sacharidy 1

67
CHEMIE POTRAVIN - cvičení Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha SACHARIDY

Upload: dinhcong

Post on 31-Dec-2016

222 views

Category:

Documents


1 download

TRANSCRIPT

Page 1: Sacharidy 1

CHEMIE POTRAVIN - cvičení

Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha

SACHARIDY

Page 2: Sacharidy 1

SACHARIDY

MONOSACHARIDY – NÁZVOSLOVÍ

CHIRALITA, OPTICKÁ IZOMERIE

DERIVÁTY MONOSACHARIDŮ

DISACHARIDY

OLIGOSACHARIDY

POLYSACHARIDY

REAKCE SACHARIDŮ

Page 3: Sacharidy 1

označení pro polyhydroxyaldehydy (aldosy) a

polyhydroxyketony (ketosy)

monosacharidy, oligosacharidy, polysacharidy, složené

sacharidy

Rozdělení podle počtu uhlíků v řetězci: TRIOSY, TETROSY,

PENTOSY, HEXOSY, HEPTOSY

Formy výskytu v potravinách:

acyklické formy: volná karbonylová skupina

cyklické formy: poloacetaly (cyklické hemiacetaly)

!Triosy výhradně acyklické, vyšší MS (cyklické formy)

SACHARIDY

Page 4: Sacharidy 1

MONOSACHARIDY: TRIOSY

nejjednodušší aldosa je aldotriosa = GLYCERALDEHYD

C

CH

CH2OH

OHH

O

C

CH

CH2OH

HHO

O

C

CH

CH2OH

OHH

O2

3CH2OH

OCH

OHH

1

* * * *

D-(+)-glyceraldehyd (D-glycero-triosa) L-(-)-glyceraldehyd

KETOTRIOSA = GLYCERON (1,3-dihydroxyaceton,1,3-

dihydroxypropan-2-on)

CH2OH

CH2OH

C O

Page 5: Sacharidy 1

„vložením“ skupiny H-C-OH mezi C1 a C2 D-glyceradehydu –

vznikají ALDOTETROSY

D-ERYTHROSA, D-THREOSA (opticky aktivní)

MONOSACHARIDY: TETROSY

KETOTETROSA: erythrulosa

1

2*

3

H-C-OH OH-C-H

*

*

*

*

D-ERYTHROSA D-THREOSA D-GLYCERALDEHYD

„vložením“ skupiny H-C-OH

mezi C2 a C3 glyceronu

Page 6: Sacharidy 1

MONOSACHARIDY: ALDOPENTOSY

„vložením“ skupiny H-C-OH mezi C1 a C2 tetros

získání 8 opticky aktivních ALDOPENTOS (4 řady D, 4 řady L)

D-ARABINOSA D-XYLOSA D-RIBOSA D-LYXOSA

R A X L

Page 7: Sacharidy 1

MONOSACHARIDY: KETOPENTOSY

D-RIBULOSA, D-XYLULOSA

D-RIBULOSA

D-ERYTHRULOSA

D-XYLULOSA

Page 8: Sacharidy 1

MONOSACHARIDY: ALDOHEXOSY

„vložením“ skupiny H-C-OH mezi C1 a C2 PENTOS

získání 16 opticky aktivních ALDOHEXOS (8 řady D, 8 řady L)

D-ALTROSA D-GLUKOSA D-ALLOSA D-MANNOSA

Al-A-Glu-Ma-Gul-I-Ga-Ta

D-IDOSA D-GALAKTOSA D-GULOSA D-TALOSA

D-R

IBO

SA

D-A

RA

BIN

OSA

D-X

YLO

SA

D-L

YX

OSA

Page 9: Sacharidy 1

MONOSACHARIDY: KETOHEXOSY

D-PSIKOSA D-FRUKTOSA

Psi-Fru-So-Ta

D-TAGATOSA D-SORBOSA

RIBULOSA XYLULOSA

Page 10: Sacharidy 1

SOUHRN MONOSACHARIDŮ

ALDOSY KETOSY

GLYCERALDEHYD

ERYTHROSA

THREOSA

R-A-X-L

AlAGluMaGulIGaTa

H-C-OH

H-C-OH

H-C-OH

DIHYDROXYACETON

ERYTHRULOSA

RIBULOSA,

XYLULOSA

Psi-Fru-So-Ta

H-C-OH

H-C-OH

H-C-OH

C3

C4

C5

C6

C3

C4

C5

C6

Page 11: Sacharidy 1

GENERICKÁ ŘADA ALDOS

Page 12: Sacharidy 1

GENERICKÁ ŘADA KETOS

Page 13: Sacharidy 1

Optické izomery jsou opticky aktivní látky schopné stáčet rovinu

polarizovaného světla, + a - formy ((+) – stáčí světlo doprava, (-) – stáčí

světlo doleva)

OPTICKÁ IZOMERIE, STEREOIZOMERIE

Optické izomery = OPTICKÉ ANTIPODY (D/L = R/S), u sacharidů se

používá D/L

Počet optických izomerů se dá spočítat:

n = 2x, kde x je počet chirálních atomů

Specifická rotace (optická

otáčivost) dané látky při 20oC a

vlnové délce žluté sodíkové čáry

589,3 nm

Page 14: Sacharidy 1

CHIRÁLNÍ CENTRA MONOSACHARIDŮ

D/L formy – enantiomery (zrcadlové obrazy); na všech centrech

chirality mají opačnou konfiguraci

Obecně:

- aldotriosy (1C*), aldotetrosy (2C*), aldopentosy (3C*), aldohexosy (4C*)

- ketotriosy (0C*), ketotetrosy (1C*), ketopentosy (2C*), ketohexosy (3C*)

Glukosa: počet chirálních uhlíků 4

*

* * *

Page 15: Sacharidy 1

ENANTIOMERY:

Stereoisomery, které se k sobě mají jako zrcadlové obrazy; na

všech centrech chirality mají opačnou konfiguraci, např. D-glukosa

a L-glukosa.

RACEMICKÁ SMĚS: ekvimolární směs páru enantiomerů; nemá

optickou aktivitu;

DIASTEREOIZOMERY:

Sumární vzorec stejný, ale nejedná se o zrcadlové obrazy.

EPIMERY: Dva stereoisomery, které se liší v konfiguraci pouze

na jednom z chirálních center

OPTICKÁ IZOMERIE, STEREOIZOMERIE

Page 16: Sacharidy 1

CHIRÁLNÍ CENTRA MONOSACHARIDŮ

OPTICKÉ IZOMERY: skupiny látek, které mají stejný sumární

vzorec a liší se prostorovým uspořádáním atomů na tzv.

chirálních atomech.

Page 17: Sacharidy 1

2

CHIRÁLNÍ CENTRA MONOSACHARIDŮ EPIMERY: Dva stereoisomery s více než jedním chirálním

centrem, které se liší v konfiguraci na jednom z chirálních

center (např. glukosa a galaktosa).

Page 18: Sacharidy 1

MOŽNOSTI ZÁPISU VZORCŮ MS

Fisherova projekce (1)

Tollensův vzorec (2)

Millsův vzorec (3)

Haworthův vzorec (4)

(3)

(1) (4) (2)

Page 19: Sacharidy 1

MUTAROTACE V ROZTOKU a ANOMERY

Obecně – karbonyly + alkoholy

= nestálé poloacetaly

Zacyklení, intramolekulární

adice, vzniká na C

karbonylové skupiny nové

chirální centrum = anomerní

uhlík

podle polohy OH skupiny na

anomerním C rozeznáváme:

α, β ANOMERY SACHARIDŮ

Nalevo – nahoru,

Napravo – dolu

Page 20: Sacharidy 1

MUTAROTACE MONOSACHARIDŮ

v krystalickém stavu existují MS pouze v cyklických formách,

tedy jako α, β anomery

po rozpuštění MS v roztoku se časem ustanoví rovnováha mezi

α, β anomerem = MUTAROTACE

α-D-GLUKOPYRANOSA β-D-GLUKOPYRANOSA

α-D-GLUKOFURANOSA β -D-GLUKOFURANOSA

Složení rovnovážné směsi záleží především na rozpouštědle,

pH, a teplotě

36% 64%

<1% <1%

Page 21: Sacharidy 1

MUTAROTACE MONOSACHARIDŮ

v krystalickém stavu existují MS pouze v cyklických formách,

tedy jako α, β anomery

po rozpuštění MS v roztoku se časem ustanoví rovnováha mezi

α, β anomerem = MUTAROTACE

α-D-FTUKTOPYRANOSA β-D-FTUKTOPYRANOSA

α-D-FTUKTOFURANOSA β -D-FTUKTOFURANOSA

Složení rovnovážné směsi záleží především na rozpouštědle,

pH, a teplotě

8% 67%

<1% 25%

Page 22: Sacharidy 1

CYKLICKÉ FORMY (HOWARTOVY VZORCE)

α-D-glukopyranosa

β-D-glukopyranosa

α-D-glukofuranosa

β-D-glukofuranosa

D-GLUKOSA

D-FRUKTOSA

α-D-fruktopyranosa

β-D-fruktopyranosa

α-D-fruktofuranosa

β-D-fruktofuranosa

Page 23: Sacharidy 1

KONFORMACE

Vaničková

B (boat) Židličková

C (chair)

O

1

2 3

4

5

O

1 2

3

4 5

Page 24: Sacharidy 1

α-D-glukopyranosa

α-D-glukopyranosa 4C1 α-D-glukopyranosa 1C4

KONFORMACE - pyranosy

Page 25: Sacharidy 1

OH

H

β-D-glukopyranosa

β-D-glukopyranosa 4C1 β-D-glukopyranosa 1C4

KONFORMACE - pyranosy

Page 26: Sacharidy 1

KONFORMACE - furanosy

β-D-glukofuranosa

β-D-glukofuranosa-E2 β-D-glukofuranosa-3T2

E – envelop (obálková) T – twist (zkřížená)

Page 27: Sacharidy 1

DERIVÁTY MONOSACHARIDŮ

CUKERNÉ ALKOHOLY (alkoholické cukry, alditoly):

vznikají redukcí karbonylové skupiny aldos a ketos, jedná se

o alifatické polyhydroxyderiváty uhlovodíků

Redukce aldos – vznik jen jednoho možného alditolu

Redukce ketos – vznik nového chirálního centra, mohou

vzniknout dva stereoisomerní alditoly

Názvy odovozené od monosacharidů s příponou –itol

glyceraldehy – glycerol

erithrosa, threosa – erithritol, threitol

glukosa, mannosa - glucitol, mannitol

Glukosa - Glucitol

Page 28: Sacharidy 1

DERIVÁTY MONOSACHARIDŮ

CUKERNÉ KYSELINY

Kyseliny odvozené od monosacharidů, vznikají oxidací

aldehydové skupiny, nebo primární OH skupiny, v

potravinách běžný výskyt – vznik enzymovými reakcemi

ALDONOVÉ (GLYKONOVÉ) KYSELINY – oxidace aldehydové

skupiny aldos

název: koncovka –onová kyselina

ALDURONOVÉ KYSELINY (GLYKURONOVÉ) – oxidace

primární OH skupiny monosacharidů

název: koncovka –uronová kyselina

ALDAROVÉ KYSELINY

název: koncovka –arová kyselina

Page 29: Sacharidy 1

DERIVÁTY MONOSACHARIDŮ

GLUKOSA GLUKURONOVÁ KYS.

GLUKONOVÁ KYSELINA

COOH

GLUKAROVÁ KYS.

Mírná oxidace

chlornanem nebo

uhličitanem

Oxidace pomocí

HNO3

Není snadné,

pomocí blokace

aldehydické

skup.

Velmi zdravé – vznikají v

roztoku „kombuchy“

(symbioza hub, bakterií a

kvasinek) ve sladkém

čajovém nálevu

Page 30: Sacharidy 1

DERIVÁTY MONOSACHARIDŮ

GLYKOSIDY, ETHERY, ESTERY

O

OH

OH

O

CH2OH

R

HO

O

OH

O

OH

CH2OH

R

HO

O

OH

OH

OH

CH2OC

O

R

HO

O-glykosid ether ester

GLYKOSIDY: vznikají reakcí poloacetalové OH skupiny s

jinými hydroxysloučeninami

necukerná část molekuly = AGLYKON

Page 31: Sacharidy 1

OLIGOSACHARIDY

Produkty

kondenzace

α-D-Glcp a

-D-Glcp

H2O-

-

-trehalosa

H2O

H2O

H2O

+

+

+ -

-

+

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

4 1

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

4 1

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

4 1

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

14

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

4 1

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH14

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

14

-D-glukopyranosa

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

14

O

OH

OH

OHO

CH2OH

HO

OH

OH

O

11

maltosa

O

OH

OH

CH2OH

O

CH2OH

HO

OH

OH

O

OH

1 4

-trehalosa

O

OH

OH

OH

O

O

OH

OHHO

CH2OH

1 1

cellobiosa

O

OH

OH

CH2OH

O

CH2OH

HO

OH

OH

O

OH

1 4

HOH2C

HOH2C

HOH2C

-trehalosa

O

OH

OH

OH

O

CH2OH

HO

OH

OH

O

1 1

redukující

redukující

Page 32: Sacharidy 1

OLIGOSACHARIDY

sacharosa

redukující

redukující

neredukující

Page 33: Sacharidy 1

POLYSACHARIDY - ŠKROB (amylum) skládá se ze dvou součástí

AMYLÓZA (α-D-glukopyranóza, spojeny vazbami α- 1,4

AMYLOPEKTIN (α-D- glukopyranóza, vazby α- 1,4 a ještě

bohatě větvený vazbami α- 1,6)

škrob je při metabolických dějích štěpen enzymy (amylázy),

první je ptyalin (v ústech)

řetězec amylózy je stočen do šroubovice a na tom jsou

založeny jeho vlastnosti

1

4

neredukující konec

n

redukující konec

HO

O

CH2OH

OH

OH

O

O

CH2OH

OH

OH

O

O

CH2OH

OH

OH

O

CH2OH

OH

OH

OHO

AMYLOSA

polymer disacharidu

maltosy, částečně

esterifikována

kyselinou

fosforečnou; svinutá,

helikální struktura

Page 34: Sacharidy 1

POLYSACHARIDY - ŠKROB (amylum)

postranní řetězec

hlavní řetězec 1

1

6

4

O

CH2OH

OH

OH

OO

O

CH2

OH

OH

O

O

O

CH2OH

OH

OH

O

O

CH2OH

OH

OH

O

CH2OH

OH

OH

OO

AMYLOPEKTIN

V buňkách rostlin: organely PLASTIDY, tam probíhá i jeho

syntéza, škrob je dále uložen ve škrobových zrnech –

nerozpustné micely

Amylosa a amylopektin, výskyt v hmot.poměru 1:3

zákl. strukt.jednotky:

maltosa a isomaltosa,

molekula amylopektinu –

pouze jeden redukující

konec, také

esterifikována kys.

fosforečnou

Page 35: Sacharidy 1
Page 36: Sacharidy 1

VLASTNOSTI A ZMĚNY ŠKROBU

IMBIBICE: vázání vody škrobovými zrny, aniž se přitom mění jejich

objem; reverzní (vratný děj)

- Ve studené vodě: škrobová zrna nerozpustná, tvorba suspenze

- Při zvyšování teploty – stále imbibice, roste množství absorbované

vody, až do tzv. želatinační teploty

Želatinační teplota: teplota, kdy nastává bobtnání zrn;

- závisí na druhu škrobu (50-70°C), poměru škrobu a vody, teplotě,

pH, přítomnosti dalších složek (soli, cukry, lipidy, proteiny)

- nevratný děj

Další záhřev: molekuly amylózy a amylopektinu se dostávají na

povrch škrobových zrn (tím roste viskozita roztoku), kde jsou zcela

hydratovány (příjem vody až do 25 násobku své hmotnosti) –

vzniká škrobový maz

Page 37: Sacharidy 1

VLASTNOSTI A ZMĚNY ŠKROBU

Další záhřev – viskozita roztoku klesá, ztráta integrity granulí

Ochlazení škrobového mazu

- dostatečná koncentrace suspenze škrobu - škrobový gel

(obnova H-můstků mezi amylosou a amylopektinu)

- málo koncentrovaná suspenze škrobu – viskózní pasta

RETROGRADACE – změna struktury a rheologických vlastností

škrobového gelu;

Asociace lineárních řetězců amylozy, čímž ztrácí vazebná místa

pro poutání molekul vody – srážení gelů, vylučování vody

Page 38: Sacharidy 1

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

škrobová zrna jsou nerozpustná ve studené vodě, v kyselém

prostředí se hydrolyzují

nativní škroby (amylosa) tvoří rigidní, kalné a retrogradující gely –

nevhodné pro široké technologické užití – nutná MODIFIKACE

PŘEMĚNĚNÉ (hydrolyzované, oxidované)

SUSTITUOVANÉ (estery, ethery)

ZESÍTĚNÉ

JINAK MODIFIKOVANÉ

Page 39: Sacharidy 1

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

PŘEMĚNĚNÉ ŠKROBY: Kyselá hydrolýza

– zahřátí koncentrovaných disperzí škrobů se zředěnými

minerálními kyselinami, HCl, H2SO4, teplota záhřevu menší

než želatinizační. Štěpení AM i AP – vznik tzv. ROZPUSTNÝ

ŠKROB, jeho granule bobtnají ve studené vodě

PŘEMĚNĚNÉ ŠKROBY: Enzymová hydrolýza

– dextriny, maltoooligosacharidy

Použití: škroby pro výrobu cukrovinek (gumové dropsy a bonbony,

ve směsi s nativním škrobem – pudinkové prášky), sladidla,

náhražky tuků a cukru pro nízkoenergetické potraviny, látky

upravující texturu

Page 40: Sacharidy 1

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

PŘEMĚNĚNÉ ŠKROBY: OXIDOVANÉ

(1) (2)

(3) (4)

Page 41: Sacharidy 1

Použití oxidovaného škrobu E 1404

• Moramyl OXB = bramborový –

v papírenství (klížení, vytvrzování, úprava povrchu pro tisk, natírání

papíru ) – 80-85 % aplikací

• Moramyl OXP = pšeničný - při výrobě sádrokartonových desek

• Další použití: zahušťovadlo, stabilizátor, kuchyňské koření, želé

v

cukrovinkách, mražené krémy, zlepšuje vaznost těsta, obalování

ryb a masa, pomocná látka ve farmacii, textilní průmysl (šlichtování

– vlákno předtím, než jde na tkaní se obalí, apretury, tisk),

škrobení prádla, zlepšení mechanických vlastností kůže, izolace

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

PŘEMĚNĚNÉ ŠKROBY: Oxidace

Page 42: Sacharidy 1

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

SUBSTITUOVANÉ ŠKROBY - ESTERY

E 1410 Fosforečnanový monoester škrobu (monoškrobfosfát)

– rozpustný za studena (i při relativně nízkém stupni substituce)

OH

E 1450 Škrobový oktenyljantaran

TRECOMEX TWELVE, TRECOMEX TWELVE 02:

- zlepšují konzistenci paštik, masových konzerv nebo masových

směsí

- zvyšují vaznost tuku ve výrobku

- emulgátory - zlepšují ekonomiku výroby (nahrazují žloutky)

• OPASET 2070:

- palačinky, těstoviny; podporuje elasticitu těsta, vytváří povrch

odpuzující vlhkost

Page 43: Sacharidy 1

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

SUBSTITUOVANÉ ŠKROBY - ETHERY

E 1440 Hydroxypropylškrob (hydroxypropylether škrobu)

- zahušťovadlo, stabilizátor

Page 44: Sacharidy 1

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY

ZESÍTĚNÉ ŠKROBY

• vznikají esterifikační nebo etherifikační reakcí, přičemž vznikají

příčné intermolekulární nebo intramolekulární vazby

• intramolekulární vazby spojují škrob do zesítěných struktur

(škrob)-O-R-O-(škrob)

Použití – zahušťovadla, stabilizátory

Page 45: Sacharidy 1

CELULOSA

složená z molekul β-D-glukopyranózy spojených vazbami β-1,4,

které jsou mnohem pevnější; chybí nám enzymy na jejich rozštěpení

přírodní vlákna (bavlna, len, dřevo)

chemické reakce celulózy

má volné hydroxylové funkční skupiny (na 1.,2.,3.a 6. C) tyto skupiny mohou

podléhat reakcím

Nitrace

- kolodium (dinitrat celulózy) – tekutý obvaz

- celuloid, střelná bavlna (trinitrát celulózy) - výroba bezdýmého

střelného prachu, papír, hygienické potřeby, nejrozšířenější látky na zemi

Acetylace

- acetylcelulóza (acetátové hedvábí) - dodnes používané vlákno, které se

původně vyrábělo jako náhražka přírodního hedvábí.

Page 46: Sacharidy 1

DALŠÍ ZÁSOBNÍ POLYSACHARIDY

hlízy, kořeny rostlin, semena

HETEROFRUKTANY: polymery D-fruktosy (glukofruktany –

koncová jednotka polymeru je D-glukosa), 2-60 jednotek Fru

o INULINY – vazba β -(1 2)

o LEVANY (FLEINY) – vazba β -(2 6)

HETEROMANNANY: galaktomannany

polymery D-mannosy, β-(1 4)),

substituce galaktosou

o Guarová guma, lokustová guma

HETEROGLUKANY: xyloglukany

glukosový polysacharid substituovaný D-xylosou

o Tamarindová guma – využití v textilním průmyslu

Page 47: Sacharidy 1

Polysacharidy - HETEROFRUKTANY

INULINY

• glukofruktany

• lineární řetězce

• vazby β-(1 2)

• čekanka, topinambur, jiřiny

• využití jako náhražka kávy z kořene čekanky

• do salámů, paštik, jogurtů – nízká energetická hodnota

LEVANY (FLEINY)

•vazby β-(2 6),

• větvená struktura, koncovka

glukosa

• oves, řepná šťáva

Page 48: Sacharidy 1

Polysacharidy - HETEROMANNANY

GUAROVÁ GUMA

• galaktomannan

• Ga substituována cca každá 2. Ma

• dobře rozpustná ve vodě

• velmi často používána jako zahušťovadlo,

modifikátor viskozity potravin, stabilizátor disperzí v nápojích

Lepidlo a kosmetika

LOKUSTOVÁ GUMA (svatojánský chléb, karoba)

• galaktomannan

• Ga – substituována každá 4. Ma

• stabilizátor emulzí, zahušťovadlo mléčných výrobků, mražené

potraviny

Page 49: Sacharidy 1

PEKTINY

methylestery

Page 50: Sacharidy 1

PEKTINY

skupina komplexních kyselých polysacharidů o různém složení

obecný termín pro:

PEKTINOVÉ KYSELINY (polygalakturonáty s methoxy- skupinami)

PEKTINANY (jejich soli),

PEKTOVÉ KYSELINY (neesterifikované polygalakturonáty),

PEKTÁTY (jejich soli)

PEKTOCELULOSY, PROTOPEKTINY – nerozpustné pektiny

buněčných stěn asociované s celulosou

VÝSKYT: pletiva vyšších rostlin, součást buněčných stěn a

mezibuněčných prostor, dávají texturu ovoci a zelenině

Page 51: Sacharidy 1

Polysacharidy MOŘSKÝCH ŘAS

AGAROSA

• červené mořské řasy, stejná funkce jako cellulosa u rostlin

• lineární polysacharidy,

• stavební jednotka β-D-galaktopyranosa a 3,6-anhydro-α-L-

galaktorpyranosa, oba sacharidy střídavě vázány (1-3) a (1-4)

glyk.vazbami

• zákl.stav.disacharid = agarobiosa

• využití v potravinách díky schopnosti vázat vodu a tvořit

termoreverzní gely (pekařské výrobky, džemy, želé)

Page 52: Sacharidy 1

Polysacharidy MOŘSKÝCH ŘAS

KARAGENAN

• Červené mořské řasy

• ve struktuře β-D-galaktopyranosa a 3,6-anhydro-α-D-

galaktopyranosa

• zákl.stav.disacharid = karabiosa

• typy karagenanů: κ, λ (kappa, lambda)

• využití v potravinářství – želírující látky, zahuťovadla,

emulgátory, mléčné dezerty, nápoje, zmrzliny

Page 53: Sacharidy 1

Polysacharidy MOŘSKÝCH ŘAS

ALGIN

• alginová kyselina, soli = ALGINÁTY

• hnědé mořské řasy, nevětvený lineární kopolymer (viz níže)

• využití: omáčky, dresingy, zmrliny, ovocné džusy

Page 54: Sacharidy 1

CHITIN

lineární kopolymer tvořený:

70-90% N-acetyl-β-D-glukosamin

10-30% β-D-glukosamin

oba kopolymery vzájemně vázány β-(1-4) glyk.vazbami

Základní stavební jednotka – disacharid CHITOBIOSA

Page 55: Sacharidy 1

CHITIN po celulose druhá nejčastěji se vyskytující org. sloučenina

výskyt: živočichové – schránky korýšů, hmyzu a bezobratlých

živočichů

další výskyt: řasy, houby, kvasinky, bakterie

zdroj chitinu v potravě: houby (žampiony 1%), plísně, kvasnice –

pekařské výrobky, fermentované sojové boby

štěpení chitobiosy – enzym LYSOZYM – narušení bakteriálních

stěn, antibakteriální účinky

pro člověka prakticky nestravitelný, absence lysozymu (pouze

částečná hydrolýza slinami a v žaludku)

CHITOSAN: vznik parciální alkalickou hydrolýzou chitinu

- Důležitý emulgátor margarinů a stabilizátor emulzí

(hamburgery, zmrliny, sýry)

Page 56: Sacharidy 1

REAKCE SACHARIDŮ

Page 57: Sacharidy 1

VZNIK GLYKOSIDŮ

Poloacetalová OH skupina reaktivní (díky zápornému

indukčnímu efektu O atomu v cyklu má v kyselém prostředí

tendenci se odštěpovat za vzniku stabilizovaného mezomerního

karbeniového kationtu

RR OH

HH2O-

monosacharid

O

OH

OH

HO

CH2OH

OH

O

OH

OH

HO

CH2OHO

OH

OH

HO

CH2OH

O H

H

glykosid (hetero- nebo homoglykosid)

karbeniový kation

O

OH

OH

HO

CH2OHO

OH

OH

HO

CH2OH

O

H

R

-HO

OH

OH

HO

CH2OH

O

+

+

+

+

++

Page 58: Sacharidy 1

INVERZE

Hydrolýzy sacharosy na glukosu a fruktosu – rychlá

reakce, i za nízkých teplot a přítomnosti malého množství org.

kyselin, i v přítomnosti malého množství vody

β-glykosidy – rychlejší hydrolýza než α-glykosidy, rychlost

hydrolýzy závisí na substituentu v sacharidové části molekuly

Glykosidy – v OH- prostředí stálé, v H+ prostředí hydrolyzují

na cukr a aglykon

= vznik monosacharidů z oligosacharidů (hydrolýza, hlavně

vazeb 16, méně 14)

Page 59: Sacharidy 1

INVERZE SACHAROSY

H+

H

+

D-glukosa

+

H2O

-H+

D-fruktosa

Page 60: Sacharidy 1

REVERZE = vznik oligosacharidů z monosacharidů v kyselém pr.

Page 61: Sacharidy 1

1,2-enolizace (série isomerací a dehydratací)

o

H2O-

C O

CH2

H

H OH

OH

CH2OH

C

C

CH O

3-deoxy-D-erythro-hexos-2-ulosa

3,4-dideoxy-D-glycero-hex-3-enos-2-ulosa

C

C

C

C

CH2OH

OH

H

H

O

H

CH O

H2O-

H2O-

O CHCH2HO O

5-hydroxymethylfuran-2-karbaldehyd

OHH

H

H

H

HO

OH

OH

OH

CH2OH

C

C

C

C

CC

C

C

C

C

CH2OH

O

OH

OH

OH

HO

H

H

H

H

H

D-glukosa 1-en-1,2-diol

DEHYDRATACE MONOSACHARIDŮ

Neutrální a kyselé prostředí

Page 62: Sacharidy 1

O CHCH2HO O

5-hydroxymethylfuran-2-karbaldehyd

D-glukosa

D-fruktosa

pentosy, L-askorbová kyselina

6-deoxyhexosy (methylpentosy)

2-hydroxyacetylfuran

O

CH2OHO

O CH O

5-methylfuran-2-karbaldehyd

furan-2-karbaldehyd

OCH3 CHO

o

Page 63: Sacharidy 1

2,3-enolizace (série isomerací a dehydratací)

C

C

C

C

CH2OH

O

OH

O

H

H

CH2

H

OHH2O-

1-deoxy-D-erythro-hexo-2,3-diulosa2-en-2,3-diol

C

C

C

C

CH2OH

OHH

H

CH2 OH

OH

OH

OH

D-fruktosa

C

C

C

C

CH2OH

CH2OH

O

OH

OH

HO H

H

H

CH3

C

C

O

O

C

C

CH2OH

OHH

OHH

C

C

C

C

CH3

CH2OH

O

OH

O

H

C

C

C

C

CH3

CH2OH

O

OH

O

H

H

O H

H2O- H2O-

O COCH3

OH

isomaltol

O

O

OH

CH3

maltolkaramelové aróma

DEHYDRATACE MONOSACHARIDŮ

Alkalické prostředí

Page 64: Sacharidy 1

o

o

pentosy

hexosy

6-deoxyhexosy

(methylpentosy)

C

C

C

C

CH3

CH2OH

OH

OH

O

O

H

H

furaneol

CH=OH

O

OHO

CH2HO CH3

4-hydroxy-5-hydroxymethyl-2-methyl-(2 H)-furan-3-on

O

OHO

H3C

4-hydroxy-5-methyl-(2 H)-furan-3-on

O

OHO

CH3H3C

4-hydroxy-2,5-dimethyl-(2 H)-furan-3-on

o

norfuraneol

Page 65: Sacharidy 1

CHEMIE POTRAVIN - cvičení

MAILLARDOVA REAKCE

Page 66: Sacharidy 1

MAILLARDOVA REAKCE

Page 67: Sacharidy 1

MAILLARDOVA REAKCE