DVOUMĚSÍČNÍK PRO MNOHOSTRANNÉ OSOBNOSTI

DOBRODRUHDOBRODRUHRočník II. Číslo 2 / 98 Cena 18,– Kč; 22,– SK

NAOMIUEMURA –DVACET LETOD VELKÉHOSÓLA

STRANA 3

S RAFTEMNA DIVOKOUVODU

STRANY 5–8

ČÍNA –RADY PŘEDCESTOU

STRANA 10

POTÁPĚNÍPOTÁPĚNÍSE ŽRALOKYSE ŽRALOKY

Zhruba 200 000 potápěčů se každým rokem noří do moří na některé z více než150 světových lokalit, aby stanuli tváří v tvář (někdy ovšem v kleci) nejnebezpečnější

šelmě na světě – žraloku. Vede je k tomu potřeba nového vzrušení nebo žádostse alespoň letmo dotknout dějin země setkáním s jedním z nejstarších živočišnýchdruhů? Pokud i vy máte zájem o tuto poněkud nebezpečnou kratochvíli, pak vám

možná přijde vhod dnešní dvoustrana, jí věnovaná.

PROČ APROČ A JAK?JAK?Žraloci jsou uctíváni i nenáviděni od pradávna.

Ve většině západních nauk je žralok ztělesně−ním zla, je mystickým lidožroutem, hrozbou

pro člověka. Dobrý žralok je mrtvý žralok – a přes−to jsou potápěči ochotni urazit veliké vzdálenostia utratit spoustu peněz za možnost prožít pár minut,ve kterých se jim srdce zastaví hrůzou. Prožít párminut s těmito záhadnými stvořeními.

Dědičný strach ze žraloků byl dobře živen bě−hem celé prehistorie. Člověk postupně ovládl téměřcelý svět – medvědi, nosorožci a sloni, všichni bylivíceméně poraženi. Nic se ale nevyrovná žraloku,který odedávna znamenal čirý strach, zvedající hla−dinu adrenalinu i vlasy na hlavě. Žralok ohrožujelidskou suchozemskou nadvládu. Abychom ho vi−děli, vstupujeme proto dnes za ním do jeho stinné−ho, modrého světa. Pozorovat žraloky během nor−málního potápění se potápěčům podaří zřídka. Te−prve v posledních deseti letech začali obchodnícia podnikatelé s organizovaným krmením a potápě−ním za nimi. Objevilo se mnoho míst po celém svě−tě, kde je setkání se žraloky garantováno. Bahamy,Korálové moře, ostrov Coco, Maledivy, Revillagi−gedy a Galapágy, jižní Pacifik, Kalifornie a Austrá−lie. Počet potápěčů se žraloky každoročně obrovsky

narůstá – to vše podporováno pružnými cestovnímikancelářemi.

Některá potápění se žraloky probíhají během peč−livě kontrolovaného horečného krmení, zatímco potá−pěči klečí v písku na okraji a účastní se celé akce tím,že fotografují a pozorují krmení. Ve zvlášť nebezpeč−ných případech potápěči používají klece. S každýmpotopením se přitom zlepšuje obecné chápání toho,jak se žraloci chovají. Tak dnes už víme, že jen málodruhů je skutečně nebezpečných. Některé druhy, jakonapř. žralok velrybí, jsou neškodné jako koťata. Zjis−tilo se také, že žádné jiné zvíře není ve svém světě takkriticky dominantní a nepostradatelné, jako je žralok.Pozorováním žraloků se stáváme svědky dokonaléhovrcholu evoluce životního prostředí. Jsou to štíhlí,bezchybně hydrodynamičtí, vrcholní predátoři.

Na světě je asi 350 druhů žraloků, ale jen asi 15přitahuje naši pozornost, protože se můžeme zúčast−nit jejich plánovaného krmení nebo se k nim potá−pět. Jsou to např. velký bílý žralok, žralok mako,žralok modravý, Carcharhinus obscurus, kladivoun,žralok galapážský a ovšem těžko postižitelný, aleneškodný žralok velrybí. Stačí si přichystat kamery,zklidnit nervy a použít mapy oblastí, kde se potápě−ní se žraloky odehrává.

ZÁKLADY IDENTIFIKACEŽRALOKŮŽRALOKŮ

Kidentifikaci jakékoli ryby potřebujete jejípřesný popis, stejně jako popis prostředí, vekterém žije. Dále je nutné mít dostatečné

množství správné literatury. Většina potápěčů všakani netuší, po čem by se měli dívat. Základy identi−fikace žraloků zahrnují anatomii, chování, barvua přirozené životní prostředí.

ANATOMIEPrvní věc, které byste si měli při identifikaci

všimnout, je obecný tvar. Ten se ostatně pozorujenejsnáze. Má tělo tvar torpéda, je ploché, nebo dlou−hé a štíhlé? Je hlava tupě zakončená, kulatá, nebozašpičatělá? Jak vypadá ocasní ploutev? Je vrchnílalok dominující, nebo stejně velký jako spodní?Všimněte si tlamy. Je na konci hlavy, nebo pod ní?Žraloci lovící u dna (žralok kobercový, křídlatý)mají tlamu naspodu hlavy, žraloci, kteří se živíplanktonem, mají tlamu terminálně umístěnou na sa−mém konci hlavy (např. žralok velrybí). Většinaostatních žraloků má tlamu naspodu hlavy, téměř najejím konci.

Klíčem k identifikaci mohou být i žraločí plout−ve, zejména pokud se jedná o žraloka, který se po−dobá ostatním velikostí, tvarem a barvou či životnímprostředím. Právě ploutví si nejspíš potápěči při se−tkání nevšimnou, nicméně fotograf by jim mohl vě−novat větší pozornost později, když vyvolá snímky.Je třeba si všimnout velikosti a tvaru prsní, hřbetnía ocasní ploutve. Jak veliká je druhá hřbetní ploutevvzhledem k první? Jaký tvar mají hřbetní ploutve,jsou špičaté, nebo zakulacené? Jak vypadají pánev−ní a anální ploutve, jak jsou velké ve srovnánís hřbetními? Umístění ploutví je velmi důležité. Za−číná první hřbetní ploutev nad prsními, za nimi, ne−bo před nimi? Pohlaví žraloka lze určit podle toho,

zda má šlahounovitý orgán, modifikovanou pánevníploutev. Tu používají samci ke vstřikování sperma−tu do samic. Žraločí samičky takový orgán nemají.

BARVAHodně žraloků má velmi podobnou barvu, ale

rozdíly jsou důležité. Povšimněte si ploutví. Jsou ně−které z nich černě nebo bíle stínované? Pokud jsouzbarvené, sledujte, kde – na špičkách nebo podélokrajů? Jedinečné zbarvení určitých žraloků, jako jezebří, leopardí či žralok kobercový, zaručuje téměřjistou identifikaci. Tvar a barva často stačí k určenídruhu žraloka, aniž jsou potřebné další znaky. Žra−lok velrybí je toho báječným důkazem, stejně jakožralok křídlatý a kobercový.

Žaberní štěrbiny budou patrně tou poslední věcí,které byste si všimli. Zapamatujte si však, že většinažraloků má 5 žaberních štěrbin. Šest nebo sedm štěr−bin je neobvyklých. Vědci a jiní experti používají přiidentifikaci znaků, které jsou nad rámec možnostírekreačních potápěčů, ať už jde o velikost, tvar a po−čet zubů, typ zubovitých výrůstků tvořících kůži ne−bo vnitřní tělesné struktury.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍŽivotní prostředí je důležitým zdrojem informací

při určování druhu žraloka. Žraloka velrybího nebohedvábného nenajdete například ležet na dně. Na−opak žralok kobercový nebo křídlatý nebude kroužitotevřenými vodami, neboť žije na dně. Povšimnete−li si prostě, kde se žralok vyskytuje, značně tím zú−žíte výběr možného druhu. Sedí na dně, plave vestředních vodách, nebo blízko povrchu? Brázdí vo−dou, nebo odpočívá v klidu na místě? Pečlivé studi−um několika vhodných knih vám pomůže stát sevzdělanějším potápěčem.

strana 2 VODA Dobrodruh 2/98

PROČ ŽRALOKPOTÁPĚČI NEUBLÍŽÍ?

Přibližně 200 000 potápěčů každý rok dobro−volně a záměrně vstupuje do vody, aby si za−plavali se žraloky. Většina z nich si nepřeje

zemřít, ani nemá žádný speciální trénink či talentpro boj se žraloky. Naopak – jsou to průměrní, nor−mální lidé, kteří se rekrutují z celého spektra společ−nosti, Jsou mezi nimi lékaři, účetní, ženy v domác−nosti, zubaři, sekretářky, páry na líbánkách, babičkya mnoho dalších lidí, které byste běžně neoznačili zatypy vyhledávající riziko. Pro ty, kdo nejsou obe−známeni s potápěním nebo s potápěním se žraloky,bývá typická otázka: Nebojíte se, že vás kousnou?Odpověď je: Ne! A je pro ni několik dobrých důvo−dů. Obecně se totiž ví, že zatímco plavec na hladiněje poměrně známým terčem žraločích útoků, na po−tápěče útočí žraloci jen výjimečně.

Abychom pochopili, proč žraloci potápěče ne−kousnou, musíme nejprve porozumět velikému ob−razu žraločího světa. Dnes je zdokumentováno 331druhů – tedy diverzita mnohem větší než u vzpříme−ných chodících bipedů (to jsme my). Tato nezměrnárůznorodost vás přivede k logickému závěru, že nevšichni žraloci jsou stejní – a máte pravdu. Existujívelcí žraloci, maličcí žraloci, žraloci vyskytující sepouze v určitých oblastech, žraloci s rozdílným jí−delníčkem a žraloci s různým chováním. Hlavnímdůvodem, proč potápěči nejsou pokousáni, je sku−tečnost, že mají určité znalosti. Jsou schopni rozpoz−nat jednotlivé druhy, interpretovat jejich chovánía pochopit, co je třeba udělat.

Abychom lépe porozuměli rozdílům mezi žralo−ky, rozdělme si je do skupin. V první jsou druhy, kte−ré kousnout nemohou prostě proto, že nemají žádnézuby. Je ironií osudu, že právě tyto nekousavé druhyjsou největšími členy žraločího království – žralokvelrybí a žralok velký. Oba druhy jsou úplnými ma−muty o délce 12–18 metrů, a živí se planktonem. Je−jich jídelníček tvoří mrňavá stvoření rozptýlená vevelkých oblacích ve vodě. Tlama těchto obřích žralo−ků je velká jako vrata do stodoly. Když se otevře,spolkne tisíce galonů vody, přefiltruje z ní planktona vodu opět vypustí žábrami. Jinými slovy, tyhle ob−rovské druhy žraloků nemají zuby a nemohou kous−nout do ničeho. Jsou nebezpeční asi jako motýli. Na

druhé straně žralok velrybí je jednaz hvězd potápění se žraloky. Přes své roz−měry má tato veliká ryba mírnou povahu.Často dovolí potápěčům plavat po svémboku a nebo se držet jeho veliké hřbetníploutve. Zdá se, že žralok velrybí je zvě−davý. Přibližuje se k potápěčskému člunu,jen aby zjistil, co se děje.

Druhou skupinu tvoří žraloci, kteří ne−kousnou; existují určité okolnosti, zanichž určité druhy neprojeví nejmenší zá−jem kohokoli kousnout. Dobrým příkla−dem jsou kladivouni na Kokosovém ost−rově, severních Galapágách či ostrověMalpelo. Nikdo přesně neví, proč kladi−vouni vytvářejí hejna a plavou společněpo celá dlouhá období. Může to být rituálpáření, sociální interakce nebo obojí. Podstatné je,že tato hejna kladivounů naprosto nemají zájemo potravu. Potápěči mohou mezi nimi plavat v na−prostém bezpečí – a také to už léta dělají. Jiné druhyžraloků jsou zřejmě kontrolovány časovými cykly.Řada žraloků přijímá potravu v noci. Při denním se−tkání nepředstavují žádnou hrozbu, protože jejichkrmicí modus je vypnutý.

Třetí skupinu představují žraloci, kteří mohoukousnout. Je samozřejmě mnoho druhů schopnýchkousnout a učiní tak ve velmi specifické situaci. Nej−důležitějším faktorem je skutečnost, že žralok větši−nou vydá varování, dříve než kousne. Potápěči se učířeč jejich těla a přesně vědí, jak se v určité situaci za−chovat. Identifikace druhu žraloka a znalost řeči jehotěla vám pomohou vyhnout se potížím. Žraloci větši−nou útočí ze zcela specifických důvodů, jako jsouobrana teritoria, obrana vybraných partnerů. Útočí,když je zneklidníte nebo jim ublížíte apod. Rozpoz−nat takovou situaci a učinit odpovídající opatření ne−ní tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Zeptáte se snad,jak to, že potápěči sestupují do vody a krmí žraloky,kteří mohou kousnout, aniž by se jim něco stalo. Po−tápění za účelem krmení žraloků se podniká denně.Více než 100 000 potápěčů sleduje tuhle neuvěřitel−nou činnost z naprosté blízkosti. Celkem často žralo−ci proplouvají mezi diváky a nad jejich hlavami. Jak

je to možné? Zcela jednoduše. Žraloci se zkrátkao potápěče nezajímají – starají se o jídlo. Většina žra−loků má normální jídelníček hodně specifický. Milu−jí ryby nasekané na kusy nebo celé menší ryby. Dá−te−li jim vybrat mezi potápěčem a kusem ryby, vždy−cky si vyberou rybu. Každý kontakt mezi žralokema potápěčem je čistě náhodný. Nastane jen v důsled−ku nemotorného pronásledování potravy. Žralocičasto narazí do potápěče ve snaze dostat se co nej−rychleji k potravě, v zoufalé snaze polapit ji dřív, nežji dostane jiný žralok. Ublíží to nějak potápěči? Ni−koli, ale je to pěkně vzrušující. Málo lidí si uvědomu−je, že žraloci mají inteligenci srovnatelnou se psemnebo kočkou. Dají se trénovat. Často poznají potápě−če, kteří je na základně denně krmí. Když krmení za−číná, žraloci zaměří svou pozornost na krmiče jakovzrušená štěňata. Sledují krmiče a řeč jeho těla. Jiný−mi slovy, potápěč, který žraloky krmí, může takékontrolovat jejich chování. Krmiči mohou zvýšittempo a intenzitu krmení tak, že nabídnou víc potra−vy, nebo naopak tempo ztlumí do naprostého klidu,když potravu neposkytnou. Jste−li v centru krmení, jepokaždé fascinující vědomí, že žralok je dost inteli−gentní na to, aby rozpoznal rozdíl mezi člověkema potravou. Na základě více než milionu setkání člo−věka se žralokem můžeme říct, že za normálníchokolností žralok potápěče nekousne.

HLAVNÍ SVĚTOVÉHLAVNÍ SVĚTOVÉLOKALITYLOKALITY

Mexiko – západní pobřeží 8 lokalitZápadní pobřežíSeverní Ameriky 9 lokalitVýchodní pobřežíSeverní Ameriky 6 lokalitBahamy 15 lokalitKaribské moře 4 lokalityStřední Amerika –západní pobřeží 4 lokalityJižní Amerika + Galapágy 4 lokalityAustrálie 17 lokalit– z toho Velký korálový útes 13 lokalitVýchodní Tichomoří 18 lokalitJižní Pacifik 34 lokalitRudé moře 6 lokalitVýchodní Afrika 12 lokalitMaledivy 8 lokalitPobřeží jihovýchodní Asievčetně Bornea 6 lokalit

Žraloci mají inteligenci na úrovni psa a lze je trénovat.

FASCINUJÍCÍ SKUTEČNOSTI OFASCINUJÍCÍ SKUTEČNOSTI O ŽRALOCÍCHŽRALOCÍCHNejvětší změřený velký kladivoun, Sphyma mo−

karran, měřil 18,3 stopy a vážil přes 1000 liber. Vel−cí kladivouni jsou běžně přes 14 stop dlouzí a nej−větší kusy mohou dosáhnout 20 stop.

Rejnoci jsou oblíbenou potravou velkých kladi−vounů. Tlama a čelisti jednoho velkého kladivounaobsahovaly 96 rejnočích vousů. Někteří vědci do−konce předpokládají, že hlava tohoto žraloka, tvaro−vaná jako kladivo, se takto vyvinula, aby bylo snaz−ší držet kořist, jako jsou rejnoci, dole na písku.

Žralok velrybí, Rhincodon typus, je největší ry−ba na světě. Dosahuje délky 40 stop. Novoroze−ná mláďata však mohou být jen 1,5 stopydlouhá.

Velký bílý žralok vyroste asi o 10palců ročně. Dospělosti dosahujev 9–10 letech, kdy je 12–14 stopdlouhý.

Ve žraločí čelisti ne−ustále vyrůstají nové řa−dy zubů. „Obnoše−né“ zuby jsounahrazovány

zhrubakaždý 8.

den, ale ně−kteří žraloci je

mění už po 2–3dnech.

Některé druhy žraloků mohou za život vyměnitaž 30 000 zubů.

Žralok velrybí má asi 300 řad malinkých zubů.V každé řadě jich jsou stovky.

Někteří žraloci mají podobné oči jako kočky.Stejně jako mnoho masožravých koček, které lovív noci, mají tito žraloci za sítnicí reflexní vrstvu po−dobnou zrcadlu. Jmenuje se tapetum lucidum a zvy−šuje citlivost očí při slabém osvětlení. Buňky tapeta

lucida obsahují krystaly stříbrného guaninu, kteréodrážejí světlo zpět přes sítnici, a tak žralok můževidět i při velmi slabém světle. Tapetum lucidumžraloků je dvakrát účinnější, než mají kočky.

Většina žraloků má chuťové pohárky na spodnístraně tlamy i na jazyku.

Žralok liščí, Alopia vulpinus, používá neobvykledlouhý horní lalok ocasní ploutve k nahánění hejnryb a malých hlavonožců do pevných kulovitýchútvarů, kde je potom omráčí nebo zabije ocasem,kterým sekne jako bičem.

Všichni žraloci mají vnitřní oplození. Pánevníploutve samců jsou přeměněny ve šlahounovitéotvory, kterými je sperma vstřikováno do samic.Oplození zpravidla vyžaduje, aby samec uchopilsamičí prsní ploutev do tlamy, a tak ji přidržel přizavádění oplozovacích orgánu. Samičky někte−rých druhů mají v této oblasti těla silnější a pevněj−ší kůži než samci.

Vysušená žraločí kůže, které se říká šagrén, sedříve používala na smirkový papír. V Japonskua v Německu ji také užívali na rukojeti mečů, abyv ruce neklouzaly.

V roce 1937 byl zjištěno, že tuk ze žraločích ja−ter je bohatý na vitamin A. Žraloci byli loveni jako

zdroj tohoto vitaminu až do roku 1950, kdy byla vy−vinuta metoda pro jeho syntetickou přípravu.

Průměrný dospělec druhu Ginglymostoma cirra−tum je 7–10 stop dlouhý a váží asi 330 liber.

Někteří žraloci se dožívají až 100 let, průměrnádélka života je však asi 25 let.

Ačkoli žraloci nemají plovací měchýře a obecněmusí stále plavat, aby neklesli ke dnu, zajatí žralocirodu Geleocerdo umějí polykat vzduch na povrchua uchovat ho v žaludku, takže se mohou vznášet vevodě bez pohybu. Někdy, když se chytnou na vla−sec, vyvalí se spolykaný vzduch ven, což jimvysloužilo přezdívku říhající nebo chrčící žraloci.

Žraločí játra mohou představovat až 25 % těles−né váhy a zabírat až 90 % tělní dutiny. Tuk v játrechje lehčí než voda, což pomáhá překonat přirozenoutendenci žraloka klesnout ke dnu.

Střevo žraloků se nazývá spirální chlopeň. Vnitř−ní membrány ve spirální chlopni jsou uspořádányšroubovitě, takže vzniká velmi efektivní absorpčnípovrch na malém prostoru.

Žraločí kůže se pro použití upravuje, aby se od−stranily zubovité výrůstky.

Pro určité rody žraloků (Squaliformes) se užívájména „psí ryba“, protože mají sklon útočit na kořist,např. na tresky, ve velkých smečkách jako divocí psi.

Velký bílý žralok dokáže prožít mezi krmenímiaž tři měsíce.

Žralok velký je březí 3,5 roku.

Ne všechny druhy žraloků musí plavat proto, abyjejich žábrami procházela voda a mohli tak dýchat.Někteří žraloci dovedou pumpovat vodu žábramia aktivně dýchat bez plavání.

Rod Carcharhinus dokáže tolerovat široké roz−mezí slanosti. Často se vyskytuje ve sladkovodníchřekách a jezerech Afriky a Jižní Ameriky.

Ročně je více lidí zabito psy, prasaty a jeleny nežžraloky.

Žralok trpasličí dorůstá maximální délky 11 palců.Žraloci nemají kosti. Jejich kostru tvoří chru−

pavka. Na některých místech, jako jsou páteř a zuby,je vyztužená minerálními depozity. Žraloci se protomohou rychle otáčet a dokonce dosáhnout tlamou ažke svému ocasu, je−li třeba.

Některé rody žraloků umějí polykat vodu a bránitse větším predátorům.

Americké námořnictvo se pokouší vyvinoutúčinný repelent proti žralokům už více než 50 let.Látka na bázi acetátu mědi a nigrosinového barvivanazvaná Shark Chaser byla vyvinuta v roce 1943.Zprávy o její účinnosti se pohybují od „90 % účin−nosti“ po „v lepším případě k ničemu“. Shark Cha−ser se přestal vyrábět v polovině 70. let. Od té dobybylo otestováno mnoho látek, včetně světlušek a je−du extrahovaného z platýsů z Rudého moře, nazýva−ných Mojžíšova podrážka. V současné době byl za−hájen prodej elektrického přístroje pod názvemShark POD. Výrobce tvrdí, že zařízení vytváří ko−lem potápěče eliptické pole, které odpuzuje žralokydo vzdálenosti 12–20 stop.

Oči mnoha žraloků jsou chráněny víčkem, kterémuse říká mžurka. Zvedá se zpod oka, když žralok žere.

Žralok grónský je většinou nosičem bezobratléhoparazita, přichyceného na oční rohovku. Tito živoči−chové (Copepoda) mohou fosforeskovat a chovají sejako lákadlo pro kořist. Mezi důkazy pro tuto teoriipatří velké množství rychle plovoucích ryb, jako jelosos nebo sleď, které bylo nalezeno v žaludcíchgrónských žraloků.

Nostrily žraloků nejsou spojeny s tlamou a nejsouužívány k dýchání. Jejich funkce je čistě čichová.

Žraloci mají kolem hlavy senzorický systém ma−lých váčků, Lorenziniho ampule. Malé póry v hlavěvedou do kanálku vyplněného rosolovitou hmotou,který spojuje nervová vlákna. Lorenziniho ampulemohou být schopny detekovat slabá elektrická pole(třeba i pouhých 0,01 mikrovoltu).

Žralok mako je patrně nejrychlejším žralokema možná i rybou v oceánu. Měření jsou sice obtížná,ale mako dosáhl rychlosti 60 mil za hodinu.

Žraloci se rodí třemi způsoby. Žralok velrybí pat−ří mezi ovipara, tzn. že klade vajíčka. Žralok makre−lový a rod Geleocado jsou ovovivipara, tzn. že mají

vajíčka, ale ta sedí v děloze, dokud není vývoj ukon−čen. Velký bílý žralok a kladivoun rodí mláďata, kte−rá byla vyživována v mateřském těle placentou.

Po narození matka žraloky nekrmí. Musejí seo svou potravu okamžitě postarat sama.

Velký bílý žralok je při narození 3,5–4 stopydlouhý, vrh má 7–9 mláďat.

Játra jediného žraloka mohou dát 200–400 galo−nů tuku.

Žraloci se poprvé objevují během devonu, asipřed 400 miliony let. První žraloci, tzv. Cladodonti,žili až do období paleozoika, asi před 225 milionylet.

Hybodonti, druhá forma žraloků, která více připo−míná moderní žraloky, se prvně objevili v pozdnímdevonu a zažívali svůj rozkvět během karbonu. Kon−cem křídy (asi před 135–65 miliony let) vyhynuli.

Moderní žraloci se začali vyvíjet koncem jury asipřed 190–135 miliony let. Jeden ze základních fy−zických znaků, který je odlišuje od Hybodontů, jevyčnívající čelist. Ta dává moderním žralokůmmnohem větší sílu skusu.

Pokusy ukázaly, že žralok může při zkousnutívyvinout sílu asi 6,5 tuny na čtvereční palec.

Fosilní zuby rodu Carcharodon měří 5 palců.Rod Geleocerdo má pověst všehožrouta. Vyprá−

vějí se historky o botách, vědrech a jiném harampá−dí v jejich žaludcích. Na rozdíl od ostatních žralokůjedí pravidelně mořské želvy a ptáky. Požírají takéškeble a lastury, polykají je celé. Způsob, jakým sezbavují jejich pevných schránek, není znám.

Žraločí kůže je posetá destičkovitými šupinami,kterým se říká dermální zubovité výrůstky. Připomí−nají zuby. Pohladíme−li kůži zepředu dozadu, jehladká. Při opačném pohybu působí drsně.

Jedny z nejpodrobnějších legend o žralocích lzenalézt v havajském folklóru. Příběh o Kamo–hao–liinapř. vypráví o žraločím bohu, který mohl přijímatlidskou podobu. Oklamal mladou ženu, aby se stalajeho manželkou. Její syn Nanaue měl pak na zádechžraločí tlamu. Chlapec byl nakrmen masem a dostalchuť na lidské maso. Terorizoval pak okolní ostrovy,dokud nebyl chycen a usmrcen.

Žraloci křídlatí jsou jako paprsky. Většinou seskrývají v písku nebo v bahně, odkud vyrážejí, abychytili neopatrnou kořist.

Podle Shark Sence, manuálu pro letecký výcvik,vydaného velitelem námořních operací v roce 1959:„Přes dobře zdokumentovanou historii prostoupe−nou nespočetnými případy zmrzačení, ublížení natěle a vražd se tito lidožrouti v tisku těší podivnědobrému přijetí. Hlavně někteří sportovní potápěči,kteří neužívají žádný potápěčský úbor, prohlašují, žežraloci jsou jako kuřátka.“ – ph –

Dobrodruh 2/98 ZEMĚ strana 3

Kdo první dosáhl legendárního Ti−gi–šu (Velkého hřebíku), jak Inui−té (Eskymáci) nazývají severní

pól, se dnes patrně s naprostou jistotou ne−dovíme. Obecně se uvádí ambicióznía despotický Američan Robert EdwinPeary, který severní točny patrně dosáhlse svým černým sluhou MatthewemHensonem, Eskymáky Útehem, Ežingve−hem, Síglůem a Úquiehem, pěti saněmia 38 eskymáckými psy – 6. dubna roku1909. Po návratu Pearyho do vlasti se roz−poutala o prvenství pře mezi ním a jinýmpolárníkem – doktorem FrederickemCookem. Cook měl totiž dosáhnout sever−ního pólu už 21. dubna 1908. Odbornícinacházejí mnoho nesrovnalostí v údajíchobou polárních výprav. Nakonec všakvětšinou posvětili úspěch nekompromis−ního Pearyho. problematika Peary versusCook byla popsána v mnoha knihácha byla dokonce i zobrazena ve dvou−dílném americkém filmu. Pravdu však znápatrně jen Arktida a Bůh. Nám rozhodněvynášet soudy nepřísluší. Věnujme se te−dy raději jinému arktickému dobrodruž−ství, o němž máme dostatek informací.První sólové cestě k severnímu pólu, kte−rou před dvaceti lety uskutečnil japonskýhorolezec a dobrodruh Naomi Uemura.

HOROLEZEC A DOBRODRUHJeště než jej přivábil ledový plamen,

Uemura (nar. 1941) vystoupil na nejvyššívrcholy všech kontinentů, kromě Antark−tidy. V roce 1970 dosáhl jako první Japo−nec vrcholu Mount Everestu, když užv roce 1965 vystoupil na Cho–Oyu a v ro−ce 1976 vedl expedici na Dhaulagiri.Uemura se však proslavil i jinými dobro−družnými podniky. Absolvoval sám pěš−ky cestu kolem Japonska, uskutečnil sámse psím spřežením neuvěřitelnou výpravuz Jakobshavnu (dnešní Ilulissak) v Grón−sku přes Baffinův záliv, Severní ledovýoceán u kanadského pobřeží až do Kotze−bue na Aljašce. Cesta mu trvala 313 dní.

SÁM NA PÓLKdyž se Naomi Uemura rozhodl v ro−

ce 1978 změřit síly se severní točnou,bylo mu 37 let. Poprvé v historii se měl

o magický bod pokusit osamělý jedinecse psím spřežením. Nikdo před Ja−poncem se k sólovému pokusu ani neod−hodlal.

Uemura vyrazil z mysu Columbia 6.března 1978. Saně si vyrobil podlegrónského vzoru. Byly z dubového dře−va, čtyři a půl metru dlouhé. (Později přivýměně použil lehčí a kratší saně z boro−vice). V postrojích bylo zapřaženo poeskymáckém způsobu do vějíře sedm−náct psů. Naomi zaplatil v Grónskuv průměru 150 dolarů za psa. Teploměrukazoval minus 45 stupňů Celsia. Japon−ského odvážlivce a jeho smečku tažnýchpsů dělilo od pólu 800 kilometrů. Na le−dové cestě je čekal mráz, sněhové bouře,trhliny s číhající ledovou vodou, nemilo−srdný vichr a … lední medvědi.

„Krátce před úsvitem medvěd zaúto−čil. Objevil se na hřebenu jako zjevenía tiše kráčel k mému táboru. Spal jsem vestanu zavrtaný do spacáku“, poznamenalsi později Naomi do svého deníku.Uemuru vzbudilo vzrušené vytí psů. Je−ho čtyřnozí kamarádi přetrhali úvazkya rozprchli se. Zatímco Uemura ležel vestanu s nenabitou puškou, likvidovalmedvěd za nylonovým plátnem stanupemmikan, mražené tulení maso a kbelíks výživným velrybím olejem. Japonecbyl přesvědčen, že je konec a v duchu seloučil se svou ženou Kimi–chan. Med−věd však očichal stan a nakonec zmizelza ledovou bariérou.

Po nebezpečném medvědím inter−mezzu (9. 3. 1978) musel Uemura vysí−lačkou požádat o leteckou pomoc. Nutněpotřeboval nahradit poškozený stana zničené zásoby potravin a krmiva propsy.

Letadlo se zásobami skutečně brzopřiletělo. Plně naložené saně vážily 450kilogramů.

Uemurovo spřežení čekala těžká ces−ta kerným ledem. Naomi musel častoprosekávat průchody. Námaha byla ne−lidská a tempo vpřed hlemýždí. Za osmhodin dřiny postoupilo spřežení pouzeo dva kilometry. Řádky Uemurova dení−ku jsou z této doby chmurné: „Vítr a zi−ma mě šíleně trýzní. Psi to snášejí lépe.Někteří však mají poraněné tlapky. Dvapsi jsou ve špatném stavu a mají omrzli−

ny. Nezapřahám je a nechávám je běžetvolně vedle saní. Nyní tedy používámk tahu patnáct psů a náš postup se záko−nitě zpomalil.“

15. března narazil Uemura poprvé naotevřenou vodu širokou patnáct metrů.Nezbývalo, než čekat, až vodní plochazamrzne. Přesto se pět psů namočilo. Pří−hoda však neměla žádné negativní ná−sledky.

PORODPrvního dubna znovu přistálo na rov−

né ledové ploše zásobovací letadlo. Při−vezlo menší a lehčí saně a dva čerstvépsy, kteří nahradili zraněné. Také zásobybyly velmi vítané. Mražené maso,pemmikan a rezervní pár rukavic. Uemu−ra si poznamenává: „Jím stejně jako psijednou denně na konci každodenní etapy.Především konzumuji syrové maso kari−bů. Je výživné a jemné. Neměl jsem časje vařit, navíc pára ve stanu by byla vel−mi nepříjemná.“

Japonci i psům komplikoval živothluboký sníh. Psi v něm jakoby plavalia vydávali spoustu energie. Přestože jimUemura zvýšil dávky potravy,zvířata by−la neustále hladová. Psi se vrhali na ja−koukoli potravu, dokonce i na výrobkyz tulení kůže a na Naomiho rukavice.

Čtvrtého dubna Uemura poznal, žejedna z jeho fen – Shiro – je zcela určitětěhotná, a že porod může očekávat kaž−dým dnem. Trochu se děsil své nové ro−le porodní báby, se kterou neměl nej−menší zkušenosti. „9. dubna začala Shirorodit venku před stanem,“ zapsal si Nao−mi. „Než jsem se vymotal ze spacáku, psištěňátka sežrali. Vzal jsem Shiro do sta−nu, kde porodila další čtyři, jedno mrtvé.Tři štěňátka byla v pořádku. Zabalil jsemmatku i štěňata do teplé kůže karibů a ne−

zamhouřil oka jako správná porodní bá−ba. Ráno jsem naložil Shiru s jejími po−tomky na saně a doufal, že psíci vydržído příletu letadla. V noci 11. dubna senarodila tři další štěňata, jedno zemřelochladem.“

CÍLV polovině dubna se začaly obrovské

plochy ledu pohybovat. Psy i člověkazneklidňovaly děsivé zvuky praskajícíchledových ker. Do cesty se výpravě posta−vily další ledové bariéry. Měření země−pisné polohy přes družici však prozrazo−valo, že cíl se nezadržitelně blíží.

„Poslední den naší cesty jsme muselizdolat deset trhlin,“ píše Naomi ve svémdeníku. „Běžím za saněmi a jsem psůmvděčný za naše vítězství. 29. dubna 1978v 18.30 hod. jsme dosáhli severního pó−lu. Obával jsem se navigační chyby, pro−to jsem polohu měřil vícekrát. Byl tokrásný pocit: poprvé v historii dosáhlčlověk sám pólu, a tím člověkem jsembyl já. Na pólu jsem se zdržel tři dnya čekal na letadlo. V duchu jsem opětprocházel oněch pětapadesát dní, kdyjsme byli na cestě, znovu jsem procházeloněch osm set kilometrů, které jsme mu−seli zdolat. Znovu jsem prožíval všechnaúskalí a všechna nebezpečí, v nichž námhrozila ledová smrt. Po pravdě řečeno –mnohokrát jsem si myslel, že cíle dosáh−nout nedokážeme.“

Za 55 dní trvání expedice NaomihoUemury jej pětkrát navštívilo letadlo.Přiváželo zásoby, náhradní materiál, při−váželo i čerstvé psy a odváželo psy ne−mocné či zraněné.

V následujících letech Naomi Uemu−ra ve svých dobrodružných podnicíchpokračoval. Proslul například svou ces−tou na voru po řece Amazonce. Ve svýchtřiačtyřiceti letech v roce 1984 zaútočilna impozantní vrchol Aljašky MountMcKinley v prvním zimním sólovýstu−pu. Vrcholu úspěšně dosáhl, při sestupuvšak tragicky zahynul. Hora, kterou Indi−áni Athapascové nazývají Denali, se takstala mrazivým monumentálním hrobemUemurových dobrodružných snů a tužeb.

JAROSLAV MONTE KVASNICA

NAOMI UEMURA:NAOMI UEMURA:DVACET LET OD VELKÉHO SÓLA

„Život v kolektivu vždyckynahlodávají spory. Jeden chce

tohle, druhý něco úplně jiného.To není nic pro mě.

Psů se ptát nemusím.“Naomi Uemura

Vtichosti, jen za občasného šepotu,přicházejí další a další lidé. Ne−cháváme se vtlačit do prosluněné

síně kostela. Zůstáváme v tichosti a osa−moceně, hledíce před sebe do očí ro−zesmátého kamaráda, se kterým se už na−vždy budeme setkávat, debatovat a ces−tovat pouze v myšlenkách a příjemnýchvzpomínkách. Díváme se na fotografiiZdeňka Němce a naše mysl stále odmítáuvěřit. Čekáme, kdy konečně přijde me−zi nás a začne se všemu smát, že to bylzase jen další z jeho podařených žertů.Čekáme však marně…

Tak jako on spojoval slovo dobrodruhs výrazem dobrý druh, tak většina z nás

spojuje jeho jméno s bytostí, která sičichla k životu mnohem více, než který−koliv obyčejný člověk. Dokázal si prostěživot nejen prožít, ale doslova a plně vy−chutnat. Radost z pohybu, radost z příro−dy, radost ze slunce, radost z deště, ra−dost z malého dárku, radost z únavy, ra−dost z lenošení, radost z dobře vykonanépráce, radost z pomoci druhým, radost zeštěstí jiných, radost z ojebání úředníhošimla, radost z každého nového dne…,prostě radost ze všeho toho, co většině li−dí připadá obyčejné a všední, z něj vyza−řovala na každém kroku. V uších námneustále zní jeho upřímné: „Čau Šulku.Jaká? Tož kam vyrazíme?“

Na tvorbě jeho osobnosti se podepsa−lo nesčetné množství životních zážitkůa zkušeností, a jak už to v životě většinyz nás bývá, i Zdeněk ty nejvýznamnějšímomenty prožil již v ranném dětství. Je−ho otec byl jedním z prvních propagátorůorientačních závodů u nás a nadšenýmcestovatelem a od malička se snažil jakZdendu, tak i jeho sourozence vést k lás−ce k člověku, k přírodě a pohybu v ní.Spolu s nimi a svým učitelem tělocvikua zeměpisu během svých žákovských letprocestoval s buzolou v ruce celou naširepubliku. Ve škole, zejména v zeměpise,patřil k nejbystřejším žákům. Už tehdy sezačal formovat jeho vztah k cestování

a práci s mapou a už tehdy se mu dařilouvádět svého učitele do rozpaků svýmidetailními znalostmi oblastí, o kterých je−ho spolužáci ještě neměli ani páru. V do−bě středoškolských studií, na strojařiněv tehdejším Gottwaldově, se Zdeněk vě−noval úspěšně orientačnímu běhu a bě−žeckému lyžování. Spolu s otcem a brat−rem aktivně provozovali vysokohorskouturistiku. S lezením začal koketovat nadi−voko na vysoké škole v Brně. Do lezeníse zamiloval natolik, že mu postupně za−čal věnovat všechen volný čas. Spolu sesvými přáteli z otrokovicko–zlínské le−zecké stáje trávil celé víkendy, někdyi týdny pouze na skalách. Během dvou až

tří sezón prošel křestem nováčka. Lezl naskalách celé Moravy, ve většině oblastíPováží, na českém písku v Prachově,Suškách a Adršpachu, absolvoval výukuskobování u řeky Jihlavky a na Vysočině.Pak přišly zimní a letní Tatry, zájezdy napolské vápno, německé pískovce, bulhar−skou Vracu a jiné. Zdeněk chtěl být rych−le „dobrej“ a pouštěl se do stále těžšíchcest. Prodělal si i své „létavé“ období,a pak si vše ujasnil a vyrůstal ve zkušené−ho lezce. Pochopil, že skalkařské skákánído nýtů je jedna věc, ale každý pád v ho−rách může být tragický pro celé lanovédružstvo. Po určité době už ho jeho zku−šenější přátelé neměli co učit. Dále dostá−val lekce už jen od přírody: boj s vichřicína hřebenech hor (září ’85), zlomený kot−ník na Budačině (’86), boj o život při sla−ňování v přívalech vody na Weberovce(červen ’87) atd. Po ukončení studií v Br−ně nastoupil do Výzkumného ústavu gu−márenské a plastikářské technologiev Gottwaldově – Loukách, kde se jehopracovní náplní stalo vyřešení letitéhoproblému všech světových výrobců pre−zervativů – jak zmechanizovat poslednífázi jeho výroby, to jest stáhnout výrobekz přípravku a sbalit jej do krabičky. Jehonadřízení v něm odhalili skrytý talenta výborné technické myšlení, a tak muumožnili studium cizích jazyků – ruštiny

a především angličtiny, čehož záhy doko−nale využil. Psal se rok 1988, kdy Zdeněkzačal pociťovat potřebu podívat se dál, zahranice zemí tehdejší RVHP – nejlépe doUSA. Dlouho vymýšlel nejrůznější způ−soby, jak obelstít úřednického šimla, aleneúspěšně. Přímá cesta nevedla. Proto serozhodl pro tzv. „východní cestu“. Zaflašku kořalky získal jakési pozvání odvedoucího mongolských učňů a několikadres konkrétních osob přímo v Ulánbá−taru. Načež si vzal neplacené volno, za−volal na inzerát jisté firmy shánějící děl−níky pro práci na Dálném východě a zmi−zel. Objevil se pak až po několikaměsících, během kterých absolvoval le−tecky cestu přes Moskvu do Mongolska,dále načerno vlakem do Číny a pak sto−pem a lodí až do Hong–Kongu. Tam semu na americké ambasádě vysmáli a jehosen o Americe se opět rozplynul. V Číněstrávil tři měsíce. Potkal zde spoustu zají−mavých lidí z celého světa, nafotil stovkynádherných snímků a zažil několik ne−uvěřitelných momentů historie lidskéspolečnosti, jakým byl třeba krvavý ma−sakr studentského povstání v Pekinguv červnu ’89. Poté mu nezbylo, než seještě daleko komplikovanějším způso−bem dostat zpět domů. Perličkou na tétocestě byl ilegální přechod naší bývaléčeskoslovensko–polské státní hranice

přes Dunajec u Červeného Kláštora.I přes střelbu polské pohraniční hlídky semu podařilo hranici překročit a vrátit sezpět do vlasti. V té době měl pocit, že užvětší dobrodružství v životě nezažije, aleopak byl pravdou. Na podzim roku 1989se otevřely hranice směrem na západa nic nebránilo vyrazit do nových oblastí.Ještě na vánoce s přáteli odjíždí do Alpa raduje se z euforie svobody a volnostipohybu. Hned po novém roce si zařizuježivnostenský list a začíná podnikat jakoprofesionální fotograf a dokumentarista.V roce 1990 postupně navštěvuje lezeckéoblasti jižní Francie, Beneluxu, Itálie, Ju−goslávie, Španělska a Německa. Poté od−jíždí se svým bratrem a přítelem na roka půl dlouhou cestu kolem světa, běhemkteré postupně navštěvuje Spojené státy,Singapur, Malajsii, Thajsko a Cejlon. Ce−lý ten čas zde tráví lezením, fotografová−ním, natáčením, vyděláváním peněz a za−se lezením. V roce 1993 ještě jednou na−vštěvuje Thajsko a dál se věnuje opětevropským oblastem a domácí scéně.V létě ’94 se hlásí do výběru kandidátůpro účast v první české posádce pro Ca−mel Trophy Mundo Maya ’95. V květnu’95 odlétá jako její člen do Střední Ame−riky. Za měsíc se se svým týmovým kole−gou vracejí zpět jako celkoví vítězovésoutěže a jsou na krátkou dobu středem

pozornosti českých médií. Sláva všakrychle pomíjí. Zdeněk se zapojuje do vý−běrů kandidátů i pro další ročníky tétosoutěže a jejích finálových akcí se účast−ní v roli pořadatele. Z Bornea v roce 1996si odskakuje do Malajsie a Thajska, kdesjíždí na bambusovém voru rozvodněnouřeku a leze vápencové převisy. V létě po−máhá svému bratrovi ve Zlíně otevřít no−vý obchod s outdoorovým vybavením.V březnu 1997 opět pořádá další came−lácké výběry ve Španělsku a v dubnustejného roku odlétá na měsíc do Mon−golska. Cestou zpět se zastavuje v Pe−gingu, Singapuru, trekuje v malajskýchdžunglích a potápí se v moři. Po každémnávratu pořádá přednášky a promítá svédiapozitivy a videozáznamy. Publikujev tisku. V obdobích červnových povodnípomáhá v Otrokovicích zachránit, co sedá. Ve svých 36 letech nabývá pocitu, žeje čas pustit se konečně do toho nejhezčí−ho životního dobrodružství, za kteréosobně považuje založení rodiny. Nicmé−ně na začátku roku 1998 odjíždí ještě nadalší, snad už jednu z posledních expedicpřed tímto významným krokem. V plánumá procestovat a zdokumentovat postupparty nadšenců přes Venezuelu do Ko−lumbie, Peru a Bolívie. Ze Zdeňkovýchzápisků se později dozvídáme, že se zdepohyboval v nejkrásnějších oblastech, ja−ké kdy v životě spatřil. Bohužel, tuto ces−tu už nikdy nedokončí. Dne 30. ledna1998 se při slaňování kilometrového vo−dopádu Salto Angelo ve venezuelskýchStolových horách zřítil z výše 300 metrůa pád nepřežil. Tato zpráva se rozlétlasvětem jako blesk zraňující srdce násvšech.

Dobrodruha Kunďabu, Mendózu, Vo−říška, Zdeňu, Šedivku či jak jinak jsmemu říkali a jeho jadrné „Neblázněte, uží−vejte naplno života, vždycky nějak bu−de…“, nám už nikdo nevrátí.

Odešel v něm člověk plný života, op−timismu, neopakovatelného humorua lásky k bližnímu. Kamarád, který sestal pro mnohé z nás nedosažitelnýmvzorem, kterého jsme ve skrytu duše mi−lovali a obdivovali. Živočich, který bybyl nadšen z toho, jak se jeho bráchoviopět podařilo obejít všechny úředníkya dopravit po nesčíslných peripetiích ur−nu s jeho tělesnými ostatky v batohu nazádech zpět domů. Zkrátka Dobrodruhs velkým D.

Zdeňkovi přátelé

ZDENĚK NĚMEC:DOBRODRUH ZNAMENÁ DOBRÝ DRUHDOBRODRUH ZNAMENÁ DOBRÝ DRUH

strana 4 VZDUCH Dobrodruh 2/98

Cíl obletět zemi balónem přitompatří mezi poslední nepřekonanésny civilního letectví. Prakticky

jediným vhodným obdobím pro pokusobletět svět v balónu je přelom roku. I le−tošní pokusy se proto uskutečnily v pro−sinci a lednu. Pivovar Anheuser–Buschletos vypsal dokonce finanční odměnus platností do 31. prosince 1999. Půl mi−lionu dolarů pro toho, komu se to první−mu podaří a další půlmilion na charitativ−ní účely podle určení vítěze. Soupeřenítýmů začala firma dokonce nazývat „TheBudweiser Cup“.

O technických podrobnostech letůjsme vás informovali před rokem, takženyní k vlastním letošním pokusům.

BRANSON OPĚT NA SCÉNĚ,ALE ULETĚL MU BALÓN

Nejdříve se se svým týmem chystal nastart známý britský obchodní magnát Ri−chard Branson. Začátkem prosince dora−zil do marockého města Marrákeš a začalse připravovat na oblet Země v koši své−ho balónu Virgin Global Challenger II.

Branson se o rekordní let pokusil jižminulý rok. Start se mu tehdy sice zdařil,ale kvůli technickým problémům byl nu−cen po 24 hodinách přistát v alžírsképoušti. Technici začali nafukovat obrov−ský balón o objemu 32 000 m3 na ma−rocké vojenské letecké základně blízkoMarrákeše. Venku vedle hangáru stálastříbrnou barvou pokovená 13,5tunovágondola, která měla být tříčlenné posád−ce domovem dva až tři týdny. Branson,47 let starý šéf firmy Virgin Group, uždříve nastínil plán cesty: „Máme v plánuletět přes Alžírsko, Libyi, Egypt, Saud−skou Arábii, Pákistán, Indii, Hong Kong,jižní Čínu, Japonsko, přes Ameriku a pakdomů do Británie nebo do Maroka,“ řekla dodal, že doufá že nad Indii se dostaneběhem čtyř dní.

Plně nafouknutý balón měřil na výšku59,4 metrů včetně koše a měl průměr 39metrů. Následující den pozemní personálzkontroloval u částečně nafouknutéhobalónu, zda někde vzduch neuniká. Dalšíden pokračovali. Branson si zrovna baliltři hodiny před plánovaným startemv hotelu poslední věci, když mu jedenz členů týmu zavolal, že se balón utrhla odletěl. „Myslel jsem si že si dělá leg−raci a vůbec jsem mu nevěřil. Pak jsemse podíval z okna a přesvědčil se, že je topravda. Balón byl asi 300 metrů nad ze−mí a poměrně rychle stoupal vzhůru.“Pak balón zamířil směrem k pohoří At−las. Překonal hory a ustálil svoji výškuna 6000 metrů a rychlostí 70 kilometrůza hodinu pokračoval východním smě−rem pronásledován dvěmi vrtulníky ma−rocké policie a soukromým proudovýmletounem Learjet Richarda Bransona.„Předpověď byla, že vítr nepřekročírychlost 3 km/h, ale prudký poryv, který

přišel od Atlasu, měl okolo 50 km/h,“řekl Branson. „Balón chtěl prostě letětsám na vlastní pěst,“ řekl viditelně zma−tený Branson oblečený v zelené leteckékombinéze. „Je to velké zklamání. Řadalidí celý rok pracovala a jeden větrný po−ryv všechno odnese.“

Největší starosti měl miliardářův týms tím, aby se balón nedostal na územíkontrolované osvobozeneckou frontouPolisario, což by rozhodně ztížilo jehorepatriaci zpět do Maroka. Vlády Maro−ka a Alžírska totiž zastávají odlišné pozi−ce vůči problému Západní Sahary a fron−

tě Polisario. Branson dokonce navrhoval,aby se balón pokusila sestřelit stíhačkaMirage: „Mohlo by uniknout helium, ba−lón by klesl a přitom se příliš nepoškodil.Bylo by ho možné znova použít.“ Pozdě−ji marocký vojenský úředník oznámil, žebalón asi překročil v provincii Ouarzaza−te hranice s Alžírskem. Marocké úřadyoznámily dohodu s alžírskou stranou,která dopad neřízeného balónu sledovalana radaru a oznámila, že umožní, aby siho jeho majitel vyzvedl. Balón další dennalezli alžírští vojáci v oblasti Tindoufna jihovýchodě země asi 160 km od ma−rocké hranice. „Řekli jsme Alžířanům,aby balón rozřízli nožem v délce asi třímetrů. Tak mohlo uniknout helium, kte−ré by se během dne mohlo zahřát, začítbalón nadlehčovat a způsobit další pro−blémy,“ řekl Bransonův spolupilot PerLindstrand. Alžírští vojáci vyzvedli ba−lón Virgin Global Challenger v hodnotě400 000 dolarů v poušti a odvezli na le−tiště do Tindouf. Tam ho nakonec vy−zvedl marocký vojenský vrtulník a do−pravil ho zpět na marockou základnu.Obal vzdušného plavidla z tenké hliníko−vé vrstvy vážící dvě tuny byl prý při ne−řízeném letu a přistání poškozen, ale je„opravitelný“. Branson doufal, že se mupodaří uskutečnit další pokus ještě letosv zimě.

Branson má na svém kontě už dvarekordy s horkovzdušným balónem.S Lindstrandem byli první, kteří překo−nali oba největší světové oceány: Atlan−tik v roce 1987 a Pacifik v roce 1991.

NEÚNAVNÝ FOSSET NEUSPĚLAmerický milionář – vzduchoplavec

Steve Fossett odstartoval ve středu 31.prosince 1997 večer ze Saint–Louisv Missouri. Jeho pokusy v únoru 1996a v lednu 1997 byly neúspěšné. Tento

53letý obchodník na burze z Chicaga mána kontě rekord v letu balónem na nej−delší vzdálenost, když se mu v lednu1997 podařilo překonat vzdálenost16 670 kilometrů mezi indickým Sultan−purem a Saint–Louis za šest dní, 22 ho−din a 44 minut. Jeho nový balón pro le−tošní pokus byl 48 metrů vysoký a celko−vě o 28 procent větší než loňský model.Předpokládal, že by mu oblet měl trvat15 dní, ale zásobu paliva měl zhruba na22 dní.

Fosset vystoupal po startu se svýmstříbrným balónem „Solo Spirit“ do výš−

ky kolem 8000 metrů a nechal se unášetsilným větrem na východ přes Atlantskýoceán. Ve výšce 7000 metrů a rychlostíkolem 220 kilometrů v hodině se bezproblémů přiblížil k Evropě. Všechnypřístroje balónu amerického dobrodruhafungovaly od startu normálně. Fossettmohl po prvních „napínavých“ 24 hodi−nách letu dokonce ulehnout a šest hodinspát. Nad Německem se musel potýkats ledovými vichřicemi a na radu meteo−rologů snížil výšku letu ze 7,9 kilometruna 4,6 kilometru, takže se dostal do vý−hodnějšího větru, který ho zanese nadČerné moře. Fossett ale tímto manévremriskoval, že se balón dostane do vichřice.Solo Spirit pak přeletěl podél hranic Čes−ké republiky a přetnul území Maďarskaa pokračoval průměrnou rychlosti 91 ki−lometrů v hodině směrem nad rumunsképobřeží Černého moře.

Po celou neděli 4. ledna vedl s šéfemkontroly letu Alanem Blountem debatuo dalším osudu letu. Večer byl Fossetts balónem asi 360 kilometrů severový−chodně od Istanbulu ve výšce kolem7000 metrů.

Pak se ale situace začala značně kom−plikovat. Vzduchoplavbu stále více ohro−žoval špatný vítr, který hnal balón nežá−doucím směrem nad severní stranu Čer−ného moře směrem přes Rusko místo vesměru na jih, kde by mohl využít subtro−pického vzdušného proudění. ZároveňFossettovi vypověděla službu dvě topnátělesa, která měla ve dva metry dlouhéa jeden a půl metru široké gondole zavě−šené pod balónem udržovat teplotu 7 až10 °C oproti minus 23 °C venku. Teplotav kokpitu tak klesla na minus 4 °C.„Řekl, že je mu zima,“ uvedla JudithJasper z Fossettova dobrovolnického tý−mu pro kontrolu letu na WashingtonskéUniversitě. Ten zahrnoval meteorology,

letové inženýry, počítačové specialistya další odborníky. Celkem při organizaciletu pomáhalo skoro 100 lidí.

Hranice Ruské federace pak přeletělve výšce dvou tisíc metrů a navzdorysvým původním plánům se dostal nadruské území. Dostal se do vzdušnéhoproudu, který hnal balón nežádoucímsměrem na Moskvu a Murmansk.

Fosset se nakonec rozhodl let ukončita pořádal ruské úřady o povolení k mi−mořádnému přistání kvůli poruše na sys−tému termoregulace kabiny balónu. Rus−ké úřady nařídily poskytnout vzdu−

choplavci vzdušný koridor. V pondělíFossett přistál poblíž vesnice Rogovska−ja v timaševském okresu. Ve vzduchustrávil čtyři dny, 12 hodin a 23 minutya jak sám upozornil, absolvoval třetinuplánované cesty. Během prvních třechdní letu spotřeboval 170 litrů propanuz celkových 3030 litrů, se kterými starto−val. „Nejsem nespokojený, byl to dobrýlet. Myslím si, že pokud překonáte v ba−lónu Atlantik, musí se jednat o podařenýlet.“

ULIASSI PO TŘECH HODINÁCHVe stejný den jako Fossett, pouze

o několik stovek kilometrů dál, startovaltaké Kevin Uliassi (34), stejně jako jehokonkurent původem z Chicaga. ZatímcoFossett vzlétl z Buschova stadiónu vesvém rodném městě, Uliassi startovalz lomu nedaleko Rockfordu v Illinois.Závod ale netrval dlouho. O tři hodinypozději mu totiž z náhradní nádrže zača−lo unikat hélium, což ho donutilo přistátchvíli před půlnocí v Indianě.

AMERIČANÉ MEZI KAKTUSYAmeričtí dobrodruzi Dick Rutan

a Dave Melton zpočátku několikrát mě−nili původní datum startu. Nakonecvzlétli už 9. ledna v 06:20 místního času.Start přenášela v přímém přenosu ame−rická televizní stanice CNN. Horko−vdušný balón Global Hilton o průměru52 metrů vzlétl z Albuquerque ve státěNové Mexiko. Balón byl vybaven pro letnad mraky ve výšce 9750 až 11 000 met−rů, kde posádku před mrazem zhruba mi−nus 40 stupňů měla chránit speciální ka−bina.

Také oba Američané ale nakonec přisvém pokusu ztroskotali. Jen dvě hodinypo startu v Albuquerque v americkémstátě Nové Mexiko zjistili, že z balónuuniká hélium a museli se začít připravo−vat k opuštění svého vzdušného plavidla.Nakonec z balónu ve výšce 3000 metrůvyskočili s padákem. Oba dobrodruzi by−li po výskoku nalezeni policií 144 kilo−metrů jihovýchodně od Albuquerque.

Balón Global Hilton měl vystoupat dovýše až 11 500 metrů, kde jsou rychléa silné větry. Cesta plánovanou trasouměla trvat něco přes dva týdny. Tým plá−noval let východním směrem mezi 30.a 50. rovnoběžkou.

Dick Rutan v roce 1986 jako prvníoblétl svět non–stop bez doplňování pali−va a mezipřistání ve dvoumotorovém ex−perimentálním letadle Voyager. Meltonuž uskutečnil dva pokusy v balónu probarona Hiltona, ředitele Hilton HotelsCorp.

BREITLING ORBITER IITaké švýcarsko–belgicko–britská po−

sádka balónu Breitling Orbiter II muselasvůj start z Chateau d’Oeux ve švýcar−ských Alpách kvůli počasí několikrát od−ložit. Důvodem bylo to, že vývoj počasív době plánovaného startu by je s největ−ší pravděpodobností donutil letět nad Čí−nou. Posádka složená z pilotů ŠvýcaraBertranda Piccarda a Belgičana WimaVerstraetena, jakož i letového inženýraAndyho Elsona z Velké Británie, si pro−to raději počkala na příznivější větry.Bylo potřeba, aby během nafukování ba−lónu nahuštěného teplým vzduchem s he−liem a vysokého 52 metrů nevál žádnývítr. Naopak na odstartování potřebovali,aby vanuly větry směrem od severu najih. Tím by se Breitling Orbiter dostalk severní Africe, kde by ho zachytilyjet–streamy (druhy větru), které jej mělynést od západu na východ.

Původně letec na rogalu Piccard vy−hrál v roce 1992 s Verstraetenem závodbalónem přes Atlantik. Piccard a Vers−traeten se pokusili obletět zeměkouli jižloni, ale únik petroleje do přetlakové ka−biny je donutil přistát ve Středozemnímmoři po pouhých šesti hodinách letu.Breitling Orbiter II je vylepšená verzepůvodního balónu. Přepracovala se pře−devším oranžová gondola. Tento pokusse však nakonec také nezdařil.

KOSMONAUTINEBO VZDUCHOPLAVCI?

V Austrálii se připravoval ke startutříčlenný tým s balónem Dymocks Flyer,vysokým jako čtyřicetipatrový mrako−drap. Po čtyřletých přípravách nakonecprojekt ztroskotal pro nedostatek finan−cí. „Je to velké zklamání, ale musímeodlet odložit na příští prosinec,“ řeklmluvčí týmu. Z celkového rozpočtudvou miliónů australských dolarů chy−bělo v pokladně 140 000, které byly po−třeba na dopravu balónu od americkéhovýrobce do střediska NASA v AliceSprings v australském vnitrozemí, od−kud měl vzlétnout. Ambiciózní plánpředpokládá, že 213 metrů vysoký balóno objemu 39 miliónů kubíků poletí nasamotné hranici atmosféry ve výšce 39kilometrů. Nic podobného se ještě nikdynezkoušelo. Australan John Wallingtona Američané Bob Martin a Troy Bradleypočítají, že pravidelná proudění ve stra−tosféře je budou unášet přímo bez vel−kých odchylek.

JAKUB HAVEL

BALÓNY ANI LETOS NEOBLETĚLYPřed více než rokem přinesl Dobrodruh článek

o historii pokusů obletět planetu balónem(viz č. l/97). Zároveň v něm informoval

o posledních neúspěšných pokusech.Máme za sebou další řadu pokusů a i po nílze konstatovat – opět se to nepodařilo.

IISSLLAANNDDTTEERRÉÉNNNNÍÍMM AAUUTTOOMMOOBBIILLEEMM

KKŘŘÍÍŽŽEEMM KKRRÁÁŽŽEEMM

OOSSTTRROOVVEEMM OOHHNNĚĚ

AA LLEEDDUU

LLEETTEECCKKYYDDOO RREEYYKKJJAAVVÍÍKKUU

MMAALLÁÁ SSKKUUPPIINNAA

TTRREEKKKKIINNGG AA HHOORRSSKKÉÉ VVÝÝSSTTUUPPYY

TTeerrmmíínn:: 44..––2266.. 77.. 11999988 bblliižŽššíí iinnffoorrmmaaccee nnaa tteelleeffoonnuu 0022//778866 4499 2244

POTŘEBY PRO POBYT V PŘÍRODĚ

Beskydstany pro všechny druhy turistiky

Nové modely ATAKlehké dvouvrstvé „kopule“,

nepropustnost tropika až 4000 mm dle druhu materiálu,podlahy přes 10 000 mm sloupce vody,

horkovzdušně „zalepené“ švy,

duralové konstrukce, rychlá stavba,

nízké ceny, zimní slevy a záruka 24 měsíců!

HORIZONToblečení pro sport, turistiku a pobyt v přírodě

NOVINKA – tkanina SUPER BRETEXR

paroprodyšný a větruvzdorný materiál,poddajný a trvanlivý i za nízkých teplot,

nepropustnost i přes 12 000 mm,

horkovzdušně „zalepené“ švyna speciálním zařízení firmy PFAFF

Kva l i t a p ro ná ročné , ceny p ro každého !Kva l i t a p ro ná ročné , ceny p ro každého !

JUREK S+Rvýroba a firemní prodejna

739 13 Kunčice pod Ondř. 304tel.: 0656/85 00 32, fax: 85 01 08

http: //frenstat.cesnet.cz/~jureksr/e–mail: jureksr@frenstat.cesnet.cz

VYCHUTNEJTE SUCHO A POHODU

DP–2 „Standard Model“Ruční zaměřování a zaměřování pomocí zrcátka,Stupnice 360 nebo 6400 milsRozměr při otevření: 11, 7x4, 5x2, 2 cmRozměr při uzavření: 6, 7x4, 5x2, 2 cmVáha: 54 gramů

DP–65 „Universal Turbo 20“Střelka Turbo 20, Ruční zaměřování a zaměřování po−mocí zrcátka, Nastavení korekce deklinace, Sklonoměrpro měření sklonu – horizontální a vertikální, Převodnítabulka na zadní straně zrcátka, Stupnice 360, 400gonnebo 6400mils,Rozměr při otevření: 11, 7x4, 5x2, 2 cmRozměr při uzavření: 6, 7x4, 5x2, 2 cmVáha: 54 gramů

DP–6 „Universal Army Officer“Ruční zaměřování a zaměřování pomocí zrcátka, Nasta−vení korekce deklinace, Sklonoměr proměření sklonu –horizontální a vertikální, Převodní tabulka na zadnístraně zrcátka, Stupnice 360, 400 gon nebo 6400 milsRozměr při otevření: 11, 7x4, 5x2, 2 cmRozměr při uzavření: 6, 7x4, 5x2, 2 cmVáha: 55 gramů

DP–85 „Sitometer“Totožné funkce jako DP–10, přesné úhlové měřidlos optickým hranolem, Stupnice 20mils„Goniometr“Stálá stupnice s dělením 10mils, Rozsah 800mils proměření horizontálních a vertikálních úhlů, Vestavěnýnivelační přístroj umožňující měření sklonu s přesností+/–400 milsRozměr při otevření: 11, 7x4, 5x2, 2 cmRozměr při uzavření: 6, 7x4, 5x2, 2 cmVáha: 73 gramů

DP–10 „Prismatic“Ruční zaměřování a zaměřování pomocí zrcátka, Nasta−vení korekce deklinace, Sklonoměr pro měření sklonu –horizontální a vertikální, Převodní tabulka na zadnístraně zrcátka, Přesné úhlové měřidlo s optickým hra−nolem (přesnost 1/2 stupně), Stupnice 360, 400gon ne−bo 6400 milsRozměr při otevření: 11, 7x4, 5x2, 2 cmRozměr při uzavření: 6, 7x4, 5x2, 2 cmVáha: 57 gramů

DP–10

Zboží zakoupíte v maloobchodní síti sportovního vybavení nebo v prodejnách GENTIANAPetrská 31, Praha 1, tel.: 02/24 81 89 69 Pernštýnská 13, Pardubice, tel.: 040/653 03 70

Švýcarské kompasy RECTA – řada DP

Horolezecká školaVít Novák

– ADRENALIN SPORTpořádá celoročně výcviky

a sportovní akce:

vysokohorská turistikaskalní lezeníhorolezectví

Informace žádejte:Partyzánská 2496390 03 Tábortel.: 0361/344 85 (záznamník)

Jistota pohybu.

Dobrodruh 2/98 RAFTING strana 5

SS RAFTEMRAFTEMNA DIVOKOU VODU

CO TO TEDY VLASTNĚ JE RAFTINGSlovo rafting pochází z anglického

základu raft, tedy vor. Raftování zname−ná tedy v doslovném přepisu cosi jako„voraření“. Dnešní rafty pro divokou vo−du mají ovšem s tradičními vory společ−né jen to, že plují po vodě. Dnes jsourafty tvořeny nafukovacími segmentyspojenými v celek, který má pokud mož−no zaručit nepotopitelnost a snadné ma−névrování. Jsou obsazeny zpravidla po−četnou posádkou a ovládány pádly nebovesly. Posádka je vybavena plovacímivestami a přilbami a namísto toho, abyraft řídila tou nejsnáze zdolatelnou tra−sou, vede ho do největších vln a válcůa nadšeně při tom povykuje. Převráceníraftu pak zdaleka neznamená katastrofu,ale naopak občas je docela příjemnýmzpestřením.

Na raftech se závodí na těch nejdivo−čejších řekách. Na raftu se lze vydats partou kamarádů na di−vokou vodu, či na vo−dácký čundr nebo tře−ba s cestovní kanceláříza nevšedním zážitkem.Občas se raft stává taképrostředkem pro puto−vání po řece, která ne−musí být nutně extrem−ně divoká.

Rafting v dnešní po−době pak lze pomyslněrozdělit na sportovní, re−kreační, komerční a ex−pediční. Ale podstata jena řece pořád stejná.Prožít krásu boje s živ−lem, zažít něco, co nelzeošidit nebo vysedět u te−levizoru.

JAK TO ZAČALORafting má ve světě

dlouhou tradici. Polyné−sané kdysi raftovali napříč Pacifikem, veSpojených Státech se dozvíte, že zakla−datelem raftingu byl major Powel, kterýv druhé polovině minulého století pro−plul s malou expedicí Grand Canyon pořece Colorado. V Rusku dosáhl raftingna „in situ“ sroubených vorech neuvěři−telné úrovně, co se týče obtížnosti splou−vaných toků. U nás byli první nepochyb−ně podskalští (a další voraři), kteří na vo−rech jezdili v peřejích, které většina z násuž nikdy neuvidí. Dnes o podobném za−městnání sní nejeden vodácký nadšenec.

Kolébkou komerčního raftingu jsounepochybně Spojené státy. První sjezdyřek se zákazníky tady byly uskutečněnyve dvacátých letech našeho století.

U nás se nafukovací čluny začaly ob−jevovat na divoké vodě v šedesátých le−tech. Tak jako všude jinde ve světě slou−žil jako výchozí model okrouhlý nafuko−vací (vojenský) člun. Pak se ale vespolupráci s tehdejším Technolenem po−dařilo dát našim vodákům raftům u nászcela jiný směr. Raft byl složen ve tvaruvoru z nafukovacích válců namísto klád,svázaných dohromady. Po několikaúspěšných expedicích se toto plavidlo,mezi vodáky přezdívané „Matylda“, stalojediným typem raftu uznávaným pro di−vokou vodu. Na tomto raftu sjela napří−klad expedice vedená J. Štětinou Induspod Nanga Parbatem nebo Bobákova ex−pedice nepálskou Kalí–Gandaki. Jakkolise postupně ukazovalo, že pro rekreační

i expediční rafting se nejedná o nejlepšíplavidlo („Matyldy“ jsou poměrně těžké,málo točivé), tato situace u nás paradox−ně přetrvávala až do konce osmdesátýchlet. Pak byly „Matyldy“ postupně nahra−zovány čluny běžně užívanými mezi vo−dáky ve světě. Dnes se i u nás začíná pro−sazovat „klasický“ okrouhlý tvar člunu sesamovylévacím dnem.

TYPY RAFTŮJednotlivé typy nafukovacích raftů se

od sebe liší hned z několika hledisek. Za−

tímco pro soutěže a rekreační rafting jsoukonstruovány rafty menší a obratnější,pro komerční a expediční rafting je zasevýhodné mít raft co možná největší a nej−stabilnější.

Na první pohled lze od sebe odlišitrafty s otevřenou nebo uzavřenou zádí.Při bližším ohledání pak také podle typupoužitého materiálu.

Malé rafty s otevřenou zádí u nás pře−vládají. Je to dáno charakterem našichřek, málo vodnatých, vyžadujících rych−lé manévrování. Otevřenou záď lze spat−

řit i na alpských řekách. Tyto rafty alevyžadují v těžším terénu zkušenější po−sádku a nelze s nimi v případě potřebyjet zádí napřed. Ve světě se více použí−vají uzavřené rafty s plochým nebo na−fukovacím dnem. Tyto čluny jsou po−měrně stabilnější a na divočejších ře−kách jsou bezpečné i při případnémotočení raftu a couvání. Protože tentoraft dokáže snáze uřídit jediný kormidel−ník a navíc, což je důležité, praktickynepotřebuje na vodě dopřednou rych−lost, je vhodnější pro komerční a expe−diční rafting.

Rafty se vyrábí s nárokem na vysokouodolnost proti oděru a s požadavkem conejvětšího natlakování válců, neboli conejvětší adheze spojů. Nejčastější obavylaiků při raftingu typu „co když to prask−ne nebo píchneme“ bývají proto neopod−statněné.

Obecně lze rozlišit rafty dvouplášťovéa jednoplášťové. Dvouplášťové s dušíz polyetylenu a vnější vrstvou z polyeste−rové tkaniny jsou náročnější na údržbua nepříliš trvanlivé, ale poměrně lehké.

Jednoplášťové rafty se vyrábějí z ně−kolika typů materiálu: od amerických fi−rem pochází metoda svařování tkaninys nánosem PVC, rychlá a levná metoda.Výsledkem jsou nepříliš trvanlivé čluny.Druhá metoda spočívá v nánosování kau−čukových směsí, lepení a vulkanizacimateriálu. Tyto materiály se skrývají podmnoha obchodními jmény a každý vý−robce si střeží své složení směsi.

Absolutní špičku nánosových materi−álů představuje nános svrchní vrstvy ma−teriálu Hypalonr. Tato vrstva je zatímtím nejlepším v otěruvzdornosti a odol−nosti vůči UV paprskům. Přes svou znač−nou hmostnost se tento materiál používák výrobě špičkových raftů pro divokouvodu. Bývá proto nezbytným předpokla−dem u raftů pro komerční a expedičnírafting.

Drtivá většina raftů určených pro di−vokou vodu je vícekomorová, takže i připřípadném proražení člunu zbývá dostvzduchu v ostatních komorách, aby ne−došlo k potopení plavidla.

Divoká voda a speciálně rafting na divoké vodě prožívá ve světěnebývalý rozvoj. Vlna zájmu o tento dobrodružný sport zasáhlai naši zemi. Rafting představuje ideální spojení možnosti,jak dosáhnout vrcholných zážitků s relativní bezpečností.Zpřístupnil divokou vodu i méně zkušeným vodákům.Přesto i o tomto sportu koluje díky jeho překotnému rozvojispousta fám i vyložených nesmyslů. Dnes proto přinášíme několikzákladních informací pro případné zájemce.

Každoročně na divoké vodě umírá několik lidí. Protože kromě několika zasvěcencůnebývá nikomu jasné, co se vlastně může na divoké vodě stát, názory na raftovánína divoké vodě se dostávají do dvou odlišných rovin. První: je to sportvyloženě pro hazardéry a extremisty; druhý: raftování na divoké voděje absolutně bezpečný druh zábavy. Jak nebezbečný je vlastně tento sport?Jak se může laik rozhodnout mezi desítkami řek a nabídek cestovních kanceláří,když je všechno skryto za slovy dobrodružství, divoká voda a stupnice WW?

RAFTING NA DIVOKÉ VODĚ– NEBEZPEČNÝ SPORT?– NEBEZPEČNÝ SPORT?

Rafting na divoké vodě je na první pohled na−prosto ideální sport. Poskytuje dost zábavya vzrušení z jízdy z kopce po zpěněné vodě

a zároveň se zdá, že jakákoliv nehoda může skončitmaximálně čváchnutím do vody. Navíc, co by se ta−ky mohlo stát, máme přece přilbu a plovací vestu.Každý vám ale potvrdí, že první převrácení je šok,nastává zběsilý boj o každé nadechnutí, voda s vámimlátí o kameny a je navíc protivně studená, a plova−cí vesta jaksi sama neplave.

V našem tisku si navíc čas od času můžeme pře−číst varování před hazardním sportem zvaným raft−ing, kteréžto články se většinou vyznačují absolutníneznalostí popisovaného problému. Napříkladv Magazínu Mladé Fronty DNES nalezneme poví−dání o tom, že s českou cestovní kanceláří se na vo−du může vydat jen sebevrah, který si chce být jist, žese s ním na vodě něco stane. Člověk soudný naopakvolí cestovku rakouskou, kde s tímto druhem zába−vy mají více zkušeností.

Opravdu, některé z našich cestovek, zabývajícíchse raftingem, už mělo tragických nehod tolik, že tobije do očí (ne že by se těm zahraničním taky občasněco nestalo). Je tedy rafting nebezpečný sport?

Raftování asi nikdy nebude absolutně bezpeč−ným sportem. Podobně jako třeba u lyžování, sevzrůstající obtížostí terénu narůstá i potěšení z jízdya současně s tím roste i nebezpečí. Na řece toto ne−bezpečí představuje rychlá voda, nepravidelné vlnya zejména vodní válce, ev. víry (v angličtině krásněsouhrnně vyjádřeno hydraulics). Nebezpečí předsta−vují zejména ty vodní útvary, ve kterých se vodamele bez zjevné snahy odtékat. Nejčastěji se tytoválce tvoří za umělými překážkami v řece (jezy

apod.). Druhým nebezpečím jsou pak přírodní pře−kážky, které mohou člověka nebo i celý raft uvěznitpod vodou (naplavené klády, skalní sifony a pod−vodní skalní kapsy). Těmto nebezpečím je tedy tře−ba se na řece jakékoliv obtížnosti rozhodně vyhnout.

Další kapitolou je pak samotná obtížnost vody.Většina řek (pakliže se nejedná o prvosjezd) byla užněkým sjeta a popsána. Obtížnost řeky bývá určenastupnicí WW (vyjma Grand Canyonu Colorado a ně−kterých ruských řek), stupňů je šest, přičemž WW Ije voda nezvlněná, zatímco šestka je tak divoká, že jenesjízdná. POZOR, názory na obtížnost toku se vět−šinou liší v jednotlivých zemích, tzn. čtyřka u nás jediametrálně odlišná od čtyřky např. v USA a čtyřkynapř. v Anglii. Je proto vždy lépe si „ocejchovat“jednotlivou oblast na něčem jednodušším.

Z těchto hledisek by při raftingu na divoké voděmělo platit několik základních pravidel, které jej dě−lají poměrně bezpečným sportem:– na raftu by měl být jeden člověk, který rozhodujekam se jede. Pokud mluví do řízení ještě někdo,vzniká chaos. Případné připomínky, lodní vzpourynebo vzhození kormidelníka doporučuji až poté, cojste za obtížným úsekem,– ten, který řídí raft, by se měl spouštět se svou po−sádkou na úsecích takové obtížnosti, kterou je sámschopen zvládnout na singlové lodi. Používat raft ja−ko plavidlo, které svým výtlakem vyřeší spoustu vě−cí za nás, je velmi nebezpečný experiment,– čím obtížnější voda a méně zkušená posádka, tímvýtlačnější a stabilnější by měl být raft,– přivazování k raftu snad už naštěstí u nás patří mi−nulosti. Tento extremní způsob sebejištění byl snad

Pokračování na str. 6

Pokračování na str. 6

strana 6 RAFTING Dobrodruh 2/98

RAFTING NA DIVOKÉ VODĚRAFTING NA DIVOKÉ VODĚ– NEBEZPEČNÝ SPORT?– NEBEZPEČNÝ SPORT?

oprávněný na velmi vodnatých řekách bez jakých−koliv překážek uprostřed toku. Pokud se na řece vy−skytuje jakákoliv překážka (pilíř mostu, velký ká−men, vzpříčená kláda apod.), je přivazování sek raftu koledováním si o malér,– na raftu nelze udělat eskymácký obrat. Raft byproto měl být prost jakýchkoliv pastí, do kterých semůže člověk zamotat,– na divoké vodě je vždy dobré mít přilbu a dobrouplovací vestu.

U komerčního raftingu tyto zásady platí dvojná−sob. Vyplatí se zjistit, zda pojedu na vodu se zkuše−ným vodákem – se mnou totiž mohou sedět v raftui méně fyzicky a psychicky zdatní lidé. Guide, nebo−li vůdce raftu z cestovní kanceláře, by měl být scho−

pen jet na singlové lodi vodu o aspoň jeden – dvastupně těžší, než je ta, kam se chystá vést svou posád−ku. Měl by být schopen eliminovat svým výkonempřípadné chyby a nedostatky zbytku posádky. Obec−né pravidlo, jak otestovat guida před tím, než s nímsednu do raftu, neexistuje. Vyplatí se osondovat jehoznalost řeky (jak dobře ji zná a kolikrát ji jel).

Nakonec zbývá si jen obléci vestu, nasadit přilbua vydat se na raftu do divokých peřejí, či do pustékrajiny. Raft nám přináší jedinečnou možnost dostatse do peřejí, které jsou přístupné jen zkušeným vo−dákům, projet pustá údolí, kde se pěšky dá jen těžkoprojít, nebo si vyjet jen tak s partou na vodu. Jízdana divoké vodě je další dimenze dobrodružství v pří−rodě, kterou by si každý měl někdy vyzkoušet.

ROBERT KAZÍK

Dokončení ze str. 5

SS RAFTEM NA DIVOKOU VODURAFTEM NA DIVOKOU VODUPOUŽITÍ RAFTU NA DIVOKÉ VODĚ

Jako u všech lodí pro divokou vodu, limit použi−telnosti pro určitý stupeň obtížnosti závisí i u raftuna zkušenosti posádky. Obecně platí, že čím ménězkušená posádka, tím potřebuje pro danou obtížnostvětší a stabilnější raft. Samozřejmě to však neplatídonekonečna. Ke specifické situaci dochází při ko−merčním raftingu, kdy jeden zkušený guide má zaúkol provézt méně zkušené nebo zcela nezkušenévodáky náročným terénem.

Pro divokou vodu má většina raftů zabezpečenusamovylévací funkci. Bývá to otevřená záď pro vol−né odtékání vody (raft musí být zatížen mírně doza−du), nebo soustava otvorů podél dna v kombinacis nafukovacím dnem.

Raft ovládá jeho posádka buďto pomocí pádel ne−bo pomocí vesel (americký způsob). Řízení veslyvyžaduje speciální konstrukci pro uchycení vesel. Je

používáno ponejvíce při expedičním raftingu neboťdovoluje naložit člun materiálem a k řízení raftu jepotřeba pouze jeden člověk. V Alpách lze spatřitu některých rakouských raftingových společností ří−zení lodě guidem pomocí hřebla umístěného na zá−di.

Rafting na divoké vodě je týmový sport. Členovéposádky raftu by měli být schopni spolehnout se je−den na druhého. Ovšem stejně jako na jiných lodíchi zde platí nutnost respektovat pokyny jednoho kor−midelníka.

Protože rafty do jisté míry stírají obtížnost divo−ké vody, mnohdy to vede k přecenění vlastníchschopností. Obecně by mělo platit, že ten, který raftřídí, by měl být schopen daný terén sjet na singlovélodi. U komerčního raftingu toto pravidlo platí dvoj−násob. Dodržení pravidel pasivní bezpečnosti bymělo být také samozřejmostí: tj. mít plovací vestya přilby a ev. neoprenové obleky. – rk –

Dokončení ze str. 5

Expedice ostravských vodáků podvedením Ing. Jiřího Bobáka sjelav roce 1973 řeku Dudh Koshi (bí−

lá řeka) z Namche Bazaru (4500 m.n.m.).Anglosaský svět nicméně tuto expedicinezaregistroval a v jeho literatuře sedočtete o prvosjezdu Dudh Koshi a prvníhimálajské uskutečněné Brity z roku1975. V roce 1975 provedl J. Štětina je−den z nejhodnotnějších vodáckých kous−ků, prvosjezd řeky Indus kaňonem podNanga Parbat. Snad díky těmto a mnohadalším náročným expedicím se himá−lajská divoká voda automaticky považu−je za poměrně jistý způsob sebevraždyv ledové vodě. Jen několik málo zasvě−cenců u nás zná jména překrásných řek,pravých raftových skvostů, na které si tinejlepší světoví raft–guidové (průvodci –kormidelníci raftů) jezdí prodloužit sezó−nu na divoké vodě.

Nepálské řeky mají velmi velký prů−tok, obtížnost jejich peřejí je značná, ci−vilizace kolem řek v nedohlednu. Přestoje rafting v Nepálu většinou velmi bez−pečný (na dobře známých řekách). Je tozpůsobeno charakterem velkých řek, te−koucích hlubokými údolími. Peřeje jsoutvořeny překážkami v korytě spíše nežjen spádem řeky. Výsledkem je divokávoda velkých rozměrů, kde i velké raftymohou mít potíže s průjezdem. Za kaž−dou peřejí ale čeká spásná tišina. V pří−padě převrhnutí tu vodák v klidu a v po−hodě vyloví i uplavanou čepici. S tímtovědomím si může dovolit na vodě mno−hem více a v klidu zde mohou na extrém−ně divokou vodu i nevodáci. Existují alei výjimky. Je lépe se o charakteru řekypředem informovat.

V Nepálu se na divokou vodu můževydat prakticky každý. Společnosti pro−vozující rafting na komerční i expedičníbázi jsou zde velmi dobře zavedeny a na−vzájem si konkurují. Většina z nich jeschopna vybavit své klienty poměrnědobrým vodáckým vybavením. V hlav−ním městě Káthmandú jich operuje nasolidní úrovni kolem dvaceti a z jejichnabídky není problém si vybrat řekusvých snů.

Raftování a výpravy kajakářů na sou−kromé bázi jsou méně obvyklé, i když sev poslední době jejich počet postupnězvyšuje. Je to způsobeno tím, že bez dů−kladné znalosti terénu v Nepálu člověkobčas zaplatí za soukromou akci více nežza servis poskytovaný místními agentu−rami.

JEDNODENNÍ RAFTINGNejvětším byznysem jako všude na

světě jsou i v Nepálu jednodenní výletyna „ten rafting“. Klientelu těchto akcítvoří nejčastějí turisté, kterým v Nepáluzbyde jeden, či dva dny, které původněpočítali jako rezervní. Jezdí se téměř vý−hradně na řeku Trisuli (cca 30–50 USD).Jednodenní rafting vám nabídne dvě ne−bo tři pěkné peřeje, nad kterými bychomu nás zaplesali a určitě na vás bude cákat.Nicméně v Nepálu jet na Trisuli je po−dobné jako chtít vyrazit na divokou voduv Čechách a brázdit v Praze Vltavu. Ce−na zpravidla zahrnuje dopravu na místoa jídlo. Jako vodák doporučuji ušetřit pe−níze a uspořádat v Káthmandú divokoupitku, na tu si budete pamatovat déle.Nebo za něco více peněz vyrazit v Evro−pě někam do Rakouska.

Naproti tomu se dá v Nepálu vyrazittaky za jedním z nejúžasnějších zážitkův oblasti expedičního raftingu. Strmáúdolí, vodnaté řeky, panenská přírodaa přátelští domorodci kolem řek dělajíz Nepálu ideální oblast pro dobrodružstvína divoké vodě. Tečou zde řeky, které se

obtížností svých peřejí i charakterem ře−ky řadí mezi raftingovou klasiku jako jenapříklad Colorado ve Velkém Kaňonu,Bio–Bio v Chile, africká Zambezi, či ře−ky Nové Guiney. Expediční rafting (vý−pravy na divokou řeku se vší potřebnouvýbavou na více než 5 dní bez možnostidoplnění zásob) se navíc dá v Nepáluuskutečnit poměrně levně.

4–5 DENNÍ RAFTINGNA KALI–GANDAKI (ČERNÉ ŘECE)

Jeden z hodnotnějších raftových tri−pů. Klasická nepálská divoká řeka s bez−pečnými, ale přitom velkými peřejemiobtížnosti WW III+ až IV–. Řeka KaliGandaki pramení v království Mustangu.Jako první uspořádali sjezd v celé délce

této řeky ostravští vodáci v roce 1988.Na tuto řeku se v poslední době speciali−zují zkušení vodáci z Equator Expedi−tions. Kancelář mají v Pokhaře a zastou−pení i v Káthmandú. Cena na osobu jekolem 150 USD.

8–9 DNÍ DIVOKÉ VODYNA SUN–KOSHI

Sun Koshi, neboli „zlatá řeka“, je jed−nou z nejznámějších nepálských řek.Druhá nejdelší řeka v Nepálu, s překva−pivě teplou vodou, teče paralelně s masi−vem Khumbu na východ od Káthmandú.Zpravidla se začíná u vesnice Dolalghat,asi 60 km východně od hlavního města.Řeka se tu mírně klikatí s průtokem pou−hých 100 – 150 m3/sec, aby o tři sta kilo−metrů dále propláchla vodáky peřejemi,o kterých si v Evropě můžeme nechat jenzdát, silou 700–1000 m3/sec. Svým po−stupným zvyšováním průtoku a obtíž−nosti (peřeje WW IV až V–) je naprostoideální řekou pro rafting. Nechává po−sádce čas na to, aby se sehrála, než vjededo těch nejtěžších peřejí. Čluny se dajívytáhnout až po 280 km u vesnice Cha−tra, odkud je možno dosáhnout městaDharan a autobusové linky do Káth−mandú (lokál bus 600 až 700 Rs, 16 ho−din jízdy). Cena raftingu na Sun Koshi sepohybuje kolem 400 USD.

10 DNÍ NA ŘECE KARNALIOblíbeným sporem mezi raftery v Ne−

pálu je, která řeka je lepší, zda Sun Koshi

nebo Karnali. Karnali je nejdelší nepál−ská řeka a raftuje se ve spodních partiíchtoku. Řeka tu tvoří jakési velké V, kdynasedáte jen několik desítek kilometrůod místa, kam doplujete po sedmi dnecha 200 kilometrech jízdy na řece. K řece jenutno dojít a donést s sebou veškeré vy−bavení přes asi 2000 m. vysoký horskýhřeben. Trek k řece zabere zhruba 2 dny.První čtyři dny je Karnali sevřena do hlu−bokého kaňonu a teče na sever s množ−stvím opravdu těžkých peřejí obtížnostiWW IV+ až V. Pak se do ní vlévá řekaSeti, následuje otočka o 180° a Karnali sevydá směrem k jihu. Její majestátný tokklidně plyne divokou džunglí. Podle ně−kterých rafterů jsou v džungli prý leopar−di. Na dolní Karnali žijí v řece krokodý−

li, obrovští „Masheeři“ – trofejní kapro−vité ryby, a občas až sem zavítá z Gangyvzácný druh sladkovodního delfína.Rafting končí u osady Chisapani (v pře−kladu „studená voda“), kde Karnali vtékádo národního parku Bardyia, jedinéhomísta v Nepálu, kde údajně dosud přeží−vají divocí sloni. Jsou zde také tygři.Rafting na Karnali stojí kolem 450 USD.Jeho nevýhodou je poměrně velká vzdá−lenost od Káthmandú – autobusem cca24 hodin. Naprosto jedinečná je Karnalive skloubení trekkingu, expedičníhoraftingu a exotické přírody se spoustoudivokých zvířat.

Jedna z nejobtížnějších řek v Nepáluje Tamba Koshi (WW V až V+). Od loň−ského roku na ni pořádá výpravy agentu−ra Ultimate River Descents. Sjezd trvájen dva dny, cena je kolem 60 USD naosobu a den.

RAFTING PERMITV Nepálu se smí raftovat podle ne−

pálských zákonů (Subrule2, rule 6,Trekking and Rafting Regulation 2041,z roku 1984) pouze s platným povolením– rafting permitem pro danou řeku. Dálese praví, že toto povolení musí být vysta−veno pouze v Nepálu registrovanéraftingové společnosti, založené a provo−zované občanem Nepálu. V praxi to zna−mená, že povolení na řeku získáte pouzepřes agenturu. Povolení stojí pouhých 15USD pro skupinu, nicméně za tuto cenuho našinec nezíská.

Rafting permit se vydává pouze na ře−ky otevřené pro rafting. V poslední doběse však uvolnil přístup ke kajakářůmv Nepálu a dnes se v podstatě dá vydati na menší řeky s kajakem a pouze s po−volením na trekking. V případě problé−mů s lokální policií doporučuji neuhýbatz českého jazyka, hovořit hodně hlasitěa mávat s trekking permitem.

KDY V NEPÁLU NA VODURaftová sezona je v Nepálu obdobná

sezoně trekkingu. Znamená to na jaře,březen, duben, květen a na podzim říjen– prosinec. Není tomu úplně jen kvůlipěknému počasí jako v případětrekkingu, ale zajména kvůli tomu, žemonzunové deště v zimě a v létě dokáží

zvednout průtok vody v řece až desetiná−sobně a to, co bylo původně příjemnýmsportovním raftingem, se může zvrhnoutv boj o holý život. Nám se tato věc stalapři naší první expedici do Nepálu. Vyda−li jsme se sem za prvosjezdem řeky BuriGandaki. Na rozcvičení jsme se jeli nařeku Sun Koshi a díky vydatnémumonzunu byla hladina řeky ještě v polo−vině září na samé hranici sjízdnosti. Vo−dy bylo zkrátka moc.

VYBAVENÍ NA RAFTINGAčkoliv se raftuje v Himálajích, vět−

šina řek teče v malé nadmořské výšce.V kombinaci s blízkostí rovníku (23°), jena nich až překvapivě teplo. Tak teplo,že na většině velkých řek nepotřebujeteneoprén. Jezdí se v sandálech a v trenýr−kách. Plovací vestu, přilbu a další vyba−vení poskytuje raftingová společnost. Jepotřeba počítat s tím, že pokud si vybe−rete levnější společnost (většinou jsou toty ryze nepálské), vodácké vybavení bu−de na nižší úrovni. Společnosti vedenécizinci (i s importovanými guidy) dispo−nují většinou velmi kvalitním vybave−ním, což vám budou neustále zdůraz−ňovat.

Na každé akci se zpravidla počítás jídlem, které je v ceně a je připravová−no kuchařem, ev. guidy.

Krajina kolem řek je velmi pestrá.Jen několik desítek kilometrů vzdušnoučarou od himálajských hřebenů tu je ne−prostupná džungle s banány a opicemi.

Kolem vody žije spousta vzácných dru−hů ptáků, ve vodě je spousta ryb. Jakovšude v Asii i v Nepálu je problémemčistota vody, a to i u horských řek. Prodesinfekci vody k pití jsme s úspěchempoužívali chlorové tablety, na nádobíapod. jsme vodu desinfikovali obyčej−nou jodovou tinkturou. Stačí 2–3 kapkyna 1 litr. Jod spolehlivě zničí dokoncei obávané améby. I při nejlepší vůli senám však nepodařilo zabránit občasné−mu polknutí vody při řádění v peřejích.Pro tento účel jsme se drželi starého re−ceptu koloniálních lékařů a desinfikova−li vnitřně špiritusem. Další poměrně spo−lehlivou variantou desinfekce vody jefiltrpumpa.

Nepál se stal v poslední době zemížijící z turistického ruchu. Kolem tre−kových tras vyrostla řada lodží a částdomorodců žije pouze z turistů. Napro−ti tomu rafting v Nepálu otevírá brány doosad s tradičním způsobem života. Lidékolem řek, kde nevedou silnice, ani stez−

ky pro trekaře, žijí vesvém původním rytmua vodáci jsou pro ně pou−hou zajímavostí, která sepárkrát do měsíce mihnepo řece. Většinou protonelze počítat se zásobe−ním se jídlem během ces−ty po řece, místní totižmají všeho pouze prosvou spotřebu. A to je naraftingu v Himálajích tokrásné. Proto je putovánípo řece v Nepálu tím nej−lepším, pokud chcete na−hlédnout do života na hi−málajských vesnicích.

NĚCOPRO INDIVIDUALISTYNěkolik poznámek proindividualisty: kajakovéa singlové expedice nará−ží v Nepálu na nutnostpřepravovat si veškerévybavení a jídlo s sebou.Existují dvě varianty, jak

vyřešit tento problém: buďto se přidatk některé raftové výpravě a nechat sisvézt věci s nimi anebo denně urazit vel−kou část cesty a spolehnout se na pársušenek a dobré lidi kolem vody. O tom,že to není snadné, svědčí i případ dvouněmeckých kajakářů, které jsme potka−li loni na podzim na Sun Koshi. Je−jich proviant se skládal ze dvou balíčkůkeksů. Protože se jim nepodařilo získatžádné jídlo ve vesnicích, sešoupli hnánihladem Sun Koshi za rekordní tři dny.Požitek z jízdy na divoké vodě se jimpatrně vytratil s intenzivním svíránímžaludku.

Jinak soukromá přeprava vodáckéhomateriálu je celkem snadná, na střechuautobusu je zde zvykem naložit cokoliva ceny za přepravu jsou mírné.

V porovnání se světem lze divoké ře−ky a expediční rafting a v Nepálu jen do−poručit. Lidé jsou poměrně nekonfliktnía přátelští, ceny dopravy i jídla jsou vel−mi mírné a na povolení ke splutí řeky setu nemusí čekat. Co se týče poplatků zakomerční rafting, i tyto jsou zde velminízké a výpravu srovnatelnou svou kvali−tou s vyhlášenými řekami ve Spojenýchstátech, Austrálii nebo na Novém Zélan−du tu lze pořídit nesrovnatelně levněji.Kolem se tyčí osmitisícové vrcholy a podvámi ubíhá řeka.

ROBERT KAZÍKautor se účastnil v roce 1993

světového prvosjezdu Buri Gandaki

Himálaj, Nepál, to jsou slova,která sladce zní v uších

každého dobrodruha.Na území tohoto horského státu

se nachází nejvíceosmitisícových vrcholůna světě, z nejnižšího

k nejvyššímu boduna jeho území je to více než

8700 metrů převýšení.Mimo nádherných hor

se v Nepálu nacházítaké jedny z nejlepších řek

pro rafting, jaké lzena zeměkouli nalézt.

Mnohem později než prvníhorolezci, objevili Nepál také

vodáci. Historicky prvnívodáckou expedicí v nejvyšším

pohoří světa byla kupodivuvýprava z Československa.

RAFTING VRAFTING V NEPÁLUNEPÁLU

Dobrodruh 2/98 RAFTING strana 7

JAKÝ VODJAKÝ VODÁÁCKÝ PRŮVODCE?CKÝ PRŮVODCE?Chystáte se na svůj první rafting,

a to s některou cestovní kanceláří? Pak vězte,že se vám vyplatí před nástupem do raftu

dozvědět se něco o vašem průvodci. A můžetezačít tou nejjednodušší věcí – podívejte se,

zda je svalnatý nebo tukem obalený. Právě on

by vás totiž měl vytáhnout ze šlamastiky.Jsou zde i jiné „indikátory“, proč s některýmiprůvodci na raft nelézt. V naší ohlasové rubriceproto dnes přinášíme článek, jehož autor,sám zkušený raftařský průvodce, se zamýšlínad tím, jaký by měl takový „guide“ být.

Protože během posledních let došlok vážným až tragickým nehodámu cestovních kanceláří obchodují−

cích s dobrodružstvím, usoudili někteříjejich majitelé, že je potřeba proškolitsvůj vůdcovský sbor. V následujícíchřádcích píši pro:a) těch několik málo cestovek, které sedaly cestou proškolování a zdokonalová−ní svých (příležitostných sezónních) za−městnanců a river–guid(ů) v jedné osobě,b) a těch mnoho dalších, kteří bezpeč−nost a kvalitu považují za překážku vevydělávání peněz a naivně si myslí, že tanehoda před rokem byla doopravdy již taposlední,c) a samotným průvodcům při vodáckéčinnosti.

Na úvod malá, ale důležitá poznám−ka: Za jeden (!) den teorie s dvěma ho−dinami v bazénu nikoho nevycvičíte.

Např. provozovatel bazénu nebo kou−paliště musí mít v době provozu na bazé−nu či koupališti určitý počet plavčíkůa mistra plavčího a předepsané záchrannépomůcky. Mistr plavčí musí mít doklado tom, že splňuje požadavky na něj klade−né. Musí v zařízení akreditovaném Minis−terstvem školství, tělovýchovy a mládežesložit předepsané zkoušky. Jednímz mnoha bodů zkoušek je uplavání 400metrů kraul v limitu 8 minut a 30 vteřin(pro věk do 30 let). Dále např. musí upla−vat 30 metrů pod vodou (ženy 27 m). Pakjsou tu ještě: dopomoc unavenému plav−ci, tažení tonoucího, oživování utonulé−ho, první pomoc a další důležité a nároč−né „srandičky“. A takový vodák–prů−vodce kromě toho, že umí pádlovat a čístvodu, musí být také záchranářem.

Zatím vodáckého průvodce a majitelecestovní kanceláře žádná zákonná úpravanetlačí do prokazování schopností. Zá−konná úprava snad bude vytvořena, ažbude ještě více tragických nehod a až seněkdo z pozůstalých hodně naštve a na−jme si kvalitního právníka, který nebudemít strach jít do zdánlivě předem prohra−né pře. Zatím ale, pokud vím, nikdo ne−byl právně postižen a trestán.

Po vlastních zkušenostech s lidmi,kteří pro české cestovky dělají vodáckévůdce a po mnoha setkáních se zahranič−ními profesionálními vodáckými prů−vodci předkládám návrh, co by mělsplňovat člověk, který průvodcuje na vo−dě zákazníky.a) Plavání je nezbytné. Ale jezdíme natekoucí vodě a nikoliv bazénu. Takžestačí v limitu uplavat:50 m prsa 1:00 min.50 m kraul 0:50 min.400 m libovolným stylem 10:00 min.(Pro ženy pak limity 1:05, 0:55, 10:20)

Není to nic krutého, ale již tak začínáoddělování zrna od plev. A vodácký vůd−ce musí být fyzicky zdatným vůdcema nikoliv tlustou neohrabanou atrapou.b) Plavání pod vodou 27 m (ženy 25m). Jestliže to neuplaveš, přestaň přede−vším kouřit, pít alkohol a ponocovata věnuj se více své fyzičce. Chce to pla−vat a běhat, jezdit na kole (nikoliv jen de−set minut do práce a deset minut z práce).Kdo dokáže uplavat pod vodou pětadva−cítku, má větší šanci přežít, je−li na divo−ké vodě proudem držen pod vodou.c) Skok do neznámé vody použije kaž−dý, musí−li pomoci osobně skokem zebřehu (říká se tomu osobní zásah). Nevíšjak skákat do neznámé vody? Sháněj lite−raturu nebo Specialistu–záchranáře. Na−příklad Vodní záchranná služba ČeskéhoČerveného kříže vydala před několika le−ty pro potřeby vodních záchranářů publi−kaci „Bezpečnost a záchrana u vody“.Jen tato publikace uvádí tři způsoby –kročný, skok v přednožení skrčmoa skok v roznožení skrčmo. Každý z nichmá své výhody i nevýhody, záleží, zdajsou použity v tekoucí nebo klidné vodě.d) Dopomoc unavenému plavci (osob−ním zásahem), samozřejmě existuje ně−kolik způsobů. Zde stačí osobní zásah –dopomoc jedním záchranářem – uplavá−ní 50 metrů bez časového limitu. Jednímz možných způsobů je, že záchranář pla−ve prsa a „unavený plavec“ se jej drží zaramena a nechá se volně (!) táhnout.e) Tažení tonoucího – opět 50 metrůbez časového limitu. Tentokrát postiže−ný leží naznak a záchranář jej táhne sámnaznak plavajíc prsové nohy a držíc po−stiženého za podpažní jamky nebo obou−ruč za bradu.f) Záchrana házecím pytlíkem. Doká−žeš se trefit na plaváčka, který je zmítánproudem rychlostí 1–2 m/sek. ve vzdále−nosti 10 metrů? A víš, jak zajistit konec

lana, abys nebyl(a) stržen(a) do vody?A dokážeš vybrat vhodné stanoviště protuto záchranu?g) Může se stát, že někdo vypadne zečlunu a zůstane jako „špunt“ ve válci.Koneckonců většina vodních turistů za−hynuvších při vodních radovánkách najdev mnoha případech svou smrt ve vývarupod jezem. Z takového místa je může do−stat upoutaný záchrance. Buď s bezpeč−nostním popruhem na plovací vestěupoután přes karabinu na lano, nebo pří−mo navázán na lano pomocí dvojité dračísmyčky. Samozřejmě zde musí být ještědalší člověk, který drží lano a vytáhne zá−chrance i plováčka z vývařiště. A na mís−tě s hrozbou pádu do vody se pomocníkmusí také sebezajistit. Víš jak? Říká ti ně−co dračí smyčka, lodní smyčka apod.?h) Plaváčkovi v rychle tekoucí vodě seznačnou silou hrozí jedno nebezpečí. Po−kud plave nebo spíše vláčí nohy po dně,může se zaklesnout nohama za kámena tlak vody do zad jej zatlačí pod vodu.Záchrana v takovém případě rozhodněnení dílem minuty nebo dvou. Tomutonebezpečí se lze vyvarovat jedině plavá−ním na zádech s nohama napřed a cho−didla cpát neustále k hladině. V neoprenua plovací vestě to jde celkem dobře. Na−víc tak lze kontrolovat i situaci před se−bou a nohama se lze odlačit do strany odkamene, na který plaváčka nese proud.f) Když ti vypadne pádlař ze člunu, do−kážeš vytáhnout plaváčka zpět do člu−nu? Nezapomeň, že nejjistější je úchopza ramínka plovací vesty. A pozor, aťsám(a) nepřepadneš na druhou stranu.j) U amerických vůdců je běžně zkouše−na další disciplína. Obrácení převrže−ného člunu, nastoupení do něj a vyta−žení členů posádky do člunu. K tomuuž člověk kromě znalosti potřebuje i ně−jaký materiál. Karabinu a „flip line“. Víš,co to je?k) A co ti říká práce s lanem? Dokážešuvázat následující uzly a použít jev praxi? Spojky: škotová, rybářská, dvo−jitá rybářská, očková, osmičková pro−tisměrná. Smyčky: lodní, poloviční lodní(neboli uzel HMS), dračí, dvojitá dračía další: vůdcovský uzel, Prusíkův uzelpro kulatou lanovou smyčku, Prohaskůvuzel pro popruh apod.l) Dokážeš slanit aspoň 7 metrů po kol−mé stěně na dva způsoby? KlasickýmDülferem a pomocí slaňovací osmy(nebo pomocí karabiny HMS)? Teďmne může kdokoliv napadnout, že naslaňování se slaňovací osmou nebohá–em–eskou potřebuji sedací úvazek.Ano, ale nemusím mít zrovna ten horole−zecký. Stačí mi, když v ledvince u pasumám plochý dutý popruh šíře 2 cm. Dél−ku si musí každý zvolit po zkoušce navlastní postavě oblečené do neoprenu. Jápro svoji postavu „štíhlého, interesantněprošedivělého“ čtyřicátníka o výšce 176cm potřebuji délku popruhu 2,70 m.Konce popruhu se do smyčky svážíočkovou spojkou. Pak stačí smyčku při−ložit od zadu okolo pasu. Dvě poutkajsou na bocích, třetí vznikne protaženímpopruhu mezi nohama. Tři vzniklá pout−ka se procvaknou karabinou, do které lzevložit slaňovací osmičku nebo karabinuHMS.m) Dobře, a jak zpátky, není−li někdo,kdo tě hrubě vytáhne zpět nahoru? Do−kážeš prusíkovat?n) Dokážeš vypnout lano přes řeku nazřízení upoutaného záchranného člunu?(Že je to pitomost?) A jak chceš odjistittu drsnou peřej, kterou na splutí nechcešvynechat? Abys lano vypnul, potřebuješzřídit jednoduchý kladkostroj, který snížípotřebné síly na vypnutí v poměru 1:3.Dobře, a jak teď na vypnuté lano zavě−sit záchranný člun (kajak, dvě kanoespojené do katamaranu apod.)?o) A odtud je již krok k využití zmíně−ného kladkostroje k vytažení raftupřitlačeného tlakem vody na kámenuprostřed řečiště. Ovšem mnohdy taže−ní pouze v jednom směru nebývá úspěš−né. Jak tedy využít síly proudu? (Pama−tuješ si ještě na vektory ve fyzice?)p) Jaké základní materiální vybaveník záchraně nosíš a neustále na voděu sebe? Máš aspoň 2 karabiny a dvě la−nové smyčky (horolezecké o průměru 6mm). A kde máš plochou smyčku na zří−zení primitivního (již zmíněného) sedákupro slanění a opětné vyprusíkování (nebopřímo zavěšení na vypnuté lano přes ře−ku)? A jak chceš zřídit jisticí bod na tra−verze s ostrými hranami? Kulatou smyč−ku ostré hrany naruší! Zde je využitelnýplochý popruh.

q) Uvedené požadavky, většinou souvi−sející s fyzickou nebo „technickou“ zdat−ností, bych zakončil dvanáctiminuto−vým běžeckým testem. Mnozí bývalí ak−tivní vodáci mají „techniku v paži“.Přijde−li ale skutečná stresová situace vy−žadující další fyzickou zdatnost a výdrž,zkolabují. Vím to z praxe velice dobře.Např. i takoví bývalí závodní plavci.Dnes jsou mnozí prokouření a prochlasta−ní, ale lehnou−li na vodu, jedou. Prostě užto „mají v paži“. Musí−li ale pak vytáh−nout plaváčka z vody či běžet pro pomoc,jsou v koncích. Kdysi dávno jsem měl ka−talog americké raftové společnosti Whi−tewater Voyges, kterou založil jedenz velkých nadšenců a propagátorů raftin−gu Bill McGinnis. Ten, vědom si nároč−nosti sjížděných obtížností, pro jednotlivéobtížnosti měl i požadavky na fyzickouzdatnost zákazníků. U obtížnosti WWIII chtěl, aby zákazník prokázal svoji fy−zickou zdatnost uběhnutím jedné mílev časovém limitu. Takže limity pro dva−náctiminutový běžecký test jsou:muži – věk18–29 let více než 2600 m30–39 let více než 2500 m40–49 let více než 2400 mženy – věk18–19 let více než 2300 m20–29 let více než 2100 m30–39 let více než 2000 m40–49 let více než 1800 mr) Jak chceš komunikovat s ostatnímiu hučící vody? Říkají ti něco posunkovésignály? Hodně je o nich napsáno v kni−ze od Billa McGinnise „Guide’s guide“ –Průvodcův průvodce. A viděl jsem v pra−xi, jak američtí guidi je používají. Napří−klad prsty levé ruky jsou svinuty do pěs−ti. Ukazovák pravé ruky je zasunut dootvoru ruličky prstů levé pěsti. Vytaže−ním a zatažením a opětným vytažením sedává najevo: „Potřebuji lano“. (Není totedy žádný signál pro sexuální harašení.)s) A na závěr si dáme základy prvnípomoci. To se nespraví jednou či několi−ka málo otázkami. Ale jen tak namátkou.Co uděláš se zlomeninou bércové kostina dolní končetině? (Zažil jsem jednoho„dobráka“,který zavinil kolizi „matyldy“se skálou. Jedna klientka to odskákalaotevřenou zlomeninou bércové kosti.Aten vůl chtěl první pomoc vyřešit pou−hým přiložením pružného obinadla na rá−nu. Nutná fixace končetiny v celé délcemu nebyla známa. Tak se provalilo, žezástupci cestovky lhal o svých znalos−tech. A jeho znalosti nikdo neprověřo−val.) Časté u bývalých starších sportovcůbývají vykloubené ramenní klouby (přizávěsu pádlem rameno vyskočí). Cos tím uděláš, vůdče? Už jsi někdy, aspoňna „Andule“, zkoušel(a) kardiopulmo−nální resuscitaci?

Je toho pro některé asi hodně, že? Alekvalita průvodce dává jistotu cestovcei zákazníkům. Pokud se v případě ces−tovní kanceláře nejedná o pouhý bandi−tismus.

Tento článek věnuji i asistentůma profesorům pedagogických fakult, kte−ří mají na starosti vodácký výcvik svýchstudentů. A k mnohým mám vážnou při−pomínku: Pánové, co jsem vás některéviděl a zažil v praxi, jste hodně pozadua v mnoha případech dokonce svémuokolí nebezpeční. Učte se. (Jeden dobrákz vašich řad chtěl nedávno vytáhnoutz vody kmen, který zasahoval částečnědo nájezdu do propusti jezu. Nejenže muvektory – směr a velikost působící sílyproudu – v praxi jaksi nic neříkaly a or−ganizoval tažení nevhodným směrem,navíc za použití lana z malého osobníhopytlíku o pevnosti v tahu do 500 kg. Ta−ké zapomněl, že záchranné pytlíky se ne−mají neužitečně válet na dně člunů a že jenutné při nebezpečné činnosti si zorgani−zovat jištění.)

Doporučená a hlavně dosažitelná lite−ratura v českém jazyce:– Záchranář–První pomoc, vydala VZSČeského Červeného kříže– Záchranář–Bezpečnost a záchranau vody, vydala VZS Českého Červenéhokříže– Záchranář–Záchrana na tekoucích vo−dách, vydala VZS Českého Červenéhokříže– Poranění páteře při vodních sportech,vydalo Výcvikové centrum VZS ČČK

Vážený zájemce může uvedenou lite−raturu získat, aniž by byl členem Vodnízáchranné služby ČČK, na sekretariátuVZS Českého Červeného kříže v Prazena Malé Straně (Thunovská 18).

JAROMÍR LOSKOT

Pojeďte za dobrodružstvímKavkaz VHT v centrálním Kavkazu s výstupem na Elbrus 5642 m

26. 6.–19. 7. 1998 a 31. 7.–23. 8. 1998; cena 7900 KčKrym cykloturistika; navštívíme jeskynní města a kláštery,

vykopávky antických měst, hory s bahenními sopkamii pláže s útesy; 29. 5.–14. 6. 1998; cena 5900 Kč

Korsika cykloturistika, VHT; přepravíme i potápěčskou výzbroj14. 8.–30. 8. 1998; cena 10 600 Kč

Peru VHT; 30denní expedice za památkami Inků, za poznánímpřírodních rezervací, uskutečníme treky ve vysokýchhorách; září 1998; cena 55 000 Kč

CK RAJBAS; Jan Odehnal, Čížovky 18, 680 01 Boskovice; tel.: 0501/45 29 18

DDEENNAALLIIexpedition team

Tak jako v uplynulých letechi letos se vydáváme za dobrodružstvím.

Nabízíme Vám místo v expedičním týmu !

Cestou zlatokopů – expedice původní cestou zlaté horečky, přesChilkoot a po Yukonu do Dawson City. Narýžujeme zlaté nuggety naBonanze a propijeme je v saloonech. Dosud máme dvě volná místa.

desetičlenná expedice, 19. 8.–13. 9.náklady na osobu: 18.800 Kč + letenka cca 31.000 Kč

Cesta Marca Pola – naším expedičním speciálem po zemi přesBalkán, Turecko, Irán a Pakistán do Indie, Ladakhu a střední Indie.

osmičlenná expedice, 15. 11.–11. 10.náklady na osobu: 17.500 + letenka zpět cca 10.000 Kč

Tajemný a opuštěný západní Nepál – expedice na divokouhimalájskou řeku Karnali, na tygry a slony do n.p. Bardyia a na trek dobase campu Annapuren. Dosud máme tři volná místa.

desetičlenná expedice, 17. 10.–15. 11.náklady na osobu: 17.900 Kč + letenka cca 23.000 Kč

Do peřejí a k horským velikánům – expedice na divokou řekuSun Koshi, do hospod v Káthmandú a na trek do masivu Annapuren.deset dní na řece a čtrnáct dní v horách.

desetičlenná expedice, 3. 11.–29. 11.náklady na osobu: 17.500 Kč + letenka cca 23.000 Kč

Pokud chcete zažít něco výjimečného, přidejte se k nám.

DDEENNAALLII expedition teamHranická 1, PŘEROV 751 24

telefon: 0641/ 68 150, 0602/ 75 16 75

strana 8 RAFTING Dobrodruh 2/98

CK ALPIN−TOURChuchelská 58, 143 00 Praha 4, Czech Republictel./fax: 0042–2–401 99 25E–mail: ckalpin@comp.cz

Cyklistické zájezdyHolandsko (ubyt. v bungalovech) 17.–22. 4. 98Provance (ubyt. v bungalovech) 15.–24. 5. 98Podunajská stezka (stany) 28.–31. 5. 98Podél Salzachu a sol. komorou 18.–21. 6. 98Kolem řeky Mur (stany) 11.–14. 6. 98Francie–Bretagne (bungalovy) 26. 6.–5. 7. 98Dolomity (stany) 3.–12. 7. 98Norsko s raft. (stany) 11.–25. 7. 98Skotsko (stany) 9.–23. 8. 98

Turistické a vysokohorské zájezdyPodkarpatská Rus 26. 6.–3. 7. 98Dolomity 3.–12. 7. 98Korsika 7.–22. 8. 98Výstup na Jungfrau 24.–31. 7. 98Výstup na Mont Blanc 4.–12. 9. 98Treking v Himálajích, jaro a podzimNárodní parky USA a Kanady červenecJižní Amerika–Peru 7.–30. 9. 98

Výuka lezení v zimních i letních podmínkách dle katalogu

RAFTINGPOD VIKTORIINÝMI VODOPÁDYPOD VIKTORIINÝMI VODOPÁDY

ZAMBEZIZambezi je mezinárodně klasifikována

jako velkoobjemová spádová řeka, dlouhá2700 km a nad vodopády mělká. Pod vo−dopády, v prostoru kde se provozuje raft−ing, je řeka z obou stran ohraničena příkrý−mi až 400 m vysokými skalními stěnamia v úseku 24 km protéká 23 peřejemi,z nichž některé jsou pouze 12 metrů širo−ké. Jak v peřejích, tak i v prostoru mezi ni−mi, je však minimum skrytých skalníchvýběžků, a proto je rafting na Zambezi po−važován za velmi bezpečný. Vzdálenostimezi přejemi jsou různé, od 100 metrů do2 kilometrů. Spád řeky je za 24 kilometrů„bílé vody“ asi 120 metrů a hloubka řekymísty dosahuje až 60 metrů.

FAUNAVzhledem k výšce útesů není výskyt

zvěře významný. Občas lze na řece za−hlédnout paviány, hojný je výskyt ptáků,především je často vidět orel černý, káně,čáp černý, ledňáček obří. V prostoru podvodopády žijí malí, pro člověka nikolinebezpeční, krokodýli.

KLASIFIKACEBritský Canoe Union klasifikuje řeku

stupněm obtížnosti V – jako extrémněobtížnou, s dlouhými a prudkými peřeje−mi, stísněným prostorem a velkým výško−vým rozdílem. Téměř polovina peřejí jecharakterizována stupněm obtížnosti V.

POŽADAVKY NA ÚČASTNÍKYPovolení organizovat rafting pod

Viktoriiny vodopády má několik společ−

ností, jejich požadavky na účastníky sevšak víceméně neliší. Minimální věkúčastníků je patnáct let, maximální věkzáleží na fyzické kondici každého rafta−ře. Není vyžadována žádná předchozízkušenost s raftingem a účastníci nemu−sí být ani mimořádně zdatní plavci. K ře−ce je třeba sestoupat a po raftingu vy−stoupat z rokle hluboké 250 metrů, vý−stup trvá přibližně dvacet minut.Doporučené oblečení jsou plavky, trič−ko, šortky, pohodlné boty, čepice. Nedo−poručuje se mít při sobě cennosti či foto−aparáty a kamery.

VÝSTROJSpolečnosti používají 5 metrů dlouhé

pryžové osmimístné čluny anglické vý−roby, testované na podmínky raftingu naZambezi. Účastníci jsou vybaveni

záchrannými vestami a ochrannýmihelmami.V nejchladnějších měsících –červnu a červenci – jsou nabídnuty k po−užití i nepromokavé obleky.

PRŮBĚH JEDNODENNÍHO RAFTINGUJednodenní rafting je provozován ce−

loročně, rozsah je podmíněn vodnímipodmínkami daného období. Po srazuúčastníků v 8 hodin, následuje sestup asi100 metrů hlubokou strží k řece, kde pro−bíhá krátká instruktáž zkušeného prů−vodce, týkající se techniky bezpečnéhoraftingu na Zambezi a použití záchra−ných pomůcek. Poté člun vyrazí. Na tra−se je k dispozici pitná voda a džus, napříhodném místě se poobědvá.

PRŮVODCIČlun je veden profesionálním průvod−

cem, který absolvoval příslušný záchra−nářský kurz, je vybaven brašnou prvnípomoci a je v radiovém spojení se zá−kladnou ve Viktoriiných vodopádech,Livingstonu i s M.A.R.S. (Lékařskouvzdušnou záchranou službou).

VLADIMÍRA ŠVARCOVÁ

Za jednu z nejatraktivnějších, nejdivočejších a zároveňnejbezpečnějších raftových příležitostí ve světě bývají považoványpeřeje Zambezi v prostoru pod Viktoriinými vodopády. Komerční

rafting tu byl poprvé provozován roku 1981 americkou společnostíSobec a od té doby jeho popularita vzrostla natolik, že v současnédobě se raftingu pod vodopády zúčastňuje asi 50 000 lidí ročně.

Kdy na ZambeziVodní podmínky Přibl. období Začátek Peřeje/Délka Cena

nástup ze Zambijské strany řekynízká voda 15. 7.–14. 1. 8.00 h 1–18/24 km cca USD 100vysoká voda 15. 1.–14. 7. 8.00 h 11–23/18 km cca USD 100

nástup ze Zimbabwské strany řekynízká voda 15. 7.–14. 1. 8.00 h 4–18/24 km cca USD 100vysoká voda 15. 1.–14. 7. 8.00 h 11–23/18 km cca USD 100

Zkušení raftaři považují za nejlepší období 15. 8.–30. 12., kdy je voda nejnižší.Nástup od peřeje č. 1 na zambijské straně je mimořádně atraktivní díky patnáctimi−nutové „andělské plavbě“ s výhledem na vodopády.

STANAP, s.r.o.Hostivařská 8

102 00 Praha 10tel. 02/71 75 03 59tel./fax 02/52 48 39

Stany z lehkých materiálůpro horolezectví i běžnou turistiku

nízká váha lepené švyspolehlivá duralová konstrukce

rychlá a jednoduchá stavba záruka 1 rok

Dobrodruh 2/98 ZÁVODY strana 9

BRUTUS EXTREME ORIENTEERINGBRUTUS EXTREME ORIENTEERING

Již od pátečního večera se sjížděliúčastníci z celého Česka ba i Slovenska(Slováci se o závodu většinou dozvěděliz Dobrodruha.) Sníh, který napadl jižpřed týdnem, k lítosti všech pořadatelůroztál. Avšak krátce před startem v 9.30začalo sněžit, a tak se slibovaný extrémstal rychle skutečným extrémem. Sněže−ní bylo opravdu husté. Naštěstí při zákre−su tratí do mapy zachránila účastníkystřecha školy. Zákres tratí byl zadánv souřadnicích, tak jak bývá zvykemv zahraničí u podobnýchakcí. V České Republiceto byla premiéra, což při−neslo problém jak startu−jícím, tak pořadatelům,ale nějak je potřeba začít.Od vizovické školy se užvšichni rozprchli do vi−zovických kopců s čerst−vou sněhovou pokrýv−kou.

Všechny tratě bylynáročné především vel−kým převýšením. Jenpřevýšení mezi nejnižšíma nejvyšším místem tratibylo 400 m. Údolí jsouna Valašsku opravdu hlu−boká. Jak se blížilo po−ledne, vylepšilo se poča−

sí. Sníh sice zůstal, ale zářící slunce vy−lepšilo náladu účastníků. Ještě před po−lednem se začali vracet z lesů startujícíz náborové kategorie. Jako první doraziliborci ze Zlína – Radek Vintr a Petr Jurčav čase 2 hod. 8 min. 58 sec. Po 14. hodi−ně se v cíli začali objevovat závodnícidalších kategorií. Nejdříve to byla dvoji−ce žen z USK Praha – Magda Horováa Barbora Waldová v čase 4 hod. 41 min.50 sec. O deset minut později přivítaliprvní mix – Laďku Dvořákovou a Pavla

Žemlíka z Prahy a Zlína v čase 4 hod. 51min. 55 sec. Poté přiběhly dva mužské tý−my současně. A tak se o první místo po−dělily dvojice Ondřej Čakrt, FrantišekDavid z Prahy a Štěpán Skripnik s Ondře−jem Skripnikem z Tretry Praha ve shod−ném čase 5 hod. 44 min. 36 sec.

První tři dvojice z každé kategorie by−ly odměněny cenami od sponzorů celéakce. Zbytek večera už pak probíhal podtaktovkou vizovické skupiny Fleret, a taksobota končila až v pozdních nočních ho−dinách.

Pro příští rok již počítají pořádající„GEMMA MARATHON ORIENTEE−RING“ a „SOKOL VIZOVICE“ s uspo−řádáním 2. ročníku „BRUTUS EXTRE−ME ORIENTEERING“ ve dnech 20.a 21. března 1999.

Jak jsme Vás již informovali, letosještě mají před sebou pořádání 8. závo−

du „INTERNATIONALMARATHON ORIEN−TEERING TROPHY1998“ a „GEMMA MA−RATHON ORIENTEE−RING“, který se připra−vuje na 10. a 11. října1998 u Luhačovické pře−hrady. Tento závod jesoučástí mezinárodníhoseriálu horských mara−tonů, který se skládá z 10závodů po celé Evropě.Informace lze získat naadrese: GEMMA MA−RATHON ORIENTEE−RING, nám. T. G. Masa−ryka č. 119, 763 12 Vizo−vice a na telefonu 067/9532 47.

V sobotu 21. března proběhl na Vizovických vrších1. ročník horského orientačního maratonu nazvanýBRUTUS EXTREME ORIENTEERING. Závodu, který uspořádalGEMMA MARATHON ORIENTEERING z Vizovic, se zúčastnilove čtyřech kategoriích (MM, ŽŽ, MŽ, nábor) celkem 62 dvojica 43 z nich jej dokončilo. (Podrobnosti o horských maratonecha letošních chystaných akcích jste se mohli dočíst v DB 1/98.)

NA VIZOVICKÝCH VRŠÍCH

Vítězné dvojice mužské kategorie.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA„BRUTUS EXTREME ORIENTEERING 1998“

(uvedeni pouze závodníci, kteří závod dokončili)

strana 10 RADY A TIPY PRO CESTOVATELE Dobrodruh 2/98

ZÁKLADNÍ ÚDAJERozloha: 9 572 900 km2

(třetí největší země světa)Počet obyvatel: 1,2 mld.

(nejlidnatější země světa)Hlavní město: Peking (12 mil. obyvatel)

Čína je administrativně rozdělena na22 provincií, 5 autonomních oblastí a 3samostatně řízené městské obvody (Pe−king, Šanghaj a Tianjin). Téměř 90 %obyvatel jsou Chanové, zbytek patří k 55národnostním menšinám (včetně Mon−golů a Tibeťanů), které obývají neceloupolovinu čínského území. Čtvrtina lidídává přednost městům před venkovem.Od 1. 7. 1997 patří k Číně i Hongkong,který dříve spadal pod britskou samo−správu.

PODNEBÍVzhledem k obrovské rozloze probí−

hají zemí téměř všechny klimatické zó−ny. Podnebí přechází od drsného v máloobydlených oblastech na západě až pohorké a vlhké na východě, ovlivněnémonzunovými větry. Zimní monzunypřinášejí od severu sucho a od jihu prach.Hradba hor na jihovýchodě však částeč−ně před nepříznivými vlivy chrání. Letnímonzuny bývají deštivé.

NĚKTERÁ Z ATRAKTIVNÍCHTURISTICKÝCH MÍST

Peking a okolí. V Pekingu, i přes je−ho současný kosmopolitní charakter, jesoustředěno nejvíce architektonickýchskvostů. Nejznámějším je tzv. Zakázanéměsto, v němž sídlili císařové dvou po−sledních dynastií. Před císařským palá−cem se rozkládá Tiananmen, největší

náměstí světa o rozloze 42 ha. Letní pa−lác v Pekingu vyniká krásou a je neroz−lučně spjat se jménem císařovny Cch’si,která v něm „utopila“ peníze určené navyzbrojení celé armády. V chrámu Ne−bes se císař každoročně podle nábožen−ských rituálů modlil, postil a přinášeloběti za dobrou úrodu. V Pekingu stojítaké stará hvězdárna, řada buddhistic−kých, taoistických i lamaistických chrá−mů a rovněž klášter, kde působil Konfu−cius. Asi 60 km severně leží pohřebištědynastie Mingů chráněné horami a ještědále zpřístupnili turistům část Velké čín−ské zdi.

Nejlepší dobou k návštěvě Pekingu jepodzim (září, říjen), kdy téměř nepršía neobtěžují tzv. „žluté větry“, přinášejí−cí z pouště Gobi nepříjemný všudypří−tomný prach.

Šanghaj představuje moderní tvářdnešní Číny. Je to nejrychleji rostoucíměsto v zemi s více než šestnácti milio−ny obyvateli. Z nábřeží Bund, čínskyWaj–tchan, se stal čínský Wall Street,a historické stavby jako Celní dům,Šanghajský klub nebo hotel Cathaj, kterépamatují slavnou britskou éru, se ztráce−jí v záplavě neonů McDonaldů a Kentuc−ky Fried Chicken. Čínskou minulost při−pomíná jen chrám Jadeitového Buddhya mandarinské zahrady ve staré čtvrti.

Čínské zahrady představují svět sámpro sebe. Zahradní architekti je tvořilipro zámožné hodnostáře císařského dvo−ra, kteří toužili být na sklonku života ob−klopeni krásou. Architekti se nesnažilivylepšovat přírodu, nýbrž usilovalio harmonii a vytvoření příjemné poetickénálady. Asi dvě hodiny cesty vlakem odŠanghaje leží půvabné starobylé městoSu–čou, kde takových zahrad najdetepřes stovku.

Kuej–lin. Číňané označují vápenco−vý kraj kolem řeky Li mezi Kuej–linema Jang–šuem v provincii Kuang–si za rájsvěta. Do malebného kraje štíhlých zele−ných hor, modrých hedvábných říčeka úhledných rýžových políček si přichá−zeli od nepaměti pro inspiraci malířii básníci. Stojí za to vypůjčit si kolo a vě−novat kraji a jeho lidu několik dní.

Hora O–mej–šan, jedno ze čtyř po−svátných buddhistických míst v zemi.Podle staré legendy je vrchol sídlembódhisattvy Pchu–siena, který sem přišelz Indie na bílém slonu. K uctění jeho pa−mátky vybudovali věřící v horách mnohochrámů a klášterů, ty první hned s pří−chodem buddhismu do Číny počátkemnašeho letopočtu. Bohužel, řada z nichnepřečkala Maovu kulturní revolucia byla zničena.

Na samém vrcholu září střechy kláš−tera Desetitisíce Buddhů, který je stáleplný věřících. Na podzim se zde občasobjevuje zvláštní přírodní úkaz, kterémuse říká Buddhova aureola. Jemné dešťo−vé kapky ozářené slunečními paprskyvytvářejí téměř kruhovitou duhu a pout−ník stojící v té chvíli na hraně vrcholovéskály spatří v jejím kruhu svůj vlastnístín…

Na celkem pohodlný trek do hor jedobré vyhradit si alespoň tři dny, lépepět. Cesta vede tropickým pralesem, cožje samo o sobě velkým zážitkem. V němjsou ukryty jednotlivé kláštery dokonce

i s možností přenocování. Ti pohodlnějšímohou zvolit pro závěrečný úsek lanov−ku. Máte−li štěstí na počasí, uvidíte z vr−cholu v dáli štíhlou horu Gongku, vyso−kou přes 7600 m.

Te−li a kraj národnostních menšin Pa−jů, Nasiů a dalších, jejichž krásné pestro−barevné kroje upoutají na první pohled.Žijí stejně jako kdysi jejich předkové. Jezážitkem pozorovat je na poli při práci,při rybaření na jezeře Er–haj nebo třebana tržišti, když prodávají své přebytky.Tradiční trhy se konají většinou jednoutýdně a rozhodně by se měly navštívit.

Si–an, jedno z nejvelkolepějších městsvěta, historické hlavní město země, kte−ré snese srovnání s Římem neboIstanbulem. Po dobu více jak2000 let bylo svědkem rozkvětui pádu mnoha dynastií. Zdejšíkraj je považován za kolébkučínské civilizace. Poblíž městabyla při archeologickém průzku−mu objevena neolitická vesniceBanpo, která se datuje do dobypřed 6000 lety. K dalšímu obje−vu došlo v roce 1974 náhodou.Místní rolník při kopání studnynarazil na hliněnou sochu vojákaa jeden z největších historickýchskvostů – Hliněná armáda prv−ního čínského císaře, sjednotite−le Čchin–Š–chuang–tiho z roku221 př.n.l. – spatřila světlo světa.Několik tisíc vojáků v životnívelikosti sešikovaných a připra−vených chránit svého císaře jednes zpřístupněno turistům.

Poblíž Si–anu je ještě dalšízajímavost. asi 120 km východ−ně od města se nacházejí 2200 mvysoké hory Huašan, které rov−něž patří k posvátným buddhistickýmmístům. Příkrý úzký chodníček v délceasi 15 km vede až na vrchol a nabízí ne−uvěřitelně krásné scenérie. Na výstupi návrat je třeba počítat se 7 až 9 hodina−mi; v horách je možnost v případě nut−nosti i přenocovat.

Hedvábná cesta. V minulosti před−stavovala jediné spojení Číny se svě−tem.Začínala v Si–anu a vedla v několikavětvích na západ a na severozápad doprovincií Vnitřní Mongolsko, Kan–sua Sin–ťiang a pak dále do Asie a Evropy.Stejně jako kdysi, žijí podél ní národyUzbeků, Ujgurů, Mongolů a Kazachů,zachovávající staré tradice. Bydlí v jur−tách, starají se o stáda dobytka a obcho−dují. Vzali na vědomí turistický průmysla návštěvníci se mohou přesvědčit navlastní kůži, jak nomádský způsob živo−ta chutná. Někdy se Sin–ťiangu přezdíváčínský divoký západ. Rostou tu lesy s di−vokými jabloněmi a ořešáky, divocívelbloudi našli ochranu v jedinečné pří−rodní rezervaci a krajina je stejně krásnájako nehostinná – vedle vysokých hornechybí ani nejníže položené místo Číny(Turfanská kotlina) a pravé nefalšovanépísečné duny. Zachovala se tu i spoustapamátek připomínajících dobu, kdybuddhismus pronikal do Číny právě pohedvábné cestě. Například jeskyně Tisí−ce Buddhů, jeskyně Mogao nebo unikát−ní jeskyně Bingling, ke kterým se dá do−stat jedině po Žluté řece. Významnýmijsou Urumči pod Ťan–šanem, Kašgar na

úpatí střechy světa Pamíru nebo Chotanna úpatí Karakoramu. Při přesunech napoměrně velké vzdálenosti lze kombino−vat jízdu vlakem (využít i lůžkových va−gonů přes noc) s autobusy nebo s jízdouna velbloudech. Majetnější si mohou částcesty zkrátit letadlem. Zajímavá jei plavba po Žluté řece.

Tibet, zcela specifický a ojedinělýsvět, formálně součást Číny. Zaslouží sizvláštní pozornost, a proto se k němuv některém z příštích čísel vrátíme.

PRAKTICKÉ RADY NA CESTUCestujete−li individuálně, potřebujete

vízum, které vydává konzulární oddělení

Čínského velvyslanectví v Praze; adresa:Pelléova 22, Praha 6, telefon 02/243 1774; pracovní doba: po, stř., pá 9–11 hod.(Hromadná víza vyřizuje přísl. cest. kan−celář, se kterou cestu podnikáte).

Náležitosti nutné k vyřízení víza: vy−plněný vízový formulář, fotografie, plat−ná zpáteční letenka a pro pobyt delší než14 dnů potvrzení z banky o finanční ho−tovosti (30–50 USD/den) nebo potvrzenío rezervaci ubytování v Číně. Jednorázo−vé vízum stojí 18 USD, dva vstupy 36USD, vícenásobné 54 USD; vyřízení tvá10 dnů. Existuje možnost expresního vy−řízení i do druhého dne za příplatek 30USD. Do Hongkongu musíte mít zvlášt−ní vízum (vyřizuje stejné konzulární od−dělení); potřebujete navíc dvě fotografiea 30 USD.

Doporučujeme mít s sebou na cestui nějaký doklad s fotografií, např. mezi−národní studentský průkaz, řidičský prů−kaz, očkovací průkaz apod.V případě zá−važných potíží kontaktujte České velvy−slanectví v Pekingu, ulice Ritan, telefon5321531. Nutné je celkové i zdravotnípojištění. Ve velkých městech fungujípro cizince zvláštní nemocnice (např.v Pekingu ji najdete poblíž náměstíTiananmen nedaleko hotelu Xin Qiao).Očkování není povinné, nemusíte aniužívat antimalarika, ale doporučuje sevěnovat zvýšenou péči hygieně – zejmé−na v menších městech a na vesnicích.Nepít vodu z vodovodu či volně točenélimonády, vyvarovat se zmrzlin, konzu−

movat jen ovoce, které se dá loupatapod.

JAK A KDY DO ČÍNY?Nejlépe letecky do Pekingu nebo

Šanghaje, vracet se do Evropy je výhod−né z Hongkongu, pokud cestujete na jihzemě. Máte−li dostatek času, je zajímavácesta vlakem přes Sibiř a poušť Gobi.Nejvhodnější doba k návštěvě Číny je ja−ro a podzim.

JAK V ČÍNĚ?V zemi je v provozu 68 000 km želez−

ničních tratí a 1 041 000 km silnic. Nej−lépe se cestuje na delší vzdálenosti vla−kem (viz Dobrodruh č. 3 z roku 1997), nakratší vzdálenosti autobusem. Dá se vy−užít také lodní doprava po řekách a kaná−lech a samozřejmě letecká doprava. Čínamá více než 90 letišť. Obstarat si jízden−ku na vlak dá obstojně zabrat (zejménado spacího vagonu), někdy na to potře−bujete 2–3 dny, ale jízda stojí za to. Těž−ko se jinde přiblížíte k Číňanům důvěr−něji než právě při několikadenních pře−jezdech ve vlaku. Jízdenky se prodávajíve speciálních kancelářích.

Ve městech se vyplatí půjčit si kolo.Často po vás do zástavy chtějí cestovnípas, právě proto se vyplatí mít s sebou ně−jaký jiný, méně důležitý, doklad s fotogra−fií. Nepostradatelným pomocníkem proindividuální turistiku je každoročněaktualizovaný průvodce z edice LonelyPlanet (zatím pouze v angličtině), který sedá v Praze koupit např. v prodejně Kiwiv Jungmannově ulici. V průvodci najdetevše potřebné, včetně cen, adres levnýchubytovacích zařízení a návodu, jak sek nim dostat. V řadě měst se dá napříkladlevně bydlet i na univerzitách. Kempová−ní v Číně je prakticky nemožné, neboť ne−ní kde. Buď jsou všude rýžová pole neboČíňané! Zkušení autoři průvodců LonelyPlanet pro vás „předjeli“ zajímavé trasy,upozorňují na nejdůležitější lidové slav−nosti a podle vlastních zkušeností sestavi−li i praktický slovníček. Ten ocenítezvlášť, neboť i když se snažíte sebelépe

vyslovit čínské jméno města, do kterého siprávě chcete koupit jízdenku, stejně vámžádný Číňan nerozumí. Stačí ukázat zna−ky v průvodci a máte vyhráno. Podobněvám cestu k prostým lidem otevírají doce−la obyčejné české známky, mince nebopohlednice, neboť téměř každý Číňan jevášnivým sběratelem.

Pokud se týká nejrůznějších extrém−ních sportovních aktivit, běžných v ji−ných zemích, jako je rafting, bungeejumping, létání na rogalu, v balonu, s pa−dákem apod., na to si v Číně příliš nepo−trpí. Dávají přednost spíše jízdě na vel−bloudech, na koních, cvičení tajdži nebokungfu.

Cestování po Číně je příjemné, bez−pečné a ve srovnání s jinými zeměmi pronás stále ještě dostupné. Laskavost, dob−rota a ochota Číňanů zcela překlene jazy−kovou bariéru. Na závěr mi dovolte ještějednu užitečnou radu, kterou mi kdysipřed první cestou dala moje čínská přítel−kyně žijící v Praze. Mockrát jsem radus úspěchem použila, snad poslouží i vám.Dostanete−li se do jakéhokoli problému,s nímž si nebudete vědět rady, klidně hopřeneste na nejbližšího Číňana, kteréhopotkáte. Bude zpočátku nešťastný, rozpa−čitý, bude běhat kolem a ptát se ostatníchsoukmenovců, co a jak. Nakonec se všakk vám vrátí s úsměvem a hlavně s vyře−šeným problémem. Snad i pro tuhlevlastnost jsem si Číňany oblíbila a rádase do Číny vracím.

MILENA BLAŽKOVÁ

Jen málokterá země se můžepochlubit tak dlouhotrvající

civilizací jako Čína.Její existence se počítá

více než čtyři tisíce let.Díky izolovanosti od ostatního

světa byla vždy soběstačná.Číňané znali funkci kompasu,

vynalezli střelný pracha dokázali vyrábět papíri porcelán daleko dříve

než Evropané. Ze zámotkůbource morušového vyráběli

tolik žádané hedvábí a brokát,které putovaly na hřbetech

velbloudů do světa po hedvábnécestě. Budovali dokonalé

zavlažovací systémy, znaliblahodárné účinky akupunktury

na lidské zdraví a dali světutaoistickou a konfuciánskou

filozofii. Je toho hodně, co říšestředu kdysi nabídla světu

a stále ještě nabízí. Pokud máterádi dobrodružství spojené

s poznáváním, je pro vás Čínaideální destinací.

Pagody v čínském hlavním městě.

Pekingské Zakázané město – první místo, kam zamíří většina turistů.

ČÍNAČÍNA – RADY NA CESTU

klub cestovatelů a romantiků

KUDRNA

BRNOCESTUJEME

PO CELÉM SVĚTĚZ aktuální nabídky

NORSKÉ HORY 3.–26. 7.JULSKÉ ALPY 17.–26. 7.

24. 7.–2. 8.RILA, PIRIN, OLYMP 31. 7.–16. 8.HORY ŘECKA 4.–20. 9.TURECKÉ HORY 4.–27. 9.PÁKISTÁN–KARÁKÓRAM 12. 8.–10. 9.ISLANDA FAERSKÉ OSTROVY 10. 7.–2. 8.JIŽNÍ SKANDINÁVIÍNA KOLE 14.–26. 7.INDIE 15. 9.–13. 10

Katalog zájezdů KUDRNA ’98Vám zašleme rádi a zdarma.

CK KUDRNA, Bašty 2,P.O.Box 714, 663 14 Brno

tel.: 05/4221 6764fax: 05/4221 6763

http://vip.fce.vutbr.cz/org/kudrnae–mail: kudrna@brn.czn.cz

Dobrodruh 2/98 ZÁVODY INFORMACE strana 11

MALOOBCHODY, PRODÁVAJÍCÍ ČASOPIS DOBRODRUHPRAHA

HUDY SPORT, Na Perštýně 14, 110 00 Praha 1. Horolezectví, turistika, trekking, běžky, voda.HUMI, Karolíny Světlé 3, 110 00 Praha 1HUMI, Martinská 2, 110 00 Praha 1ITM Distribuce, Prodejna map a průvodců, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 02/24227245. Mapy z celého světa.KIWI, Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 02/241282, fax: 96245555. Mapy, průvodce, navigace, časopisy, videokazety.OLSON, Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22210138, fax: 96230133. Potápěčská technika, škola, servis, cestování.SALEWA Czech Sportcentrum DRAPA, Revoluční 1, 110 00 Praha 1SKAIP, Újezd 31, 110 00 Praha 1. Outdoor, sportovní horolezectví, turistika, skialpinismus.GENTIANA v.o.s., Petrská 31, 110 02 Praha 1, tel.: 02/24817854, fax: 24818970. Horolez., turistické, kemping. a sportovní potřeby.NAKLADATELSTVÍ OLYMPIA, reprezentační prodejna, Opletalova 59, 110 38 Praha 1DEEP’N’DOWN, Balbínova 6, 120 00 Praha 2, tel./fax: 254038, 24234586. Sportovní potápění, zájezdy, speciální fototechnika.HUMI, Bělehradská 23, 120 00 Praha 2MOIRA, Budečská 20, 120 00 Praha 2WARMPEACE, Slavíkova 5, 120 00 Praha 2TESTUDO–Novotný, Jaromírova 26, 128 00 Praha 2BIKER’S CAVE alias Jeskyně, Seifertova 7, 130 00 Praha 3DELPHIN SUB, Potápěčská technika, Táboritská 13, 130 00 Praha 3ALAE LUPULI, Antala Staška 20, 140 00 Praha 4FREUD, Hvězdova 2, 140 00 Praha 4HIMAL SPORT, Nuselská 13, 140 00 Praha 4, tel.: 6925953. Turistika, horolezectví, voda, lyže, skialpinismus.HG SPORT, Zborovská 60, 150 00 Praha 5, tel./fax: 02/535741. Vodní turistika, kanoistika, rafting, příroda.HOLAN SPORT STRAHOV, Studentské koleje Strahov, blok 1, Vaníčkova 5, 160 00 Praha 6KATMAR BIKE CENTER, Pod Baštami 3, 160 00 Praha 6. Mountainbike, trekkingová kola, oblečení, doplňky, freestyle.CENTRUM AKTIVIT V PŘÍRODĚ, José Martího 31, 162 52 Praha 6JASA ARCHERY DIRECT, Na Petynce 90/151, 169 00 Praha 6, tel.: 02/24322997. Luky, kuše, šípy, servis, výuka.AQUAMARINE, Farského 10, 170 00 Praha 7HUDY SPORT, Strossmayerovo nám. 10, 170 00 Praha 7, tel.: 02/879992. Horolezectví, turistika, camping.PEKSPORT, Vršovická 466/62, 101 00 Praha 10 , tel./fax: 732628. Kola, lyže, boty, sport.potřeby, textil.

STŘEDNÍ ČECHYADOP–SPORT, Sokolovská 345, 250 88 ČelákoviceSPORT JIŘÍ FOJT, Za parkem 866, 252 29 Dobřichovice, tel./fax: 02/9911218. Jízdní kola, sport, prodej, opravy.VELOCIPÉD SERVIS, Rožmitálská 237, 261 02 Příbram VI, tel./fax: 0306/20385. Prodej a montáž kol, doplňků, servis.SPORTSERVIS MONTANA, Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, 280 02 Kolín II, tel./fax: 0321/28718. Kola, lyže, sport. potř., servis.SHERPA SPORT, Boženy Němcové 666, 293 01 Ml. Boleslav, tel./fax: 0326/722614. Horolez., turistika, camping, lyže, vodác. potř.

ZÁPADNÍ ČECHYPARK SERVIS ŠUMAVA, Dřevěná 3, 302 00 Plzeň, tel.: 019/7236605. Turistika, trekking, horolezectví, jezdectví.PARK SERVIS ŠUMAVA, OC Nord Luna, Skupova 24, 320 15 Plzeň, tel.: 019/271755. Turistika, trekking, horolezectví, jezdectví.CYKLOSPORT OK spol. s r. o., kpt. Jaroše 48, 339 01 Klatovy I, tel./fax: 0186/20561. Horská kola Author Equipe.SPORT BUMERANG, Dukelských hrdinů 98, 348 15 Planá, tel./fax: 0184/992665. Sport. a rybářské potřeby, horská kola, servis.JAROSLAV ANDRLE, Libušina 535/11, 353 01 Mariánské Lázně. Horolezectví, speleologie, trekking, táboření, oblečení.

JIŽNÍ ČECHYSPORT SERVIS NAVRÁTIL, Pohraniční stráže 160, 354 71 Velká HleďsebeSPORT KAMZÍK, Široká 19, 370 01 České BudějoviceBIKE SPORT JOMA, Václavská 544/3, 377 01 Jindřichův Hradec, tel.: 0331/23433. Prodej a servis jízdních kol.CYKLOEXTRA, 1. máje 108, 385 01 Vimperk, tel.: 0338/313093. Cyklo, ski, turistika, tenis, sport.CYKLOEXTRA, nám. Svobody 3, 387 01 Volyně, tel.: 0338/313093. Cyklo, ski, turistika, tenis, sport.

SEVERNÍ ČECHYHUDY SPORT, Bílinská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel./fax: 047/5209625. Turistika, trekking, horolezectví, potápění, fitness.KUR SPORT, Děčínská 554, 407 22 Benešov n. Pl., tel.: 0412/945205. Cyklosport, prodej, servis, půjčovna, leasing.SPORT EXTREM, Pokratická 202, 412 01 Litoměřice, tel.: 0416/741971. Paragliding, lyže, trekking, snowboarding, oblečení.ALPIN SPORT, U nádraží 5, 415 01 Teplice, tel.: 0417/47780. Horolezectví, turistika, lyže, Moira, plavky.HPM SPORT, Alejní 1, 415 01 TepliceSTRIX–Dušan Dufka, prodejna sport. potřeb, Městské lázně, Bezručova 4252, 430 02 ChomutovSPORT ČOCHTAN, Kamenná 16, 466 00 Jablonec nad NisouSPORT PAUDERA, Krále Václava 120, 471 63 Staré SplavyDELTA, Dům sportu, Prokopa Velikého 1002, 473 01 Nový Bor, tel./fax: 0424/34049. Dům sportu.

VÝCHODNÍ ČECHYSPORT/TURIST, Kotěrova 828, 500 02 Hradec Králové, prodejna pro vodáky a turisty.ATOM, Trávnice 153, 511 01 Turnov, tel./fax: 0436/21625. Cyklistika, lyžování, horolezectví, turistika.SPORT HENYCH, Dolení 54, 514 01 JilemniceVIKING, Kavánova 177, 514 01 Jilemnice, tel./fax: 0432/3523. Vše pro pobyt v přírodě.GENTIANA v.o.s., Pernštýnská 13, 530 02 Pardubice, tel./fax: 040/6530370. Horolezecké, turistické, kempinkové a sport. potřeby.CVOK – Cestovní vodácká kancelář, Jiráskova 29, 530 02 PardubiceCK MATES, Barvířská 47, 541 01 Trutnov, tel./fax: 0439/6166. Trekking, horolezectví, skialpinismus, voda, lyže.BOHEMIA YACHT–Adamcová, Komenského 239, 542 01 ŽacléřŠPINDL SPORT, Krkonošská 32, 543 01 Vrchlabí, tel.: 0438/21824. Sportovní a turistické zboží, rent + servis.FAMOS–B. Fišer, ul. T.G.M. 133, 549 31 Hronov, tel./fax: 0441/482888, poboč. Náchod – 0441/421888. Vše pro cyklistiku a hokej.SPORTIV–REDPOINT, T. Čada, Horní 13, 549 57 Teplice n. Metují, tel./fax: 0447/93229. Horolez., hor. kola, lyžování, trekking.ARMA Obchod Zálesák, Tyršovo nám. 1079, 560 02 Česká TřebováFIRMA JAN JIRÁSKA, Malé náměstí 338, 561 69 Králíky, tel.: 0446/631236. Horolezení, cyklistika, lyžování, táboření.MP Sport a móda, Pražská 34/II, 566 01 Vysoké Mýto. Turistika, trekking, batohy, spacáky, CK Poznání.ULTRASPORT, Kpt. Jaroše 14, 568 02 Svitavy, tel.: 0461/24461. Cyklopotřeby pro náročné, funkční spodní prádlo.JÍZDNÍ KOLA LEDEČ, Husovo nám. 13, 584 01 Ledeč n. Sázavou, tel./fax: 0452/621383. Kola, díly, servis, zásilkový prodej.TRAMTÁRIE–ODYSEA PRESStige, Znojemská 8, 586 01 Jihlava, tel./fax: 066/7320053. Turistika, trekking, climbing, outdoor.

JIŽNÍ MORAVAR–STOP, I & P Ropkovi, Havlíčkovo nám. 13, 591 01 Žďár nad SázavouGEOKART, Vachova 8, 601 68 BrnoGEMMA, Pekařská 25, 602 00 Brno. Turistika, voda, lyže, speleologie, horolezectví.GEMMA SPORT, Mendlovo nám. 15a, 603 00 Brno. Turistika, camping, voda, horolezectví, lyže.HUMI, Bašty 2, 657 00 BrnoKČT KUDRNA–WORLD, Nádražní 1 (podchod u hlavního nádraží), 663 14 BrnoCYKLOCENTRUM BLANSKO, Smetanova 1, 678 01 BlanskoCYKLOCENTRUM HEGER, L. Janáčka 9, 678 01 BlanskoS.M.K., a.s., Útulna u Macochy, Vilémovice 85, 679 06 JedovnicePETR PEHAL–JÍZDNÍ KOLA, Rybářská 30, 686 00 Uherské HradištěCYKLOSTAR HENČL, Zámecká 2, 695 00 HodonínBŮŽEK–BŮŽKOVÁ KNIHY, Masarykovo nám. 38, 697 01 Kyjov

SEVERNÍ MORAVACYKLO GRUSSI, Nádražní 37, 701 00 Ostrava 1ELIASS sport, Nádražní 24, 701 01 Ostrava 1, tel./fax: 069/6124553. Turistika, horolezectví, fitnes, vodní sporty, volný čas.JURÁŠ–Ing. Sacha Jiří, Šoupala 1597, 708 00 Ostrava–Poruba, tel./fax: 0603/447172, 069/430273. Jízdní kola, lyže, servis.SPORT 47 AVANTI, Porubská 708, 708 00 Ostrava–Poruba, tel.: 069/443426. Největší sportovní prodejna v Ostravě.VELOBAZAR ŠAFRATA, nádražní hala ČD, 733 01 Karviná 1, tel./fax: 069/6013642. Kola + doplňky, opravy, komis, oděvy.M–SPORT p. L. Kolondra, Smetanova 8, 737 01 Český TěšínAZ CYKLO–SPORT, Radniční 1243, 738 01 Frýdek–Místek, tel./fax: 0658/626119, 20547. Cykl., turist., lyžov., hokej, kompl. sport.LAVINA SPORT, Nám. Svobody 30, 739 02 Frýdek–MístekPOTŘEBY PRO POBYT V PŘÍRODĚ, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem 304JUREK S+R, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem. Turistika, stany, oblečení – turistika, sport.ŠITAVANC–Sport, Sokolovská 393, 742 21 Kopřivnice, tel.: 0656/802069. Kola, lyže, trekking, turistika, sportovní obuv.ZDENKA ZEJDOVÁ, Havlíčkova 32, 744 01 Frenštát p.R., tel./fax: 0656/836184. Kola, zbraně.PROGRES–CENTRUM, 1. máje 1260, 753 01 Hranice na MoravěTRANGO–NOVA, Mostecká 348, 755 01 Vsetín, tel.: 0657/615565. Horolezectví, turistika, voda, kulečník, šipky.HUDY–SPORT Petr Němec, Vodní ul. 453, 760 01 Zlín, tel.: 067/7217067. Turistika, camping, horolezectví.OBCHODNÍ DŮM GRAD, J. Štrov, Vodní 52, 767 01 Kroměříž, tel./fax: 0634/26517. Prodej, opravy a montáž kol, sport. potř.SEDMIKRÁSKA, 1. máje 210/8, 767 01 Kroměříž, tel. sklad: 0634/350121. Turistika, tramping, horolezectví, western, skauting.HORTEZ, 8. května 11, 772 00 OlomoucHAS bike, Lidická 50, 787 01 Šumperk, tel./fax: 0649/217182. Prodej, opravy cyklo + ski.KAMMsport, Dr. E. Beneše 16, 787 01 ŠumperkBIVAK SPORT, Hlavní náměstí 14, 794 01 Krnov

PRESTIŽNÍ SUPRESTIŽNÍ SURRVIVIVVALOVÝ ZALOVÝ ZÁÁVOD ZKUŠENÝCHVOD ZKUŠENÝCH

V ČERVNU V ORLICKÝCH HORÁCHA TO POD SPONZORSTVÍM ČASOPISU DOBRODRUH

Tradiční a prestižní survivalový závod sportovnězaložených dobrodruhů, Závod zkušených,

se letos uskuteční o víkendu 26.–28. 6.na jihovýchodním okraji Orlických hor. Hojněobsazovaný dvoudenní závod dvojic (kategorie

MM, ŽŽ a MŽ), který již šestým rokempořádá hlavní organizátor PetrĎoubalík, letos finančně spoluzajišťujenáš časopis, a proto dostal poněkudnovější název – Závod zkušených dobrodruhů.

Akce je jedním z mála závodův České republice, který másvým zaměřením a složením dis−

ciplín blízko k zahraničním závodůmsurvivalového typu, jako jsou napříkladRaid Gauloises, Raid Corsica či USArmy Best Rangers Competition. Závodsamozřejmě vychází z našich skromněj−ších poměrů, ale zároveň obsahuje celouškálu disciplín, které jsou pro tyto závo−dy typické – vícedenní vytrvalostní pře−suny neznámým terénem, plavání, potá−pění, střelba z luku, lezení po skaláchapod. Jako jediný ze závodů u nás zařa−zuje i noční etapu (survivalový závod byměl modelovat boj o přežití v obtížnýchsituacích v divočině).

Závod zkušených má za sebou po−měrně dlouhou pětiletou tradici. Prvníročník se uskutečnil v roce 1993 ve Strá−

ži n. M. a zúčastnilo se jej 66 startujících.V roce 1994 v Plzni to bylo 38 startují−cích, v roce 1995 v Týnci nad Sázavou86 startujících a v roce 1996 v Táboře již152 závodníků. V minulém roce se popr−vé uskutečnil i první Zimní závod zkuše−ných – v okolí Vysokého nad Jizerou sejej zúčastnilo 93 startujících. Letního zá−vodu v okolí Budislavi, který byl mimojiné vypsán jako akademické mistrovstvíČR, se zúčastnilo 118 závodníků.

A co čeká závodníky letos? V prosto−ru mezi startem a cílem se na „zkušenédobrodruhy“ těší hluboké lesy, dravé ře−ky a strmé skály, pěšinky i cesty,orienťácké kontroly a mnoho nečekanýchléček, které připravuje jednak pořadatel,ale také všemocná příroda a život sám.Ve výhodě jsou borci a borkyně s vyššímIQ a přirostlým batohem, kteří považují

za samozřejmost dlouhou a krkolomnoujízdu na kole, běh, plavání, lezení, brodě−ní, průchody neprůchodným územím,rozmotávání lana a borci přátelící ses mapou a buzolou, to vše nejlépe zaslunného dne, případně ve studeném deš−ti, mlze či tmě.Kategorie: dvojice MM, MŽ, ŽŽ, věk 18a více.

Podrobný rozpis je možno vyžádat naadrese pořadatele zasláním dopisovéznámky, vlastní adresy a hesla „rozpisZZD 98“, nebo nalézt od 5. 5. na Inter−netu http://softprofes.cz/survival.htm.Přihlášky: do 30. 5. 1998.Pořadatel: P. Ďoubalík, Býšť 144, 533 22a časopis Dobrodruh (pro informace seobracejte na P. Ďoubalíka).

Těšíme se na vás.

Horolezecká škola – Český rájVám nabízí

KKUURRZZYY HHOORROOLLEEZZEECCTTVVÍÍHorolezecká průvodcovská činnost

Mgr. Jiří Odnoha, Rybní Důl 754,294 01 Bakov n./Jizerou

Tel.: 0329/781453JJiissttěě ss kkoommppeetteennttnníímm ppaarrttnneerreemm

❖

SSPPOORRTT ČČEESSKKÝÝ RRÁÁJJHorolezecké a outdoor vybaveníSpeleologie, Canyoning, Výškové práce

OOddbboorrnnýý ppoorraaddeennsskkýý sseerrvviissSSlleevvyy 33––1100 %%

Nerudova 616, 293 01 Mladá BoleslavTel.: 0326/723384

(vchod z Čechovy ul./250 m od aut. nádr.)

CHYSTÁ SE EXTRÉMNÍ ZÁVOD JEDNOTLIVCŮ

Organizace nazvaná Česká asociace extrémních sportů pořádá v sobotu 30. květ−na Extrémní závod jednotlivců, který vypsala jako mistrovství ČR. Závod bu−de mít sedm disciplín – běh cross v délce 16 kilometrů, sjezd řeky na kajaku

v délce 5 kilometrů, jízda na kole po silnici v délce 35 km, horský orientační běh cca9 kilometrů vzdušnou čarou, skálolezectví (jednoduché lezení cca 3x3 metry), střelbuna střelnici z malorážky a MTB v délce 10 kilometrů. Poslední čtyři disciplíny budouabsolvovat rovněž závodnice ženské kategorie.

Startovné pro členy České asociace extrémních sportů činí 250 Kč, pro ostatní 500Kč. Registrace je možná na prezentaci. Prezentace je pro muže 29. 5. od 18. do 23. ho−din v hotelu Dlouhé stráně v Koutech nad Desnou, pro ženy 30. 5. od 10. do 11. ho−din v Nové vsi u Rýmařova – stadion běžeckých tratí. Startovat mohou pouze závod−níci starší 16 let. Bližší informace podá ČAES, P.O.Box 10, 747 06 Opava nebo Ma−rek Hájek, tel./fax: 0653/626111 (8.–17. hod), mobil 0602502349, e–mail: MarekHajek@idp.cz

ČAES vyhlásila na letošní rok rovněž ligu čtyř závodů; kromě výše uvedeného jsou to:

– Extrémní závody štafet 25. 7. 98 v Beskydech (běh do kopce, paragliding, MTB,sjezd divoké řeky, orientační běh)

– Jizerský survival – survival hlídek, 20. 9. 98 Brada

– Bobr cup, závod štafet, 10. 10. 98 Litovel (běh cross, MTB, sjezd Moravy).

ZAHÁJIL OUTDOORMAN ’98ZAHÁJIL OUTDOORMAN ’9822. března proběhl v Bedřichově v Ji−

zerských horách první díl druhého roční−ku Závodu čtyř ročních období, tentokrátpod záštitou pana Radima Šťastného, zá−stupce firmy GORE pro Českou republi−ku. Oproti původnímu únorovému termí−nu tentokrát pořadatelé měli štěstí, proto−

že počasí bylo ideální, a soutěž bylomožno absolvovat tak, jak bylo původněuvedeno v propozicích, tedy na lyžích.V sobotu se jel orientační závod (délkytratí se pohybovaly od 30 do 40 km).V neděli pak všichni změřili síly v hlad−kém závodě na lyžích na kvalitním, tech−

nicky náročnémběžeckém okruhu(muži jeli 12 kma ženy 9 km).V kategorii mužůjednotlivců bylnejlepší D. Cha−loupský, v mužských dvojicích se o prv−ní místo podělili P. Hosnédl a J. Kadlecs M. Zierisem a J. Růžičkou, v kategoriiženských dvojic zvítězily P. Chaloupskáa M. Marijczuková a ve smíšených pá−rech byli nejlepší A. Hroudová a T.Bártl. Titul Outdoorman a tričko s logemsoutěže si tentokrát vybojovali další čty−ři borci – V. Macková, M. Macek, H.Holíková a D. Krejčí. Snad jediným stí−nem byla účast pouze poloviny přihláše−ných závodníků.

Další, jarní, setkání proběhne 30.a 31. května v oblasti Máchova jezera.Tentokrát se bude soutěžit na vodě. Po−kud se jí nebojíte, máte čas a zájem zavo−lejte si o další informace na telefonní čís−lo 02/20172093, nebo faxujte na 02/3163280.

Marek Ročejdl

Závod byl přeložen o měsíc, a to paradoxně znamenalo dostatek sněhu.

Dobrodruh, dvouměsíčník pro mnohostranné osobnosti. Šéfredaktor Miloš Kubánek.Lay Out: Design Production. Adresa redakce: Časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389,106 00 Praha 10, tel./fax: 02/749468, e−mail: vdsvet@mbox.vol.cz. Zde rovněž pří−jem předplatného a inzerce. Distribuují PNS, soukromí distributoři, knihkupectvía maloobchody se sportovním zbožím. Distribuce a předplatné na Slovensku − ABO−PRESS s.r.o., Vajnorská 134, 831 04 Bratislava, tel./fax: 07/5253334. Vydává Vyda−vatelský dům Svět, Žirovnická 2389, Praha 10. Registrováno MK ČR pod č. 7598.Podávání novinových zásilek povoleno OZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne19. 2. 1997. Vychází poslední týden sudých měsíců. ISSN − 1211 − 751x

PŘEDPLATNÉPředplatit lze jednotlivá čísla vycházejícído konce běžného roku, která ještěnevyšla. Starší čísla nemáme na skladě,neboť veškerý náklad jde maloobcho−dům, které časopis prodávají, před−platitelům a do distribuční sítě. Máte−lizájem předplatit čísla, která vyjdou dokonce roku 1998, lze tak učinit pouzezasláním příslušné částky složenkou ty−pu C na adresu: Časopis Dobrodruh,Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10(tel./fax: 02/749468). Cena jednohovýtisku činí 18,– Kč. Předplatné odč. 3/98 do č. 6/98 tedy např. činí 72,– Kč.Na zadní straně složenky specifikujte,o která čísla máte zájem. Jednotlivá číslavycházejí vždy poslední týden sudýchměsíců.

strana 12 RADY A TIPY PRO CESTOVATELE Dobrodruh 2/98

HIMACHAL PRADESH (HP)Pro jednoduchost se v jednom z nej−

mladších států Indie HP dají v rámcihlavního himálajského hřebene vymezitdvě oblasti: Manali & Kullu Valley a La−haul & Spiti. Páteří západního Himálajeje Velký himálajský hřeben, který oddě−luje HP od Ladakhu. Mnoho jeho vrcho−lů přesahuje 6000 metrů, přičemž hlavníprůsmyky mají pouze o několik stovekmetrů míň. Mezi klíčové spojnice se se−verně položenými údolími Ladakhu patříShingo La (5090) a Kang La (5450).Hřeben se za Shingo La stáčí na jihový−chod, aby se v Lahaulu spojil s hřebenemPir Panjal. Představuje hranici mezi Kul−lu Valley a oblastí Spiti. Na severu běžísouběžně s hlavním himálajským hřebe−nem Zanskarský hřeben, oddělující Spitiod Tibetské plošiny. Hlavními průsmykyjsou Baralacha La (4950) a Kun Zum La(4550). Celou oblast pokrývá mapaz Leomannské edice, list 5 – HimachalPradesh.

V oblasti Manali jsou čtyři zavedenétreky. Od lehkého, čtyřdenního „hajku“k úpatí vrcholu Deo Tibba, až po devíti−denní nakládačku přes hlavní himálajskýhřeben do Spiti. Na nabídkovém menujsou divoké květiny na alpinských lou−kách, ptačí pohled na celé Kullu Valleyz Chandrakaninského průsmyku, či bud−histické vesnice v údolí Spiti. V oblasti

Lahaulu a Spiti patří mezi trekařskouklasiku čtyřdenní pochod z Batalu, ko−lem jezera Chandra, na průsmyk Barala−cha La. Mohem obtížnější je štrekaz Udajpuru do Padum přes Kang La.Těchto osm dní přes hlavní himalájskýhřeben do Zanskaru nepatří zrovna meziprocházky. Sezóna zde trvá od koncekvětna, kdy začínají povolovat sněhyv průsmycích, do poloviny října, kdyprůsmyky sníh opět uzamkne. Červeneca srpen jsou obdobím monzunových deš−ťů. Na jaře je třeba počítat s mnohem vy−datnějšími toky, přikrmenými tajícímsněhem, podzim s sebou nese riziko niž−ších teplot a náhlých sněhových bouří.

LADAKHTato nejsevernější část Indie, která je

součástí státu Jammu & Kasmir, je častooznačována jako Malý Tibet, PosledníShangri La, či jako Měsíční krajina. Nakaždém pojmenování je něco pravdy.Vyprahlý kraj s vysokými horskými prů−smyky leží na hranici mezi Indií a Tibe−

tem. Je převážně buddhistický a v jehoúdolích našlo útočiště mnoho tibetskýchuprchlíků. Hlavními centry je Leh a ves−nice v severních údolích řeky Indus.Svojí pozicí mezi Velkým himalájskýmhřebenem a rozlehlou Tibetskou ploši−nou si vysloužil synonymum transhimá−lajská zóna. Nadmořská výška pouze vý−jímečně klesá pod 3000 metrů a dokoncenejnižší vesnice v údolí Indu leží výše,než nejvýše položené vesnice v soused−ním Kašmíru. Velký himálajský hřebenpokračující z HP formuje hranici meziLadakhem a Kašmírem, s hlavními prů−smyky Umasi La (5340), Kang La(5450), a Shingo La (5090). Stáčí se naseverozápad, kde jsou nejvyššími vrcho−ly Kun (7087) a Nun (7135). Zoji Laa Boktol Pass jsou vstupními bránami nacestě mezi Lehem a Shrinagaremv Kašmíru. Páteří jižního Ladakhu jeZanskarský hřeben, oddělený od Velké−ho himálajského Zanskarským údolím.Přes jeho průsmyky vede řada náročnýcha mnohadenních treků. Souběžně se Zan−

skarským hřebenem probíhá jižně od Le−hu hřeben Stoku, severně potom La−dakhský hřeben, který pokračuje do pá−kistánského Karakoramu. Na jeho sever−ní straně leží údolí Nubry, které jes Lehem spojeno nejvýše položenou sil−nicí na světě, zdolávající průsmykKhardung La (5660). Oblast pokrývajímapy Leomannské edice list 3 – Leh,Zanskar and Nubra Valley, a list 5 – Kul−lu Valley, Parbatti Valley and CentralLahaul.

Pro snažší orientaci je území rozděle−no do třech oblastí, kterými procházíosm zavedených treků. V oblasti Lehua údolí Indu to je sedmidenní štreka údo−lím Markhy a pětidenní z Lamayuru doChillinku. Obě dvě trasy poskytují doko−nalý obrázek prostého života v buddhi−stických vesničkách odlehlých údolí.Oblastí Kargilu a údolím Suru vede na−máhavý sedmidenní trek z Panikharu doHeniskotu, který se kroutí přes Zan−skarský hřeben. V oblasti Padumua Zanskarského údolí je pět survivalo−vých přechodů se začátkem v Padumua konci v Lehu, Lamayuru, Darche,a Manali. Nejkratší z nich trvá sedm dní,nejdelší deset. Trekařská sezóna začínázačátkem června a končí začátkem října.Ladakh je nejsušším regionem severníIndie a před letními monzunovými deštiho chrání Velký himálajský hřeben. Nic−méně, oblasti na jih od údolí Indu

monzunové deště občas zasahují, Paduma Zanskarské údolí v tomto období častopřepadávají příležitostné bouřky. Ladakhje jedinou výjímkou v indickém Himála−ji, kde se vybírají poplatky za kempová−ní. Tedy, pakliže spíte někde v blízkostivesnice, či na oblíbených lokalitáchmístních pastevců. Nocležné by nemělopřesáhnout 20 rupií.

KAŠMÍRNejmuslimštější z indických států.

Kašmír se dá nazvat asijské Švýcarsko.Zelenomodrá jezera, hluboké borové lesy,divoké potoky, to vše zarámováno Vel−kým himálajským hřebenem. Ten předsta−vuje hranici mezi Kašmírem a Ladakhem.Na jihozápadní straně se s ním sbíhajíAmarnathský a Kolahoiský hřeben, kteréjsou pokračováním jižně položeného hře−bene Pir Panjal. V této části probíhá větši−na treků, které skáčou z údolí do údolí –Kashmir Valley, Sindth Valley, LidderValley… Mezi zavedené patří pětidennítrasy z Pahalgamu do Sumbalu přes Sona−mousský průsmyk, a ke Kalahoiskému le−dovci a jezeru Tar Sar. Středně náročný jetrek z Pahalgamu k jeskyni Amarnath,který trvá o den déle. Jeskyně je poutnímmístem a každý rok se na přelomu červen−ce a srpna vydá po této trase na 20 000hinduistů aby uctili „ó velkého“ Sivu.Nejlepší čas být v té době úplně někde jin−de. Nejnáročnější je osmidenní štrekaz Pahalgamu do Suru Valley v Ladakhu,která traversuje Velký himálajský hřeben.Území pokrývá mapa Leomannské edicelist 1 – Jammu and Kashmir. Vrtkavoupolitickou situaci Kašmíru dokreslujefakt, že v červenci 1995 byli fundamenta−listickými partičkami uneseni čtyři treke−ři, kteří dodnes nebyli propuštěni. To jentak pro úplnost. Takže – šťastnou cestu.

FILIP ŠILHAN

TREKKINGTREKKINGV INDICKÉM HIMÁLAJI

NĚKOLIK DOJMŮ Z CESTYNĚKOLIK DOJMŮ Z CESTYDen 3: Po dvou místních pivech jsem ztratil poněkud orien−

taci. Myslel jsem, že jsem v tom šíleném autobusu se šíleným ři−dičem, co troubil dvacetkrát do minuty, v noci přejel, ale pomnoha nedorozuměních se ukázalo, že jsem nedojel. Nakonecjsem se ale do Manali přeci jen dostal. Ohozený blátem od hla−vy až k patě projíždějícím náklaďákem jsem se okamžitě zařadilmezi místní. Alespoň tak se tvářili všichni západní turisti, kteréjsem potkal. Malý, ukoptěný kluk mě nemusel dlouho přemlou−vat, abych vzal „apartmán“ za padesát místních babek (1 rupie= cca 1 koruna). Holá kobka s jedním kavalcem a židlí. V otlu−čeném, plechovém kýblu jsem dostal oblečení z nejhoršího a vy−dal se na obhlídku. Na hliněných domcích, našlapaných jedenna druhém, inzerují staří známí: CocaCola kompany, Whirl−pool, Adidas. Pod nimi prodávají tibetští exulanti a čínstí ob−chodníčci zaručeně pravé batohy NorthFace. Přestárlé dětikvětin mastí na starých sudech od oleje karty a pokuřují ganju.Na prohnilých vývěsních štítech lákají krasopisné nápisy k „do−brodružství na divoké vodě“, „vyhlídkovým letům v helikopté−ře“, a „kompletně zajištěným výpravám do hor“. Nic pro mě,díky, nemám zájem. Ráno jsem nasadil bágl na záda a našláp−nul směr Hampta Pass. Zatímco jsem supěl do odporně strmé−ho kopce, kroužily mi nad hlavou vrtulníky. Jestlipak si mě tiAmeričani a Japonci vyfotili, napadlo mě…

Den 7: Tak ještě támhle na ten hřebínek a končím. Ještě tám−hle k těm stromům a fakt padla! Fuuujj, zbořil jsem se do trávy.Támhle v tý zatáčce by to možná bylo lepší, hned se mi do moz−ku zakousl červ pochyby. Hlodal tak dlouho, že jsem zase dalten nechutně těžkej bágl na záda a hejbnul se o třista metrů dála výš. Tak, a už se ani nehnu! Po pětihodinovém pochodu sepříjemná procházka na čerstvém povětří změní na, řekněme,školní pochoďák. Po deseti hodinách si připadám jak Burlak naVolze. Je to všechno otázka dojmů. Převrací se tak rychle, jakobrázky na kroužkovém kalendáři. Nový okamžik stírá ten mi−nulý. Nikde nikdo. Jenom řeka skřípe zubama v kamenitém ko−rytu, na nebi se rozprskly hvězdy. Žvejkám nedovařený fazoles bramborovou kaší a poslouchám vesmír. Co je tam nahoře?„No přece Hampta Pass, vole“, setřel jsem filozofický senti−ment realitou a šel se na to pořádně vyspat…

Den 14: Tak jsem si krásně vykračoval tři dny tímhle údolíma teď tohle?! Nebe se zatáhlo, zčernalo a ztěžklo, každou chvílito vypadalo, že spadne na zem. Kde ta Baralacha La může být?Natahoval jsem krok co mě Vé En Céčko (Vrah Nevinných Ces−tovatelů) na zádech dovolovalo. Konečně to prasklo. Během mi−nuty nebylo vidět dál než na dvacet metrů. Alespoň jsem se ne−musel trápit vyhlídkou, kde že ten průsmyk je. Zastavil jsem se

až o vydrolenou silnici. Byl jsem v pěti tisících, začalo se smrá−kat, a hadry na mě pomalu těžkly vodou. Do hajzlu, co jinýho!Jsou určitý okamžiky, kdy člověk zapřemýšlí o prozřetelnosti.Na silnici, kde za den projede několik aut, se z mlhy vynořil mik−robus. Řidič byl stejně překvapenej jako já. Člověk, tady? Po−malu mě míjel, scéna jak z podmořského filmu Džeka Kustoa.Zastavil. Schoulil jsem se na sedadlo mezi harampádí a nic ji−ného mě v tu chvíli na světě nezajímalo..

Den 20: Nejdřív jsem to nechtěl vidět, ale teď se s tím faktbude muset něco dělat. Celou dobu jdu prakticky v sandálech.Nechce se mi vláčet na nohou závaží horolezeckých bot, kterémně zbyly z expedice. Jenže!.. Že to musí mít vždycky nějakéjenže, myslel jsem si nakvašeně a belhal se údolím Markhy pro−ti proudu. Syčel jsem bolestí, kdepak to už neokecám. V tomprachu mi chodidla nejprve vyschly, potom popraskaly, a teď?Noha jak rozšláplá tykev. Cítím, jak mi v ní škube a cuká, špí−na a sajrat, které se zadřely do krvavých šrámů, udělaly své. Jeto jen taková drobná otravička krve, utěšuju se. Spolknul jsemprvní antibiotikový tictac. A do Lehu ještě čtyřicet kilometrů..

Den 27: Ty tři dny v Lehu byly jak čtrnáctidenní poukaz doKarlových Varů. Za svítání se klimbám ve stařičkém autobusu,ročník 54, nahoru na Khardung La. Kam se člověk jinde složi−tě drápe, tady vyjede autobusem. Neuvěřitelné, říkám si nejmíňpo tisící a pozoruji malinké, plechové vraky hluboko pod sebou.Na sedadle pro dva se tlačím se dvěma holkama a jejich tátou.Ta mladší zvrací, to je normálka, tak ji držím okno. Přes uličkutaké někdo zvrací, ale kouř z cigaret ten kyselý nádech drží do−cela zpátky. Řidič si loknul z flašky a zařadil jedničku. Motorzakvičel a zakousnul se do poslední kamenité pasáže. 5660 met−rů, tomu se říká autobusem po střeše světa…

Den 31: Už si ani nepamatuju kdy jsem vyšel a odkud. Je totak dávno. Přesně 700 kilometrů a nějaký drobný, v noháchdvěstě. Těch průsmyků, co jsem pobryndal potem a poplivalúnavou. Ale na druhé straně byl vždycky rozhled, satisfakce.Pod kůží zůstali místní lidé, chlápci co si zpívají a přitom ořou.Ženský jim k tomu přizvukují, a ohnutým, nabroušeným plechemkácí ječmen na maličkých políčkách naskládaných jedno nadruhém v úzkých údolích. „Přijďte dnes večer,“ zvou mě na sla−ný čaj a dhal – rýži s čočkou. Zasmáli jsme se naší neobratnékomunikaci, a dumali nad tím, co je za ní. A potom ty táhlémodlitební stěny, které se musí obcházet jenom z levé strany.Kamenné stupas na počest Buddhy, kláštery na úpatích, starcis modlitebními korálemi v seschlých dlaních..to všechno je podkůží. Klimbám na jezeře Dal, hned vedle Shrinagaru, a poslou−chám něco jako střelbu. Ale to mi možná hučí v uších…

(Dokončení z čísla 1/98)

Kultovní pražský bikový obchod

nabízí kromě mountainbiků, „freestylů“, „bikechoperů“,bikové módy a součástek také

Trekkingová kolaa vybavení

Objednáme,zkomponujeme či osadíme

jakékoliv kolo dle Vašeho přáníZasíláme kola i součástky

rovněž na dobírku.

Navštivte Katmar Bike Center,40 metrů od stanice Hradčanskátrasy A metra,ulice Pod Baštami 3, Praha 6telefon: 02/32 85 33

Nabízíme rovněž kola na leasing

KCB 1990–1998 – devět let cest za poznáním, romantikoui dobrodružstvím, do hor, pouští i pralesů, na kole, pěšky i po vodě.

EXPEDICE➢ MEXIKO ’98 + Guatemala, Belize, Honduras 31. 10.–30. 11. 55 800,–➢ NOVÁ GUINEA a domorodé kmeny Indonésie 5. 11.–5. 12. 69 800,–➢ Inckou stezkou: PERU + BOLÍVIE 24. 6.–24. 7. 66 800,–➢ Národní parky západu USA mikrobusy,

31. 7.–17. 8. 44 800,– kempy, 53 800,– motelya další: Austrálie, Thajsko, Malajsie, Keňa, Island, Maroko, napříč USA…

TOULKY SE STANEM A AUTOBUSEM➢ KURDISTÁN, cesta pod Ararat a Elbrus 3. 7.–26. 7. 13 960,–➢ Národní parky NORSKA pěšky, vodou i na kolech 1. 8.–16. 8. 8400,–➢ Velký okruh britskými ostrovy – SKOTSKO, IRSKO, WALES, ANGLIE 31. 7.–17. 8. 12 950,–a další: Korsika, Sardinie, Sicílie, Španělsko a Portugalsko, Turecko

CYKLOTURISTIKA ’98➢ Toulky severní FRANCIÍ 21. 8.–31. 8. 6980,–➢ NIZOZEMSKO, země kol a větrných mlýnů 31. 7.–9. 8. 5750,–➢ Alpské průsmyky a horské stezky DOLOMIT

11. 6.–17. 6. 3300,–; 21. 8.–30. 8. 4990,–➢ Kaňony jižní FRANCIE 2. 7.–13. 7. 7400,–

PODROBNÉ informace ke všem zájezdům k dispozici v prodejní kanceláři. !!! KATALOG ZDARMA !!!

!!! SPECIALITA!!!Po souši do INDIE

Z Istanbulu přes Írána Pákistán do Bombaje4. 9.–1. 10. 48 800,–