Repelenty

Autor: Mgr. Drahomra Tluhoov, lkrna IKEM

V naich zempisnch kch zpsob bodav hmyz obvykle pouze nepjemn kousnut. Je ale nutn si uvdomit, e me tak slouit jako vektor potenciln nebezpench chorob, zvlt pokud cestujeme do tropickch oblast. I kdy jsou dostupn antimalarika a vakcny proti nkterm z tchto infekc, repelenty stle hraj dleitou roli v prevenci proti hmyzem penenm nkazm.

Na trhu se nachz velk mnostv repelent a lkrnk i farmaceutick asistent by ml bt schopen pomoci s vbrem dostaten innho ppravku. Tento doporuen dostup pedkld dleit informace pro vbr a aplikaci repelent a shrnuje dostupn informace k pouvanm innm ltkm.

Vbr repelentu Pouvat by se mly ltky, kter prokzaly innost v klinickch studich a zrove jsou

bezpen k lovku a krajin. Nejvy stupe innosti a dlku protekce zajist dle souasnch znalost tyto ltky:

N,N-diethyl-3-methylbenzamide (DEET, N,N-diethyltoluamid) Icaridin (picaridin, KBR 3023). P-mentane-3,8-diol (PMD), inn ltka eukalyptovho oleje IR3535

Jednotliv ltky jsou popsny ne v textu.

innost repelentu Mechanismus inku vtiny repelent je zaloen na vytvoen ochrann bariry z jejich

vpar, kter maskuje pach obti, a hmyz tm pdem neme ob rozpoznat. innost repelentu ovlivuje mnoho faktor:

1. Vlastnosti repelentu: spektrum inku, pouit koncentrace, rychlost odpaovn a absorpce z ke, technologick prava ppravku (SR i CR formy zajist del ochranou dobu i

s pouitm ni koncentrace). 2. Vlastnosti kdce

mnostv hmyzu v prosted, aktivita hmyzu.

3. Vlastnosti obti: frekvence a uniformita aplikace (chrnn je pouze oeten st exponovan ke), pitalivost pro hmyz, pohybov aktivita (smyt potem, vodou pi koupn).

4. Vlastnosti prosted: vysok teploty prosted (zven teploty o 10C sn innost repelentu a o 50 %), vtrn poas, d.

Koncentrace inn ltky by se mla pizpsobit plnovan dob pobytu ve venkovnm prosted s pihldnutm k ostatnm faktorm; viz tabulka 1. Vy koncentrace inn ltky zajist del inek ochrany. Ppravky s koncentrac

tabulka 1: Pedpokldan doba innosti repelent

Delka pobytu ve venkovnch prostorech 1-2 hodiny 2-4 hodiny 5-8 hodin

Icaridin Icardin je minimln stejn inn v odpuzovn komr a much jako DEET, prokzal i

innost na klata. Dostupn je v koncentracch 5-20 %. Americk agentura Environmental pretection agency (EPA) prohlsila, e ve studich na zvatech nebyly pozorovny toxikologicky vznamn inky.

Pi aplikaci nepokozuje uml materily, m dobr kosmetick vlastnosti, k se vstebv minimln. Dle daj vrobce se pouv u dt starch 2 let.

Eukalyptov olej (PMD) P-mentane-3,8-diol je syntetick verze eukalyptovho oleje. Jeho inek na komry a mouchy

je srovnateln s nimi koncentracemi DEET. Ppravky obvykle obsahuj 8-10% koncentraci inn ltky. Vhodn pro dti a od 3 let.

IR3535 Pouv se jako repelent proti komrm, mouchm i klatm v koncentracch 7,5-20 %.

innost popisovan v literatue se li v zvislosti na metod a druhu hmyzu.

Ostatn ltky innost prodnch ltek (citronelov olej, kafr, mentol) i vysockch dvek perorln

podvanho thiaminu nebyla potvrzena.

Insekticidy

Pyrethroidy Pyrethroidy jsou syntetick ltky odvozen od rostlinch pyrethrin (produkovanch

Chrysanthemum cinerariaefolium a C. coccineum). Pat mezi velmi populrn insekticidy po celm svt. Permethrin se pouv tak v humnn medicn k eradikaci svrabu a v.

Pyrethroidy psob neurotoxicky na parazity. Zabrn jejich kousnut, ale nedok zabrnit jejich kontaktu s k. Maj irok spektrum inku, psob na mravence, pavouky, klata, vby, tnice atd. inek na klata je vt ne DEET.

Kontakt s k me zpsobit plen a zarudnut zasaenho msta. Pi zasaen o nebo st je bnm pznakem parestezie oblieje, kdy se mohou objevit rzn neobvykl pocity, napklad plen, znecitlivn, pchn, mravenen apod. EPA klasifikovala nkter pyrethroidy jako pravdpodobn karcinogeny.

Jen mal st, asi 0,5 % dvky, se absorbuje z ke, je vak rychle metabolizovna v jtrech a vyluovna z vt sti ledvinami.

Nejastji vyuvanmi pyretroidy jsou permethrin, allethrin, deltamethrin, resmethrin. Pouvaj se pro aplikaci na obleen, obuv, stany a moskytiry, spreje do ovzdu. EPA nedoporuuje aplikaci na ki pi pout jako repelentu, nicmn v esk republice jsou dostupn ppravky s obsahem 0,5 % permethrinu i 0,01 % deltamethrinu v kombinaci s DEET uren pmo na ki.

Pi aplikaci na obleen nezanechv skvrny a jeho efekt petrvv alespo 2 tdny i pes nkolik vyprn. Sprej se na obleen (stany atd.) nan ve venkovnch prostorch po 30-45 sekund z obou stran, tak aby obleen zstalo zvlhen.

LITERATURA: 1. Katz, Miller, Herbert: Insect repellents: Historical perspectives and new developments.

Journal of the Amaerican Academy of Dermatology, 2008, 58 (5), 865-871. 2. Mark S. Fredin: Mosquitoes and Mosquito Repellents: A Clinicians Guide. Annals of

InternalMedicine, 1998; 128(931):940. 3. echov: Ochrana ped klaty a obtnm hmyzem. Praktick lkrenstv, 2009, 5,

(4), 184-188.

4. Brown, Herbert: Insect repellents: An overview. Journal of the Amaerican Academy of Dermatology, 1997, 36 (2), 243-248.

5. http://www.autan.co.uk/media/autan/com/Icaridin%20brochure.pdf. Dostupn dne: 31. 5. 2010

6. Environmental pretection agency: Insect Repellents: Use and Effectiveness. http://cfpub.epa.gov/oppref/insect/index.cfm, dostupn dne: 31. 5. 2010

7. Centers for disease control and prevention: Updated Information regarding Mosquito Repellents. http://www.cdc.gov/ncidod/dvbid/westnile/resources/uprepinfo.pdf. Dostupn dne: 31. 5. 2010.

8. National pesticide information center: Permethrin technical fact sheet. http://npic.orst.edu/factsheets/Permtech.pdf. Dostupn dne: 31. 5. 2010.

9. Fradin: Insect repellents. http://emedicine.medscape.com/article/1088411-overview. Dostupn dne: 31. 5. 2010.

10. Goddart: Health Risks and Benefits of Insect Repellents. http://www.medscape.com/viewarticle/438257. Dostupn dne: 31. 5. 2010.

11. Zielinski-Gutierrez, Wirtz, Nasci: Protection against mosquitoes, ticks, and other insects and anthropods. http://www.med.umich.edu/intmed/infectious/travelclinic/documents/downloads/mosquito_protection.pdf. Dostupn dne: 31. 5. 2010.

12. California Department of Health Services: Safety of pesticides used to control adult mosquitoes. http://pi.ace.orst.edu/search/showPDF.s;jsessionid=5801794594C7E82D62783518137BEAF6?docNum=8#xml=http://pi.ace.orst.edu/search/pdfHL.s?docNum=8. Dostupn dne: 31. 5. 2010.