Rozloha: 2 166 086 km²

Grónsko je ostrov ležící na rozhraní Atlantiku a

Severního ledového oceánu. Nachází se

severovýchodně od Kanady a geograficky je součástí

Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a

ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou

s Evropou. Jedná se o autonomní součást Dánského

království, ovšem země je řízena vlastní vládou a

parlamentem. Hlavním městem je Nuuk

Počet obyvatel: 56 326 (2008)

Hustota zalidnění: 0,026 ob./km

VLAJKA A ZNAK

Grónsko je největší ostrov na světě, z větší části leží za polárním kruhem. Trvale

bez ledu je jen 15% jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů)

Zbytek pokrývá led dosahující místy mocnosti až 3 000 m

Místní ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km2) je po Antarktickém ledovci druhý

největší na světě

Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o 7 m

Nejsevernější výběžek ostrova se nazývá mys Morris Jesup a je nejsevernější

pevninskou oblastí světa

Nejjižnější cíp ostrova - mys Farewell - leží na stejné zeměpisné šířce jako

Oslo či Helsinky

V červenci 2008 zde žilo 56 326 obyvatel, z toho téměř 90 % Eskymáci a

dánsko-eskymáčtí míšenci

Počet obyvatelstva stagnuje či velmi mírně klesá. Osídlení je soustředěno při

pobřeží

Hlavní město Nuuk na jihozápadním pobřeží má asi 14 000 obyvatel (2000).

Je nejmenším hlavním městem světa

Tato nejstarší a největší dánská osada byla založena roku 1721 jako

Godthaab

Jednou z možností, jak poznat život místních, je navštívit jejich dům, ten ale připomíná

klasickou evropskou domácnost. Od kuchyňské linky až po LCD televizor se satelitním

přijímačem …. teče teplá i studená voda, elektrické topení příjemně hřeje, a tak jediný

rozdíl, který se dá objevit, je chemické WC

Vařené tulení maso je typický pokrm z minulých časů. Maso je velmi tmavé a

jeho chuť připomíná chuť jater

V lednu tu průměrná teplota padá až k minus 34 stupňům. V Grónsku doba

ledová ještě zdaleka neskončila. Možná i to je důvod, proč je právě tady

oficiálně doma Santa Claus.

Červeně natřená budova ostře kontrastuje s bílým sněhem, navíc před ní stojí

ohromná poštovní schránka. S výškou přes tři metry je největší na světě. Navíc

tu celý rok stojí vánoční stromek – kdyby snad přeci jen ještě někdo

pochyboval o majiteli domku

Od roku 1987 v Nuuku sídlí i Grónská universita. Se svými 150 studenty

patří k nejmenším na světě

Oficiálním jazykem v Grónsku je grónština. Mimo ni se zde běžně používá i

dánština, obzvláště v hlavním městě Nuuku

Grónštinu se

ale učí jen

malý počet

Negróňanů,

takže

hlavním

jazykem na

pracovištích

je dánština

Třetí jazyk, angličtinu, ovládá většina mladších Gróňanů i Dánů

Běžně používaným dopravním prostředkem je helikoptéra.

Nejpoužívanější je terénní automobil, v oblastech s ledovou vrstvou

sněžný skútr

S normálním autem tady nepochodíte. Silnice tu totiž nejsou

Místní naplno

využívají i tradiční

způsob dopravy –

psí spřežení. Psi,

nejčastěji plemene

husky, pomáhají s

přepravou jak

osob, tak

materiálu. Dnes se

navíc objevují i

sportovní

adrenalinové

odnože, kdy se psy

nechá tahat

například člověk na

lyžích

Mezinárodní letiště Nuuk

se nachází 4 km

severovýchodně od

grónského hlavního města

Nuuku. Postaveno bylo v

roce 1979. Letiště má

jednu asfaltovou dráhu o

délce 950 m. Má jeden

moderní terminál. V neděli

bývá letiště uzavřené.

Nachází se ve výšce 86 m

n. m. Na Gronsku najdeme

dalších 20 letišť

Hlavní přírodní zajímavostí ostrova je Sermeq Kujalleq, nejproduktivnější

ledovec severní polokoule a zároveň největší ledovec, který ústí v moři. Tento

ledovec vypouští do 50 kilometrů dlouhého fjordu 10 procent veškerého

grónského ledu

Vyznačuje se velkou rychlostí ledu, ledová masa se k moři sune rychlostí

až 40 metrů za den !

Na ostrově se těží grafit, rudy zinku a olova, uranová ruda, zlato a platina.

Obyvatelstvo se zaměřuje na chov ovcí a sobů. Hlavní je ale lov a zpracování ryb,

tuleňů a mrožů a chov kožešinové zvěře

Nejdůležitějším zdrojem příjmů je lov garnátů

Poněvadž se většina ostrova rozkládá za severním polárním kruhem,

setkáváme se zde s polárním dnem i nocí

Polární den se nazývá jev, který nastává za polárním kruhem, kdy po dobu nejméně

jednoho dne Slunce nezapadne pod horizont. Svítí i v „noci“. Opakem polárního dne

je polární noc, kdy naopak Slunce vůbec nevyjde. Směrem k pólům se prodlužují.

Nejdelší polární den i noc je na pólech

Polární záře je světelný jev, který se vytváří v zemské atmosféře ve výšce asi 80 až 130

km. Slunce vysílá směrem k magnetickému poli Země plazmu tvořenou volnými

elektrony a protony. Tomuto shluku se říká sluneční vítr

Ten se v atmosféře střetává s molekulami vzduchu.

Při nárazech vzniká energie, která se projevuje jako intenzivní světlo

Na největším ostrově světa vás ohromí doslova vše. Obdivovat tu můžete

nejproduktivnější ledovec severní polokoule, pozorovat velryby, navštívit

eskymácké osady, ochutnat tuleně či pižmoně. V létě si pak užijete nezapadající

slunce a v zimě naopak polární záři

Rostlinstvo je ale velmi chudé. Najdeme zde lomikámeny, řeřišnice, dryádka

polární, trávnička, polární vřes, pryskyřník, rdesno a různé trávy

Nejznámější zástupce grónské

fauny je lední medvěd. Žije

převážně na nejzazším severu a

v Severogrónském národním

parku, který je největším národním

parkem na světě. Na krách

unášených Východogrónským

proudem, se může dostat na lovu

tuleňů až na jih ostrova

Druhý největší savec je tur

pižmový. Je dokonale přizpůsoben

silným mrazům. Má zakulacenou

hlavou a je porostlý až 90 cm

dlouhou srstí. Je menší než kráva,

ale dosahuje výšky v kohoutku 90

až 150 cm, jeho tělo je dlouhé 200

- 250 cm a dosahuje hmotnosti

180 - 400 kg, proto působí

mohutným dojmem

Sobi se vyskytují převážně ve

velkých stádech na západním

pobřeží

Menší savci jako

hranostaj či lumík

žijí jen na

severovýchodě

Polární vlk zase na

nejvzdálenějším

severu

Velmi rozšíření

jsou sněžný zajíc

a polární liška

Velryba grónská

Mrož lední Tuleň obecný

Druhově bohaté je obzvláště moře, kde

se vyskytuje několik druhů velryb

(mimo jiné narval jednorohý, velryba

grónská, běluhy a jiné), v moři a na

pobřeží dále mroži a tuleni. Inuité za

mořské živočichy považují i lední

medvědy, protože převážnou většinu

svého života prožijí na moři nebo na

ledu

Racek tříprstý Kajka mořská Sněhule severní

Rovněž velmi bohatý je i ptačí svět.

Mnoho mořských ptáků hnízdí na

ptačích skalách, které se nacházejí na

jihozápadním pobřeží. Nejrozšířenější

jsou havrani, alkoun obecný, racek

tříprstý, sněhule severní, kajky; na

ptačích skalách se vyskytují též

kormoráni. Důležitým druhem je i

alkoun tlustozobý Alkoun tlustozobý

Inuité, domorodí obyvatelé Grónska, vynalezli nejen kajak, ale i anorak

nebo olejovou lampu.

Príma, ale proč se jim najednou říká Inuité, když je všichni známe jako

eskymáky? Že by to bylo něco podobného jako cikáni a romové u nás?

Hudba : Antonín Dvořák, Symfonie č.9 e moll Z nového světa op.95 - Largo