem strana TOP 09. Hnutí ANO zde zís-kalo jen 3,88 %. Na druhém místì vedliu Èechù v Izraeli Piráti s 16,28 % a na tøe-tím skonèila ODS s 14,73 % hlasù. Jakoètvrtí se umístili Zelení (9,3 %), pátí STAN(6,98 %) a �está byla s 4,65 % hlasùÈSSD. Dal�í v poøadí bylo ANO (3,88%), KDU-ÈSL (3,88 %), Svobodní (2,33%) a Realisté (1,55 %). Populistická SPDTomia Okamury získala jen 0,78 % voliè-ských hlasù stejnì jako SPO. KSÈMskonèila s 0 %. Na èeském velvyslanectvív Tel Avivu mìli èe�tí státní obèané mo�-nost volit v pátek 21. i sobotu 22. øíjnas tím, �e � stejnì jako na v�ech èeskýchstátních zastupitelstvích v zahranièí � se je-jich hlasy zapoèítávaly do Støedoèeskéhokraje. O tom ji� pøed volbami rozhodla lo-sem státní volební komise. ztis

NOVÝ ON-LINE KATALOGKdy� v roce 1993 vznikl Institut Terezínskéiniciativy, respektive jeho pøedchùdkynìNadace TI, bylo jen otázkou èasu, kdy zaè-ne vznikat i tematická knihovna. Její pro-voz byl zahájen v roce 1995, kdy se nejprveve skromných podmínkách zaèaly shro-ma�ïovat knihy zamìøené na téma proná-

sledování a vyvra�dìní èeských a evrop-ských �idù a Romù a dìjiny druhé svìtovéválky obecnì, dìjiny �idovských komunit,problematiku antisemitismu a rasismua vzdìlávání o holokaustu a proti projevùmrasové netolerance. Za první rok své exi-stence shromá�dila prvních 500 svazkù,které jsou souèástí fondu dodnes. V souèas-nosti knihovní fond obsahuje pøes 6500

svazkù � odborné literatury i periodik v nì-kolika svìtových jazycích. Knihovní fondse rozrùstá z nákupu èeské i zahranièní lite-ratury a z darù at�ji� soukromých osob neboinstitucí, se kterými Institut TI spolupracujena dílèích projektech.

V tìchto dnech vrcholí rozsáhlá reorgani-zace knihovny. Spou�tíme on-line verzi nové-ho moderního knihovního katalogu, na kte-rém jsme pracovali od roku 2013. Katalogv souèasné dobì pokrývá cca 80 % publikací,které se v na�í knihovnì nacházejí, a je stáledoplòován o nové záznamy. Do dlouho pøi-pravovaného projektu se rozhodla zapojitrovnì� knihovna �idovské obce v Praze, její�záznamy jsou do katalogu postupnì pøidává-ny. Ji� brzy budou záznamy v�ech publikací,které si u nás v Jáchymce mù�ete vypùjèit,dostupné z jednoho místa. Katalog je dostup-ný na adrese https://jachymka.jabok. cuni.cz.

Vìøíme, �e se knihovna, její� fond jev Èeské republice svým obsahem unikátnía kde najdeme knihy, které nemá �ádnájiná knihovna v republice, stane místem

pro studium tématu a bude vyu�ívána ne-jen renomovanými odborníky, ale i stu-denty a zájemci o historii. iti

PROJEKCE FOTOGRAFIÍ OBÌTÍ �OAOd 16. øíjna 2017 mohou lidé procházejícípo setmìní od Filozofické fakulty pra�-skou �irokou ulicí spatøit na �títu nad bu-dovou mikve v areálu Pinkasovy synago-gy fotografie èeských a moravských obìtínacistické perzekuce. Veèerní projekce jesouèástí právì probíhající modernizacestálé expozice v Pinkasovì synagoze, je�je památníkem tragických osudù více ne�78 tisíc �idovských spoluobèanù, jejichsymbolickým náhrobním kamenem.

Zámìrem projekce je pøiøadit tváø alespoòk nìkterým ze jmen obìtí z Èech a Moravy,která jsou napsána na zdech uvnitø Pinkasovysynagogy. Prostøednictvím �iroké veøejnostia pøedev�ím pamìtníkù � pøe�iv�ích �oa zís-kalo �idovské muzeum v Praze fotografie je-jich blízkých, pøátel a známých, kteøí za-hynuli nebo byli zavra�dìni v ghettech,koncentraèních a vyhlazovacích táborech.

První projekce fotografií obìtí �oa na�tít nad budovou mikve v areálu Pinkaso-vy synagogy se uskuteènila 16. øíjna v19.00 hodin. Dále se promítá ka�dý veèerkromì pátkù a �idovských svátkù.

Vnímání venkovního prostranství jakosouèásti výstavních prostor hraje klíèovouroli v novém pojetí expozice v Pinkasovìsynagoze, je� se pøedstaví náv�tìvníkùmv roce 2018 a bude novì obsahovat vý-stavní prvky umístìné jak na vstupním ná-dvoøí synagogy, tak i v Pinkasovì ulièce.

Projekt revitalizace Pinkasovy synagogybyl podpoøen Nadaèním fondem obìtemholokaustu. �mp

2 VÌSTNÍK 11/2017

AKTUALITY

OBSAH

Balfourova deklarace 3, 8�10Sidra na tento mìsíc 4�5Ruský re�im je jako nosoro�ecrozhovor se Lvem Rubin�tejnem 6�7

Ètyøi desetiletí olomoucké synagogy 11Lev Rubin�tejn: Otázky literatury 12�13�abat v Habe�iJak se z fala�ù stala Beta Jisrael 14�15O próze Textil Orly Castel-Bloomové 16O vinohradské inscenaci PeriferieFranti�ka Langera 17

Zemøela Zuzana Rù�ièková 18Obnova høbitova v Høívèicích 19Jehuda Bauer o radikálním islámu 20Izrael: Jak nahradit dé�t� 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

Projekce v areálu Pinkasovy synagogy. Foto �MP.

VÌSTNÍK 11/2017 3

Pøed sto lety, 2. listopadu 1917, zaslalbritský ministr zahranièí Arthur JamesBalfour otevøený dopis pøednímu britské-mu sionistovi lordu Walteru Rothschildo-vi, jen� obsahoval následující slib:

�Vláda Jeho Velièenstva pohlí�í pøízni-vì na zøízení národní domoviny �idovské-ho lidu v Palestinì a vynasna�í se, aby to-hoto cíle bylo dosa�eno, pøièem� se jasnìrozumí, �e nebude uèinìno nic, co bymohlo po�kodit obèanská a nábo�enskápráva existujících ne�idovských spoleèen-ství v Palestinì nebopráva a politické po-stavení �idù v jaké-koli jiné zemi.�

Tou dobou zuøilaprvní svìtová válkaa britské a australskéjednotky bojovalyv Palestinì proti Osmanùm s cílem získatJeruzalém. Pøes v�echny své zvlá�tnostipøedstavuje Balfourova deklarace prvníkrok k cíli politického sionismu, jak ho na-stínili delegáti Prvního sionistického kon-gresu v Basileji roku 1897: �Sionismushodlá zalo�it domov pro �idovský národv Palestinì pod ochranou veøejného prá-va.� Theodor Herzl se ani od osmanskéhosultána, ani od �ádného evropského pa-novníka takového pøíslibu nedoèkal. De-klarace tedy byla velmi oèekávaným po-èátkem: aè byla tak struèná a znìla takmlhavì, znamenala prùlom.

PRVNÍ KROKBalfourova deklarace pøedstavuje prvníkrok k legitimizaci Izraele ostatními náro-dy. A právì proto se její vlastní právoplat-nost stala terèem nekoneèných útokù. Toje èím dál snaz�í, nebot�ka�dým rokem sesvìt, v nìm� deklarace vznikla, vzdalujea lidé o nìm vìdí èím dál ménì. Obsah de-klarace se navíc skuteènì zdá ponìkud zá-hadný. Význaèný �idovský intelektuálArthur Koestler ji nazval �jedním z nej-zvlá�tnìj�ích dokumentù v�ech dob�,v nìm� �jeden národ slavnostnì slíbil dru-hému národu zemi toho tøetího�. Skuteè-nost, �e byl vydán jménem nejvìt�í imperi-alistické øí�e v dìjinách, která zahrnovalatémìø ètvrtinu zemské pevniny a obyvatel,vysvìtluje, proè øada Izraelcù a podpùrcùIzraele význam Balfourovy deklaracezpochybòuje. Sna�í se místo ní zdùrazòo-vat mandát, který Britùm nad Palestinousvìøila roku 1922 Spoleènost národù. Ten-to mandát nejen�e vèlenil do svého textusamotnou deklaraci, ale vstøícnì pøidali zdùvodnìní takového kroku, jím� je

�historické pouto �idovského národa k Pa-lestinì�, které vytvoøilo �základy pro zno-vuzøízení jeho domoviny v této zemi�.Pøed �edesáti lety americký právník SolLinowitz tvrdil, �e deklarace je samao sobì �právnì chabá. Velká Británie ne-mìla nad Palestinou svrchovanost; nemì-la v ní vlastnické zájmy; a nemìla pravo-moc s touto zemí disponovat.� Teprvev mandátu Spoleènosti národù �vítìzníspojenci slavnostnì uznali pøednostní �i-dovské právo na Palestinu� a uèinili to

v �oficiálním mezinárodním dokladu s ne-zpochybnitelnou právní platností�.

Dal�í zpùsob, jak sní�it význam Balfou-rovy deklarace, je pøeskoèit èas rovnou do

roku 1947 k rezoluci OSN, která ustanovi-la rozdìlení Palestiny mezi dva státy, izra-elský a palestinský. Nicménì je zajímavé,�e napøíklad izraelský diplomat a politikAbba Eban (1915�2002), jen� sám hrálpøi snaze dosáhnout rezoluce z roku 1947významnou roli, smý�lel jinak. �Zdá se,�napsal, �e �události z let 1947 a 1948 za-stínily Balfourovu deklaraci� a mìly �pøe-vratnìj�í dùsledky�. Jen�e roku 1947 se u�sionisté nedali zastavit � ji�uv byl �pøíli�poèetný na to, aby se nechal ovládat Ara-by, pøíli� nezávislý na to, aby se nechalsvìøit do poruènictví, a pøíli� urputnì od-bojný na to, aby si nechal vzít svùj hlavnícíl� � stát. Naopak roku 1917 znamenalnávrh na uznání práv �idù na �národní do-movinu� v Palestinì �vzpouru proti setr-

vaènosti zavedených skuteèností� a proti�nezmìrným pøeká�kám diktovaným ro-zumem�. Podle Ebanova názoru se tyèíBalfourova deklarace jako ojedinìlé �pøe-svìdèivé diplomatické vítìzství �idovské-ho národa v moderní historii�.

A tak je deklarace také vìt�inou vnímá-na: buï jako okam�ik zrodu Izraele, nebojako prvotní høích vùèi palestinským Ara-bùm. Podle rùzných ukazatelù ji v listopa-du budou Izraelci oslavovat, Palestinciproti ní protestovat a Britové si stoleté vý-

roèí �pøipomenou�.Ale jen málo z tìch,kteøí budou oslavo-vat (èi protestovat),si asi plnì uvìdo-mí, co Balfourovudeklaraci vytvoøilo.Co� nikoho nepøe-

kvapuje. Ani historici se na tom nemohoushodnout, nato� tedy lidé, kteøí se jejímvznikem nikdy nezabývali.

CHAIM WEIZMANN A JEHO ZAPOMENUTÍ PARTNEØINejprve si struènì pøipomeòme dùvody,proè Británie s Balfourovou deklarací sou-hlasila: V letech 1916 a 1917 spojenci Do-hody (Británie, Francie, Belgie, Rusko,Itálie a pozdìji Spojené státy americké) èe-lili nièivé válce s Ústøedními mocnostmi(Nìmecko, Rakousko-Uhersko, Bulharskoa osmanská øí�e) a obávali se, �e mù�e do-jít k nerozhodnému výsledku. Nejzdoku-mentovanìj�í vysvìtlení vydání deklaracepraví, �e britská vláda doufala, �e ovlivní�idy �ijící v zemích dvou váhajících spo-jencù Dohody � USA a Ruska � aby pùso-bili na své vlády tak, aby Amerika a Ruskovytrvaly v boji a� do vítìzného konce.

Britové se domnívali, �e �idovský vlivv tomto smìru mù�e být úspì�ný jak veWashingtonu, tak v Petrohradì, a za vhod-nou motivaci pova�ovali pøíslib obnovy�idovské Palestiny. Tato úvaha se snoubilas (neopodstatnìným) strachem, �e Nìmcituto iniciativu Dohodì �vyfouknou� a vy-dají vlastní prosionistickou deklaraci.Dnes nám takováto my�lenka pøipadájako iluzorní pøecenìní tehdej�ího �idov-ského vlivu. Ale brit�tí politici vìøili tomu,co britský sionista Harry Sacher jednounazval �velkou �idovskou legendou�:�Nejdrsnìj�ím a nejhloupìj�ím vyjádøe-ním této legendy jsou Protokoly sionskýchmudrcù; jen�e ve spoustì lidí, a to i tako-vých, kteøí tento spisek odmítají jako pa-dìlek a le�, pøetrvává víra v moc a jednotu�idovstva. (pokraèování na str. 8)

BALFOUROVA DEKLARACEPrùlomové prohlá�ení spojencù

jako vzpoura proti zavedenému poøádku

Lord Arthur Balfour (1848�1930). Foto archiv.

KDO SE SMÌJE NAPOSLED (Toldot 1M25,19�28,9)Charakteristika Jicchaka je struènì vyjá-døena první vìtou par�at Toldot (1M25,19): A toto je pøíbìh Avrahamova synaJicchaka: Jicchaka zplodil Avraham.Proè na to ale kladl vypravìè takový dù-raz, kdy� u� je to dostateènì známo? Od-povìï dostáváme, kdy� byla zemì Kena-án posti�ena suchem a Jicchak s rodinoua v�ím co mìl, byl nucen hledat ob�ivuv zemi Peli�tim. Zjevil se mu toti� Hospo-din a øekl: �Nesestupuj do Micrajim, alebydli v této zemi, jak jsem ti øekl. Z tohoto�nesestupuj do Micrajim� lze u� vyèístJicchakùv zámìr vyøe�it situaci stejnìjako jeho otec. Bùh se mu v�ak zjevil, abymu v tom zabránil. Ponìvad� dám v�ech-ny tyto zemì tobì a tvému semeni a spl-ním pøísahu, jí� jsem se zapøísahal tvémuotci Avrahamovi, a tvým (!) potomstvemse budou �ehnat v�echny národy zemì. Zato, �e byl Avraham poslu�en mého hlasua zachovával, co jsem mu dal k zachová-ní, mé pøíkazy, mé zákony a mé nauky!�(1M 26,2�5)

Pøesto si jako kdysi Avraham v Egyptìa v zemi Peli�tim poèínal tradiènì, tj. stej-nì jako jeho otec, a vydával tam svouman�elku za svou sestru. Král Geraru, kdese Jicchak usadil, Avimelech, mìl ov�emv dobré pamìti, �e toté� tvrdil Avrahamo Jicchakovì matce Sáøe, a kdy� vyhledalipohostinství v jeho zemi, Sáru mu vzal.Avraham tehdy na svou obranu dìl: �Ne-bot� jsem si øekl: Není-li bázeò Bo�í natomto místì, zabijí mne kvùli mé �enì! (20,11) Gerarský král mìl tedy dobrý dùvod,proè je: vyhlí�el zpoza okna, a vida, Jic-chak obveseluje Rivku, svou �enu! I zavo-lal Avimelech Jicchaka a povídá: �Vida,ona je to tvá �ena, a jak jsi mohl øíkat, jeto má sestra?� a Jicchak mu øekl: �Ponì-vad� jsem si øíkal, abych kvùli ní nebyl za-bit.� (26,8�9)

Jak dùslednì kráèel Jicchak ve sto-pách svého otce, ukazuje následující vy-právìní o sporu o studny. Kdy� byl nu-cen opustit Avimelechovo mìsto:Peli�tové zasypali v�echny studny, kteréza dnù Avrahamových vykopali otcovislu�ebníci, a naplnili je prachem, a Jic-chak znovu vykopával studnice vod, kte-ré vykopali za dnù jeho otce Avrahama,a po Avrahamovì smrti je Peli�tové za-sypali, a dával jim stejná jména, jakájim dal jeho otec Avraham. (26,15�18)

Proè by ti lidé studny zasypávali, kdy�z nich mohli mít u�itek pro svá stáda?Jména, je� jim dal Avraham a Jicchak je

obnovil, poukazují na hlub�í význam tìch-to studní v kontextu rodové nauky, i dù-vod, proè je Peli�tové zasypávali. Kdy�Jicchakovi slu�ebníci nalezli studnici �ivévody, gerar�tí pastýøi jednali s pastýøi Jic-chakovými, tvrdíce: �Ta voda je na�e!�a ponìvad� s ním jednali, pojmenoval tustudnu Esek, jednání. Tvrzení, �e je tavoda �na�e�, zní oprávnìnì. Voda, �ivot, jepro v�echny. Pøesto v�ak lidé jako Avra-ham vodu �ivota objevují, a jiní, jako Pe-li�tové, se zase objev sna�í zasypat pra-chem a zakrýt. Pøièem� dùvodem k tomuje malicherná �árlivost na Bo�í po�ehnání,jím� Bùh �ehná tìm, kdo v zemi objevujíprameny �ivota. Jicchak mìl toti� stádabravu a stáda skotu a rozsáhlé slu�ebnic-tvo a Peli�tové mu závidìli.

Pak vykopali dal�í studnu a oni ho o nitaké �alovali, a tak ji pojmenoval Sitna,sporná. �árlivost lidi rozdìluje a staví jednyproti druhým. Syn se proto s nimi nepøel,a ve stopách svého otce se odtamtud odstì-hoval a vykopal dal�í studnu, o ni� se ji� ne-pøeli. Pojmenoval ji Rechovot, cesty, jeliko�øekl: �Nyní nám Hospodin uvolnil cestya rozplodíme se v zemi!� I toto jméno dal

studni Avraham a nauèil ho, �e kdy� u� sezdá, �e �ádného východiska není, Bùh uvol-òuje cesty, na jejich� konci je naplnìnísmyslu �ivota. Jicchak èerpal jistotu z pøísa-hy, jí� se Bùh zapøísahal jeho otci, �e se jehopotomstvem budou �ehnat v�echny národyzemì: vody �ivota budou po�ehnáním proty z lidí, kteøí budou �ehnat tìm, kdo prame-ny vody �ivota objevují a zachovávají jepod stejným jménem: jednání, spor a cesty,a u�itek z toho budou mít v�ichni.

Proto odtamtud Jicchak ode�el do Ber-�evy, kde jeho otec �il a kam za ním vá�ilcestu gerarský král s vojenským doprovo-dem, aby s ním uzavøel mír. Toté� se pakstalo Jicchakovi: Oné noci se mu zjevilHospodin a pravil: �Já jsem Bùh tvéhootce Avrahama, neboj se, ponìvad� já jsems tebou, po�ehnal jsem ti a kvùli mému slu-�ebníku Avrahamovi rozmno�ím tvésémì!� Postavil tam oltáø, vzýval Hospo-dina jménem, a kdy� tam rozlo�il svùj stan,vyhrabali Jicchakovi slu�ebníci studnu.Nazval ji �eva (sedm), a proto je jménoonoho mìsta a� dodnes Ber�eva, studnìsedmi. (26, 19�33)

Sedm v�ak bylo ovcí, které Avrahampostavil stranou, kdy� pøed léty uzavíralmír s Avimelechem. �K èemu je tìchhlesedm ovcí, které jsi postavil stranou?�ptal se ho tehdy gerarský král. A on øekl:�Vezme�-li si ode mne tìch sedm ovcí,budou mi svìdectvím, �e jsem vykopal tustudnu.� (21,22�31) Ponechal na Avi-melechovi, aby sám rozhodl: buï tìchtosedm ovcí pøijme za svìdectví, nebo ne-bude mít na jeho po�ehnání podíl. Sedmovcí odkazuje na sedm dní stvoøení,z nìho� èerpáme jistotu, �e ná� vlastní�ivot je obdaøen smyslem a je po�ehnán.

Vrátíme-li se k zaèátku, musíme vzít je�-tì v úvahu, �e �toldot� nejsou jen �pøíbì-hy�, ale také �dùsledky�, v tomto pøípadìJicchakovo �potomstvo�. Tvým potom-stvem se budou �ehnat v�echny národyzemì, oznámil také Jicchakovi Bùh, a vìt�íèást para�i se zabývá jeho osudovým omy-lem, �e po�ehnání pøinese jeho star�í synEsáv. Oslepen láskou a obdivem k nìmu,odkázán sám na sebe, pokládal høí�níka zaspravedlivého a Jaakova nedokázal ocenit.V tom mu pøíkazy, zákony a nauky, kterézachovával jeho otec, nepomohly, dokudnebyl donucen poznat pravdu, �e se cestyotevírají smìrem, který nepøedvídal.I v tom �el ale ve stopách svého otce, po-nìvad� i Avrahama vyvedla z podobnéhoomylu jeho pomoc, ji� dal Bùh mu�i, abymu ukázala cestu jakoby proti nìmu.

EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 11/2017

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Efraim Moses Lilien: Abraham a Jicchak.

NEJVÌT�Í ZÁZRAK (Vajera 1M 18�22)Kdy� Hospodin promluvil k Avrahamo-vi, slíbil mu, �e kdy� ho bude následovat,uèiní z nìj velký národ, daruje mu zemiKenaán, jeho sémì bude tak èetné, jakoje prach zemì. Avraham v�e, oè ho Hos-podin �ádal, bez protestu vykonal. Jehoprvní zaznamenaná slova jsou a� repli-kou na Bo�í výrok: �Neboj se, já jsemtvým �títem, tvá mzda bude hojná,� kdyopáèil: �Pane, Hospodine, co mi mù�e�dát, kdy� chodím bezdìtný?� První �idse tedy bál, �e bude �idem posledním.

Sára s Avrahamem se potomka ne a nedoèkat, a tak první dítì dá Avrahamovi naSáøino zoufalé pøání slu�ebná Hagar. Jen-�e tohle dítì, Ji�mael, nemìlo být tím,s ním� Hospodin hodlal uzavøít smlouvu.Takového synka mìla dát Avrahamovijeho staøièká man�elka Sára a mìlo dostatjméno Jicchak. K ú�asu rodièù v�e dobøedopadne, po v�ech modlitbách a slibechSára skuteènì otìhotní s Avrahamem a na-rodí se jim Jicchak. Pak ale pøijde úder.Bo�í pøíkaz k Avrahamovi: �Vezmi, pro-sím, svého syna, svého jediného, jeho� siszamiloval, Jicchaka, a odejdi do zemìMorija a pozvedni ho tam k celoobìti najedné z hor, jak ti øeknu!�

Avraham poslechne, putuje se synem tøidny, vy�plhá na horu, pøipraví døeva,spoutá syna, uchopí nù� a pozvedne ruku.Pak se z nebe ozve hlas: �Nevztahuj rukuna toho chlapce a nijak mu neubli�uj.�Zkou�ka skonèila, Jicchak �ije. Ale proè?Proè musel Avraham okusit tolik zklamá-ní, proè si museli staøí rodièe myslet, �eo vytou�eného synka nakonec pøijdou?Na tyto otázky existuje v na�í tradicispousta odpovìdí, ale jedna èní nad ostat-ními: Nejvíce se radujeme z toho, naèjsme museli èekat a kvùli èemu jsme ris-kovali. Zrození dítì je zázrak. Ale proto�eto pova�ujeme za pøirozené, zapomínáme,�e pøíroda má architekta a historie autora.

Jsme národ zrozený z otroctví, a tak siceníme svobody. Byli jsme v�dy malýmnárodem, a tak jsme pochopili, �e velikostnespoèívá v mno�ství, ale ve víøe, kteráplodí odvahu. Na�i pøedkové pro�li údo-lím stínù smrti, tak�e nezapomeneme, �e�ivot je svatý. Na úsvitu �idovských dìjinpøipravil Hospodin pro Avrahama a Sárutolik zkou�ek, aby �ádný z jejich potomkùnebral zrození dìtí jako danost. Tím, �e sestaneme rodièi, pøibli�ujeme se nejvícek Bohu � skrze akt lásky vytváøíme �ivot.(Z komentáøù rabína Jonathana Sackse

vybrala a pøelo�ila A. Marxová.)

VÌSTNÍK 11/2017 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � listopad 2017 � che�van/kislev 5778

Staronová synagoga3. 11. pátek veèerní bohoslu�ba 16.17 hodin4. 11. sobota VAJERA 1M 18,1�22,24

hf: 2Kr 4,1�37mincha 15.35 hodinkonec �abatu 17.25 hodin

10. 11. pátek veèerní bohoslu�ba 16.06 hodin11. 11. sobota CHAJEJ SARA 1M 23,1�25,18

hf: 1Kr 1,1�31mincha 15.30 hodinkonec �abatu 17.15 hodin

17. 11. pátek veèerní bohoslu�ba 15.57 hodin18. 11. sobota �ABAT EREV RO� CHODE�

TOLDOT 1M 25,19�28,9hf: 1S 20,18�42mincha 15.30 hodinkonec �abatu 17.07 hodin

19. 11. nedìle Ro� chode� kislev24. 11. pátek veèerní bohoslu�ba 15.50 hodin25. 11. sobota VAJECE 1M 28,10�32,3

hf: Oz 12,13�14,10mincha 15.30 hodinkonec �abatu 17.01 hodin

1. 12. pátek veèerní bohoslu�ba 15.42 hodin2. 12. sobota VAJI�LACH 1M 32,4�36,43

hf: Abd 1,1�21mincha 15.30 hodinkonec �abatu 16.57 hodin

V sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu od 8.50 hodin.

Veèerní bohoslu�by se zde konají 3. 11. v 16.15 a 17. 11. v 15.55 hodin.Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaKabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

PIETNÍ AKTk 77. výroèí tragédie lodi Patria

se bude konat v nedìli 26. listopadu 2017 / 8 kislev 5778 v 11.00 hodin

na Novém �idovském høbitovì v Praze.

Na pøelomu záøí a øíjna nav�tívil Tábor,Prahu a Èerno�ice LEV RUBIN�TEJN(1947) � ruský básník, esejista a jedenze zakladatelù moskevského literárníhokonceptualismu. Jeho vystoupení bylahojnì nav�tívená, tak�e to vypadá, �eRubin�tejnova poezie si u nás ji� na�lasvé stabilní publikum. Náv�tìvníci sitentokrát mohli poøídit i krabièku s jed-nou z Rubin�tejnových �kartoték� na-zvanou Máma myla mísu, kterou v pøe-kladu Aleny Machoninové a elegantníúpravì Heleny �antavé vydalo naklada-telství Petrkov.

Lev Rubin�tejn v�ak není jen básník,ale také anga�ovaný intelektuál, který sesna�í aktivnì ovlivòovat spoleèenské dìnív Rusku. Hájí nespravedlivì stíhané,úèastní se akcí na obranu demokraciea obèanských svobod a glosuje aktuálnídìní � v souèasnosti pro internetová vy-dání InLiberty.ru nebo Stengazeta.net.Vyu�ili jsme proto pøíle�itosti a pohovoøi-li se Lvem Rubin�tejnem o situaci v dne�-ní ruské kultuøe a politice.

Jak se dnes �ije konceptuálnímu bás-níkovi v Moskvì? Je to inspirujícímìsto?Je to mìsto, které èlovìka nesmírnì inspi-ruje a zároveò je to mìsto-upír, které z nìjvysává v�echny síly. Je podobné Mrtvé-mu moøi, kde je voda tak nasycená solí,�e se tam nedá utopit. Ale tì�ko se mi toposuzuje, proto�e Moskva je mé rodnémìsto � nemám na vybranou, jinde �ít ne-mohu. Zkou�el jsem, jestli mi nesednenìjaké jiné mìsto v Evropì nebo Ameri-ce, ale zatím jsem �ádné nena�el.

V posledních letech, pøedev�ím pookupaci Krymu, se z Moskvy stává té-mìø výstavní mìsto. Je to ideologickýzámìr? Sna�í se dne�ní re�im ohro-movat �stavbami pìtiletky�? To v�echno samozøejmì hraje svou roli,ale je to podru�né. Dnes není podstatná�ádná ideologie, ale peníze. Nahromadi-lo se tu jakési obrovské moøe financía teï se hledají cesty, jak je dát do obì-hu, vyprat. Je pravda, �e oproti minulýmdobám mají ty �investice� skuteènì po-mìrnì kulturní ráz� Jsou to ale jen dru-

hotné, ne-li terciální pøíznaky toho, cose v Rusku dìje.

Na pøelomu let 2011�2012 jste se ak-tivnì úèastnil protestního hnutí, kteréusilovalo o politické zmìny v Rusku.Co vás, básníka, vede k politické an-ga�ovanosti? Opoziènì naladìný jsem u� od mládí,pøedev�ím v otázkách estetiky. Býtv kontrakultuøe je mùj pøirozený stav.

Za komunismu jsem byl protisovìtskýèlovìk � i kdy� disidentem v pravémslova smyslu jsem nebyl, vìnoval jsemse jen umìní. A v tom se pro mì nic ne-zmìnilo, i kdy� �ijeme v úplnì jinédobì. Jakmile zaznamenám ve spole-èenském a politickém �ivotì známkytoho, co si v duchu oznaèuju jako neo-sovìtské, vyvolá to ve mnì okam�itoupøirozenou reakci � skoro chemickéhocharakteru.

Pro politickou situaci posledních let jepøíznaèná snaha bdít nad mravnostíumìní, pøípadnì s tím nemravnýma dekadentním zatoèit. Je to vìc øízenáshora, nebo to tak lidé opravdu chtìjí? Jde to i zespodu i shora. V tìch, kdo øídístát, ale i v ka�dém jednotlivci se za po-slední léta pøirozenì nahromadila obrov-ská zásoba abstraktní, iracionální nenávis-

ti. A ta nenávist neustále hledá zpùsob, jakse uplatnit, hledá objekty, na kterých by semohla vybít. Ideálním, velmi pohodlnýmcílem jsou pøedev�ím nejrùznìj�í men�i-ny. Nenávidìt je samozøejmì mo�né i vìt-�inu, ale to u� je nebezpeèné. Samotná ne-návist je ale podstatnìj�í ne� její pøedmìt.Ten se mù�e støídat: jednou jsou to pøistì-hovalci, pak cizinci, pak homosexuálové.Za poslední léta jsme za�ili stra�né výbu-chy homofobie, války s takzvaným rouhaè-stvím, objevují se �ílené zákony o urá�cenábo�enského cítìní. Pøitom �ádný zákono urá�ce cítìní nevìøících není.

Tu èást kultury a literatury, která siudr�uje nezávislost a není sti�ená au-tocenzurou, je také mo�né pova�ovatza takovou ohro�enou men�inu? Samozøejmì. V ruských dìjinách hrálakultura a pøedev�ím literatura v�dycky dù-le�itou spoleèenskou roli. I v sovìtskýchdobách byla pøedmìtem bedlivé pozornos-ti moci, státu, stranických orgánù a v�dyc-ky byla zranitelná. A nejde ani tak o to,jestli to byla literatura dobrá nebo �patná �jako spoleèenská instituce byla zkrátka dù-le�itá. Po perestrojce a pádu Sovìtskéhosvazu se kultura ocitla kdesi na periferiivìdomí, proto�e lidé vìnovali vìt�inu èasuvlastnímu pøe�ití. A pro kulturu to byly tynej�t�astnìj�í èasy, proto�e byla ponechanásama sobì, nikdo ji neomezoval, cítila senaprosto svobodnì. To trvalo od konceosmdesátých let pøibli�nì do roku 2005.A pak ti, kdo mìli hodnì penìz a moci, do-stali chut�si kulturu pøivlastnit. V tu chvílise objevila první obvinìní z rouhaèstvía urá�ky nábo�enského cítìní, zaèalo senejdøíve opatrnì a potom èím dál hlasitìjivysvìtlovat, jakou kulturu lid potøebujea jakou ne.

A jak si státní moc tu �správnou� kul-turu pøedstavuje? To je poøád stejné � musí to být kultura,která bude slou�it zájmùm moci. V so-vìtských dobách to bylo to, co odpoví-dalo oficiální ideologii. Ale dneska �ád-ná oficiální ideologie neexistuje, pokudnebudeme poèítat snù�ku v�elijakýchnaprosto tmáøských postulátù, které jetì�ko nazvat ideologií. Nevynalezli nickromì slova patriotismus, které je na-prosto prázdné a horko tì�ko se pro nìjhledá nìjaký obsah. Nicménì re�im sejím mù�e ohánìt, aby dosáhl v podstatìzcela pragmatických a vìt�inou zi�tnýchcílù, které s �ádnou ideologií nemají nicspoleèného.

6 VÌSTNÍK 11/2017

RUSKÝ RE�IM JE JAKO NOSORO�ECRozhovor s básníkem a esejistou Lvem Rubin�tejnem

Lev Rubin�tejn. Foto archiv.

Jsou zásahy re�imu proti svobodnékultuøe systematické?Dne�ní re�im, myslím, nemá �ádnou stra-tegii. To, co dìlají, pøipomíná �patnou �a-chovou partii � pøemý�lejí nanejvý� o tahdopøedu. Vlastnì nehrají �achy, ale dámu.Proto�e v �achu se dá chodit zpátky.V dámì ne. Neumìjí se vracet. To má svéplusy i minusy. Mù�e se jim zdát, �e po-stupují smìrem k vítìzství, a ve skuteè-nosti smìøují k vlastní záhubì. Ale vzítnìco zpìt neumìjí. Jako nosoro�ec � tentaky umí chodit jenom dopøedu, neumícouvat.

Je takovým nepromy�leným tahemvpøed i pøípad re�iséra Kirilla Sereb-rennikova zjevnì nespravedlivì obvi-nìného ze zpronevìry státních dotací? Moji známí z divadelních kruhù tvrdí, �edivadelní ekonomika v Rusku fungujetak, �e zavøít se dá prakticky kdokoli � re-�isér, øeditel divadla, úèetní i herec. Jetam v�dy spousta penìz, které se nutnìocitnou mimo úèetnictví � jinak to nejde.A toho vyu�ívají vy�etøovací a soudní or-gány, kdy� potøebují nìkoho skøípnout.Mnozí se domnívají, a já bych s nimi sou-hlasil, �e celý ten pøípad s Gogol-centrema Kirillem Serebrennikovem je signálkulturní obci. Signál, který øíká: �Vá�ení,nemyslete si, �e nìkdo z vás je nedotknu-telný. Zavøít mù�eme nejenom nìkohobezvýznamného, ale i slavného èlovìka.Tak�e si to dobøe rozmyslete: kdy� si odnás berete peníze, tak nám taky musíteslou�it.�

Se Serebrennikovem se solidarizujínezávislí umìlci jako vy, ale tøebai hvìzdy showbyznysu jako zpìvákFilipp Kirkorov nebo patrioticky ori-entovaný re�isér Fjodor Bondarèuk.Mohou se tak rùzní lidé shodnout nanìjakém bojkotu re�imu? To je velmi dùle�ité téma, které se nyníhorem dolem probírá. Ale mì se tohledilema vlastnì netýká. Mì zformovalruský underground, a tak jsem jako au-tor a umìlec prakticky nikdy se státemv �ádných vztazích nebyl. Kromì dù-chodu jsem od státu nikdy nevidìl anihalíø. Ale ka�dý druh umìní má jinémo�nosti. Film a divadlo se bez státníchpenìz témìø obejít nemohou. Stejnì takvelké orchestry. Spisovatelé mohou. Alepokud se nepokusíme stát zastavit, budese dále sna�it roz�iøovat svùj vliv nakulturu a mù�e se napøíklad pokusitovládnout i nakladatelství. A v tu chvíli

u� by vznikla otázka, kdo se smí vydá-vat a kdo ne. Tak�e vzepøít by se mìliv�ichni, dokud je èas.

Kdy� jste zaèínal psát a hledal svùjstyl, navazoval jste vìdomì na avant-gardu, at�u� tu první z dvacátých letnebo druhou, pováleènou z okruhubásníkù lianozovské �koly?Zaèínal jsem sám za sebe, ale nemohljsem vnitønì nepoèítat s tím, co bylopøede mnou. Ale o mnohém jsem jedno-du�e nevìdìl. Tøeba o konkretismu, na-�em i západním, o poezii Vsevoloda Nì-krasova nebo Kabakovových albechjsem se dozvìdìl a� poté, co jsem jakobásník vyzrál. Mnohé z toho je mi este-ticky blízké, ale dlouho jsem o tom ne-mìl tu�ení, a tak jsem znovu objevovalAmeriku.

V èem se li�í moskevský romantickýkonceptualismus od konceptualismuzápadního? Zaprvé vznikl o pár let pozdìji, jakoostatnì v�echno v Rusku. V ruskémumìní je taková tradice, �e se pøebírajízápadní paradigmata, která se potomobohatí o nìjakou výjimeènou místníruskou problematiku, dodá se jim kolo-rit. A pøibli�nì toté� se u nás stalo s kon-ceptualismem. Dùle�ité je, �e je oprav-du èistì moskevský. V èem, to u� jeov�em tì�ké vysvìtlit. V �ádném pøípa-dì není tøeba petrohradský. Mám stra�-nì rád takovou klasiku konceptualismu,práci Josepha Kosutha Jedna a tøi �idle� podle mì je to naprosto geniální dílo.Kdyby nìco takového vzniklo v Mosk-vì, na té �idli by urèitì nìkdo sedìl, tøe-ba autor a nìco by popíjel.

A jak chápat slovo �romantický�? To vymyslel Boris Groys a popravdì øe-èeno mi to nepøipadá moc pøesné. Onvycházel z toho, �e celá ruská avantgar-da je tak èi onak svázaná s romantis-mem a romantickou estetikou, a dokon-ce ideologií. Já myslím, �e je to trochupøespekulované.

Nebylo pøesnìj�í oznaèení �kontextu-alismus�, se kterým pøi�el VsevolodNìkrasov a které se neujalo?Je to velice pøesný termín, který dobøepasuje i k tomu, co pí�u já. Sám jsemtaké zkou�el zavést jeden termín � �si-tuacionismus�, tedy umìlecká výpovìï,její� hodnota spoèívá v tom, �e kolemsebe vytváøí situaci. Kdysi jsem si to pro

sebe definoval tak, �e v souèasnémumìní je umìlecké vyjádøení cenné doté míry, do jaké vytváøí debatu samoo sobì.

Na konci øíjna bude v Moskvì na Sa-dové tøídì odhalen velký pomník obì-tem stalinských represí. Zároveò setam nedávno objevila Stalinova busta� pravda v øadì dal�ích ruských vla-daøù, ale stejnì je to symbolické. Jakje taková kombinace mo�ná?Je to takový eklektismus na�í doby. Pro-�ili jsme si období postmoderny, kteráexistovala jen v oblasti umìní, a teïproniká i do oblasti politiky, spoleèen-ských vztahù a ka�dodennosti. Jenomproto mù�eme �ít ve mìstì, kde existujezároveò Sacharovova a Andropovovatøída. To v�echno má stejný základ.

V jednom svém eseji v této souvislos-ti hovoøíte o �historické nepøíèetnos-ti�. Mohl byste vysvìtlit, co máte namysli? Historii u nás mnozí vnímají úplnì ji-nak ne� v obecnì pøijímaném evrop-ském slova smyslu, tedy �e je lineární,�e je to sled nìjakých událostí, kteréjsou tak èi onak provázané kauzálnímivztahy. Historická nepøíèetnost vzniká,kdy� se historie vìdomì zamìòuje mý-tem, ve kterém nehraje roli èas. Kdy�se tøeba nìjaké dne�ní události neboèiny vysvìtlují nebo obhajují obdobný-mi, které probìhly pøed dvìma, tøemi,ètyømi stoletími. Obèas se nìkdo sna�íobhájit Stalinovy represe tøeba tím, �ei ve Francii byla pøece bartolomìjskánoc a Amerièané zase vyvra�dili svéindiány.

Blí�í se výroèí øíjnové revoluce. Jak sek nìmu staví dne�ní re�im?Zatím velmi rozpaèitì, nevìdí, co sis tím poèít. Je to zase ta postmoderna,která u� nìkdy nabývá schizofrenníchrysù. Na jedné stranì je pro dne�ní re-�im hlavním zaøíkadlem stabilita, èe-mu� protiøeèí jakákoli revoluce, kterápøedstavuje chaos a hrùzu a je v�dy in-spirovaná Západem. Na druhou stranu,jak dnes rádi øíkají, jsou to v�echno na�edìjiny. Na�e obèanská válka, na�e Rudáarmáda, ná� rudý teror� A kdy� jsou tona�e dìjiny, jsou nutnì dobré. Na�e�patné dìjiny neexistují. Tyhle dvì tezeteï musí nìjak propojit. Uvidíme, jak tozvládnou.

JAN MACHONIN

VÌSTNÍK 11/2017 7

(pokraèování ze str. 3)Trpíme tím, ale má to i nìco do sebe. Patøíto k nevypoèitatelným faktorùm politikya vìdomì èi nevìdomì to hraje urèitouroli v uva�ování a rozhodování státníkù.�

Druhé vysvìtlení praví, �e si Britovés podporou sionismu pospí�ili, nebot�to po-va�ovali za cestu, jak ospravedlnit v pová-

leèném rozdìlování Blízkého východu svùjvlastní nárok na Palestinu. Britové, jako pa-troni �idù, mohli své francouzské spojencevylouèit ze hry o Palestinu tím, �e prohlásí,�e hájí �sebeurèení� malého národa. At�tobylo tak èi onak, Britové se k vydání Balfou-rovy deklarace nenechali dvakrát pobízet.

V kolektivní pamìti sionistù a Izraelcù fi-guruje je�tì jeden prvek: pøesvìdèivý géni-us jednoho mu�e � Chajima Weizmanna.Pøíbìh zní, �e Weizmann, známý biochemika pozdìji pøedstavitel anglické sionistickéfederace, dokázal sám naklonit k sionismupøední britské politiky. Weizmannovskásága se odvíjí za scénou v londýnských sa-lonech, v nich� se tomuto ruskému �idov-skému imigrantovi (který se do Anglie pøi-stìhoval a� v roce 1904) podaøí pøesvìdèitpøední britské politiky, jako byli Balfour,Mark Sykes, Alfred Milner a David LloydGeorge. Dle tohoto výkladu je Balfourovadeklarace triumfem nevyèerpatelné vùlejednoho mu�e a jeho osobního vlivu nahrstku britských státníkù.

V desetiletích, která následovala po vy-dání deklarace, pokraèoval Weizmannv závratné kariéøe vùdce, mluvèího a di-plomata sionismu, a� ke chvíli, kdy bylzvolen prvním prezidentem Státu Izrael.Roku 1949 vydal anglicky psanou autobi-ografii Trial and Error, je� postupnì vy-�la hebrejsky a v mnoha evropských jazy-cích. Tato kniha je�tì upevnila jeho místov sionistickém panteonu jako osobnosti,

díky které Balfourova deklarace vznikla.Zemøel roku 1952. Kdy� Izrael slavilroku 1967 padesáté výroèí vydání dekla-race, vydal �idovský stát dvì po�tovníznámky: na jedné byl zobrazen Balfour,na druhé Weizmann.

Na webové stránce Jad Weizmann, insti-tuce, která uchovává archiv prvního prezi-

denta, se lze doèíst, �eWeizmann nepracovalsám, �e �na tomto ús-pìchu se podíleli dal�ípartneøi�. Kdo se podpojmem �dal�í part-neøi� skrývá? Jejichzásluha se vìt�inounepøipomíná, jsou po-zapomenuti. Kdy� sev�ak zkoumá pøíbìhBalfourovy deklaracev úplnosti, vypadá zce-la jinak. Nejeví se ji�jako britský imperialis-

tický tah, ale jako výsledek peèlivì vypraco-vané dohody tehdej�ích èelných demokracií.Nikoli jako plod pokoutních schùzek, alejako jeden z prvních pøípadù veøejné diplo-macie. Zkrátka � nejedná se o návrat do 19.století, ale o zahájení století dvacátého.

Klíè k porozumìnípøíbìhu a jeho souvis-lostem je tento: Británienemohla o Palestinìjednat sama jednodu�eproto, �e nále�ela kespojencùm. Spojeneckémocnosti, pøedev�ím Bri-tánie a Francie, ale takéRusko a USA bojovalyspoleènì. Jejich politikase musela vyvíjet koordi-novanì. Bylo by nemys-litelné, aby Británie vy-dala veøejný slib týkajícíse budoucnosti území,které je�tì nevybojovala,ani� by si pøedem zajisti-la souhlas váleèných spo-jencù � a zejména tìch, kteøí mìli v Palesti-nì vlastní zájmy.

Tuto skuteènost forma Balfourovy de-klarace zcela zastírá. Dopis byl psán pou-ze jménem vlády Jeho Velièenstva. De-klaraci odsouhlasil jen britský kabinet.Podepsal ji britský ministr zahranièí a ni-kdo jiný. Na pohled to tedy je výluènìbritská pøedbì�ná smlouva. Ve skuteènos-

ti ale dokument vyjádøil �iroký konsenzusspojencù: mohl by být pokládán za cosizhruba srovnatelného s dne�ní rezolucíRady bezpeènosti OSN.

Abychom tomu lépe porozumìli, ne-smíme se soustøedit pouze na Londýn a naChajima Weizmanna. Zamìøme pozornostna Paøí�, Øím a Washington a také na sio-nistického vùdce, jeho� si dnes pøipomínájen málokdo: Nachuma Sokolova.

PØICHÁZÍ SOKOLOVVìt�ina lidí toto jména nezná, Izraelciznají Sokolovovu ulici, nìkteøí mo�náBejt Sokolov, sídlo telavivské novináøskéspoleènosti, èi Sokolovovu cenu, která seudìluje ka�dý druhý rok za vynikajícínovináøský výkon. Ale neexistuje �ádnýinstitut èi památník s jeho jménem, �ádnáznámka s jeho portrétem.

Nachum Sokolov se narodil mezi lety1859�1861 ve støedním Polsku a dostalose mu tradièního rabínského vzdìlání.Sám se v�ak uèil i sekulární pøedmìtya získal povìst zázraèného dítìte, poly-glota a plodného autora schopného psátna nejrozmanitìj�í témata. Roku 1880 sepøestìhoval do Var�avy a pozdìji se ujaløízení hebrejského listu Hacfira (od roku1886 vycházel dennì). Psal do nìj oblíbe-ný sloupek a svými texty zaplnil i vìt�inuobsahu, tak�e se jeho sláva vzrùstala

s tím, jak vzrùstal poèetlidí, hovoøících moderníhebrej�tinou. Brzy sestal nejznámìj�ím heb-rejsky pí�ícím noviná-øem na svìtì.

Roku 1897 se Soko-lov jako zpravodaj zú-èastnil Prvního sio-nistického kongresua zcela propadl kouzluTheodora Herzla. Právìon pøelo�il do hebrej�ti-ny Herzlovu utopii Alt-neuland a dal jí názevTel Aviv, jen� se o pár letpozdìji stal i jménemnového �idovskéhomìsta. Roku 1906 povì-

sil novinaøinu na høebík a stal se generál-ním tajemníkem Svìtové sionistické orga-nizace, která po Herzlovì smrti (1904)bojovala s èetnými problémy.

Sokolov se vrhl do diplomatických jed-nání, propagandy a lobbování, brázdil pøi-tom Evropu, Ameriku a osmanskou øí�i.Kdy� vypukla první svìtová válka, bylposlán do Británie, kde spojil síly s dyna-

8 VÌSTNÍK 11/2017

BALFOUROVA DEKLARACE

Sedící zprava: Nachum Sokolov, lord Arthur Balfour, Chajim Weizmann, 1925.

Dr. Chajim Weizmann (1874�1952).

VÌSTNÍK 11/2017 9

mickým mladíkem Chajimem Weizman-nem a zaèal s ním usilovat o to, aby Brito-vé uznali sionistické po�adavky.

To Sokolov je vstupní branou k ucele-nìj�ímu pøíbìhu o Balfourovì deklaraci.Po pravdì øeèeno, v dobì, kdy deklaracevy�la, pøipisovali za to mnozí �idé záslu-hy spí�e Sokolovovi ne� Weizmannovi.Èásteènì proto, �e hebrejský novináø So-kolov byl známìj�í ne�biochemik Weizmann.Navíc Sokolov bylHerzlovým souèasní-kem; byl star�í ne� We-izmann jak lety, tak pù-sobením v sionistickýchkruzích.

Sokolov má jednuhlavní zásluhu. Dokázal,co se zdálo nemyslitel-né: bìhem jara 1917 do-sáhl výslovného èi tiché-ho souhlasu francouzskéa italské vlády, a dokon-ce pape�e s tím, abypod britským patroná-tem vznikla �idovská�domovina�. Jak to k pøekvapení v�ech(vèetnì samotného Weizmanna) dokázal?A proè se na nìj zapomnìlo?

BRITÁNIE JAKO NADÌJE SIONISTÙNa poèátku roku 1917 mìli sionisté jedinýcíl. Nepochybovali o tom, �e nejlep�í �an-ce pro sionismus skýtá koneèné vítìzstvíspojencù Dohody nad Nìmci, které pod-porovali Osmané, a �e je dùle�ité, aby sePalestina dostala pod výsostnì britský pro-tektorát. Jen v Británii mìl sionismus do-stateènou podporu ve vládních kruzích,která umo�nila pøekonat hluboce zakoøe-nìnou opozici vùèi sionismu, která se tý-kala i vlivných �idù. A pouze Britániemìla jak strategické zájmy, tak vojenskousílu a politickou vùli na to, aby prosadilasvou správu v Palestinì.

Sionisté v�ak mìli dva problémy: zapr-vé Británie ji� døíve slíbila, �e Palestinubude sdílet se svými váleènými spojenci.Zadruhé � sionisté o tomto slibu nevìdìli.

Na jaøe 1916 dokonèily Británie, Fran-cie a Rusko tajnou dohodu o rozdìlení os-manské øí�e poté, co bude definitivnì pora-�ena. Jednalo se o �dohodu o Malé Asii�,obecnì známou jako Sykesova-Picotovadohoda podle britského vyjednavaèe siraMarka Sykese a jeho francouzského pro-tìj�ku diplomata Françoise George-Picota.Smlouva rozdìlila Levant a Mezopotámii

mezi Británii a Francii, podle �èáry v pís-ku� vedené od východu na západ od Støe-dozemí po západní hranici Persie. (Ruskomìlo dostat rozsáhlý pás východní MaléAsie.) Jen�e Palestina zahrnovala tolikprotichùdných zájmù, �e si vynucovalazvlá�tní status. Podle mapy vytvoøené Sy-kesem a Picotem mìla pøipadnout severníGalilea Francii; pøístavy Haifa a Akko Bri-

tánii; a støed zemì vèet-nì Jeruzaléma a Jaffymìl podléhat �meziná-rodní správì, o její� for-mì se mìlo rozhodnout�skrze porady se v�emispojenci. Kdyby se Sy-kesova-Picotova dohodauskuteènila, sionistickénadìje mohly pøijít vni-veè. Jak Weizmann po-zdìji poznamenal, mo-hla to být �osudová�rána.

Na�tìstí pro sionistyse David Lloyd George,jen� se stal roku 1916premiérem, domníval,

�e tato dohoda dává a� pøíli� velkou èástPalestiny Francouzùm. Koneckoncù tobyli hlavnì Britové, kdo mìli bojovata umírat ve válce proti osmanským jednot-kám na Sinaji a v Palestinì. Tak�e Sykesdostal za úkol pøetvoøit dohodu tak, aby lvípodíl Palestiny pøipadl Británii. Francouzi,reprezentovaní Picotem, odolávali a trvalina tom, �e jejich podíl Palestiny mìl býtalespoò tak velký jako ten britský.

A právì v tuto chvíli se stalo, �e Sykes�objevil� sionismus. �Zpoèátku to vypada-lo jako ponìkud podivná zále�itost,� na-psal pozdìji Sokolov. �Objeví se jistý sirMark, získá nìjaké informace a poté vy-jádøí pøání, zda by se mohl setkat se sionis-tickými vùdci. Nakonec se setkání usku-teèní a zaène se jednat.� Ono setkání sekonalo ráno 7. února 1917 v jednom sou-kromém domì v Londýnì. Sykes se tamsetkal s nejvýznamnìj�ími vùdci sionistic-kého hnutí a jeho sympatizanty: Sokolo-vem, Weizmannem, lordem WalteremRothschildem, Jamesem de Rothschildema Herbertem Samuelem. Ze záznamuo jednání je zøejmé, �e Sykes pøedlo�il ná-vrh, �e Británie by mohla sionistùm zaruèitnìjakou formu uznání � pod urèitou pod-mínkou.

�Hlavní problém je Francie,� sdìlil jim.�Francouzi chtìjí celou Sýrii a znaènouèást Palestiny.� Sykes navrhl, aby se sio-nisté obrátili na Picota, pøedlo�ili mu svùj

��idovský názor� a Francouze �pøesvìdèi-li�. Nìkteøí pøítomní sionisté tento nápadzamítli s tím, �e je to práce pro Brity, aleSykes si nedal øíct. James de Rothschild na-konec pravil, �e ten �správný èlovìk� protakový úkol je Sokolov, který �mù�e mlu-vit i za ruské �idy�. Sykes souhlasil s tím,�e Sokolova druhý den uvede k Picotovi.

Proè právì Sokolov? Harry Sacher,Weizmannùv protégé, jen� se londýnskéschùzky úèastnil, pozdìji charakterizovalSokolovovy pøednosti takto: �Sokolovbyl diplomat sionistického hnutí, diplomat�koly Quai d,Orsay (francouzského minis-terstva zahranièí). Jeho pìkný vzhled,uhlazené vyjadøování, uvá�livé jednání,dobøe padnoucí oblek, monokl, v�e bylov souladu s pøedváleènou tradicí, kterádnes ji� není tak vysoce cenìna... Diplo-maté a ministøi cítili, �e patøí do jejichklubu, mluví jejich jazykem a je jednímz nich.� Sokolov èinil dojem státníka,i kdy� bez státu, a kromì toho byl mist-rem evropských jazykù. I kdy� �ádný státnereprezentoval, evrop�tí vùdci v nìm vi-dìli autentického mluvèího �idovskýchmas v Rusku a Polsku, který s nimi mohlhýbat v �ádaném smìru silou svých slov.Jako by ztìlesòoval onu, Sacherovýmislovy, �velkou �idovskou legendu�, jí�Sykes a ostatní pøipisovali jakýsi vý-znamný, �podzemní� vliv. A Sokolov sepustil do práce.

SOKOLOVOVA KAMPAÒSokolov se nejprve setkal v Londýnì s Pi-cotem, poté odjel do Paøí�e a zastavil sei v Øímì, to v�e v tìsnì spolupráci se Sy-kesem. Nemìl za úkol nic men�ího ne�pøesvìdèit Francouze nejen o vhodnostisionistického projektu, ale i o výhodáchbritského mandátu nad Palestinou. Anijedno nebylo právì francouzský ��álekkávy� � mezi tamními �idy mìl sionis-mus malou podporu, a jak jsme se zmínili,Francouzi ji� mìli slíbenou stejnou èástPalestiny jako Britové (detaily dohodyv�ak dr�eli Sykes a Picot pøed Sokolovema Weizmannem v tajnosti).

Po dvou pøípravných londýnskýchschùzkách s Picotem se Sokolov tøikrát se-�el v Paøí�i s Julesem Cambonem, generál-ním tajemníkem francouzského minister-stva zahranièí, i s premiérem AlexandremRibotem. Pøi tìchto schùzkách nemluviltolik o výhodách britské správy, ale sou-støedil se to, jak uskuteènit sionistický plána jak vyburcovat veøejné �idovské mínìnív Rusku a v Americe. A � uspìl.

(dokonèení na str. 10)

Nachum Sokolov (1859�1936).

10 VÌSTNÍK 11/2017

(dokonèení ze str. 9)Dokonce dosáhl toho, �e od Cambonazískal 4. èervna 1917 dopis (sepsaný nazákladì premiérovy pravomoci), jen� ne-jen vydání Balfourovy deklarace pøed-cházel, ale její vydání i usnadnil. Tentodopis, témìø tak pozapomenutý jako sa-motný Sokolov, je adresovaný Sokolovo-vi a stojí za to z nìj citovat: �Jak okolnos-ti dovolí a bude-li zaji�tìna nezávislostsvatých míst, bylo by skutkem spravedl-nosti a nápravy napomoci, pod ochranouspojeneckých mocností, znovuzrození �i-dovské národnosti (nationalité juive)v zemi, z ní� byl lid Izraele pøed tolikastaletími vyhnán.

Francouzská vláda, která vstoupila dosouèasné války proto, aby bránila hrubìnapadený národ, a která pokraèujev boji, aby zajistila vítìzství spravedl-nosti nad mocí, cítí k Va�í vìci, její� tri-umf zcela závisí na vítìzství spojencù,sympatii. Jsem rád, �e Vám takovétouji�tìní mohu poskytnout.�

Dle Weizmannova �ivotopisce JehudyReinharze je Cambonùv dopis �obsahemi formou vùèi sionistùm mnohem pøízni-vìj�í ne� zøedìná formulace v Balfourovìdeklaraci�. Francouzi pøijali odùvodnìnív pojmech �spravedlnost� a �náprava�a uznali historické �idovské pouto k zemi.Dopis bral sionismus jako zále�itost v�echspojencù a neobsahuje �ádné zmínkyo právech Ne�idù v Palestinì.

Poté, co se Sokolov vrátil do Londýna,pøedlo�il Cambonùv dopis na minister-stvu zahranièí a vyvolal jakousi �soutì�i-vost�. Brit�tí úøedníci, kteøí sympatizovalise sionismem, nyní �ádali, aby Britové��li tak daleko jako Francouzi�.

Sokolovovi se podaøil dal�í velký prù-lom: pøi setkání v Øímì s pape�em Bene-diktem XV. v kvìtnu 1917 mu pape� øekl:�Ano, ano, vìøím, �e budeme dobøí souse-dé!� Jaký rozdíl od chvíle, kdy s pape�emPiem X. hovoøil roku 1904 Theodor Her-zl, jemu� tehdej�í hlava katolické církvenesdìlila nic víc, ne� �e: ��idé neuznávajína�eho Pána, proto my nemù�eme uznat�idovský národ (a jeho nárok na domovi-nu ve Svaté zemi).� �Non possumus� �nemù�eme. Sokolov ujistil Benedikta, �esionisté budou respektovat nezvratné prá-vo Vatikánu na køest�anská svatá místa.

V AMERICEKlíèová èást tohoto pøíbìhu se v�ak neo-dehrála v Londýnì, ale ve Washingtonu.Nebot�stejnì jako by se ohlednì Palestinynerozhýbala Británie bez pøedbì�ného

souhlasu evropských spojencù, nikdy bynic neuèinila, ani� by s tím souhlasil pre-zident Woodrow Wilson. V dubnu 1917vyhlásily USA válku Nìmecku (nikoliv�ak osmanské øí�i), a tím ze sebe uèinilyvýznamného hráèe i v oèekáváném pová-leèném uspoøádání svìta. A také dal�íhospojence, jeho� bylo nutno pøesvìdèit,ne� mohla Británie cokoli podniknout.

I zde mìl Sokolov úspìch: a �t�astnouruku, nebot�si jako prostøedníka pro jednáníve vìci sionismu vybral Louise Brandeise.Brandeis se roku 1916 stal soudcem Nej-vy��ího soudu (asi není tøeba pøipomínatjeho zprostøedkovatelskou úlohu i v jedná-ní T. G. Masaryka s prezidentem Wilsonemohlednì budoucí èeskoslovenské samostat-nosti) a byl pøesnì informován o tom, co seve vìci sionismu v Evropì dìje. Pøístupamerického establishmentu byl pøitom vùèisionismu naprosto nepøátelský, bral ho jako�zcela nepraktický nápad�. Kdy� se sio-nisté obrátili na prezidenta Wilsona poprvé(v záøí 1917), deklaraci vstøícnou k �idov-ské domovinì v Palestinì odmítl. A� napo-druhé, poté co v pùli øíjna dostal navrhova-ný text z Londýna, názor zmìnil. �Na�eljsem v kapse memorandum o sionistickémhnutí, které jste mi dal,� napsal svému za-hraniènímu poradci plukovníku EdwarduHouseovi. �Obávám se, �e jsem Vám ne-sdìlil, zda s formulací, ji� navrhuje druhástrana (tj. Británie), souhlasím. Naprostoano, a byl bych Vám vdìèen, kdybyste jeo tom informoval.� House tak uèinil, a totak diskrétnì, �e o tom neøekl ani Wilsono-vu ministru zahranièí.

Bez souhlasu Francie, Ameriky a mo�ná�e ani Itálie by Británie �ádnou Balfouro-vu deklaraci nevydala. Díky triumvirátuSokolova, Weizmanna a Brandeise, kteøíneponechali nic náhodì, kdy� v britskémváleèném kabinetu nastal klíèový okam�ika zaèalo se o sionistické vìci jednat, mohlministr Balfour �pøeèíst velmi vstøícnoudeklaraci francouzské vlády, která byla do-ruèena sionistùm, a prohlásit, �e ví, �e pre-zident Wilson hnutí nanejvý� pøeje�.

Balfourova deklarace byla mnohemvíc ne� �achovým tahem jediné moc-nosti. Stáli za ní spojenci a ka�dý z nichpøispìl k této partii svým tahem.

MARTIN KRAMER(pokraèování pøí�tì)

Text amerického historika M. Kramera(viz mosaicmagazine.com) pøelo�ila AliceMarxová. Skupinové foto na str. 8: Le-brecht Music and Arts Photo Library / Ala-my Stock Photo.

CIHLA ZE SIØEMI(Ad Nabrat dech, Rch 10/2017)

Kdo nezná D�bán a rakovnický kraj, mìl byse tam nìkdy vypravit. Nalezl by zvlnìnoupahorkatinu, táhlé kopce a kopeèky, mìlkáúdolí, chmelnice a zapomenutá stromoøadína obzoru. Stavìlo se zde z opuky, z opraco-vaných kvádrù byly postaveny pìkné ven-kovské domy i bohaté statky. Nebýt násilnékolektivizace a vysídlení nìmeckých obyva-tel, byl by to utì�ený kout, jak má být.

Pro Jirku Duchka se staly Mutìjovice vý-chozím místem nekoneèných toulek po kraji.Jako hrnèíø se zajímá o v�e, co s hlínou sou-visí, �t�ourá se v zemi, sbírá vzorky a hledátem nejvhodnìj�í materiál pro svou práci. Aletím jeho zájmy nekonèí, zajímá ho také ar-

cheologie, dávná keltská minulost, sledujei novodobou historii regionu.

Jeden z na�ich vìt�ích spoleèných vlasti-vìdných výletù smìøoval do Siøemi le�ícív oblasti �vnitøních Sudet�. Uvítala násspou�t�, vymlácený kostel na návsi, poloroz-boøené domy, pustota a bláto. Já jsem pøijeldo Siøemi za Franzem Kafkou, který zde po-býval u své milované sestry Ottly, a Jirka zdehledal stopy významné hrnèíøské èinnosti,která skonèila po odsunu Nìmcù. Nad vesnicíse tyèil masivní �pejchar, snad model Zámku.Ke Kafkovì pobytu v Siøemi se vá�e povídkaVenkovský lékaø a známý soubor aforismù.Zachovala se i pìkná spoleèná fotografie Kaf-ky s Ottlou. Oba se usmívají, a tak se zdá, �ei Franz byl v Siøemi docela �t�astný.

Obcházeli jsme vesnici, prolezli jsme kde co.Jirka hledal alespoò nìjaké keramické støepy,ale nic se nena�lo. Ostatnì ani Kafka se v dení-ku nezmiòuje o hrnèíøských pecích a dílnách.Nikde nic, a� u jednoho domu le�ela hromádkastarých ruènì dìlaných cihel a Jirka hned zpo-zornìl. Na nìkterých cihlách byla vyra�enaznaèka, iniciály FK. Pro mì to byl samozøejmìFranz Kafka a pro Jirku, jak pozdìji vybádal, tobyl hrnèíø Ferdinand Klaus. Ka�dý z nás jsme sivzali jednu cihlu ze Siøemi jako suvenýr domù,výlet se nakonec neèekanì vydaøil.

Hrnèírnu Jirky Duchka v Mutìjovicíchpoznáme podle velkého d�bánu posazené-ho a� na støechu do �pièky �títu opukové-ho domu. JOSEF KROUTVOR

Na nìkterých cihlách byla vyra�ena znaèka, iniciály FK.

VÌSTNÍK 11/2017 11

V prostorách Arcidiecézního muzeav Olomouci je od 19. øíjna otevøena mi-moøádnì zajímavá výstava, nazvaná

Olomoucká synagoga 1897�1939. Mu-zeum umìní Olomouc ve spoluprácis �idovskou obcí Olomouc a �idovskýmmuzeem v Praze veøejnosti pøedstavujednes u� neexistující budovu, která patøilak nejvýstavnìj�ím stavbám ve mìstì. Po-stavila si ji �idovská obec, je� se ve mìs-tì ve druhé polovinì 19. století etablova-la a dosáhla nemalých hospodáøskýchi kulturních úspìchù, aby pak byla znièe-na a vyvra�dìna nacisty bìhem druhésvìtové války. Synagogu vypálili olo-mouètí fa�isté hned první den okupace,v noci z 15. na 16. bøezna 1939.

STAVITEL A STAVEBNÍCIVýstava má dvì èásti. První dokumen-tuje stavbu samotnou, pøedstavuje její-

ho autora, architekta Jakoba Gartneraa v kontextu olomoucké synagogy

i jeho dal�í významné stavby a archi-tektonické návrhy. Dobové dokumenty,plány, smlouvy i úèty, nákresy, dobovépohlednice i fotografie dokládají, kolikúsilí i prostøedkù bylo na zbudování sy-nagogy vynalo�eno, a ukazují, �e na niolomouètí �idé (ale nejen oni) byli prá-vem hrdí. Mimodìk ve svém souborutaké konstatují, jak krátkou dobu se�idé ve støední (a koneckoncù i v celé)Evropì tì�ili stejným právùm a pøíle�i-tostem jako ostatní obyvatelé.

Náv�tìvníkùm této synagogy, olo-mouckým �idùm a jejich obci, kteráza tragických okolností zanikla v roce1942, je pak vìnována èást druhá, za-chycující nábo�enský �ivot pøedváleè-

né kehily a její hlavní pøedstavitelea osobnosti.

Èást exponátù tvoøí zachovalé arte-fakty pùvodního vybavení olomouc-kého templu: krásná vitrá�ová okna,která se kupodivu dochovala do dne�-ních dnù, pùvodní lavice, které jsoudnes trvale umístìny v synagoze v Lo�-ticích, a z pra�ského �idovského mu-zea zapùjèené �títy a koruny na Tóru,kidu�ové poháry, støíbrná ukazovátkapro ètení ze svitku Tóry, rimonim,svícny, synagogální textilie, modlitebníknihy a tisky, pou�ívané pøi bohoslu�-bách místní obcí. Zejména díky autentic-kým exponátùm se autorùm výstavy èás-teènì podaøilo evokovat podobu zmizeléstavby i s jejím posláním a atmosférou.A také (na druhé stranì) pøipomenout, �emalá, ale �ivá a fungující �idovská obec

navzdory tomu, co se v minulosti stalo,existuje v Olomouci i dnes.

�IDÉ A OLOMOUCK výstavì byla vydána dobøe pøipravenái vypravená publikace, která kromì

vlastního katalogu obsahuje podrobnoua zajímavì napsanou stat��idé a Olo-mouc od Miroslava Papou�ka, studiiJakob Gartner, �ivot a dílo autora olo-moucké synagogy historika umìnía dlouholetého øeditele Muzea umìníOlomouc Pavla Zatloukala a �ivotopisnémedailony èlenù �idovské obce v Olo-mouci Tomá�e Hrbka a Pavla Maòáka.A také hodnì fotografií, kreseb a dal�íhocenného obrazového materiálu, z nìho�èerpají i reprodukce na této stránce. Pub-likaci ediènì pøipravila kurátorka výsta-vy Gabriela Elbelová. jd

Výstava Olomoucká synagoga 1897�1939 v Arcidiecézním muzeu v Olo-mouci (Václavské námìstí 1) potrvá do

7. ledna 2018, pøístupná je od úterý donedìle 10�18 hodin.

ÈTYØI DESETILETÍOLOMOUCKÉ SYNAGOGY

Návrh olomoucké synagogy, pøíèný øez. Obálka publikace vydané k výstavì.

Portrét Jakoba Gartnera z roku 1896�1897.

Olomoucká synagoga, foto z poèátku 20. století.

�tít na Tóru z olomoucké synagogy, Vídeò 1897.

12 VÌSTNÍK 11/2017

1 A tak pí�u�

2 Pí�u za zvukù skuèícího vìtru,drnèících okenních rámù, �umícíhopøíboje�

3 Pí�u: �Vtom zaèalo cosi nepøedsta-vitelného!�

4 Pí�u za zvukù �umícího pøíboje,v záchvatu dávivého stesku, zazvukù øinèícího skla�

5 Pí�u: �Je tì�ké si dokonce jen pøed-stavit, co tu zaèalo!�

6 Pí�u za zvukù øinèícího skla,provázen posmìvaènými pohledylidí kolem, za zvukù skuèícíhovìtru�

7 Pí�u: �Nedá se ani popsat, co tuzaèalo!�

8 Pane bo�e! Co to zaèalo?

9 Copak se vùbec najde nìkdo, kdoby dokázal vysvìtlit, co to v�echnoznamená?

10 Pokud ano, tak kdo?

11 Pokud ne, tak proè?

12 A proè jsou tady dìti?

13 Kde vùbec byly?

14 Co dìlaly dìti v lese?

15 Chovají se dìti správnì?

16 Koho dìti potkaly u domu?

17 Kdo z dìtí se dobøe stará o pokojo-vé rostliny?

18 Co dìti dìlají �patnì?

19 Proè jim v�em nìkdo nevysvìtlí, �etady nemají vùbec co dìlat?

20 Proè je okno otevøené?

21 Co le�í na stole?

22 K èemu jsou potøeba tyhle vìci?

23. Jak lze v�echny ty vìci nazvat jed-ním slovem?

24 Co doutnalo a vyhaslo v krbu?

25 Kde doutnal a vyhasl øeøavý uhlík?

26 Jaký uhlík doutnal a vyhasl v krbu?

27 A vùbec, o co tu jde?

28 Kdo zaèal starému pøevozníkovitykat a èím to skonèilo?

29 Komu zaèal Nikolaj tykat a èím toskonèilo?

30 Jak Nikolaj oslovil starého pøevoz-níka a èím to skonèilo?

31 Kde se vzal starý pøevozník?

32 Co je to za Nikolaje?

33 Èí konkrétnì �ivot se tak ráznìzmìnil po náhodou vyslechnutémtelefonním rozhovoru?

34 A jaké konkrétnì ohromující podí-vané jsme se my v�ichni stali svìd-ky, kdy� se nakonec rozplynulhustý èerný dým?

35 A èí dítì nemluvilo do ètyø leta pak najednou proneslo slovoMondrian?

36 A jaké konkrétnì hrdinské èinykoná vá�nivý milenec veselé pa-saèky, aby si vydobyl její pøízeò?

37 A co odpovìdìla Kátìnka Buturli-nová anglickému tenistovi zara�e-nému jejím tak neèekaným sòat-kem?

38 Co konkrétnì ji donutilo, aby seprudce otoèila a mrtvolnì zbledla?

39 A k èemu tam muselo dojít, �e kdy�ho pak potkala na schodech Opery,pohlédla na nìj tak, jako by ho vi-dìla poprvé?

40 A kolik let bylo Alexovi v dobì popi-sovaných událostí?

41 To by mì zajímalo, èím skonèiloto nepøístojné pletichaøení kolemdìdictví?

42 A èím skonèil spor o to, kteráz funkcí jazyka je primární?

43 A o to, kdo z Francouzù je lep�í?

44 A o to, koho tam zastøelili v posled-ním aktu?

45 A o to, kdo má svou vlast radìji?

46 A koneènì, kde vede ta slovutnáhranice, o ní� se tolik mluví?

47 Kde je?

48 A vùbec, k èemu to v�echno je?

49 A jak se èlovìk, patrnì jménemTupikin, ocitl v cizím bytì?

50 Co tam dìlal?

51 Co je zaè?

52 Oblièej. Dole úzký, smìrem nahoruse roz�iøuje. Vysoké èelo. Výrazv oèích surový, prozrazující ne-schopnost uva�ovat. Kdo to je?

53 Dopøedu vystupující brada. Krem-pa �edivého klobouku ohnutá dolù.Vratká chùze. Vìènì provinilý po-hled. A tohle je kdo?

54 A kdo øíkal, �e nemá hlad?

55 A kdo �el po sluneèné stranì ulice,zatímco na stinné probíhaly hlavníudálosti?

56 A kdo øekl, �e je mu to jedno?

57 A kdo za�íval nevysvìtlitelné vzru-�ení pøi pouhém pohledu na bosáchodidla?

58 A kdo tvrdil, �e vede bezprostøednírozhovor s jazykem v jazyce jazy-ka?

59 A kdo si první v�iml, �e tu nìconehraje, ale zùstal zticha?

60 A o co vlastnì �lo bìhem tohoproslulého setkání?

61 A odkud je tohle?

Lev Rubin�tejnOTÁZKY LITERATURY

VÌSTNÍK 11/2017 13

62 Kde se tøeba vzala chromá vránana �pinavém snìhu?

63 A vá�nì by mì zajímalo, kde sevzal zbouraný plot a ledem pokrytézápra�í.

64 A zaschlý vrabèí trus na násadìlopaty?

65 A svra�tìlý buøt na dolním schodueskalátoru?

66 A uklouznout na banánové slupce?

67 A rozbít zbytkem køídy brýle uèitelirýsovaní a kreslení?

68 A ve tøech se sna�it nacpat �ivouslepici do kufru?

69 A chodit ka�dý den na injekce pùlhodiny jedním smìrem, a vzru�ují-cí vùnì éteru?

70 A smrt opilého chirurga v pøíkopu?

71 A �idovský holiè v lázních v Myti�-èích?

72 A samotné láznì?

73 Odkud to v�echno je?

74 A vùbec, proè je v�echno právì taka ne jinak?

75 A co je to za èistotnou babièku,která høbetem suché dlanì narov-nává záhyb na na�krobeném ubru-se a bez pøestání pøitom cosi vy-práví a vypráví?

76 A co je to za sousedy, ten starýpár, co si mì prý pamatují od méhonarození?

77 A co s tím má spoleèného staro-módní galantnost profesora Volfso-na, kdy� o tom zdánlivì vùbec neníøeè?

78 A kde se vzal kostkovaný plá�tík,který si kdosi zapomnìl na laviècev parku?

79 A co se to tam rozprostíralo a�k horizontu? To u� si nejspí� aninevzpomenete�

80 A co je to za �nitku kopru�? Kde sevzala �nitka kopru�?

81 Jakýpak dìdeèek? S jakýma slzící-ma oèima? Kde ten se vzal?

82 Nebo tady se pí�e: �S tu�kou v ru-kou bych mohl dokázat�� atd. Codokázat? S jakou tu�kou?

83 A co je to za rty, které se jakobykøiví v jedovatém ú�klebku? Èí jsouto rty? Proè?

84 Proè si najednou usmyslel, �eprávì já vím, kam se podìla jehorýsovací sada?

85 Jak to mám vìdìt?

86 A proè si najednou otec s matkounenápadnì vymìnili pohledy?

87 A proè cítím, jak se nezadr�itelnìèervenám, jak se mi do oèí hrnouslzy palèivé hanby?

88 A copak je mo�né zapomenout tenokam�ik, kdy vprostøed zvonivéhoticha najednou zaznìlo tiché, alezøetelné: �Maminko, to já� To jájsem vzal tátovy hodinky��?

89 Jak na to na v�echno zapome-nout?

90 No tak, kdo to byl?

91 A co chtìl?

92 A proè tak zvlá�tnì ode�el � ani senerozlouèil?

93 A komu patøila slova: �Brachu,sly�el jsem o tom mnohokrát, alenikdy jsem to nevidìl��?

94 A dál: �Øekni, komu z nás sepodaøilo prorazit?�

95 A o èem je tohle: �Jednou ve vìtrusychravém, v stra�livých bolestech,já hledat se tì vypravím, s rudouka�í v ústech��?

96 A tohle: �U tabule s kouskem køídypøed tebou se vypíná homérskouobestøen nudou lyrický ná� hrdi-na�?

97 A tohle: �Nepùjdu, neopøu se, ne-zanechám skvrnu��?

98 A dál: �A zjevím se ti bìlej�í ne�stìna��?

99 A vùbec, co to v�echno znamená?

100 A tak èteme.

101 Èteme za zvukù skuèícího vìtru,drnèících okenních rámù, �umící-ho pøíboje�

102 Èteme za zvukù �umícího pøíbo-je, v záchvatu dávivého stesku,za zvukù øinèícího skla�

103 Èteme za zvukù øinèícího skla,provázeni posmìvaènými pohledylidí kolem, za zvukù skuèícíhovìtru�

104 Èteme:

105 Proboha! Co tu zaèalo!

106 V�ichni postupnì vyskákali zesvých míst.

107 Lidé, kteøí se navzájem neznali,se zaèali objímat a líbat.

108 Jistý smì�ný tlust�och vytáhl z vý-støihu ubrousek a zaèal jím mávatjako praporem.

109 Velice úctyhodnì vyhlí�ející dámavtiskla �t�avnatý polibek mladémuknìzi, èím� ho poøádnì vykolejila.

110 A co øíct o dìtech?

111 Zkrátka v�eobecná radost nezna-la mezí.

112 V tu chvíli se ka�dého z nászmocnil jasný pocit, �e v�echnostra�né a tì�ké v celém na�em�ivotì nenávratnì zmizelo.

113 A pøed námi je jen nekoneènáradost.

114 Radost nav�dy.

115 Ostatnì, v�echno pìknì popoøád-ku�

1992Pøelo�ila Alena Machoninová

14 VÌSTNÍK 11/2017

Byla jsem v Izraeli v dobì, na kteroupøipadá Sigd, svátek, který je vlastní �i-dùm z Etiopie. Ka�doroènì se pøi tétopøíle�itosti v mìsíci che�van, pøesnì pa-desát dnù po Jom kipur shroma�ïujív Jeruzalémì u hradeb Starého Mìsta ti-

síce etiopských �idù, aby se tu postilia modlili za znovuvybudování Chrámua jako døíve v Etiopii také za návrat doErec Jisrael. (V souèasné dobì �ije v Iz-raeli 145 000 etiopských �idù, z toho55 000 u� se zde narodilo.)

V roce 2008 byl Sigd rozhodnutímKnesetu zaøazen na oficiální seznamsvátkù Státu Izrael. V dùsledku tohoche�van, a� do té doby oznaèovaný takéjako mar-che�van (mar � hoøký), proto-�e jako jediný v celém �idovském ka-lendáøi postrádal jakýkoli sváteèní den,u� by jako hoøký oznaèován být nemìl.

Svátek a lidé, kteøí ho slavili, jejichtváøe a tradièní odìvy, hýøící barvami,to v�echno na mì udìlalo takový do-jem, �e jsem se zatou�ila dozvìdìt senìco více o tìchto na�ich vzdálenýchbratrech, nalezených po staletích od-louèení. A tak jsem se nakonec vloniv listopadu do Habe�e spolu s jednoupøítelkyní vypravila.

POTOMCI KRÁLE MENELIKAObecnì se má za to, �e Etiopie je jed-nou z nejchud�ích a nejpolitováníhod-nìj�ích zemí na�í planety. Jaké bylo alemé pøekvapení, kdy� jsme se ocitlyv nádherné krajinì uprostøed plání, ob-dìlávaných a� do dvou a pùl tisíce met-rù nadmoøské vý�ky a osídlených oby-

vateli, kteøí byli velmi chudí, ale takéneumírali hladem.

Tady na místì jsem postupnì zaèínalarozumìt pøíèinám problémù, které mezi�Beta Jisrael� a zbytkem izraelské popu-lace vznikaly v dobì, kdy se uskuteènila

alija z Etiopie a jakslo�ité bylo pro ty-to lidi, pocházejícíz afrického venkovas jeho patriarchál-ním uspoøádáním,integrovat se do ult-ramoderní západníspoleènosti, mluvícípro nì neznámýmjazykem a praktiku-jící judaismus, kterýse také hodnì li�ilod toho jejich.

V�ichni mu�i ta-dy nosí �ály, kteréhodnì pøipomínajítality a které je

ochraòují ve dne pøed sluncem a v nocipøed chladem. Øíkají o sobì, �e jsoupotomci krále Menelika, syna krále�alomouna a královny ze Sáby, kterýmìl ve svém dr�ení Archu úmluvy.Zvlá�tní je, �e na koptských kostelechèasto jako dekoraci nacházíme MagenDavid, zatímco etiop�tí �idé ji jakosymbol neu�ívají.

Venkované, které potkáváme, �ijí je�-tì dnes v �tuku-lech�, kruhovýchchý�ích ze su�ené-ho kravského trusunebo vìtví, posta-vených na udusanéhlínì, tak jako na�ipøedkové v dáv-ných dobách. Støe-chy jsou z do�kù,obèas z vlnitéhoplechu; to dìlá byd-lení �moderním�.Voda ani elektøinazavedeny nejsou.Celá rodina sdílíjednu jedinou tmavou místnost bezoken. Na jedné stranì se nachází ohni�-tì, na stìnách visí pánve, nìkolik slepicpobíhá po hlinìné podlaze. Kamenné la-vice lemující zdi kolem dokola se v nocimìní v lù�ka, kde celá rodina spí.

VYTRVALOSTA HOU�EVNATOSTVoda se musí naèerpat a èasto se pro nichodí hodnì daleko. A samozøejmì nee-xistuje odklízení odpadkù. Pøíbory ne-jsou známy; jídlo se nabírá na tenképlacky upeèené z tefu, obiloviny, kteráneobsahuje lepek a roste ve velkémmno�ství na okolních náhorních plo�i-nách.

Beta Jisrael (slovo fala�, hanlivýmístní termín pro pøistìhovalce se u�nepou�ívá) �ili v Etiopii mezi svýmikøest�anskými a muslimskými sousedyv nesèetných vesnièkách na severuv horách, zejména v provinciích Gon-dar a Tigré. �ili a u� ne�ijí. Praktickyv�ichni vyu�ili mo�nosti, kterou pøine-sly v osmdesátých a devadesátých le-tech 20. století operace Mo�e Jeho�uaa �lomo a pøemístili se do Izraele. Jejichexodus i dal�í osud jsou skvìle zachyce-ny ve filmu re�iséra Radua MihaileanuaJdi, �ij a nìkým se staò, natoèenémv roce 2005.

Pøíslu�níky Beta Jisrael pova�ovalydominantní etnické skupiny v oblasti,Amharové a Tigrajové, za sociálnì pod-øadnou skupinu, diskriminovali je a sna-�ili se je vytlaèit na okraj spoleènosti.Etiop�tí �idé nemìli právo vlastnit pùdua mohli vykonávat jen øemesla, kterýmiostatní pohrdali: mu�i se �ivili jako ko-váøi, �eny provozovaly hrnèíøství.

Pøesto pøedev�ím díky vytrvalosti, sekterou dodr�ovali pravidla rituální èis-toty stanovená v Tóøe, si dokázali postaletí udr�et sociální i ekonomickou

identitu a vlastní nábo�enství. Pravidlarituální èistoty byla respektována dov�ech dùsledkù: bìhem období menstru-ace se �eny po dobu osmi dnù uchylova-ly do tzv. pøíbytkù krve, postavenýchmimo vesnici. Tam také oddìlenì �ily

Simienské hory v provincii Gondar, tradièní oblasti Fala�ù. Foto archiv.

�ABAT V HABE�IJak se z fala�ù a z fala�murù stala Beta Jisrael

Mu�i Beta Jisrael po ranní modlitbì. Foto B. Hoffman.

ètyøicet dní po narození syna a osmdesátdní po narození dcery.

Stejnì jako Karaité neznají pøíslu�níciBeta Jisrael autoritu Talmudu a øídí sepouze psanou Tórou � obøízku vykoná-vají osmý den, dodr�ují ka�rut, �abat,svátky Sukot, �avuot a Pesach i Ro� ha-�ana a Jom kipur. Naopak svátky jakoChanuka a Purim, které v Tóøe zmínìnynejsou, neznají.

Zvyky a tradice dodr�ované �idyv Etiopii mají velmi blízko k tìm, o kte-rých se mù�eme doèíst ve svitcích odMrtvého moøe z období Druhého chrá-mu. Tak napøíklad neznají zvyk zapalo-vat svíce v pøedveèer �abatu, sexuálnívztahy bìhem �abatu mají zakázány,truchlící pozùstalí musí mít ostøíhanévlasy a oholené vousy.

PÙVODNa rozdíl od �idù v celém svìtì je proBeta Jisrael, stejnì jako etiopské køest�a-ny jazykem bible ge,ez, a ne hebrej�tina.Rodová linie se stanovuje po otci, nikolipo matce a rabíni, nazývaní �Kes�, majístejnì jako kopt�tí mni�i povinnost celi-bátu. Z toho lze odvodit, �e Beta Jisraelse od zbytku svìta oddìlili je�tì pøed-tím, ne� se farizejská tradice stala v ju-daismu hlavním proudem.

Pùvod �idù z Etiopie pøesnì neznáme� ale badatelé se vìt�inou pøiklánìjík nìkteré ze dvou hlavních hypotéz.Star�í z nich, uznávaná i Hlavním izra-elským rabinátem, je pova�uje za po-tomky ztraceného kmene Dan èi jiných�idovských exulantù z období obsazeníPalestiny Babyloòany.

Druhá, souèasnìj�í, pracuje s analý-zou DNA a konstatuje, �e Beta Jisrael seod ostatní etiopské populace genetickyv nièem podstatném neli�í. To by zna-menalo, �e se jedná o autochtonní popu-

laci, která vznikla pøed mnoha staletímikonverzí nebo pøípadnì o spoleèenství,je� vzniklo pomalým procesem narùsta-jící odli�nosti nábo�enské i etnické, pro-bíhajícím po staletí. Je známo, �e v mi-nulosti nìkteré skupiny køest�anskýchfundamentalistù uznávaly za autentickýpouze Starý zákon. Dal�í mo�nost: BetaJisrael by mohli pocházet ze �idù, kteøí�ili v Etiopii pøed 5. stoletím a jejich�

spoleèenství postup-nì narùstalo konver-zemi a smí�enýmiman�elstvími.

FALA�MURAPod znaèným nátla-kem konvertovalv 19. století urèitýpoèet etiopských�idù ke køest�an-ství. Byli oznaèo-váni jako fala�mu-rové. Jejich dal�ípøíbìh se do znaènémíry podobá osudu

�panìlských maranù: z vlastního spole-èenství se vydìlili a køest�anské okolí nanì hledìlo s nedùvìrou. Dnes prohla�u-jí, �e stejnì jako marani jsou sice køes-t�ané, ale �e si tajnì v hloubi srce �idov-ství uchovali, nepøestali praktikovatnìkteré �idovské obyèeje a na základìtoho vzná�ejí nárok na návrat do Svatézemì. Na jejich podporu se v Izraelipravidelnì konají manifestace, na kte-rých úèastníci �ádají, k velké nelibostièásti Beta Jisrael, aby také fala�murùmbylo umo�nìno �ít v Izraeli.

Strávila jsem s nimi jeden �abatv Gondoru. Modlitby u� nyní proná�ejíhebrejsky a v hebrej�tinì probíhá i èteníz Tóry, i kdy� se tu a tam ozve i zpìvv jazyce ge,ez. Kidu� a po�ehnání nadchalou se øíká na závìr modliteb. Pùsobízde �aliachové z Izraele a z USA, kteøíseznamují èekatele na aliju se zmìnami,které vstoupily do praxe judaismu bì-hem staletí.

Otázkou i praxí pøistìhování fala�mu-rù do Izraele se dnes u� nezabývá �i-dovská agentura; ta celou agendu pøeda-la izraelskému ministerstvu vnitra.Ka�dý z kandidátù musí prokázat, �e je-jich rodová linie souvisí s nìkým z BetaJisrael, u� v Izraeli usídleným, a absol-vovat sérii pohovorù.

V letech 2010�2013 vydala izraelskávláda povolení k pøistìhování zhruba8000 fala�murù. Povolení v�ak nebyla

vydána na základì �práva návratu�, jeli-ko� se z úøedního pohledu nejednáo �idy, ale na základì zákona o sjedno-cování rodin. V roce 2013 pak vydalaizraelská vláda prohlá�ení, ve kterémøíká, �e v�ichni etiop�tí �idé byli repat-riováni a celá zále�itost je ukonèena.

Pøesto existuje stále okolo 9000 Etio-panù (6000 v Gondoru a 3000 ve ètvrtiKe�ené v Addis Abebì), kteøí nadáleprohla�ují, �e jsou fala�murové, a èeka-jí, nìkteøí u� øadu let, na chvíli, kdy sebudou moci odebrat do Zemì zaslíbené.

Vzhledem k protestùm, kterých seúèastnili i nìkteøí èlenové Knesetu, re-vokovala izraelská vláda v roce 2016své rozhodnutí a rozhodla, �e v prùbìhupìti let bude i tìm 9000 fala�murù, tísní-cím se dosud v táborech v Etiopii,umo�nìno pøistìhování. První èást v po-ètu 1300 osob má dorazit u� v roce2017. Pro celou zále�itost byl vytvoøenrozpoèet a Benjamin Netanjahu s roz-hodnutím své vlády seznámil poslanceetiopského parlamentu bìhem své ofici-ální náv�tìvy zemì vloni v létì. Na zá-vìr celé operace v roce 2020 se pøedpo-kládá uzavøení táborù, ve kterých jsouèekatelé na vystìhování soustøedìni.Rabínské autority v Izraeli v�ak nadáletrvají na tom, aby se fala�murové, aspi-

rující na �idovství po svém pøíchodu doIzraele, podrobili striktní konverzi.

SABINE ROITMAN

(Z francouzského èasopisu Informationjuive, kvìten 2017, pøelo�il jd.)

VÌSTNÍK 11/2017 15

Vesnická synagoga, Woloka, Etiopie. Foto archiv.

�ák �idovské �koly v Addis Abebì. Foto archiv.

Surrealistická a v mnohém i kafkovskáautorka spøádající své grotesknì ladìnétexty na naturalistickém základì. Pøedníizraelská postmoderní spisovatelka, kterádekonstruuje kolektivní pøíbìhy pøedcho-zí generace, ji� pøedstavují autoøi jakoA. B. Jeho�ua, Amos Oza David Grossman. Pøi-tom se ale pøíbìhù ne-vzdává.

To v�echno zároveòje Orly Castel-Bloo-mová a vidìt je to i najejí støednì dlouhé pró-ze Textil, která zaèínájako spoleèenská satirana rozpínající se hmot-ný blahobyt, av�akkonèí jako satira poli-tická. Satira poukazují-cí na to, jak oficiálnípolitika Izraele a palèi-vé bezpeèností otázkydopadají na du�evní zdraví obèanù, kteøíu� nejsou schopni mezi sebou komuni-kovat. Satira, která sice nenabízí øe�ení,ale mistrnì ztváròuje psychologii jedin-cù v dobì úzkosti a konzumu.

TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKAI v Textilu se Castel-Bloomová odrá�í odsvého èastého motivu, jím� je disfunkènípár: tentokrát jsou to odcizení bohatía profesnì úspì�ní man�elé. Man�elkaMandy je zcela závislá na plastickýchoperacích (u� jako mladá si nechala spra-vit nos a my teï sledujeme její v poøadíosmou a fatálnì zpackanou operaci): bojíse stárnutí, proto�e ho sledovala u svématky, ale hlavnì chce v�dycky usnouta na v�e zapomenout, proto�e jako matkuvojáka ji neustále svírá strach. Man�elIrad je excentrický vynálezce, který sejako bývalý èlen kibucu vyznaèoval �ne-schopností vydìlat pìtník� � dokud se ne-pustil do armádní zakázky, jí� je uniformas krycím názvem uniT (slou�it má jakoochranný odìv proti terorismu). Mu�ea �enu spojuje jen onen titulní textil (krás-ným jidi� slovem �mate) � Mandy zdìdilapodnik vyrábìjící py�ama ze stoprocentníbavlny, ��ádné nábo�ensky zakázané mí-chání vlny a lnu, aby byli zákazníci z or-todoxní komunity spokojeni� � a obèas

i jejich dvì dìti: v armádì slou�ící synDael, který se vyhýbá realitì tím, �e sekromì �òupání kokainu pokou�í èíst conejvíc klasických románù zároveò, a dce-ra Lirit, která se posléze doslova pøes nocpøerodí z biofarmáøky ve zdatnou kapita-

listku.Man�elé Gruberovi

(gruber znamená v ji-di� hrobník) pøitom �ijív luxusní ètvrti Tel Ba-ruch � sever, dystopic-kém realitním zázrakubez minulosti, který bymìl plnì vyhovovat �i-votnímu stylu elit. Ov-�em a� na to, �e i zdepáchnou kanály a pod-zemní gará�e a �e lo�-nice nenabízejí �ádnouintimitu a soukromí.Sionismus se na tomtofuturistickém pøedmìs-

tí samozøejmì pøíli� nepìstuje, a byt�mácelé místo dodávat jistotu, �e �pøe�ijei váleèný konflikt�, obklopují ho høbito-vy. Paradoxy a protimluvy se tedy autor-èin Izrael pøímo hem�í, a o nic lep�í tonení ani v Americe.

Nejvýsti�nìj�ím ztìlesnìním ex-Izrael-ce a emigranta v jedné osobì je tu profe-sor hebrejské literatury Rafi Profeta, kte-rý chtìl dle vlastních slov �ít, ne jenpøe�ívat, av�ak hoøce ironicky si na aka-demické pùdì klade následující øeènickouotázku: �Je v Berkeley více proarabskyzamìøených lidí, nebo Arabù?� A do USAzavítá v rámci svého výzkumu i Gruber,který si je sice vìdom fale�nosti tamníchúsmìvù, ale upoutají ho bílé zuby �a chce je taky. A finálnì se jako citovì na-prosto vyprahlý jedinec ocitne v postelifrustrované vìdkynì Bahat, která se tou�ístát rabínkou, proto�e u� má dost samotya ráda by pomáhala bli�ním. Co� jí ale �stejnì jako Gruberovi � nebrání v závis-losti na prá�cích.

DICAPRIO A IZAJÁ�Ústøední událostí Textilu by logicky mìlabýt Mandyina smrt (zemøela po nepodaøe-né implantaci lopatek), v souladu s autorèi-ným zámìrem se ale ocitne na okraji: otecGruber, který stejnì �vìt�inou volal, aby

sám sebe poslouchal, jak mluví s vlastnírodinou�, si doma zapomene mobil, a nictedy dlouho netu�í. Navíc si v Americez Bahat, která by mìla být silná a nezávis-lá, udìlá kuchaøku, hospodyni a slu�kuv jednom a pøivlastní si výsledky její vì-decké práce. Co se �en týèe, osvobodí sepouze Lirit, aè i její emancipace je mírnìøeèeno sporná: znovu nad sebou získá kon-trolu rituálem spoèívajícím v nákupním �í-lenství s kreditní kartou nebo�ky Mandy.Tím víc pøekvapí, �e v USA Textil vydalonakladatelství Feminist Press, proto�eotázky genderu a tøídy autorka uchopilas hodnì fra�kovitou nadsázkou.

Obdobnì nadsazené jsou pak Bahatinyèetné kritické komentáøe, které v�dyckyzaèínají frází �My �idé�, nebo pøehnanápolitická korektnost, je� ji dovede k úva-ze, �e jména Sára a Ruth nejsou v USA�v rozporu s �ádným nábo�enstvím anietnicitou�. Nebo i pochody Gruberovymysli, v rámci nich� se na stejné stránceocitne Leonardo DiCaprio a Izajá�.

Suma sumárum se tedy jedná o ne-smírnì osvì�ující text pøímo nabitý pro-tiklady, z nich� taky pramení nezvykletrefný � a èasto �ibenièní � humor nav�ech rovinách: charakterový, situaèní

i èistì jazykový. Který je navíc výteènìpøevedený Terezou Maisels � døíve Èer-nou �, hebraistkou mlad�í generace za-mìøenou kupøíkladu na tvorbu EtgaraKereta, jen� je s recenzovanou autorkouv mnohém spøíznìn. Stav, který Textiltak mistrnì odrá�í, v�ak k smíchu nenívùbec � a pøedkládaná témata jako glo-balizace, materialismus a povrchnost sesice s ideály zakladatelù izraelského stá-tu støetávají obzvlá�t�kurióznì, ov�emrezonují i daleko za jeho hranicemi.

HANA ULMANOVÁ

Orly Castel-Bloomová: Textil. Pøelo�ilaTereza Maisels. Garamond, Praha2017, 250 stran. Dop. cena 270 Kè.

16 VÌSTNÍK 11/2017

POSTMODERNAV DOBÌ ÚZKOSTI A KONZUMUNad prózou Textil Orly Castel-Bloomové

Orly Castel-Bloomová. Foto archiv

K novým premiérám Divadla na Vinohra-dech patøí drama Franti�ka Langera (1888�1965) Periferie v podání slovenského re�i-séra Martina Huby. Hra vznikla v dobì,kdy Langer mìl za sebou literární zaèátky,úèast v první svìtové válce, zajetí v Ruskua anabázi s èeskoslo-venskými legionáøi(v jejich� øadách pù-sobil jako �éflékaø),rozhodnutí zùstatv armádì a souèasnìse vìnovat literatuøe.A právì hrou Periferiese prosadil jako pøedníèeský dramatik.

Poprvé bylo totodrama uvedeno v Mìstském divadle naKrálovských Vinohradech v roce 1925.Nastudoval ji zakladatel èeské moderní re-�ie Jaroslav Kvapil (výpravu navrhl JosefÈapek, hlavního hrdinu Franciho hrál Zde-nìk �tìpánek). Hra mìla obrovský úspìcha následovala i úspì�ná zahranièní prove-dení: Max Reinhardt ji v roce 1926 zre�í-roval v Berlínì a o rok pozdìji ve Vídni.Hráli ji té� v Jugoslávii, Nìmecku, Anglii,Nizozemsku, Norsku, �védsku, Dánsku,Estonsku, Maïarsku, Itálii, Rumunsku,�výcarsku, Francii, Polsku a Spojenýchstátech i dal�ích zemích. Langer poté odroku 1930 pùsobil ve vinohradském diva-dle jako externí poradce. Podruhé se do re-pertoáru tohoto divadla Periferie dostalaa� v prosinci 1947. V letech totality seLanger jako tvùrce bytostnì spjatý s hod-notami pøedváleèného demokratickéhoÈeskoslovenska stal ne�ádoucím autorema z repertoáru své domovské scény vymi-zel. Souèasná premiéra je tedy návratempo sedmdesáti letech. A nutno øíci, �e stej-nì jako v pøípadì kompletních Langero-vých spisù, které mohly vycházet a� poroce 1989, se jedná o návrat sice pozdní,ale dùstojný.

NEOBVYKLÝ PØÍBÌH, MODERNÍ POSTUPYÈím Periferie diváky ve dvacátých letechtak zaujala? Drama se odehrává v prostøedímìstské spodiny a Langer v nìm tehdy ne-èekaným zpùsobem kombinoval divadelnía epické prvky a postupy, vèetnì vypravì-èe. Jak pí�e ve svém textu o Langerovi lite-rární vìdec Pavel Janou�ek, nejvíce zaujalzpùsob, jakým Langer ve høe polo�il otáz-

ku individuální lidské viny: �Tradièní sy�etzloèinu a trestu v ní toti� není pojat jakostøet individua s obecnì platným øádem,nýbr� provokativnì postaven jako obtí�nìøe�itelný, respektive neøe�itelný problém.Dramatik, jemu� nepochybnì nechybìla

znalost Dostojevského,toti� svého Francihopostavil do situace, kdyv afektu zavra�dí boha-tého zákazníka svémilé, prostitutky Anny.A tøeba�e se mu podaøítento skutek zamasko-vat a bohatcova smrtmnohé potì�í, dokoncei on sám má z ní pro-

spìch, zaène mu vadit, �e jeho èin nikohonezajímá a on o nìm nemá s kým mluvit.Kdesi hluboko v nìm se toti� probudí po-tøeba svou vinu sdìlit a také být za ni po-trestán. Jinak øeèeno, Langer tu nastolilproblém hodnocení mezního lidského èinuve zrelativizovaném svìtì, jemu� sice chy-bí obecná potøeba vy��í spravedlnosti �a pøesto i v nìm existuje individuální mo-rální imperativ.� Janou�ek dále analyzujeúskalí závìreèné scény (ji� ètenáøùm, aè

Langerovo drama asi znají, pro jistotu ne-budeme prozrazovat) a uvádí, �e autor paknapsal závìr odli�ný. V souèasné inscenacizùstává finále z originální verze.

KLASICKÁ INSCENACEÈtenáøe mo�ná potì�í, �e Langera hrají naVinohradech zcela klasicky, ve støídmých,ale elegantních dobových kostýmech i ku-lisách, jim� dominují èelní svìtla lokomo-tivy, které na ztemnìlém jevi�ti spolus �párou� vytváøejí zajímavou atmosféru.

Za zmínku stojí výborné herecké výkonyMarka Lambory (Franci) a Jany Kotrbaté(Anna). Velký dùraz je kladen na pohybo-vou stránku inscenace � taneèní výkonyprotagonistù jsou mo�ná a� pøíli� dokona-lé, ale v rámci Franciho snu stát se profesi-onálním taneèníkem nijak neru�í a naopakúvodní stepaøské èíslo dodává inscenaci odzaèátku �vih. Franciho a Annin sebeznièu-jící pøíbìh doká�e bezpochyby strhnouti souèasné diváky a lze s povdìkem kvito-vat, �e re�isér ani autor výpravy si nevypo-mohli �ádnou køeèovitou aktualizací.

NA OKRAJPeriferii zaøadil Franti�ek Langer do sou-borného vydání svých her, které vy�loroku 1957, spolu s dramaty Andìlé mezinámi (1931) a Dvaasedmdesátka (1937).Svazek nazval Tøi hry o spravedlnosti, co�napovídá, �e ka�dá z her klade po svémotázku ohlednì zloèinu, viny a trestu. Proilustraci toho, jak s pøedním èeským auto-rem zacházeli komunisté (kteøí navícv politických procesech uvìznili obì jehodìti), stojí za to pøipomenout jednu z epi-zod jeho poúnorového �ivota. Jedná seo osud, jaký potkalo filmové zpracováníhry Dvaasedmdesátka, dramatu, situova-ného do vìzení, v nìm� si �ena nevinnìodpykává trest za vra�du a je� zajímavìpracuje s metodou �divadla na divadle�.

Film se zaèal natáèetje�tì pøed únorem 1948,re�íroval ho Jiøí Slaví-èek, hlavní roli ztvárnilaDana Medøická. Veøejnìse mìl promítat od pro-since 1948 � jen�e tehdyji� museli filmové no-vinky schvalovat kultur-ní referenti závodníchskupin ROH. Jemný pøí-bìh u nich zcela propadljako �bezideový a for-malistický brak�, jen�by �demobilizoval dìl-nickou tøídu a pracující

lid�. Støet mezi zastánci filmu (ty v rámcisvé tehdej�í funkce �éfa filmového odboruna ministerstvu informací pøedstavovalVítìzslav Nezval) a kádrováckým odpo-rem vùèi nìmu ztìlesnìným ministremkultury Václavem Kopeckým shrnul nalangerovské konferenci Franti�ek Langerna prahu nového tisíciletí v roce 2000 JiøíKnapík. Film nakonec skonèil s mnoha ji-nými v trezoru, promítat se smìl a� poopadnutí nejtu��ího stalinismu na podzim1953. (am)

VÌSTNÍK 11/2017 17

Tragiètí hrdinové: Franci (Marek Lambora) a Anna (Jana Kotrbatá). Foto Viktor Kronbauer.

PERIFERIENejslavnìj�í hra Franti�ka Langera v Divadle na Vinohradech

Hostinec: Jednoduchá a pøitom nápaditá scéna souèasné Periferie. Foto Viktor Kronbauer.

18 VÌSTNÍK 11/2017

Na na�ich stránkách se èasto vracíme keSvìtu vèerej�ka (slovy Stefana Zweiga,který takto nazval své slavné vzpomín-ky, o kterých tak poutavì psali FriedrichTorberg nebo zuøivý reportér Egon Er-win Kisch a mnozí dal�í literáti. Je tokulturní a spoleèenský fenomén obdobíkonce 19. a zaèátku 20. století, který sez dne�ního pohledu jeví jako idylickádoba, umo�òující �idùm plnì se inte-grovat do v�ech mo�ných sfér spoleèen-ského �ivota. Dìlo se tak v�ude po Ev-ropì, ale zásadní úlohu tehdy sehrálaVídeò a Praha.

Pravda, nejspí� to nebylo tak jednodu-ché, jak to nìkteøí vykreslují, spoleènostbyla i tehdy zmítána mnoha konfliktya velkou roli jistì hrál i tradièní antisemi-tismus. Mnozí, a to nejen spisovateléa novináøi, v�ak vzpomínají na tuhle epo-chu jako na zlatý vìk, který byl znièen a�první svìtovou válkou. Zajímavé je, �e sek této kapitole dìjin zaèínají dnes vraceti hudebníci. Svìt vèerej�ka mìl toti� ne-jen své slovo, ale také svùj zvuk, své me-lodie a urèitì i své chutì a vùnì.

Není tedy náhodou, �e pro zahájenínové sezony sáhly nìkteré renomovanépra�ské instituce k repertoáru z onohoobdobí. Opera Národního divadla se ji�del�í dobu hlásí k odkazu Nového nì-meckého divadla, a to nejen proto, �evyu�ívá jeho majestátní budovy. Ta jesice momentálnì ve dvouleté komplexnírekonstrukci, ale i poté bude trpìt roz-hodnutím totalitních plánovaèù pøetnoutcentrum hlavního mìsta magistrálou.

Pøipomeòme jen, �e Nové nìmecké di-vadlo bylo po více ne� pùl století jedineè-ným fenoménem hudebního �ivota Prahy,a to zásluhou Angela Neumanna, kterýbyl nejen jeho prvním øeditelem, ale i tím,kdo celý projet realizoval. Nebylo náho-dou, �e on (i kdy� konvertoval ke køes-t�anství) a v�ichni jeho následovníci v øe-ditelském køesle, Heinrich Teweles,Leopold Kramer, Robert Volkner i PaulEger, byli �idé. Nové nìmecké divadlotak bylo scénou, která sehrávala klíèovouroli pøedev�ím v intelektuálním �ivotì �i-dovské Prahy. Psali jsme o tom ostatnì nana�ich stránkách ji� nìkolikrát.

Zahajovací koncert Opery Národníhodivadla se podle výbìru jejího umìlec-kého øeditele Petra Kofronì zamìøil nadíla, která se v Novém nìmeckém diva-

dle tehdy hrála a ve své dobì byla velmipopulární. Dnes o nich skoro nikdo nevía jen zásluhou dirigenta Kofronì spatøi-la po mnoha letech, kdy na nì v archivuOpery usedal prach, svìtlo svìta. Poslu-chaèi tak po více ne� stu letech usly�elipøedehru k opeøe Donna Diana vídeò-ského skladatele Emila von Rezniceka,Malague?u od Moritze Moszkowského(narodil se v �idovské rodinì v tehdypruské Vratislavi, ale tvrdil o sobì, �e jePolák), Èardá� londýnského dobrodru-ha Henryho Charlese Litolffa, ale takéMedvìdáøe od Siegfrieda Wagnera, vnu-ka Richarda Wagnera, èi Alpského králeod Lea Blecha, který se pozdìji stalslavným skladatelem, ale do povìdomíhudební Prahy se zapsal � podobnì jakoGustav Mahler � jako skvìlý dirigent.Za tyto a mnohé dal�í objevy patøí velkýdíl Petru Kofroòovi a dramaturgyniOpery Jitce Slavíkové.

Je zajímavé, �e zahajovací koncertÈeského národního symfonického or-chestru sáhl nejdøíve také k repertoáru,který má své koøeny na poèátku 20. sto-letí.

Ernest Bloch se narodil v �enevì, alejeho vrcholná díla vznikla pøed prvnísvìtovou válkou ve Spojených státech.Jeho Concerto grosso patøí k presti�nímdílùm v repertoáru v�ech renomovanýchorchestrù.

ÈNSO v�ak zaøadil na program i dílosoudobého kanadského skladatele BrianaCurrenta, nazvané Sedm nebeských síní,které je inspirováno kabalou. Tomu od-povídají i témata tøetí vìty, nazvané Ye-sod, Hod, Netzach, Zechut, Ahava, Rat-zon a Kode� ha Koda�im. Rovnì� opusskladatele Lukase Fosse, berlínského ro-dáka, který poté �il v USA, je postavenna �idovském tématu. Kantátu pro so-prán a orchestr, 4. èást Písnì písní, pøed-vedla známá izraelská pìvkynì SharonAzrieli. Vrcholem pak byl Koncert proklezmer klarinet minského rodáka, mla-dièkého Wlada Marhuletse. V této sklad-bì zazáøil � jako v�dy a v�ude � klarine-tový virtuos David Krakauer.

Bylo více ne� symbolické, �e oba za-hajovací koncerty probìhly tìsnì pøedleto�ními �idovskými Vysokými svátky.Snad se tak hudební Praha vrací ke svétradici a svìt vèerej�ka tak nebude úplnìzapomenut. TOMÁ� KRAUS

ZA ZUZANOU RÙ�IÈKOVOU(14. 1. 1927 � 27. 9. 2017)

Na sklonku záøí nás dostihla smutná zprá-va: v devadesáti letech zemøela po krátkéa vá�né nemoci významná cembalistkaa pedago�ka paní Zuzana Rù�ièková.

Pocházela z Plznì, hru na klavír milova-la a uèila se jí odmalièka. V lednu 1942byla deportována do Terezína a úèastnilase zdej�ího umìleckého �ivota: zpívala vesboru, nacvièovala operu Brundibár,Gideon Klein ji vyuèoval hudební harmo-nii. Z Terezína následovala deportace doOsvìtimi, kde pomáhala Fredy Hirschovis výukou na dìtském bloku; poté ji poslaliv èervenci 1944 na odklízení trosek doHamburku a nakonec do Bergen-Belsenu,kde se doèkala osvobození.

Po válce v letech 1945 a� 1947 studova-la v Plzni hru na klavír v místní hudební�kole, od roku 1947 a� do roku 1951 sevìnovala høe na klavír a cembalo na pra�-ské AMU. V roce 1956 zvítìzila na mezi-národní cembalové soutì�i v Mnichovì,poté pokraèovala ve studiu v Paøí�i. Patøi-la ke svìtovì nejlep�ím interpretùm skla-deb Johanna Sebastiana Bacha a proslulajako �první dáma cembala�.

V projevu na pohøbu slavné hudebnicepronesl Tomá� Kraus mj. následující slova:

S paní profesorkou jsem se poprvé set-kal v roce 1985. V Supraphonu jsme tehdyzaèínali natáèet vedle zvukových nahrávektaké videa a jedním z prvních bylo prove-dení Bachových a Scarlattiho sonát v je-jím podání. Tehdy zaèalo na�e dlouholetépøátelství. Pohnutý pøíbìh jejího �ivotav období �oa, holokaustu, jsem se ov�emdozvìdìl a� o mnoho let pozdìji.

Kdy� jsme v devadesátých letech postup-nì zaèali obnovovat �idovskou komunitu,byla jednou z prvních, kdo se do tohotoúsilí velmi aktivnì zapojil. Byla zakládajícíèlenkou Terezínské iniciativy, ale také na-�eho spoleèenství B´nai B´rith, pomáhalapra�ské �idovské obci, �idovskému muzeua mnoha dal�ím institucím s organizo-váním vzpomínkových akcí a koncertù,a dokud jí to zdraví dovolovalo, také samahrála.

O hudbì dokázala i nesmírnì poutavìhovoøit. Mìli jsme proto tu mo�nost, bapøímo privilegium, �e jsme její mistrovstvímohli za�ívat zblízka. Pøi tom v�em bylav�dy ke v�em vstøícná, milá a laskavá. Zù-stala v�dy také velice skromná.

Tak jako mnozí z tìch, kteøí pøe�ili, jakona�i rodièe a prarodièe, se ani ona o tomdlouho nechtìla zmiòovat. Dávala pøednostvyjadøování se umìním, ke kterému se upí-nala u� za války. Navzdory tomu, co pro�i-la. Anebo mo�ná právì proto.

SVÌT VÈEREJ�KA A KABALAZahájení pra�ské koncertní sezony

VÌSTNÍK 11/2017 19

Kdy� se øekne Peruc, vytane lidem namysli zejména Oldøich a Bo�ena, kteøí

se tu setkali, jak o tom referuje Kosmo-va kronika i Kronika Dalimilova a po-chopitelnì i Alois Jirásek. Znalcùm vý-tvarného umìní se zase vybaví jménoEmil Filla, který po druhé svìtové válcebydlel na zdej�ím zámku a malovalÈeské støedohoøí, literátùm pak Leo Pe-rutz, nìmecky pí�ící spisovatel naroze-ný v Praze. Na jeden mìstys je tohohodnì, a pøesto to je�tì není v�echno.Od roku 2015 je Peruc rovnì� sídlemSpolku na obnovu �idovských památekna Perucku, který v souèasné dobìpøedstavuje veøejnosti v obøadní sínilounského �idovského høbitova výsled-ky své práce a spolupráce na záchranìa rekonstrukci zajímavého a historickyvelmi cenného �idovského høbitovau Høívèic nedaleko Peruce.

HISTORIEDoba zalo�ení høbitova a s ním souvi-sejícího spolku Chevra kadi�a se tra-duje do roku 1640. V roce 1843 do�lok roz�íøení høbitova, budova márnicepochází pravdìpodobnì z té�e doby.Celková plocha pozemkù je 5025 m2.Na bývalém pohøebi�ti o plo�e 3163m2 je dochováno kolem 400 náhrobkù,z nich� znaèný poèet pochází z baroknía klasicistní doby. Nejstar�í je dato-ván rokem 1687, poslední pohøby seuskuteènily ve tøicátých letech 20.století. Historickým vlastníkem dlekatastru nemovitostí bylo Izraelské

pohøební bratrstvo Chevra kadi�a proHøí�kov a okolí.

ZÁCHRANADne�ní vlastník �idovská obec Tepliceusiluje dlouhodobì o uvedení této vý-

znamné �idovské památky do dùstojné-ho stavu. Devastovaný høbitov se v�akzaèal mìnit k lep�ímu a� zhruba od roku

2010. V letech 2010�2015 bylo ve spolu-práci s Husovým sborem na Peruci a øa-

dou dal�ích jednotlivcù vykonáno hodnìdobré práce. Høbitov se vyèistil, bylak nìmu zøízena pøístupová cesta a zaèalose také se stavìním náhrobních kamenù.

V druhé etapì 2015�2017 pøevzal péèio høbitov novì zalo�ený Spolek pro ob-novu �idovských památek, jeho� pøed-seda Ing. Arch. Ivo Suslík se autorskyzásadnì podílí na celkové koncepci pro-bíhající rekonstrukce. Díky významnéfinanèní dotaci, kterou poskytla ESJF(European Jewish Cemeteries Initiative)a také pøispìní Nadaèního fondu obìtemholokaustu, Nadace �OP a dal�ích spon-zorù bylo mo�né kompletnì zrekonstru-ovat obvodovou høbitovní zeï vèetnìvstupní brány, dokonèit obnovení pøístu-pové cesty a zøídit parkovi�tì. V roce2016 byl v rekonstruované márniciumístìn památník obìtem holokaustuz Peruce. Souèasnì plynule probíhajípráce na obnovì a vztyèování náhrob-ních kamenù i odborný soupis jejich tex-tù. Dnes jsou ji� v dobrém stavu zhrubatøi ètvrtiny høbitova. Úplné dokonèenírenovace a osazení v�ech povalenýchnáhrobkù na pùvodní místa se pøedpo-kládá v prùbìhu dal�ích dvou let. To, �ese záchranných prací úèastní kvalifiko-vaní odborníci Daniel Polakoviè (�idov-ské muzeum v Praze) a Václav FredChvátal (Muzeum Èeského lesa Ta-chov), významnì za�tit�uje celý projekti po vìdecké stránce.

Výstava v obøadní síni lounského�idovského høbitova, který se nacházíjihovýchodnì od centra mìsta Louny,pøi Rakovnické ulici a je souèástímìstských høbitovù, je pøístupná pocelý listopad a bude pøístupná i v roce

2018. Obøadní síò zájemcùm na po�á-dání otevøe správce høbitova. jd

HØBITOV U HØÍVÈICZáchrana a rekonstrukce cenné �idovské památky

Høbitov u Høívèic, stav v roce 2009. Foto Jiøí Daníèek.

Høbitov u Høívèic, souèasný stav. Foto archiv Spolku na obnovu �idovských památek na Perucku.

Obøadní síò �idovského høbitova v Lounech. Foto jd.

20 VÌSTNÍK 11/2017

�Alláhu, ochraòuj me�itu al-Aksá pøed�pinavými �idy. (�) Ó, Alláhu, spoètijednoho po druhém a zniè je do posled-ního. Neu�etøi jediného a neu�etøi ani je-jich dìti a starce!� (Z projevu imámaAmmara �achina na University of Cali-fornia v Davisu 14. èervence 2017. Poz-dìji se omluvil �idovské komunitì �zabolest, ji� jsem zpùsobil�.)

�Prorok Muhammad pøedpovìdìl, �e za-bijeme �idy. (�) At�nikdo netvrdí, [�e mlu-vil] o tom, abychom zabíjeli jen sionisty.(�) Bojujeme s �idy, ne jen se sionisty.�(Z projevu duchovního Mamdúha al-Harbí-ho v Saúdské Arábii 26. èervence 2017.)

Podobných kázání je spousta a jejichobsah se opakuje. Dalece pøesahují dis-kriminaci �idù (a køest�anù) v pùvod-ních muslimských textech, které nachází-me v Koránu, v hadíthech (výpovìdícho Muhmmadových èinech) a �aríi (muslim-ském nábo�enském právu). V tìchto tex-tech mají køest�ané a �idé pøisouzeno posta-vení dhimmi � tedy chránìné podøízenémen�iny, která musela platit danì, nepo�í-vala �ádných obèanských ani politickýchpráv, ale její� �ivoty a majetek byly � ales-poò teoreticky � nedotknutelné. Poté, cobylo roku 1928 zalo�eno Muslimské bratr-stvo, radikální teoretici a praktici tento po-jem pod vlivem evropských nacionalistùa rasistických antisemitù �rozvinuli�. Dlenové verze stáli za v�emi Bo�ími nepøáteli�idé a bylo nutné je fyzicky znièit. A taklze mezi souèasným islamismem � nikoliislámem � a nacionálním socialismem(a podobnými vìroukami) vidìt jasné para-lely, jakkoli nejsou zcela identické. Islamis-mus èi radikální islám (oba pojmy oznaèujítentý� jev) se neomezuje na urèitou zeminebo oblasti, ale je globální, univerzální.Vyhlazení �idù není jen jedním z elementùislamismu, ale tvoøí základní rys tohotoglobálního hnutí. �idé jsou stejnì jakov dobì nacismu vnímáni jako satanský pr-vek, jen� se nìjakým zpùsobem vetøel dolidské spoleènosti; �idé mohou za v�echnynejvìt�í katastrofy v dìjinách � zpùsobiliobì svìtové války a dnes se chystají dobýtnejen Blízký východ, ale ovládnout celýsvìt. Udìlají to tak, tvrdí radikální islám,jako u� teï ovládají média, hospodáøstvía vlády takzvaného �Západu� (jeho� sou-èástí mù�e být tøeba ale i Japonsko).

Jak postøehla øada pozorovatelù, obìt�miislamismu jsou v�ak pøedev�ím sami musli-mové. Radikální �íité vra�dí sunnity, jak sedìje v Jemenu, aèkoli Hútiové, kteøí nyníovládají hlavní mìsto San�á, jsou ve skuteè-nosti úchylná �íitská sekta. V Sýrii páchajínejvíc zloèinù Asadovi alavité. Jsou blízcííránskému re�imu, jen� hledí na �idy (�sio-nisty�) jako na úhlavního nepøítele. Pøíslu�-níci Islámského státu, al-Káidy a podobnísunnit�tí radikálové vra�dí �íity (a ostatní).Sunnitská skupina Boko Haram v Nigériia pøilehlých oblastech vra�dí hlavnì køest�a-ny, ale také muslimy, kteøí s nimi nesouhlasí.

VÁLKAZA SVÌTOVOU NADVLÁDUVìt�ina západních politikù pova�uje vál-ku proti sunnitským radikálním skupinám

za válku proti teroru, co� je mylná pøed-stava. Je to zápas s politicko-teologickouideologií, která bojuje prostøednictvímtoho, èemu øíkáme teroristické útoky; ra-dikálové ale usilují o svìtovou nadvládu.

Po porá�ce Islámského státu se tatoideologie roz�íøí. Západ si teprve zaèínáuvìdomovat, �e tahle válka není jen vo-jenská, ale stejnì tak ideologicko-teolo-gická a spoleèenská zále�itost.

Èlenové jednotek iráckého ministerstvavnitra pózují v mosulském Starém Mìstìs vlajkou Islámského státu otoèenou vzhùrunohama. Svou bitvu ji� zavr�ili, dal�í jedno-tky s d�ihádisty stále bojují ve mìstì. V této

válce stojí v pøední bojové linii liberálníhoprotiútoku antiradikální muslimové, jejich�výklad islámu se od radikální interpretacezcela li�í. Chceme-li tuto válku vyhrát, mu-síme s nimi ve jménu liberální interpretacelidského osudu za ka�dou cenu spojit síly.�idé mohou s islamistickým antisemitis-mem bojovat jedinì ve spojenectví s køest�a-ny a muslimskými antiradikály. Pøipomene-me-li si spolupráci mezi muslimy a �idy,vèetnì toho, jak se bìhem holokaustu doká-zali zachovat nìkteøí muslimové (a jejichstateènost uznal památník i Jad va�em), jepatrné, �e antiradikální muslimové, i jejichduchovní, se s vra�ednou ideologií svýchradikálních odpùrcù bojovat sna�í. Loniv únoru se v Maroku se�la øada takovýchtoduchovních a vydali spoleèné a pùsobivéprohlá�ení proti radikálùm.

NEJEN IZRAELJe nutné zaznamenat, �e radikální islám,pøedev�ím ten sunnitský, se netýká jen Iz-raele. Znièení Izraele pokládají jako sou-èást své ideologie za �samozøejmost� jak

Írán, tak �íit�tí a sunnit�tíradikálové. Jak jsme siv�imli v úvodním citátu,mluví-li o sionistech,mají na mysli v�echny�idy. Nejdou jen po �sio-nistech�, chtìjí zabít�idy, a to kdekoli se jimnaskytne pøíle�itost. Na-posledy se podobná ide-ologie chopila moci vetøicátých a ètyøicátých le-tech minulého stoletía výsledkem bylo �ne-jen� masové vyhlazová-ní �idù, ale také válka,která zmaøila desítky mi-lionù ne�idovských �ivo-tù. To je poselství, kterébychom mìli øíkat lidem,

kteøí vìøí, �e islamismus zmizí, dojde-lik míru mezi Izraelci a Palestinci. �idé by semìli sna�it nalézt mírové øe�ení formoukompromisu (který se nyní nerýsuje), a tohlavnì kvùli sobì a obecnì lidským dùvo-dùm. Ale existuje jen pramalá nadìje do-mnívat se, �e pokud by se takovéhoto mírudosáhlo, nìjak to ovlivní globální problémohro�ení lidstva radikálním islámem.

Text historika holokaustu na Hebrejskéuniverzitì v Jeruzalémì profesora JehudyBauera je pøevzat z webové stránky TheJewish Chronicle (www.thejc.com, 7. záøí2017). Pøelo�ila am, mezititulky dodala re-dakce.

NEBOJUJEME S MUSLIMY,ALE S RADIKÁLYJehuda Bauer varuje Západ, �e èelí nejen válce proti teroru

Èlenové jednotek iráckého ministerstva vnitra pózují v mosulském StarémMìstì s vlajkou Islámského státu otoèenou vzhùru nohama. Foto archiv.

Ètete-li bì�né zprávy o Izraeli, vìt�inouz nich èi�í skepse. I kdy� války odeznì-ly a útoky teroristù mají spí� individuál-ní ne� hromadný ráz, zprávy v médiíchdokládají mentalitu obrany, analyzováníhrozeb a pesimismus.

K tìmto tématùm patøí role Íránu. Nearab-ský Írán je vítìzem �arabského jara� i hlav-ním profitérem války v Sýrii. Kdy� se z ob-lasti stáhla Obamova Amerika, Íránu seotevøela cesta ke Støedozemnímu moøi (skr-ze syrské alavity a Hiz-balláh v Libanonu).A také do pøedpolíSvaté zemì (skrze pod-poru Hamásu v Gaze).

Zprávy, �e Gazu po-prvé po deseti letechvlády Hamásu nav�tí-vil palestinský premiér(teï je jím RamíHamdalláh) a �e tampoprvé zasedala pales-tinská vláda, pùsobilysenzaènì, ale vyvolalyspí�e otázky ne� odpo-vìdi. Je to skuteènìzmìna? Nebo jensymbolický rituál, kte-rý má posílit dojempalestinské jednotya tím zvý�it �ance na mezinárodní uznánípalestinského státu? Tì�ko øíci.

V tomto ovzdu�í pùsobí dobré zprávyjako téma pro názorové provokatéry.Asi takto: Dobré zprávy vyhledává pou-ze ten, kdo chce být za provokatéraa foukaèe proti vìt�inovému skeptické-mu vìtru. Takové zprávy nejsou èasté,ale najdou se.

OSM PLNÝCH �ELIVEKJednou z nich je èlánek Stuarta Winera nawebu The Times of Israel. Pí�e o tom, �epøed svátkem Sukot Izrael dovezl 20 tisíclulavù (palmových ratolestí) z Gazy. Tazpráva samozøejmì nedokládá nìjaký po-litický prùlom ve vztahu ke Gaze a jejímvládcùm. Dokládá ale nìco jiného: Pás-mo Gazy oèividnì není jen znièený areálplný rozvalin, nezamìstnaných lidí a tero-ristù, jak to popisují kli�é v médiích. Ji-nak by tam lidé nedokázali pìstovat pal-my, �e. Z toho jeden usoudí, �e by bylischopni i jiných u�iteèných vìcí, èi do-konce spolupráce, ale to je zatím vìc da-leké budoucnosti.

Konkrétnìj�í zprávu pøiná�í opìt webThe Times of Israel, a sice v reportá�iMelanie Lidmanové. Autorka líèí dopa-dy dlouhodobého sucha na Izrael, hlav-nì na oblast Galilejského jezera (Kine-retu), nejvìt�í zásobárnu sladké vodyv oblasti. Pøesnìji øeèeno cituje výsled-ky mìøení a jejich vysvìtlení z úst povo-laných lidí ze Správy vodních zdrojù.

Na tom není samo o sobì nic nového.�e v regionu panuje nedostatek de�t�o-

vých srá�ek, se �iroce ví. �e sucho vedek poklesu hladin v Kineretu i Mrtvémmoøi, se ví té�. Novinkou a dobrou zprá-vou je nìco jiného. A sice zpùsob, ja-kým se do �boje se suchem�, máme-li toøíci budovatelsky, zapojují nové techno-logie. Jak stále vìt�í objem pitné vodyzískávaný odsolováním moøské vodypomáhá uchovat vzácný rezervoár Ki-neretu, i kdy� vlivem sucha skomírá.

Zaènìme suchem. Pøed Sukot, kdy keKineretu vyrá�ejí tisíce lidí, vydalaSpráva vodních zdrojù výstrahu, �e hla-dina jezera mù�e dosáhnout �nejni��ízaznamenané úrovnì� za sto let mìøení.To byla na rysce -214,13 metru (podmoøem) a 1,10 metru pod varovnou�èervenou linií�. U� moc nescházelok hodnotì -214,87 metru, je� byla na-mìøena v roce 2001, øíká se jí �èerná li-nie� a udává úroveò, pod ní� nastávajínezvratné zmìny v ekosystému. To v�eje ilustrací dlouhodobého sucha.

Doron Markel, �éf oddìlení Kineretuve Správì vodních zdrojù, zdùrazòuje, �esouèasné sucho se vymyká sezonnímu

chodu: �U� to není, �e období sucha jevystøídáno obdobím de�t�ù. Není to jakoza èasù faraonù, kdy po sedmi letech hoj-nosti pøi�lo sedm let sucha.� Tak definujeto, èemu se øíká zmìna klimatu.

Uri �or, mluvèí Správy vodních zdrojù,øíká, �e nepøinese-li leto�ní zima aspoò 85procent dlouhodobého prùmìru srá�ek,mohou vyschnout i vìt�í zdroje a vodnítoky. Napøíklad Banias na Golanech, co�nebylo zaznamenáno za uplynulých sto let.A minulá zima pøinesla jen 10 procent prù-mìru srá�ek. Suma sumárum, izraelskýdeficit srá�kové vody obná�í 2,5 miliardy

kubických metrù. Po-dle �ora je to objemmilionu olympijskýchbazénù. Na�inec si tomù�e pøedstavit jakotøi plné orlické pøehra-dy (anebo osm plnýchlipenských èi �eliv-ských). Co s tím? Tadyse dostáváme k novýmtechnologiím.

ODSOLOVATA ÈERPATIzrael patøí ke svìtové�pièce v oboru recyk-lace pou�ité vody èiodsolování moøské vo-dy, co� pokrývá stálevìt�í díl jeho spotøe-

by. Není divu, �e kniha Setha M. SiegelaBudi� voda. Izraelská inspirace pro svìtohro�ený nedostatkem vody se doèkala ji�druhého èeského vydání. Ale v praxi tolépe ilustruje dìní kolem Kineretu.

Je�tì v letech 2001 a 2008, kdy hladi-na klesala podobnì hluboko jako letos,se z jezera èerpalo 300 milionù kubíkùroènì pro zásobování pitnou vodoua zemìdìlské pou�ití. Ale pøed dvìmalety se s odèerpáváním pøestalo. Pøesnì-ji øeèeno, stále se èerpá asi 150 milionùkubíkù roènì z povodí jezera v jeho se-verní èásti (jen pro místní pou�ití), aleu� ne ze samotného Kineretu. Díkytomu se udr�uje jak� tak� stabilní hladi-na i za dlouhodobého sucha.

A kdyby hladina jezera pøesto dále kle-sala, ve høe je jiné technologické èi in�e-nýrské øe�ení. Izrael u� v odsolovacíchstanicích produkuje 600 milionù kubíkùpitné vody roènì. A� se postaví dal�í, u��está, mezi Akkem a Naharijou, mìla byumo�nit èerpání sladké vody do samot-ného Kineretu. A to by byla skuteènì no-vinka. ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 11/2017 21

IZRAEL: Jak nahradit dé�t�

Dobrá zpráva: a� se postaví dal�í odsolovací stanice, bude se èerpat sladká voda do jezera Kineret. Foto archiv.

Izraelský reprezentant Ben Chajim odle-tìl se svolením Sparty domù, i kdy� klu-bu chybìl v dùle�itém ligovém utkání.Pro èeské prostøedí jde o novou zku�e-nost, ale jinak zasahuje nábo�enství dofotbalu bì�nì. �Klub byl s pøedstiheminformovaný o tom, �e na víkend pøipadásvátek Jom kipur, kdy �idé mají zapovì-zenou jakoukoli aktivitu,� vysvìtlil spar-t�anský mluvèí Ondøej Kasík, proè TalBen Chajim v sobotu proti Dukle chybìl.(iROZHLAS.cz, 3. 10.) !! V rámcinedávno zpøístupnìné výstavy v Novébudovì Národního muzea s názvem Fe-nomén Masaryk se náv�tìvníkùm po-drobnìji pøedstavuje dal�í zajímavé témasouvisející se �ivotem na�eho prvníhoèeskoslovenského prezidenta. Tentokrátse novì otevøená doprovodná výstava za-mìøíla na aféru oznaèovanou jako �hils-neriáda�. Náv�tìvníci v rámci výstavyuvidí napøíklad Masarykovy poznámky,které si psal tu�kou v dobì hektickýchpøíprav svých publicistických vystoupení,dìsivé karikatury, které ho vyøazovalyz takzvané slu�né køest�anské spoleènos-ti, nebo bohatou korespondenci s jehopodporovateli. Výstava potrvá do koncelistopadu. (Pra�ský patriot.cz, 3. 10.) !!I kdy� na prezidenta Milo�e Zemana pøijeho cestì po Ústeckém kraji chodí stej-nì jako jinde pøedev�ím star�í lidé, Ze-man si dává zále�et na tom, aby mohloslovit i mladé. Ve støedu po poledni pro-to zavítal do tìlocvièny, kde na nìj èeka-ly stovky studentù chomutovské støedníenergetické a stavební �koly, obchodníakademie a støední zdravotnické �koly.Zeman odpovídal na v�echny jejich dota-zy, byt� minimálnì jeden mu pøíli� pochuti nebyl. �Pane prezidente, chtìl bychse vás zeptat na spisovatele FerdinandaPeroutku a jeho údajný èlánek Hitler jegentleman. U� se na�el, nebo ne? Proè senechcete omluvit vnuèce Ferdinanda Pe-routky? A proè jste se odvolával k Nej-vy��ímu soudu, kdy� se èlánek nena�ela nemáte �ádný písemný dùkaz?� znìlstudentùv dotaz pøed stovkami dal�ích�ákù. Zeman si dotaz nechal je�tì jednouzopakovat od øeditele �koly, proto�ev rozlehlé tìlocviènì otázky �patnì sly-�el, a nakonec odpovìdìl, �e se omlouvatnemíní. Prý èetl jiné èlánky, ve kterýchPeroutka Adolfa Hitlera údajnì chválil.�Proto�e jsem èlánek Hitler je gentleman

na vlastní oèi èetl, vìøím, �e i on se jed-nou najde,� dokonèil odpovìï Zemana doèkal se potlesku �ákù. (Aktuálnì.cz,4. 10.) !! Ji� poosmnácté se konal v ko-línské synagoze vzpomínkový koncertna památku z Kolína odsunutých �idùa opìt v re�ii Vítìzslava Podrazila a jehoorchestru Atlantis. �Tento koncert jev�dy vrcholem sezony, mám radost, �ejsou v�echna místa obsazena,� proneslstarosta Kolína Vít Raku�an. Leto�níprogram nabídl dvì svìtové premiéry �komorní kantátu pro koloraturní soprán

a smyèce Labutí píseò skladatele JurajeFilase a orchestrální verzi Písnì písníRomana Haase. (Kolínský deník, 4. 10.)!!Polský prezident Andrzej Duda (PiS)navrhl, aby v zemi vznikl státní svátekvìnovaný tìm, kteøí bìhem druhé svì-tové války pomáhali zachraòovat své�idovské spoluobyvatele. Pokud zákonschválí Sejm, státní svátek budou na�isousedé slavit 17. bøezna. O svém zámì-ru hovoøil pøi pøíle�itosti 75. výroèí vzni-ku Rady pro pomoc �idùm, známé spí�epod polským názvem ¯egota, kteráv okupovaném Polsku pùsobila od roku1942. Prezident ve støedu vyznamenalnìkolik Polákù, kteøí se zaslou�ili o po-moc �idùm. (Reflex.cz, 14. 10.) !!V pátek 13. øíjna veèer mladí herci z Li-tomìøic a Prahy uvedli na pùdì domuè. p. 266 v Terezínì dvì hry. V dobìghetta zde uvìznìní �idé hráli divadlo.Na trámech a zdech pùdy je je�tì patrnáDavidova hvìzda nebo nápis v hebrej�ti-nì. Netradièní pøedstavení na pùdì inici-ovala pedago�ka litomìøické základníumìlecké �koly Michaela Fi�erová s po-mocí Libora Beránka z Nadace Terezína skautù. �Je to úplnì jiná atmosféra, ne�kdybychom inscenaci hráli v divadle,�pochvalovala si autorka první hry o �ivo-tì mladých v ghettu Lenka Paøízková.(Litomìøický deník, 19. 10.) !!Co by to

bylo za text o Novém Jièínì, kdybychomnezmínili klobouky. Historie zdej�í fir-my Tonak zaèíná u� nìkdy okolo roku1630. Její produkty si oblíbili tøeba orto-doxní �idé, bolivij�tí indiáni, nigerij�tímuslimové, ale i letu�ky katarskýchaerolinek. (Rodina DNES, 20. 10.) !!Izraelský basista a zpìvák Avi�aj Cohenrád mìní obsazení kapel i �ánry. Málo-kdo by ov�em èekal, �e na novém albu,nazvaném 1970, pøeskoèí k víceménìpopovému písòovému repertoáru. Písnìs levantskými koøeny jako D�ror jikra èiHa�ahava patøí k tìm nejlep�ím. A takénejvíce navazují na zdaøilý projekt Eas-tern Unit, který s albem 1970 ostatnìi personálnì propojují izraelská zpìvaè-ka Karen Malka a hráè na perkuse ItamarDoari. (LN, 23. 10.) !!�Je to u� dlouho,ale díky novinám víme, �e 16. øíjna 1941se toho v Praze stalo hodnì. Od ránabylo chladno, vláda vzdala hold kolabo-raènímu novináøi Karlu La�novskému,který byl otráven èleny demokratickéhoodboje, pøestìhovalo se oblíbené tech-nické muzeum, v mìstských porodnicíchse narodilo nìkolik dìtí a z nádra�í Bub-ny odjel vlak s cirkusem, který si denpøedtím u�ívaly dìti na Letné. Zprávao jedné události ale v dobovém tiskuchybìla. Týkala se také Bubnù a dodnes jibereme jako pøevratnou, proto�e z jejíchdùsledkù se mìsto stále úplnì nevzpa-matovalo. Právì 16. øíjna pøed sedmde-sáti osmi lety byl z Bubnù vypraven prv-ní transport s èeskými �idy. A po nìmøada dal�ích. Vìt�ina z nedobrovolnýchpasa�érù se z cesty nastoupené na malémpra�ském nádra�í u� nikdy nevrátila.�(Respekt, 23. 10.) !!Divadlo Stará aré-na v Ostravì chystá na novou sezonu pìtpremiér. Uvede napøíklad vlastní hruvìnovanou slavnému ostravskému rodá-kovi a re�isérovi Karlu Reiszovi, alei výstavu fotografií k výroèí �idovskéhotransportu. Divadlo vzdá hold slavnémubritskému re�isérovi a ostravskému ro-dákovi Karlu Reiszovi. Syn �idovskéhoprávníka, zachránìný jako jedno z Win-tonových dìtí, pozdìji letec RAF, èelnýpøedstavitel anglické nové vlny a nako-nec slavný hollywoodský re�isér, senarodil pøímo v domì, kde dnes sídlí di-vadlo. �Proto vzniká hra �ampaòský so-cialista, smìlá divadelnì-filmová kolá�pøipomínající dramatický �ivotní osudi cenìnou tvorbu Karla Reisze. Premiéraje naplánovaná na nedìli 5. listopadu.(LN, 24. 10.)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 11/2017

JEDNOU SE NAJDE ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumDne 1. listopadu uplyne 25 let od úmrtíKARLA WOLFGANGA DEUTSCHE (21. 6.1912 Praha�1. 11. 1992 Cambridge/USA), politologa a teoretika mezinárod-ních vztahù. Narodil se v pra�ské nìmec-ko-�idovské rodinì (jeho otec vlastniloptiku na Václavském námìstí, matkapatøila k prvním �enám, které byly v novìvzniklém Èeskoslovensku zvoleny jakoposlankynì do parlamentu). Vystudovalna pra�ské Nìmecké univerzitì právaa po dvouletém pobytu v Anglii pokraèo-val ve studiu na UniverzitìKarlovì, kde získal dokto-rát z politologie. Po emi-graci rodiny do USA roku1938 získal doktorát z po-litologie takté� na Harvar-du, kde následnì dlouháléta pøedná�el. Vedle tohopùsobil i na Yaleovì uni-verzitì a na MIT. Roku1969 se stal pøedsedouAmerican Political Scien-ce Association a v roce1976 International Politi-cal Science Association.Je autorem øady odbor-ných dìl, z nich� v èe�tinì vy�la zatím jenkniha Nervy vlády (1971). Zabýval se stu-diem války a míru, nacionalismu a mezi-národní komunikací.

V tý� den si pøipomínáme 155. výroèínarození jednoho z nejvýznamnìj�íchèeských elektrotechnikù a prùmyslníkùEMILA KOLBENA (1. 11. 1862 Stranèi-ce�3. 7. 1943 Terezín), asistenta vynález-ce Thomase A. Edisona a zakladateleslavného strojírenského koncernu Èesko-moravská-Kolben-Danìk (ÈKD) neboli�Kolbenky�. Její vývoj mìl nìkolik etap,nejvìt�í slávu za�ila od sklonku dvacá-tých let minulého století, kdy v ní Kolbenpùsobil jako vrchní øeditel, viceprezidentsprávní rady a èlen výkonného výboru,pøièem� ve v�ech svých funkcích plnì vy-u�il svoje technické a komerèní schop-nosti a zku�enosti. Po mnichovské krizi1938 byl rodinou i známými bezúspì�nìpøesvìdèován, aby opustil Prahu a uchýlilse do bezpeèí pøed nacisty. Ji� den pookupaci se slavný prùmyslník muselvzdát svého postavení ve správní radìÈKD a dal�ích funkcí a pøes ve�keré in-tervence byl nucen registrovat se a i pøes�patný zdravotní stav nakonec bylo roz-hodnuto o jeho zaøazení do transportu

(6. 6. 1943). Zemøel v Terezínì v takzva-ných Podmokelských kasárnách.

Na 17. listopad pøipadá 120. výroèí na-rození novináøe, nakladatele, publicistya politika JULIA FIRTA (pùv. jm. Fürth; 17.11. 1897. Sestrouò u Sedlèan�27. 5. 1979Mnichov). Absolvoval plzeòské gymnázi-um, poté obchodní �kolu. Pracoval nejprvev bance, pozdìji jako úøedník lihovaruv Plzni. Po roce 1929 spoluøídil naklada-telství Borový a roku 1936 byl jmenovángenerálním øeditelem vydavatelského kon-cernu Lidové noviny Jaroslava Stránského,roku 1939 emigroval do Anglie, bìhememigrace byl pøednostou informaèní sprá-

vy Èeskoslovenského ná-rodního výboru v Paøí�i,poté i èlenem Státní radyÈeskoslovenské. Po válcese vrátil do ÈSR a byl vý-znamným èlenem národnìsocialistické strany, v le-tech 1945�1946 byl po-slancem Prozatímního Ná-rodního shromá�dìní zanárodní socialisty, a potéposlancem ÚstavodárnéhoNárodního shromá�dìní.V letech 1945�1948 byltaké øeditelem nakladatel-ství Melantrich.

Po únorovém pøevratu v roce 1948ode�el do Francie, Anglie a USA. Pøipi-suje se mu autorství názvu Rádio Svo-bodná Evropa. V prvních letech pùsobilv její newyorské redakci jako zástupce�éfredaktora, od roku 1955 se stal øedi-telem mnichovské redakce. Podílel sena èinnosti exilové národnì socialistic-ké strany a byl èlenem Rady svobodné-ho Èeskoslovenska. Nakladatelská létaa pøátelství se spisovateli, napø. s Kar-lem Èapkem èi Karlem Poláèkem, za-chytil v memoárech Knihy a osudy(v rodné zemi vy�ly oficiálnì a� roku1995).

Pøed 100 lety, 28. listopadu 1917,zahynul na italské frontì u Monte Rom-bon básník a esejista FRANZ JANOWITZ(nar. 28. 7. 1892 Podìbrady). Nedo�il sekni�ních vydání svých dìl, jeho básnìi aforistická próza Das Reglement desTeufels (Ïáblùv reglement) vy�ly po-smrtnì (1919). Tuto prózu vysoce hod-notí literární historik Josef Mühlberger,dle nìj� �patøí k tomu nejzlobnìj�ímua nejpravdivìj�ímu, co tehdy bylo na-psáno, je to kniha, která chladnì a zostraodhaluje zlého ducha nacionalismua války�. (ra, am)

�IDOVSKÁ ROÈENKA 5778

V �idovské roèence pro leto�ní rok se se-�lo ètrnáct autorù nejrùznìj�ích jazykùi zamìøení. První z nich, Moshe ben Si-mon, se zabývá historií �idù na Sicílii,stejnì jako ve �panìlsku pøeru�enou je-jich vyhnáním na konci 15. století. Tototéma v �ir�ím kontextu rozvíjí také druhýoti�tìný text �idé, Fénièané a muslimovéna Sicílii Fabia Oliveriho. Tøetí pøíspìvekje kapitola z knihy Fredy Hirsch a dìtiholokaustu, týkající se Hirschova skaut-ského období. O Náchodì a svém �ivotìa osudu v nìm vypráví ve vzpomínce na-zvané O dìdeèkovi Strassovi a dal�íchVìra Tomanová. Martin Hemelík pøispìldo roèenky kapitolou z právì vydané kni-hy Pøíbìh rodiny Kolbenù ze Stranèic.Z knihy Trudi Alexy jsme pro roèenkuvybrali pøíbìh Lisy Fittkové, která v roce1940 pomáhala spisovateli a filozofoviWalteru Benjaminovi pøi pøechodu pøesPyreneje. Na své dìtství v Moskvì vzpo-míná malíø Viktor Pivovarov v textu Ryb-ka na oknì, zatímco povídka pozoruhod-ného básníka a spisovatele DelmoreSchwartze se, jak název Amerika! Ameri-ka! prozrazuje, odehrává za oceánem vetøicátých letech 20. století. Temnou a dra-matickou výpovìï napsala o svém �ivotìa osudu v Sovìtském svazu Jevgenija Ja-roslavskaja-Markon krátce pøed svou po-pravou v roce 1931. Následuje ètenáøùmjako Karol Sidon známý Chaim Cigans èástí kapitoly ètvrté závìreèného dílutetralogie Kde li�ky dávají dobrou noca Pìt krat�ích pøíbìhù dramatika, spiso-vatele, herce a re�iséra Arno�ta Goldfla-ma. Nìkolika básnìmi z cyklu Aron Zuc-ker pøispìl do roèenky Ivan Wernisch.Elie Wiesel zemøel 2. èervence 2016, rok2018 bude rokem jeho nedo�itých deva-desátin. Prózou Kajícník høbitovù si pøi-pomínáme jeho odkaz. Roèenku uzavírápovídka Davida J. Novotného Machpela.

�idovská roèenka 5578 (2017 / 2018) vy-chází 15. listopadu leto�ního roku, má224 stran, for-mát 14,3 x20,4 cm, mìk-kou vazbu a ba-revnou obálku.Doporuèená ce-na 220 Kè,v redakci Ro�chode� se ro-èenka prodáváza 180 Kè.

VÌSTNÍK 11/2017 23

Franz Janowitz. Foto archiv.

Miroslav �a�ekTO JE IZRAEL! Vedle svìtových metropolí � Paøí�e, NewYorku, Londýna � portrétoval malíø, ilustrá-tor, autor slavné série kní�ek To je� Miro-slav �a�ek i zemì: Øecko, Austrálii, Irsko,Texas� a také Izrael. Obrazový prùvodcepo Izraeli zachycuje je�tì �mladý� stát (kni-ha vznikla v roce 1962, tedy pouhých ètr-náct let po deklaraci nezávislého státu)a �a�kovo vyprávìní je plné odkazù na his-torii dávnou, vpravdì biblickou.

�A podívejte se, jaká je ta zemì a jakýlid v ní bydlí,� nabádá bible � a Miroslav�a�ek tak èiní. Vidí Izrael plný pøipomí-nek Je�í�ových zázrakù, ale také moder-ních leti�t�a sluneèních elektráren, Izraelpokrytý pou�tí i lidnatými mìsty. Izraelortodoxních �idù i poulièních malíøù.A pro souèasné ètenáøe � malé i velké �Izrael jako milá vzpomínka na zemi zali-tou sluncem.

Vydalo nakl. Baobab v Praze roku 2017.64 stran (formát 220x310); doporuèenácena 299 Kè.

Reiner StachKAFKA � RANÉ ROKY1883-1911! Monumentální trojdílný Kafkùv �ivoto-pis napsaný nìmeckým literárním histori-kem Reinerem Stachem je rozsahem, kom-plexností i významem zcela jedineèné dílo,pova�ované v zahranièí za milník biografic-ké literatury. Autor na nìm pracoval celýchosmnáct let, Kafku a jeho dílo prozkoumalv �irokých dobových, spoleèenských a lite-rárních souvislostech. První svazek zachy-cuje barvitým a ètivým zpùsobem Kafkovodìtství a mládí, studia a první léta strávenáv zamìstnání. Zároveò vykresluje velkole-pé dobové panoráma spisovatelova rodné-ho mìsta, habsburské monarchie i celéstøední Evropy. Ke knize se vrátíme recen-zí v pøí�tím èísle. Druhý svazek trilogievychází v prosinci 2017.

Vydalo nakl. Argo v Praze roku 2016.Pøelo�il Vratislav Slezák. 608 stran, foto-grafické pøílohy; dop. cena 398 Kè (v in-ternetovém knihkupectví Arga 10 procentsleva).

Asaf GavronOSADA NA PAHORKU! Spisovatel, pøekladatel a rockový hu-debník Asaf Gavron si za téma svého ro-mánu Osada na pahorku zvolil � jako prv-ní autor v hebrejské literatuøe � palèivouotázku �idovských osad na Západním bøe-hu Jordánu. Jeho dìj, zalidnìný desítkamirùznorodých postav, je zasazen do fiktivnímalé ilegální osady Maale Cherme� v Jud-ské pou�ti, zalo�ené skupinou nábo�en-

ských, nacionalisticky smý�lejících osad-níkù. Autor ukazuje chaos a absurditu pa-nující na izraelské politické scénì, v laby-rintu byrokratických a právních pøedpisùa v komunikaci mezi armádou, soudya exekutivou. Vychytralost a mr�tnost,s ní� osadníci tímto a� kafkovským zmat-kem proplouvají, je tu podána s odstupema humorem jako groteskní panoptikum.

�iroký zábìr románu zpøítomòuje vìrnìa �ivì izraelskou realitu v její mnohotvár-nosti a klade zajímavou paralelu meziosadnickým hnutím v souèasnosti s jehokrajnì pravicovou a nábo�enskou ideolo-gií a levicovì sekulárním hnutím kibucùdøíve.

Vydalo nakl. Pistorius & Ol�anskáv Praze roku 2017. Pøelo�ila MagdalenaKøí�ová. 480 stran, dop. cena 429 Kè.

DIVNÝ KOØENYA KONCERT JIDI� PÍSNÍ! Audiokniha Divný koøeny vznikla nazákladì stejnojmenné knihy hereèkya zpìvaèky Hany Frejkové. Zachytila v nísvé �divné� rodinné koøeny, tedy hlavnìosudy svých rodièù, kteøí zasvìtili �ivotkomunistickému hnutí, je� je následnì ne-milosrdnì rozdrtilo (otce Ludvíka Frejkukomunisté v zinscenovaném procesu po-pravili, matku s dcerou vyhnali na okrajspoleènosti). Dne 2. 11. od 19 hodin sev Divadle v Dlouhé koná pøedstaveníaudioknihy a souèasnì koncert jidi� písní.

ALL THAT JAZZ, ROCK, BLUES! Do Ostravy opìt zavítá izraelský cho-reograf Itzik Galili a v rámci taneèní in-scenace All That Jazz, Rock, Blues pøed-staví ve dnech 2., 4. a 15. 11. v DivadleJiøího Myrona své dílo O Balc ~ao de Amorinspirované nástupem kubánského mambaa hudby Péreze Prada, který je dodnesoznaèován za krále tohoto �ánru.

SNÍMEK RABBI! 18. roèník mezinárodního filmovéhoqueer festivalu (Praha: 2.�9. 11.; Brno:10.�17. 11.) bude mít i tento rok tradièníizraelské zastoupení. Letos to bude krát-kometrá�ní film Uriya Hertze. Jeho sní-mek Rabbi vypráví pøíbìh Michaela, cha-rismatického rabína hesederské je�ivyv Jeruzalémì, kterého zdrtí neèekaná zpo-vìï nejoblíbenìj�ího �áka Gadiho.

TÓNINA TICHA! Dne 6. 11. od 20.45 se v pra�ském kinìSvìtozor koná projekce filmu Marka Boudya Báry Kopecké s názvem Umírání pro za-èáteèníky/Tónina ticha. Autoøi snímek cha-rakterizovali jako �dvoudílný dokumentárníesej o stárnutí, neznièitelné energii a hudbìjako emocionální paralele �ivota�.

TEPLICKÝ CIMES! Ve dnech 7.�25. 11. se v Teplicích koná7. roèník dnù �idovské kultury TeplickýCimes. Bìhem celého listopadu bude se-znamovat zájemce s �idovskou kulturoua tradicí. Rùznorodý program zahrnuje di-vadlo, projekci filmù i kulináøství (hostemfestivalu je izraelský kuchaø Noam Da-ron). Náv�tìvníci festivalu budou mít takémo�nost zhlédnout slavný film Aviho Ne-shera Na konci svìta doleva.

VÝROÈÍ BRUNA SCHULZE! 125. výroèí narození a 75. výroèí smrtispisovatele a malíøe Bruna Schulze pøipome-ne jednak brnìnský Schulzfest (viz str. 25),jednak pra�ské kino Ponrepo, kde pro-bìhnou dva veèery s filmy inspirovanýmijeho tvorbou. Zastoupen bude dokument,animace i hraný film: ! Dne 19. 11. od 17.30: Nalezení obrazù,re�. Benjamin Geissler, Nìmecko 2002,106 min. Dokumentární snímek pøibli�ují-cí jedineèný objev fresek Bruna Schulzevytvoøených na objednávku dùstojníkagestapa Felixe Landaua v dìtském pokojijeho syna v drohobyèské vile v dobì druhésvìtové války. Následuje Ulice krokodýlù,re�. Stephen Quay � Timothy Quay, VelkáBritánie 1986, 20 min. Animovaný snímekinspirovaný stejnojmennou povídkou Bru-na Schulze patøí mezi nejznámìj�í dílabratøí Quayových.! Dne 20. 11. od 17.30: Sanatorium na vìè-nosti, re�. Wojciech Jerzy Has, Polsko 1973,116 min. Hraný film je poetickou reflexí po-míjivosti a nevyhnutelnosti smrti � hlavní hr-dina Josef pøijí�dí do sanatoria, kde se v jinéodboèce èasu setkává se svým zemøelýmotcem a dal�ími podivnými obyvateli. Násle-duje Spekulace s lístky na èas, re�. AlinaSkiba, Polsko 1984, 20 min. Animovaná fil-mová imprese na motivy Schulzových próz.

24 VÌSTNÍK 11/2017

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

�IDOVSKÁ OBEC PRAHA(Maiselova 18, velký sál)Káva o pùl ètvrté! Ve ètvrtek 2. 11. mezi nás zavítá zem-ský rabín, dramatik a spisovatel Karol Ef-rajim Sidon. ! V pondìlí 13. 11. pøijde na Kávu MUDr.Martin Voldøich, primáø ARO v Ústøednívojenské nemocnici v Praze. ! Kavárna je pøístupná od 14.30, programzaèíná pøesnì v 15.30. Besedy pøipravila moderuje Honza Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium(Maiselova 15, 3. patro)! Programy zaèínají v 18 hodin a je na nìvolný vstup.! 2. 11.: Balfourova deklarace: historic-ké souvislosti, interpretace, odkaz. Bal-fourova deklarace (1917) je zpravidla vní-mána jako jeden z klíèových mezníkùv moderních dìjinách Izraele/Palestiny.Pøedná�ka historika Jana Zouplny z Orien-tálního ústavu AVÈR.! 15. 11.: Tvorba Ladislava Fukse a jehomodus vivendi s normalizaèní mocí. Druháze série tøí pøedná�ek literárního historikaErika Gilka (UP v Olomouci) se zamìøí naprozaické dílo Ladislava Fukse, které je ne-odmyslitelnì spjato s umìleckou reflexí �oa,pøesto�e jeho texty od zaèátku normalizacetoto téma prov�dy opustily. ! 21. 11.: Between Documentary andProvocation (Mezi dokumenty a provoka-cí). Pøedná�ka slavisty a polonisty Hanse-Christiana Trepteho z Univerzity v Lipskupøedstaví dùle�ité tendence �idovské tema-tiky v polské literatuøe i ve filmu v kontextuvýznamných kulturnì-politických promìn.Veèer se koná ve spolupráci s Pra�skýmcentrem �idovských studií. V angliètinì. ! 23. 11.: Izrael zespoda. Vernisá� výstavyfotografií Luká�e Faltejska. Biolog se zá-jmem o speleologii fotografoval v Izraelikrajinu, pøedev�ím pozùstatky po historickéi souèasné tì�bì nerostných surovin. Sou-støedil se mimo jiné na to, jak vyu�ití pøí-rodních zdrojù pomohlo zvý�it diverzitukrajiny a nìkdy vytvoøilo neobyèejné scene-rie. Výstava je k vidìní do konce roku 2017.! Nedìlní program pro dìti a jejich ro-dièe: 12. 11. ve 14.00: Lvíèek Arje na pa-lubì archy. Prohlídka: Klausová synago-ga. Jednotné vstupné 50 Kè.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPMaiselova synagoga(Maiselova 10, Praha 1)! 1. 11. v 19.00: Du�e a tìlo. Koncert Ko-morního smí�eného sboru Subito pod ve-

dením sbormistryò Moniky Václové a Mi-chaely Králové. Bìhem koncertu zaznídíla Ofera Ben-Amotse, Erica Whitacrea,Davida Ludwiga a Clauda Debussyho.Vstupenky na koncert mo�no zakoupitv pøedprodeji v Maiselovì synagoze, v In-formaèním centru �MP (Maiselova 15,Praha 1), v síti Ticket Art a na webovýchstránkách �MP. Vstupné 230 Kè / 150 Kè.! 8. 11. v 18.00: Nìmecko: laskavý pøítel,nebo nebezpeèný soused? Spolková re-publika Nìmecko má po volbách. Nadchá-zí èas, kdy se máme Nìmecka opìt bát?Jako Èe�i, jako �idé nebo prostì jako sou-sedé? Jak vypadá nìmecká demokraciev roce 2017? Je nìmecká veøejná debatapøíkladem pro mladé demokracie, nebomají pravdu ti, kdo tvrdí, �e se v souèas-ném Nìmecku jinak smý�lející hlasy uml-èují? Je integrace muslimù úspì�ná a co sio tom myslí sami Nìmci? O tìchto téma-tech pohovoøí publicista Jan Fingerland sesvými hosty Bárou Procházkovou, Zuza-nou Lizcovou a Danielem Kaiserem, novi-náøi a analytiky, kteøí se nìmeckou politi-kou a spoleèností dlouhodobì zabývají.Poøad probíhá ve spolupráci s projektemDiskuse v Maislovce. Vstup volný.! 27. 11. v 18.00: Alexandr Galiè � Kadi�.Veèer s písnìmi a ver�i ruského sovìtského�idovského básníka, písnièkáøe a disidentaAlexandra Galièe (1918�1977), od jeho�úmrtí uplyne letos v prosinci ètyøicet let. Ve-èerem slovem i hudbou provázejí Alena Ha-nusová a Milan Dvoøák, který je pøednímpøekladatelem Galièova díla do èe�tinya dlouhodobì usiluje o to, aby Galiè v èes-kém povìdomí získal své oprávnìné místovedle Vladimira Vysockého nebo BulataOkud�avy. Souèástí poøadu je písòový a ver-�ový cyklus Kadi� vìnovaný polskému léka-øi, spisovateli a pedagogovi Januszi Korcza-kovi, který se dobrovolnì pøipojil k dìtem zesvého sirotèince, kdy� byly v srpnu 1942 de-portovány z var�avského ghetta do vyhlazo-vacího tábora Treblinka. Vstup volný.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌ(tø. Kpt. Jaro�e 3, Brno)! Kulturní programy v týdnu od 13. do19. 11. jsou ve znamení prvního èeskéhofestivalu Bruna Schulze, vìnovanéhopolskému �idovskému malíøi a jednomuz nejvýznamnìj�ích polských meziváleè-ných spisovatelù. Festival je poøádán vespolupráci brnìnské poboèky �MP, polo-nistiky FF MU, �OB, Centra experimen-tálního divadla a uskuteèní se u pøíle�itosti

125. výroèí Schulzova narození a 75. vý-roèí jeho tragické smrti. Není-li uvedenojinak, zaèínají poøady v 17 hodin a vstup-né na nì èiní 30 Kè.! 13. 11.: Koncert skupiny Ma³e instru-menty. Koncert Projekt Schulz polské hu-dební skupiny pøedstaví ètené úryvkySchulzových povídek doprovázené hrouna malé hudební nástroje (vèetnì hraèek),které sice nejsou reálnými nástroji, ale vy-dávají zvuk. ! 14. 11.: Sanatorium na vìènosti. Filmovýhistorik Jaroslav Bla�ejovský pøedstaví re-�ijní èinnost Wojciecha Jerzyho Hase a jehofilm Sanatorium na vìènosti z roku 1973,který byl natoèen dle Schulzovy stejnojmen-né povídky. Hrdina surreálného pøíbìhu pøi-jí�dí do sanatoria, kde se setkává se svýmdávno mrtvým otcem a vyrovnává se s nená-vratnì ztraceným dìtstvím i znièenou tradiè-ní �idovskou kulturou v Polsku. V pùvod-ním znìní s èeskými titulky. ! 15. 11.: Veèer krátkého filmu. Projekcefilmových adaptací Schulzových povídek,a sice krátkometrá�ních filmù Výprodej líst-kù na èas, Zavazadlo, Rukopis Bruna S. na-lezený v �uplíku od polské re�isérky a scená-ristky Aliny Skiby. A také surrealistickéhokrátkometrá�ního filmu Ulice krokodýlùz dílny amerických bratøí Quayù. Filmovouprojekci uvede Hana Nela Palková ze Spol-ku pøátel Bruna Schulze. V pùvodním znìnís èeskými titulky.! 16. 11.: Hledání obrazù. Projekce do-kumentárního filmu Benjamina Geisslerapojednávajícího o osudu výtvarných dìlBruna Schulze nalezených v jeho rodi�tiDrohobyèi. Obrazy byly objeveny ve vileza války obývané nìmeckým dùstojníkemFelixem Landauem a následnì za kontro-verzních okolností pøevezeny pracovníky je-ruzalémského památníku Jad va�em do Izra-ele. V pùvodním znìní s èeskými titulky.! 19. 11. v 10.30: Program pro dìti: Bru-no. Chlapec, který se nauèil létat. Výtvar-nou dílnu propojuje pøíbìh Bruna, chlapce,který se stal slavným spisovatelem a malí-øem. Víte, jak je velká va�e silueta a kolikazpùsoby lze slo�it papírové ptáky? Pøijïtese s námi nauèit létat! Dílna pro dìti od pìtilet se uskuteèní v prostorách sálu Turistické-ho a informaèního centra �OB na �idov-ském høbitovì v Brnì-�idenicích.! 20. 11.: Vernisá� výstavy Kdo je kdo?Autorská výstava olejomaleb malíøkya èlenky �idovské obce Brno Judity Ko-potové. Vstup volný.! V listopadu mù�ete v sále OVK Brnozhlédnout výstavu Slovo, obraz, Schulzpøipravenou Spolkem pøátel Bruna Schul-ze. Výstava je pøístupná ve dnech progra-mových akcí a po pøedchozí telefonickédomluvì. Vstup volný.

VÌSTNÍK 11/2017 25

KULTURNÍ POØADY

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Café Suka: Ji� podruhé se na L� kona-lo Café Suka. V�ichni pøítomní si mohlizatanèit, zahøát se horkou polévkou a mo�-tem, pochutnat si na palaèinkách èi si po-èíst ve ètenáøském koutku. A samozøejmìsi zatøást lulavem. Spoleèné odpoledne sipøi�li u�ít nejen �áci a studenti, ale i jejichrodièe.! Svìt velkých pøíbìhù: Lauderovy �ko-ly nabízejí druhým rokem �ákùm II. stup-nì základní �koly pøedmìt Svìt velkýchpøíbìhù, v nìm� ètou texty spjaté s judais-mem a následnì o nich diskutují a nechá-vají se i inspirovat k vlastní tvorbì. ! Cesta do Erec Jisrael: Studenti septimya oktávy vy��ího gymnázia vyrazili spolus uèitelkami �idovské výchovy a hebrej�ti-ny Terezou Gafnou Váòovou a KateøinouWeberovou do Izraele. ! Den otevøeného vyuèování: 29. 11. sena na�í �kole koná od 8.30 do 14 hodinDen otevøeného vyuèování, pøi kterémmohou zájemci nav�tívit libovolnou hodi-nu a seznámit se s výukou. Informaceo rozvrhu naleznete na www.lauder.cz. Té-ho� dne, 29. 11., se od 14 do hodin konáDen otevøených dveøí. Informace tamté�.Tì�íme se na vás!

BENEFIÈNÍ KONCERT NFOH! Nadaèní fond obìtem holocaustu srdeè-nì zve na tradièní benefièní koncert, letosspojený s oslavou Chanuky. Koná se dne13. prosince od 19 hodin v Café Jedna,Veletr�ní palác, Dukelských hrdinù 47,Praha 1. Vstupné je dobrovolné, místo jetøeba si pøedem rezervovat na: karaso-va@fondholocaust.cz, 224 261 573.

Výtì�kem bude financována péèeo pøe�iv�í holokaust. Péèi mù�ete podpo-øit také zasláním finanèního daru na úèetveøejné sbírky: 2113642498/2700. Zapøípadné dary pøedem dìkujeme. Infor-mace o na�í èinnosti naleznete na www.fondholocaust.cz.

CHARITATIVNÍ BAZAR! KKL-JNF ve spolupráci s WIZO vászvou na tradièní charitativní bazar ve pro-spìch Èeského lesa v Izraeli. Letos sekoná od 23. 11. do 22. 12. v klubu Ge�er,Maiselova 18; otevírací doba pondìlí�ètvrtek 11�17 hodin.

KULTURNÍ PROGRAM DSP HAGIBOR! 7. 11. od 10.30: Klavírní dopoledne �skladby klasikù uvádí a hraje prof. IvanKlánský. ! 21. 11. od 10.30: Klavírní matiné �skladby klasikù uvádí a hraje prof. LiborNováèek.

! 26. 11. od 15.00: Vernisá� výstavy �kni�ní ilustrace Boba Raku�ana; autorskéètení � Libor Pavel.! Výstavy: Co se do Obecních novin ne-ve�lo IV � fotografie Petra Balajky.

DÌJINNÁ ROZCESTÍ A NENÁVRATNA NA VYSOÈINÌ! V listopadu se v Pacovì a Èernovicíchkoná nìkolik akcí, které pøipomenou mez-níky v historii místního �idovského osíd-lení. Organizátoøi (Tikkun Pacov, z. s. �spolek pro synagogu; obèanský spolek �i-dovský památník Èernovice u Tábora; Pa-kultura, z. s.) srdeènì zvou:Pacov! Dne 10. 11. od 19 hodin se v sále pacov-ského zámku koná vzpomínkový veèer u pøí-le�itosti 75. výroèí transportu pacovských�idù do Terezína (více na www.tikkun.cz).! V sobotu 11. 11. pokraèuje program od15 hodin (tamté�): 15�16.00: Rodáci bezhrobù, premiéra dokumentárního filmuo �idovské komunitì v Pacovì pøed dru-hou svìtovou válkou a bìhem holokaustu.16.15�17.00: dramatizované ètení z èeskydosud nevydaných pamìtí Hanu�e Baderao pacovském transportu. 17�18.00: besedas potomky pøe�iv�ích holokaustu.

Od 20 hodin následuje koncert písniè-káøe Jaroslava Hutky (www.pakultura.cz).Èernovice! Dne 12. 11. se od 10 hodin v sále èerno-vického kina na námìstí koná pøipomínka15. výroèí �idovského památníku a 75. vý-roèí deportace posledních èernovických�idù do Terezína. Dal�í program 12. 11.:10�11 hodin: Jaroslav Achab Haidler:Èernoviètí �idé a náhrobní kameny naèernovickém �idovském høbitovì (pøedná�-ka); 11�11.30 Michael Deiml: Zviditelnìníneviditelného � 15 let �idovského památ-níku Èernovice (pøedná�ka); 11.30�12Paul Nemo Ermite: Vyslovení nevyslovitel-ného (autorské ètení). 14�15 hodin PeterScheiner: Naivné sny (filmové promítání);15�16 hodin Pavel Tychtl: Pamìt�a vzpomí-nání � �idé v Pacovì a v okolí (pøedná�ka).

POPRAVENÍ ZE SPÁLENÉHO LESAV ROCE 1942! V èervnu leto�ního roku jsme si pøipo-mnìli 75. výroèí událostí heydrichiády,

které jsou mimo dal�í spojené té� s popra-vou 73 vlastencù na vojenské støelnici veSpáleném lese u Klatov.

Mezi nimi bylo také nìkolik osob spoje-ných s �idovským vyznáním èi pùvodem.Vzhledem k tomu, �e k 80. výroèí tìchtoudálostí pøipravujeme knihu se �ivotopis-nými medailony v�ech popravených a na-víc pøed nedávnem byly objeveny urnys popelem, rádi bychom získali podrobnìj�íinformace a materiály k �ivotu následují-cích popravených: Kamila Barthová, 4. 9.1897, naposledy bytem v Su�ici, její dcera�ila v USA; Oskar (Karel) Raiman, 8. 8.1892, naposledy bytem v Hora�dovicích;Leopold Fürth, 17. 8. 1903, naposledy by-tem v �ichovicích; Karel Fürth, 21. 11.1907 naposledy bytem v �ichovicích;Leopold Singer, 19. 3. 1894, naposledybytem v Su�ici.

Budeme vdìèní za sebemen�í dùle�itouinformaci èi pøípadnì za dal�í kontakty namo�né pøíbuzné èi pøátele popravených.Mgr. Luká� Kopecký, Klatovy (kopeck.l@seznam.cz; 737 530 037)

WINTERNITZOVA VILA! Listopadový program Winternitzovy vilyv Ko�íøích nabízí mj. 12. 11. od 17.00 poe-tické divadlo Èaj u Loosù a 14. 11. koncertkvarteta Appolon. Ka�dou sobotu se konajíprohlídky vily. Ve�keré informace o progra-mu naleznete na www.loosovavila.cz.

LEOPOLD HOROVITZ V KO�ICÍCH! Východoslovenské muzeum v Ko�icíchpøipravilo retrospektivní výstavu LEOPOL-DA HOROVITZE, ko�ického rodáka a vý-znamného portrétisty, jeho� sté výroèíúmrtí si letos pøipomínáme.

Výstava, nejobsáhlej�í jí� byl tentoumìlec dosud pøedstaven, zahrnuje na 200obrazù. Patøí mezi nì i portrét císaøe FranzeJosefa a dal�ích evropských osobností druhépùle 19. století. Výstava zaèíná 18. 11. a po-trvá a� do 22. dubna 2018.

NÌMCI PROTI HITLEROVI! Spolek akademikù �idù zve 28. 11. v 18hodin do Pra�ského literárního domu v Pra-ze 1, Jeèné ulici 11 na projekci dokumentár-ního snímku Stanislava Motla Nìmci protiHitlerovi a k diskusi s autorem.

LABYRINTEM NORMALIZACE! Ji� jen do konce ledna 2018 potrvá výsta-va Labyrintem normalizace. �idovská obecjako zrcadlo vìt�inové spoleènosti v GaleriiRoberta Guttmanna v Praze. Prostøednic-tvím øady dokumentù mapuje �ivot komuni-ty pod dozorem Státní bezpeènosti, nièení�idovských památek a celkovou snahuo vytlaèení �idovské historické pamìti.

26 VÌSTNÍK 11/2017

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BRATISLAVAV novembri srdeène blaho�eláme na�imèlenom, ktorý oslávi svoje narodeniny: paniMgr. Mariana Ascherová � 75 rokov;Ing. Tomá� Gertler � 71 rokov; pani AnnaHilvertová � 74 rokov; pani Agne�a Kri�ko-vá � 80 rokov; pán Ing. Juraj Mencer � 81rokov; pán Prof. Dr. Pavol Me�t�an � 71 ro-kov; pani Erika Orlíková � 80 rokov; paniAnna Pova�anová � 70 rokov; pani Ing. Da-niela Prekopová � 71 rokov; pani Al�betaSchicková � 90 rokov; pán Peter Smékal �80 rokov, a pani O¾ga Urbaníková � 72 ro-kov. Prajeme dobré zdravie a spokojenost�.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíS ¾útost�ou oznamujeme, �e v septembrizomreli èlenovia na�ej komunity: pani Ag-ne�a Horská, pán Juraj Danciger, pán Vla-dimír Ferjenèík a Peter Kurz.

Zichronam livracha!

�NO BANSKÁ BYSTRICASrdeène blaho�eláme na�im èlenom, ktorív mesiaci november slávia sviatok svojichnarodenín: pani Darina Kartalová, nar.13.11. � 67 rokov, a pani Judita Suchánová,nar. 14.11. � 71 rokov. V�etkým úprimneprajeme ve¾a zdravia, spokojnosti a pohody.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV mìsíci listopadu oslaví své narozeniny:paní Petra Bauerová, nar. 18. 11. � 36 let;paní Karin Czernayová, nar. 16. 11. � 54let; paní Erika Fi�ová, nar. 26. 11. � 87 let;pan Pavel Fröhlich, nar. 6. 11. � 54 let; panKidar Yoav, nar. 28. 11. � 58 let; pan DanKniebügel, nar. 8. 11. � 22 let; paní DitaLängsten, nar. 21. 11. � 38 let; pan Vladi-mír Látal, nar. 21. 11. � 56 let; pan MartinMayer, nar. 3. 11. � 36 let; pan Jan Pelí�ek,nar. 2. 11. � 35 let; paní Alexandra Strna-dová, nar. 10. 11. � 68 let, a paní Eva Zik-mundová, nar. 7. 11. � 60 let. Pøejemehodnì zdraví. Ad mea veesrim �ana!

�O DÌÈÍNV listopadu oslaví narozeniny: paní Victo-ria Francisco, nar. 8.11. � 51 let; paní JitkaJelínková-�imonová, nar. 9.11. � 69 let;paní Andrea Klímová, nar. 20.11. � 36 let;paní Lucie Nachtigalová, nar. 24.11. � 23let; pan Jaromír Rux, nar. 13.11. � 52 let;pan Jan David Reitschläger, nar. 24.11. � 44let, a pan Viktor Tyrpak, nar. 19.11. � 95 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV listopadu oslaví narozeniny: pan JosefFischer, nar. 16.11. � 69 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICESrdeène blaho�eláme na�im èlenom, ktorív mesiaci november slávia sviatok svojichnarodenín: pán MUDr. Valter Bauer, nar.9.11. � 88 rokov; pani Marika Gomoriová,nar. 22.11. � 93 rokov; pán Tomá� Jakubo-viè, nar. 11.11. � 66 rokov; pani Miriam Jed-lovská � 82 rokov; pani MUDr. KatarínaMóze�ová, nar. 18.11. � 69 rokov; pán Her-man Weinberger, nar. 18.11. � 90 rokov; pánJiøí Weisz � 71 rokov; pani Edita Nováková,nar. 27.11. � 91 rokov, a pán Franti�ek Hu-bert, nar. 3.11. � 72 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV listopadu oslaví �ivotní jubileum panRobert Götzlinger, nar. 5.11. � 75 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV listopadu oslaví narozeniny: paní EvaDindová, nar. 29.11. � 85 let; paní JiøinaGarajová, nar. 29.11. � 76 let; panIng. Petr Madrý, nar. 5.11. � 61 let; paníErika Markovièová, nar. 15.11. � 67 let;pan Jan Ry�ka, nar. 9.11. � 81 let, a panIng. Jiøí Wurzl, nar. 22.11. � 88 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV listopadu oslaví narozeniny: pan PavelVlach, nar. 15.11. � 67 let; paní TehilaBednáøová, nar. 17.11. � 35 let; paní HanaJanèíková, nar. 19.11. � 85 let; paní HildaKoutná, nar. 20.11. � 81 let; paní Vìra Uh-lová, nar. 21.11. � 64 let; pan Libor Voj-tìch, nar. 22.11. � 28 let, a pan Ing. PetrLou�il, nar. 23.11. � 82 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV listopadu oslavují narozeniny: paní Bo-humila Havránková, nar. 17.11. � 90 let;paní Helga Ho�ková, nar. 10.11. � 88 let;pan Volodymyr Chaplik, nar. 25.11. � 84 let;paní Eva Chotovinská, nar. 22.11. � 84 let;paní Vìra Chudáèková, nar. 11.11. � 84 let;

paní Olga Jirásková, nar. 16.11. � 88 let;paní Luisa Matou�ková, nar. 25.11. � 87 let;pan Jiøí Munk, nar. 2.11. � 85 let; paní Zuza-na Nadjarová, nar. 10.11. � 93 let; paní Mal-vína Polevá, nar. 17.11. � 83 let; pan MarkPolevoj, nar. 16.11. � 85 let; pan Tomá� Ra-dil, nar. 8.11. � 87 let; pan Jindøich Roèov-ský, nar. 12.11. � 87 let; pan Arpád Rosen-feld, nar. 17.11. � 90 let; pan Vilém KarelSolar, nar. 27.11. � 91 let; paní Maria Yavor-sky, nar. 14.11. � 83 let, a paní Renata Zá-brodská, nar. 29.11. � 85 let. V�em pøejemepevné zdraví a pohodu do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíDne 22. záøí zemøela ve vìku 70 let paníZuzana Dienstbierová.

Dne 27. záøí zemøela ve vìku 90 let paníProf. Zuzana Rù�ièková Kalabisová.

Dne 30. záøí zemøela ve vìku 97 let paníMagdalena Horòanová. Se zesnulou jsme serozlouèili v obøadní síni N�H 30. 10. 2017,obøad provedl pra�ský rabín David Peter.

S lítostí oznamujeme, �e èlen pra�skéhorabínského soudu rabín Eliezer Damari z.l.navrátil svou du�i stvoøiteli v první densvátku Sukot 5778. Necht�je jeho du�e pøi-pojena do svazku �ivých.

S velikou bolestí si dovoluji oznámitsmutnou zprávu, �e dne 21. 10. (1. che�-van 5778) nás opustila moje milovaná ma-minka Lydia Pásková. Èlovìk s tím poèí-tá, ale kdy� to pøijde, není na to nikdy dostpøipraven. Jitka Skopalová, dcera

Zichronam livracha!

�NO PRE�OVV novembri oslávi svoje narodeniny: paniAgi Fränklová, nar. 16.11. � 71 rokov; pánLadislav Brenner, nar. 23.11. � 66 rokov, apán MUDr. Martin Hrehorèák, nar. 29.11.� 46 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�NO RIMAVSKÁ SOBOTAV mesiaci november má narodeniny èlenna�ej komunity pán MUDr. Július Lukáè,nar. 2.11. � 80 rokov, a pani Eva Szabová,nar. 28.11. � 58 rokov. Prajeme týmto na-�im èlenom pevné zdravie a ve¾a �t�astia.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV listopadu oslaví své narozeniny: paníJana Urbanová, nar. 10.11. � 80 let, a paníLenka Èapková, nar. 4.11. � 39 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV mìsíci listopadu oslaví narozeniny paníPavla Schopfová a paní Milada Narwová.Pøejeme Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 11/2017 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

UNESCO BEZ USASpojené státy americké zru�ily svou stá-lou reprezentaci v Organizaci spojenýchnárodù pro výchovu, vìdu a kulturu(UNESCO) v Paøí�i. Od pøí�tího roku jinahradí jen pozorovatelskou misí. Odchodz organizace oznámily USA v pùli øíjnas tím, �e mezi dùvody zmínily finanèní po-�adavky, potøebu reformy a hlavnì protiiz-raelské zamìøení organizace. Nìkolik ho-din po americkém oznámení se objevilainformace, �e k podobnému kroku sechystá i Izrael. Premiér Netanjahu rozhod-nutí Trumpovy administrativy uvítal: �Je tostateèné a morální rozhodnutí, proto�ez UNESCO se stalo absurdní divadlo. Mís-to, aby historii uchovávalo, pokøivuje ji.�

Èlenské státy poté volily nové vedeníorganizace a paradoxnì se do jejího èela �po �estém kole hlasování � dostala bývaláfrancouzská ministrynì kultury AudreyAzoulayová, �idovka s pøedky z Maroka.

DENÍK A. F. NA STADIONECHItalský ministr sportu a pøedstaviteléfotbalové federace v øíjnu oznámili, �epøed ka�dým profesionálním, amatér-ským i mláde�nickým zápasem napøíèItálií bude odteï èten na stadionu v re-produktorech úryvek z Deníku AnneFrankové. Stalo se tak poté, co fanou�ciklubu Lazio � jednoho ze dvou nejvìt-�ích týmù v Øímì � v nedìli zahrnuliøímský olympijský stadion nálepkamiAnne Frankové v dresu týmu soupeøea graffiti popírajícími holokaust. Jde tako poslední z øady antisemitských inci-dentù, který se týká Lazia, ale i dal�íchevropských fotbalových klubù. Pøedse-da klubu Lazio Claudio Lotito je�tì pøedministrovým oznámením polo�il kvìti-nový vìnec na uctìní památky obìtí ho-lokaustu pøed øímskou hlavní synagogu.

RAKOUSKO:KOALICE SE SVOBODNÝMI?Pøedseda vídeòské �idovské komunityOskar Deutsch vyzval politické pøedsta-vitele vze�lé z øíjnových parlamentníchvoleb v Rakousku, aby nejednali o vstupudo vlády s krajnì pravicovou Svobodnoustranou Rakouska (FPÖ). Tato silnì proti-islámská strana, zalo�ená v padesátýchletech bývalými nacisty, podle jeho slovjen obratnì skrývá svùj antisemitismusa fa�izující tendence. Také podobnìjako pøedseda Evropské rabínské konfe-rence rabi Pinchas Goldschmidt apelo-val na izraelské politické vedení, aby sevyhýbalo kontaktùm s touto stranou za-

tí�enou nacistickým dìdictvím i souèas-nou fa�istickou rétorikou. Hlas malé �i-dovské komunity v�ak, zdá se, zùstalosly�en. Pøedseda Rakouské lidové stra-ny, jednatøicetiletý Sebastian Kurz, je-ho� strana ve volbách zvítìzila a kromìFPÖ pøedstihla i tøetí sociální demokra-ty, pøedem oznámil, �e nikoho z povo-lebních jednání nevyluèuje. Povolebníjednání zahájil právì s FPÖ a prohlásil,�e pokud si nová vláda podr�í proevrop-ský smìr, koalici se Svobodnými si �do-vede pøedstavit�.

MUZEUM ALBERTA EINSTEINAV Jeruzalémì vznikne Muzeum AlbertaEinsteina. Spravovat ho bude Hebrejskáuniverzita, pøi jejím� vzniku v roce 1925sám Einstein stál a odkázal jí po smrtive�keré své jmìní. Zøídit Einsteinovo mu-zeum s archivem slavného fyzika plánujeuniverzita ji� dlouho, dosud jí v�ak chy-bìly finance i budova. Ta se nyní na�lav opu�tìné budovì planetária v kampusuuniverzity. Poèítá s její rekonstrukcí a vý-razným roz�íøením do podzemí.

VÝCHOVNÝ TRESTSedmatøicetiletý Laurent Louis, nìkdej�íèlen belgického parlamentu za men�í po-litické uskupení, Lidovou stranu, která jejpozdìji ze svých øad vylouèila, byl za svérevizionistické výroky o nacismu a holo-kaustu odsouzen soudním dvorem v Bru-selu k neobvyklému trestu: po dobu pøí�-

tích pìti let musí ka�dý rok nav�tívit kon-centraèní tábor a o své zku�enosti napsat.V prohlá�ení k rozhodnutí soudu Louisuvedl, �e se ka�dý rok bude v bývalýchtáborech smrti �kát za svá slova�.

PØIPOMÍNKADne 18. øíjna 1941 byl ze sedmnácté kole-je na nádra�í z berlínského Grunewalduvypraven první �idovský transport navýchod. Dal�í vlaky do Rigy, Terezínaa Osvìtimi pak odtud pravidelnì odjí�dìlya� do ledna 1945. Na grunewaldském nád-ra�í se u �Gleis 17� konala letos (jako odroku 1998 ka�doroènì) ve støedu 18. øíjnapietní vzpomínka, na ní� promluvil berlín-ský starosta Michael Müller (SPD). Pøí-tomna byla i jedna z posledních pøe�iv�ích,paní Margot Friedländerová.

YIVO HLÁSÍ NÁLEZPøedstavitelé newyorského Institutu pro�idovský výzkum YIVO oznámili vý-znamný nález: 170 tisíc listù �idovskýchdokumentù, mezi nimi rukopisy slavnýchjidi� autorù a dramatikù, nábo�enské do-kumenty a dokumenty z nacisty znièe-ných vyvra�dìných východoevropskýchobcí. Byly nalezeny i dopisy, které napsal�olom Alejchem, pohlednice od MarcaChagalla a básnì Chaima Gradea.

Konvolut listin, které dosud nebyly ni-jak zdokumentovány, byl uchovávánv kostele sv. Jiøí ve Vilniusu. Vìdìl o nichlitevský knihovník Antanas Ulpis, který je� stejnì jako pøedchozí dokumenty shro-má�dìné pracovníky pùvodního litevské-ho institutu � pøed nacisty ukryl. Souèasnýnález byl v�ak v kostele deponován oddì-lenì od pøedchozích materiálù.

(ztis.cz, am)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz. Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tele-fon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Re-dakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Daníèek.Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomá�ková.Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy se nevracejí.Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøedplatitele pro-vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Èeská po�ta,a. s. Objednávky na bezplatné infolince Èeské po�ty800 300 302 nebo 954 302 007(16), písemnì na adrese:Èeská po�ta, s. p., oddìlení periodického tisku Ol�an-ská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro Slovensko MAGNET press,Slovakia s.r.o., P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.:00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30),e-mail: predplatne@press.sk. Pøedplatné do zahranièívyøizuje administrace Ro� chode�. MKÈR E922, ISSN121074 68. Toto èíslo vychází 1. 11. 2017.

Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 11/2017

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Berlín, 18. 10. 2017. Foto Filip Singer.