4 mm

PROSINEC 201085K/ 3,79 vyber.cz

Charita, kter d ve, co m

BillClinton

Lidskou(s)potebu

nasyt jen nuklern energie

vy

ber

.cz

SD

L

M

E

JE

DE

N

SV

T

Vnonklid:5krok

a mte klid

12 /

20

10

Jak dlouho peij tygi

v prod?

Exkluzivn rozhovor s bvalm americkm

prezidentem

CZ101280 Copy 19.11.2010 15:17 Strnka 1

17

Tady&ted Tady&ted

FO

TO

SH

UT

TE

RS

TO

CK

16 R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0

ALE V eskchtovrnch pracuje o nko-

lik procent mn lid ne pedrokem, vroba vak vzrostla dvou-

cifernm tempem. Krize tedy echydonutila vc pracovat. Produktivitaprce pr pesto zstv daleko zaprmrem EU. Podle daj Euro -

statu pracuj efektivnji i dln-ci na Slovensku.

iHned.cz

ei potvrdili povst velkch ten.

V prmru petou 17 knih ron,denn se ten vnuj 38 minut. Za rok

nakoup 500 knih a utrat za n 1214 ko-run. V eskch domcch knihovnch se

nachz v prmru 246 knih. Pesto v po-rovnn s rokem 2007 poklesl podl

lid, kte si koup ron alespo jednuknihu, z 71 % na mn ne po -

lovinu oslovench.Denk

Zdej pivovary zavaj dlouho

nevdan propad spoteby.Za prvn pololet prodaly o 12 %mn ne za stejn obdob lo-

ska. Pij ei mn piva? Ne.Jezd k nm mn turist.

iHned.cz

Podlevelkho celonrodn-

ho przkumu je v eskuzhruba 550 000 lid zvislch na

alkoholu. Kad dvact u bez alko-holu neme t. Ukzal to celorepub-

likov przkum, prvn svho druhu.Alkoholik je v esku tyikrt vc,

ne se myslelo. Drtiv vtina se ze zvislosti nel.

iDnes.cz

Pokud hledajet uivatel obrzky

na internetu, nejastji za-dvaj nzev velkofilmu Ava-tar reisra Jamese Came-rona. V zvsu za nm jsou

motivy srdce a psa.Tden.cz

V poslednch le-tech pibv ech

v Antarktid. Podle no-vch statistik tuto ledovoukrajinu navtvilo u na sto

turist z eska.Travel.cz

eskrepublika je dest na

svt co do rychlosti internetus prmrnou celosttn rychlost

4,8 Mb/s. Mme bt na co hrd, v pr-mru jsme toti pokoili i kolbku inter-

netu Spojen stty, je se s 3,9 Mb/sumstily a na 18. mst. Prvn je Jin

Korea 14,6 Mb/s, dle Japonsko 7,9 Mb/s , Hongkong 7,6 Mb/s atvrt Rumunsko 6,2 Mb/s!

Tden.cz

Zatmcoprmrn procento

obyvatelstva ohroenhochudobou in v Evropsk uniikolem 20 %, esk republika je

s pouhmi 9 % a klesajc tendencpremiantem unie. Kam se hrabe

Nmecko se svmi 15,2 % asp opanm trendem.

Travel.cz

Zatmcozjem o exotick zim-

n dovolen pod vlivem kri-ze skomral, na zimn lyova-

ce v zahrani ei nijak neet.Potvrzuj to cestovn kancel-

e, kter zjezdy do alp-skch zem prodvaj.

Aktuln.cz

Z przkumu mezin-rodn personln spolenosti

Reed Specialist Recruitment zasevyplynulo, e pracovn doba v esk re-publice je tet nejdel v Evropsk unii.ei tak prmrn odpracuj 42,9 hodiny

tdn tm o ti hodiny vc, ne povolujezkonk prce. Zanaj idit i obdy. Pestvrtinu dotazovanch tak uvedlo, e

si prci nedoke pedstavit bezkdlen a ertovn...

Novinky.cz

CZ101253 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:00 Strnka 16

17

Tady&ted Tady&tedF

OT

O S

HU

TT

ER

ST

OC

K

16 R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0

ALE V eskchtovrnch pracuje o nko-

lik procent mn lid ne pedrokem, vroba vak vzrostla dvou-

cifernm tempem. Krize tedy echydonutila vc pracovat. Produktivitaprce pr pesto zstv daleko zaprmrem EU. Podle daj Euro -

statu pracuj efektivnji i dln-ci na Slovensku.

iHned.cz

ei potvrdili povst velkch ten.

V prmru petou 17 knih ron,denn se ten vnuj 38 minut. Za rok

nakoup 500 knih a utrat za n 1214 ko-run. V eskch domcch knihovnch se

nachz v prmru 246 knih. Pesto v po-rovnn s rokem 2007 poklesl podl

lid, kte si koup ron alespo jednuknihu, z 71 % na mn ne po -

lovinu oslovench.Denk

Zdej pivovary zavaj dlouho

nevdan propad spoteby.Za prvn pololet prodaly o 12 %mn ne za stejn obdob lo-

ska. Pij ei mn piva? Ne.Jezd k nm mn turist.

iHned.cz

Podlevelkho celonrodn-

ho przkumu je v eskuzhruba 550 000 lid zvislch na

alkoholu. Kad dvact u bez alko-holu neme t. Ukzal to celorepub-

likov przkum, prvn svho druhu.Alkoholik je v esku tyikrt vc,

ne se myslelo. Drtiv vtina se ze zvislosti nel.

iDnes.cz

Pokud hledajet uivatel obrzky

na internetu, nejastji za-dvaj nzev velkofilmu Ava-tar reisra Jamese Came-rona. V zvsu za nm jsou

motivy srdce a psa.Tden.cz

V poslednch le-tech pibv ech

v Antarktid. Podle no-vch statistik tuto ledovoukrajinu navtvilo u na sto

turist z eska.Travel.cz

eskrepublika je dest na

svt co do rychlosti internetus prmrnou celosttn rychlost

4,8 Mb/s. Mme bt na co hrd, v pr-mru jsme toti pokoili i kolbku inter-

netu Spojen stty, je se s 3,9 Mb/sumstily a na 18. mst. Prvn je Jin

Korea 14,6 Mb/s, dle Japonsko 7,9 Mb/s , Hongkong 7,6 Mb/s atvrt Rumunsko 6,2 Mb/s!

Tden.cz

Zatmcoprmrn procento

obyvatelstva ohroenhochudobou in v Evropsk uniikolem 20 %, esk republika je

s pouhmi 9 % a klesajc tendencpremiantem unie. Kam se hrabe

Nmecko se svmi 15,2 % asp opanm trendem.

Travel.cz

Zatmcozjem o exotick zim-

n dovolen pod vlivem kri-ze skomral, na zimn lyova-

ce v zahrani ei nijak neet.Potvrzuj to cestovn kancel-

e, kter zjezdy do alp-skch zem prodvaj.

Aktuln.cz

Z przkumu mezin-rodn personln spolenosti

Reed Specialist Recruitment zasevyplynulo, e pracovn doba v esk re-publice je tet nejdel v Evropsk unii.ei tak prmrn odpracuj 42,9 hodiny

tdn tm o ti hodiny vc, ne povolujezkonk prce. Zanaj idit i obdy. Pestvrtinu dotazovanch tak uvedlo, e

si prci nedoke pedstavit bezkdlen a ertovn...

Novinky.cz

CZ101253 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:00 Strnka 16

+Chytr zdrav

27R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0

FO

TO

SH

UT

TE

RS

TO

CK

Zelen aj: spolehliv ivotabudi Antioxidanty, kter obsahuje, ochrauj tlo

Zelen aj znalci veleb pro adu zdravotnchink: brn tlo ped srdenmi onemoc-nnmi, diabetem, rakovinou, tloustnutm,dokonce i ped zubnm kazem. Dalz mnoha vzkum nyn potvrdil, e tentodruh aje je velmi bohat na prodn ltkykatechiny, ovlivujc mimo jin kvalitu kost. Zelen aj m mnohem vy koncentracikatechin ne ostatn druhy aje, uvdLeslie Shenov z Texask technick univer-zity. Pedchoz vzkum v Honkongu pouk- zal na fakt, e z katechin m prospch takoko, nebo ho vstebv jak oka a du-hovka, tak dal on tkn.

+Chytr zdrav Syndrom suchho okaJednm z nejastjch onchonemocnn u ns trp kaddvact pacient, kter vyhledon ordinaci

Na vzniku se podle docentky rky Pitrov z on kliniky Fakultn nemocnice Brno podlmnoho faktor, kter souvisej s celkovmzdravotnm stavem pacienta, povolnm, ge-netickou dispozic a prostedm, v nm ije.Podstatou problmu je pedevm nestabilitaslznho filmu tenouk vrstvy pokrvajcepitel rohovky a spojivky. Pro optickou kvalitua normln funkci oka m ale klov vznam.Zajiuje toti zvlhen povrchu oka a jehoklouzavost, zabezpeuje hladk optick po-vrch umoujc vznik ostrho obrazu na st-nici, obsahuje antibakteriln ltky, udrujcsterilitu povrchu oka, omv rohovkov a spojivkov epiteliln buky tekutinou ne-zbytnou pro jejich sprvnou funkci a peitPi pozdnm zahjen lby syndromu su-chho oka hroz trval pokozen zraku, a proto je dleit vypravit se k lkai u piprvnch subjektivnch pznacch.1. stupeklinick zvanosti: Pocit suchosti,

nava, rozmazan vidn, kter zmiz po mrk-nut, kdy se slzn film obnov, se objevujpouze nkdy, teba pi pouvn kontaktnchoek nebo vystaven se vtru, ventiltoru,otevenmu oknku v aut, klimatizaci2. stupe: Pznaky suchosti oka pocit su-chosti, svdn, citlivosti na svtlo, plei-tostn rozosten vidn, nkdy i mrn nebokeovit mrkn jsou astj. Nezdka sezamuj s infeknm nebo alergickm zn-tem spojivek. zdroj: Medicna a umn

Bojovnk proti chipceVdci z Floridsk univerzity zkoumali inkyzelenho aje na lidsk zdrav v obdob chi-pek. Z astnk studie, kte brali dvakrtdenn po dobu t msc pilulku s vta-kem dekofinovanho zelenho aje, po-stihlo siln nachlazen i chipka o 32 % lidmn ne ve skupin konzumujc placebo.Z tch, kte onemocnli, potebovalo lka-skou pi pouze 6 % pacient. RD Austrlie

Medicnsk plusm je vlastn zelen aj tak zvltn? Na roz-dl od ernho aje jeho zpracovn vya-duje krat, jednodu proces a fermentaci,a tak se koncentrace katechin nenaru.

Zelen aj povauj odbornci zajeden z nejlepch univerzlnchprostedk prodn lby

CZ101293 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:04 Strnka 26

+Chytr zdrav

27R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0

FO

TO

SH

UT

TE

RS

TO

CK

Zelen aj: spolehliv ivotabudi Antioxidanty, kter obsahuje, ochrauj tlo

Zelen aj znalci veleb pro adu zdravotnchink: brn tlo ped srdenmi onemoc-nnmi, diabetem, rakovinou, tloustnutm,dokonce i ped zubnm kazem. Dalz mnoha vzkum nyn potvrdil, e tentodruh aje je velmi bohat na prodn ltkykatechiny, ovlivujc mimo jin kvalitu kost. Zelen aj m mnohem vy koncentracikatechin ne ostatn druhy aje, uvdLeslie Shenov z Texask technick univer-zity. Pedchoz vzkum v Honkongu pouk- zal na fakt, e z katechin m prospch takoko, nebo ho vstebv jak oka a du-hovka, tak dal on tkn.

+Chytr zdrav Syndrom suchho okaJednm z nejastjch onchonemocnn u ns trp kaddvact pacient, kter vyhledon ordinaci

Na vzniku se podle docentky rky Pitrov z on kliniky Fakultn nemocnice Brno podlmnoho faktor, kter souvisej s celkovmzdravotnm stavem pacienta, povolnm, ge-netickou dispozic a prostedm, v nm ije.Podstatou problmu je pedevm nestabilitaslznho filmu tenouk vrstvy pokrvajcepitel rohovky a spojivky. Pro optickou kvalitua normln funkci oka m ale klov vznam.Zajiuje toti zvlhen povrchu oka a jehoklouzavost, zabezpeuje hladk optick po-vrch umoujc vznik ostrho obrazu na st-nici, obsahuje antibakteriln ltky, udrujcsterilitu povrchu oka, omv rohovkov a spojivkov epiteliln buky tekutinou ne-zbytnou pro jejich sprvnou funkci a peitPi pozdnm zahjen lby syndromu su-chho oka hroz trval pokozen zraku, a proto je dleit vypravit se k lkai u piprvnch subjektivnch pznacch.1. stupeklinick zvanosti: Pocit suchosti,

nava, rozmazan vidn, kter zmiz po mrk-nut, kdy se slzn film obnov, se objevujpouze nkdy, teba pi pouvn kontaktnchoek nebo vystaven se vtru, ventiltoru,otevenmu oknku v aut, klimatizaci2. stupe: Pznaky suchosti oka pocit su-chosti, svdn, citlivosti na svtlo, plei-tostn rozosten vidn, nkdy i mrn nebokeovit mrkn jsou astj. Nezdka sezamuj s infeknm nebo alergickm zn-tem spojivek. zdroj: Medicna a umn

Bojovnk proti chipceVdci z Floridsk univerzity zkoumali inkyzelenho aje na lidsk zdrav v obdob chi-pek. Z astnk studie, kte brali dvakrtdenn po dobu t msc pilulku s vta-kem dekofinovanho zelenho aje, po-stihlo siln nachlazen i chipka o 32 % lidmn ne ve skupin konzumujc placebo.Z tch, kte onemocnli, potebovalo lka-skou pi pouze 6 % pacient. RD Austrlie

Medicnsk plusm je vlastn zelen aj tak zvltn? Na roz-dl od ernho aje jeho zpracovn vya-duje krat, jednodu proces a fermentaci,a tak se koncentrace katechin nenaru.

Zelen aj povauj odbornci zajeden z nejlepch univerzlnchprostedk prodn lby

CZ101293 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:04 Strnka 26

73R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 072

FO

TO

GE

TT

Y I

MA

GE

S

Pes sto let se u udlej Nobelovy ceny za nejvt spchy lidstvana poli vdy a umn. Vdce promuj v celebrity a spisovatele

v legendy svtov literatury.

NOBELOVACENA

v kost

ce

L E E S A H A M I L T O N O V

Vzneen cleAlfred Nobel byl chemik,

syn vrobce zbran, a velice se zajmal

o vbuniny.Povedlo se mustabilizovatnitroglycerin. Svj

objev pojmenovaldynamit: patentovat

si ho nechal v roce 1867. V zvti pak odkzal zhruba

31 milion vdskch korun(dnes kolem 240 milion dolar) fondu,kter bude odmovat ty, kte v uplynulm roce nejvc prospli lidstvu.

Takhle to zaalo...kol zaloit fungujc nadaci pipadl dvmabvalm zamstnancm, RagnaruSohlmanovi a Rudolfu Lilljequistovi. Muselise vypodat s rozladnm pbuzenstvem a shromdit Nobelv majetekrozset po Evrop. Z obavy, eby francouzsk ady mohlypevodu jeho majetku dovdska zabrnit,posbral Sohlman akcie,obligace a jin bankovndokumenty, naskldal jedo kufru a poslaldoporuen do vdska. Trvalo vak jet tyi roky,ne se podailo pesvdit kesplnn Nobelova pn vechnyastnky uveden v posledn vli.Prvn Nobelovy ceny tak byly udleny roce1901. Svtovou veejnost zaujaly a renom si dr dodnes.

V ei sel>>Nobelova cena se udl v ptikategorich: za mr, literaturu,chemii, fyziku a fyziologii/medicnu.Dle se udluje Cena vdsk nrodnbanky, obvykle nazvan Nobelovacena za ekonomii. Od roku 1901 zskaloNobelovu cenu 779 mu a 40en.>>Na nobelovsk banket prostr 30lid v blch rukavikch na 65 stol470 metrubrus, 6730 tal,5384 sklenic a 9422 pbor. >>Nejmladm lauretem se stalAustralan Lawrenc Bragg. Nobelovu cenu zskalspolen se svm otcem za fyziku v roce 1915 tehdymu bylo 25 let.>>Nejstarm dritelem Nobelovy ceny je Leonid Hurwicz.

Kdy v roce 2007 obdrelNobelovu cenu za ekonomii,bylo mu 90 let.>>Seznam nominovanch nacenu se dr v tajnosti u 50 let.>>Robert Koch, kter objevilbakterii zpsobujctuberkulzu, cenu obdrel v roce 1905, pot, co v pedchzejcch tyech letech

zskal 55 nominac.>>Nobelovu cenu zskalo

87 absolventuniverzity v Cambridgi,

nejvc ze vech instituc.

Slavnostnhobanketu

se astn na1300 host

Robert Koch,objevitel

bacilutuberkulzy

CZ101204 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:16 Strnka 72

73R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 072

FO

TO

GE

TT

Y I

MA

GE

S

Pes sto let se u udlej Nobelovy ceny za nejvt spchy lidstvana poli vdy a umn. Vdce promuj v celebrity a spisovatele

v legendy svtov literatury.

NOBELOVACENA

v kost

ce

L E E S A H A M I L T O N O V

Vzneen cleAlfred Nobel byl chemik,

syn vrobce zbran, a velice se zajmal

o vbuniny.Povedlo se mustabilizovatnitroglycerin. Svj

objev pojmenovaldynamit: patentovat

si ho nechal v roce 1867. V zvti pak odkzal zhruba

31 milion vdskch korun(dnes kolem 240 milion dolar) fondu,kter bude odmovat ty, kte v uplynulm roce nejvc prospli lidstvu.

Takhle to zaalo...kol zaloit fungujc nadaci pipadl dvmabvalm zamstnancm, RagnaruSohlmanovi a Rudolfu Lilljequistovi. Muselise vypodat s rozladnm pbuzenstvem a shromdit Nobelv majetekrozset po Evrop. Z obavy, eby francouzsk ady mohlypevodu jeho majetku dovdska zabrnit,posbral Sohlman akcie,obligace a jin bankovndokumenty, naskldal jedo kufru a poslaldoporuen do vdska. Trvalo vak jet tyi roky,ne se podailo pesvdit kesplnn Nobelova pn vechnyastnky uveden v posledn vli.Prvn Nobelovy ceny tak byly udleny roce1901. Svtovou veejnost zaujaly a renom si dr dodnes.

V ei sel>>Nobelova cena se udl v ptikategorich: za mr, literaturu,chemii, fyziku a fyziologii/medicnu.Dle se udluje Cena vdsk nrodnbanky, obvykle nazvan Nobelovacena za ekonomii. Od roku 1901 zskaloNobelovu cenu 779 mu a 40en.>>Na nobelovsk banket prostr 30lid v blch rukavikch na 65 stol470 metrubrus, 6730 tal,5384 sklenic a 9422 pbor. >>Nejmladm lauretem se stalAustralan Lawrenc Bragg. Nobelovu cenu zskalspolen se svm otcem za fyziku v roce 1915 tehdymu bylo 25 let.>>Nejstarm dritelem Nobelovy ceny je Leonid Hurwicz.

Kdy v roce 2007 obdrelNobelovu cenu za ekonomii,bylo mu 90 let.>>Seznam nominovanch nacenu se dr v tajnosti u 50 let.>>Robert Koch, kter objevilbakterii zpsobujctuberkulzu, cenu obdrel v roce 1905, pot, co v pedchzejcch tyech letech

zskal 55 nominac.>>Nobelovu cenu zskalo

87 absolventuniverzity v Cambridgi,

nejvc ze vech instituc.

Slavnostnhobanketu

se astn na1300 host

Robert Koch,objevitel

bacilutuberkulzy

CZ101204 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:16 Strnka 72

R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 074

Finann odmnaS kadou Nobelovou cenou se poj odmna ve vi 10 milion vdskch

korun (1,5 milionu dolar). Nkte dritel ji vnuj na vdeck,umleck i humanitrn ely, jin za n splat dluhy, vry i pjky nastudium. V roce 1995 se Robert Lucas z Chicagsk univerzity zavzal, e

se s bvalou manelkou rozdl o polovinu odmny z Nobelovy ceny,pokud ji zsk ped 31. jnem 1995, tedy sedm let po jejich rozvodu. Shodou

okolnost a k radosti sv bval eny ji pevzal 10. jna 1995. Exmanelce a dvma synmvnoval svou odmnu tak Albert Einstein. Musel si hodn vit, protoe jim penze odeslal uv roce 1919, pitom cenu zskal a v roce 1921.

Vtzstv a oslavaSlavnostn pedvn cen se odehrv v den vro smrti Alfreda Nobela, tedy 10. prosince. Pro cenu za mr si lauretpijd do norskho Osla (pokud me), ve Stockholmu pedv ceny za fyziku,chemii, literaturu a ekonomii vdsk krl.Na 1300 pozvanch host zapln Modr salon na radnici, kde se slavnostn banketkon od roku 1974.

Mui maj fraky s blmi vzankami a dmyveern rby. Servruje se menu o techchodech, skldajc se z toho nejlepho zevdsk gastronomie. Od roku 1976 nechybtakzvan Nobelova zmrzlina, pi jejmservrovn se ztlum svtla a hudebnci hrajvdsk lidov melodie.

Mru zdarZmrn neexistuje dndefinice mru, dajn pro vtflexibilitu pi rozhodovn o cen v tto discipln. Mon i kvli tomu dolo k nkolikazvanm opominutm.Navzdory pti nominacmza podporu nensilnchreforem v Indii mezi lety1927 a 1948 nezskalNobelovu cenu mruMhands KaramandGndh, abychomzmnili alespo tonejkiklavj. Proto se o nm asto mluv jako o chybjcm lauretovi.

Rodinn tradiceV roce 1903 zskali Nobelovucenu za fyziku za vzkumradioaktivity Marie a PierreCurieovi. O ti roky pozdjMarie ovdovla, ve vzkumuale pokraovala a stala seprvn profesorkou veobecnfyziky na Vdecko-technickfakult na Sorbonn. Meziuenm, experimenty a propagovnm radia jakolebnho prostedku zskalav roce 1911 druhou cenu zachemii. V roce 1935 pakpevzala Nobelovu cenu zachemii Irne Joliot-Curieov,dcera Marie a Pierra, a to sesvm manelem FrederikemJoliotem.

Laureti 2010 MR Liuo Siao-po, za dlouhodob nensiln bojza zkladn lidsk prva v nFYZIKA Andrej Gejm a Konstantin Novoselov, za

prlomov experimenty s grafenemCHEMIE Eii Negii, Akira Suzuki a Richard Heck, za

revolun typ reakce, kter um tvoit vazbu uhlkuMEDICNA Robert G. Edwards, za pnos na poliasistovan reprodukceLITERATURA Mario Vargas Llosa, za kartografiistruktury moci a vrazn obrazy odporu, povstn a porky individuaEKONOMIE Peter A. Diamond, Dale T. Mortensen,Christopher A. Pissaridess, za matematick modelprovn tch, kdo nakupuj, s tmi, kdo prodvaj

Jak el as1833Ve Stockholmu senarodil Alfred Nobel1867Po mnohaexperimentech s clem vyrobitco nejovladatelnj vbuninusi Alfred Nobel nechvpatentovat dynamit1876Pijm za sekretkuBerthu von Suttnerovou,kter ho podle vehopesvdila, aby zaloilcelosvtovou cenu mru

1896Umr v italskm SanRemu; podle posledn vle mbt vtina ddictv pouita k odmn nejspnjchvdc a umlc1897Norsk parlamentschvaluje posledn vli a volleny nov vzniklho Nobelovavboru, v roce 1898 vznikajvdsk orgny pro udlenceny 1901Udlen prvnch cen; meziocennmi je napklad Henry

Dunant, zakladatel ervenhoke 1906Nobelovu cenu mruzskv americk prezidentTheodore Roosevelt za svouroli v ukonen rusko-japonskvlky, kritici ale udlenodsuzuj jako podlznSpojenm sttm1962Linus Pauling dritelNobelovy ceny za chemii z roku 1954 zskal druhouNobelovu cenu, tentokrt za

mr a za prci v boji protijadernm zbranm 1968Na oslavu 300 letexistence vnovala vdskcentrln banka Nobelovnadaci velk finann obnos a zdila Cenu vdsk nrodnbanky za ekonomii; nslednrozhodla, e dal ceny se uzizovat nebudou1973Le Duc Tho odmt

Nobelovu cenu mru, kterouzskal s Henrym Kissingerem za

psoben v mrovch jednnchve Vietnamu prohlsil, e USAporuily pm1994Nobelovu cenu mruzskv spolen s dalmi JsirArafat; jeden len vboru naprotest rezignuje2009Pouhch 11 dn pot, co sestal prezidentem, je na Nobelovucenu mru nominovn BarackObama; kdy ji zsk, strhnou sedebaty, zda se tak stalo dkyslibm, nebo zsluhm

75

Zatmjedin dva

et laureti: Jaroslav Seifert

(nahoe), kter dostalNobelovu cenu v roce

1984 za literaturu, a Jaroslav Heyrovsk

(dole), jenocenn zskal

v roce 1959za chemii

FO

TO

GE

TT

Y I

MA

GE

S,

(HE

YR

OV

SK

, S

EIF

ER

T)

TK

CZ101204 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:18 Strnka 74

R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 074

Finann odmnaS kadou Nobelovou cenou se poj odmna ve vi 10 milion vdskch

korun (1,5 milionu dolar). Nkte dritel ji vnuj na vdeck,umleck i humanitrn ely, jin za n splat dluhy, vry i pjky nastudium. V roce 1995 se Robert Lucas z Chicagsk univerzity zavzal, e

se s bvalou manelkou rozdl o polovinu odmny z Nobelovy ceny,pokud ji zsk ped 31. jnem 1995, tedy sedm let po jejich rozvodu. Shodou

okolnost a k radosti sv bval eny ji pevzal 10. jna 1995. Exmanelce a dvma synmvnoval svou odmnu tak Albert Einstein. Musel si hodn vit, protoe jim penze odeslal uv roce 1919, pitom cenu zskal a v roce 1921.

Vtzstv a oslavaSlavnostn pedvn cen se odehrv v den vro smrti Alfreda Nobela, tedy 10. prosince. Pro cenu za mr si lauretpijd do norskho Osla (pokud me), ve Stockholmu pedv ceny za fyziku,chemii, literaturu a ekonomii vdsk krl.Na 1300 pozvanch host zapln Modr salon na radnici, kde se slavnostn banketkon od roku 1974.

Mui maj fraky s blmi vzankami a dmyveern rby. Servruje se menu o techchodech, skldajc se z toho nejlepho zevdsk gastronomie. Od roku 1976 nechybtakzvan Nobelova zmrzlina, pi jejmservrovn se ztlum svtla a hudebnci hrajvdsk lidov melodie.

Mru zdarZmrn neexistuje dndefinice mru, dajn pro vtflexibilitu pi rozhodovn o cen v tto discipln. Mon i kvli tomu dolo k nkolikazvanm opominutm.Navzdory pti nominacmza podporu nensilnchreforem v Indii mezi lety1927 a 1948 nezskalNobelovu cenu mruMhands KaramandGndh, abychomzmnili alespo tonejkiklavj. Proto se o nm asto mluv jako o chybjcm lauretovi.

Rodinn tradiceV roce 1903 zskali Nobelovucenu za fyziku za vzkumradioaktivity Marie a PierreCurieovi. O ti roky pozdjMarie ovdovla, ve vzkumuale pokraovala a stala seprvn profesorkou veobecnfyziky na Vdecko-technickfakult na Sorbonn. Meziuenm, experimenty a propagovnm radia jakolebnho prostedku zskalav roce 1911 druhou cenu zachemii. V roce 1935 pakpevzala Nobelovu cenu zachemii Irne Joliot-Curieov,dcera Marie a Pierra, a to sesvm manelem FrederikemJoliotem.

Laureti 2010 MR Liuo Siao-po, za dlouhodob nensiln bojza zkladn lidsk prva v nFYZIKA Andrej Gejm a Konstantin Novoselov, za

prlomov experimenty s grafenemCHEMIE Eii Negii, Akira Suzuki a Richard Heck, za

revolun typ reakce, kter um tvoit vazbu uhlkuMEDICNA Robert G. Edwards, za pnos na poliasistovan reprodukceLITERATURA Mario Vargas Llosa, za kartografiistruktury moci a vrazn obrazy odporu, povstn a porky individuaEKONOMIE Peter A. Diamond, Dale T. Mortensen,Christopher A. Pissaridess, za matematick modelprovn tch, kdo nakupuj, s tmi, kdo prodvaj

Jak el as1833Ve Stockholmu senarodil Alfred Nobel1867Po mnohaexperimentech s clem vyrobitco nejovladatelnj vbuninusi Alfred Nobel nechvpatentovat dynamit1876Pijm za sekretkuBerthu von Suttnerovou,kter ho podle vehopesvdila, aby zaloilcelosvtovou cenu mru

1896Umr v italskm SanRemu; podle posledn vle mbt vtina ddictv pouita k odmn nejspnjchvdc a umlc1897Norsk parlamentschvaluje posledn vli a volleny nov vzniklho Nobelovavboru, v roce 1898 vznikajvdsk orgny pro udlenceny 1901Udlen prvnch cen; meziocennmi je napklad Henry

Dunant, zakladatel ervenhoke 1906Nobelovu cenu mruzskv americk prezidentTheodore Roosevelt za svouroli v ukonen rusko-japonskvlky, kritici ale udlenodsuzuj jako podlznSpojenm sttm1962Linus Pauling dritelNobelovy ceny za chemii z roku 1954 zskal druhouNobelovu cenu, tentokrt za

mr a za prci v boji protijadernm zbranm 1968Na oslavu 300 letexistence vnovala vdskcentrln banka Nobelovnadaci velk finann obnos a zdila Cenu vdsk nrodnbanky za ekonomii; nslednrozhodla, e dal ceny se uzizovat nebudou1973Le Duc Tho odmt

Nobelovu cenu mru, kterouzskal s Henrym Kissingerem za

psoben v mrovch jednnchve Vietnamu prohlsil, e USAporuily pm1994Nobelovu cenu mruzskv spolen s dalmi JsirArafat; jeden len vboru naprotest rezignuje2009Pouhch 11 dn pot, co sestal prezidentem, je na Nobelovucenu mru nominovn BarackObama; kdy ji zsk, strhnou sedebaty, zda se tak stalo dkyslibm, nebo zsluhm

75

Zatmjedin dva

et laureti: Jaroslav Seifert

(nahoe), kter dostalNobelovu cenu v roce

1984 za literaturu, a Jaroslav Heyrovsk

(dole), jenocenn zskal

v roce 1959za chemii

FO

TO

GE

TT

Y I

MA

GE

S,

(HE

YR

OV

SK

, S

EIF

ER

T)

TK

CZ101204 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:18 Strnka 74

9998

PRUHY V OHR OENJak dlouho jet peij nejvt kokovit elmy ve voln prod?

J E R E M Y H S U

Tyge, tyge planouc Pedstavitel stt jsou na nrodn i me-zinrodn rovni zajedno. Rusk pre-mir Vladimir Putin ped rokem ozn-mil, e Rusko pispje k sil o zchranuussurijskho tygra miliardou dolar. Nalistopad slbil uspodat v Petrohraduspolu se Svtovou bankou mezinrod-n setkn na nejvy rovni, je by m-lo jednat o tom, jak do roku 2022 zdvoj-nsobit celosvtov poet tygr ve volnprod na 6500 jedinc. Zda se oprav-du uskuten, nevme, nebo prosinco-v slo naeho asopisu je v tu dobuu v tiskrn.

Jet ped plnovanm Putinovmtygm summitem podaly nrodnochransk organizace zem, kde tyg-i ij, celosttn workshopy. Nicmnnejvnj roli ve he o osud tygr zej-m sehraj rozhodnut, kter v nejbli- dob uin na.

Odbornci na ivot zvat ve volnprod poukazuj na rok 1993, kdytamn vlda zakzala obchod s stmitygch tl, pouvanmi v tradinmnskm lkastv. Tento krok pisplk omezen poptvky, kvli n pytl-ci voln ijc tygry stle lov.

na zruila vlastn cel prmyslo-v odvtv, kter vrobou lk z tyg-ch kost vydlvalo miliony dolar,upesuje Judy Millsov. Za to, koliktygr te ije ve voln prod, vdmepodle mho nzoru prv tomuto od-vnmu kroku.

To, e lky pipravovan z st tyg-ch tl u tm vymizely z trhu, po-tvrzuje i Steven Broad, vkonn editelmezinrodn organizace TRAFFIC, kte-r se zabv sledovnm obchodu s rost-

Mlad tygr zachycen fotografickoupast v rezervaci Bukit Betabuh

Protection Forest na hranicch meziindonskmi provinciemi Riau

a Zpadn Sumatrou FOT

O W

WF

IN

DO

N

SIE

/ T

M P

RO

V

ZK

UM

TY

GR

R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0

Tygi kdysi inspirovalimnoho lid, od bsnka po vlenky. V dne-n dob se stali symbo-lem postupn mizejc-ho prosted, v nmvedle sebe ij zvata i lid. Jedno in-dick ren prav, e a zmiz tygr, le-sy popadaj.

Podle Nadace pro zchranu tygr(Save the Tiger Fund) se populace tyg-r ve voln prod jen za poslednchsto let zmenila ze zhruba 100 000 naloskch 3200 jedinc. Akutn hrozvyhuben tygrovi ussurijskmu, nej-vt kokovit elm na svt. Moni-torovac program, kter krom jinchspolen koordinuj americk Spole-nost pro ochranu ivota ve voln p-rod (Wildlife Conservation Society)a rusk vldn organizace, ve zprvza rok 2009 informoval, e se jejichpoet propadl oproti dvanctiletmuprmru o 41 procent.

Byl to obrovsk ok, piznv Ju-dy Millsov, koordintorka Mezin-rodn koalice pro tygra (Internatio-nal Tiger Coalition). Rok 2010 jepodle jejho soudu nejdleitjmrokem v historii tygr a pro jejichbudoucnost rokem rozhodujcm.

CZ101210 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:34 Strnka 98

9998

PRUHY V OHR OENJak dlouho jet peij nejvt kokovit elmy ve voln prod?

J E R E M Y H S U

Tyge, tyge planouc Pedstavitel stt jsou na nrodn i me-zinrodn rovni zajedno. Rusk pre-mir Vladimir Putin ped rokem ozn-mil, e Rusko pispje k sil o zchranuussurijskho tygra miliardou dolar. Nalistopad slbil uspodat v Petrohraduspolu se Svtovou bankou mezinrod-n setkn na nejvy rovni, je by m-lo jednat o tom, jak do roku 2022 zdvoj-nsobit celosvtov poet tygr ve volnprod na 6500 jedinc. Zda se oprav-du uskuten, nevme, nebo prosinco-v slo naeho asopisu je v tu dobuu v tiskrn.

Jet ped plnovanm Putinovmtygm summitem podaly nrodnochransk organizace zem, kde tyg-i ij, celosttn workshopy. Nicmnnejvnj roli ve he o osud tygr zej-m sehraj rozhodnut, kter v nejbli- dob uin na.

Odbornci na ivot zvat ve volnprod poukazuj na rok 1993, kdytamn vlda zakzala obchod s stmitygch tl, pouvanmi v tradinmnskm lkastv. Tento krok pisplk omezen poptvky, kvli n pytl-ci voln ijc tygry stle lov.

na zruila vlastn cel prmyslo-v odvtv, kter vrobou lk z tyg-ch kost vydlvalo miliony dolar,upesuje Judy Millsov. Za to, koliktygr te ije ve voln prod, vdmepodle mho nzoru prv tomuto od-vnmu kroku.

To, e lky pipravovan z st tyg-ch tl u tm vymizely z trhu, po-tvrzuje i Steven Broad, vkonn editelmezinrodn organizace TRAFFIC, kte-r se zabv sledovnm obchodu s rost-

Mlad tygr zachycen fotografickoupast v rezervaci Bukit Betabuh

Protection Forest na hranicch meziindonskmi provinciemi Riau

a Zpadn Sumatrou FOT

O W

WF

IN

DO

N

SIE

/ T

M P

RO

V

ZK

UM

TY

GR

R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0

Tygi kdysi inspirovalimnoho lid, od bsnka po vlenky. V dne-n dob se stali symbo-lem postupn mizejc-ho prosted, v nmvedle sebe ij zvata i lid. Jedno in-dick ren prav, e a zmiz tygr, le-sy popadaj.

Podle Nadace pro zchranu tygr(Save the Tiger Fund) se populace tyg-r ve voln prod jen za poslednchsto let zmenila ze zhruba 100 000 naloskch 3200 jedinc. Akutn hrozvyhuben tygrovi ussurijskmu, nej-vt kokovit elm na svt. Moni-torovac program, kter krom jinchspolen koordinuj americk Spole-nost pro ochranu ivota ve voln p-rod (Wildlife Conservation Society)a rusk vldn organizace, ve zprvza rok 2009 informoval, e se jejichpoet propadl oproti dvanctiletmuprmru o 41 procent.

Byl to obrovsk ok, piznv Ju-dy Millsov, koordintorka Mezin-rodn koalice pro tygra (Internatio-nal Tiger Coalition). Rok 2010 jepodle jejho soudu nejdleitjmrokem v historii tygr a pro jejichbudoucnost rokem rozhodujcm.

CZ101210 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:34 Strnka 98

FO

TO

J.

WIL

LU

IIJF

/ W

WF

C

AN

ON

; JE

FF

FO

OT

T /

WW

F

CA

NO

N

101

linami a ivoichy. Jejich prodej zak-zaly tak vechny stty, na jejich ze-m se voln ijc tygi vyskytuj.

Na ernm trhu jsou ovem stle je-t k mn tyg ke, kosti a tyg v-no vyroben z rozdrcench kost. Promnoho bohatch lid a vysokch funk-cion jsou toti tyto vrobky symbo-lem postaven.

V n nyn na trncti farmchchovaj 5000 a 9000 tygr. Odborn-ci na ivot zvat ve voln prod upo-zoruj, e kvli tomu nebezpe ob-chodu s tygry dosud trv, protoejejich majitel se sna ady pimt,aby oficiln zkaz zruily.

Podle Erika Dinersteina, vedouchovdeckho pracovnka Svtovho fon-du na ochranu prody (WWF WorldWildlife Fund), ale nelze potat s tm,e by tyg farmy populaci voln ijc-ho tygra zachrnily. Zvata v zajet ne-maj ani potuchy o tom, jak lovit nebojak se ve voln prod postarat o vlast-n peit, a s velkou pravdpodobnos-t by padla za ob voln ijcm tygrm.V horm ppad by se z nich stali lido-routi: lovk by pro n byl toti nej-snadnj koist.

Lesem ernm za noci Dme-li vak voln ijcm tygrm

anci, me jejich populace opt zatrst. Na celm svt existuje ve volnprod 1,1 milionu kilometr tvere-nch vhodnch lokalit, v nich by moh-lo t a 30 000 tygr.

Zd se to bt hrozn velk plocha.Ve srovnn se situac ped 500 letyvak tygi pili o 93 procent zem,kter kdysi obvali. Kad tygr ovl-

R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0100

FO

TO

WW

F

MA

LA

JSIE

/ R

AY

MO

ND

AL

FR

ED

d rozlehl teritorium, jeho velikostzvis na tom, kolik v jeho okol ijedalch dravch zvat. Tyg samci siste zem o rozloze od 20 kilomet-r tverench na pat Himlaje apo 600 kilometr tverench na rus-km Dlnm vchod.

Nejvc zvat ije voln v Indii, Rus-ko m nco kolem 500 ussurijskch tyg-r. na sice pila o vtinu voln i-

Raymond Alfred (vlevo) z malajskpoboky WWF nastavuje s pomocpracovnka projektu AREASfotografickou past v bornejsk dungliSabah. Dky n se v dubnu roku 2006podailo na Borneu vbec poprvzskat snmek ve voln prod ijchopoddruhu nosoroce sumaterskho.

jcch tygr, je vak extrmn dleit,protoe na stran poptvky zsadnovlivuje nezkonn obchod s stmitygch tl. Prosted vhodn pro ivottygr dosud existuje na celm zemAsie v Bangladi, Bhtnu, Kambod-i, Indonsii, Laosu, Malajsii, Myanma-ru, Neplu, Thajsku, Vietnamu a asi ta-k v Severn Koreji.

Tygi se mno jako koky a stejnrychle jako ony jsou schopni sv potyzvyovat. K rapidnmu snen jejich po-pulace tak dolo teprve velmi nedv-no, co znamen, e tygi ijc ve vol-n prod stle disponuj dostatenougenetickou diverzitou, aby se dokzalivzpamatovat, ani by se pitom ocitlina ikm ploe pbuzenskho ken.

Chrame drav druhy zvat, zlikvi-dujme pytlctv a opt uslyme tygev. Nam hlavnm kolem je zajistit,aby iv tygr ml vt cenu ne mrt-v, shrnuje Dinerstein.

Zamstnanci protipytlckho tvaruukazuj tyg ki st z pytlckkoisti, kterou je mono zhldnout v neplskm muzeu TikauliNahoe: nsk lky s obsahem sttygch tl, kter zabavila americkvldn agentura pro ochranu prody(U. S. Fish and Wildlife Service)

CZ101210 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:38 Strnka 100

FO

TO

J.

WIL

LU

IIJF

/ W

WF

C

AN

ON

; JE

FF

FO

OT

T /

WW

F

CA

NO

N

101

linami a ivoichy. Jejich prodej zak-zaly tak vechny stty, na jejich ze-m se voln ijc tygi vyskytuj.

Na ernm trhu jsou ovem stle je-t k mn tyg ke, kosti a tyg v-no vyroben z rozdrcench kost. Promnoho bohatch lid a vysokch funk-cion jsou toti tyto vrobky symbo-lem postaven.

V n nyn na trncti farmchchovaj 5000 a 9000 tygr. Odborn-ci na ivot zvat ve voln prod upo-zoruj, e kvli tomu nebezpe ob-chodu s tygry dosud trv, protoejejich majitel se sna ady pimt,aby oficiln zkaz zruily.

Podle Erika Dinersteina, vedouchovdeckho pracovnka Svtovho fon-du na ochranu prody (WWF WorldWildlife Fund), ale nelze potat s tm,e by tyg farmy populaci voln ijc-ho tygra zachrnily. Zvata v zajet ne-maj ani potuchy o tom, jak lovit nebojak se ve voln prod postarat o vlast-n peit, a s velkou pravdpodobnos-t by padla za ob voln ijcm tygrm.V horm ppad by se z nich stali lido-routi: lovk by pro n byl toti nej-snadnj koist.

Lesem ernm za noci Dme-li vak voln ijcm tygrm

anci, me jejich populace opt zatrst. Na celm svt existuje ve volnprod 1,1 milionu kilometr tvere-nch vhodnch lokalit, v nich by moh-lo t a 30 000 tygr.

Zd se to bt hrozn velk plocha.Ve srovnn se situac ped 500 letyvak tygi pili o 93 procent zem,kter kdysi obvali. Kad tygr ovl-

R E A D E R S D I G E S T v y b e r . c z 1 2 / 1 0100

FO

TO

WW

F

MA

LA

JSIE

/ R

AY

MO

ND

AL

FR

ED

d rozlehl teritorium, jeho velikostzvis na tom, kolik v jeho okol ijedalch dravch zvat. Tyg samci siste zem o rozloze od 20 kilomet-r tverench na pat Himlaje apo 600 kilometr tverench na rus-km Dlnm vchod.

Nejvc zvat ije voln v Indii, Rus-ko m nco kolem 500 ussurijskch tyg-r. na sice pila o vtinu voln i-

Raymond Alfred (vlevo) z malajskpoboky WWF nastavuje s pomocpracovnka projektu AREASfotografickou past v bornejsk dungliSabah. Dky n se v dubnu roku 2006podailo na Borneu vbec poprvzskat snmek ve voln prod ijchopoddruhu nosoroce sumaterskho.

jcch tygr, je vak extrmn dleit,protoe na stran poptvky zsadnovlivuje nezkonn obchod s stmitygch tl. Prosted vhodn pro ivottygr dosud existuje na celm zemAsie v Bangladi, Bhtnu, Kambod-i, Indonsii, Laosu, Malajsii, Myanma-ru, Neplu, Thajsku, Vietnamu a asi ta-k v Severn Koreji.

Tygi se mno jako koky a stejnrychle jako ony jsou schopni sv potyzvyovat. K rapidnmu snen jejich po-pulace tak dolo teprve velmi nedv-no, co znamen, e tygi ijc ve vol-n prod stle disponuj dostatenougenetickou diverzitou, aby se dokzalivzpamatovat, ani by se pitom ocitlina ikm ploe pbuzenskho ken.

Chrame drav druhy zvat, zlikvi-dujme pytlctv a opt uslyme tygev. Nam hlavnm kolem je zajistit,aby iv tygr ml vt cenu ne mrt-v, shrnuje Dinerstein.

Zamstnanci protipytlckho tvaruukazuj tyg ki st z pytlckkoisti, kterou je mono zhldnout v neplskm muzeu TikauliNahoe: nsk lky s obsahem sttygch tl, kter zabavila americkvldn agentura pro ochranu prody(U. S. Fish and Wildlife Service)

CZ101210 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:38 Strnka 100

142

ILU

ST

RA

CE

SO

PH

IE C

AS

SO

NO

V

Pes petrvvajc pesimistickou nladu zpsobenou nedvnou finannkriz se nezd, e by vtina lid chtla trvit Vnoce radji jako svtkydobr vle ne jako nakupovac drkov orgie. Po jistm propadu v ro-ce 2008 zaznamenal globln maloobchod rst pedvnonch nkup u lonia podle naeho przkumu se drtiv vtina odpovdajcch v 16 zemch svtak dnm radiklnm omezenm nechyst ani letos. I kdy skuhraj...

tzkaP R O R Z N Z E M

Vc se letos za drky chyst

utratit 45 % Rus, 43 % an, 37 %

Malajc, ale jen 8 % ech

Zem, kde se vc lid chyst utratit

mn ne loni,jsou Indie a Mexiko.

Bl se k nim i Filipny a esko (47 %).

Chyst se utratit stejn Francie 69 %Nizozemsko 58Velk Britnie 58Austrlie 57Kanada 56Nmecko 55panlsko 55USA 55Itlie 53Jin Afrika 51esko 45Brazlie 43

Kolik penz se letos chystteutratit na Vnoce?

Utratme zhruba stejn jakoloni. Rodinn rozpoet mmeopravdu napjat.

S t e p h a n i e B o n d o v , 3 3 , Dalton, USA

Nebyl to pro m dobr rok.Nemm na to, abych koupiladrky kadmu, komu chci.

C a r l a G u t i e r r e z o v , 3 1 , Mexico City

,,

CZ101282 Copy:001 Od stolu 19.11.2010 16:54 Strnka 142

4 mm

PROSINEC 201085K/ 3,79 vyber.cz

Charita, kter d ve, co m

BillClinton

Lidskou(s)potebu

nasyt jen nuklern energie

vy

ber

.cz

SD

L

M

E

JE

DE

N

SV

T

Vnonklid:5krok

a mte klid

12 /

20

10

Jak dlouho peij tygi

v prod?

Exkluzivn rozhovor s bvalm americkm

prezidentem

CZ101280 Copy 19.11.2010 15:17 Strnka 1

front16172627727374759899100101140141142back