1

DUBEN 2011

Ivančický zpravodaj

ROČNÍK XL

Obr. č. 1

Děvčata pozor! Nad Hrub�icemi ji� začala sklizeň pomlázkového průmyslu.Foto V. K.

PŘEJEME VESELÉ VELIKONOCE!

2

3

Velikonoční světlo

Bílá sobota, 18 hodin. V brněn-ském kostele sv. Maří Magdaleny za-čínají velikonoční vigilie, bohoslu�ba plná mysterie.

V kostele ponořeném do tmy je osvětleno jen symbolické místo Je-�í�ova hrobu. Není tu k hnutí. Shro-má�děním zaznívají první liturgické zpěvy a modlitby provázející svěcení ohně.

Oheň dává �ivot plamenům svící. Ty se postupně rozsvěcují při zpěvu Lumen Christi. Třikrát se ozve toto zvolání. Je to výzva věřícím, aby si i oni rozsvítili svoje svíčky a dali tak průchod obsahu této výzvy. I chrámo-vá loď jakoby vysly�ela výzvu Světlo

Kristovo, a ocitne se v plném lesku. Bohoslu�ba pokračuje podle liturgického řádu.

Stojím vedle lavice. Na jejím okraji sedí maminka s děvčátkem. Dítko sotva �kolou povinné za�eptá mamince:

�Maminko, dej mi, prosím, to světýlko!�

Matka se sklání k dítěti, a podává mu červený kalí�ek.

�Buď opatrná!�

Děvčátko obejme kalí�ek drobnými dlaněmi a zahledí se do světla. V tu chvíli se mu rozzáří obličej do úsměvu. K jednomu zdroji světla přibyla je�tě dvě zářící nevinná očka.

Tolik světla na cestu �ivotem!Jan Kouřil

A. Mucha: Z cyklu Otčená�

4

1. veřejné zasedání Zastupitelstva města Ivančic konané dne 21. února 2011

Vybrali jsme ze zápisu Ing. Ivany Krejčové

ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY

Starosta informoval zastupitele, �e rada se se�la od posledního zasedání za-stupitelstva celkem 6krát a projednala 106 bodů programu. Zápisy jsou k dispo-zici k nahlédnutí na sekretariátu tajemníka Městského úřadu Ivančice (dále MěÚ ); výpisy jsou zveřejněny na webových stránkách města. V uplynulém období nebyl starostou pozastaven výkon usnesení rady pro nesprávnost. Hlavním bo-dem byla příprava rozpočtu města na rok 2011.

SCHVÁLENÍ NÁVRHU ROZPOČTU NA ROK 2011

Finance jsou uvedeny v tisících Kč.

Příjmy: (v tis. Kč) Schválený rozpočet

Schválený rozpočet

č. třídy pojmenování třídy 2010 20111 DAŇOVÉ PŘÍJMY 81 791,70 91 039,702 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 6 444,80 7 016,303 KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 400,00 300,004 PŘIJATÉ DOTACE 83 304,00 80 432,00 PŘÍJMY CELKEM 171 940,50 178 788,00

Výdaje: (v tis. Kč) Schválený rozpočet

Schválený rozpočet

OdPa název Par, Od 2010 2011101210

nákup pozemků-OMPZemědělství a lesní hospodářství 214,10

266,90

214321

Nákup materiálu-OMPPrůmysl, stavebnictví, obchod, slu�by

2 892,00

2 789,20

221222192221222922

Silnice (materiál, slu�by, PHM, přechodné závazky)Ostat. zále�itosti pozemních komunikací-chodníkyProvoz veřejné silniční dopravy (územní obslu�nost)Ostat. zále�itosti v silniční dopravě (značky)Doprava

5 668,30

4 203,50

5

231023212322233323

Pitná voda (příspěvek Svazku, nákup slu�eb...)Odvádění a či�tění odpadních vod a nakládání s kalyPrevence zneči�ťování vodyÚpravy drobných vodních toků (vyči�tění náhonu.)Vodní hospodářství

1 936,00

2 397,90

311131133119

314131

Před�kolní zařízeníZákladní �kolyOstatní zále�itosti před�kolní výchovy a základního vzdělávání�kolní stravování při M� a Z�Vzdělání

12 707,10

16 212,10

33133314331933223326

3341339933

Filmová tvorba (kino-opravy)Činnosti knihovnické (mzdy, knihy, provoz,�)Ostatní zále�itosti kultury (příspěvek KIC)Zachování a obnova kult. Památek (materiál)Poříz., zachov. míst. pam. (�idov. hřbitov, Dny evropského dědictví)Rozhlas a televize (platy, PHM, DHM,�.)Ost.zál. kultury, církví a sděl. prostř. (vítání občánků)Kultura, církve a sdělovací prostředky

7 237,00

7 161,10

341234193421342934

Sport. zařízení v majetku obce (hala, těl. Řeznovice)Ostatní tělovýchovná činnost (FC Ivančice)Vyu�ití volného času dětí a mláde�eOstatní zájmová činnost a rekreaceTělovýchova a zájmová činnost

4 011,90

3 335,90

35133522354935

Lékařská slu�ba první pomoci (LSPP)Ostatní nemocniceSoc. péče mláde�i - StreetworkerZdravotnictví

0,0

0,00

361236133631363236333635363936

Bytové hospodářství (převod BS, slu�by,..)Nebytové hospodářství (zap. BD,..)Veřejné osvětlení (materiál, elektřina,..)Pohřebnictví (platy, slu�by, provozní výdaje..)Výstavba a údr�ba místních in�enýrských sítíÚzemní plánováníKom. slu�by (daň z PN, znalecké posudky, členství)Bydlení, komunální slu�by a územní rozvoj

7 315,20

9 693,50

3722

37233745374937

Sběr a svoz komunálního odpadu (svoz PDO, PHM, závazky)Sběr a svoz ostatních odpadůPéče o vzhled obcí a veřej. zeleň (slu�by, mater., PHM)Ostatní činnosti k ochraně přírody a krajinyOchrana �ivotního prostředí

8 794,50

8 935,40

6

41 Dávky a podpory v sociálním zabezpečení 60 050,00 61 500,00

4351

43234359433943

Domovy pro zdravotně posti�ené občany (příspěvek Penzionu,Pečovatelská slu�ba (platy, slu�by, auta..)Sociální pomoc dětem a mláde�i-StreetworkerOst. soc. péče a pomoc zdrav. posti�. (Senior klub a ZP)Ostatní soc. péče a pomoc rodině a man�el. (�lapanice)Soc. péče a pomoc s spol. činnosti v soc. zab.

2 760,70

2 390,80

527352

Správa v oblasti krizového řízeníCivilní připravenost na krizové stavy

664,60

727,10

5311

53

Bezpečnost a veřejný pořádek (platy, provozní výdaje, slu�by, auto)Bezpečnost a veřejný pořádek

3 487,80

3 525,30

5512

55

Po�ární ochrana � dobrovolná část (DHM, provozní výdaje) Po�ární ochrana � dobrovolná část

375,80

609,40

6112617161

Zastupitelstva obcí (platy, provozní výdaje)Činnost místní správy (platy, provozní výdaje, rezervy)Státní moc, státní správa, územní samospráva

52 151,90

64 120,10

622362

Mezinárodní spolupráce � dru�ební městaJiné veřejné slu�by a činnosti

120,00

239,20

6310

639963

Obecné příjmy a výdaje z Þ nančních operací (úroky, bank. poplatky)Ostatní Þ nanční operace (vratky FU, daň z PPO)Finanční operace

6 484,30

4 276,50

6402640964

Finanční vypořádání minulých let (ze sociálních dávek)Ostatní činnosti jinde nezařazené (RR, přefakturace)Ostatní činnosti

1 069,30

1 404,10

VÝDAJE CELKEM 177 940,50 193 788,00

ROZDÍL PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -6 000,00 -15 000,00

8 FINANCOVÁNÍ 6 000,00 15 000,00

Bytová správa a příspěvkové organizace: schválený 2010

schválený 2011

VH:

Bytová správa 250,00 0,00

7

Městské PO:

1. Městské lesy Ivančice 0,00 0,002. Kulturní a informační centrum 3 500,00 3 320,303. Penzion pro důchodce 300,00 285,00

�kolské PO: Z�:

4. Základní �kola Vladimíra Men�íka 2 499,00 2 840,505. Základní �kola T. G. Masaryka 2 075,00 2 154,606. Základní a mateřská �kola Ivančice - Němčice 3 053,00 2 889,907. Základní a mateřská �kola Ivančice - Řeznovice 841,00 818,00

M�:8. Mateřská �kola Na Úvoze Ivančice 993,00 927,709. Mateřská �kola Chřestová Ivančice 1 075,00 636,50

�J:10. �kolní jídelna Ivančice 1 519,30 1 425,00

v�e celkem 16 105,30 15 297,50

Návrh na schválení � neinvestiční dotace: schválený 2010 schválený 2011

FC Ivančice 550,00 522,00HC Ivančice 150,00 143,00Klub důchodců Ivančice 50,00 45,00 Profesionálním hasičům � Ivančice 150,00Svaz tělesně posti�ený 40,00 35,00Náhrady placené obyvatelstvu � �idovský hřbitov 10,00 10,00Ost. neinv. dotace-Sdru�ení pro mezinárodní spolupráci 20,00 20,00celkem 820,00 925,00

Město je členem: schválený 2010 scvhálený 2011

Ostatní neinvestiční dotace veř. rozp. � Svazek 189,60 187,00Mikroregion 140,90 140,90Sdru�ení obcí a měst JM 9,40 9,40Česká asociace pečovatelské slu�by 2,00 2,00Energoregion Dukovany 16,90 16,90Sdru�ení historických sídel 9,40 9,40celkem 368,20 365,60

8

Vytvořené rezervy k rozdělení: schválený 2010 schválený 2011

rezerva zastupitelstva v Od 61 0,00 17 657,00rezerva provozní v Od 61 5 000,00 0,00rezerva protikrizová v Od 61 300,00 300,00rezerva havarijní v Od 61 700,10 814,20rezerva rady v Od 64 315,00 350,00celkem 6 315,10 19 121,20

V sestavených rozpočtech se počítá se zapojením:(z roku 2010)

14 000,00 23 000,00

Z čísel rozpočtu je patrné, �e se stále hledají úsporná opatření, která by měla umo�nit dělat alespoň část z plánovaných investic. Skutečné daňové příjmy se proti roku 2009 pomalu zlep�ují, do 10/2010 o 5,13 mil. Kč. Pro-vádějí se kroky nezbytně nutné k tomu, aby město bylo schopno splácet část úvěru na rekonstrukci kanalizace v Ivančicích ve vý�i 80 mil. Kč. Úvěr si bude brát Svazek. Pro rok 2011 se v rozpočtu počítá s investičním příspěv-kem Svazku ve vý�i 1 500 tis. Kč.

Město do roku 2016 splácí stávající úvěr splátkou ve vý�i cca 10,0 mil. Kč/rok.

Starosta doplnil, �e zastupitelstvo disponuje finanční rezervou ve vý�i téměř 18 mil. Kč, ze které se postupně budou uvolňovat finanční prostředky tak, jak bude jejich potřeba narůstat. Tato rezerva je v takové vý�i proto, �e v měsíci březnu za-čne největ�í stavební akce v dějinách města � rekonstrukce a dostavba kanalizace. Z tohoto důvodu je třeba mít v záloze potřebné prostředky. Dal�ím důvodem je, aby město mělo finanční rezervy pro své plánované akce, jak je uvedeno v návrhu OTI. Tyto akce nebyly dosud do rozpočtu zařazeny a proto je rezerva tak velká.

Pozměňovací návrh � vyčlenění prostředků ve vý�i 2 mil. Kč z rezervy zastu-pitelstva na nákup pozemků pod sportovní halou nebyl přijat.

Hlasování pro schválení návrhu rozpočtu na rok 2011:Pro 8, proti 0, zdr�el se 6

�KOLSKÝ VÝBOR

Starosta předal slovo Mgr. Heřmanové, která byla předkladatelkou materiálů vztahujících se k tomuto bodu.

9

Mgr. Heřmanová uvedla, �e Zastupitelstvo města Ivančic na svém zasedání 15. 11. 2010 usnesením zřídilo výbor �kolský, pro mláde� a volnočasové aktivi-ty, jeho� předsedkyní byla zvolena.

�kolský výbor v rámci svého programu bude spolupracovat se �kolskou ko-misí. Bude se zabývat analýzou, koncepcí a strategií v oblasti �kolství, kultury, mláde�e, sportu, volného času a prevencí sociálně patologických jevů. V rámci komunitního plánování se bude sna�it zapojit mláde� i dospělé do ře�ení této problematiky. Zapojí se do různých projektů a dotačních programů. Výbor bude spolupracovat se �kolskou komisí, jako�to poradním orgánem rady města. Dílčí úkoly budou rozpracovány na prvním zasedání �kolského výboru.

Předsedkyně výboru navrhla zastupitelstvu, aby počet členů výboru byl pět a jako členy výboru dále navrhla Mgr. Lenku Vokurkovou, Markétu �ilberge-rovou, Milana Bučka a Antonína Ondru. MVDr. �lapanský se zeptal, zda se �kolská komise nekryje se �kolským výborem. Starosta odpověděl, �e se nekryjí, jedná se o poradní orgán rady. Hlavním cílem �kolského výboru bude získávání dotací pro různé aktivity mláde�e a dospělých. Koncepce bude stanovena ve spolupráci se �kolskou komisí. �kolská komise ře�í převá�ně problematiku �kol, neboť jsou v ní zastoupeni ředitelé �kol.

H l a s o v á n í : Pro 14, proti 0, zdr�el se 0

DOMOV PRO SENIORY

nabytí pozemků do vlastnictví města a záměr jejich darování

Místostarosta Skála pokračoval dal�ím bodem programu, a to nabytím po-zemků do vlastnictví města a záměrem jejich darování.

Zastupitelstvo města schválilo dne 12. 7. 2010 nákup pozemků pro výstavbu Domova pro seniory.

Celkem jde o částku 1 623 000,- Kč. Zastupitelstvo dne 12. 7. 2010 bylo seznámeno s tím, �e odkoupené pozemky

by byly následně převedeny do vlastnictví Jihomoravského kraje. Proto je za-stupitelstvu navr�eno, aby byl na tomto jednání schválen záměr jejich darování (to znamená, �e pozemky budou odkoupeny a budou zapsány na listu vlastnic-tví č. 10001 pro Město Ivančice) a hned po tomto úkonu bude záměr darování vyvě�en na úřední desku. Poté dal�í zastupitelstvo schválí jejich darování do vlastnictví Jihomoravského kraje.

Starosta shrnul pro veřejnost, �e se jedná o pozemky, které jsou nutné pro výstavbu nového Penzionu � respektive Domova pro seniory u budovy střední �koly. Pozemky jsou vykolíkované. Jedná se o jedinou investici města, spolu-

10

účast města pro investici Jihomoravského kraje, která povede k roz�íření o 64 lů�ek pro seniory v Ivančicích.

H l a s o v á n í : Pro 14, proti 0, zdr�el se 0

SOUHLAS S UMÍSTĚNÍM STAVBY

�Výstavba rodinných domů, komunikační napojení a in�enýrské sítě Ivan-čice, u cihelny�

Tento bod přednesl starosta města. Společnost CIHELNA IVANČICE, a.s. se sídlem Mřenková 106, 664 91

Ivančice, IČ: 15530337, po�ádala zastupitelstvo města o udělení souhlasu s umístěním stavby �VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ, KOMUNIKAČNÍ NAPOJENÍ A IN�ENÝRSKÉ SÍTĚ � IVANČICE, U CIHELNY� na pozem-cích p. č. KN 940/3, 940/2, 940/31, 940/46, 940/98, 940/101 a 940/102, v�e k.ú. Ivančice.

Jedná se o umístění in�enýrských sítí, případně jejich přelo�ek a komunikač-ního napojení, které bude provedeno jako první etapa této stavby. Druhou etapou bude výstavba rodinných domů (13 dvojdomků, 8 řadových RD a 3 samostatně stojící RD) včetně přípojek in�enýrských sítí a připojení na příjezdovou komu-nikaci. Druhá etapa bude provedena po zkapacitnění a propojení obou tlakových pásem vodovodu v Ivančicích.

USNESENÍZastupitelstvo souhlasí s umístěním stavby �VÝSTAVBA RODINNÝCH

DOMŮ, KOMUNIKAČNÍ NAPOJENÍ A IN�ENÝRSKÉ SÍTĚ � IVANČICE, U CIHELNY� na pozemcích p.č. KN 940/3, 940/2, 940/31, 940/46, 940/98, 940/101 a 940/102, v�e k.ú. Ivančice s podmínkou komunikačního připojení z účelo-vé komunikace �U Cihelny�

H l a s o v á n í : Pro 15, proti 0, zdr�el se 0

BESEDNÍ DŮM

USNESENÍZastupitelstvo pověřuje majetkoprávní odbor provedením právní analýzy

smlouvy s firmou La Peda do konce měsíce února a navr�ením takových opatře-ní, aby pohledávka města byla co nejlépe o�etřena.

H l a s o v á n í : Pro 13, proti 0, zdr�el se 0

11

Z USNESENÍ RADY MĚSTAVe zveřejněných výpisech jsou vypu�těny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb. (zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.

5. schůzekonaná dne 21.02.2011

⌦ Dohody o úhradě neinvestičních nákladů za dojí�dějící �ákyRM schvaluje dohody o úhradě

neinvestičních nákladů za dojí�dějící �áky mezi městem Ivančice a obcemi Borkovany, Biskoupky, Dukovany, Hlína, Kratochvilka, Moravské Brá-nice, Neslovice, Nová Ves, Nové Brá-nice, Oslavany, Pravlov, Radostice, Senorady a Trbou�any.

⌦ Poskytnutí daru Okra�lovacímu spolku IvančiceRM schvaluje poskytnutí daru

z rezervy rady v částce 2.000,- Kč Okra�lovacímu spolku Ivančice na zakoupení sazenic stromků pro novou výsadbu Stromokruhu Evropy poniče-ného neznámým vandalem.

⌦ Nabídka na zakoupení výrobků od tělesně posti�ených � Podpo-ra naděje, s.r.o.RM nereflektuje na nabídku na

zakoupení výrobků (pohlednicových přání PF) od společnosti Podpora na-děje, s.r.o., Jindřichův Hradec.

⌦ Nabídka na zakoupení výrobků od tělesně posti�ených � Vydava-telství Paprsek, s.r.o.RM schvaluje zakoupení výrobků

� 100 ks pohlednicových přání PF od

Vydavatelství Paprsek, s.r.o., Plzeň za 2.700,- Kč včetně DPH. Hrazeno bude z rezervy rady.

⌦ Zahraniční pracovní cestaK tomuto bodu se p. Skála nevyja-

dřoval a nehlasoval.RM schvaluje zahraniční pracovní

cestu zaměstnankyně odboru regio-nálního rozvoje MěÚ Ing. Skálové, vykonávající agendu památkové péče, do Slovinska. Akci pořádá Sdru�e-ní historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve dnech 6.�13. května 2011. Cena této zahraniční cesty je 11.200,- Kč + cestovní náhrady dle příslu�né vyhlá�ky. Hrazeno bude z rozpočtu odboru regionálního rozvoje.

⌦ Kupní smlouva � sterilizátor pro potřeby pečovatelské slu�byRM schvaluje Kupní smlouvu na

zakoupení sterilizátoru HS 62A pro potřeby Pečovatelské slu�by Ivančice za cenu 1,- Kč od MUDr. Čermáka.

⌦ Slo�ení �kolské a kulturní komi-seRM jmenuje tyto členy �kolské

a kulturní komise: předseda Mgr. Marie Magerová, členové: Mgr. Ra-dek Musil, Mgr. Hana Ludvová, Mgr. Lenka Vokurková, Mgr. Karla Černá,

12

Bronislava Minaříková, Mira Pyroch-tová, Dagmar Fialová, Mgr. Ale� Tureček, PaeDr. Eli�ka Suchánková, Jaroslav Voborný, Bc. Blanka Oduto-vá a Mgr. Veronika �ramatá.

⌦ Stanovisko města k akci �No-vostavba RD s provozovnou v Ivančicích, Na Brněnce 4�RM uděluje souhlas k akci �No-

vostavba RD s provozovnou v Ivan-čicích, Na Brněnce 4� na pozemku st. 278/2 v k.ú. Ivančice. Souhlas se stavebníku uděluje za Město Ivančice jako vlastníka sousedních nemovitostí � p.č. 3131/4 a p.č. ZE 3130/3.

⌦ Slavnosti chřestu 2011 � umístě-ní atrakcíRM uděluje� Vilmě Valdové souhlas k hos-

tování s nafukovací skluzavkou, dětským zvířátkovým kolotočem a Twister atrakcí,

� Jiřímu Huskovi souhlas k hosto-vání s autodromem, létajícími labutě-mi, nafukovací skluzavkou, bazénem s kuličkami a dětským kolotočem, o slavnostech chřestu, které se konají ve dnech 20. a 21.05.2011. Příjezd je mo�ný ve čtvrtek dne 19.05.2011 po 17. hodině a prostranství musí být vyklizeno nejpozději do pondělí 23.05.2011 do 07.00 hodin. Poplatek 600,- Kč/1 atrakci/den je splatný v ho-tovosti na pokladně města nejpozději v pátek 20.05.2011 do 13.00 hodin.

Souhlas se uděluje pro případ, �e prostory náměstí budou technicky dostupné. Pokud investiční akce Svaz-ku vodovodů a kanalizací Ivančice

� kanalizační řady a intenzifikace ČOV � v té době znemo�ní nebo omezí vjezd a pohyb na náměstí, souhlas se stane bezpředmětným. RM ukládá odboru majetkoprávnímu informovat prokaza-telně o této skutečnosti oba �adatele.

⌦ �ádost o proplacení výměny plastových oken v bytě č. 3, U Jatek 5, IvančiceRM schvaluje proplacení částky

17.416,- Kč za výměnu plastových oken v bytě č. 3, ul. U Jatek 5, Ivančice (9.131,- Kč/okno v kuchyni skutečné náklady, 8.285,- Kč/okno v obývacím pokoji průměrné náklady města).

⌦ Úhrada za vystoupení Klubu vo-jenské historie �Kentaur Osla-vany� o.s.RM schvaluje úhradu faktury č.

2010001 Klubu vojenské historie �Kentaur Oslavany� o.s. ve vý�i 1.000,- Kč za vystoupení při oslavách 65. výročí osvobození ČSR Rudou ar-mádou. Hrazeno bude z rezervy rady.

⌦ Základní �kola T. G. Masaryka Ivančice � funkce ředitele �kolyRM bere na vědomí �ádost Mgr.

Otmara Němce o uvolnění z funkce ředitele �koly ke dni 30.06.2011. RM ukládá starostovi MUDr. Adamovi vyhlásit a zorganizovat konkurs na ob-sazení funkce ředitele Základní �koly T. G. Masaryka Ivančice s nástupem 01.08.2011.

⌦ Zahraniční pracovní cestaRM schvaluje zahraniční pracovní

cestu Bc. Petra Kudláčka, pracovníka

13

ivančického televizního studia, do města Sládkovičovo (SK) v sobotu 26.02.2011. Současně schvaluje po-u�ití potřebné videotechniky města k natáčení pořadu v rámci zaji�tění publicity projektu �Podpora rozvoje regionálních konzultačních a koor-dinačních sítí� realizovaného městy Sládkovičovo a Ivančice a spolufi-nancovaného z Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika � Česká republika 2007 � 2013.

⌦ Slo�ení stálých komisí MěÚ RM schvaluje toto slo�ení stálých

komisí MěÚ:Komise pro zadávání veřejných

zakázek� předseda Radoslav Skála, čle-

nové: Ing. Ladislav Pe�ka, Ing. Josef

Coufal, JUDr. Rů�ena Chládková, Mgr. Lenka Mrajcová;

Komise likvidační� předseda Ing. Josef Janíček, čle-

nové: Ing. Ladislav Pe�ka, Mgr. Lenka Mrajcová, p. Ale� Tichý;

Komise pro oceňování vyřazených předmětů určených k prodeji

� předseda Ing. Ivana Krejčová, členové: Ing. Josef Janíček, p. Josef Sedmík, paní Jarmila Hortová;

Komise �kodní� předseda Mgr. Lenka Mrajcová,

členové: Ing. Ivana Krejčová, Ing. Mi-lan Halúzka, Ing. Ladislav Pe�ka;

Komise bytová (pro obsazování bytů ve vlastnictví města � s výjimkou bytů v DPS Penzion pro důchodce)

� předseda Radoslav Skála, čle-nové: Mgr. Radek Musil, Mgr. Lenka Mrajcová, Ing. Olga Prokopová.

6. schůzekonané dne 24.02.2011

⌦ Ustanovení komise pro otevírání obálek s nabídkami k veřejné za-kázce �Technologické centrum ORP Ivančice�RM dle § 71/1 z.č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, v platném znění ustanovuje komisi pro otevírání obálek s nabídkami k veřejné zakázce �Technologické centrum ORP Ivanči-ce� ve slo�ení: předseda místostarosta Radoslav Skála, členové Mgr. Lenka Mrajcová, Ing. Bohumil Smutný, Ing. Josef Coufal, JUDr. Rů�ena Chlád-ková.

⌦ Ustanovení hodnotící komise k posouzení a hodnocení nabí-dek k veřejné zakázce �Techno-logické centrum ORP Ivančice�RM dle § 74/1 z.č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, v platném znění ustanovuje hodnotící komisi k posouzení a hodnocení nabídek k veřejné zakázce �Technologické centrum ORP Ivančice� ve slo�ení: předseda místostarosta Radoslav Ská-la, členové Ing. Jiří Chrustawczuk, Ing. Bohumil Smutný, Ing. Ladislav Pe�ka, JUDr. Rů�ena Chládková.

14

⌦ Výběrové řízení na pozici ředitel příspěvkové organizace města Městské lesy IvančiceRM schvaluje vypsání výběrového

řízení na pozici ředitel příspěvkové or-ganizace města Městské lesy Ivančice dle předlo�ené výzvy.

7. schůze radykonaná dne 07.03.2011

⌦ �ádosti o poskytnutí veřejné finanční podpory z rozpočtu města Ivančice pro rok 2011RM schvaluje poskytnutí prostřed-

ků veřejné finanční podpory z rezervy rady včetně příslu�ných smluv takto:

� dar 10.000,- Kč na činnost se-niorského pěveckého sboru �Bádule� v roce 2011; příjemce paní Jitka Eibe-lová � předsedkyně výboru sboru;

� dotace 7.000,- Kč na vydání kni-hy vzpomínek MUDr. Kanii �Velká vizita� Galerií Stříbský mlýn; pří-jemce JUDr. Irena Zahradníková, IČ 45611386.

RM neschvaluje poskytnutí pro-středků veřejné finanční podpory z rezervy rady Ing. Drápelovi, Brno na vydání ročenky MNK 2006-2010.

Projednání ostatních dosud poda-ných �ádostí bylo odlo�eno.

⌦ Jmenování členů a tajemníka konkurzní komise pro posuzová-ní uchazečů o funkci ředitele Z� T.G.MasarykaRM jmenuje předsedou konkurz-

ní komise pro posuzování uchazečů o funkci ředitele Základní �koly T.G.Masaryka Ivančice MUDr. Vojtěcha Adama a dal�ím členem p. Radoslava Skálu. RM pověřuje Ing. Ivanu Krejčovou vykonáváním funk-

ce tajemníka komise (není členem komise).

⌦ Oprava havarijního stavu most-ku v AlexovicíchRM schvaluje celkovou opravu ha-

varijního stavu mostku v Alexovicích u točny autobusů. Cena opravy bude ve vý�i 43.000,- Kč vč. DPH. Hrazeno bude ze schváleného rozpočtu odboru technického a investičního.

⌦ �ádost o obnovení pouličního osvětlení u sokolovny v Němči-cíchRM bere na vědomí �ádost o ob-

novení pouličního osvětlení na ulici Za Mostem (kolem Ivacaru) a ukládá odboru technickému a investičnímu vypsat výběrové řízení na jeho reali-zaci. Předpoklad úhrady nákladů na realizaci � z rezervy zastupitelstva; bude předlo�eno zastupitelstvu na nejbli��ím zasedání.

⌦ Ceny hrobových místRM schvaluje pro nově uzavírané

smlouvy ní�e uvedené částky za ná-jem hrobových míst a znění nájemní smlouvy na hrobová místa

a) 32,- Kč/m2/rok za nájem a slu�-by hrobového místa na hřbitově v Ivančicích,

15

b) 26,- Kč/m2/rok za nájem a slu�by hrobového místa na hřbitově v Řeznovicích,

c) 20,- Kč/m2/rok za nájem a slu�-by hrobového místa na hřbitově v Budkovicích.

⌦ Ivančická pouť � hipodromRM uděluje p. Robertu Berous-

kovi souhlas k umístění hipodromu s poníky na Palackého náměstí v době konání ivančické pouti ve dnech 30. a 31.07.2011. Konkrétní místo určí správce trhu, který vybere i poplatek dle platné vyhlá�ky.

⌦ Prodej podílu ve vý�i 2,481% - TEPLO IvančiceRM doporučuje zastupitelstvu

schválit prodej podílu ve vý�i 2,481% ve společnosti TEPLO Ivančice s.r.o.

⌦ Smlouvy o poskytnutí dotaceRM schvaluje:a) Smlouvu o poskytnutí dotace

ve vý�i 45.000,- Kč příjemci SENIOR KLUB Ivančice, o.s. na činnost,

b) Smlouvu o poskytnutí dotace ve vý�i 10.000,- Kč příjemci PhDr. Věra Jelínková, Ivančice na údr�bu �idov-ského hřbitova,

c) Smlouvu o poskytnutí dotace ve vý�i 35.000,- Kč příjemci Občanské sdru�ení zdravotně posti�ených, o.s. na činnost,

d) Smlouvu o poskytnutí dotace ve vý�i 20.000,- Kč příjemci Sdru�e-ní pro mezinárodní spolupráci města Ivančice na činnost.

⌦ Přidělení zakázky na akci �Technologické centrum ORP Ivančice�RM, dle zápisu z jednání výběrové

komise konané dne 07.03.2011, přidě-luje zakázku na akci �Technologické centrum ORP Ivančice� firmě C SYS-TEM, a.s., Otakara �evčíka 840/10, 636 00 BRNO, IČ 27675645 za cenu 3.034.127,- Kč včetně DPH a tech-nickou podporu od 01.01.2012 do 31.12.2016 za cenu 1.000,- Kč/rok vč. DPH. Komise vybírala z 1 nabídky. Hrazeno bude z dotace Integrovaného operačního programu - Zavádění ICT v územní veřejné správě, výzva 06, projekt �Rozvoj slu�eb eGovernmen-tu v ORP Ivančice I-III� a rozpočtu odboru informačních systémů (OIS) na rok 2011.

16

Co je to akce Technologické centrum ORP Ivančice?

Na tuto otázku nám odpověděl Ing. Bohumil Smutný � projektový mana-�er, který má na starosti administraci dotace, monitorovací zprávy a �ádosti o platby:

Technologické centrum ORP Ivančice je poměrně administrativně a technic-ky náročná akce, a to od slo�ité �ádosti o dotaci a� po náročnou technickou rea-lizaci. Technické zále�itosti ře�ení tohoto technologického centra má na starosti Ing. Jiří Chrustawzcuk, vedoucí odboru informačních systémů MěÚ Ivančice.

Zřízení technologického centra bude spočívat zejména v pořízení hardware a software včetně doprovodných slu�eb tak, aby mohly být zaji�těny povinné slu�-by obce s roz�ířenou působností Ivančice. Cílem je vytvoření robustní, bezpečné a efektivní infrastruktury, schopné zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dal�ího rozvoje. Pořízení technologického centra je poměrně ná-kladnou investiční akcí, je v�ak pro obec s roz�ířenou působností nutností a vět-�ina výdajů (85%) je financována dotací ze strukturálních fondů Evropské unie. Vlastní podíl města na spolufinancování činí pouze 15%. Město tak má jedi-nečnou mo�nost nahradit ji� zastaralý hardware, který by si bez této dotace jinak muselo celý zaplatit samo. Nutnosti modernizovat své počítačové vybavení by se město v blízké budoucnosti nevyhnulo. V případě nezrealizování projektu by tak na�e město zůstalo osamocené mezi ostatními vět�ími městy v ČR, proto�e stejnou akci realizují v současné době v�echny obce s roz�ířenou působností.

Účel projektu technologického centra obce s roz�ířenou působností Ivančice spočívá v zaji�tění informatizace celého správního obvodu a ve vytvoření infra-struktury pro provozování eGon - centra.

Primárním účelem technologického centra je:� provoz systému spisových slu�eb včetně pracovních datových úlo�i�ť, elek-

tronické spisovny a rozhraní na datové schránky� integrace centrálních projektů, zejména potřebných komponent základních

registrů� provoz systémových slu�eb provozovaných pro potřeby samosprávy města

a obcí ve správním obvodu obce s roz�ířenou působností� provozu vlastních aplikací pro potřebu obce s roz�ířenou působností (např.

Matrika, Rozpočet, Majetek) � provoz typových projektů samosprávy města pro potřeby obcí ve správním

obvodu obce s roz�ířenou působností (např. Systém včasné intervence, Inte-grovaný záchranný systém, aj.).

17

Technologické centrum obce s roz�ířenou působností Ivančice posílí infrastrukturu informačních technologií a elektronické komunikace, podpoří standardizaci informačních systémů obcí ve správním obvodu a zajistí potřebnou úroveň slu�eb.

Očekávané přínosyJaké přínosy bude mít projekt pro občany Ivančic a okolních obcí, které se

do projektu zapojily jako partneři? Očekávané přínosy projektu jsou dány jednak strategickými materiály, jednak ověřitelnými identifikátory a jednak vycházejí z výsledků marketingového průzkumu a poptávky po slu�bách v území.

Nejdůle�itěj�í očekávané přínosy:� zrychlení, zefektivnění a zautomatizování distribuovaných dat v předem na-

definovaném workflow� elektronizací dokumentů dojde ke zvý�ení jejich dohledatelnosti v kterékoli

fázi zpracování i v době jejich archivace� zrychlení komunikaci mezi jednotlivými institucemi veřejné správy (předá-

vání dat ji� nebude zpomalováno lidským faktorem, je zaručeno, �e se správ-né dokumenty se dostanou ke správnému u�ivateli ve správný čas)

� zefektivnění fungování veřejného sektoru� sní�ení regionálních disparit v oblasti informačních technologií� vět�í dostupnost veřejných slu�eb� zviditelnění a zvý�ení dostupnosti eGON slu�eb� zrychlení reakce a odezvy na podání a potřeby občanů.� připravenost systémů města Ivančice a obcí ve správním obvodu ORP na

komunikaci se základními registry � optimalizace nákladů díky nastavení systému řízení a přesně určeným čin-

nostem, co� ve svém důsledku vede k efektivní kontrole hospodaření jednot-livých útvarů a kontrole investic

Oznámení o uzavření budovy Odboru správních činností

Dne 7. dubna 2011 /čtvrtek/ bude v souvislosti s plánovaným přeru-�ením dodávky elektrické energie uzavřena budova Odboru správních čin-ností, P. Bezruče 4, Ivančice. Vzhledem k tomu, �e se jedná o úřední den, upozorňujeme občany, �e nebude mo�no vyu�ít slu�eb jednotlivých agend tohoto úřadu.

18

Nezaměstnanost na IvančickuMíra nezaměstnanosti v Ivančicích dosáhla za měsíc leden 11,6%. Z 4.592

ekonomicky aktivních obyvatel jde o 534 uchazečů o zaměstnání. Volných míst bylo k dispozici 10. V celém Mikroregionu Ivančicko činila míra nezaměstna-nosti 12,6% a práci si zde hledá 1400 lidí. Oproti předchozím měsícům v roce 2010 se tak jedná o nárůst.

V únoru do�lo pouze k velmi mírnému poklesu nezaměstnanosti oproti lednu jak v Ivančicích, tak i v celém mikroregionu. V Ivančicích hledalo práci 526 lidí, co� odpovídá 11,5% míře nezaměstnanosti. Volných míst zde bylo evidováno na Úřadu práce 16. V Mikroregionu Ivančicko si hledá práci 1369 lidí, v procentním vyjádření činila míra nezaměstnanosti 12,3%.

Nav�tívil jsem město se záhadným znakem26. února jsem se zúčastnil zájezdu do Sládkovičova na Slo-

vensku, pořádaného Městem Ivančice v rámci přeshraniční spo-lupráce. Ivančice se zde poprvé zúčastnily soutě�e na 4. Meziná-rodním klobáskovém festivalu, který pořádá Občanské sdru�ení Klobáskový klub a Město Sládkovičovo.

Město Sládkovičovo má 5,5 tis. obyvatel, le�í v Trnavském kraji v západním Slovensku, asi 45 kilometrů východo-východo-

-severně od Bratislavy. Za Bratislavou se jede směrem na Galantu a u Sence se míjejí známá Slunečná jezera.

Dru�ba Ivančických se Sládkovičovskými vznikla na popud klubu ivančic-kých stolních tenistů, kteří tu mají sportovní kontakty ji� řadu let a dokonce ka�-doročně pořádají společné turnaje. Po přípravných jednáních byla zástupci obou měst podepsána Smlouva o partnerství, která umo�ňuje čerpat dotace z fondů příhraniční spolupráce v Evropské unii. Získáváním těchto dotací je na MěÚ Ivančice pověřen Ing. Bohumil Smutný, který nám sdělil:

�Zájezdy na�ich občanů do Sládkovičova v prosinci 2010 a únoru 2011 se uskutečnily na základě evropského projektu Podpora rozvoje regionálních kon-zultačních a koordinačních sítí. Tento projekt vysloveně po�aduje, aby probíhalo

19

pravidelné vzájemné setkávání občanů, pracovníků veřejné správy, zástupců ob-čanských sdru�ení, podnikatelů, institucí a organizací z obou měst. Spolupráce je i nadále otevřená v�em občanům, podnikatelům a místním sdru�ením, které projeví zájem. Finanční výdaje spojené s těmito akcemi byly hrazeny z operační-ho fondu přeshraniční spolupráce Slovenská republika � Česká republika. Městu Ivančice tak nevznikaly zbytečné náklady, které by se hradily na úkor potřebných investičních akcí, ale umo�nily předev�ím prezentaci na�eho města. Vzájemným poznáním obou měst se otevírají mo�nosti pro realizaci dal�ích zajímavých pro-jektů. Obě města se díky tomuto partnerství mohou dostat k evropským penězům, které by jinak byly obtí�ně dostupné. Stále více turistů ze Slovenska tak objevuje na�e město, navazují se nová přátelství mezi lidmi a vzrůstá zájem o na�i kulturu, tradice, rodáky a na�e ka�doroční akce, zejména Slavnosti chřestu.�

Soutě�ní dru�stvo Ivančic. Na obrázku zleva: Jana Kopuletá � kapitánka a aran�érka klo-básových pochutin, Václav Saitl � kuchař, Milan Bánovec � uzenář a řezník, Josef Sedmík � technický pracovník.

Termín odjezdu klobásového zájezdu z Ivančic byl ji� v 6.30 hod., tak�e jsme díky plynulé jízdě pana Franti�ka Leskoura dorazili k velkému soutě�nímu stanu, postavenému ve středu města u státní silnice, ji� o půl deváté. Čtyřčlenný soutě�-ní tým ve slo�ení Jana Kopuletá � kapitánka a aran�érka klobásových pochutin, Václav Saitl � kuchař, Milan Bánovec � uzenář a řezník, Josef Sedmík � technic-ký pomocník měl tak čas se připravovat na akci, která začínala v 10.00 hod.

20

V zadní části stanu, který měl rozměry cca 60 x 10 m, bylo mno�stvím lavic, na kterých soutě�ní dru�stva nejen pracovala, ale také nabízela své domácí klo-básové a salámově produkty. Soutě�ilo celkem 24 týmů ze Slovenska, Maďarska,

Srbska a ná� z ČR, tak�e výběr uzenář-ských pochoutek byl veliký. Ve střední části tohoto hangáru bylo posezení pro náv�těvníky, kterých během dne při�lo podle odhadů pořadatelů asi 2 tisíce. Vstupné se nevybíralo, ale mísy s ochut-návkami uzenin a také sklenice s vínem byly stále doplňované, tak�e tu celý den nebyla nouze. Vstupní část � 10 m z dlouhého stanu � byla určena pro kul-turní program, který sice nebyl pestrý, ale měl vynikající atmosféru. Hrála tu tříčlenná cimbálovka s výborným zpě-vákem, který i přes svůj věk �edesátníka sr�el energií. Předev�ím čardá�e v jejich temperamentním podání spontánně str-hávaly přihlí�ející k tanci.

U ka�dého soutě�ícího dru�stva byla neustále bohatá nabídka uzeninových po-choutek.

21

Soutě� ve výrobě klobás podle vlastních receptů byla, jak jsem ji� předeslal, zahájena v 10.00 hod. Ka�dý soutě�ní tým obdr�el od pořadatelů 10 kg masa a 15 metrů střívek. Ostatní potřeby � mlýnek na maso, koření, výzdobu a prezentaci si ka�dý tým zaji�ťoval sám. Soutě�ní klobásy se v�ak neudily, porotci si je před hodnocením nechali upéct.

Z 24 týmů skončily Ivančice na 11 místě. Jejich uzenář Milan Bánovec se představil vynikajícími moravskými klobásami podle svého receptu. Chtěl repre-zentovat ná� kraj a tak nepou�il pálivou papriku. Jedenácté místo Ivančic ohod-notil takto: �S na�ím výsledkem v soutě�i nejsem spokojen, neboť na�e práce byla dobrá. Tady jsou v�ak zvyklí dávat do klobás spousty pálivé papriky a jemná chuť masa jde stranou. Pří�tě se podle toho zařídíme. Rádi se za rok zúčastníme znovu a věřím v na�e lep�í umístění.�

Termální lázně Sládkovičovo. Do rohového bazénu vlevo vyvěrá termální pramen.

Pro ná� zájezd připravili hostitelé ze Sládkovičova je�tě dal�í kratochvíli � náv�těvu termálních lázní ve 3 km vzdáleném Vincově Lese. Lázně tu byly vybudovány na základě úspě�ného termálního vrtu, ze kterého tady roku 1986 začala ze země proudit 620C teplá voda. V roce 1992 pře�ly tyto původně státní lázně do majetku města Sládkovičovo. Lázně jsou pečlivě udr�ované a kromě bazénů s termální vodou tady mají i bazény pro plavce. Dvouhodinová relaxace ve venkovním bazénu s vodou mezi 36 a� 400C byla v mrazivém počasí velice příjemná.

22

Po návratu do města jsem se začal pídit po symbolice záhadného městského znaku, který zdobil několik úředních budov. Zaujal mě svým pohádkovým kouz-lem: vlevo půlměsíc, vpravo hvězda a mezi nimi kří� se zalomenou no�ičkou. Oslovil jsem několik místních a v�ichni byli ochotní znak vysvětlovat. I díky jejich odpovědím jsem se tak něco dozvěděl o historii města.

Sládkovičovo se původně jmenovalo Magyardioszeg a první zmínka o této obci v Podunajské ní�ině pochází ji� z roku 1252. Při po�áru v roce 1709 obec celá vyhořela, tak�e musela být vystavěna znovu. V roce 1786 byla na popud císaře Josefa II. je�tě dosídlena německými kolonisty. Od té doby tu stály dvě sa-mostatné obce � Maďarský Diószeg a Německý Diószeg � které se v r. 1943 spo-jily v jedno město Velký Diószeg. Po II. světové válce v r. 1945 bylo na základě tzv. Bene�ových dekretů obyvatelstvo této maďarsko-německé obce vysídleno a nahrazeno obyvatelstvem slovenské národnosti. Město Velký Dióseg dostalo r. 1948 nový název Sládkovičovo.

Vysvětlování symbolů městského znaku od náhodně oslovených místních nebylo jednoznačné. Podle některých prý půlměsíc ve znaku připomíná Turky, kterými bylo město v 17. století ovládáno. Zalomená no�ička u kří�e zase prý znamená, �e město bývalo středem oblasti ve tvaru trojúhelníka, ve které se ve velkém pěstovaly oře�áky.

Oficiální heraldický popis znaku města Sládkovičovo mi ochotně poslala paní Adriana Bolechová, účetní na místním městském úřadu. Je od heraldika PhDr. Ladislava Vrtela a praví se v něm:

�V zeleném �títě stříbrná obrácená Merkurova palice ukončená kří�em, do-provázená vpravo půlměsícem s tváří a vlevo hvězdou.�

23

Dále heraldik PhDr. L. Vrtela popisuje, �e nový erb pro město Sládkovičovo se rodil velmi tě�ko, neboť dlouho nebyly známé vhodné historické a heraldické prameny, ze kterých by bylo mo�né při tvorbě erbu vycházet. Proto se uva�ovalo o nejrůzněj�ích novotvarech symbolizujících v té době zde převládající cukrovar-nictví, jako jsou cukrová homole nebo kostka cukru. (Cukrovar zde byl postaven ji� r. 1867, ale po r. 1993 byl zru�en � poz. redakce). Dne�ní podobu znaku v�ak teprve určil archivní nález starých pečetí, který poukázal na bohatou heraldickou minulost Sládkovičova. Na první pohled tajemné značky nebeských těles vysvětluje heraldik Vrtela tak, �e v dobách gotických a renesančních staveb u�ívali kameníci takovéto značky pro označení své práce, tedy něco jako podpis. Někdy se takováto značka v kameni, umístěného do �títu domu, stala i domovním znamením. Pokud měl tako-vou značku ve �títě domu rychtář, nezřídka si ji obec osvojila i do svého erbu.

Stanem zněl předev�ím čardá�.

Pro úplnost je třeba je�tě doplnit, �e třetí, prostřední symbol ve znaku města Sládkovičovo, který má tvar obrácené arabské čtverky � tzv. Merkurovy palice � je symbol obchodníků. Tento symbol ve středu erbu ukazuje na významné postavení obchodu v minulosti města.

Kdy� jsme se po půl čtvrté rozjeli k domovu, uvědomil jsem si, co jsem ve Sládkovičovu nejvíc pociťoval. Byla to ú�asně přátelská atmosféra a milé jedná-ní místních obyvatel. Na�i hostitelé nebyli vstřícní jenom k nám, ale i ke svým maďarským sousedům. Primátor města Ing. Anton Szabó průbě�ně předná�el svůj uvítací projev nejen ve sloven�tině, ale i v maďar�tině. Maďarský zástupce mu zase na oplátku předal krásný dar � putovní korunu pro vítěze Klobáskového festivalu. Budeme fandit, abychom si ji pří�tě odvezli do Ivančic.

Text a foto Vít Karas

24

Společenská kronikaBlahopřejeme

Dne 4. dubna 2011 se do�ívá90 let pan Rudolf Kondei,významná osobnost ivančické kultury.

Panu Kondeiovi přejeme do dal�ích let hodně zdraví a také elánu do jeho dal�í malířské tvorby. Redakce IZ

Pan Rudolf Kondei, nositel Ceny města Ivančic a také Ceny města Kuřimi, stál v počátcích velmi úspě�ného ivančického hudebního uskupení � orchestru Modrá hvězda � jako klarinetista a saxofonista. V důchodovém věku se začal plně věnovat dal�ímu svému uměleckému koníčku � krajinomalbě. Jeho ob-razům bylo uspořádáno od r. 1982 celkem 41 výstav, přičem� jubilejní 40. se uskutečnila letos v lednu v Ivančicích v Galerii PAM.

Pan Kondei vydal roku 2009 knihu �Z mého �ivota�, ve které jsou jeho vzpo-mínky doplněny řadou obrázků z jeho tvorby. Tuto knihu lze zakoupit v Památ-níku A. Muchy.

Na�í krajině vyjádřil svou lásku malíře v pojednání �Na�e toulky přírodou�. Úvodní část z tohoto příjemného vzpomínání zveřejňujeme za touto společen-skou rubrikou.

Vzpomínáme

Dne 27. 4. 2011 by oslavil své 58. narozeniny pan Josef Stránský, který 2. ledna po dvouletém boji podlehl tě�ké nemoci.

Během svého téměř dvacetiletého pobytu v Ivančicích vyko-nával funkci správce Městských lesů a byl členem mysliveckého

a rybářského sdru�ení. Od roku 1995, kdy spolu s man�elkou zalo�ili v Ivanči-cích volejbalový oddíl �en, se systematicky věnoval trenérské činnosti, hlavně s mláde�í. Za jeho působení dosáhla děvčata zatím největ�ího úspěchu � postupu do 1. ligy kadetek. Za dlouholetou obětavou činnost mu patří poděkování jmé-nem oddílu TJ Slovan Ivančice, pod jeho� hlavičkou oddíl trénuje a soutě�í.

V roce 2006 obdr�el pan Rudolf Kondei Cenu města Ivančic

25

Vzpomínka

Motto: Na�e láska, ač tlumena dálkou, nezmizí a my se uvidíme zas�

Dne 17. dubna 2011 by se do�ila na�e milá maminka a babička, paní Jiřina Sobotková 90 let.

S láskou, úctou a vděčností denně vzpomínají dcery Jana a Eva s rodinami.

Rudolf Kondei

Na�e toulky přírodouNejen já s Aničkou, ale i na�i přátelé Blí�kov�tí, okouzleni na�í krásnou příro-

dou, vyrá�eli jsme často na výlety. Ze začátku jen kolem Ivančic, a třeba s droboti-nou v kočárcích, někdy a� na rozhlednu. Později, kdy� u� na�e děti odrostly, tou�ili jsme poznat víc z na�í vlasti. První vět�í výprava se uskutečnila v roce 1969. Kama-rád Bo�ek zajistil rekreaci v Krkono�ích. My jsme je�tě neměli auto, tak�e se jelo Bo�kovým Spartakem. Tehdy bývaly silnice poloprázdné, proto se jelo v pohodě. Byli jsme pouze čtyři a tak jsem neváhal a vzal si také malování. Počasí nám přálo, tak�e jsme si Krkono� nále�itě u�ili. Ubytování jsme byli v samém srdci na�ich nej-vy��ích hor na Lárovkách. Denně se vyrá�elo na krat�í či denní túry, třeba s kolekti-vem a průvodcem, nebo jen já s Aničkou a Bo�ek s Dadou. Také třeba jen do okolí, kde já maloval a moji milí se jen tak �poflakovali� nebo ve stínu odpočívali.

Na jednu túru jsme dlouho vzpomínali. Brzy po snídani vyrá�íme a cíl je Sně�-ka. Přes Rennerovky, Výrovku, přes Studniční horu kolem Luční boudy k Obří boudě. Po krátkém odpočinku vzhůru a� na Sně�ku. Kdy� jsme se potě�ili krásnými výhledy, nastoupili jsme na zpáteční cestu. K Obří boudě a odtud po polském území tzv. Cestou československo-polského přátelství. Asi po třech kilometrech jsme do�li k ledovcovým jezírkům. Odtud podle plánu zpět k Obří boudě a dále k Luční boudě. To znamenalo dal�ích asi pět kilometrů. Jsme ji� dost unaveni, proto nám průvodce navrhuje zkratku přes polské území přímo k Luční boudě. Nedo�li jsme v�ak dale-ko, kdy� za námi bě�í polský voják. A kdo, �e je vůdce grupy, a �e se musíme vrátit na značenou cestu! Nastalo dohadování. Vojáček byl ale neústupný. Pozoruje nás velitel a já se přece nenechám zavřít. Museli jsme se vrátit. Bylo ji� k večeru, měli jsme je�tě pár kilometrů k chatě, kdy� se je v�emu blí�ila bouřka. To znamená přidat do kroku. Sice jsme nezmokli, ale dalo nám to zabrat. Není divu, v nohách jsme měli dvaatřicet kilometrů v náročném terénu.

Druhý den jsme si dopřávali zaslou�ený odpočinek. Zajímavých vý�lapů bylo víc. Třeba na Kozí hřbety, odtud byly nádherné výhledy. Jeden velmi pěkný, Modrým dolem, Obřím dolem přes Krakono�ovu zahrádku vzhůru na Sně�ku.

26

27

Na svých toulkách jsme často míjeli Rozcestí. Byla tam pěkná chatička � hos-půdka � kde jsme se občas osvě�ovali. Při návratu jsme unavení říkali: �Je�tě tři sta, dvě stě, sto metrů od dobrého grogu.�

Jak u� jsem se zmínil, také jsem občas maloval. Pohled do Modrého dolu, chatu Klínovku, která později vyhořela. Zajímavý detail s klečí. Moc toho neby-lo, nebyl čas, neboť toulky nádhernou přírodou byly předněj�í.

Ale dovolená končí, je třeba myslet na návrat. V�ak nějaký den nám zbývá, je�tě se někde zastavíme. Můj bratranec a Dadin �vagr Frantík Schildberger--Mucha, bydlí s rodinou u �těchovic, tak je nav�tívíme. Abychom nepři�li s prázdnou, koupili jsme cestou kuřata. Přivítání bylo srdečné, v�dyť jsme se po léta neviděli. Večer u táboráku byla pečená kuřata a po příjemném posezení jsme tam přenocovali. Teď u� ale skutečně jedeme domů. Jen�e, kdy� vyjedeme kolem přehrady u Vraného, nedá nám to, musíme se je�tě ve Vltavě vykoupat. Tak honem do plavek a hurá do vody. V tom spěchu se stala nemilá věc. Bo�ek nechal v autě klíče a zabouchl dveře. Tak�e, kdy� jsme vymáchaní vylezli z vo-dy, zůstali jsme bezradně stát v mokrých plavkách před autem. Co teď! No, nějak jsem se do toho zatraceného auta dostali. Byl to vlastně jediný zádrhel na jinak báječné dovolené.

Rádi vzpomínáme na jeden výlet na Vysočinu. Byl krásný slunečný podzim a my jsme vyrazili, tentokrát dvěma auty, do �ďárských vrchů. Bylo nás pět, jako v té známé knize. Já s Aničkou a Blí�kov�tí. Bo�ek, Jiří a Hedvička. Během cesty jsme dostali zajímavý nápad. Pojedeme do Svratky k hotelu Mánes, tam zaparku-jeme jedno auto, druhým se vrátíme do Sně�ného, kde auto necháme, a vydáme se zpátky pě�ky po trase, která je snad nejzajímavěj�í v celých �ďárských vr�ích. Vystoupáme na Buchtův kopec, kde bývalo plicní sanatorium. Trochu si vydech-neme, potě�íme se krásnými výhledy a vydáme se po značené cestě do cíle na�í cesty. A to je cesta plná podivných skalních útvarů, rámovaná barevnými stromy, které jsou prozářené podzimním sluncem. A u� ty názvy nás naladily! Krásenské polesí, Podlesí, jako u nás v Kuřimi. Čtyři palice, Milovské perničky, Zkamenělý zámek, zámeček Karl�tejn, a u� jsme nad Svratkou. U Karl�tejna jsme se v pří-jemném prostředí usadili k odpočinku. Tady se dozvídáme několik zajímavých zpráv. Cesta, která spadá dolů do Svratky k hotelu Mánes, se jmenuje Cínova cesta podle malíře Cíny Jelínka, který tuto krásnou krajinu maloval. Dal�í za-jímavost � právě jsme stanuli na tzv. rozvodí. Kdy� zapr�í, tak z jedné strany střechy zámečku voda stéká do Sázavy a následně do Severního moře. Z druhé strany střechy pak do Svratky a potom do moře Černého. Tak�e odpočíváme na stře�e Evropy! Teď u� jen zbývá sejít kolem golfového hři�tě k hotelu Mánes, kde na nás od rána čeká auto. Je�tě půjdeme do hotelu na kávu, prohlédneme si obrazy Rudolfa Hanycha, a proto�e nám auto nikdo neukradl, co� se dnes zdá neuvěřitelné, vydáme se do Sně�ného pro to druhé. A mů�eme pokračovat cestou domů. Prostě Vysočina! V�ak jsme se tam často vraceli.

28

Husí anabáze

�Zavři dveře!� přivítala mě málem výhru�ným hlasem �vagrová, kdy� jsem vstoupil do její kuchyně. Netu�il jsem, oč bě�í. Teprve poté, kdy� jsem ve�el, byl jsem překvapen společností, která seděla za stolem. Bylo to pět �en, kterým pod bělostnými �átky prokvétala místy �edivá kadeř. Ustrojeny do neméně bělost-ných na�krobených zástěr seděly u stolu a draly peří.

Pozdravil jsem a omluvil se, �e jsem netu�il, do čeho jsem vstoupil. Ale kdy� u� jsem při�el, tak jsem přijal uvítání s vysvětlením, �e peří lítá a je třeba mít k věci ohled. To dá rozum. Pochopil jsem toto ponaučení a posadil se opodál, abych byl svědkem činnosti, která se vidí u� jen sporadicky. Jak by ne. Kde dnes v domácnosti chovají husy nebo kachny v takovém počtu, aby stálo za to drát po sezoně peří.

Vzpomínám si �ivě na dobu, kdy jsem se při�enil do malého hospodářství, kde patřil mimo jiné chov tohoto domácího ptactva k u�lechtilým a navýsost u�itečným aktivitám. Na dvoře byla krytá příhrada, kde se choval houser s hu-sami, od kterých se očekávala snů�ka vajec. Kdy� se jich nashromá�dil potřeb-ný počet, ulo�ila se pod husu, aby je svým teplem po 30 dnů zahřívala. Občas se vejce musela prohlédnout, jsou-li plodná. A kdy� začala pukat a k světu se přihlásila zlatově �lutá housátka, vstoupilo do domu jaro. Přibylo starostí s kr-mením. Děcka chodila k řece na kopřivy, které posekané a smíchané s brambo-ry �ly babulkám k duhu. Husa s housaty se py�ně procházela dvorem, chlubila se svým kolegyním, kdy� se se�ly na potoku, jak je která plodná. Babulky se časem vybarvily, narostlo jim bílé peří. Stávaly se husími dorostenkami, pu-berťačkami. Pod�kubalo se jim prachové peří a ulo�ilo se v papírovém pytli do komory.Čas se nedal zastavit, a tak do�lo na mladé husy. Popořádku �ly jedna za

druhou na posadu. Hospodyně sedla na krmítko, otevřela levou rukou huse zo-bák a pravou do něj nacpala hrst vařené kukuřice. Tu se občas stalo, �e zrnko zaskočilo. Jistě znáte ten pocit, kdy� vám zaskočí. Stačí, kdy� je někdo po ruce a bouchne vám do zad. Ne tak husa. Té se musí zrnko �ikovně nahmatat a vysu-nout, aby se nezadusila. V dědině se vědělo, kdo tuto husí první pomoc ovládá.

Dva tři týdny na posadě udělaly své. Husa se zařízla, krev se usma�ila k ve-čeři na cibulce. Po o�kubání a opálení pisků se oběť vyprala a dala vychladit. Pak

29

nastal obřad kuchání. Sádlo se vy�kvařilo, játra usma�ila. Při�la k duhu při obědě nebo se zalila do sádla, aby ve spí�i přečkala do časů, kdy u� bude dávno po hodech. Hodová neděle. Po dědině to voní ze v�ech stran. Husy na pekáči slibují dobrou �eň a dobrou chuť. Takový je úděl tohoto počínání.

A teď sedím a dívám se, jak se dere peří. Levá ruka sáhne do papírového pytle a vytáhne hrst peří. Nabídne pírko po peříčku ruce pravé, která z něj sedře chmýří shora dolů nejprve zprava, pak zleva. Sedrané peří ulo�í pod mísu, která spočívá uprostřed stolu jako zvon chránící pracně nastřádaný péřový poklad. Zbytek pe-říčka je jako po striptýzu. Hanbí se, ale nemá proč. Dostal sličné pojmenování. Je to tintěrka. Ale tintěrka netintěrka, spadne pod stůl. To v�ak je�tě není její konec. Smete se pečlivě a nacpe do připraveného pol�tářku. Ten poslou�í kočímu na kozlíku pod zadek nebo hospodyni pod kolena, kdy� drhne podlahu.

Tak končí husí anabaze. Nezbylo z ní nic, jen trocha peří a snad ta játýrka zalitá v sádle, pokud je je�tě někdo nesnědl.

Moudrá slova o vířeVíra tvá tě uzdravila. Kristus

V�echno je mo�né tomu, kdo věří. Bible

Lidé rádi uvěří tomu, čemu věřit chtějí. Caesar

Sna�ím se pochopit, abych mohl uvěřit. T. Münster

Víra v jiné vrcholí vírou v lidstvo. E. Fromm

Naděje v �ivot věčný je základem na�í víry �ivotní. Víra říkám proto, �e na víře je zalo�en �ivot a práce. T. G. Masaryk

Kdo ničemu nevěří, tomu taky nic nevěřím. Jan Neruda

Věřit v�emu, jako� i nevěřit ničemu � stejná po�etilost. Latinské přísloví

Tomu, kdo věřit hodlá � i zouvák modla. Německé přísloví

Víra hory přená�í. Biblické přísloví

30

Marek Hándl

POSTŘEHY Z TAIWANU (V)

Ji� půl roku nám z Taiwanu přispívá svými postře-hy a zá�itky Marek Hándl, student Gymnázia Jana Blahoslava, který od Rotary klubu získal stipendium pro roční pobyt na tamní střední �kole.

Vá�ení čtenáři Ivančického zpravodaje, opět vás zdravím z nyní ji� opět teplého Taiwanu. Počasí je zde nádherné,

převá�ně teplo, ale ne příli� horko, proto�e často přichází mírný osvě�ující vá-nek.

Nyní ji� z hlediska mluvené čín�tiny příli� velké problémy nemám. Trou-fám si tvrdit, �e bě�nému hovoru ji� rozumím téměř bez problému a ve �kole se chytám čím dál víc. Ve vět�ině předmětů u� vím, o čem učitelé mluví a tak se mů�u i přiučit plno nových věcí. Porozumění čínsky mluveného projevu jsem si procvičil i minulý týden, kdy jsem nav�tívil zábavní park a z důvodu jistých komplikací jsem se nedostavil včas na sraz, kdy jsme měli opou�tět zábavní park. Volali mě tedy čínsky místním rozhlasem, abych se okam�itě dostavil na místo setkání, a já jsem ke svému potě�ení rozhlasu celkem bez problému rozuměl.

Trnem v patě mi je v�ak stále psaná čín�tina, tak�e například k přečtení no-vin mám je�tě velice daleko. Textům v učebnici také příli� nerozumím a tak se nyní sna�ím věnovat právě studiu znaků. Pomáhá mi v tom například i sledování televize v čín�tině, proto�e taiwanská televize má v�dy zvuk v originále. Pokud se tedy jedná o film v angličtině, pak je anglicky, nebo pokud je v čín�tině tak je potom čínsky. V�dy má v�ak čínské titulky, a to i kdy� je to film čínský. Já tedy například porozumím mluvenému projevu a na obrazovce potom uvidím, jak se slova napí�í. Mo�ná se vám bude zdát zvlá�tní, proč je vlastně nutné, aby měli k čínskému projevu je�tě i čínské titulky. Je to z toho důvodu, �e občas zvuk slo-va mů�e mít mnoho významů a a� teprve podle psané podoby se dá přesně určit záměr řečníka. Pro televizi, kde by nedorozumění bylo velice nevhodné, je tedy důle�ité, aby divák měl k dispozici jak mluvenou, tak i psanou podobu slova.

Tentokrát bych se chtěl ve svém článku zaměřit na dvě hlavní témata a to je �ivelná pohroma v Japonsku a potom také politika na Taiwanu.

Jak vnímáme na Taiwanu tragédii v Japonsku?Hlavním tématem v televizi na Taiwanu je nyní samozřejmě �ivelná pohroma

v Japonsku, způsobená zemětřesením a následujícím tsunami. V Čechách jste jistě také o této zále�itosti mnoho sly�eli, ale přece jenom pocit, s kterým se to vnímá tady na Taiwanu, je pravděpodobně lehce odli�ný od pocitu, s kterým to

31

vnímáte vy v Česku, a to zejména v době, kdy pohroma probíhala. Zemětřesení jsme na Taiwanu vůbec nepocítili nebo aspoň já osobně jsem �ádný pocit neměl. S obavami (zejména o východ Taiwanu) jsme v�ak čekali, jestli ničivé tsunami nedosáhne i břehů Taiwanu. Vlna nakonec při�la i na Taiwan, ale nezpůsobila té-měř �ádné �kody. V tu chvíli jsme si oddychli, ale ne na dlouho, proto�e vzápětí dorazily zprávy o problémech v jaderné elektrárně Fuku�ima a dokonce hrozilo, �e by radiace teoreticky mohla dosáhnout i Taiwanu. V�dyť si vzpomeňme na tragédii v ukrajinském Černobylu, kam a� tehdy dosáhla zvý�ená radiace.

Nyní to v�ak na�těstí vypadá, �e Taiwanu se tyto problémy vyhnou, a proto se zde nyní spí�e zvedá vlna solidarity vůči Japonsku. Řekl bych, �e Taiwanci cítí s Japonci ve velké míře a to jednak proto, �e Japonsko je k Taiwanu velice blízko a je to oblíbená destinace pro dovolené nebo i pro mladé Taiwance, kteří mají zájem například o studium v zahraničí, ale také proto, �e �ivelné pohromy, podobné té leto�ní v Japonsku, v minulosti zasáhly i Taiwan. Koná se zde proto mnoho sbírek na podporu a finanční pomoc Japonsku, jak například na �kolách nebo i ve městech jen tak na ulicích. Taiwanská vláda také do Japonska zaslala finanční pomoc. V�dyť vlastně i Rotary, díky kterému jsem na Taiwanu, a které je vlastně humanitární organizací, okam�itě reaguje na aktuální události a ru�í některé své aktivity, aby mohlo více finančních prostředků zaslat na pomoc Japonsku.

Jak vypadá taiwanská politika?Kořeny politiky na Taiwanu sahají vlastně a� do Číny a do doby, kdy Čan-

kaj�ek po porá�ce Mao Ce-Tungem uprchl z Číny na Taiwan a tím vlastně dal základy státnímu zřízení na Taiwanu. Vět�ina Taiwanců Čankaj�ka pova�uje za hrdinu a jsou mu vděční, �e je vlastně osvobodil a zajistil jim jistou autonomii na Číně. Na Taiwanu se najde mnoho míst pojmenovaných právě po Čankaj�kovi, i přesto, �e se zde najdou i jeho odpůrci.

Nyní je samozřejmě politika na Taiwanu velice odli�ná od tehdej�ích dob, ale Taiwanci vět�inou politiky vnímají stále s respektem. Tím myslím jak politiky ve vysoké státní politice, tak i politiky na men�ích městech nebo i vesnicích. Tento respekt pramení samozřejmě jednak z toho, �e Taiwanci jsou sami osob-ně ohromně disciplinovaní, ale také z toho, �e taiwan�tí politici si tento respekt zaslou�í pravděpodobně více, ne� na�e česká politická elita. Míra korupce se na Taiwanu zdá men�í, ne� u nás v Čechách. Bohu�el nedoká�u posoudit, kolik korupce nevyjde na Taiwanu na povrch, ale pokud se o nějaké korupční kauze ví, účastníci okam�itě odstupují ze svých funkcí.

Jinak se vlastně o politiku bě�ní Taiwanci starají mnohem méně ne� my, Če�i. Na Taiwanu se spí�e řídí heslem, �e dokud jsou �ťastní a spokojení, tak není důvod, aby politiku rozebírali a starali se o ni. Zkrátka zde není zvykem posedět si u kávičky a probrat aktuální politické události. Také kdy� sledujete te-

32

levizní zprávy, politika je mnohem méně probíraným tématem. Diskuzní pořady zabývající se politickými událostmi jsou také mnohem méně časté ne� v Česku. Stručně řečeno dokud jsou se svým �ivotem Taiwanci spokojení, tak se vlastně ani o tu politiku zajímat nemusí.

Pro tentokrát bych se chtěl, milí čtenáři, s vámi rozloučit s tím, �e na začátku dubna se vypravím na tropický ostrov nedaleko Taiwanu, kde budu získávat nové poznatky pro dal�í článek. Tě�ím se, a� se o ně s vámi v pří�tím čísle podělím.

�E BY SE HISTORIE OPAKOVALA?

Se smí�enými pocity jsem si přečetla oznámení v Ivančickém zpravodaji o zničení vysazených stromů v Zolcarech a okam�itě jsem si vybavila podob-nou situaci, která se udála v roce 1952 a byla jednou z příčin skončení činnosti tehdej�ího původního Okra�lovacího spolku. S touto událostí jsem se seznámila v roce 1987, kdy� jsem připravovala článek pro listopadové číslo Ivančického zpravodaje, který jsem věnovala stému výročí zalo�ení tohoto sdru�ení v Ivanči-cích. Je příznačné, �e takový článek se v tehdej�í atmosféře do tohoto periodika obtí�ně prosazoval.

Dne 12. února 1953 podává jednatel poslední zprávu o činnosti spolku. Ci-tuji:

�Rok 1952 byl pro ná� odbor nejnepříznivěj�í, nejubo�ej�í, za minulých čtr-náct let, kdy jsem jednatelem spolku � nyní ODBORU. Důsledkem provádění kanalizace a vodovodu byly zahradní úpravy ve městě téměř úplně zničeny, kultury ulámány, nebo rozje�děny, koncerty v parku neměly úspěch pro nepříz-nivé počasí. Jediný klad bylo roz�íření skalky pod Rénou a udr�ení květinového rabata u souso�í na náměstí a sadu u pomníku Jana Blahoslava. Svaz spolků pro okra�lování domoviny oznámil, �e likviduje.

Dal�í, nejtrapněj�í a největ�í činnost jednatele bylo pátrání po pachatelích �kod, které v�ak bylo bezvýsledné (bylo poničeno 240 zasazených stromků). Výpovědi údajných �kůdců i svědků byly tak protichůdné a vět�inou neurčité, �e prokázání viny bylo úplně nemo�né.

Pokud jde o situaci finanční, tedy musíme být spokojeni, �e nejsme nic dlu�ni. Vzácným porozuměním městského hospodáře (A. Konečného) pro na�i situaci, zaplatil v�echny vět�í výdaje MNV. Rozpočtové částky MNV jsou stále stlačová-ny.�

33

A tady někde historie Okra�lovacího spolku končí. Aktivita a nezi�tná práce dobrovolníků narazila na nepochopení, snad i zlou vůli. Pachatelé tohoto činu byli známi, ale poněvad� se jednalo o ratolesti z prominentních rodin MNV a SNB (tehdej�í policie), nikdy se tento případ neobjasnil.

Mů�eme se tedy ptát: Podaří se objasnit tento nejnověj�í vandalismus podle zásady �padni komu padni� ?

Lidmila Navrátilová

Podejte ruku �.

Sdru�ení Podané ruce pomáhá lidem v tí�ivé �ivotní situaci s ře�ením jejich drogového problému a sna�í se působit tak, aby tento problém vůbec nevznikal. Cílem je chránit společnost před mo�nými negativními důsledky zneu�ívání ná-vykových látek.

Centrum prevence se zaměřuje na prevenci rizikového chování u dětí a mla-dých lidí.

Beseda � Drogová závislost, pří-činy, východiska a stádia závislosti � proběhla 7. března 2011 v 6. a 7. ročnících. V průběhu dvou vyučovacích hodin nebyli �áci pouze pasivně infor-mováni, ale aktivně se zapojili do práce. Po krátkém seznamovacím �kolečku� probíhala beseda v komunitním kruhu, �áci se obrázkovou formou seznámili s nelegálními drogami, s nebezpečím, které jim hrozí. Komunikace byla zaměře-na na budování pozitivního pohledu �ivot, na rozvoj osobnosti a na zmírnění ne-gativní sociálních tlaků. Jak se dětem beseda líbila? Posuďte sami z jejich reakcí.

Gábina: �1. hodinu jsme se seznamovali a pantomimou jsme převáděli, jaký je ná� koníček� Ve 2. hodině jsme počítali, kolik peněz utratí lidé za rok za ciga-rety. Hráli jsme hru na svědomí a poku�itele. Beseda se mi líbila.�

Základní �kola Vladimíra Men�íka

34

Vláďa: �Na besedě se mi líbily obrázky, se kterými se spojovala výuka. Bese-da se mi celkem líbila.�

Nikolas: �Besedovali jsme o kouření, �e kdy� kouříme, máme velkou náladu a kdy� dokouříme, tak nám ta nálada klesne. Bylo to zajímavé, bavilo mě to! Povídali jsme si o drogách, �e ničí zdraví a �e kdy� chceme přestat, tak musíme chtít sami.�

Katka: �Dost se mi tato prevence líbila, dozvěděli jsme se hodně zajímavostí o návykových látkách. Zahráli jsme si hru na svědomí a poku�itele, kteří přemá-hali váhavce a vyhrálo svědomí. Ale někdy to tak v �ivotě nebývá a to je �koda. Tyto látky častokrát přiná�í ne�těstí. Byla to velmi zajímavá beseda.�

�áci 6. tř. a R. Bla�ková

Dráček Hasík

Hasík � to je preventivní program po�ární ochrany pro �áky základních �kol pořádaný ve spolupráci s Ministerstvem �kolství, mláde�e a tělovýchovy. Pro-fesionální hasiči se stali instruktory a seznamovali �áky nejen s jejich prací, ale předev�ím s prevencí po�árů.

�áci 6. ročníku se během výukového programu do-zvěděli mnoho u�itečných informací o po�árech a jejich předcházení. Jak nahlásit ne-hodu � po�ár. Jaké pou�ít te-lefonní číslo. Co dělat, kdy� začne hořet oblečení. Jaká je první pomoc při popáleni-nách. Na co nezapomenout, při odchodu z domu. Jak se zachovat, kdy� hoří u nás doma. Vyzkou�eli si také řadu modelových situací,

např. telefonát při nahlá�ení nehody či po�áru. V�e bylo doplněno názornými ukázkami a filmy.

Součástí programu je také náv�těva přímo u hasičů. Na tuto část se �áci tě�í v�dy nejvíce. V�ichni si mohli prohlédnout zblízka techniku, vybavení, operační středisko, posilovnu. �Jen �koda, �e jsme se nemohli sklouznout po tyči,� ozýva-lo se posmutněle. V�ichni byli spokojení a ivančickým profesionálním hasičům moc děkujeme.

Mgr. Zdeňka Adamová

35

Nejlep�í recitátoři z 1. stupně v okresním kole

Ve středu 2. března se konalo okresní kolo recitační soutě�e. Do kina Réna se sjeli ti nejlep�í recitátoři z devíti základních �kol v okrese Brno-venkov, aby změřili své síly.

Účastníci soutě�ili ve třech věkových kategoriích:nultá věková kategorie � �áci 1. ročníků Z�1. věková kategorie � �áci 2.�3. ročníků Z�2. věková kategorie � �áci 4.�5. ročníků Z�

Okresního kola se mohli zúčastnit nejvý�e dva recitátoři z ka�dé kategorie.

Z I. stupně jsme v soutě�i měli �est �elízek v ohni. Byli to Lucka Peterková, Ale� Chaloupka, Natálka Hovorková, Pepík Vildomec, Lenka Zelenková a Simona Joná�ová. V silné konkurenci 25 účinkujících stanul na stupních vítě-zů ten nejmlad�í � Ale� Chaloupka z 1. třídy. Krásným přednesem �ertovné básničky Křivda vybojoval skvělé 3. místo. Ale�ku, blahopřejeme!

I ostatní na�i �áci bojovali jako lvi. I kdy� nedosáhli na medailová místa, patří jim poděkování za vzornou reprezentaci na�í �koly.

Marie Machová

Rubikon u nás ve �kole

Ve středu 23. února 2011 se uskutečnilo na na�í Z� V. Men�íka �kolní kolo soutě�e RUBIKON.

Projekt uskutečněný pod zá�titou M�MT ČR o do-dr�ování zákonů, sportovním sázení a zodpovědném rozhodování probíhá ji� třetím rokem. Cílem je �ákům ve věku 12�16 let přiblí�it problematiku zákonů poutavou a soutě�ní formou, upozornit vybrané cílové skupiny na problematiku zákazu přístupu nezletilých k sázení.

Celá soutě� měla celkem 5 kol, ve kterých soutě�ící museli prokázat nejen své znalosti, ale i schopnost správně se rozhodnout, spolupracovat, logicky mys-let a tak trochu i schopnost riskovat.

Ale� Chaloupka

36

1. kolo � ZÁKONY � soutě�ící vybírali z 15 otázek zaměřených na znalost zákonů

2. kolo � RYCHLOST � stavění staveb z dřevěných kostek podle obrázků3. kolo � MŮJ NÁZOR � minutová obhajoba názoru na dané téma4. kolo � ROZHODNI SE � splnění 10 úkolů za 8 minut5. kolo � STALO SE? NESTALO? � je přečtená událost pravdivá či nikoli?

Do přípravy na soutě� se zapojila celá �kola. V hodinách občanské výuky se �áci dozvídali o zákonech, v hodinách českého jazyka trénovali jednotlivá téma-ta 3. kola, ve výtvarné výchově tvořili vlastní návrhy plakátů k soutě�i.

Průběh celé soutě�e byl napínavý. Atmosféra byla výborná, soutě�ící ukázali, co umí. O vítězi rozhodlo a� závěrečné kolo, kde si soutě�ící mohli vsadit 0 a� 5 bodů na své odpovědi.

� a konečné pořadí?1. místo 9. A ČERVENÍ 54 bodů2. místo 9. B �LUTÍ 47 bodů3. místo 8. B MODŘÍ 38 bodů4. místo 8. A BÍLÍ 30 bodů5. místo 7. A ORAN�OVÍ 19 bodů6. místo 7. B ZELENÍ 13 bodů

Dru�stvo třídy 9. A ve slo�ení Karolína Pořízková, Silvie Tě�íková, Hon-za Vorel, Pavel Brudík a Jirka Muzikář zvítězilo a postupuje do oblastního kola, které se koná 13. dubna 2011. Vítězům gratulujeme a dr�íme palce!!!

Mgr. Zdeňka Adamová, �kolní koordinátor soutě�e

37

BAMBIRIÁDA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Tradiční přehlídku aktivit pro děti, mláde� i dospělé s názvem BAMBIRIÁ-DA připravuje v Jihomoravském kraji Středisko volného času Ivančice. �Máme se o co podělit� je motto leto�ního ročníku. Ochutnávky činností dětských a mlá-de�nických sdru�ení, středisek volného času, domů dětí a mláde�e, neziskových organizací, sportovních klubů a dal�ích spolků, spojené s mnoha vystoupeními, budou probíhat v ivančickém přírodním parku Réna ve dnech 27. a 28. května, v�dy od 9.00 do 18.00 hodin. Připraveny budou prezentační stánky, hry, soutě�e, tvořivá dílna, jízdy na koních, pódiová vystoupení, doprovodný program.

Bambiriáda 2011 otevřeně podporuje my�lenku dobrovolnictví, je aktivní součástí Evropského roku dobrovolnictví. 13. ročník Bambiriády bude probíhat v dal�ích 16 městech napříč republikou.

www.bambiriada.cz

SPOLEČENSKÝ PLES HÁZENKÁŘŮ A SVČ IVANČICE

V sobotu 26. února se uskutečnil Společenský ples Házenkářů a SVČ Ivanči-ce. V úvodu ples zahájili a náv�těvníkům plesu popřáli příjemnou zábavu ředitel-ka Střediska volného času Ivančice Mgr. Jana Heřmanová a předseda klubu HK Ivančice Milan Buček. Ples probíhal ve v�ech prostorách Besedního domu. Ná-v�těvníkům k tanci a poslechu hráli ve velkém sále hudební skupina Merlin, ve vinárně hudební skupina Fly band, v restauraci DJ Hans. Na náv�těvníky čekala bohatá tombola a různá vystoupení taneční skupiny Mighty-Shake Zastávka, která předvedla ukázky společenských tanců a Hip-hopu. Mezi účastníky, jen� vyprodali ples několik týdnů dopředu, panovala dobrá nálada a spokojenost.

MA�KARNÍ KARNEVAL S HARRY POTTEREM

Nedělní odpoledne patřilo v ivančické sportovní hale ma�karnímu rejdění. Rodiče s dětmi, které byly v kostýmech, se při�ly pobavit, zasoutě�it a zatančit. V bradavické �kole čar a kouzel, která pro ně byla tentokrát připravena, děti přivítal ředitel Albus Brumbál s profesorkou McGonagallovou a Hagridem. V plnění kouzelnických soutě�í jim pomáhali Harry, Hermiona, Ron a Dean. Děti měly za úkol procestovat s kufrem, skládaly obrázek Harryho, létaly na ko�těti, prolézaly tajnou chodbou, vařily lektvar zrychlení nebo zaháněly obřího pavouka. Za ka�dý splněný úkol byly odměněny malou sladkostí.

Středisko volného času Ivančice,Komenského nám. 12, Tel.: 546 451 292

38

Pro nejmen�í děti byl připraven dětský koutek, ten byl neustále v oble�ení neúnavných holčiček a kluků. Vět�í děti si ve tvořivé dílně vyráběly bílou sovu Hedviku.

V závěru akce do�lo i na vyhodnocení nejkrásněj�ích masek. Výběr vůbec nebyl lehký, v�echny masky byly krásné a děti se do nových rolí úplně v�ily. Vyhodnotit jsme přesto museli. Oceňovali jsme dvě kategorie, men�í a vět�í děti.

Vítězné kostýmy:Harry Potter, Motýlí víla, Rytíř, Čarodějnice, Zorro, Čarodějnice � dvojice,

Pavučnice, Čertice, Pavoučci, Dýně, Vlček.

Děkujeme na�im partnerům:Nábytek RB � Radek Brázda, Obuv Čipera a syn, Knihkupectví � Marie Juřenová, Radek Halouzka, METAL ALIANCE � zdravotní poji�ťovna, Poji�ťovna Generali.

39

IVANČICKÉ HÁZENKÁŘKY VYHRÁLY V HODONÍNĚ

Dne 6. 3. 2011 se v městské sportovní hale v Hodoníně konal turnaj mi-ni�ákyň. Pořadatelem byl HK HODONÍN. Mezinárodního turnaje se účastnili následující dru�stva: HK HODONÍN, HK IVANČICE, SK UP OLOMOUC, DDM STŘÁ�NICE, TATRAN BOHUNICE, ZÁHORAN SENICA (SK), �K TALENT DUNAJSKÁ STREDA (SK). V hale panovala pravá turnajová atmosféra. Házenkářky byly často odměňovány účastníky hlasitým potleskem a fanděním.

Jednotlivé zápasy proběhly následovně:HK IVANČICE - �K TALENT DUNAJSKÁ STREDA (SK) 9 : 7 HK IVANČICE - ZÁHORAN SENICA (SK) 10 : 1HK IVANČICE - SK UP OLOMOUC 11 : 5 HK IVANČICE - DDM STRÁ�NICE 8 : 1 HK IVANČICE - HK HODONÍN 11 : 7 HK IVANČICE - TATRAN BOHUNICE 8 : 4

HK Ivančice odehráli turnaj v dobré pohodě, přesto�e dru�stvu chyběly obě pivotmanky a jedna brankářka. Čerstvě uzdravený tým po chřipkách a jiných ne-duzích, zvládl dobře rychlé tempo zápasů, do kterých se ve zvý�ené míře zapojily i mlad�í hráčky z ročníků 2001 a 2002. Tým zahrál dobře a vyzvednout lze jedi-nou hráčku, která převy�ovala ostatní � i soupeřky a to na�i brankářku Terezku Bučkovou, díky ní jsme turnajem pro�li bez zaváhání.

HK Ivančice

40

Jak se k sobě chováme?

Ve slohu probírali na�i kvartáni úvahu a měli za úkol zamyslet se nad otáz-kou: Jak se k sobě chováme? Součástí této práce byl i zajímavý projekt na téma: Etiketa a zdvořilost.

Studenti se v rámci práce na projektu rozdělili do skupin. Ka�dá z nich dosta-la jedno téma, např. Dary a dárky, Cestování, U stolu, Na náv�těvě aj. Jednotlivé skupiny měly za úkol shromá�dit co nejvíce informací, připravit pro ostatní kvíz, který by obsahoval ty nejzajímavěj�í otázky. Závěrem �áci zpracovali svá témata jako úvahu a mluvčí jednotlivých skupin ji prezentovali formou krátké předná�-ky s následnou diskusí. Studenti vyu�ili zejména oblíbené moderní publikace Ladislava �pačka Nová velká kniha etikety, která byla zpracována také jako DVD a televizní pořad.

Proto�e je některé kvízové otázky a odpovědi na ně překvapily, zpracovali je písemně i pro své spolu�áky. Například:1. Jestli�e předáváme květinu jako dar, odstraníme i celofánový obal? a) ano b) ne2. V jakém pořadí máme: předat kytici, pogratulovat, potřást rukou? a) předat kytici, pogratulovat, potřást rukou b) pogratulovat, potřást rukou, předat kytici3. Měla by si hostitelka kytici vystavit? a) ano b) ne4. Kam vstupuje první mu�: do cukrárny, restaurace, tramvaje, do řady v kině? a) do cukrárny b) do restaurace a do řady v kině c) do tramvaje5. Co nepatří na jídelní stůl: a) notebook b) mobilní telefon c) vidlička?(Ře�ení: 1. b, 2. b, 3. a, 4. b, 5. a, b)

Také vás tyto otázky pobavily? V rámci kvízu samozřejmě následovaly dal�í, např.: Co je to molton a napron? Pečivo u stolu a) ukusujeme, b) lámeme na malé kousky, a ty potom vkládáme do úst? Kompoty jíme l�ičkou, ale co s peckami? Jíme ve společnosti ovoce příborem? Jak si poradíme s banánem, pomerančem, kiwi? Jak oznámíme čí�níkovi, �e ji� nebudeme jíst? Shodíme-li během jídla nů� nebo vidličku, co potom s nimi? Přijde-li nabízet květinářka hostům květiny, kdo jediný ji mů�e odmítnout?

1919

2009

Gaudeamus igitur�

41

Laskaví čtenáři Ivančického zpravodaje jistě v�echny odpovědi na tyto otáz-ky znají, ale kvartány jejich zpracování nejen poučilo, ale také pobavilo. Dotazy typu: Co je to �přirozené chování�? a Jsou etiketa a zdvořilost slova souzvučná? vyvolaly mezi studenty je�tě dlouhou diskusi.

PhDr. Jana Chocholáčová

Jarní cvičení z molekulární biologie

Přírodovědná fakulta Jihočeské univerzity ve spolupráci s Biologickou olym-piádou pořádala v Českých Budějovicích týdenní soustředění (7.�11. 3. 2011) zaměřené na molekulární biologii pro úspě�né ře�itele biologické olympiády. Cílem tohoto laboratorního cvičení bylo vyzkou�et si �vlastníma rukama� ně-které metody, které jsou bě�ně pou�ívané ve vědeckých nebo diagnostických laboratořích.

Na�těstí jsem dostala příle�itost zúčastnit se tohoto soustředění, a tak jsem sbalila kufr a hurá na vlak do Budějovic! České Budějovice byly opravdu nád-herné. Navíc jsme (tedy já a dal�ích 14 účastníků) byli ubytovaní blízko náměstí ve skautské ubytovně. Program byl opravdu velmi pestrý � mimo tří laborator-ních úkolů jsme nav�těvovali povinné i dobrovolné předná�ky na JU, zbytek času byl vyplněn procházkami po městě a různými společenskými aktivitami.

První den jsme se zabývali určením na�eho haplotypu mitochondriální DNA. Mitochondriální DNA je ulo�ena v mitochondriích, tedy mimo jádro buňky, a přená�í se výhradně po mateřské linii. Drobné mutace v DNA, které se ode-hrály mezi �ivotem na�í praprapra�matky a tím na�ím, nám mohou prozradit k jakému haplotypu patříme nebo-li odkud pocházeli na�i předkové. Nejprve jsme izolovali na�í mitochondriální DNA z vlasových kořínků, ze které jsme si polymerázovou řetězovou reakcí namno�ili určitý úsek, který jsme následně sek-venovali a srovnali s referenční sekvencí. Moje sekvence mitochondriální DNA měla mutace oproti referenční sekvenci na 93, 171, 221, 224, 311, 411 a 451 místě, to znamená, �e patřím do haplotypu K (někdy označovaný jako Kateřina). Kateřina, zakladatelka haplotypu K, �ila před 50 000 lety v západním Rusku. Její potomci se roz�ířili dále do Evropy, se-verní Afriky, Indie a na Blízký východ.

Druhý den jsme dělali vizualizaci pohlavního chromosomu W zavíječe moučného celochromosální malovací sondou. Fluorescenční in site hybri-dizace slou�í ke zvýraznění určitého úseku DNA přímo na chromosomech (lze zvýraznit jednotlivý gen nebo celý

42

chromosom). Celochromosomová sonda byla získána z �pohlavního tělíska�, útvaru který se nachází v jádrech samičích buněk a který je tvořen chromosomem W. Sonda byla naznačena fluorochromem. Principem této metody je hybridiza-ce (tvorba dvou�roubovice z vláken různého původu) sondy s komplementární oblastí na chromosomu. Aby mohlo dojít k hybridizaci, musí se nejprve DNA sondy i chromosomů zdenaturovat. Následně se obarví chromosomy modrým barvivem DAPI, aby mohly být ve fluorescenčním mikroskopu viditelné.

Třetí a čtvrtý den jsme detekovali telomerické sekvence u vybraných druhů hmyzu. Telomery jsou konce chromosomů, které mají řadu funkcí a bez nich� by eukaryotní buňka nemohla fungovat. Jsou tvořeny opakujícími se úseky DNA, které jsou typické pro velké skupiny organismů (rostliny � TTTAGGG, u vět�iny �ivočichů TTAGGG). Cílem bylo zjistit, zda mají původní členovci telomeric-kou sekvenci TTAGG či nikoli. Zkoumali jsme ruměnici, cvrčka, octomilku, zavíječe a potemníka. Pomocí dot blot hybridizace jsme zjistili, �e telomerickou sekvenci TTAGG mají pouze cvrček a zavíječ.

Jarní soustředění z molekulární biologie bylo pro mě velkým přínosem. Vyzkou�ela jsem si nejdůle�itěj�í metody pou�ívané v laboratořích a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací (i z vysoko�kolského �ivota). Velmi se mi líbilo nav�těvování Přírodovědné fakulty Jihočeské univerzity a setkání se skvě-lými studenty i profesory, kteří zde působí. Poznatky z tohoto soustředění jistě dále vyu�iji při vysoko�kolském studiu na přírodovědné nebo lékařské fakultě.

Pavlína Chládková, studentka septimy

Neohro�ený učitel

Ka�dý z nás vzpomíná na �kolní léta a s přibývajícím věkem zpětně hodnotí i doceňuje učitele, kteří se podíleli na jeho vzdělání i výchově. Začal jsem chodit do 1. třídy chlapecké obecné �koly v Ivančicích v roce 1938. Bylo to v tzv. kasár-nách, jak se tehdy říkalo budově pánů z Lipé na Palackého náměstí. Ve dvorním traktu v 1. poschodí bylo umístěno muzeum a ve 2. poschodí byly na�e učebny. Doba začala být velmi neklidná, ale to jsme jako děti vnímaly jen velmi okrajově.

O pololetí roku 1939 se změnil ná� třídní učitel. Místo učitelky Jaroslavy Mik�ové nás začal vyučovat pan učitel Karel �rot. Od rodičů jsem věděl, �e pochází z Ivančic a �e se s rodinou přistěhoval odněkud ze Znojemska, které bylo obsazeno Němci a přičleněno k Velkoněmecké ří�i. Teprve později jsem se dozvěděl, �e působil jako řídící učitel v Podmolí u Znojma a �e byl vlastně politickými okolnostmi donucen jako český občan i s rodinou odejít, pokud se nechtěl stát občanem nacistického Německa.

18. dubna 1945 byly osvobozeny Ivančice

43

Pan učitel �rot nás jako třídní učil po celou dobu na�í docházky do obecné �koly. Vzpomínám si také, �e v prvním ročníku byli krátce na�imi spolu�áky dva �idov�tí chlapci. Jejich jména jsem u� zapomněl. Zřejmě skončili v některém z nacistických koncentračních táborů. Postupně jsme za�ívali vystěhovávání ivančických �idovských rodin a naopak německé přistěhovalce, kteří obsazovali uprázdněné �idovské byty i jejich obchody.

Někdy uprostřed �kolního ve třetí třídě nám pan učitel �rot sdělil, �e pří�tí den přijde zemský �kolní inspektor. Informoval nás, �e určitě nav�tíví i na�i třídu a �e se nemáme čeho bát. Máme jen v lavicích povstat a přivítání u� pan učitel provede sám.

A skutečně, druhý den zemský �kolní inspektor zaklepal na dveře na�í učebny a ve dveřích se objevil pán v černém obleku, na jeho� tmavém saku se bly�til odznak s hákovým kří�em. Je�tě ne� stačil zavřít dveře, celá třída povstala. Inspektor se na chvíli postavil do pozoru, vztyčil pravici a po vojensky nahlas pronesl nacistický pozdrav: �Heil Hitler!� V�ichni víme, jak se na tento pozdrav odpovídalo. Pod panem učitelem �rotem se v�ak nepodlomila kolena a se stoic-kým klidem odpověděl: �Dobrý den!�

K celkovému dokreslení tehdej�í doby si musíme uvědomit, �e v čele třídy byl umístěn obraz protektorátního prezidenta Emila Háchy, �e ministrem �kol-ství byl Emanuel Moravec, zkrátka �e politická situace byla zcela v re�ii nacistů a jejich přisluhovačů.

Nedoslechl jsem se, �e by ná� třídní učitel měl nějaké opletačky, nebyl sus-pendován, ani vězněn. Přesto v mých očích byl a zůstal velikým hrdinou.

# # #

Válka skončila a pan učitel �rot se opět přestěhoval na své oblíbené Zno-jemsko. Uplynula dal�í desítka let a dokončoval jsem studia na Pedagogickém gymnáziu ve Znojmě. Jako student předposledního ročníku tohoto ústavu jsem byl určen vykonávat týdenní praxi v Suchohrdlech u Znojma. Jaké bylo moje překvapení, kdy� mne přivítal můj bývalý třídní učitel z Ivančic a v té době ředitel tamní �koly Karel �rot. Na�e shledání bylo pro oba dojemné a pro mne zůstalo nezapomenutelné.

# # #

Nedávno jsem tyto zá�itky vyprávěl svému bývalému učiteli ivančické-ho gymnázia panu řediteli Janu Kouřilovi. �A ví�, Karle, jak se ten inspektor jmenoval?� To jsem samozřejmě neměl tu�ení. �Měl poněmčelé české jméno, Schattek.� Projevil jsem mírné překvapení a zjistil jsem, �e s osudem toho pana inspektora jsem poměrně dobře seznámen. Jako učitelský důchodce jsem se dal

44

na studium regionální historie �idlochovicka a se jménem Schattek jsem se v místní literatuře často setkával.

Ernst Schattek v roce 1922 nastoupil jako učitel v �idlochovicích na německé jednotřídce. Kroniky i pamětníci uvádějí, �e svoji funkci men�inového učitele zastával velice dobře. Dětem věnoval i v�echen volný čas a bylo nesporně jeho zásluhou, �e ve třídě se stále udr�elo v průměru 12 a� 15 �áků a �kola v době předmnichovské republiky nebyla zru�ena.

Do myslí �idlochovických Němců pozvolna pronikal, obdobně jako do cítění ostatních německých občanů československého státu ideologický jed, promy�leně vyráběný a �ířený nacistickou propagandou za vedení dr. Goebelse. A tak i u nás začaly noční srazy a cvičení německé mláde�e. Z učitele Schattka se stal ideový vůdce a hlavní organizátor germánských my�lenek mezi Němci v �idlochovicích a v okolí.

A k tomu v�emu jedna kuriozita. 9. října 1938 krátce po poledni přijelo nákladními auty do Vojkovic, které le�í v bezprostřední blízkosti �idlochovic, asi 150 mu�ů Wehrmachtu. Vojkovice tak byly zabrány nacistickým vojskem a přičleněny k Velkoněmecké ří�e. Na slavnostní defilírce před obecním hos-tincem, kde bylo hlavní shroma�di�tě obyvatel, byl slavnostním řečníkem učitel Schattek. Proto�e ke slavnostnímu pochodu a odpolední tancovačce bylo potřeba muziku, objednali si dechovku ze �idlochovic. Muzikanti nevěděli, jak se za-chovat. Odříct se za tehdej�í situace báli, na druhé straně � hrát Němcům, kdy� zabírají republiku? Vyře�ili to �vejkovsky. Defilujícím vojákům hráli český Fan-fárový pochod od vojenského kapelníka Zity. Obyčejně tento pochod byl hrán na přehlídkách československých vojáků. A odpoledne na německé slavnosti hráli muzikanti samé české písničky. Schattek prý zuřil, muzikanti se v�ak hájili, �e jiné noty nemají. Jeden z nich si vzpomíná, �e asi za měsíc dostali od učitele Schattka balík not německých mar�ů s pokynem, aby se je naučili.

-kv-

PRO LÁSKU K MAN�ELOVI ODE�LA S ODSUNEM

Letos slavíme ji� 66. výročí osvobození Ivančic od nacistické okupace. Po �esti letech nabytá svoboda vzbuzovala euforii s velkými nadějemi do let budoucích. Pro 3 miliony obyvatel na�í předválečné 1. Republiky, kteří patřili k německé nebo ma-ďarské národnosti, v�ak konec války znamenal jejich odsun podle tzv. Bene�ových dekretů. Mezi nimi byl např. i syn zakladatele ivančické nemocnice a lékař, který se zaslou�il o její dal�í rozvoj MUDr. H. Keckeis. Jaké měli tito vyhnanci pocity a zá�itky? Ve svých vzpomínkách to vyjádřila rodilá Vančačka paní Karolina Kő-berlová, roz. �idlová, která nás po�ádala o jejich zveřejnění.

45

Ať u� po válce nebo po zhroucení kteréhokoliv násilného a nelidského re�imu, nemů�e �ádný národ a �ádná společnost znovu začít bez odpu�tění a smíření. Co se během války událo a co po osvobození následovalo, to by se mělo častěji popisovat a lidem připomínat tu zlou dobu, aby se něco podob-ného u� nikdy neopakovalo!

Kolik lidí v Ivančicích, v mém rodném městě mě znalo! Byli to učitelé, učitel-ky, spolu�ačky ze �koly, kamarádi ze Sokola, sousedé atd. Komu jsem jen z těch-to osob ublí�ila? Přesto mě velká vět�ina těchto lidí po konci války v r. 1945 na smrt nenáviděla. Jediné moje provinění bylo, �e jsem se provdala za Němce. Byl sice zrovna tak jako já příslu�níkem Československé republiky, později Protek-torátu Čechy a Morava, ov�em jeho velká chyba byla mateřská řeč německá. Jak jen zlé provinění! Jen malá hrstka lidí se mnou a mojí rodinou cítila. Těchto lidí bylo tak málo, �e nikomu z nich nebylo mo�né dovolat se té nejmen�í pomoci pro nás. Na�e kří�ová cesta začala. Zapomněli jste tehdy v�ichni, �e území česko-slovenského státu patřilo před první světovou válkou k Rakousku-Uhersku, a �e i vy, v�ichni Če�i, jste byli státní příslu�níci této země? 28. říjen 1918 je datem utvoření nové a první Československé republiky pod vedením p. prezidenta T. G. Masaryka. Prezident T. G. Masaryk ale nevyhnal z nové republiky v�echny ty lidi, jejich� mateřská řeč nebyla jiná. V�ichni tito lidé �ili mezi námi, Čechy, u� řadu staletí pohromadě.

Otec mého man�ela (celé generace bydleli v Horních Her�picích) byl tehdy převzat ze slu�eb dráhy Rakouska do slu�eb Československé státní dráhy (ČSD). Podmínkou pro přijetí k ČSD bylo udělat zkou�ku v če�tině a on s úspěchem ob-stál. Tím nebyl jen převzat jako úředník k ČSD, nýbr� se stal i státním občanem Československé republiky. To platilo i pro celou jeho rodinu. Kolik jen jejich generací se narodilo v Horních Her�picích, kde v�ichni �ili! Dřívěj�í předkové pocházeli z Rakouska, ze země Steiermark a vesnice Altaussee, kde a� dodnes skoro ka�dý občan má jméno Köberl. Můj man�el Leopold Köberl slou�il za první republiky dva roky u Československé armády v Lipníku nad Bečvou, kde byl u horského dělostřeleckého pluku. V Doma�licích v ji�ních Čechách byl v důstojnické �kole. Jako podporučík, důstojník v záloze, za mobilizace naru-koval a zůstal a� do konce mobilizace. U německé armády neslou�il. Od června r. 1937 a� do května r. 1945 byl in�enýrem v konstrukci u firmy Baťa ve Zlíně. (Vystudoval v Brně.) Veselá příhoda ve Zlíně, v listopadu r. 1937 (byla jsem na náv�těvě u mé provdané sestry), mě přivedla s tímto �Němcem� dohromady. Koncem října 1938 byla na�e svatba. Mně ani mým rodičům nevadila jeho ma-teřská řeč a navíc mluvil pěknou če�tinou. Moji rodiče jej měli moc rádi, v kruhu jeho českých kamarádů a spolupracovníků byl velice oblíbený pro svou mírnou povahu a dobrotu. Jaké krásné vzpomínky máme jen na tuto krásnou dobu je�tě i za svobodna! Obývali jsme nový Baťův domek ve Zlíně na Dílech v Příční uli-ci. Rok po svatbě se nám narodil synek. Slovy nedovedu vyjádřit, jak jsme byli

46

�ťastní a jakou radost měli rodiče z narození vnuka. (Nás bylo 5 děvčat.) Kdy� se válka blí�ila ke konci a fronta se táhla ke Zlínu, při�lo nařízení z německé strany. �eny a děti musí z města pryč. Chtěli nás zavézt někam do bezpečí. Zrovna tak, jak jsem odmítla učit se v kurzech němčinu (ná� synek té� nenav�těvoval ně-meckou �kolku), tak jsem i odmítla opustit man�ela. Byla jsem v posledním měsíci v jiném stavu s druhým dítětem. Rozhodli jsme se, �e mě man�el zaveze i s na�ím synkem k mým rodičům do Ivančic. Dostali jsme se ale jen do Hor-ních Her�pic na nádra�í, kde bydleli man�elovi rodiče v nádra�ní budově. Můj man�el se musel rychle s námi rozloučit, neb musel nazpět do Zlína. Druhý den nato bylo bombardováno Brno a trati okolo Brna. Trať Střelice � Kounice byla zasa�ená. Otec sledoval, jak se s opravou trati pokračuje, a kdy� zjistil, �e trať je na Kounice volná, odjel s námi 12. dubna 1945 do Ivančic k mým rodičům. Pří�tího dne, ve 4 hod. ráno, se vlakem vrátil zpátky do Brna. Od toho dne jsme u� nevěděli, kde her�pičtí rodiče jsou. Na�li jsme je a� r. 1948 ve východním Německu v Maggdeburg-Dessau, co� byla sovětská zóna.

Osvobození Ivančic 18. dubna 1945! Ulice plné ruských vojáků, vojenských vozů, zbraní, spousta koní v ulicích, jásot. Vyhlá�ka: V�ichni Němci se mají hlá-sit. Během dopoledne 23. dubna při�li pro mě a mého pětiletého synka ozbrojení partyzáni a policie. Chtěli nás odvést do věznice! Jaký to byl úlek pro mě, týden před porodem mého druhého dítěte, jaký úlek pro mého synka, jak to zapůsobilo na mé rodiče! Otec se přede mě postavil a vykřičel z celého srdce: �Copak jste se zbláznili, co to má znamenat! Já ji tam s vámi jít nenechám, vezměte mě! Co tam s ní chcete dělat? V�dyť čeká dítě!� Otec �el s nimi na radnici místo mně. Na radnici se radila �revoluční vláda� a rozhodla. Mému otci řekli: �Prozatím ji necháme u vás, pane �idlo. Kdy� ale znovu pro ni dojdem, tak vyřiďte va�í dceři, aby se nezdráhala jít, neb by to mělo zlé následky.� Otec při�el domů celý zniče-ný. Dr�el si hlavu a říkal, �e těm darebákům to nikdy nezapomene.

Se mnou měl být tehdy do věznice odveden pan Svoboda, �kolní inspektor z Brna německé národnosti. Stál před na�ím domem hlídán partyzány. Bydlel se svou rodinou ke konci války u svého �vagra na Horních Hlinkách.

Z prvního května na druhý květen 1945 byla stra�ná noc. V�ichni jsme byli ve sklepě pod na�í zahradou. Rodičům nebylo mo�né vyjít z domu, dojít k porodní asistence. Kdy� se k ránu uti�il hukot letadel, střelba z různých válečných zbraní, troufali si rodiče za ní zaběhnout. Porodila jsem 2. května, ale po porodu jsem dostala horečku přes 400. Matka byla zoufalá, po oněch událostech, kdy mě chtěli odvést do vězení, se bála na někoho obrátit. V�dyť mi zemře� a jsou tu dvě malé děti! Odhodlala se zajít k p. doktorovi M. Stavratjevovi, který byl rozený Rus. O�etřoval nás u� jako děti. Vylíčila mu, co se mnou je (má za man�ela Němce) a prosila, aby ke mně do�el. Pan doktor Stavratjev při�el, prohlédl mě a říká mé matce: �Co nejdříve musí va�e dcera do nemocnice!� Matka spíná ruce, pláče a říká, �e po tom, co mě chtěli dát do vězení, se o mě bojí. �e má strach, �e mě

47

v nemocnici nechají umřít. �ádá doktora Stavratjeva o nějaké léky a ten jí vyho-věl. Léky předepsal a je�tě v pří�tích dnech se, v�dy večer, u nás zastavil.

9. května 1945 nesli moji rodiče mého synka ke křtu do kostela. Křtil jej kaplan Zouhar na jméno Leopold. Dnes je tento rozený Vančák bezpečnostním in�enýrem u firmy Siemens v Karlsruhe. Pan farář Slabý a kaplan Zouhar mě potajmu, v�dy večer, u rodičů nav�těvovali a� do května r. 1946.

Potom při�el odsun. A� do tzv. �Vítězného února 1948� jsem s nimi byla v písemném spojení. Pak v dubnu r. 1991 jsem se shledala s panem farářem Sla-bým v Budi�ově u Třebíče na jeho faře. Po 45 letech!

To, co pí�i, je velice hrubý popis, i kdy� jsem a� dodnes ani tu nejmen�í ma-ličkost nezapomněla.

Kde se nachází můj man�el jsem nevěděla od toho dne, co nás odvezl do Horních Her�pic k jeho rodičům. Je sobota 12. května odpoledne. Le�ím v po-steli, v lo�nici mých rodičů, vedle mně moje malé dvě děti. Vyčerpaná, smutná, ne�ťastná, kolik jen my�lenek mně letí hlavou. Na koho vzpomínám, o kom jsem tu noc snila a matce o snu ráno vyprávěla! Někdo klepe u dveří, matka jde otevřít. Sly�ím výkřik: �Pro Pána Boha, Leo�i!�

V neděli ráno odchází můj otec s man�elem, který se jde hlásit. Netrvá dlou-ho a oba přicházejí nazpět. Na vládním Revolučním národním výboru v Ivanči-cích mu řekli, �e se má znovu hlásit v pondělí 14. května v 8 hod. ráno. Dostal dokonce jeden den volno!

Brzo ráno v pondělí 14. května vpadnou do domu rodičů ozbrojení partyzáni. V kočárku v lo�nici le�í novorozeně. Řvou a hledají v domě zbraně. Nařizují dítě z kočárku vyzvednout a i tam hledají zbraně! Pod �ochranou� těchto partyzánů nás opou�tí můj man�el, odvádí jej do věznice. Děti křičí, já a rodiče se chvějeme strachem, v�ichni pláčem. Ve věznici odebírají man�elovi velkou část peněz, hodinky a snubní prsten. Co to jen bylo za lidi (zloděje), kteří kradli i snubní prsteny!

Le� a pomluva se roz�iřují v Ivančicích jako mor. Lidé v�emu tomu �tvaní věří. Např. jednoho dne potká na ulici moji bývalou učitelku. Ona přistoupí k matce a říká jí: �Paní �idlová, mně je vás tak líto.� �Proč?�, ptá se matka. �Va�í dcery Karly man�el je přece gestapák, říká učitelka.

Ve dne v noci k nám přicházejí ozbrojení ru�tí vojáci a volají: �Germáni, pu, pu!� Chtějí ke mně do �kómnaty� do postele. Otec je hladí po ramenou a říká: ��ádný Germán.� Sná�í pro ně víno ze sklepa (�ípkové a rybízové), matka jim dává buchty a vajíčka, které rádi pijí syrová, jen aby je dostali z domu. Jedna z těch �mi-losrdných� sousedek k nám ruské vojáky posílá, jiná zas si nemů�e odpustit vůči mně poznámku: �Němci musí odtud pryč, jinak zde nebudeme mít pokoj!�

Otec vidí, jak ozbrojení partyzáni vodí �Němce� z věznice na práci a večer zase nazpět. Můj man�el a mnoho jiných pracují na polích, v nemocnici nosí zra-něné a mrtvé a líčí prasečí chlívky. Také musí odstraňovat miny u Hrub�ic.

48

Jednoho dne bylo oznámeno, �e hranice s Rakouskem bude krátce otevřena. Kdo z �Němců� má v Rakousku příbuzné a proti kterému nic není, mů�e dob-rovolně do Rakouska odejít. Hned za poledne odcházím s otcem do nemocnice, kde můj man�el pracuje. Jsem odhodlána vydat se na tuto cestu a sděluji mu to. On mně odpovídá: �Já nikam dobrovolně nepůjdu. Nikomu jsem nic neudělal a chci zpátky to, co nám bylo bezprávně ukradeno!� Dosud věří ve spravedlnost! Co na něj v pří�tích dnech a týdnech čeká, o tom dosud nemá zdání.

Do Ivančic dojel jeden Vančák, který pracoval u Bati ve Zlíně, a jeho první cesta vedla buď na soud nebo na četnickou stanici. Udal mého man�ela, �e byl ve Zlíně �velitelem gestapácké střelnice�! Výslech na výslech, nikdo z vyslíchají-cích nechce man�elovi věřit. Co vedlo toho Vančáka k tak zlému obvinění? Otec, matka a já nejsme skoro stavu myslet. Starost a strach nás obklopují. Výslechy prováděli �soudci z lidu�. Při výsle�ích hrozili man�elovi, �e jej buď oběsí, za-střelí nebo �e dostane do�ivotí! Bejčákem mu klepali na rameno a volali: �Tu tvou k...u té� zavřeme!�

Protokoly byly poslány do Zlína, kde byl man�el zaměstnán u Bati a� do května 1945. Tam ho znali. Kdy� protokoly při�ly nazpět, tak ná� známý strá�-mistr sdělil mému otci: �Pane �idlo, protokoly jsou ze Zlína nazpět. Udání není pravdivé!� A k tomu podotkl: �Kdyby v�ichni Němci byli takoví, jako vá� zeť, tak by asi k něčemu podobnému nedo�lo.�

Můj otec doufal, �e man�ela z věznice propustí. Mluvilo se mezi lidmi, i můj otec to sly�el, �e v�ichni ti �Němci�, proti kterým nic není, mají být z věznice propu�těni. Nebylo tomu tak. Jak u� �soudci z lidu�, tak i �vláda ve věznici� na propu�tění nepomysleli. Znovu se mezi námi roz�ířil velký smutek. Co jen podniknout, láme si otec hlavu. Potkávám jednoho známého, který teď stojí na vysokém stupínku v městském národním výboru, tak i jinde. Zdravím jej a ptám se: �Prosím, nevíte co s námi bude dál? Můj man�el je je�tě ve vězení.� �Jak se jmenuje, odkud pochází, jak vypadá?�, zní jeho otázka. Říkám mu jméno, odkud pochází a víc u� nechce sly�et. Odpovídá: �Aha, ten malý, slabý a Brňák� Br-ňáci byli ty největ�í svině�, nechá mě stát a jde dál.

U� se chýlí k podzimu, man�el sedí nadále ve věznici, ale koho u� to z té honorace zajímá. Na�e bývalá sousedka, která mě zná u� od dětství a je to člověk zlatého srdce, chodí denně do města, a to nejen na nákup.V její plátěné ta�ce nocí chleba, ovoce a někdy i cigarety. Kdy� někde uvidí pracovat mého man�ela, podstrčí mu něco k jídlu.

Je houbová doba. Matka vařila houbovou omáčku, jídlo je hotové. Ná� známý klepe na dveře a říká: �Vá� zeť pracuje v cihelně u Panovských Na �idovských hrobech a má hlad. Jestli máte něco k jídlu, tak mu tam zaneste.� Matka rychle naplňuje kastrolky obědem, dává je do ta�ky, a já s tím bě�ím přes na�i zahradu, Kobylkovo pole, přes stráň, směr cihelna. Někdo mě musel spatřit, ani� bych to věděla. Přiběhnu do stodoly, v�ude sláma, man�el mě zhlédne. Usedám na klády

49

u zdi a on začíná jíst polévku. Chci mu dát dal�í jídlo, ale k tomu u� nedojde. Hlouček �enských vpadne do stodoly, křičí jak zběsilé. Sem se nosí Němcovi �rádlo? Vezmu rychle ta�ku do ruky a bě�ím ze stodoly ven. �enské jako zdivo-čelé za mnou, plijí po mně a nadávají mi německých sviní. Doběhnu k rodičům. �enské jako hyeny, kdo z nás jim ublí�il? A tak se nadále nacházeli lidé �dobré vůle�, kteří nás pronásledovali.

V přede�lých řádcích se zmiňuji, �e mě a děti u rodičů nav�těvovali p. farář Slabý a kaplan Zouhar. Rodiče, p. farář Slabý a kaplan Zouhar přemý�leli, co bych měla podniknout, neb proti nám nic nebylo. Psala jsem do Brna �ádost na okresní národní výbor o vrácení československé státní příslu�nosti pro celou na�i rodinu. Asi v říjnu nebo listopadu jsem dostala zprávu, �e se tam mám dostavit. Z radnice mně musel otec přinést povolení, �e smím jet do Brna dráhou. (Němci nesměli pou�ívat �ádného dopravního prostředku.) Se mnou jela do Brna jedna paní, rodačka z Ivančic star�í ne� já, v té samé zále�itosti jako já. Byla jsem tomu velice ráda. Kdy� jsme v Brně do�ly na okresní národní výbor při�la ta paní ihned na řadu. Stály jsme vedle sebe před psacím strojem úředníka tohoto úřadu. Pře-četl si její �ádost, polo�il několik otázek a té paní odpověděl: �Státní příslu�nost dostanete pro sebe a va�eho synka, musíte mít strpení. O vás oba se postaráme. Vrátíte se nazpět do klína českého národa, necháte se rozvést, vá� man�el je za-jatcem ve Francii.� Rychlé vyřízení.

Na řadu jsem při�la já. Úředník bere do rukou moji �ádost a čte ji zrovna tak, jako té přede�lé paní. Zvedne hlavu a říká mi: �Tak vy jste Karolina Köberlová, máte dva syny, vezměte si příklad tady z té paní�� Stojím před ním jako sloup a nejsem stavu v prvním okam�iku odpovědět. Konečně odpovídám: �Beru svoji �ádost nazpět a půjdu s mým hodným man�elem, půjdu s ním třeba a� na konec světa.� Tento �pán� bere mou �ádost do rukou, pra�tí s ní na stůl a říká: �Tak tam s ním jděte, tam zdechnete!�

Přicházím večer k rodičům, čekají zde na mě i p. farář Slabý a kaplan Zouhar. S pláčem vyprávím, jak jsem v Brně pochodila. V�ichni se mě sna�í uklidnit. Pan farář Slabý mně říká: �Vá�ím si velice tvého rozhodnutí, půjde� s man�elem a dětmi. Bůh vás neopustí, přinese to jednou �těstí.� S panem farářem Slabým jsem se pak shledala v dubnu 1991 na jeho faře v Budi�ově. Bohu�el u� zemřel, ale pro mě je nezapomenutelný!

Mého man�ela a jiné arestanty z věznice v Ivančicích poslali do Kounic na stavbu mostu, který němečtí vojáci zbořili. Nocovali v bývalé místní továrně pod přísným dohledem ozbrojených partyzánů a policistů. Vězni celý den pracovali na mostě a měli hlad. Místnosti, ve kterých přespávali, byly plné blech a jiné neřesti. Umýt se mohli jedině v řece Jihlavě.

Můj otec pochodoval ka�dý pátek z Ivančic směrem na Kounice. Přiná�el man�elovi něco k jídlu a prádlo. Jak �pinavé prádlo přiná�el zpět na vyprání, to se nedá popsat.

50

Materiál na opravu mostu do�el a stavba je prozatím zastavena. Man�el je nasazen na novou práci v cihelně v Kounicích. Stojí u pásu a ře�e cihly, vedle něj pracují dvě star�í paní, obě Če�ky z Kounic. Jedna z nich se ptá: �Máte hlad? Zítra budu dělat placky, chtěl byste, mám vám donést?� �Byl bych vám vděčný�, říká man�el. Potom se obě �eny denně střídají s přiná�ením jídla pro mého man-�ela. Najednou nastanou mrazivé dny, cihly mrazem praskají, práce v cihelně je zastavená. Na mostě se u� zase pracuje, při�el materiál. Man�el je znovu na mostě a vozí kotouče s pískem. Usly�í za sebou hlas, ohlédne se a paní z cihelny mu �eptem sděluje, �e mu obě zase budou denně doná�et jídlo. Kabelu s jídlem �e polo�í na určené místo, na které má man�el zase prázdnou kabelu polo�it. Otec chodí nadále ka�dý pátek do Kounic, a já s dětmi si ponejprv troufám do Kounic pě�ky zajít. (Později jsem u� jezdila jen s kočárkem, neboť na pětiletého synka to byla velká vzdálenost.) Tak poznávám obě dobrotivé paní. Kdy� dojdu do lágru, očekává mě tam celá trestanecká hladová kolona mu�ů. Jezdila jsem tam s kočárkem i dal�í neděle kdy� to bylo mo�né a vozila jim jídlo od maminky, tety a obou paní z Kounic. Stala jsem se tak jakousi samaritánkou hladových, aspoň jednu za týden. Čas utíká, začíná předvánoční doba, co dále s námi bude, co s námi zamý�lejí, o tom zatím nemáme zdání. Ty dvě hodné �eny z Kounic někdo zpozoroval a udal. Byly obě volány na četnickou stanici a bylo jim hro�e-no, �e je zavřou, kdy� budou nadále krmit Němce. Dělají nucenou přestávku, ale za krátkou dobu začínají znovu, opatrněji!

Vánoce, �pokoj lidem dobré vůle!� Man�el a ostatní z Kounic znovu ve věz-nici přes celé svátky. Jaký smutek a zoufalství nás v�ech v rodině. Co jen moji rodiče se mnou museli pro�ívat, kolik bolesti sná�et.

Leden r. 1946. Man�el znovu v Kounicích, nic se nezměnilo, nejistota pa-nuje. Koncem února r. 1946 jsem volána na soud v Ivančicích. Co jen ode mně znovu chtějí, proč mám předstoupit před soud, bu�í mně v hlavě. Mám strach. A� dosud jsem neměla s policií a se soudem nic společného. Jak se ale uká�e, strach mít nemusím, přesto jsem celá rozechvělá. Z Brna z okresního národního výboru do�la na soud v Ivančicích moje odmítnutá �ádost o vrácení čsl. státní příslu�-nosti. Ptají se mně, jestli jsem si to mezitím nerozmyslela a nechci podat �ádost o rozvod. Moje odpověď je: �Zůstávám při tom, co jsem řekla v Brně.� Tím bylo toto zasedání soudu ukončeno. Slu�ně a stručně mi bylo sděleno: �Přijděte k od-sunu.� Kdy to bude, to mně �ádný říci nemohl. A tak jsme čekali dále.

Je první nebo druhý pátek v květnu, otec jde jako obyčejně s prádlem a jídlem do Kounic za mým man�elem. Na polovině cesty potkává celou kolonu �Něm-ců�, mezi kterými je i můj mu�. Vede je hlídka a pochodují do Ivančic. Otec se ptá mého man�ela: �Kam jdete Leo�i, snad ne znovu do věznice?� �Nevím, kam nás vedou�, byla jeho odpověď. Bylo toti� před několika dny nařízeno, �e ti němečtí občané, proti kterým nic není a kteří mají přejít do druhého odsu-nu z Brna, ti �e u� nesmí být uvězněni. Ale celá ta hlídka na to nebrala ohled.

51

Dovlekli je znovu do věznice a vrazili je do cely. Dva noční �tance partyzánů� skončily nařízením, �e Němci musí být dopraveni do lágru �ele�ice, kde budou sestaveni k odsunu. Man�el pak dostal povolení za námi zajet, během jednoho dne připravit v�e k odsunu, a s námi znovu odjet do lágru �ele�ice. V lágru byl český lékař, který listoval v listinách osob zařazených k odsunu. Při�el i na jméno mého man�ela, nechal jej vyvolat a ptal se: �Proč jdete odtud pryč, v�dyť my ta-kové lidi, jako jste vy (strojní in�enýr) potřebujeme. Man�el odpověděl: �V�dyť já musím odejít!�

Druhý den ráno přijely do lágru velké nákladní otevřené vozy, které nás od-vezly do velkého sběrného lágru do Maloměřic. Tam se to lidmi jen hem�ilo. Ur-čeno bylo, �e ka�dý Němec musí mít s sebou 50 kg zavazadla a pro osobu pět set marek. Kdopak to z nás měl? Co jen my jsme měli za výbavu! V�e vykradené ve Zlíně v Baťově domku, který man�el a� do začátku května 1945 obýval. Odkud jsme měli něco vzít, rodiče nám nic dát nemohli. Na cestu nám upekla matka vá-nočku, dala nám 2 kg cukru, trochu soli, do konvičky 3 l čaje, 3 litrový hrníček se sádlem, jeden nů�, dvě l�íce a dva talířky. V čele sběrného lágru Maloměřice byl doktor Kr�ka. Ten nařídil, �e nikomu z německých lidí nesmí být nic odebráno co mají u sebe na památku a upomínku. Padesátikilová zavazadla (my jsme je ne-měli) prohlí�ela spousta (jen) �en. Stály za stoly a odebíraly nám zlaté předměty. Vedle nich na stole stály lahvičky (asi s kyselinami). Musela jsem jim odevzdat snubní prsten, náu�nice, náhrdelník a hodinky. Na ka�dý tento předmět kapaly kapky z těch lahviček a dávaly ty různé zlaté a stříbrné předměty tam a tam na hromádky� A� bylo v�e �vyřízeno�, byli jsme odvezeni na nádra�í.Čtyřicet páchnoucích a �pinavých nákladních vagonů bylo pro nás připrave-

no. Ten �nejhumánněj�í� odsun, jak se v Československu psalo, a vyhazovaní lidí z jejich domova pokračoval. Co jsme jen za�ili v blízkosti Prahy! Vagony, tzv. dobytčáky, přeplněné mladými i starými, �enami s dětmi, nemocnými. Na �ádném nádra�í, kde tento stra�idelný vlak zastavoval, tam nesměl �ádný vystou-pit, i kdy� to bylo nutné. �ádný z nás nedostal ani vodu na napití, děti plakaly, star�í a nemocní lidé vysílením umírali�

Doma�lice, Furth am Wald � hranice do Bavorska. Zde nám Če�i na rozlou-čenou orazítkovali v�echny na�e zbývající doklady na obou stranách. �Nav�dy evakuován z Československé republiky!�

Kolik lítosti, smutku a slzí, kolik touhy po ztraceném (ukradeném) domově, rodičích, příbuzných, přátelích mě provázelo na dal�í trnité cestě.

Německo � země Bavorsko � Oberfranken!Konec pronásledování � cizí zem, cizí lidé.Nový začátek ve zničeném a hladovém Německu. Musel jsem v�echno překonat. Kolik síly a vytrvalosti bylo nutné!Skutečnost byla, �e jsem se musela přizpůsobit zdej�ím lidem, jejich zvykům

a kultuře, naučit se německé řeči.

52

Začala jsem hrát různé �divadelní hry� v nových začátcích mého mladého �ivota zde v Německu jako rozená Če�ka. Kdybych neměla velkou vytrvalost a důvěru ve své schopnosti, tak by se mně mnohé nepodařilo.

I kdy� jsem zde v Německu u� tak dlouho, často svírá moje srdce velký smu-tek. Moji rodnou vlast a moje rodné město zapomenout nemohu!

Karolina Köberl, Karlsruhe, Německo

100 let organizovaného včelaření na Ivančicku

NEMOCI A �KŮDCI VČEL

Tak jako lidstvo pro�lo obdobími, kdy docházelo ke zdecimování obyvatel na tyfus, choleru, mor a dal�í nemoci, tak i včely si pro�ly taková období.

V roce 100. výročí organizovaného včelaření v Ivančicích, kdy jsme se roz-hodli prezentovat na�e zku�enosti a podělit se s vámi o to málo, co o včelkách víme, chtěl bych i já napsat pár řádků o nebezpečí, které včelám trvale hrozí. Je nepochybné, �e jen zdravá včelstva jsou nositeli existence dal�ích pokolení včel. Je nepochybné, �e jen zdravá včelstva jsou schopna zpracovávat a produkovat dary přírody, které máme tak rádi. Péče o zdraví včel tak neodmyslitelně patří mezi nejdůle�itěj�í činnost včelaře prakticky po celý rok. Přezimované a zdravé včelstvo musí být cílem ka�dého dobrého včelaře. Včelař musí dbát řady pokynů a přesných pracovních postupů a preventivně nebezpečným nemocem včel před-cházet. Měl by proto nemoci znát a jejich klinické příznaky v praxi rozpoznat.

Nemoci a jejich základní dělení� houbovité � zvápenatění plodu� parazitické � Varroa destruktor� bakteriologické � akarinosa, nosena apis, mor včelího plodu

Zvápenatění včelího ploduPůvodcem onemocnění je houba Ascosphaera apis, která se mů�e vyskytovat

ve dvou formách � s men�ími nebo s vět�ími plodnicemi. Kdy� plodnice dozrají

53

a prasknou, zralé se dostávají do vněj�ího prostředí. Ty také časem prasknou a z nich se uvolní výtrusy. Larvy včelího plodu se vět�inou nakazí potravou s vý-trusy, nebo myceliem. Potom dochází k mumifikaci larvy. Celý proces je rychlý, larvy hynou do dvou dnů po zavíčkování. Po 5 a� 7 dnech od naka�ení bývá 40 a� 60% larev u� mumifikováno.

Tato houba zahubí plod, dospělým včelám neublí�í. Včely zejména při či�-tění v úlu se ov�em kontaminují a mohou nemoc dále �ířit. Včely mumie larev vyná�ejí ven z úlů a následně spory této houby bývají dále roz�iřovány vodou, větrem, nebo i hmyzem.

Spory Ascosphaera apis jsou velmi odolné a doká�ou �vyklíčit� i po 15-ti letech. Pře�ívají v medu, pylu, vosku, ve dřevě úlu, ale také v okolí stanovi�tě přímo v půdě.

Klinické příznaky � Nemocný zavíčkovaný plod nejprve mění barvu i kon-zistenci, stává se na�loutlým a ka�ovitým. Později jsou vidět shluky bělavých vláken tvořících podhoubí a plodnice (hyfy). Kdy� hyfy prorostou tělo celé lar-vy, mění ji v tuhou bílou mumii. Svým vzhledem připomíná kousek vápna nebo zrnko loupané rý�e.

Opatření � Nejdůle�itěj�ím opatřením v případě výskytu příznaků této nemo-ci je průbě�né odstraňování a pálení mumifikovaných larev. Při vět�ím posti�ení včelstva je vhodné pálit i silně napadené plásty a včelstvo přelo�it do vydesin-fikovaného úlu. Vhodné je do úlu vlo�it odparnou desku s kyselinou mravenčí � FORMIDOL. Toto ře�ení výrazně vývoj houby utlumí.

Varroa destruktorJe největ�ím �kůdcem posledních desetiletí ve včelstvech. Je to parazit ve-

likosti 1�2 mm. Tito malí, ale velmi nebezpeční roztoči se u nás objevili v 80. letech minulého století. Jsou pro včely takové nebezpečí, jako pro člověka třeba klí�tě. Pro oba druhy to mů�e skončit velkými problémy. Člověk má k dispozici očkování a včela svého včelaře. Včelař má řadu mo�ností jak svým včelám po-moci, ale přesto�e se vymyslelo více pro-středků na likvidaci varroázy, varroa stále pře�ívá. Zále�í na svědomitosti, precizní práci a zejména časové koordinaci léčeb-ných metod s ostatními včelaři.Pak úspě�ně včelám od nebezpečného parazita pomů�e.

Pro včelaře jsou vypracovány veterinár-ní směrnice, jak v boji proti těmto �ivotu nebezpečným parazitům postupovat.

54

1) Pokud se v jarních měsících v květnu a červnu objeví ve včelstvu vět�í spad mrtvých roztočů, je vhodné na dno úlů dávat odparnou desku � formidol. Tato se mů�e vkládat do včelstva i v medné snů�ce.

2) Po vytočení medu v srpnu se dávají gabonové pásky. Ty se zavě�ují mezi plo-dové rámky a jsou napu�těny léčivem. Včely se o tyto pásky otírají, rozná�í léčivo po úle a dotykem s tímto léčivem roztoči hynou.

3) V říjnu se do úlů zavě�ují pásky, na které se nakape 2�4 kapky léčiva a pásek se zapálí. Ten je zavě�en na posledním rámku na hřebíku v dostatečné vzdá-lenosti od stěn úlu a díla. Tento pásek pouze doutná a odpařuje léčivo a úl zůstává 1 hodinu uzavřen.

4) Koncem listopadu do 15. prosince se provádí léčení aerosolovým přístrojem, který vytváří mlhu, která obsahuje léčivo a ta se dostává do v�ech prostor úlu. Tato aplikace likviduje poslední samičky roztoče.

5) V období Vánoc se vyčistí podlo�ky s vrátí se zpět na dno úlu. V úle zůstávají 30 dnů, pak se vyjmou a měl (ve�kerý spad ve včelstvu z voskových víček a rámků), která spadne na podlo�ky se dává do tubusu. Ty se označí jménem, číslem vzorku a stanovi�těm včelstev.

Tyto kroky jsou základní povinností včelaře pro udr�ení počtu výskytu Var-roa parazita v přijatelných počtech ve včelstvu.

Připravené vzorky měli v tubusech se odesílají na Výzkumný ústav včelařský (VÚV) kde se ka�dý vzorek vy�etřuje. Vzorky se sbírají a odesílají po 20. lednu a pokud vy�etření vzorků proká�e nález více jak tří roztočů na jedno včelstvo, je nařízeno přeléčení v�ech včelstev na stanovi�ti. Toto přeléčení se provádí hned, jak počasí dovolí, roztokem M-1 AER, který usmrtí zárodky roztoče a roztoče pod víčky, kteří se líhnou na plodu včel. Toto přeléčení se provádí komisionál-ně.

Varroáza způsobená parazitem roztočem Varroa destruktor si, jak je zřejmé, vy�aduje celoroční aktivní pozornost a práci včelaře. Za současné nákazové si-tuace se v období března a� srpna roztoči mno�í 100�150 krát, tzn., �e v podletí mů�eme mít za příznivých podmínek pro roztoče ve včelstvu ze zimního dědictví 5�7 tisíc samiček roztoče. Pokud včelař připustí tento stav a neprovádí důsledně vý�e uvedené opatření, jde o napadení pro včelstvo likvidační.

Mor včelího ploduJe to jedna z nejhor�ích nemocí včel. Na tuto nemoc do dne�ní doby není

lék. Spory moru pře�ívají 70�100 let. Lze je likvidovat pouze při teplotě 150°C. Touto teplotou se například vyváří vosk pro výrobu mezistěn.

Včelař nemá mo�nost tuto nákazu v ranném stavu zjistit. Lze ji zjistit pouze v laboratoři, kam se zasílají vzorky ze včelstev. Pokud vzorek vykazuje hodnotu sporů 102, jedná se o klinické stadium. S tímto stadiem se mů�e včelstvo je�tě

55

vyrovnat. Pokud se najde vzorek 103 a vy��í, je to u� v takovém stadiu, �e veteri-nární správa nařizuje likvidaci včelstev a včelařského zařízení.

V�e se musí spálitA co nehoří se musí desinfikovat.

Likvidace se provádí za přítomnosti odborné komise a hasičského sboru. Nadále celá oblast v okruhu 5 kilome-trů od místa výskytu je pod kontrolou veterinární správy a provádí se plo�ná kontrola v�ech včelstev uvnitř tohoto ochranného pásma.

Rozná�ení této nemoci přená�í včely, které zalétají do cizích úlů, nav�těvují dutiny stromů a jiných obydlí v přírodě v kterých mohly u� před desítkami let včely uhynout na mor a kde spory moru stále přebývají. Dal�ím nebezpečím pro včely.

jsou odhozené obaly od medu, které mohou být kontaminovány sporami moru. Toto nebezpečí předev�ím plyne od odhozených obalů od medu z dovozu z ciziny. Důvod je prostý. V některých státech, z kterých med do ČR dová�íme, se nákaza moru včelího plodu nelikviduje ohněm, nýbr� je povoleno léčení včel-stev antibiotiky. Na�e medy jsou pod kontrolou VÚV, Státní veterinární správy, která zaji�ťuje ka�doročně z vybraných vzorků tzv. monitoring.

Z toho vyplývá, jak celá problematika včelího moru je nebezpečná a jaké tvrdé dopady má pro konkrétního včelaře, pokud jeho včely tato nemoc postihne. Chtěl bych vás proto po�ádat, vás, kteří se pohubujete v přírodě a zjistíte, �e v dutinách stromů nebo v jiných prostorách (chata, seník, �) najdete včelí roj, oznamte tuto skutečnost včelaři, kterého znáte. On ji� ví, jak má postupovat. V�echny tyto nálezy včel a včelích příbytků se musí nekompromisně likvidovat, popřípadě razantně desinfikovat. Jsou to zdroje potencionálního rozná�ení nemo-ci, neboť nejsou pod kontrolou.

�kůdci včel

My�i � v úle rozkousávají včelí dílo a tím ru�í včely v zimování. V létě se my�i v úle neobjevují.

Rejsci � v zimních měsících napadají včely v zimním chomáči a vykusují jim hruď.

Ptáci � Ťuhýk obecný loví v přírodě brouky, ale doká�e u včelína likvidovat mladé oplozující se matky, trubce i včely. Datlové a strakapoudi vět�inou na lesních stanovi�tích nebo na včelínech, které nejsou tak často včelařem nav�tě-vovány, doká�í proklovat díry do úlů a� na rámky.

56

Vla�tovky � v době krmení mláďat za chladněj�ího počasí lze pozorovat vý-razný pohyb vla�tovek v okolí včelína a lovení včel za letu.

Zavíječ voskový � napadá uskladněné včelí plásty, �iví se voskem a zbytkem pylu. Zavíječ ve svém vývojovém cyklu vyu�ije v zájmu zachování svého rodu i slabá včelstva, která neobsedají v�echny plásty úlu. V�ude tam se sna�í zavíječ voskový naklást vajíčka. Po několika dnech se vylíhne malá drobná larva, je� je morfologicky odli�ná od ostatních následujících vývojových stádií housenek. Larvička má velkou hlavu s kusadly. Je velice pohyblivá a �ravá. �ivý se vos-kem a pylem a po několika dnech se larvy svlékají a vznikají housenky druhého stadia.

Po celé vývojové období produkují larvy svými snovacími �lázami hedvábné vlákno. V posledním stadiu se housenka zakuklí. Samičky zavíječe voskového se po vylíhnutí z kukly ji� po několika dnech páří. Za 24 hodin po spáření jsou schopny klást bílá vajíčka v sérii asi po 5�9 kusech do včelích plástů a různých �kvír úlu. Ponechání jejich působení bez ochrany znamená totální rozpad včelího díla.

Včelomorka � �iví se voskem a medem

Ochrana proti Zavíječi voskovému a Včelomorce� na jaře včas vyndáme podlo�ky určené k odběru zimní měli� u slabých včelstev ponecháme pouze tolik plástů, které doká�e včelstvo

obsednout� chováme silná včelstva, která jsou schopna si sama se Zavíječem vosko-

vým poradit� uskladněné zásobní plásty pravidelně v teplých dnech síříme v asi deseti-

denních cyklech

Nejhor�í �kůdce včelNejsou to na�i ptáci ani zvířata, ale je to kupodivu člověk. Jsou to vandalové,

kteří doká�í rozbíjet včelíny, na včelnicích zpřevracet úly, ničit včelařskou vý-sadbu u včelínů a včelnic. V poslední době se stále více setkáváme s kráde�emi úlů a dokonce i celých kočovných vozů. Je zřejmé, �e jsou to kráde�e na objed-návku a v některých případech je zará�ející i skutečnost, �e tento hanebný čin způsobí i samotní včelaři.

Ze své odpovědnostní pozice v rámci činnosti na�í základní organizace Ivančice bych chtěl poděkovat v�em včelařům, kteří se doká�í svědomitě starat o své včeličky a tím udr�ovat včely v dobré zdravotní kondici. Ve-řejnosti sděluji, �e �ádná včelí nemoc není přenosná na člověka. Pokud se nám podaří v�echny nemoci udr�et pod kontrolou, aby na�e včely pře�ily, zajistíme přírodě i sobě zdravé prostředí.

Jaroslav Sigmund, včelař Oslavany

57

Přibývá diabetu u dětí (Práce, Praha, 1997)

Ročně o 5 % stoupá v České republice výskyt diabetu u dětí. Těch je u nás v ordinacích zaregistrováno 2050. Dal�ích 200 je o něco star�ích ne� 18 let.

Na druhém ročníku Dnů dětské diabetologie (DDD), který se konal v r. 1997 v Karlových Varech, to �Práci� řekl docent MUDr. Vavřinec, přednosta II. dětské kliniky Motol. Podle něj se v ČR vyskytuje několik desítek tisíc neodhalených dospělých pacientů s diabetem tzv. I. typu, při něm� je k léčbě nezbytný inzulin. Dvoudenní setkání 120 lékařů a zdravotních sester z ČR a ze Slovenska spoluor-ganizovala karlovarská léčebna Mánes, která jako jediná v republice léčí dětské diabetiky. Po tomto prvním setkání odborníků se i rodiče začali více zajímat o lázeňskou léčbu dětí. Přivítali ji i lékaři. Léčba je spojena i se vzděláváním. To znamená několikadenní instruktá� rodičů v léčebně o tom, jak �ít s diabetem.

M. Krýdlová

§ PRÁVNICKÁ PORADNA §Dotaz:Mí rodiče jsou rozhádaní a ne�ijí spolu. Rozvést se nechtějí. Mají ve spo-

lečném jmění man�elů rodinný dům a zahradu, který společně vybudovali. Matka je ochotna z domu odejít a najít si podnájem za předpokladu, �e jí otec vyplatí. Já zůstanu bydlet s otcem, který nechce matku vyplatit, neboť na to nemá peníze. Navrhuje, aby matka darovala svoji polovinu na ni při-padající mně. Mů�e bez dal�ího matka převést polovinu domu a zahrady na mě?

Lenka K., Rosice

Odpověď: Pokud Va�i rodiče pořídili dům se zahradou za trvání man�elství, pak patří do

jejich společného jmění man�elů a darování podílu na nemovitosti pouze jedním z nich není mo�né. Ve společném jmění man�elů nejsou podíly na věci určené, neboť ka�dý z man�elů vlastní celou věc. Pokud s tímto ře�ením souhlasí i Vá� otec, navrhuji, abyste uzavřeli darovací smlouvu, ve které by Vám oba rodiče jako dárci darovali část, případně celý dům se zahradou a Vy, jako obdarovaná byste tento dar přijala. Smlouva musí být uzavřená písemně s ověřenými pod-pisy. K přepisu vlastnictví z Va�ich rodičů na Vás je nutný vklad do katastru nemovitostí, v jeho� obvodu se nemovitosti nachází.

58

Pokud by jeden z rodičů s touto variantou nesouhlasil, mají mo�nost uzavřít smlouvu o zú�ení společného jmění man�elů, ve které by rodinný dům a zahra-du ze SJM vyloučili. Tím by se ka�dý z nich stal podílovým spoluvlastníkem a vlastnil by jednu ideální polovinu. V tom případě by Vám mohla Va�e matka svoji polovinu nemovitosti darovat sama bez souhlasu otce. Pokud by se tento převod uskutečnil, stala byste se podílovým spoluvlastníkem se svým otcem. Smlouvu o zú�ení SJM je ale nutné uzavřít formou notářského zápisu.

JUDr. Petronela Sojková, advokátkaRosice, Brněnská 555, tel.: 546 413 003

Co mo�ná o Slovanské epopeji nevíte (3. závěrečná část)

Bez Charlese Craneho by nebylo Muchovy �Slovanské epopeje�. To je na�í veřejnosti známo. Ale tisíce ctitelů a sběratelů Muchova díla neví, �e nepřímý a zásadní podíl na tom, �e mohl Mucha svůj záměr realizovat, má rodina prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Jejím prostřednictvím se stal Charles Crane Muchovým mecená�em. Prostřednictvím americké man�el-ky T. G. Masaryka byla jeho rodina s rodinou Craneových v dobrém přátelství a spolupráci. Dokonce T. G. Masaryk po�ádal, aby rodina přijala jeho syna Jana na zku�enou, aby se u nich trochu společensky �otrkal� a zdokonalil se v ang-ličtině. Jan Masaryk byl pak skutečně v letech 1907�1913 u Cranea zaměstnán. Dokonce se zamiloval do jeho mlad�í dcery Frances, s kterou se později i o�enil, ale jejich man�elství se po 5 letech rozpadlo.

Jan Masaryk a Alfons Mucha byli dobrými přáteli jako aktivní �svobodní zednáři�. Jako svého přítele Jan Masaryk uvedl Alfonse Muchu do Craneovy ro-diny a u svého budoucího tchána se také přimluvil, aby se stal Muchovým mece-ná�em. Alfons Mucha tak dostal velkou příle�itost seznámit tohoto amerického milionáře, podnikatele a diplomata se svým odvá�ným plánem namalovat velká plátna o historii slovanských národů. Crane jako zanícený slovanofil, podporo-vatel umělců, nakonec souhlasil a ve�keré náklady s realizací Slovanské epopeje �tědře financoval.

Crane v�ak nebyl pouze pasivním Muchovým finančníkem, ale celé toto vel-ké dílo přímo ovlivňoval. Například na Craneho výslovné přání a popud zařadil Mucha do 20 dílného cyklu obraz �Zru�ení nevolnictví na Rusi�. Crane Mucho-vu pilnou a hou�evnatou práci v ateliéru na Zbirohu pečlivě sledoval a hluboké my�lenky Slovanské epopeje s Muchou často podrobně konzultoval. A za krásný a velkolepý obraz �Zru�ení nevolnictví na Rusi� byl Muchovi vděčný, byl jím přímo nad�en a stali se pak velmi blízkými přáteli.

59

Nakonec Slovanská epopej vyzněla jako jejich společné pečlivě promy�lené historické básnění, které nemá ve světě obdoby. V�echny v něm vyobrazené události dávají tomuto dílu přesnou historickou pravdivost. Obrazy jsou přímo naplněny ú�asným my�lenkovým dějem, věrně se sna�í podchytit zvolenou dobu, postavy, kostýmy, stavby i rozhodující zlomy ve vývoji jednotlivých slo-vanských národů.

A tak se jejich velkolepé obrazy staly přesnými a věrnými dokumenty, vypo-vídajícími o své době mnohem víc, ne� psané či ti�těné slovo, popisující stejnou dobu a událost. Mucha se sna�il pilným studiem z dostupných pramenů pravdivě zobrazit události, jak se v historii skutečně odehrály. A právě tím je Slovanská epopej dodnes stále aktuální, �ivá a mnohdy i varující.

* * *

Kdy� se Alfons Mucha rozhodl splnit Craneovo přání a namalovat obraz �Zru�ení nevolnictví na Rusi�, nezůstal nic dlu�en své pověstné pečlivosti a do-konalé přípravě ka�dého svého díla. Proto se Mucha v roce 1913 vypravil na obtí�nou studijní cestu do Moskvy, aby se dobře seznámil s prostředím a mohl spolehlivě a věrně vykreslit charakteristické typy ruských prostých občanů, je-jich dobové oblečení i zavazadla, se kterými se na tuto významnou událost na Rudé náměstí, před Kreml a velkolepý chrám Vasila Bla�eného, vypravili.

Mucha si v Moskvě v�e pečlivě vyfotografoval a také si udělal mnoho skic. To v�e mu při realizaci tohoto nádherného obrazu pomáhalo být přesný a věrný. Mucha tímto obrazem vzdal hold prostému ruskému lidu. Děj na obrazu také věrně zachycuje i zaskočení překvapených a ani dobře nechápajících davů i da-nou atmosféru. Mucha také při této cestě v Moskvě namaloval dva krásné obrazy ruských dívek v národních krojích, které byly později vyu�ity jako čelní obálky dvou ruských dějepisných kní�ek. Jsou to jediné obrazy, které Mucha na půdě Ruska vytvořil. Původně jím neplánovaný obraz �Zru�ení nevolnictví na Rusi� Slovanskou epopej skvěle doplnil a patří k nejkrásněj�ím a nejvíce obdivovaným plátnům celé Slovanské epopeje.

* * *

Kdy� se �ťastný Mucha vrátil z Ameriky do Čech, zaji�těný �tědrým mece-ná�em, ihned začal ve svém zbiro�ském ateliéru na Slovanské epopeji pracovat. Zají�děl tehdy často na náv�těvu ke svému �vagrovi Janu Remundovi do Rosic u Brna. S sebou v�dy bral svoji maličkou a vroucně milovanou dceru�ku Jaro-slavu.

Zde v Rosicích také vypracoval prvé skici na obsah svých prvých pláten Slo-vanské epopeje. Zde také naplánoval obsah a pořadí k realizaci svého velkého díla, jak tuto my�lenku nosil stále v hlavě u� od práce na výzdobě bosenského pavilonu na Světové výstavě v Paří�i v roce 1900. Zde si ve velmi obtí�ných,

60

stísněných podmínkách vlastně poprvé v praxi vyzkou�el malovat velká histo-rická plátna. Tady se také definitivně rozhodl, �e celou druhou část svého �ivota věnuje realizaci tohoto velkého snu.

Jeho dcera Jaroslava byla od samého počátku u toho. Stala se mu nejbli��í spolupracovnicí a společnicí při předlouhých dnech ve svém ateliéru. Naučil ji míchat barvy, podávala svému otci na le�ení v�e potřebné, barvy, jídlo, pití, po-vídala si s ním o tom, co maluje, dokonce jí Mucha často nechal některé náčrty na velkých obrazech i domalovat. A tak se Jaroslava stala jeho dlouholetou nepo-stradatelnou společnicí a platnou pomocnicí. Tyto své bohaté zku�enosti z mládí a otcovu �kolu později jako nadaná malířka a restaurátorka plně vyu�ila, o čem� svědčí následující dění.

Z velkých pláten Slovanské epopeje měl Mucha v největ�í oblibě obraz �Jan Amos Komenský�. Ten byl bohu�el za II. světové války neodborným ulo�ením nejvíce po�kozen a téměř zničen. Sklep, kde byl srolován a ulo�en, zaplavila voda a mráz proměnil válec s obrazem v kus ledu. Kdy� si po válce celou Slovanskou epo-pej z Prahy vypůjčili do Moravského Krumlova a obrazy zde rozvinuli, zjistilo se, �e obraz �Jan Amos Komenský� je téměř zničen. Na�těstí se v Moravském Krumlově na restaurování Slovanské epopeje podílela se svým mu�em Jaroslava Muchová, provdaná Ter�ová. Její mu� byl rovně� výborný restaurátor. Jaroslava znala podrobně slo�ení a míchání barev, které Alfons Mucha při malbě pou�íval. Dokázala pak zde svých bohatých zku�eností ze Zbirohu vyu�ít a obraz mistrně opravila, a to tak doko-nale, �e průvodci výstavou jej pak uváděli jako vzor skvělé restaurátorské dovednosti. Jaroslava zdědila po svém otci i malířský talent. Jako poslední svou vynikající práci nám zanechala portrét svého umírajícího otce, doma na lů�ku v roce 1939.

Ing. Vladimír Mlch, předseda Fan-clubu Alfonse Muchy v ČR

Ostatky v ŘeznovicíchDne 5. března 2011 se konal v Řeznovicích tradiční masopust. Průvod ma�-

kar, za doprovodu harmonikáře Miroslava Chaloupky, se vydal vesnicí. Příznivci tohoto masopustu měli přichystané bohaté poho�tění, tak�e se hodovalo, zpí-

valo, tak jak to při merendě patří a s dobrou náladou se dorazilo na konec vesnice. Zakončení bylo jako v�dy v pohostinství, kde na nás čekalo občerstvení. Tuto tra-dici ji� přes třicet let pořádají �eny Řeznovice a za to jim patří upřímné poděkování.

Jana Holá

61

Rybaření �na dírkách�Leto�ní průběh zimy byl jak na houpačce, ale kupodivu byl výhodný pro

rybáře. Zatímco v loňském roce bylo rybaření �na dírkách� jen výjimečné, v le-to�ní zimě bylo na rybníku Pancíř II vidět stále desítky rybářů, kteří si provrtali led a v otvoru chytají ryby. V sobotu 5. března členové MO brigádničili � roz-vá�eli �těrk pro hrázi a parkovi�ti, snad se moc neunavili, proto�e večer je čekal v Besedním domě Rybářský ples.

Na rybníku se dopoledne lovilo. Místní organizace Moravského rybářského svazu určila pro tento způsob lovu pravidla, jak ve vý�i poplatků, způsobu lovení a o počtech chycených ryb.

Sto korun zaplatí za den rybáři, kteří loví vylo�eně pro zábavu. V�eobecně se tento způsob lovu nazývá �chyť a pusť�. Ji� název napovídá, oč se jedná.

Dal�í poplatky jsou mírně rozdílné. Členové MO zaplatí 200 Kč, přespolní 250 Kč. Jde o vítaný příspěvek do pokladny.

A co mohou ulovit a odnést na jednu povolenku? Jednoho kapra v délce 40�60 cm nebo tři duhové pstruhy v délce min. 25 cm. Popis udic a háčků ne-budeme popisovat, pro veřejnost jde o okrajovou zále�itost.

Za krásného, téměř jarního počasí, bylo v sobotu 12. března na vymezené plo�e rybníka kolem deseti rybářů a dal�í docházeli. Led byl v průměru 20 cm silný a fotografie ukazuje, �e posezení na ledě se stává zábavou i pro celé ro-diny. Byla to poslední chytání, tato sezóna skončila, proto�e večer byla ledová plocha zalita vodou, aby led rychleji roztál. Hladina rybníka se musí připravit na 26. března, kdy budou první leto�ní závody pod názvem �Jezerní mu�kaření--Ivančická mu�ka�.

Petrův zdar Jiří �iroký

62

Pozvánka na novou výsadbu Stromokruhu Evropy

Milí čtenáři,velice rádi bychom Vás tímto přizvali na dal�í setkání u Stromokruhu, jak

jinak ne� opět pracovně-společensko-kulturně laděné, ale tedy předev�ím pra-covně:).Čeká nás kontrola ulo�ených pokladů u kořenů národních stromků zasaze-

ných 29. 3. 2009 a následné přesazení těchto pokladů ke kořenům nové, vět�í verze těchto národních stromů. Takté� o�etříme zvonici ve tvaru srdce nátěrem, vnitřek Stromokruhu připravíme pro osev luční směsí, a v neposlední řadě strom-kům i nám připijeme na zdraví:)!

To v�e proběhne v sobotu 9. 4. 2011, začínáme v 10.00 hod.(za ka�dého počasí)

Budete potřebovat jiskrnou výletní náladu, nů� a něco k němu (na opékání). O horkou polévku, pití, hudbu a koupi sazenic se postaráme my. Tato pozvánka putuje Partnerům stromů a ivančické veřejnosti. Nebojte se s sebou vzít přátele. Těm, těm i těm vřele doporučujeme pracovní rukavice, kýbl na vodu a holínky, tedy pokud si o to počasí u� bude říkat. Partnerům stromů navíc rýč, jejich kama-rádům a veřejnosti navíc hrábě na vyhrabávání stařiny.

Prosím pozor!Podpora zvenčí pro novou výsadbu Stromokruhu činí 7 tis Kč. Proto vás,

jednotlivé Partnery stromů, tímto �ádáme o přeposlání pěněz na va�i novou sa-zenici v hodnotě 500,- a� 3000,- Kč (budeme sázet stromy vět�í, sami si prosím zvolte, co vá� rodinný rozpočet unese) na účet Okra�lovacího spolku Ivančice: 234722858/0300 a to prosíme do 31. 3. 2011. Variabilní symbol prosíme uveďte 9411 a do zprávy pro příjemce va�e jméno a stát (př. �Zahradníkovi - Řecko�). Z vybraných peněz nakoupíme a dovezeme pro v�echny Partnery sazenice, kůly a omotávky.

Okra�lování a mo�nému divadelnímu překvapení třikrát zdar:)!

Za Okra�lovací spolek Ivančice Irena, Josef, Danka, Radim, Ale� a Martina

63

16. března (středa) � 29. května (neděle), galerie Památníku A. MuchyMuzeum Brněnska pořádá výstavuLOKTE, LIBRY, �EJDLÍKY... kterak se kdysi měřilo a vá�iloVýstava je připravena ve spolupráci s Ing. Petrem Cikrle, Ph.D. a Muzeem města BrnaPONDĚLÍ ZAVŘENO!

2. dubna (sobota) � 30. dubna (sobota), chodba Památníku A. MuchyČtvrtá výstava vyřezávaných figurek MIROSLAVA KOSÍKAZE SVĚTA DINOSAURŮ A PTACTVAVstup zdarma

5. dubna (úterý) v 9.00 a 10.30 hodin, kino Réna IvančicePohádka pro M�, 1. stupeň Z� a maminky s dětmiJAK SE ZACHRAŇUJE ZEMĚÚčinkuje divadlo PI�KOT z PrahyVstupné: 45 Kč

10. dubna (neděle) ve 14.30 hodin, sraz na soutoku Jihlavy a OslavyJARNÍ OTEVÍRÁNÍ IVANČICKÝCH ŘEKSlavnostní otevírání tří ivančických řek s výletem a programem pro děti,u závěrečného ohně na Loděnici zahraje skupina SanklabánoVe spolupráci s neziskovými organizacemi

19. dubna (úterý) v 18.00 hodin, kino Réna IvančiceBÍLÝ DUNAJEC � TOULÁNÍ PO PIENINÁCHPředná�ka JIŘÍHO ČEFELÍNA s promítánímVstupné: 30 Kč

29. dubna (pátek) v 17.00 hodin, Památník A. MuchyAUTOGRAMIÁDA MUDr. R. KANIIk vydání jeho knihy �VELKÁ VIZITA�

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUMIVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá:

64

29. dubna (pátek) v 19.30 hodin, kino Réna IvančiceKONCERT HANA A PETR ULRYCHOVI se skupinou JAVORY Vstupné: 290 KčPředprodej od 21. března v KIC Ivančice

30. dubna (sobota), odjezd v 7.30 hodin od Besedního domu IvančiceCelodenní poznávací zájezdFLORA OLOMOUC 2011ZÁMEK TOVAČOV � architektonicky významný zámek se �Spanilou vě�í,SKANZEN RYMICE � skanzen lidové architekturyDoprava: 340 Kč

PŘIPRAVUJEME

7. května (sobota), odjezd od Besedního domu IvančiceCelodenní poznávací zájezdPLZEŇProhlídka s průvodcem: � historický střed města � pivovar Plzeňský Prazdroj s ochutnávkou nepasterizovaného pivaMo�nost náv�těvy Západočeského muzea, Muzea loutek, synagogy, katedrály sv. Bartoloměje s vě�í...Cena: 590 Kč (doprava+průvodce)

15. května 2011 (neděle), odjezd v 8.30 hodin od Besedního domu IvančiceZájezd - Praha - Divadlo BroadwayNový český muzikálKAT MYDLÁŘÚčinkují: D. Hůlka/ B. Matu�/ M. Vojtko, P. Kolář/ Z. Fric, B. Josef/ J. VojtekCena (vstupenka a doprava): 1160 Kč

20. května (pátek) � 21. května (sobota)SLAVNOSTI CHŘESTU 2011

11. června (sobota), odjezd v 7.00 hodin od Besedního domu IvančiceCelodenní poznávací zájezdZÁMEK �LEBY, PODĚBRADYZámek �leby s neopakovatelnou atmosférou a půvabným romantickým prostře-dím je zcela jedinečný svými bohatě vybavenými historickými interiéry.

65

V těsné blízkosti se nachází obora se ZOO parkem s bílými jeleny.Poděbrady � prohlídka lázeňského města s průvodcem.Doprava: 430 Kč

odjezd v 18.00 hodin od Besedního domu IvančiceZájezd - Brno - Městské divadlo - činoherní scénaBLBEC K VEČEŘISituační komedie plná omylů, nedorozumění, gagů a vá�ní. Mistrně vybudovaná zápletka s jiskrnými dialogy z pera francouzského autora Francise Vebera, který je známý i jako filmový autor a re�isér.Cena (vstupenka a doprava): 440, 280 Kč

PROGRAM KINA RÉNAPROGRAM KINA RÉNA

Bli��í informace o filmech naleznete na stránkách www.csfd.czREZERVACE VSTUPENEK na tel.: 546 451 469, mobil 736 601 631, e-mail: postakinorena@quick.czPokladna kina otevřena v�dy hodinu před začátkem představení.UPOZORŇUJEME NÁV�TĚVNÍKY, �E PODLE ZÁKONA 241/1992 VYBÍ-RÁME KE VSTUPENCE PŘÍPLATEK VE VÝ�I 1 KČ NA PODPORU ČESKÉ KINEMATOGRAFIE

Ne 3. 4. 2011 17.00 hod. KAMARÁDI Z TELEVIZEČR, animované pohádky, 60 min., 29 Kč (+ 1 Kč)Pásmo animovaných večerníčků. Jája a Pája, O hajném Ro-bátkovi, Kosí bratři, Sně�ný mu� Hugo, Velryba Decimálka, Z deníku opičáka

St 6. 4. 2011 17.00 hod. NA VLÁSKUUSA, pohádka, 90 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABINGAnimovaná komedie pro celou rodinu. Pohádka o dobrodru�-ství dívky, která má kouzelné zlaté vlasy. Princezna Locika je jako dítě unesena z hradu svých rodičů a zamčena v tajné vě�i. Pomocí mladého bandity a jeho přátel utíká. Podle kla-sické pohádka bratří Grimmů

66

Ne 10. 4. 2011 20.00 hod. OPRAVDOVÁ KURÁ�USA, western, 109 min., 49 Kč (+ 1 Kč)Hrají: Hailee Steinfeld, Jeff Bridges, Matt Damon, Josh Brolin, Barry PepperOdplata si nakonec cestu najde. Jak velkou kurá� musí mít čtrnáctiletá hol-ka, aby pomstila tátovu smrt? Mattie je vyspělá, pragmatická dívka. Najme si legendárního �erifa Cogburna. Společně se vydávají ve stopách vraha Chaneyho. Nejedou v�ak sami.

St 13. 4. 2011 20.00 hod. 127 HODINUSA, dobrodru�ný, 90 min., 49 Kč (+ 1 Kč)

Hrají: James Franco, Kate Mara, Amber Tamblyn, Treat WilliamsPodle neuvěřitelného, ale pravdivého příběhu. Aron Ralston se vydal do Utahu, aby zde strávil víkend lezením po odlehlých skalách národního parku. O �est dní později se objeví v civilizaci, bohat�í o neuvěřitelný příběh a chud�í o pravou ruku.

Ne 17. 4. 2011 20.00 hod. ČERNÁ LABUŤUSA, thriller, 120 min., 49 Kč (+ 1 Kč)Hrají: Natalie Portman, Vincent Cassel, Mila Kunis, Winona Ryder, Barbara HersheyCo v�echno byste obětovali pro sen? Nina je primabalerína a její �ivot je naplněn tancem. Uvolněné místo v Labutím je-zeru je pro Ninu, ale i Lily výzvou. Doká�e v�ak Nina zahrát i Černou labuť? Rivalita mezi Ninou a Lily narůstá. Kontakt s realitou mizí.

St 20. 4. 2011 17.00 hod. RANGOUSA, pohádka, 60 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABINGAnimovaný veselý příběh pro celou rodinu. Domácí mazlíček chameleón Rango

67

se rozhodne opustit pohodlí domova. Chce se vydat do světa. Poznat své pravé já! Na cestách za�ije spoustu dobrodru�ství, ale i nebezpečí. Potká i několik přá-tel. Ti se pro něj nakonec stávají velmi důle�ití.

Ne 24. 4. 2011 17.00 hod. FIMFÁRUM � DO TŘETICE V�EHO DOBRÉHOČR, rodinný, 70 min., 49 Kč (+ 1 Kč)Hrají: Jan Werich, Jiří Macháček, Miroslav Kro-bot, Ota Jirák, Miroslav VladykaNa motivy pohádek Jana Wericha. Animované po-hádky pro malé i velké diváky. V pohádce �Jak na �umavě obři vyhynuli� se vydává �táb filmového týdeníku vypátrat, zda tam opravdu obři �ijí nebo ne�ijí. Dal�í pohádky: Rozum a �těstí, O klobouč-ku s pérkem sojčím aneb Král měl syny.

Ne 24. 4. 2011 20.00 hod. LONDÝNSKÝ GANGSTERUSA, romantika, 103 min., 49 Kč (+ 1 Kč)Hrají: Colin Farrell, Keira Knightley, Anna Friel, David Hewlis, Ray Winstono, Ben ChaplinMitchel opou�tí vězení s dobrými úmysly. Je vta�en do �ivota Charlotty, filmové hvězdy, která se schovává před hordou fo-tografů a reportérů. Přitahován její krásou a zranitelnosti se rychle ujímá role jejího ochránce...

St 27. 4. 2011 20.00 hod. HEZKÉ VSTÁVÁNÍUSA, komedie, 107 min., 49 Kč (+ 1 Kč)Hrají: Rachel McAdams, Harrison Ford, Diane Keaton, Patrick WilsonK vysněné práci dostala dvě noční můry. Becky je mladá, krásná, ambiciózní a právě získala vysně-nou práci. Přesto se řítí do pekel. Má zachránit ranní televizní show. K moderátorské harcovnici Colleen přiřadí legendu mezi �urnalisty - nafouka-ného potí�istu Mikea. Show začíná. A bude hůř!

Připravujeme: ČERNÁ LABUŤ, FIMFÁRUM III., RANGO, 127 HODIN, HEZKÉ VSTÁVÁNÍ

68

Kam za fotbalemÚvodní informace:Mu�stva Řeznovic A i B hrají v�echny svá jarní utkání na hři�ti v Němčicích. B-mu�stvo bude hrát předzápas pro A-mu�stvo. Vzhledem k celkové délce obou utkání je občerstvení na hři�ti v Němčicích zaji�těno. V�ichni jsou srdečně zváni!

So 2. 4. 15.30 hod. Řeznovice A � Zbý�ov BPá 8. 4. 16.00 hod. přípravka st. Ivančice � VojkoviceSo 9. 4. 9.00/10.45 �áci st./ml. Ivančice � NikolčiceSo 9. 4. 15.30 hod. Ivančice A � BoskoviceSo 9. 4. 12.45 hod. derby Řeznovice B � BudkoviceSo 9. 4. 15.30 hod. Řeznovice A � KupařoviceSo 16. 4. 13.15 hod. Řeznovice B � Dolní KouniceSo 16. 4. 16.00 hod. Řeznovice A � Zastávka BNe 17. 4. 13.45 hod. dorost Ivančice � PříměticeNe 17. 4. 16.00 hod. Ivančice B � Dolní LoučkyPá 22. 4. 16.00 hod. přípravka st. Ivančice - OřechovSo 23. 4. 16.00 hod. Ivančice A � VracovSo 23. 4. 13.15 hod. Řeznovice B � Mor. Bránice ASo 23. 4. 16.00 hod. Řeznovice A � Mor. KníniceČt 28. 4. 15.00/16.30 �áci st./ml. Ivančice � V. PavloviceSo 30. 4. 13.45 hod. Řeznovice B � Mor. Bránice BSo 30. 4. 16.30 hod. derby Řeznovice A � Ivančice BNe 1. 5. 14.15 hod. dorost Ivančice � Horní KounicePá 6. 5. 16.00 hod. přípravka st. Ivančice � MělčanySo 7. 5. 9.00/10.45 �áci st./ml. Ivančice � MiroslavSo 7. 5. 16.30 hod. Ivančice A � Moravský KrumlovSo 7. 5. 13.45 hod. Řeznovice B � Troubsko BSo 7. 5. 16.30 hod. Řeznovice A � La�ánky

69

70

• Stavební spoření pro děti a dospělé• Úvěry, hypoteční a překlenovací úvěry na koupi,

výstavbu a rekonstrukci RD, bytu, vybavení domácností• Životní pojištění, investiční životní pojištění

• Pojištění domu, bytu, domácnosti• Pojištění motorových vozidel – povinné ručení,

havarijní, odcizení

Kancelář:Wüstenrot – stavební spořitelna, a. s.

JUDr. Jiří TomanŠiroká 1, Ivančice, mobil: 723 530 725

St + Čt: 9.00–16.00 hod. (jinak dle dohody)e-mail: jiri.toman@obchod.wuestenrot.cz

tomanjirka@tiscali.cz

• smuteční vazba

• květinové aranžmá

• standardní a nadstandardní kvalita

Při každém nákupu v měsíci dubnu

vždy ve čtvrtek a v pátek

dostanete zdarma jednu jarní květinu

v Květinářství HRBEK, T. Procházky 13, IvančiceAKCE!

71

72

73

74

ROSTOU KOLEM NÁSDal�í rostliny mezí, strání a travnatých míst na Ivančicku (I)

Sedmikráska obecná neboli chudobka (Bellis perennis) rozkvétá brzy na jaře a kvete a� do pozdního podzimu. Její listy tvoří přízemní rů�ici. Jazykovité květy sedmikrásek mohou být bílé nebo rů�ové, terče �luté. Najdeme ji v trávní-cích u domů, na louce u Kumánu, na Oklikách či na okraji silnice u Stříbského mlýna. Sedmikráska obecná je léčivá rostlina. Byly z ní vy�lechtěny velkokvěté zahradní formy.

Opravdovým poslem jara je violka vonná (Viola odorata). Její modrofia-lové ( světle modré, bílé) vonné květy a listy mů�eme su�it do čajových směsí. Vyskytuje se hojně v křovinách, akátinách, na okrajích cest, v zahradách, ... Violka vonná tvoří podzemní i nadzemní výbě�ky. Často se kří�í s jinými druhy violek.

Modré nevonné květy s modrofialovou ostruhou má violka srstnatá (Viola hirta), která tvoří trsy. Řapíky listů jsou hustě chlupaté. Najdeme ji na dolní mezi pod zahrádkářskou osadou Réna, na zarostlých terasách nad úvozem na modré turistické značce vedoucí na Hlínu, v lese nad divadlem na Réně a jinde.

V březnu rozkvétá na slunných trávnících, skalkách nebo kamenitých strá-ních (Letkovická stráň neboli �Hlinek�, Pekárka, výrazná skalka nad �elezniční tratí z Ivančic � město do Ivančic � letovisko, ...) mochna písečná (Potentilla arenaria). Tato nízká vytrvalá rostlina má 1�2 cm velké �luté květy.

Penízek modravý (Thlaspi caerulescens) kvete v dubnu a květnu drobnými bílými květy. Pra�níky tyčinek jsou na počátku rozkvětu �lutavé, po vypylení tmavě fialové (tím se li�í od penízku prorostlého). Tuto a� 30 cm vysokou vytr-valou bylinu mů�eme vidět na mezích kolem cesty vedoucí zahrádkářskou osa-dou Réna, na Mácově louce nebo na břehu náhonu poblí� jatek v Ivančicích.

Text a foto RNDr. Zuzana Lotreková

Pou�itá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)

IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice, e-mail: vityn.karas@seznam.cz, registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč. Tisk Gloria Rosice.

75

sedmikráska obecná

violka srstnatá

mochna písečná

penízek modravý

76