R egistered at the G .P .O . M elbourne for transm ition by post as a periodical Price 20c.

HLAS DOMOVAČ ESK O SLO V EN SK É N O V IN Y FREE C Z E C H O SL O V A K N EW SPA PE R

Ročník XIX. M elbourne 27. října 1969 Číslo 22.

Čs. delegace na koberciZprávy o prvních dnech pobytu československé

delegace v Moskvě nepřinášejí zatím nic neočekávaného. Dosud nejpočetnější čs. delegace, která se dostavila na koberec (kromě Husáka, Svobody a Černíka též Štrougal, Sádovský, Bil’ak, ministr zahraničí Marko, obrany Dzúr, zahraničního obchodu Ha- mouz, velvyslanec v Moskvě Kaucký atd.) byla vítána na letišti Vnukovo Brežněvem, Kosyginem i Podgorným, jakož i kutálkou a vojenskou parádou. V úterý byl první raport v Kremlu, ve středu byl připraven gala program, včetně setkání se sedmi nejnovějšími sovětskými kosmonauty a ve čtvrtek se čs. delegáti rozdělili, aby mohli projevovat díky bratrskému Sovětskému svazu současně na více místech: Husák mluvil k shromážděným Moskvanům, Svoboda hovořil ve Staiingradu, tj. v nynějším Volgogradu a Černík zavítal do Kijeva. Z jejich projevů vzbudila pozornost řeč Svobodova: aby se zavděčil hostitelům, útočil v ní na “kontrarevolucionáře” z doby Ďubčekova režimu — snad bez uzardění.

Výsledkem hromádného zájezdu do Moskvy má být nová smlouva o přátelství a vzájemné pomoci, která vystřídá diktát, podepsaný koncem loňského roku, a snad budou podepsány i další dílčí smlouvy. Černík sliboval před odletem, že dojde k dohodám, které budou znamenat zásadní obrat v životě státu. Velký obrat- však čekat nelze a ať cokoli přiveze Husákova skupina z Moskvy domů, může být ujištěna, že se jí nepodaří vyvolat větší zájem a tím méně nadšení obyvatelstva pokořeného státu. Je proto snadnější předpovědět, že budou v zemi pokračovat čistky. Na řadě by měly být parlamenty obou fede- rovaných republik a pák další čistky ještě na nižší úrovni.

Politika čínských maoistů ve světové aréně je zaměřena k zvýšení boje především proti Sovětskému svazu a socialistickému společenství, k přerušení přátelských styků mezi vyvíjejícími se zeměmi a socialistickými státy, k zlepšení vlastního poměru k imperialistickým kruhům a k zvýšení mezinárodního napětí. Je to politika založená na domněnce, že je nutno a záhodno urychlit "revoluci lidstva celého sivě- ta” vyvoláním třetí světové války . . .

G. Apalin, International Affairs, Moskva,č. 7/1969

28. říjenKončíme již jednapadesátý rok ode dne, kdy byl

vyhlášen samostatný československý stát. Je to však již také 31 let od 'mnichovské dohody, 21 let od únorového puče a jeden rok od “Československého jara”. Těmito dvěma větami jsou zároveň připomenuty pohnuté československé dějiny 20. století, které — jak kdosi připoměl — jsou poznamenány osmičkou na konci letopočtu.

Kdesi jsem četl, že synové zpravidla popírají dílo svých otců a vracejí se k myšlenkám a ideím svých dědů. Tato poněkud za vlasy přitažená teorie kupodivu dosti přesně vystihuje naši nynější situaci. Ať se to zdá jakkoli podivné, není či nebylo překvapující pro toho, kdo sledoval vývoj situace, že celý předlednový i polednový vývoj v Československu byl poznamenán připomínáním principů politického života první republiky a tím — i když ne vždy otevřeně — popíral “dílo otců” — “vítězný únor”. Právě toto skutečnost byla největším překvapením pro “staré kádry strany”, pro ty, kteří o sobě tvrdili, že “pozorně naslouchají hlasu mas” . Pokud naslouchali, byl tento “návrat” mladých hlavním zdrojem odporu starých kádrů k mladé generaci.

Myšlenkový návrat k počátku moderních dějin státu, k vyvrcholení tohoto počátku, byl nej patrnější loni při úvahách o uspořádání “polednového” státu, kde ve vzácné shodě promlouvali demokraté i progresivní komunisté. A co více, ve stejně vzácné shodě oživovali Masarykovo filozofické i politické dílo. Je jen škoda, že toto oživení nemohlo být po dvacetiletém mlčení dovedeno do konce.

Znalost Masarykova 'díla je malá zejména u mladé generace, což je pochopitelné. Horší je, že i starší generace zná z jeho díla poměrně málo (a neplatí ■to jen o těch, kteří odejeli až po těch dvaceti létech zatajování). Totéž se dá říci o znalostech historických faktů kolem 28. října. A jen nejmladší generace má pro svoji neznalost omluvu ve skutečnosti, že vcelku chytrá, rafinovaná komunistická propaganda, záměna oslavy československé samostatnosti za “Den znárodnění”, způsobila vymazání původního smyslu tohoto dne z myslí mladých lid i

Ve vývoji k 28. říjnu i v samotných událostech kolem tohoto data je více analogií s tím, co jsme prožívali v loňském roce. Tak j alko revoluce v roce 1918 byla revolucí nekrvavou, kterou ovšem vrcholila krvavá revoluce československých legií, tak i rok 1968 byl pokusem, i když nezdařeným, o revoluci nekrvavou. Také snaha řešit otázku české a slovenské vzájemnosti vycházela z ideí roku 1918. A navíc — v roce 1918 se projevila tatáž vzácná jednota ve vůli národa, kterou jsme s překvapením po tolika deprimujících letech prožívali i v roce 1968. Myslími, že to vše není náhodné. Je to doklad kontinuity našich moderních dějin, dovršování myšlenek, na kterých stojí naše existence a bez nichž ztrácíme jako národ svůj smysl.

Nemohu mluvit všeobecně za mladou generaci, ale přece se domnívám, že většina z nás chápe, myslí a cítí přibližně stejně. Domnívám se, že asi stejným způsobem chápeme i 28. říjen, to je nikoli s největším důrazem na československou státnost, ale s důrazem na právo národů ke kulturnímu a společenskému sebeurčení, formulované Masarykem ve Washingtonské deklaraci, při víře, že v politickém slova smyslu toto sebeurčení je možné a uskutečnitelné .jedině v širším nadnárodním společenstrf-

I touto vírou se ovšem vracíme k tomu, co bylo obsaženo v Masarykově “revoluci hlav a srdcí”. Smysl 28. října je tedy především v tolik komunisty posmívaném Masarykově humanismu,' naplněném sociální, lidskou spravedlnosti

Aleš Nebeský

Pnblished by F. Yáňi,8. Moorhouse St., Richmond, Yic-, 3121.

Printers: “Unification” Ply. Líd.497 Collins St., Melbourne, Yic.

Lokajové odjeli do MoskvyČeskoslovensko podepíše "veledůležitou zásadní” smlouvu se Sovětským svazem

Vedoucí českoslovenští komunisté podepíší v Moskvě (v těchto dnech konečnou kapitulaci — zásadní, pokud jde o imperialistické cíle Sovětského svazu, (veledůležitou, pokud jde o každodenní život československého občana. Víc jak před dvaceti lety jel Jan Masaryk do Moskvy. V kapse měl schválení Gottwaldovy vlády, která souhlasila s tím, aby se Československo: podílelo na Marshallově plánu hospodářské rekonstrukce Evropy. Když se vrátil z Moskvy, řekl syým spolupracovníkům: "Jel jsem do Moskvy jako československý ministr zahraničí, vrátil jsem se jako Stalinův lokaj.” Mar- shallův plán byl Stalinem zavržen proto,'že prý Spojené státy chtějí využít hospodářských podmínek k imperialistickým piklům.' Soudruzi Brežněv, Kosygin a Podgorný zřejmě opakují imperialistickou intriku vůči Československu koncem roku 1969. A není to ani intrika, je to obyčejné vyděrač- Ství. Škoda, že se AI Capone nedožil našich výnosných dnů. Určitě by zlepšil sovětskou techniku. Internacionála by mohla být hymnou Mafie.

K om unistická strana , ja k o k te ráko li jin á c írkev, zachovává pevný ritu á l. P re sid en t S vobod a p roh lásil, že pokud bude presiden tem , nebud e se popravovat. G ustav H u sák opakoval tu to ušlechtilou m yšlenku . N en í ovšem jisté , j a k d lo u h o b ude S voboda p residen tem a H u sák m ístodržícím .

A lexand r D ubček al J osef Sm rkovský písem n ě resignovali na svá m ísta v parlam en tě - a na pom yslnou im unitu . V o lby- do fed e rá ln íh o p a r lam entu byly odloženy n a dva roky, zatím co dnešn í vedení K om unistické strany Československa jm en u je n ás tu p ce vyvržených.

U vo lněná m ísta d o sta li D alib o r H an es (za D ubčeka) a S oňa Pen- n ingerová (za Sm rkov- sk é h o ) .

D ubčekovým n ás tu p cem v ú středn ím výboru K SČ se stal Jo se f K em p- ný, dosud vedoucí ideo logického- oddělen í ú- s tředn ího výboru KSČ, k te rý by l a je zodpovědn ý za um lčení "sdělovacích p ro střed k ů .-

P letioháři In d ra , Bi- l’ak a N ový byli jm enováni členy předsednictva fed erá ln íh o paťlam entu , V iliam Šalgovič, jed en z více nenáviděných a- gen tů sovětské ta jn é služby, se p rý stane m in istrem vn itra n a S lovensku atd .

H usákova v láda asi fungovala k p lné spokojenosti sovětských soud ru h ů . O hrom ujíc í na

celé situaci je , že řad a rep o rté rů ze svobodnéh o světa p o k lád á H u sá k a za "um írněné řešení” československého p ro blém u. T ito znalci by m ěli říci, je s tli považují G om ulku nebo K ád ára za "um írněné řešení” .

P o k u d jd e o československý lid , je situace pohřebn í. K om unistická v lád a G ustava H u sák a a ho rších p řija la bezpodm ínečně sovětský d ik tá t. 15. říjn a si stěžovala m oskevská "R u d á hvězd a’ na opozici československého lid u vůči sovětským vojákům . T v rdila, že vysoce vzdělaní a ku ltivovaní p říslušníci R udé a rm ády jsou vystaveni provokacím , štvaní a bo jko tu nevzdělaných Čechoslováků.

(Pokračování na str. 2)

Československé odbory po normalizaci

Páka opět pracujeKrátce před zasedáním Ústředního výboru KSC, ktere dovršilo norma

lizaci” země, sněmovala Ústřední rada Čs. revolučního odborového hnutí a brzy po něm, ve dnech 8. a 9. října tr., měla plenární zasedání Česká radc* odborových svazu.

Jednání obou těchto schůzí a zveřejněné závěry podávají trapný obraz nynějších čs. odborů, tím trapnější, že je ještě v živé paměti elán, s nímž šli vedoucí odboráři loni a počátkem letošního ro k u proti snahám o návrat do předlednových poměrů.

Ještě v prosinci lo ň ského roku byla uzavřen a d o h o d a největšího odborového svazu (ko váků) se studen ty , ještě v b řeznu le tošn ího roku jsm e četli v o d b o rá '- ských listech u jišťování o "pevném po sto ji” vedoucích o d b o rá řů , žádajících pokračování v cestě, započaté po lednu 1968, a td . T v árn o st o d borářských mas se bude zd á t zarážející zvláště tom u, kdo nezná taktiky d ik tá to rského režim u a. nem ohoucnost masy. T o čení se a přizpůsobivost k rea tu r jak o u je např. p ředseda Ú R O K arel Poláček, je ovšem jiná věc.

V šim něm e si, jaké h lavní starosti m ají m ít

odborářské organizace nyní.

Ú střed n í rad a Čs. R O H dává "zdravým silám v o d bo rech” tyto ú- koly (R udé právo 19.z á ř í) :

—■ odhalit ideologii a p rak tiky pravicově opor- tunistických sil a dov ršit boj s nim i,— zh o d n o tit činnost a posto je o rgánů , funkcio n ářů a p racovn íků ap ará tu R O H ,—; zásadně p řeh o d n o tit ideové působení a obsahové zam ěření o d b o ro vého tisku,— p řeh o d n o tit politicko -výchovnou p ráci a ideo vou výchovu In s titu tuR O H ,

(Pokračování na straně 2)

H L A S D O M O V A 27. 10. 1969

Lokajové odjeli do Moskvy

Provádíme veškeré práce optické přesně, rychle a za levné ceny

573 Hampton St. Hampton, Vic.

Telefon 98-5756.

M.CHRPAOptical Service

H E A L E S V I L L E

14 A K R Ů buše za $ 4.500

$ 500 DEPOSIT, $ 12 SPLÁTKY TÝDNĚTiché, osamělé místo s kapradinami, kde žijí klokani, divoká příroda 1 míli od hlavní silnice, výhled na městečko. Veřejná cesta a přívod elektřiny

V Laundry zahněte vlevo, jeďte přes karavanové parkoviště, dále po mostě přes potok Gracebum, zahněte vlevo, opět po mostě přes říčku Watts a pokračujte ke Comelius Crescent, kde najdete parcelu 5. .

O informace volejte majiteli na ě. 663-3706, nehlásí-li se'nechte zprávu na ě. 63-4291 (Melbourne).

Ž á d á se v něm " p ře hod n o cen í” činnosti svazových o rgánů v m inu lém období a vyvození důsledků , doveden í bo je p ro ti nositelům p ro ti- sociaiistických názorů "až do konce” a rozv inutí úzkých vztahů s o d bory v osta tn ích "socialistických zem ích’ .

P osledn í usnesení ČR O S ruší různá usnesení z m inu lého roku, p ro tože m ají "nem arx i- stický ch a rak te r a p o škozují in te rnacionáln í zájm y čs. o d b o rů ” a na p o d k la d ě p rovedené k r i tiky vystupování n ěk te rých svých členů a n áh rad n ík ů "p řijím á rezignac i” p rov in ilců : d r. J . Č ihákové, V . F išara, ing. V . T om ana a E. V eselé. Z v láště bývalý vedoucí kováků V. T o m an h rá l v loňském "o b ro d n ém procesu” význam nou roli.

■M

Ja k se p ro jev í všechna "usnesen í” sjezdů n a jedno tlivých závodech se teprve ukáže. Z atím čs. nov iny a rozhlas rozšiřu jí zprávy o tom , že jsou v něk terých p o d n icích pom ěry chaotické.

Jako p řík la d se uváděla p lzeňská Škodovka. RP píše, že tam ještě letos

;v dub n u doporučoval P V K SČ jako výchovný p ro střed ek účast fu n k cionářského aktivu n a p rom ítán í film ů ze s rp n a 1968.

T am n í o dbo ráři - ko m unisté p rý nep rováděli řád n o u kád rovou po litiku a "nelze p ře jít m lčen ím ” ani likvidaci desetitisíců hodnocen í a c h a rak teristik včetně indexu a karto téky . . .

Z e sek re tariá tu PV K SČ ve Škodovce byly p rý expedovány do o sta tních stranických orgánů ilegální letáky, tam též p rý hyly "likvidovány kád ro v é spisy” . O d b o rá ři nezabrán ili, aby se stá le ještě na pracovištích kom unistů ob jevovaly nápisy vyhrožující jim sm rtí atd . (N en í di- vu že ve Škodovce z tra til nyní m ísto i gen. ře

ditel M artiňák .)J in ý důkaz o sm ýšle

n í o d bo rářů přináše jí zprávy o soudních rozsudcích. T ak n ap ř. RP ze 7. tm . píše o soudním přelíčení s bývalým ú řa dujícím m ístopředsedou celozávodního výboru R O H v N ové H u ti K. G ottw alda v O stravě J . S taňkem a s technikem tohoto závodu L. Pexou. K lade se jim za vinu, že letos v červenci rozm nožili a rozšiřovali ' leták, " jehož obsah byl zam ěřen p ro ti zájm ům rep u b liky, socialistickém u s tá tn ím u zřízení a p ro ti spo jeneckým zem ím ” . . S ta n ěk byl odsouzen na- 10 m ěsíců vězení nepodm ín ěn ě a L. Pexa na 6 m ěsíců.

Z a podobné prov iněn í odsoud il trestn í senát v P ardubicích 24letého .B. T esaříka ze závodu V ítězný ú n o r n a 1 rok žalá ře nepodm íněně atd .

Veškerá POJIŠTĚNÍ odborně provedou

R. C. Kugler & AssociatesInsurance Brokers. Volejte (česky neb slov.) 95-2421

958 Nepean Highway, MOORABBIN, Vic., 3189

Páka opět pracuje(Pokračování se str. 1)— p řeh o d n o tit všechny odborové dokum enty a usnesení o rgánů R O H a n av rh n o u t doplnění, p ř íp ad n ě zrušení těch , k te ré by um ožnily revizio- nistickým silám vnášet do odborového h n u tí tendence odpo ru jíc í je d n o tě odbo rů a k o n so lidaci . . . . pom ěrů v naší zemi,— rozpracovat opa třen í k p ro h lo u b en í a rozšířen í styků a p řáte lské spo lupráce s odbory socialistických zemí, zejm énaSSSR.

N a zasedání ČR O S se zase jednalo o zvýšení vlivu strany na činnost odbo rů a dále o tom , aby odbory (R udé p rá vo 9. 10.).

"m ěly svou tvář, aby m ěly především pevný tř íd n í charak te r, aby na sebe vzaly svůj díl . zodpovědnosti a angažovanosti p ři řešení složitých a často n epopu lárn ích hospodářských p ro b lé

m ů . • • , aby byla u p la tňována po litika vedoucí k pochopen í ' je d n o ty zájm ů výrobců a sp o třeb itelů , k vy tvoření kon k ré tn ích podm ínek k úspěšné m obilizaci p ra cujících, k rozvíjení j e jich iniciativy, k rozvíjení socialistického soutěžení, racionalizátorského h n u tí s cílem řešit specifické a závažné h o sp o d á řské otázky i bolesti a prob lém y sam otných p racu jíc ích” .

Z d á se, že ty n ap o sled uvedené "p rob lém y p racu jíc ích” , k te ré p ře d stavu jí h lavn í činnost odbo rů v dem okra tických státech, nejsou problém em pro nynější vedoucí odbo rů v ČSSR- Ú kolem čs. odb o rů je nyní o p ě t d ě la t režim u je n a jen vykonavatele příkazů a popohaněče - dě la t p řevodovou pákuKSČ.

V tom to d uchu je vypracováno i závěrečné usnesení p léna ČROS.

(Pokračování se str. 1)Světový tisk oznám il

20. ř íjn a , že československá v ládn í delegace zů s tan e v Sovětském svazu d ev ě t d n í a že bude uzavřena pevná sm louva m ezi Československem a Sovětským svazem. J e p ředčasné p řed v íd a t, zda-li Sovětský svaz stáhne n ěk teré jed n o tk y R udé arm ády z Československa.

T a k jako tak, bude to jenom p rázd n é gesto, za k te ré Č eskoslovensko bude m usit zap la tit s to k rát.

22. ř íjn a se konal velký banket v K rem lu. Československá v ládn í d e legace, s G ustavem H u sákem v čele, byla p o p rvé ód D ubčekovy éry p řiv ítán a červeným k o bercem , h ran ím hym ny a soudružským boskáním .

H lavn ím řečníkem byl P odgorný . V šechno bylo opět v p o řád k u , zm ěny v Č eskoslovensku zm ěnily celou situaci, ačkoli "m usí bý t řešeny další složité p rob lém y” . P o d go rný m luvil jako senilní K alin in p ře d č tv rt stoletím .

V K om unistické s tra ně československá v lád n o u n y n í "rea lis té” . T ak si říkají. S ovětští ko lab o ra n ti je p řesně jší o- značení.

N aši nov í realisté H u sákova ražení začali n o vou epochu žádostm i o pů jčky od Sovětského svazu. O pů jčce se m lu vilo i za D ubčekovy v lá dy - tehdy o pů jčce v tv rd é valu tě ze Z áp a d u . T a by nebyla ta k bezoh led n á a tak tv rdá , jako bude p ů jč k a od S ovětského svazu. ,

P ro feso r Š ik by m ohl říci něco k tom uto aspektu soudružské p o moci, zvlášť z bezpečí ve Švýcarsku, P ů jčk y ze Z á p a d u m ěly bý t zře jm ě | obchodní, sovětský od - i p o r p ro ti takovým sm louvám byl im péria- j listický. i

T ěžko je p řed v íd a t, i

co všechno podepíše v M oskvě H u sák o v a d e legace. Československé veřejné m ínění bude znovu po tlačeno , veden í československého h o sp o dářstv í bude opět cen tralizováno, aby m ohlo být usm ěrněno p o d le sovětských pokynů, československá p ro d u k ce zů stane velm i nízká.

D r. H u sák m ůže m lu vit o osvíceném kom unism u bez poprav , ale ještě ani jeden z v ed o u cích K om unistické s tra ny Č eskoslovenska neví, ja k p řim ět československého dělníka, aby vyráběl víc p ro stát, p ro stranu , p ro režim , k terým opovrhu je .

P ráyem . N ejn o v ě jš í český m in istr školství H rb e k zahájil svoji éru v m in isterstvu novou p rověrkou s tu d e n tů a p ro fe so rů , k te ří m usí p opsa t své politické činy od začátku roku 1968 a

p o d le toho s nim i bude režim je d n a t. H o n na úchy lkáře je opě t po v o len.

H u sák nen í dnes v tak těžké situaci, v jaké byl Em il H á c h a p ře d třice ti lety. N em usí se s ta ra t o nebezpečí vyhlazen í n á roda . T ím je jeho poslán í do M oskvy snažší.

Jd e však o rekoncepci osudu obou n á ro d ů , českého i slovenského. D r. H u sá k by m ěl vědět, kam ty to n á ro d y vede. V šechno, co .jeho v láda udělala , bylo negativn í - zákaz n a zákaz, h rozba n a h rozbu .

Z a tím zůstávají h o lá ekonom ická fak ta . Č eskoslovenské h o sp o d á řství je zničeno, p ro to že Sovětský svaz vyžadu je m onopol n e jen politický, ale i hospodářský . K rá tký c itá t z M ladé f ro n ty 3. ř íjn a tr .:

"S tru k tu rá ln í zm ěny ne jso u pouze záležitostí

ekonom ickou, a le i po litickou” .

P řijd e n a to, čem u ř íkám e "s tru k tu rá ln í zm ěny” . Politický odboj p ro ti Sovětském u svazu, m ožný za D ubčekovy episody, je pryč.

D nes jd e o výpalaé , k te ré p o žad u je Sovětský svaz. T o to výpalné bude s tá t československého občana m noho. Sovětský svaz si sm luvně p řip o u tá Č eskoslovensko h o spodářským i řetězy, že nic jin éh o než revoluce n eb u d e m oci to to pou to roz trha t.

J a n M asaryk je l do M oskvy jako m inistr zahran ič í československé v lády - alespoň ti to n a m louval. H usákova d e legace nem á nejm enší iluze. Je d o u podepsat, a S ovětském u svazu je jed n o , jestli podep isu jí českoslovenští mužíci. Z P ra h y je li do M oskvy lokajové. vm

Potřebujete vym alovatbyt, dům, podnik — kdekoliv v Melbourne?

Obraťte se s důvěrou na odborníka! Dokonalá znalost řemesla umožňuje pracovat lépe a přitom za levnější ceny

W ardale Paintiííg ServiceMAJITEL J. MELIH

61 W ard a le R d., S pringvale S th ., Vic., 3172 telefon (po 6. hod. večer): 546-0503

uspokojí každého zákazníkaPřesvědčte se o mé práci kdekoli, kde jsem ji již prováděl!Rozpočet sdělím ochotně a zdarma

Pozor ! Změna adresy !V ADELAIDE

se nejlépe najíte v nově zřízené kontin. restauraci

i PRA H A36 Port RoacL, Hindmarsh, SA. 5007

Otevřeno do půlnoci po celý týden (včetně neděle)

Různé domácí speciality Srdečně zve R. Danešová, majitelka

- 2 -

27. 10. 1969 H L A S D O M O V A -3-

ČESKOSLOVENSKO VE ZKRATCE

Rozsáhlé diskuze se ten tok rá te účastn il m im ořádně . velký počet delegátů . A prak ticky pokračovala ještě i d ru h ý den po re fe rá tu o "V šeobecné po litice E vropské ra d y ” , k te rý jm énem Politické kom ise p řednesl italský socialistický poslanec A lberto B em porad.

V šichni řečníci, bez rozd ílu politických ten dencí - socialisté, k ře sťanští dem okraté, liberálové, nezávislí a kon- servativci - se velm i ostře vyslovili p ro ti sovětské okupaci a kategoricky odm ítali tak zvanou B režněvovu d o k trín u o "om ezené stá tn í suverenitě V tém že sm yslu se vyslovil i m luvčí V ý b o ru m inistrů E vropské rady , italský stá tn í pod ta jem n ík p ro

zahran ič í M ario P ed in i;| k te rý svůj re fe rá t v té - j to části zakončil tak to : i

" Jak o lid é svobodní* a p řá te lé československé-' ho lid u a m íru , m usím e znovu odm ítnou t aberač- n í do k trín u o om ezené suverenitě , k te rá m á p o sky tn o u t p rávo k in te rvenci v d ru h ý ch státech. J d e o princip , dok trína ja sně odp o ru je jak C h a rtě S po jených n á ro d ů tak V aršavské sm lou-

v }>ve.V elm i pozorně byl ta

k é vyslechnut p ro jev francouzského poslance a un iversitn ího p ro fe so ra Je an a C apelie z p a r lam entn í skupiny "gaul- lis tů” . P řipom enu l obsah oběžníku nového českéh o m inistra školství H rb k a , ve k terém nu tí rek to ry a děkany vysokých škol, alby denunco-

vali a p ronásledovali i své p ro feso ry a s tuden ty, k te ří v up lynulém roce p ro jev ili svým i n ázory a jed n án ím "pro ti- socialistické a p rotiso- větské” stanovisko. Svůj p ro jev skončil výzvou "k celé světové un iver- - sitn í obci” , aby veře jně p ro testovala p ro ti takovém u neslýchaném u a o d p o rn ém u p o stu p u .”

(V e chvíli, kdy jsou psány ty to řádky , veške- ren francouzský tisk a rozhlasové stanice re fe ru jí o "pum ě, k te rá vybuch la ve francouzské kom unistické s tran ě” . N eh o rázn á p o d lo s t m in is tra H rb k a přim ěla k veře jném u p ro testu i člena ú středn ího výboru K S F a je jí "k u ltu rn í hvězdy” Louise A rago- na. J e uveře jněn v ku l- (Pokraěování n a str. 8)

Ceny literátůmZe záplavy zpráv > o rezignacích, zbavování

funkcí, uvolňování, vylučování, zkrátka o čistkách, které se teď provádějí nebo připravují téměř ve všech orgánech a organizacích v Československu, všimneme si zprávy, týkající se několika osob, které hrály bezesporu významnou roli ,v loňském "obrodném procesu’’.

Dne 10. října ohiárllo Rudé právo, že po obsáhlém šetření byli vyloučeni z KSČ Pavel Kohout, Ludvík Pacovský. Antonín Liehm a Ludvík Vaculík a 17. října ohlásilo vyloučení Jana Procházky.

Dva z nich — Liehm a Vaculík — už byli vyloučeni ze strany podruhé: před dvěma lety, v září 1967. byly tak "oceněny” jejich projevy na sjezdu spisovatelů. Bylo to v době náporu Novotného režimu na odbojné intelektuály, v době rekvizice literárních novin ( v nichž byli oba členy redakční rady) ministerstvem kultury, v době, kdv Svazu spisovatelů předsedal jiný z vyloučených — Jan Procházka. Za Dub-

' čeká byli oba znovu přijati do strany (a Literární noviny začaly vycházet jako Literární listy).

A. J. Liehm byl známý filmový kritik, který se stal ještě známější svými politickými komentáři v Literárních novinách a listech a pak hlavně v Reportéru. (Žije nyní v cizině.)

Ludvík Vaculík si vysloužil (vyloučení především jako autor manifestu "2.000 slov’’ a jako řečník na shromaždištích továrních zaměstnanců,

Ludvík Pacovský, filmař, vyivolal nelibost režimu snahami o organizování spolupráce jednotlivých svazů kulturních pracovníků. Vytvořený koordinační ivýbor pak kritizoval hodně otevřeně sovětskou okupaci.

Dramaturg Pavel Kohout kdysi obdivoval Stalina, ale v posledních letech byl jedním z předních hlasatelů zdemokratizovánř života v zemi.

Stejně jako zmíněným čtyřem spisovatelům, vytýká se formálně i Janu Procházkovi, že ve svých publikacích a projevech "rozšiřoval ideologii nepřátelskou straně”, čímž porušil stanovy.

Pro všechny z těchto spisovatelů může být dokument o vyloučení ze strany cennější, než nejvýznamnější literární cena.

V Evropské radě ve Strasburku

Velká debatao Československu

Zasedání Poradního shromáždění Evropské rady ve Štrasburku se skončilo před několika dny. Jeho členy jsou poslanci a senátoři z 16 států a to z Belgie, Dánská, Francie, Holandska, Irska, Islandu, Itálie; Lucemburska; Malty, Německé spolkové republiky, Norska, Rakouska, Švédská, Švýcarska, Turecka a Velké Británie. Bez nadsázky lze prohlásit, že hlavní a velká politická debata probíhala na tomto zasedání ye znamení a pod vlivem současných poměrů v Československu. Obsáhlý referát o nich podal jménem Komise pro nezastoupené evropské státy britský labouristický poslanec a odborář Alan Fitch.

V jednomyslně odhlasované rezoluci se mj. praví, že "invaze Československa v srpnu 1968 a od té doby (vykonávaný nátlak na československý lid je v rozporu se zásadami státní1 nezávislosti a práva národů na sebeurče- ní, jak byly definovány v Chartě Spojených národů’’. Dále se v rezoluci zjišťuje, že obvinění z konspirace Západu proti, Československu jsou neopodstatněná a že jsou překážkou rozvoje styků mezi Východem a Západem. Nakonec rezoluce vybízí členské státy, aby všestranně podporovaly československé politické uprchlíky.

živlů v Praze, Brně a jiných městech ČSSR”, aby přijali vyznamenání.— Ministerstvo zahraničního obchodu vydalo vyhlášku č. 5/1969 Sb, podle níž může celnice v místě bydliště příjemce povolit výjimku ze zákazu dovozu zásilek, obsahující upotřebené šatstvo, prádlo, obuv a jiné potřeby ošacení. Posuzuje se přitom zejména, zda množství zboží odpovídá přiměřené potřebě příjemce. Výjimky se však povolují jen ojediněle a zásadně až po dojití zásilky . ..— Vláda SSR jmenovala plk. RSDr. Miloslava Koš- ňara a plk. JUDr. Jána Pješčáka náměstky ministra vnitra ČSSR.— Federální vláda odvolala z funkce generálního ředitele Státní banky čs. dr. O. Pohla a pověřilo touto funkcí ing. S. Potáče.

— President republiky odvolal ing. š. Gašparíka z funkce předsedy Ústřední komise lidové kontroly a pověřil touto funkcí D. Koldera.

— Předsednictvo ÚV KSČ se rozhodlo zrušit dnem 1. října tr. vysokoškolské výbory strany v Praze; Brně, Bratislavě a Košicích a současně zrušit ústav pro politické vědy ÚV KSČ, který “soustavně neplnil sve poslání”.

— Novými členy Národní fronty ČSR se staly Leninský. svaz mladých, marxisticko - leninské sdružení Levá fronta a Český svaz Cikánů-Ro- mů. Cikáni si tu společnost mu-seli nechat líbit.

FEI/HD

— Gen. prokurátor ČSSR ž dr. Ján Feješ prohlásil rna společné poradě vý- % borů ČNR a SNR v Bratislavě, že v minulém ro- T ce význačně vzrostla v j. ČSSR trestná čihnost, ale c poklesla prý účinnost bo- r je proti kriminalitě, tak- že se podstatně snížil po- ( čet žalovaných a odsou- , zených osob. Ze 123.538 stíhaných osob v m. r. po- ̂dali žalobu jen na £ 62.699. S výjimkou r. J 1965 je to největší počet stihaných, ale nejnižší po- .= čet obžalob od r. 1960. ^— Knihovna Komenského 1university v Bratislavě, £ která slavila 50. výročí . založení, má 1,200.000 j svazků knih. j— Při ministerstvu kul- ]tusry SSR byla zřízena Slovenská hudebná rada, - jejímž prvním , předsedou i se stal prof. dr. Otto Fe- i renczy a tajemníkem Pa- i vel Bagin. a— President republiky u- dělil členu předsednictva . Strany slobody Michalovi , Hanúskovi k 70. naroze- ; minám vyznamenání “Za ; zásluhy o výstavbu a za ; dlouholetou politickou ; činnost”.— Předsednictvo městského výboru KSČ v Praze \ rozhodlo zrušit s ofcamži- , tou platností závodní organizaci KSČ v Čs. akademii věd, protože se “ve své činnosti dostala na , opoziční platformu proti politice strany”. Usneslo se též vytvořit při městském výboru komisi pro otázky stranické práce v oblasti vědy.— Předsednictvo Čs. mírového výboru “vyhovělo žádosti” vedoucího tajemníka Čs. mírového výboru Knoblocha a přijalo jeho rezignaci.— Předsednictvo ÚV KSČ se rozhodlo obnovit činnost Čs. - sovětského institutu, zrušeného na začátku šedesátých let. Nahradí dosavadní Ústav dějin východní Evropy. ČSAV, “jehož činnost byla v rozporu s marxisticko - leninskými principy a měnila se často v šíření amtisovětismu a amtikomunismu”.— Městský výbor KSS v Bratislavě ohlásil kádrové změny: Milan Strhán rezignoval na funkci vedoucího tajemníka, M. Fodor na funkci tajemníka a člena předsednictva MV KSS a Karol Mmá- rik na funkci tajemníka. Plénum MV KSS koopto- valo za člena MV KSS poslance Janíka a současně ho “jednomyslně zvolilo” za vedoucího tajemníka a člena předsednictva MV KSS.— Ve Steinerově sále Lidového domu v Praze se shromáždili příslušníci 'ministerstva vnitra ČSŘ, “kteří ve 'dnech 20. - 23. srpna 1969 projevili mimořádnou obětavost a statečnost při potlačování fcontrarevolučních

— Tzv. Čs. ústředí vysokoškoláků odvolalo dr. Zbyňka Vokrouhlického z funkce presidenta Mezinárodního svazu studentstva, V oficiálním prohlášení se prováděná čistka obaluje těmito slovy: “Nové potřeby a úlohy, jež souvisejí se snahami o stabilizaci a další socialistickou výstavbu naší společnosti, vyžadují nový, podstatně náročnější a .politicky odpovědný přístup těch, kteří pracují v této oblasti, zvláště těch, kteří . představují čs. studentstvo na mezinárodní úrovni. Vzhledem k této situaci vás uvědomujeme, že Čs. ú- středí vysokoškoláků odvolává z funkce aitd.”— Znásilněný Svaz českých novinářů se zabýval mj,. rozšiřováním styků s “bratrskými novinářskými . svazy socialistických zemí” a naopak vyloučil ze svých řad členy, kteří jsou v cizině a to:- Kamila Wintera, Rudolfa Stroebingra, Lube- míra Fišera, Karla Krále, Jiřího Pelikána, Karla Jezdinského, Alexeje Ku- sáka, Hanuše štem a a Karla Berana. Vyslovil také “plnou podporu” výsledkům zářijového1 zasedání ÚV KSČ: “V duchu jeho zásad budeme usilovat o dovršení politické porážky pravicových a amtisocia-listických sil, které získaly významné ...pozice v hromadných sdělovacích prostředcích. Za rozhodující v práci SČN považujeme úkol přispívat k obnovení jednoty .strany na zásadách marxismu - leninismu a proletářského internacionalismu . . . ”— Dne 13. října byla slavnostně zahájená výuka na nově zřízené právnické fakultě v Brně.— Plénum KNV Severomoravského kraje zastavilo měsíčník Severomoravského kraje Červený květ, protože jeho obsah “nebýval v souladu s politickou linií, usilující o rychlou normalizaci našeho života.. .”— Kluby poslanců Čs. strany lidové a Čs. strany

• socialistické poslušně “o- cenily závěry zářijového pléna ÚV KSČ”.— V září byl plně rehabilitován zvláštním senátem městského soudu v Praze bývalý ministr spravedlnosti dr. Prokop Drtina, feterý byl odsouzen v roce 1953 za “spiknutí proti republice a vojenskou velezradu”.— Okresní soud v Pelhřimově odsoudil závozníka .Státního statku ve Studené Jaroslava Winklera na 10 měsíců do žaláře, podmíněně na zkušební ■dobu dvou roků, protože “v podnapilém stavu pronášel letos 12. června hanlivé a urážlivé výroky o čs. a sovětských vládních představitelích a urážel příslušníky KSČ”.

- 4 - H L A S D O M O V A 27. 10. 1969

Rozhovor s A. KuznetsovomSovietsky zváz je

p o d l’a K uznetsova jed en obrovský koncen trák , kde sa dá žiť iba v pre- tvárke, k d e je d en dává pozor n a d ru h éh o , kde si n ik neverí, an i len Slenovia tej istej rod iny .

A ko je m ožné - pý tá sa rep o rté r, - že sa n á ro d nevzoprie p ro ti ta- kém uto násiliu? K uznet- sov odpovedá: A ko sa 1’ud ia m óžú vzoprieť, keď sa narod ili v k o n cen tráku , celý život žijú v koncentráku , keď sa ích rod ičia n arod ili v koncen tráku , - o n . sám v koncen tráku kom uni- stickom , jeho p redkov ia v k o ncen tráku cárskom .

Ú děl každého exulanta je ťažký, dvojnásobné spisovatePa, k to réh o tvorba je by tostné zp iata s národom , z k to rého ■ vyšiel, s p rostřed ím , v k torom rástol. A le čo m u iné zos-távialo, ak sa nechcel zadusit’ v p ro střed í, v k to rom nebolo m ožno už dýchat’, - m al

! v ra j spáchat’ sebavraž- du? I o tej v raj uvažoval . . .

R eportér sa pý tá , ke- dy K uznetsov došiel k závěru, že opustí S ovietsky zváz:

K uznetsov odpovedá: "R ozhodnu tie od ísť p a d lo 21. augusta m inulého roku . .

R eportér sa pý tá : "T o bolo vtedy, keď soviet- ske vo jská v trh li do Československa? . .

"D a . D a . -ft T ým to okam ihom som ztratil všetku v ieru, všetku ná- dej . .P eter Račkovský, N . Y.

PRAVÉ ČESKÉ ŘEZNICTVÍA UZENÁŘSTVÍ

WH CONTWINTAL BUTCHERS Pty. IM KOPECKÝ SMAIXfiOOBS Pty. Ltd.326 High Street, Kew, Vic.

Prodáváme pouze prvotřídní maso a uzeniny. Též domácí jaternice, jelítka, sekaná a drůbež - Naše specialita: sm etanové klobásy. V elký výběr.

Elektrika z City: číslo 47 /z Collins St. po Victo ria Pde., zastávka č. 38 číslo 48 /z Flinders St. po Brigde Rd./, zastávka č. 38

Telefon: 86-7178

Nábytek, TV, radia, ledničky, pračky, topení všeho druhu, přikrývky atd.

W A R T A H O M E S U P P L IE S210-212 Barkly St., Footscray, Yie.

Tel. 68-3991 nebo 689-1436 Mluvíme česky

"Sovietsky zväz je jeden obrovský koncentrák’’

CBS, jedna z vedúckh rozhlasových a televíznych společností Spojených státov, vysielala rozhovor so spisovatel’om, ktorý nedávno opustil Sovietsky zváz a v Londýne požiadal o polvolenie k trvalému pobytu. Rozhovor, ktorý trval plnu hodinu, uvedený bol pod záhlavím "Utrpenie Anatolija Knznetsova’’ . . . ̂ d l g É

Kuznetsov nepověda! prakticky nič, čo by veřejnosti nebolo už známe z čiánkov a rozfaovorov, ktoré dal k dispozícii západným komunikačným mé- d;iám, Napriek tomu jeho zjav na televíznych obrazovkách sa musel hlboko vryť do pamSri amerických poslucháčov. Rick Du Brow zo zpravodajskej kaaoeiárie UPI interview s Kuznetsovom charakterizoval ako "mrazivý, mohutný Fodakv dokument5’

Na oórazovke ostrémfeútfcrdh preryvov so zá- x x m reportéra. Sařera io m m o v a la sy m p a tick á tvář 4®ročséíjiO spisovatelů- U sa c r aa nej za hcsl ě a ezz- keď K az- netsov sposaízsai na svej pobyt v Paříži a na v o f- ný rozhovor, ktorý tam .mal s francózskyrn umel- con, - mak. ak. sa za- smiaL bol tso nssuerrsrn útku a .zarrpfclossi__

Dva-dšate scoroaepatří uDečeacoaa: tisíce a milióny ich naroiiái r a

sizm us a ešte viac k o m unizm us. K uznetsov je

- jedným z nich, - a iste nie posledným . K uznetsov hlas m á však váhu: c.vet ho pozná a pozná jeho práce, jeho dielo, letoré, ako to teraz vyzdv ihu je a f i ln a m i d o k um en tu je , nem ohlo u- z n e ť dačiarenskú čerň bez h rubých zásahov štá tných cenzorov. S p isova te l’, ako sa verí, m á b y ť svědom ím národa . N em óže n ím vóbec byť p o d kom unistickým sy

stém em .

A ko sa dostal do L ondýna? T ak , že napokon naoko p ristúp il n a návrh policie, aby donášal na svojich kolegov - sp isovatel ov: vym yslel si, že p rip ra v u jú vydánie ille- gálneho m agazínu, že m ajú ta jn ú tlačiareň . . . T ie to in form ácie posky- to l okam žité západným novinárom , p retože so- vietska polícia je naozaj schopna použit’ i takéto absuirdné obvinenia na prenasledovanie nev in ných občanov . . .

K uznetsov nechal v Rusku syna, rozvedenú ženu, - v ra j, či.sa nebojí, že b u d ú zaň pykat’? . . . K uznetsov si nerob í o tom ilúzie . . . A následu je d lhá , trápna , priam neznesitePná pom lka . . . T ak isto nem á n a jm en - šej vole h o vo řit’ so so- vietským i p redstav ite l’- mi, - o tvorene přiznává, že sa ich bo jí . . .

NOVÝ ELEKTROLUXVám kdykoli a kdekoli v Melbourne předvede zcela

nezávazně zástupce s dlouholetou praxí OTTO GEBERT

tel. 49-5987

řejícího se drahého eestra ve straně a působil v těsné spotapcáei s představiteli pravicového opor- tunismn. jako h jfi KriespeL Šik, Slavík a další. Proto záměrně vytáraJ vhodné lid i které obdařil monopolem na vystBpeváaá v televizi. odkud v jednom proudu útočit zxs a ty Bdí, především líbivými hesly demokratické!*# soežaděsraa a navíc ještě “s lidskou tváří".

Badé právo, 3. října 1969 Na ministerstva i d m á m rh věcí projednávali

6. října komunisté t. ZO KSČ činnost Zdeňka Hejzla- ra — bývalého úsiicdfúho ředitele Čs. rozhlasu a posledně prvního tajeaanáka velvyslanectví ve Vídni —, která byla v roapat a se závěry přijatými na plenárních zasedáních ÚV KSČ. Zradil zájmy pracujícího lidu a vlastní strany a jako diplomatický pracovník v zahraničí opustil « « s vlast- Z těchto důvodů byl vyloučen z KSČ.

Kadě právo, 7. října 1969 Karel Jezdinský, bývalý komentátor a v poslední

době zpravodaj Cs. rozhlasu v Bělehradě, byl vyloučen svou základní organizací * řad členů KSČ. Jako člen strany nesouhlasil se 2ávčry dubnového a květnového pléna ÚY KSČ z r. 1SS9, nevybíravé pomlouval naší republika a vedení strany a svůj nepřátelský poměr k lidu této republiky vyjádřil i odchodem do zahraničí do peBiieké emigrace. Tímto jenom odhalil svon pravou tvář jaks zrádce lidu.

Práce, 1L října 1969

N ORM ALIZACEna stránkách československých novin

VLÁDA SE VŠÍ ROZHODNOSTÍ PROHLAŠUJE . . .

V Praze a v některých dalších městech a ©kreseca čSSR jsou rozšiřovány zprávy, že má v pondělí {13. října) dojít k měnové reformě a že se přípravní přesuny vojsk, která mají zasáhnout v případě nepokojů. Předsednictvo vlády ČSSR sděluje, že tyt© a další podobné “informace” jsou rozšiřovány neodpovědnými a nepřátelskými elementy, jejichž; cílem je ztížit konsolidaci našeho hospodářství, vyvolat nepokoje a dezorientovat lidi. Předsednictvo vlády ostře odmítá tyto snahy a se vší rozhodností prohlašuje, že žádnou měnovou reformu nepřipravuje a že podobné pověsti jsou zlovolným výmyslem. Zároveň předsednictvo vlády očekává, že občané sami podněcovatele a rozšiřovatele těchto zpráv odsoudí.

Předseda vlády ČSSR ing. O. Černík, Práce, 11. října 196S

PROTI “ČESKOSLOVENSKÉ OTÁZCE”30. září promluvil ve všeobecné rozpravě Valného

shromáždění OSN . . . ministr zahraničních věcí , ČSSR mg. Ján Marko:. . .

“Svést Československou socialistickou republiku z j nastoupené cesty budování socialistické společnosti, z cesty přátelství a těsné spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi se niko- ; mu nepodaří. Nepomohou tomu ani akce podporo-1 váné ze zahraničí, směřující k vyvolání nepokojů I uvnitř země, ani seberafinovanější ideologická kam-1 paň operující vykonstruovanými pseudo-teoriemi o I jakési “omezené suverenitě” atd. Je . proto nejen v I zájmu ČSSR, ale i v zájmu rozvoje přátelských vzta- ] hů mezi národy, aby bylo skoncováno s pokusy za- * nášet na mezinárodní fórum tzv. československou f otázku. O takové otázce nemůže být ani řeči. Vý-g voj v Československu a opatření, která jsou přijí- E mana pro jeho zajištění, jsou výlučně naší vnitřní 1 záležitostí. O našich vnitřních i zahraničně politic- i kých záležitostech rozhodují ústavní a státní orgá-1 ny . . . ” Rudé právo, 1. října 19691

p r o v ěč n é p ř á t e l s t v í Ústřední výbor Národní fronty ČSSR uspořádal 1

6. října v pražském Domě umělců slavnostní večer $ k 20. výročí založení Německé demokratické repub- [ liky. Oslav státního svátku se zúčastnila delegace ÚV KSČ, ÚV NF ČSSR a vlády ČSSR v čele s čie-| nem předsednictva ÚV KSč a předsedou ÚV NF ČSSR E. Erbanem. Byli v ní dále člen předsednictva ÚV KSČ J. Piller, tajemníci ÚV KSČ A. Indra a J. Lenárt, předsedové stran NF dr. B. Kučera a A. Pospíšil a další představitelé politického a veřejného života. . .

Rudé právo, 7. října 1969 KÁDROVÉ ZMĚNY

V SEVEROČESKÉM KNV 2. října probíhalo plenární zasedání Severočeské- “

ho KNV v Ústí n. L. a projednalo činnost krajského j národního výboru a jeho orgánů od ledna 1968. Ve ■ snaze vyrovnat se s chybami a nedostatky v uply- ! nulém období a zabezpečit zásadní obrat v práci KNV a jeho orgánu se poslanci rozhodli uvolnit z i funkce předsedu KNV J. Jelínka-, odvolat z funkce j člena řady tajemníka KNV ing. V. Hlaváče a uvol-1 nit z funkce členů rady L. Přibyla a K. Kavalíra. Novým předsedou Severočeského KNV zvolili A. j Joba, dosavadního předsedu ONV v Litoměřicích, ; tajmníkem RSDr. V. Pflégera. Zasedání zrušilo jako nesprávné prohlášení mimořádného pléna KNV z 23. srpna 1968 a některé části usnesení ze zasedání KNV z listopadu 1968 . . .

Rudé právo, 3. října 1969 TŘI “ZRÁDCI LIDU”

Sekretariát ÚV KSČ dne 2. října vyloučil ze strany Jiřího Pelikána, bývalého ústředního ředitele Čs. televizle a v poslední době kulturního radu na čs. Velvyslanectví v Římě. Proti J. Pelikánovi bylo již delší dobu vedeno stranické řízení pro jeho velmi j aktivní působení v pravicově oportunistiekých sbu- ] pinách, se kterými zneužíval Čs. televizi k rozvrá- | cení strany a socialistického zřízení u nás. J. Pelikán, který se měl vrátit 16. září do vlasti, dezertoval, zůstal v emigraci a buržoaznímu tisku a propagandě na Západě dal k dispozici prohlášení, které je v úplném rozporu s politikou strany . . . J. Pěli- ! kán byl přímý účastník a aktivní spolutvůrce vy tvá- ;

27. 10. 1969 H L A S D O M O V A

Ladislav RadimskýLetošní Valné shromáždění Spojených národů zasedá. Vážní pozorovatelé mezinárodního dění i

na něm vidí úpadek moci a vlivu jejich Charty na (vývoj světové politiky. Tato skutečnost je ostatně přiznávána i ve výroční1 letošní Zprávě generálního sekretáře ó stavů světa. Je z ní patrno, že Spojené národy přestaly být mírotvornoů silou a staly se jen zrcadlem tragického poklesu světové politické morálky.

O příčinách tohoto soumraku Spojených národů nesoudí všichni pozorovatelé Stejně. Jedni jej vidí v právu veta velmocí (v Bezpečnostní radě, zneužívané zvláště Sovětským svazem, zapomínajíce, že ženevská Společnost národů ve svém prvním desetiletí slušně fungovala, a její Rada rozhodovala jen jednomyslností svých členů, což znamená, že právo veta v ní demokratičtěji měly i státy malé. Druzí vidí příčinu úpadku v nepřítomnosti důležitých států, například Číny a Německa, a stěžují si na nedostatek univerzálnosti Spojených národů, ač tato zásada v Chartě zmíněna není. Třetí druh .kritiků poukazuje na anomálii, že ve Valném shromáždění malé státečky jako Honduras nebo Ghana mají stejný jeden hlas jako třeba Spojené státy americké, což pokládají za nerealistické. Neulvědomújí si, že všecka jiná kritéria, například počet obyvatel nebo kapitálová mohutnost, by zničila stabilitu a životaschopnost Spojených národů mnohem rychleji. V podobném výpočtu příčin těžké nemoci Spojených národů bych mohl pokračovat ještě dlouho.

č innost pouze naznačují, debatu jíce sice o všem, nech tě jíce však ro zh o d n o u t nic. N ap řík la d o~ tázka loupežných únosů le tade l je p ro ně dů ležitější než vo jny a oku pace n a m nohých m ístech světa.

N ep řek v ap u je , že za toho to ovzduší ve S p o jených náro d ech jsou 'b ity m alé n áro d y , vykázané z p ro g ram u S h ro m áždění, že je jich p ro blém y se p o k lád a jí za m arg ináln í, zbytečné a n epa tříc í do dobré společnosti m íro tvůrců . P ro tože český a slovenský n á ro d je n a tom dnes n e jh ů ře , je tím to ovzduším b it nejv íce.

V tom to ovzduší pan U T h a n t ve své výroční Z p rá v ě výslovně p ro h lá sil, že. by n ikom u n ep o

vaze a okupace č len ských s tá tů , jež nem á s trp k o u ■ rea litou nic společného. J e to po litika tro ld ů z Ibsenova Peer G ynta, je jich ž heslo b y lo " J d i o k o lo !’’.

I generá ln í ta jem n ík chod í okolo vážných p roblém ů, aby m ohl la v írovat jak o p rostředn ík p ři nastávajíc ích je d n á n ích mezi M oskvou a W ash ing tonem a n eu škodil si u těch to dvou nejm ocnějšíčh . T o však znam ená, že .se sta l ta jemníkem. am ericko - r u ského je d n án í, čímž p ře s ta l bý t ta jem níkem S po jených n áro d ů .

N eby lý by m alé n á ro dy v p říš tí atom ové vá lce ' Zničeny také, nen í p ro to n e j dů ležitější . jí zab rán it? T o to . je také stanovisko, nazývané realistickým , avšak je nesprávné už p ro to , že je n slepý nevidí, že sice obě nadveím oci zvětšuji svou vo jenskou moc, j i nak však je jich vliv na osta tn í svět u padá .

S po jené stá ty zapom ín a jí n a své ideály, z k terých v zn ik ly ,' p řestá vají bý t v očích m ládeže obránci svobody a d e m okracie. Sovětský svaz ničí svůj . v lastn í obraz svou u zu roá to rskou p o litikou. a iako větev, na

.k teré, secí.- uřezává a n ičí ideologii, s níž s to jí a padá- M alí národové jso u dnes beránčí, k laden í ja k o oběti n a o ltá ř

; je d n án í o odzbrojení.Co se však stane, když

žádné v ' C ecky se nedostaví? Kďyž se atom ové pum y a rake ty za m ezin á ro d n í kon tro ly n ič it nebudou? N eb u d e pak už docela pozdě, a;by se S pojené n áro d y v rátily k zásadám , k te ré p la tily, když se .Charta v ro ce 1945 slavnostně p o d episovala? F ÍC .I.

Moderní prachové přikrývky D R E A M D O W N

Peřiny, polštáře, přehozy, ‘ ložní materiál všeho druhu výhodně dodá

RUMEL CO.560 LONSDALE ST..WÍ t

MEUBOURNETelefon 67-2666 a 67-1887 Brisbane: 85-2738 Sydney: 759-8463

- 3 -

Z L O B Í V Á S O Č I ?Bolí Vás hlava?

Noste brýle od O P T Á !

O P T O'Capital House, 113 Swanston St. _

MELBOURNE, (vedle kina Capitol)8. poschodí Telefon 63 - 2231

DODÁME LÉKY VŠECH DRUHŮVašim příbuzným i bez lékařského předpisu,1 v nutných případech i telegraficky

Zavírání vrátekMarcela Čechová

Motto: . . . Prší a venku se setmělo tato noc nebude krátká Beránka vlku se zachtělo bratříčku zavírej vrátka! .

Byla jsem ještě hodně malá, když se v nacistických koncentrácích začali ztrácet moji-příbuzní a známí. “Maminko”, ptala jsem se naivně, “když je tam těch lidí zavřeno tolik, proč si to nechají líbit? Proč se nevzbouří a nepobijou vojáky, nerozšlapou ostnatý drát, proč se nebrání, proč se nechají jen tak zabíjet?”

Dnes jsem starší a vím, že.lidé se v nacistických koncentrácích nechali pobíjet mimo jiné také proto, že jen málokterému slušnému člověku se neprotiví oplácet zlo zlem. Tato vnitřní slušnost a. snášenli- vost'je také podstatou demokracie. Démokrat Odmítá bojovat proti lidem opačného smýšlení, je-tolerantní k'jejich názorům. Jsi militarista? Buď jím a dej mi pokoj. ;

Komunisté, počínaje Zdeňkem Nejedlým a konče Gustavem Husákem, se .-slovem demokracie oháněli velmi často. Hovořili o “demokratických tradicích našeho lidu” vždy v okamžiku, kdy jim hrozilo nebezpečí, že se lidé proti nim postaví a přestanou být ochotni dát se sebou zacházet jako se stádem ovcí. Demokracii vzýval Dubček, o demokracii hovořil v počátcích své kariéry Husák.. Když-potom dobyl pozic, nechal hesla 0 lidskosti Š trádu 'a. v .televizním vystoupení prozradil národu, oč jemu i komunistické straně skutečně jde:' “A s tím! kdo/s námi nepůjde, zatočíme jako se . špinavým' hadrem!-”, V dobách částečného uvolnění byla- řeč.-o-děmoK-

raeii. vítaným- prostředkem, jaík' udržet národ ' na uzdě. My jsme si to ovšem neuvědomovali, byli jsme -rádi, -že se vůbec o nějaké svobodě začalo hovořit- a- málem bychom byli věřili, že si konra- nismus skutečně svobodu přeje. Brali jsme návnadu, jak se- říká, i s udičkou. Ve jménu demokracie se' v období Dubčekdvy vlády nesměli “ napadat staří zasloužilí soudruzi”, ve jménu demokracie zůstaly Novotnému a těm, kteří s ním ráuseli odéjíi, vily a vysoké penze, zatímco amnestovaní věrni z padesátých let živořili. A my, demokrate, jšiněj-s tím souhlasili! Hle, demokracie dovedená ad absurdum! -

Otřes, který způsobilo nedávné vyhlášení “dočasných zvláštních opatření” je pro- československé národy dvojnásobně silný. Zklamán . je nejen' národ, který jako celek přeci jen doufal, že jeho vláda se nepropújčí k tak veliké zradě a špatnosti. Národ jako celek byl ochoten do té chvíle omlouvat dokonce i Husáka a vymýšlet si různé důvody, p®o něž musí hrát na sovětskou- notu. Zklamáni jsou i jednotlivci, stydl se sami za svou naivnost, s níž věřili lícoměmíkům. Přirozená reakce každého z těch, kteří naletěli: “Ach, jak jsem byl hloupý!Nejlíp je na všechno se vykašlat -a hledět si svého.”

Dostala se mi do ruko-u- brožurka Rudého práva, která pod titulkem “Neprošli” , uveřejňuje sérií .fotografií z letošního výročí okupace. Snímky zmlácených mladých chlapců s obličeji zmodralými-’ a oteklými od esenbáckých pendreků doprovází surově bezcitný komentář typu: “Jak po výprasku ód ta tín k a ...” —

Ti, kteří se vrátili- po dvaadvacátém srpnu z Československa, vyprávějí, jak se během necelých dvou měsíců změnilo, chování lidí. doma. Dřívvse mluvilo otevřeně a nahlas jak proti Rusům, tak- i proti- vedení strany a vlády. Každý tvrdil: “My jsňie jednotní, my se nedáme, všechny nás přece zavřít nemůžou!” Když však opravdu došlo k masovému zatýkání a k vyhazování ze zaměstnání, lidé se přikrčili, zavřeli okna a dveře, začali šeptat a opět nedůvěřovat jeden druhému. Mnozí se stáhli do svého “já” a opět žijí jen pro sebe. Je otázka, zda je to pochopitelné, či zda si raději pomyslet něco o zbabělcích, kteří si nezaslouží svobodu. Jak to řQcá

(Pokračování na straně 6)

Soum rak S pojených národů

sloužilo, kdyby řekl několik vět o Č eskoslovensku. P ro to p resid en t N i- xon ve své řeči p řed V alným shrom ážděním , v níž M oskvu prosí o p ř ím lu v u u v lády S evern ího V ietnam u za skon čení války, o okupaci československá neřekne

- ani slovo. P ro to za to - , (hoto ovzduší n ikdo se . Ineodváží d á t československou otázku n a po-

; řad le tošního zasedání a přenechává, desítkám

: slušných stá tů , od Švéd- | ska k Brazílii, áby se jí 'je n jakoby šeptem do- : tk ly Ve svých úvodních (projevech.

P ro to sě dovolí, aby i quislingovská v láda za- ; stupova la český a slo- . venský n á ro d a aby- za- I h ran ičn í m inistr M arko, i proh lašoval ru d o u oku- ; pači své zem ě . za, čisté ' v n itřn í československou , věc.í H le , jak h luboko kle- 1 sla m orálka S pojených i n áro d ů , povstalých z

bo je p ro ti d ik tá to rům , okupu jíc ím za d ru h é světové války cizí země!

Co se dnes ve S pojených náro d ech děje, je stínohra , m lčky p ro h la šující za v n itrn í záleži-

: tosti členských s tá tů in

Sám však vidím ne je d inou , avšak h lavn í p ř íč inu soum raku S po jen ých n á ro d ů jinde . V id ím jí v tom , že S p o je né .státy a Sovětský svaz svou vo jenskou močí, zvláště atom ovou, p ře ro s tly o sta tn í členy S p o jených n á ro d ů tak, že vyřešení je jich rozporů se p o k lád á za jed in o u záchranu m íru. P ro to m nozí, dívajíce se je n n a nebezpečí dneška, po k lád a jí d o h o d u ó o d zbro jen í těchto dvou vojenských o b rů za je d in é realistickou po litiku m írovou, jéž vyžaduje , aby se chodilo- po špičkách kolem všech osta tn ích světových problém ů.

P od íve jte se n a le tošn í -p rogram V alného sh rom ážděn í a poznáte, ze S po jené n á ro d y svou

DŮLEŽITÁ ZPRÁVA! V zhledem k zm ěně v lád n ích p řed p isů byla znovu sn ížena cena le ten e k 1

p ro cestu jící skupinových le tů d o Evropy. <N y n í zap la títe je n 55% n o rm áln íh o p la tu za zpáteční le tenku . 1

(P ři skupinovém le tu p la títe n y n í n ap ř. z M e tboum e nebo S ydney do!F ra n k fu r tu , V aršavy , V íd n ě a zp ě t jen !

^ V * 40 iS kupinové le ty (C h a rte r F k g h ts) jso u vyhrazeny jen p ro organizace, k luby , společností a td ., k te ré m ají spo lečné zájm y a je n členové těch to

■ organizací jso u op rávněn i cestovat za to to levné jízdné.. D alší in form ace m ohou d o sta t o rgan izáto ři nebo sekre táři zcele nezávazně u

ODRA TRA V EL SERVICE[ - 27 E lizabeth S t., M e lb o u m e — T e le fo n : 62-2908

H L A S D O M O V A 27. 10. 1969- 6 -

Zavírání vrátek Další "mimořádné opatření” v Československu(Pokračování se strany 5)

Karel Kryl v jedné ze svých písniček?K výkazu ztrát přičtěte sebe,že jste jen couvali, mlčky a chvatně,když brát chtěli vám nebe,že jste jim kývali, bože tak trapně. . .

Domnívám -se přesto, že český a slovenský národ není zbabělý. Je jen velice osamocený a opuštěný. Byl zklamán ve své víře, že s lidskostí ve štítu je možno vzdorovat nelidskému nepříteli. Uvědomuje ki, že ti, kteří by mu jedině mohli pomoci z dlouhé těžké noci, která nastává, nepomohou, neboť jsou vázáni slušností demokratů. Ostatně aro v době nacistické okupace nebyl v odboji celý národ. Stejně jako dnes se k odboji dovedla povznést pouze Jeho část, zatímco většina jen nečinně přihlížela a čekala, jak to dopadne. A jestliže se lidé divili přehnané služební horlivosti esenbáků a miHcionárú, kteří sí jednadvacátého srpna počínali s brutalitou hodnou fašistů, i to je pochopitelné. Neomezená moc nad druhými dělá z lidí netvory, zvláště jsou-li to lidé málo vzdělaní a neinteligentní Je však třeba vzít v úvahu, že čtvrt miliónu netvorů nemůže ukazovat na charakter celého národa. Ten se vždy měří hodnotou jeho nejlepších duchů.

Přemoci pud národní i osobní sebezáchovy, který nás už (mnohokrát přivedl div ne do záhuby, není lehké. Ale snad by pomohlo, kdybychom si už konečně všichni ujasnili a připomínali hlasitě ve svém okolí, kde končí slušnost demokratů a kde začíná docela obyčejná zbabělost a hloupost.

Omezení cest na Západ

Velký výběr via, lihovin a pivadodáme kamkoli v Austrálii

za velkoobchodní ceny Ceník na požádáni

J. KINDA & CO. PTY. LIDoř. Jonas * Victoria Sts., Ric hrnou d, Vfc.

Telefon: 42-4782 nebo: 104 Millers Rd., Nth AI tona, Víc. (314-4281

REZOLUCEschválená valným shromážděním Společnosti pro

vědy a umění v New Yorku, dne 4. října 1969.

nakoupené koruny ,pak cizinci do ČSSR opět ilegálně dovážejí a hradí jimi své výdaje. V jiných případech platí sice čs. korunami získanými za dovezené valuty, avšak směněné na. černém 'trhli v Československa. Takto získané valuty jsou zcela odňaty našemu národnímu hospodářství.

Rostoucí návštěvnost z kapitalistických zemí přináší i řadu dalších nežádoucích jevů. Mezi turisty přijíždějí i osoby, které se pokoušejí negativně o- vlivňovat náš vnitropolitický vývoj . . .

Na základě rozboru nedostatků v .této oblasti se vláda rozhodla ponechat dosavadní systém udělování čs. víz turistickým, lázeňským a rekreačním cestám, za soukromým a služebním účelem, na čs. zastupitelských úřadech. V důsledku malé devizové výnosnosti ruší se vydávání tzv. víkendových víz na čs. rakouských hranicích a na našem zastupitelském úřadě ve Vídni. Nadále budou návratná víza a tranzitní víza na čs. hranicích vydávána jen tehdy a v těch případech, kdy si to vyžádají politické, hospodářské a kulturní zájmy nebo vážné důvody rodinné.

Také situace ve výjezdech čs. občanů do ciziny se nevyvíjejí příznivě a rostoucí počet žádostí o cestovní doklady do kapitalistických států vysoce převyšuje naše devizové možnosti. Nejvíce problémů je při soukromých cestách, na pozvání příbuzných a známých. Čs. pasové předpisy na rozdíl od podob - sýra. předpisů jiných, i kapitalistických států, u- iseáSovaly nekontrolovatelné výjezdy čs. občanů prakticky kdykoliv a kamkoliv pouze na základě psaného, často fingovaného pozvání..

Taková praxe, která v tomto směru byla ojedinělá ve světě, tancžňovala její zneužití některými občany tak, že bez předchozího souhlasu čs. orgánů přijím a l zaměstnání v cizině, nebo se zapisovali ke studia, na vysokých školách i jiných školách. Naši občané se v zahraničí často dostávali do situací nedůstojných. příslušníků státu socialistického.

Přijatá opatřeni umožní i pro budoucnost čs. občanům poznávání socialistických i kapitalistických států, turistům a umožní rovněž návštěvy blízkých příbuzných v kapitalistických, státech. Mají však též odárarsŤt nejvážnější negativní jevy.

Společnost pro vědy a umění jako organizace nepolitická se zajímá o takové události uplynulého roku v Československu, které se týkají přímo otázek základních práv člověka a jeho tvůrčí svobody, bez nichž udržení národní kultury a rozvoj věd a umění není možné. Ve smyslu článku druhého stanov Společnosti, její valné shromáždění, konané 4. října 1969 v Novém Yorku, rozhořčeně PROTESTUJE proti novostalinské tendenci znovu činit národní kulturu služkou mocenské politiky, cizí národním tradicím a tužbám Čechů a Slováků. SVU zejména před světovou veřejností protestuje proti obnovení zpá- fečnické Cenzury, urážející vyspělý národ, proti- zastavení všech svobodnějších novin a časopisů, proti rozpuštění Svazu novinářů a Svazu studentů Čech a Moravy, proti tak zvaným “čistkám” v kulturních svazech a organizacích, včetně Akademie věd, proti 'novému teroru v řadách učitelů obecných škol až k profesorům universitním, proti propuštění všech liberálně myslících -osob z rozhlasu a televize, proti zákazům cest kulturních pracovníků do ciziny a proti všem ostatním násilným zásahům proti svobodě,'vědeckému bádání a umělecké tvorbě, jichž pouhý výpočet by byl příliš dlouhý.

Společnost pro vědy a umění se naprosto ztotožňuje s Provoláním českých umělců, publicistů a kulturních pracovníků z 22. května 1969, ví, že čeští a slovenští vědci, umělci a kulturní pracovníci se uz nikdy nepropůjčí k tomu, aby potlačovali hodnoty, které mají chránit, 'a věří,, že podle textu Provolání obstojí v těžké zkoušce se ctí před svým svědomím,

' před svými spoluobčany a před zkoumavým a bezohledným pohledem dětí.

Hledat a dobývat pravdu a v jejím světle žít, znamená i pro nás, Čechy a Slováky žijící za hranicemi- Československa, hledat, a dobývat svobodu Společnost pro vědy a umění se bude snažit dokazat, že česká a slovenská kultura nepatří státní moci, to je dnes straně, j ež nedávno schválila okupaci ̂ Československa. Česká a slovenská kultura bude žít a ohrožovat se pod těžkým příkrovem temna, ve smyslu tradic samostatného národa, toužícího tvořit v

-prostředí světové kultury svobodně a po svém.Tisková služba SVU

Dosud vydané doložky k so-ukromým cestám — s výjírrm a výjezdních doložek pro soukromé a turistické cesty do členských států RVHP a socialistických zpmi Asie — se ruší dnem 9. října 1969. V platnosti do 31. prosmee 1969 zůstávají výjezdní doložky s označením “turistika” a-výjezdní povolení's označením “služební cesta” do 30. listopadu 1969 . . . V nejiáižšÍGh. dnech bude ve všech' resortech provedena prověrka sl*ažebnícb cest plánovaných na zbytek letošního roku dc kapitalisti-ckých států . . . ”■ Dne 17. října uveřejnilo Rudé právo další informace. Podle nich mají být povolovány čs. občanům Jen návštěvy nejbližších příbuzných, kteří žijí na Západě a to rodičů a dětí a dále manželů a snoubenců, ostatní jen výjimečně. Pozvání -k návštěvě musí být nyní potvrzeno úřadem země, z níž je posláno. článek v RP zvlášť uvádí, že nebudou povolovány návštěvy osob, které odešlý dó ' čižmy “ilegálně”.

RP očekává, že bude v příštím -roce vydána asi jedna desetina počtu letos vydaných víz do západních států. (To by znamenalo asi 60.000 viz do ''kapitalistických států” a 35.000 do Jugoslávie) .

Plánujete cestu do zámoří nebo máte v úmyslu pozvat své příbuzné na návštěvu'’ Obraťte se s důvěrou na

ODRATRAVEL SERVICE

27-29 Elizabeth St., Melboarne. 3096Telefon 62-2908

Poradíme vám, opatříme cestovní doklady a : zprostředkujeme bezplatně cestu lo d í' nebo S

( letadlem - kamkoli. Za hotové nebo na splátky. 'I Zasíláme dárkové balíčky do celého světa i

Drastické ometeni cest čs. občanů do západních států a Jugoslávie (o němž jsme se zmínili stručné v minulem čísle) nepřekvapilo. Je to jen další, zřejmě nevyhnutelná daň "normalizaci’’, jak ji vyžaduje Moskva. Podle dotazu, které nám došly, se zdá, že je však o toto "mimořádné opatřen? mezi tenan zvlášť’ velký zájem. Přetiskne me proto podrobnosti, sdělené na , tiskové konferenci 9. tm. náměstkem ministra vnitra dr. J. Majerem a uveřejněné další den v Rudém právu:

“Vlád* ČSSR S. Sena projednala a schválila zprávu o mimořádných opatřeních spojených, s cestami občanů a jejich pobytem, v kagSalždáckýčh. státech a s cestami cizinců do ČSSR . . .

Jde o milmogáďtsé opatření a vláda počítá s tím. že cesoe fcraDcepci cestovního rachá projedná ve drahé pokrsině příštího rafal v soavisksíi s přípravou záfema o cestovufeii dokladech.

Regulaci cest čs. rihftanfž do kapita!I$žic&ýeh států vyžadují potřeby státe, zejména jeho devizové možnosti a také zájem na odstraněni řady negativních jevů v cestovním rudan. Vydávání výj^steácii doložek. bude napříště ovlivňovat především rorép ekonomická potřeba.

V úřední zprávě se říká, že do roka 193! se postůjme uvolňovala čs. pasová praxe natolik, že v roce 1968 vycestovalo do kapitalis&áých. Sálů na 450.000 čs. občanů. V roce 1963 do konce měsíce srpna si vyžádalo výjezdní doložky do těchto -remí téměř 600.000 čs. občanů. Tento počet žadatelů vysoce převyšuje devizové zdroje, které lze na tyto účely uvolnit

Z rozboru předloženého vládě vyplývá, že docátá- zí rovněž ke spekulacím s čs. korunami, které naší občané protizákonně vyvážejí do zatirgnžčt Levně

M ůžete m ít hej vyšší zajištění!Přihlaste se k HCF. Pomůže, vám to uhradit účty nemocnice nebo od lékaře. Informujte se v nej bližší lékárně nebo navštivte pí. Constahtimides v ústřední 1

kanceláři.

, m Cí F211 Swanston St, Melbourne, 3000. Ph: 663 2176

Registered.to pay Commonweaith.Medical and Hospital Benefits

N E P Ř IP U S Ť T E ’

A B Y T O R O Z B IL O

V Š E C H N Y V A ŠE

F IN A N Č N Í P L Á N Y

N E M O C

L É K A Ř I

Ú R A Z Y

D Ě T I . . .

H L A S D O M O V A - 7 -27. 10. 1969

J. Slánská: Hlášení o mém manželovi (Report On My Husband), Hutchinson, Londýn 1969

Kdo seje vítr. . .Vypravuje se, že když jedna z manželek odsouzených kolegů Rudolfa

Slánského viděla těsně před popra|vou svého muže, řekl prý jí na vysvětlenou: "My jsme oběti lidské hlouposti’’. Moc jsem se o tomto výroku na- přemýšlel, protože mně připadl dvojsmyslný. Bylo v něm pouhé zjištění objektivní skutečnosti nebo zahrnoval i sebekritiku? Obsahoval tento výrok rozhřešení obrcjvské intrice sovětského maniaka nebo hořké sebepozná- ní, které je člověk schopen učinit jen před majestátem smrti? Právě zveřejněná kniha Josefy Slánské, vdovy po bývalém generálním tajemníkovi Komunistické strany Československa a hlajvním obžalovaném v monstrepro- cesu na podzim roku 1952, je velké zklamání. Neobsahuje nic, co ještě nebylo známo, nic, co by překvapilo, co by objasnilo pozadí' slánskiády.

Pavel Kohout napsal ke knize předmluvu, v níiž zdůrazňuje, že "nepřidal ani čárku” k textu. Je to vidět. Nebylo to ani potřeba. Větší část knihy je složena z výstřižků nojvin, soudního materiálu a kraťoučkých spojovacích vět. Kde mluví Josefa Slánská o soudružské kalvárii, kterou musila projít proto, že byla manželkou padlého pohlavára, neříká víc nějž by mohly říci tisíce žen, které se z rodinných důvodů staly obětrni třídního boje a gott- waldovské spravedlnosti. Stovky žen komunistů a tisíce žen řadových občanů. Persekvované prominentky píší dnes svědectví a zveřejňují memoáry. Ještě nepřišel čas, aby někdo mohl promluvit za oněmělé a stále ještě bezprávné. Ale budiž.

Jo se fa S lánská tedy napsala o svém m anželovi "h lášen í” . B ezprostřed n í otázka, k te rá čtenáře napadne, ■ když sk lapne kn ihu , je ta to : p ro č je to tak m dlé h lá šení?

J e to p ro to , že R udolf S lánský byl o p rav d u tak bezbarvý, nezajím avý a šedivý člověk, jak se o něm vždy tv rd ilo?

N ebo je to p ro to , že Jo se fa S lánská je zrovn a tak bezbarvá a nezajím avá žena? N ebo p ro to , že není ocho tna ř íci p ln o u p rav d u o tom , ja k to vlastně bylo? N e věděla o tom , nechtěla vědět?

Bylo by zajím avé, kdy by někdo m ohl napsa t ob jek tivn í h lášen í o v d o vě R udo lfa S lánského, takový psychologický k ád rový posudek.

M ožná, že jsm e ne- tspravedliví, p ro tože si p říliš dobře p am atu je m e, ja k to tehdy bylo. "H lá še n í’’ Jo se fy S lán ské b u d e asi za jím at čten á ře ve svobodném světě, k te ří nem ěli p řílež itost sledovat techniku "m oskevských” procesů začátkem padesátých le t (a třicátých le t) , a ty, k te ří se na ně n ep am atu jí.

R udo lf S lánský, B edřich G em inder. L udvík

F re jka , Jo se f F rank , V lad im ír Clem entis, B edřich Reicin, K arel Šváb, R udo lf M argo- lius, O tta F ischl, O tto Š ling a A n d ré S im one byli pop raven i 3. p ro since 1952.

V dova S lánská d o stala tep rve v roce 1955 do ruky úm rtn í list, k terý osvědčoval, že R udolf S lánský, generáln í ta jem ník , ženatý, bytem P rah a 8 Bubeneč, K o ru novační čís. 35, poh lav í m užské, narozený 31. července 1909 v N ezvě- sticích okres Blovice, zem řel na udušen í z o- běšení - N 991, v P raze 14 - N uslích , T áb o rsk á

tř íd a čp. 988 - tedy na Pankráci.

Jo se fa S lánská a je jí děti - syn R udolf, dcera M a rta - byli d ržen i v in te rnaci ve vile v H v o zdech , k te ro u si p řidělil dávný so ud ruh a ro d in n ý p říte l Ja ro m ír D o lan - ský. P an í S lánská se p rv n ě dozvěděla o p o p rav ě svého m anžela od důsto jn ík a StB , k terý byl p řítom en popravě. U v ěřila teprve, až d o stala do ruky p řídělový lístek, n a něm ž je jí stav byl u d án : "vdova” .

R udo lf S lánský s ro d in o u byli zatčeni gang- sterským způsobem . V ečer 23. 11. 1951 slavili S lánští s K lem entem G ottw aldem a M artou G ottw aldovou jeho 55. narozeniny. F lostitelé se rozplývali a zdržovali hosty. S lánští se v rátili z večírku po půlnoci. V ztem něné vile n a n ě už čekali agenti StB.

Po p ropuštěn í z P a n k ráce a z in te rnace byla Jo se fa S lánská vypovězena do m alé vesničky n a slezském pomezí. T rv a lo léta, než d o stala povolen í -k p oby tu v Praze. K dyž nakonec dosta la p ráci, bylo to s podm ínkou, že bude p racovat dom a, že nebu-

(Pokračování na str. 8)

OBDIVUHODNÍ CHULIGÁNIJarka Vlčková

Za svého pobytu v Praze jsem chodila na návštěvy k přítelkyni, která bydlela na rohu Václavského náměstí. A. tu jsem se často nemohla vyhnout “Domu maďarské kultury”, před nímž je umístěno velké zábradlí, aby chodci nevstupovali do jízdní dráhy.

Při každé takové cestě jsem pozorovala týž obraz: zábradlí bylo obsazeno mladými lidmi, kteří na něm seděli jako vlaštovky na drátech, a další postávali kolem — chlapci i děvčata. Jejich charakteristickým .znakem, byly dlouhé, nestříkané vlaisy, mnohdy i nastříhané nehty na rukou. Mnozí chlapci měli plnovous a bylí- oděni většinou v texasky, které hrály všemi barvami. Dívky neměly oděv o nic lepší. Mládež pokuřovala, křičela na sebe-, povykovala, o velmi vulgární výrazy nebyla nouze. Řeknu upřímně, že jsem- těmito lidmi -hluboce pohrdala.

* * * * *

Pak přišly loňské rušné dny. Zase jsem, šla kolem “Domu maďarské kultury”, bylo to v den, kdy se vyjednávalo v Čierné nad Tis-ou. Kolem zábradlí bylo rušněji než jindy. Mladí byli obklopeni star-

..šími, dospělými lidmi. Zvědavost nedala, zastavila jsem se taky u hloučku, těchto “chuligánů” — a po chvilce jsem s překvapením zjistila, že mnohé jejich úvahy byly velmi rozumné, že mnozí z těch zarost-

;Tých a nemytých osob mají výtečný přehled o s-i- : tua-oi a značně vybroušený cit pro právo a bezpráví. . ,

Mnohé z chuligánů jsem poznala i mezi hloučky debatujícími Na příkopech, na malém náměstíčku, kde dříve stával výstavní, povilón Myslbeka. Hesla

, transparentů, jež tam, byly vystaveny, byla zárá- ' zející ostře vyjádřenou pravdou: faly vždy do živé- : ho, i když někdy slovy nevybíravými.

Dnes se mi zdá, že -mnozí z těch mladých, kteří se odmítali podřídit denním zvyklostem, byli obda

řeni- větší jasnozřivostí než ostatní. Vzpomínám- na nápis:

“Nový Mnichov — nová zrada!”Už tehdy snad vycítili tito mladíci -a děvčata, že

mnozí z “těch nahoře” neříkají národu plnou pravdu o všech jednáních, že mnoho z toho, co bylo řečeno na konferenci v Čierné, zamlčují a tak zkreslují skutečnost.

Hodně těch vlasatých mladíků a dívek jsem pak viděla u podpisových archů, v nichž občané žádali, cDy vedoucí státu srdna-tě bránili nov-ou linii své politiky, hodně jich. bylo na Staroměstském náměstí, kde zvlášť hlasitě projevovali nevíru k Smrkov- ského slovům, že je “vše v naprostém pořádku”. S překvapením jsem zjišťovala, jak se tam . při diskuzích náhle změnilo cfauligán-ské oslovování “vole, vole” v seriózní “občané, lidé!”

* * *

Přišla okupace. Zábradlí -na rohu Václavského náměstí zelo prázdnotou. Brzy jsem se přesvědčila proč.

Jedna z typických návštěvnic to-ho místa, které nemohlo být víc než šestnáct let, mi podávala na Jungmannově náměstí -leták, který odsuzoval okupaci, jiná mi strkala- do rukou ilegálně vytištěné noviny, další pak “zdobily” protiruskými hesly Jungmannův pomník. “Proboha, že se nebojí, vždyť hlavně ruských děl míří přímo na pomník!”, slyšela jsem z úst několika lidí, kteří ohva-tně opouštěli -toto místo, jakmile zaslechli menší hluk.

Na Václavském náměstí jsem pak po-zna-la některé z těch, kteří sedávali na zábradlí. Tentokrát stáli na nákladním, autě, v rukou třímali státní vlajku a vykřikovali hesla proti okupa-ci. Za chvíli za-zněly výstřely z ruských t-anlků a brzy jsem s-e do-zvěděla, že byla prolita krev.

I na jiných místech -se vyskytovali, kde je nikdo nečekal: byli mezi těmi, kteří se postavili s prázdnýma rukama proti tankům, byli mezi těmi, kteří pomáhali- podpal-ovat tank na Fooh-ově třídě, mezi tě-

PRÍBĚH O TIEŇOCHTOMÁŠ JANOVIC

Ajhťa město N ktorom každý odovzdal svoj vlastný tieňajhl’a pán ktorý sedí v hojdacom kreslepije kávu ktorá sa hoj dádvíha ruku ktorá sa hojdáajhl’a pán ktorý sedí v hojdacom kresle

a vravíDalší prosím Ďalší prosím a tak vchádzaryba s tieňom ryby a Jvoda s tieňom vody láska s tieňom lásky a smútok s tieňom

smutkuvonku pršíale pán sa hojdá a vravíDajte pozorvšetko má svoje miestoTieň vody príde hoře Tieň lásky príde

dolena třetí regál sprava a tak

voda stupa a láska klesá lebo poriadokje poriadok

pán sa hojdáale život letí panebože ako letípondelokutorokstředajanuárfebruármarecmarecto je konieckaždý sa bojí vlastného tíeňa ktorý už dávno nemá ale zrazuvojde pán v hojdacom kresle a vravíPrepáčte bol to omylDútam že ste všetci zdravíČo sme si to sme siDejváť remisiel desiata bieda -ale zrazuvojde pán v hojdacom kresle a

l’avou rukouvracia všetky tieneale běda robí to vel’mi rýchlo robí to

1’avou rukoua takryba odchádza s tieňom -vody a voda

odchádzas tieňom rybyláska s tieňom smutku a smútok s tíeňom

láskyje to hlúpeáno je to vel’mi hlúpe moji milí len si představte město v ktorom každý odovzdal svoj vlastný tieň

mi, kteří v pokoutních tiskárnách pomáhali tisknout letáky a noviny, kteří pomáhali přemísťovat rozhlasová zařízení, -když hrozilo nebezpečí, že budou hlasatelé objeveni, kteří lepili plakáty,- hlídali zrádce, dělali spojky, — pracovali s vypětím všech • sil ve dne v noci, snad bez chvilky oddechu a jistě bez jakéhokoli nároku na veřejné uznání.

V dalších řádcích bych chtěla aspoň tímto způsobem vyjádřit osobní dík neznámé “chiuligánce”, na níž -nemohu, přestat myslit.

Druhý den okupace jsem chtěl-a vylepit plakát na Karlově náměstí, když přiskočila neznámá dívka -a- brala mi plakát se -slovy: “Hele, jedou, ztraťte se!” Zmizela jsem, ale ještě jsem zaslechla výstřely. . .

* * *

Uvědomuji si -kladné stránky dnešního mládí, jež je nejen kritické k st-arší generaci, ale i odhodlané -až k vlastnímu sebeobětování. Právě proto však někdy nemohu pochopit, proč někteří mladí — zase jen někteří —, kteří přišli- na svobodný svát, ukazují rub -svého charakteru-, -místo aby ukazovali jeho líc a pomáhali tak vytvářet ve svém okolí dobrý dojem o nás všech, kteří jsme odešli.z Československa.

H L A S D O M O V A 27. 10. 1969-8 -

VELKÁ DEBATA O ČESKOSLOVENSKUhlásili, že komunismus je neslučitelný s opravdovou demokracií a humanismem. ) Předseda Shromáždění, švýcarský liberál, (profesor a ředitel "Journal de Gene- ve” ), Olivier Reverdin k tomu s úsměvem poznamenal, že sice v zásadě s návrhem souhlasí, ale velmi pochybuje, že to Dubčekovi bude možné . . .

Na návrh Komise pro nezastoupené evropské státy a po referátu holandského socialistického poslance F. J. Goed- harta Shromážděníschválilo rezoluci doporučující vládám členských států, aby v K o misi pro lidská práva ve Spojených národech u-

PADESÁTÁ LÉTA? NIKDY!“Nikdy ise do těch časů nevrátíme”, vyjádřil se

soudruh Husák na zasedáni ústředního výboru KSČ, přesně 15 dní předtím, než lidé jedoucí s platnými pasy na západ byli vráceni od hranic zpět.

První tajemník ovšem nemluvil o turistice, ale c svém předchůdci. Oznámil, že Dwbčete, Smrkovský a další se dopustili mnoha ohyb, ale “strana se nebude vracet k praxi stalinismu věznit chybující vůdce. Běžné změny ve Vedení jako důsledek kritiky členů strany musí být spravedlivé a ne věcí msty.”

Husák ovšem ví, o čem mluví. Z vlastní zkušenosti může. říci, že nikdo nedokáže odhadnout, -kde to skončí, začne-li se dnes Dubcekem. A aby si první tajemník KSČ tak příliš nebyl jist, přispěchal ho “upřesnit” první tajemník slovenské KS Sádovský: procesy nebudou, ale běda, když bude někdo snad proti “běžné změně ve vedení” protestovat. To p ak .. A aby nedošlo snad k nějakému nedorozuměni, tak se protestující soudruh Battek zbaví poslanecké imunity a svěří péči prokurátora. A generál Prchlit; také — staré účty se nezapomínají.

Také česká vláda hned přispěchala s prohlášením, í že lid ták jako tak podporuje politiku sírany a viá- J dy, takže není třeba se ptát voličů, zda s odvolánímf poslanců isouhlasí. Vláda je si souhlasem lidu tak f stoprocentně jistá,, že. pro jistotu znovu odložila | volby,' Pokud iňbžnona co nej vzdálenější neurčito f

O mstě dnes ovšem nemůže být řeč a o padesá- ■ — zatím o dva roky. Istých létěčh už Vůbec ne. Nezbývá, než konstatovat, j že soudruhu Husákovi se stalo totéž, co vyčítal před j časem Novotnému. Ani on neví, co se vlastně v zemi děje. Neví, že vše to, co si1 lid na vládě, před i po lednu “vyvzddroval” (jak řekl na památném sjezdu spisovatelů Ludvík Vaculík), bylo pomalu ale jistě odbouráno. Jen dvě věci zbyly — cesty na západ a procesy. Nyní tedy již zbývají jen ty procesy, Osobně věřím, že soudruh první tajemník udělá ve vlastním zájmu vše, aby k nim nedošlo. Bu- de-li moci. ''. A . turistika? Před časem kdosi položil, v Hlasu domova otázku “Amnestie a co dá:?” Pisatel předpokládal, že vláda bude lákat své “zbloudilé” zpět. l í ý l l se. i(íádá hení tak pošetilá. Chladně spočítala,

’ že odliv 'trvá dál a tak jej -zastavila a “zbloudilé” odepíše., . Jako důvod se samozřejmě uvede něco jiného. Odedávna byla néjslabší stránkou při ohlašování stranických “opatření” — logika. A tak se dovídáme, že to-

' to opatření není namířeno proti turistickému ruchu, nebo, nedej bože:, proti tomu, aby občané jezdi- it iná západ. Jě to jen a jen proto, že nemáme valuty. čísla mluví jasně: turistů že západu přijelo jen 331.000 a našich odjelo na západ 541.000. Jistě každý uzná, že prostě na turistiku nemáme. To, že každý na .svoji'cestu dostane jen $ 5, a že turista ze západu utratí mnohonásobně více, se v počtech taktně přehlédne. Západní turisté jsou ovšem dále srdečné vítáni, ale pro jistotu se jiná nadále nebudou víza Vydávat na bránicích, protože tam event. prově-

■ ření není ták snadné. A kdo se opováží mluvit o návratu padesátých let, prohlásí se jednoduše za anti- sociaiistřcký živel. ■ ' , -ses-

možnily projednání"V ýzvy skupiny ruských intelektuálů’ ’ , kterou tito poslali se stížností, že ve SSSR není uplatňována Charta lidských práv.’ ’

A nakonec anekdota, která kolovala v kuloárech Evropské rady. Její hlubší smysl vybízí k vážnému zamyšlení:

Do pražské hospody, kde už větší počet osob popíjí pivo, vstoupí sovětský důstojník. Sedne si k prázdnému stolu, poručí pivo a také popíjí. Čeští hosté na něho vrhají zlé a opovržlivé pohledy. Potom jeden z nich vstane a vzkřikne: " A ť žije svobodné Československo!” Sovětský důstojník při tom nehne ani brvou, dopije a odchází, ale ve dveřích se náhle otočí a zvolá: "Ať žije svobodná L itva!”

(A C E N , Paříž)

Kdo seje vítr . . .(Pokračování se str. 7) de docházet do podniku, který ji zaměstnával.

Klement Gottwald se jednou ozval telefonicky a tvářil se, že je strašně překvapen. Nehnul prstem. Ničemný Václav Kopecký vdovu přijal, byl samý med a nabízel několik mizerných stovek odškodného. Přitom poučně poznamenal, že to paní Slánská musí všechno brát jako neocenitelnou zkušenost. Strana, pravil, ji vyzkoušela, a ona obstála ve zkoušce. Zněl, jako by si přál, aby se jemu něco tak záslužného přihodilo. Bývalý humorista Zdena Ančík by mohl vydat svědectví, protože byl této trapné scéně přítomen jako K o peckého sekretář.

Rudolf Slánský zasvé-

S Y D N E Y

DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍa vedení knih obstará registr, daňový poradce. I z neúplných dokladů. Tel. (kdykoli}:

67-2792 (Sydney

til celý svůj život komunistické straně - doslova. Soudružka Slánská Hašková mu byla věrnou manželkou. Zdá se, že je znovu hrdá na to, že byla znovu přijata do- komunistické strany - sekce důchodců. Slánského syn vstoupil do komunistické strany. Dcera. Marta (kmotrou jí byla Marta Gottwaldová) asi také. Poučí se někdy tihle lidé? Co mohou čekat od jidášů, kteří teprve loni vrazili nůž do zad soudruhů, kteří se snažili o důstojnější způsob života?

Je to k nevíře. Jedním z mála odhalení, které kniha Josefy Slánské přináší, je skutečnost, že Slánští měli dcerušku Naďu, která s nimi byla v moskevském exilu za druhé světové války.

Byla unesena z kočárku za nevysvětlených okolností. Josefa Slánská naznačuje, že sovětské úřady vyšetřovaly celou aféru nápadně liknavě a že ani intervence na nejvyšších místech neměly účinek.

Když pak přišla Slánského aféra, byl celý případ obrácen proti Slánského rodině. "V y šetřovatelé” dokazovali, že Slánští musili být pro- tisovětští, když se jim něco takového přihodilo na území Sovětského svazu.

Soudíme-lí, musíme však přihlédnout k polehčujícím okolnostem. Josefa Slánská je loajál

ní vdova, která neřekne slovo proti nebožtíkovi.

Myslím, že není tragičtější episody v celé knize než líčení scény těsně po zatčení, kdy je jí syn poznal, kde jsou internováni, a kdy náhodou objevil číslo novin, kde byla otištěna Zápotockého řeč, z níž bylo zřejmé, že stranické vedení ví o hromadných zatčeních.

M ladý Rudy Slánský řekl své matce: "Já vím, že to je těžké, mami, ale když o tom ví soudruh Gottwald, tak o tom ví i soudruh Stalin, a tomu jistě můžeme důvěřovat.’ ’ Syn tu soudil otce podle vštěpované lži.

A Josefa Slánská nebyla jediná ze zatčených, kteří se domnív