ŘÍzenÍ lÁtkovÉ
DESCRIPTION
ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Řízení látkové. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Řízení látkové
• je uskutečňováno prostřednictvím hormonů, které jsou vylučovány do krve žlázami s vnitřní sekrecí, neurohormonů, produkovaných neurosekrečními buňkami, a tkáňových hormonů, jež jsou vylučovány z tkání
• buňka reagující na hormon musí obsahovat receptor• hormon působí na buňky cílových orgánů přímo – proniká do buňky a
reaguje s receptorem přítomným v cytoplazmě buňky za vzniku hormon-receptorového komplexu, který ovlivňuje syntézu buněčných bílkovin
• při nepřímém působení je receptor obsažen v cytoplazmatické biomembráně buňky; vzniklý hormon-receptorový komplex ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky
• hormonální regulace je uspořádána do hierarchických systémů, z nichž nejvýznamnější postavení má komplex hypotalomohypofyzární, v němž zaujímají nejvyšší postavení neurosekreční buňky hypotalamu (spodina mezimozku)
Adenohypofyzární hormony
Mezi adenohypofyzární hormony patří:
1. Růstový hormon (somatotropní hormon, STH) - ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek - uplatňuje se v dětství a dospívání - při hyperfunkci v době neukončeného růstu dochází k obřímu růstu (gigantismu) - při hypofunkci dochází k trpasličímu růstu (nanismu) - při zvýšené tvorbě hormonu po ukončeném růstu narůstají části kostry, které nebyly osifikovány, a zvětšují se nadměrně vnitřní orgány = akromegalie2. Hormony řídící činnost jiných endokrinních žláz: a) adrenokortikotropní hormon ACTH – ovlivňuje činnost nadledvinek b) tyreotropní hormon TSH – ovlivňuje činnost štítné žlázy c) gonadotropní hormony – ovlivňují růst a činnost ženských a
mužských pohlavních orgánů; mezi ně patří: folikulostimulující hormon FSH a luteinizační hormon LH d) prolaktin LTH – řídí rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska a ovlivňuje rodičovské chování
Neurohypofyzární hormony
• Produkují neurosekreční buňky hypotalamu, které vysílají svá zakončení do zadního laloku hypofýzy (neurohyphophysy)
Mezi neurohypofyzární hormony patří:
1. Antidiuretický hormon ADH – ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků
pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve2. Oxytocin – působí na hladké svalstvo dělohy, vyvolává jeho stahy při porodu a stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy
při sání kojence
Endokrinní žlázy
Mezi endokrinní žláza patří:• šišinka• štítná žláza• příštítná tělíska• Langerhansovy ostrůvky• nadledviny• varlata• vaječníky• plodové lůžko
Šišinka
Hormon melatonin:
• brzdí pohlavní činnost• jeho produkce je závislá na délce osvětlení; s
prodlužováním světelného dne na jaře jeho tvorba klesá
Štítná žláza
• párová žláza, jejíž oba laloky leží po stranách chrupavky štítné• při mikroskopickém zkoumání lze pozorovat žlázové buňky,
uspořádané do uzavřených váčků, které jsou vyplněny bílkovinným roztokem, obsahujícím hormon tyroxin
• tyroxin – ovlivňuje oxidační procesy v buňkách - nedostatečnost štítné žlázy v dětství vede
ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus), u dospělého člověka se projeví útlumem celé řady tělesných funkcí; nadměrná činnost vede k opačným projevům (předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšená produkce tělesného tepla, hubnutí, zvětšení štítné žlázy)
Příštítná tělíska
• čočkovité útvary uložené na zadní straně štítné žlázy, které produkují hormon parathormon
• parathormon – udržuje stálou hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi
- při hyperfunkci dochází k odvápnění kostí - při hypofunkci se snižuje obsah vápníku v
krvi, zvyšuje se nervosvalové dráždění až ke křečím (tetanie) dýchacích svalů, což může být i příčina udušení
Langerhansovy ostrůvky
• shluky buněk, roztroušené v hmotě slinivky břišní• dva typy buněk, z nichž jeden produkuje hormon insulin,
druhý typ buněk produkuje hormon glukagon• tvorba hormonů je závislá na koncentraci glukózy v krvi -
zvýší-li se hladina krevního cukru, zvýší se produkce insulinu a klesne produkce glakagonu a naopak
• insulin – snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě• glukagon – zvyšuje hladinu glukózy v krevní plazmě
Nadledviny• párové orgány uložené na horním pólu ledvin; lze na nich rozlišit
korovou a dřeňovou částKůra nadlevin produkuje:1. Glukokortikoidy, z nichž je nejdůležitější kortisol – zúčastňuje se
při řízení přeměny všech živin a zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích
2. Mineralokortikoidy, z nichž nejvýznamnější je aldosteron – řídí zpětné vstřebávání sodíku a současně vylučování draslíku v ledvinových kanálcích
3. Estrogeny – jsou vylučovány v nepatrných množstvích a teprve v důsledku genetických postižení mohou být příčinou maskulinních znaků u žen nebo feminizačních znaků u mužů
Dřen nadledvin produkuje:1. Adrenalin – vyvolává rozšíření svalových cév, podporuje srdeční
činnost, zvyšuje sílu srdečního svalu, působí také na hladkou svalovinu průdušek
2. Noradrenalin – vyvolává zúžení cév, a zvyšuje tak krevní tlak
Oba hormony také zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšují tak obsah
glukózy v krvi.
Varlata- produkují hormon testosteron, který ovlivňuje růst a rozvoj
mužských sekundárních pohlavních znaků; testosteron podporuje tvorbu bílkovin v těle (anabolický účinek) a urychluje zánik růstových chrupavek
Vaječníky- buňky tvořící stěnu Graafových folikulů produkují estradiol: řídí
menstruační cyklus a podmiňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků
- žluté tělísko (vzniká přeměnou Graafova folikulu) produkuje progesteron: působí na sliznici děložní, brání zrání dalších Graafových folikulů (došlo-li k oplození vajíčka) a působí na buňky mléčných žláz
Plodové lůžko (placenta)- vytváří během těhotenství hormon choriongonadotropin: působí
na žluté tělísko a udržuje ho v činnosti
Použitá literatura:
JELÍNEK, J. - ZICHÁČEK, V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu.Olomouc: FIN PUBLISHING, 1996. ISBN 80–86002–01-2.