Šelmy - lasicovitÍ
DESCRIPTION
ŠELMY - LASICOVITÍ. VYDRA ŘÍČNÍ Vzhled Válcovité tělo, široký ocas, na hřbetě tmavě hnědá srst, na břiše světlejší Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
a) VYDRA ŘÍČNÍVzhled Válcovité tělo, široký ocas, na
hřbetě tmavě hnědá srst, na břiše světlejší
Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec.
Při pohybu ve vodě ji pomáhá i hladká srst, blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Jako jeden z mála živočichů trávících většinu času ve vodě - nemá vydra velkou tukovou vrstvu, která by ji chránila před chladem.
K tomu jí slouží její hustá srst, o kterou vydra náležitě pečuje.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ RozšířeníVydra se v České republice vyskytuje v
jižních Čechách, na Šumavě a na Českomoravské vrchovině.
Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍMůžeme jí potkat především u tekoucích
vod, ale i rybníků. Na podzim se stěhuje k menším tokům,
které nezamrzají a poskytují dostatek potravy.
Revír jedné vydry můře být až stokilometrový úsek řeky.
Záleží na čistotě vody a na množství ryb a jiné potravy.
Teritorium samce bývá zpravidla až jednou tak velké než samice.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ Způsob života a potravaVydra je zvíře s převážně noční
aktivitou. Tyto krásné šelmy jsou samotářské, ale
velmi pohyblivé a hravé. V zajetí to je zaručený mazlíček
chovatele. Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne
ani rakem, žábou či vodním ptákem.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Ve vodě dokáže kořist vytrvale pronásledovat a tím ji udolá.
Kořist si poté odnese někam na suché místečko v houští a zde kořist usmrtí a sní.
Její denní příděl potravy může dosáhnout i 1 kg. Vydra často loví staré a nemocné jedince a tím eliminuje šíření různých nemocí.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
RozmnožováníVydry nemají žádnou stanovenou dobu
námluv.Vydří máma rodí ve své noře, kterou si
vyhloubí v kořenech stromů, nebo zabere opuštěnou noru třeba po králíkovi.
V jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 3, po narození jsou slepá.
Vydry patrně nemají mláďata každý rok.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
OchranaVydra je citlivá na čistotu vody. Velké
znečišťování a nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století mělo za příčinu její velký úbytek.
V současné době patří podle naší legislativy mezi silně ohrožené druhy.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
b) LASICE KOLČAVAJe nejmenší a zároveň nejhojnější šelma
v ČR z čeledi lasicovití. PopisVelikost těla (155-260 mm) je velmi
různorodá, samice jsou však vždy menší. Srst je zbarvena mléčněhnědě až
rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Na ocase se na rozdíl od hranostaje nenachází černá špička.
V ČR se na zimu nepřebarvuje, jen zesvětlá.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
StanovištěLasice kolčavy vyhledávají sušší místa ve
volné krajině - pole a louky s mezemi, méně v okolí lidských obydlí.
Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách i myších norách.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne.
PotravaJejí potravou jsou myši a hraboši, méně
hmyz, obojživelníci a ptáci.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Způsob životaLasice žijí samotářsky v různých
štěrbinách a dutinách. V zajetí se může kolčava dožít až 10 let,
v přírodě však obvykle 2-3 roky. Jejími nepřáteli jsou zejména draví
ptáci, sovy a lišky.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
RozmnožováníŘíje probíhá zejména na jaře, samice
rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat.
Mezi přední vlastnosti lasice patří lstivost a vypočítavost.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Areál rozšířeníAreál rozšíření zahrnuje většinu Evropy
(chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.
V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
c) KUNA LESNÍZeměpisné rozšíření: Evropa, Asie Biotop: lesy Potrava: veverky, menší savci, ptáci,
hmyz, bobule Rozměry: délka těla až 53 cm, délka
ocasu 28 cm, hmotnost kolem 1,5 kg
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
O životěKuna lesní je obyvatelkou lesů. U nás žije na území celé republiky, ale
není příliš hojná. Velmi dobře šplhá po stromech. Přes den se ukrývá v dutinách nebo ve
veverčích hnízdech, po západu slunce se vydává na lov.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Chytá veverky, ale i další menší savce, také ptáky a hmyz a na podzim žere různé bobule a ovoce.
Kuna lesní je velká asi jako kočka domácí. Má ovšem štíhlejší tělo s hustou, hladkou a hnědou srstí.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Srst na nohou prorůstá i chodidlovými polštářky. Má to důležitý význam pro šplhání. Chlupy na chodidlech zabraňují, aby se zvíře smekalo při pobíhání na zledovatělých větvích.
RozmnožováníSamice vrhá v dubnu v doupěti 2 až
7 mláďat, která jsou slepá.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ZajímavostiKuna lesní je samotářský tvor.Svůj okrsek si označuje páchnoucím
výměškem, který vylučuje z pachových žláz pod ocasem.
Tyto pachové značky nalézáme nejen na stromech, ale spolu s trusem i na lesních cestách, na kamenech a na všech vyvýšených bodech jejího okrsku.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Hlavními smysly kuny jsou zrak a sluch. Čich má sice dobrý, ale ne tak dokonalý
jako šelmy psovité. Proto se kuna chytne snadno do želez nebo do jiných lidských nástrah.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
d) JEZEVEC LESNÍObývá kromě severní Skandinávie celou
Evropu, Krétu, Malou Asii a odtud až na Dálný východ.
Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Stavba tělaNa území ČR je největší kunovitou
šelmou, váží až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr.
V porovnání s ostatními kunovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Srst je žlutošedá až černá.Jezevec lesní má slabý zrak, o něco lepší
sluch a vynikající čich. Vyhrabává si noru ve vyvýšeném
terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí.
Nora může být až 5 m hluboká.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá.
Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek.
Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ
RozmnožováníJezevčí páření se nazývá chrujení.Rodí 1-5 mláďat.Jezevčí rodinka má průměrně 6 členů.Jezevci se dožívají věku až 15 let.I přes jeho velký počet se zakládají
záchranné stanice, kde chovají tyto jezevce a těch je v Česku asi 50.
Jezevec je těžko spatřitelný.
ŠELMY - LASICOVITÍŠELMY - LASICOVITÍ