� ���������� �� ���������������������

�������������� ���� „Lžou ženy v brokátech, fará�i v ornátech, o lásce k nám oba lžou...“ Ke skupinám obyvatelstva, které tato píse� zmi�uje, bych rád p�i�adil ješt� spole�enskou sku-pinu, která si to zaslouží zcela mimo�ádn�, a sice politiky. To p�esto, že i jim - stejn� jako nám všem - bylo již coby malým d�tem všt�pováno, že se má mluvit pravda, že lež má krátké nohy, že kdo lže, ten krade a tak podobn�.

Osobn� neznám nikoho, kdo vychovával své potomstvo v tom, že se v život� má lhát jako když tiskne. D�ti se sice o pravdu zkraje možná i snaží, ale již brzy p�ijdou na to, že pravda p�ináší mnohé nep�íjemnosti, že se se lží žije tak n�jak lépe a radostn�ji a toto po-znání ovlivní i jejich další životní pou�. Mám pocit, že na zem�kouli neexistuje nikdo, kdo by si ob�as nezalhal, a o trochu více to halt �iní subjekty uve-dené v záhlaví této úvahy. Ono to t�eba v politice ani jinak nejde, i když se o to ob�as n�kdo pokusí. Pak dopadne t�eba jako jistý Václav Havel, který šel do politiky s pravdou v ruksaku, aby posléze skon�il jako poskok prolhané americké administrativy, na konci je-jíchž – a tím pádem i jeho – údajn� úsp�šných aktivit stál ve finále islámský stát.

A ani se mi nechce domýšlet, co by se stalo, kdyby nám politici za�ali pravdu �íkat. Že t�eba, že za všechny ty na zem�kouli vydané papíry, a� již barevn� potišt�né, kte-rým �íkáme peníze, nebo ty v�tšinou �ernobílé, kterým �íkáme cenné papíry, bychom si mohli tu celou naši planetu koupit momentáln� již asi tak t�ikrát. Nebo si alternativn� koupit obilí, které vyroste v roce 2030, pro-tože do té doby je všechno, by� by dosud nevzrostlé, již rozprodané. Že v dob�, kdy se pohnula celá Afrika – bratru tak miliarda lidí – sm�rem na sever, se jakákoli migra�ní politika pokoušející se n�co �ešit posouvá na úrove� hospodských �e�í. Že t�eba v tom, �emu �íkáme právní stát, jsme v soudních procesech vydáváni na mi-lost a nemilost státnímu molochovi, kterého nezajímají vlastní zákony, a jehož hlavním posláním je p�ipravit nás ob�any o peníze a mnohdy i o svéprávnost.

Takže je asi lépe v��it báchorkám a setrvat ve sladké ne-v�domosti nebo se to alespo� snažit p�edstírat. Tan�íme sice tak trochu na jícnu sopky, ale to d�láme již mnohá desetiletí, doposud to vycházelo a možná, že za to vd��íme práv� šikovným lžím našich politik�.

Ono to tak bylo od nepam�ti. V Evrop� a leckde jinde je to, v �em žijeme, nazýváno k�es�anskou civilizací. Jejím zakladatelem byl jediný �lov�k, spasitel, tedy nikoli �lov�k oby�ejný, vlastn� ani ne �lov�k, nýbrž syn boží, kterého jeho otec poslal na sv�t, aby hlásal lásku a

spravedlnost. Aby na sebe vzal h�íchy všech lidí bez ohledu na jejich povahu, náboženství, barvu pleti, vzd�lání, skutky, inteligenci, dobrotu, zlobu nebo nenávist a umožnil jim vstup do lepšího sv�ta, který se nachází mimo sv�t náš.

Je to krásné a to, že to není pravda, v�dí dnes i ti, kte�í se k jeho u�ení hlásí. V�etn� organizace zvané církev, která má hlásání shora uvedeného jako povolání, a jejíž šéf se vydává za zá-

stupce spasitele na zemi, nebo� tento v mezi�ase vstoupil na nebesa.

Je to ale tak krásné, že tomu nem�žeme, nechceme a ne-budeme �íkat lež. Myslím, že akceptovatelným výrazem je slovo pohádka. A to, že ve jménu této pohádky dnes máme k�es�anskou civilizaci, která si dala do vínku hu-manitu a p�es všechny nedokonalosti je v tomto oboru i úsp�šná, tak to je moc dob�e. A to i p�esto, že jejím základem není tak úpln� pravda. Proto také i o letošních Vánocích rádi oslavíme narozeniny jejího zakladatele a budeme se tvá�it, že v��íme, že je opravdu má.

P�es to p�eze všechno se ale nem�žu - a nevím vlastn� ani pro� - zbavit pocitu, že by lidstvo m�lo o pravdu usilovat. I když d�lat si iluze o tom, že se n�kdy bez pomoci lži obejde, by asi bylo scestné.

V tomto smyslu hezké váno�ní svátky.

Karel Pokorný, starosta (Kpokorny41@aol.com)

Foto: ve�erní Mnichov z okna Bavorského zemského sn�mu

Ze života jednoty

������������ ������ ������������ �������

�� � ��� ������ � ��� �������� �� ���� � ���� �� ��!�� � "��� #

�� �!� $�"��%� �� &���% � �&�'�� ��� !�� ���!��( ��� ��� ��%

���! �� )* +�!�� � ���!���,' �-��"%&!����%' � �"�!� !.' �& /0!�1 #

� 2� �"� �"%&�'�%''�&%�� � �����,� �! ��� �� !���%' �����!�

�������� ��� �� ��!�, �'���% �-��.'31 ����� �� !�� � ���- ��! ��

�4% 2��� ��5 6 �� �� 2���! � � 7���� � �4�' ������!�.' ���0#

� �0 �.' ����2�1 � 2� � ���� �� � ����!� 2�� ��-"� �����% 7����%��5

8 �� �� '� �. �!�- ����% �����. �%��&�- � ��2���� �.� � ����� � ���! ����!- � '�&%� 9

:5 ;<=>? @ABCDE1 F5 G?HID @JCKCL?1 )5 G?HID MC>CHNO1 P5 QRS?N MC>CHNO5

TUVWXYZ[\] T^Z_ `UabZU

������

������������ ��� ������������� �������

������������� ���������� ������������������� ���������� ����

�������� ������� ���!�������"#�$������������%�����������&�%�� ������������������������ ��� ����������������� '����

�(��� ���������%���������%�%���� �����������������������

���)������������������������������������%�����������������������������'%�������������������

�����������������)�*���������������(����������"����'�+�#�,����'���������� ����������)�

�������������� ��������������������� ��������������������������

����������������� �� ���� ������� ����������������������������!���

�"���#������� �!����#��$� �������%�������!���� �������������&�"���'�()������ �������������� ��������������"�����"�!�����������*���+��*��',�

-�������!���������.�������������������� ��!������!��������

���#��������!����������/����� �����������"������!����%�����+���0���(*��������,����� ����� ��� ���������������������� ����������#��������������������

������� ������� ��������������� ��� ����� ������������'��

���������������������������������������������

1� ������������������������������������� ��������� ����� ���������������������

������2�����$� �������������3���!��� ��������3���#������������ �'�

SKV OPEN 2017�

��������������������������

Zda byl dcvod pro neúdast loeského vítfze Zdeeka Fajkuse na letošním rodníku kužel-kového turnaje strach ze silné konkurence nebo hexenšus jeho ženy Blanky, na který se vymluvil, se už asi nedovíme. Faktem zcstane, že si svou pgíležitost letos nenechala vzít Jitka Scholz, která jako teprve druhá žena v historii zvítfzila v tomto smíšeném turnaji a tím na sebe vzala povinnost do pgíštího rodníku doma oprašovat putovní trofej. Bylo to vítfzství tfsné, které se rozhodlo rozhozem. V nfm proti Karlovi Pokornému na druhém místf zvítfzila v pomfru 6

proti 0 bodc. Tgetí místo vybojoval Karel Svoboda a dtvrtá byla Drahuše Krajcrová.

Kuželková liga 2017

K o n e � n é p o � a d í a b o d y

1. Syrovátka, Karel 319 2. Scholz, Jitka 269 3. Krajcrová, Draha 233 4. Pokorný, Dušan 197

5. Pokorný, Karel 194 6. Svoboda, Karel 172 7. Hübnerová, Ivana 153 8. Cach, Jigí 135

9. Scheufler, Nikola 131 10. Scheuflerová, Barbara 103 11. Jermág, Marcel 92 12. Jiránková, Alena 19

Koulíme každou první st�edu v m�síci od 19 hodin v ASZ Altstadt, Sebastiansplatz 12.

�eský film������ � a ������������� ��v Mnichov� ������������� �������

Pohátkem 60. let minulého století jsem byl za-

mistnán v tzv. Matfyzu na Malostranském ná-

mistí v Praze, v posledním patje Profesního do-

mu pjilepeného ke kostelu sv. Mikuláše. Jednoho

listopadového dne roku 1962 jsem si hekání na

konec pracovní doby krátil vyhlídkou z okna, pjes

malostranské stjechy na vzdáleni se rýsující

obrysy pomníku Josefa Stalina, masového to vra-

ha, jak se v té dobi masovi provalilo. Po chvíli

jsem se pjesunul k druhému oknu s výhledem na

námistí, abych se za minutu k pohledu na pomník

zase vrátil. Ale Visarionovih už tam nestál, byl

bihem tich pár vtejin kvalifikovani odstjelen a

já ten klíhový moment propásl. Místu odstjelu

jsme pak dlouho jíkali u Pepy Hromádky.

Tuto pkíhodu mi po letech pkipomnlla návštlva mnichovské premiéry filmu Gottland, jehož jed-na mást je vlnována právl okolnostem postavení a zbourání Stalinova sousoší. Film vznikl podle

pkedlohy polského žurnalisty Mariusze Szczy-gieła, který se ve svém stejnojmenném bestsel-leru zabývá nechy a vobec zemí meskou a udá-lostmi v ní se v rozných dobách odehrávajících. A to z pohledu Poláka, což knihu dllá kouzelnou. A tak v ní vedle osudu Stalinova pomníku na-jdeme pkíblhy týkající se Bapova impéria, Marty Kubišové, Lídy Baarové, Václava Havla, ale tke-ba i války v Koreji, všechno v nádherném kalei-doskopu.

To, že se spisovatel mnichovské premiéry osobnl zúmastnil, zodpovldll otázky z publika a pak s námi v hospodl pohovokil nejen vtipnl, ale témlk bezchybnou meštinou, pkíznivý dojem z vemera ještl umocnilo.

Foto (zleva): Karel Pokorný (autor �lánku),

Mariusz Szczygieł a moderátorka ve�era, Anna

Knechtel, Adalbert Stifter Verein München

4

������������� �Nový výbor 2017

10. �íjna 2017 se v Mnichov� konala volební valná hromada Spole�nosti pro v�dy a um�ní v N�mecku.

P�edsedou byl op�t zvolen Ladislav Pavlík (foto), jednatelem Karel Pokorný a �leny výboru z�stali Eliška Ciklová, Blanka Fajkusová, Gudrun Heißig, Marcel

Jermá�, Alena Mikešová a Jitka Scholz.

P�átelé SVU Deutschland se scházejí jednou m�sí�n�, na programu jsou p�ednášky, diskuze,

promítání a jednou ro�n� hudební sympozion. Na p�íštím setkání v úterý, 9. ledna 2018 se p�edstaví nová generální konzulka �eské re-publiky v Mnichov� paní Kristina Larischová.

Setkání spole�nosti se konají každé druhé úterý v m�síci v 19.30 hod. v �eském centru Mni-chov, Prinzregentenstraße 7 (U-Bahn, stanice Lehel, nebo autobus �. 100, stanice Reitmorstr.).

Hosté vítáni. Vstup volný.

www.svu2000.org/nemecko/

�������������������� ��������

10. �íjna 2017

O plánu z�ídit na mnichovské

Hochstraße v sousedství Sude-

ton�meckého domu centrální

Sudeton�mecké muzeum jako

dokumenta�ní st�edisko his-

torie n�meckého obyvatelstva

v �echách a na Morav� se

za�alo na oficielních místech mluvit v roce 2006.

Jednání o financování a plánování trvalo ale dal-

ších deset let. Konkrétn� do zá�í minulého roku,

kdy byl bavorským ministerským p�edsedou Horst

Seehoferem položen k muzeu základní kámen.

Od té doby projekt pokro�il do té míry, že se letos na podzim konala oslava dokon�ení jeho hrubé stavby.

Financování stavby zajiš�uje bavorská vláda spo-le�n� se spolkovou. Náklady na z�ízení muzea

byly p�vodn� kalkulovány na 30 mio. Euro, i když p�edpokládaným prodloužením doby stavby náklady ješt� narostou.

Plány Sudeton�mecké nadace, která je provozo-vatelem muzea, zahájit jeho provoz na podzim p�íštího roku se sice nesplní, termín otev�ení mu-zea pro ve�ejnost v roce 2019 je ale zatím pova-žován za realistický.

A tak je dost dob�e možné, že to bude ješt� p�ed otev�ením první stálé expozice o historii n�mec-kého obyvatelstva v �echách „Naši N�mci“, která se již dlouho p�ipravuje v Ústí nad Labem.

����������������������

qrst uv wxyrz { |x}

~��y� ��~�w� rz}

u��� w� �z��z{w�

�w�~y� w� rz�vu wz}

u����v�y� �����yz

u w��{�~ z���� ~�u�

uv u�z��wz�� rz ��zw}

�s � �z��z{w� �����t}

ys � rz�vu ��~ w����� ���wx z�����yz{��� �vt ���r

r{����v ���s �z�vt ~�u�w� �����y� w����rv�s �wz}

ws~w� �z��z{w� �����y� ���v����w���~�

���� ���� ¡��� ¢£ ¤�¥¦¢ §¨ ©ª«¬¨­® ¯® ª°­®±

²¨¯³ ¯´µª¶·µ® ¸·¶·¹¯º ©ª»«ª²¯³¼½ ¾¿À·¶¨µ °¨¯¯´

§À¨¸ À¨ ¸ª½¶® ©¬¨À²´°Á·« ­´±

½¨¸ ¬³§¯ª²Â ©Ãª½¶³°µÄ «¬³°³±

¼³½ª ¼¨¯«Ã® ¯® ¸¯·¼½ª²ÀµÂ

ÅïƶÇÀ«Ã®È¨É µ«¨Ã ʨƫÀ¼½¨

˪À« Á®À ª° Á®ÀÆ Æ¸ªÌÍƧ¨

Ƿ踯³¸ ¾¿µ®¾¯³µº¸Î

ÏТ���£ ¢Ñ ÒÓ¡ ÔÕÖ×ÖÖÖ

©ª»«ª²¯³¼½ À¼½Ã¿¯¨µ À¨°¸ ²¨¶µØ¼½ ©ª»«ª²¯³¼½

¼¨¯«¨Ã ²¨¶·µªÀ«³ ©¬·Ãª²¯®«¨¶¯Ø¼½ µ «ª¸Æ ¸¯·±

¼½ª²ÀµÂ¸ÆÉ ²¨°¶¨ °¨À³«¨µ ¼¨¯«¨Ã ¸¨¯»³ µ®©®¼·«ÄÎ

Ù®½Ã®¯·Á¯³ ©ª»«® À¨ ©¬·«ª¸ °ª©Ã®²Æ§¨ µ¨ «¬³°´¯³

°ª¸¨¾·¯¿Ãª°¯³½ª «¬³°³¼³½ª ¼¨¯«Ã® ²¨ ÚÇÆëÆ

¯®° Ûª½®¯¨¸É ¼ªÌ §¨ °º²ª° «ª½ª §¨°¯ª± · ²³¼¨±

°¨¯¯³½ª ¾©ªÌ°´¯³Î

Ü£ ¤��¥� Ý�Þß�£à� ��Þá

ª ©¶ª»¨ °²ªÆ Ǫ«­®¶ª±

²Ø¼½ ½¬·»âÉ µ«¨Ã¿ ² °ª­´

À²Â µª¯À«ÃƵ¼¨ ² 꼨

ãäåæ ©¶®«·¶® ¾® «¨¼½¯·¼±

µØ ¾¿¾Ã®µ ç²·¾ Ǫ«ª ²¶¨±

²ªèÉ À¨¸¯·¼½ª²ÀµÂ «¬³°³±

¼³ ¼¨¯«ÃƸ ¯®À«´½ª²®¶ª

² äéÎ ¶¨«¨¼½ åéÎ À«ª¶¨«³Î

ê£ë Ð ì�£ í �¦ ÝÐîß ÒÞ Ð �¦�£¢��¡��áÉ ®¶¨

¶·°Àµ¿ À³¶® §¨ ¯¨¾­Ä«¯¿ · Æ µÃªµºÉ Æ µ«¨Ãؼ½ ­Ä «ª

Á¶ª²´µ ² åãÎ À«ª¶¨«³ ¯¨Á¨µ®¶Î ﮵ «¬¨­® Åæ Ǫø¿«Ä

°ª©·Àº À¨ ª° ªÀ«®«¯³¼½ °´¶³ ¸®¯Æ¨¶¯´Î 𫨧¯´ §®µª

¯¨ÇªÃ¨¸¯Â °ª©·ÀÄÉ µ«¨Ã À¨ ¸ÆÀ³ î¾³«µª²®« ÃÆÁ±

¯´ µ¶®°³²µª²Ø¸ î¾³«µ¨¸É ¯¨­ª «¸®²´ ¾®­®Ã²¨¯Â

ª­¿¶µÄÉ ¯® µ«¨Ãؼ½ ­Ä ¯¨­Ä¶ µ 꾨¾¯¿¯³ ú̪²Ø

µ¹°É ÃÆÁ¯´ ©À®¯¿ ©ª»«ª²¯³ À¸´Ãª²®¼³ Á³À¶®É «Ä½¶¨

²»¨¼½¯Ä ¾¿À·¶µÄ ²Ä©®°¯ªÆ ¾ ®Æ«ª¸®«·¼µÂ½ª ­´½Æ

® Á¨µ®§³É ®Ì À¨ ¯® ¯´ °ªÀ«®¯¨ ¬®°® Æ ¯´§®µÂ½ª

«¬³°·Á¨É µ«¨ÃØ ²»¨¼½¯Ä µÃªµÄ ©Ãª²¿°³ ©ªÀ«®ÃÆÎ

ñ¨¯ À¯®° ²¿Ì¨¯³ °ª©·Àº ² «ª¸«ª ©¬³©®°´ ª°©®°¿É

«ª À¨ ©Ãª²¿°³ ª°½®°¨¸É µ«¨ÃØ §¨ Æ ¾µÆ»¨¯Ø¼½

«¬³°·Áº ¯® òî¸ ©¬¨À¯ØΠ󭿶µÄ À ÃÆÁ¯´ ©À®¯Ø¸·

Á· §·¯®µ ©Ãª ®Æ«ª¸®« ¯¨Á·«¨¶¯Ø¸· ©ª»«ª²¯³¸·

À¸´Ãª²®¼³¸· Á³À¶Ä À¨ À¼®¯Æ§³ ® §ÀªÆ °ª ¨¶¨µ«Ãª±

¯·¼µÂ ©ª°ª­Ä ©¬¨²¿°´¯Ä ¸®¯Æ¨¶¯´Î

ô�¥£õ�ö ���¥� Ó�ëß ë£Ò¡¤á °ª §¨°¯Â ©ª¾·¼¨É ²Ä±

²·¯Æ¶® ¯´¸¨¼µ¿ ©ª»«® çǪ«ªòîǪ²¿¯³ ² ¼¨¶Â ½®¶¨

§¨ ¸·¸ª¼½ª°¨¸ ©¬³À¯´ ¾®µ¿¾¿¯ªèÉ ½¶®²¯³ «¬³°´¯³

¾®À«¿²®§³ À«Ãª§¨ ¾¯®ÁµÄ 𷨸¨¯ÀÎ ÅÆ«ª¸®«Ä

°ª©·ÀÄ ­´½¨¸ ¾¶ª¸µÆ ²«¨¬·¯Ä ¯¨§¨¯ ¾¸´¬³ ®

¾²¿Ì³É ®¶¨ ¾µª¯«Ãª¶Æ§³ ©ªÃ«ª ® ¾¯¿¸µÆ ªÃ®¾³«µÆ§³Î

÷Ø»· ©ªÃ«® À«Ãª§ ¯¨Ãª¾¶·»Æ§¨ ©ª°¶¨ ¯®«·»«´¯Â

½ª°¯ª«ÄÉ «® §¨ Á·À«´ ªÃ·¨¯±

«®Á¯³É ®¶¨ ©ª°¶¨ ©·ò¸¨¯±

«®¼¨ «Â µ«¨Ã ¾¯¿¸µÄÎ

𫨧¯´ «®µ À«Ãª§ 꾨¾¯¿

Ƿ踯³ ¾¯¿¸µÆ ¯¨­ª

¾¯¿¸µÆÉ µ«¨Ã¿ ÆÌ ­Ä¶® ªÃ®±

¾³«µª²®¯¿ ÃÆÁ¯´ Æ ©¬¨©¿Ì±

µÄ ¯® ©ª»«´Î

ø �£ ¤� ëÐõ� ¤  �룥¦ù¡��Þ ú¢¡ ûѤ¡Þ��¢¡ ­¨¾

¾©´«¯Â ®°Ã¨ÀÄ ¯® ª­¿¶±

¼¨ü ïÄ À¨ ²Ã¿«³ °ª ¼¨¯«Ã®É

µ°¨ ¸®§³ Á«Ä¬· ªÀª­Ä

©ª²ª¶¨¯³ ©ªÃÆ»·« ¶·À«ª²±

¯³ «®§¨¸À«²³É ©ª° ©ª±

¶·¼¨§¯³¸ °ª½¶¨°¨¸ ¾¿À·¶µÆ ª«¨²¬³« ® ©ª°¶¨ ª­À®½Æ

°ª©·ÀÆ ¾§·À«·« ®°Ã¨À¿«® Á· ª°¨À·¶®«¨¶¨Î

ý¥¡�þû� �¥¦¢ õ� à Ò¥£à£û¦ åæ ½ª°·¯ °¨¯¯´É

»¨À« °¯³ ² «Ø°¯ÆÉ ¸·¸ª ¯ª¼ ¾¨ Àª­ª«Ä ¯® ¯¨°´¶·Î

ˬ¨À °¨¯ À¨ «¬³°³ ¾¿À·¶µÄÉ µ«¨Ã §°ªÆ ¸·¸ª

Û¯·¼½ª² ± ² ¾®©¨Á¨«´¯Ø¼½ µª¯«¨§¯¨Ã¨¼½ ¯®¶ªÌ¨±

¯Ø¼½ °ª ¯¿µ¶®°¯³¼½ ²ª¾º À ©¬³²´À¨¸Î ˪ ªÀ¸Â ²¨±

Á¨Ã¯³ §ÀªÆ ¯® ¬®°´ °ª©·ÀÄ ¸¯·¼½ª²ÀµÂÎ

ø �ë£ Ýá ���ÐÞ  � ¤à� àÑ £ù ß ÒÓÑ ß Ã®¾³«µª

²¿¯ªÁ¯³É ¸ºÌ¨ ©¬¿¯³ ½ª°·« °ª ÿ

©ªÁ¿«µ¨¸ ©ÃªÀ·¯¼¨ À©¨¼·¨¶¯´

¾¬³¾¨¯Â ± ©ª»«ª²¯³ À¼½Ã¿¯µÄ ²¨

²¼½ª°Æ µ ¸¯·¼½ª²ÀµÂ î°¯·¼·

¯¨­ª ½ª ª°¨²¾°®« °ª ñ¨Ì³»µª²±

µÂ½ª ©ª»«ª²¯³½ª >¬®°Æ ç?½Ã·À«µ·¯°¶©ªÀ«®¸«è

«®¸«ÂÌÉ ©®µ §¨½ª °ª©·À °ªÀ«®¯¨ î¾³«µª @?½Ã·À«±µ·¯°¶A ¯¨­ª¶· ñ¨Ì³»¨µÎ ˪²ª¶¨¯³ ¾°¨ «¨¯«ª >¬®°©Ãª²ª¾ª²®« ¸¿ «ª«·Ì À«¨§¯ª§¸¨¯¯¿ ½ªÃ¯ªÃ®µªÆÀ±

µ¿ ª­¨¼Î

�v�y� )��z��

������������� ���Bezmála stoletý sv�dek �eské historie

�eská obec sokolská a s ní vitšina sokolstva

v �eské republice i zahranihí se chystá na XVI.

všesokolský slet 2018. Po úspišné premiéje hro-

madných cvihení na stadionu v Edenu v roce 2012

byl pro konání pjíštího sletu vybrán opit tento

stadion.

Na léta sokolské slávy 19. a 20. století, spojené se

slavnými slety na Masarykovi stadionu na Stra-

hovi, zbyly dnes již jen vzpomínky pamitník�.

(Pokud nepohítáme zanesení stadionu do seznamu

kulturních památek a svého hasu i do Guinnessovy

knihy rekord� jako nejvitšího sportovního sta-

dionu na sviti.) Zdejší Brána borc� se totiž za

sokoly naposledy zavjela v hervenci 1994 a dnes

funguje již jen jako pomník zašlých has� – bohužel

ve znahni zanedbaném stavu.

Po I. sokolském sletu 1882 na Stgeleckém ostrovf a II. sletf 1891 v Královské oboge následovalo pft sokolských sletc an Letenské pláni: 1895, 1901, 1907, 1912 a 1920.

Již v roce 1912 se za-dalo s plánováním sleto-vého cvidištf v nové lo-kalitf, pgidemž výbfr padl na strahovské lomy (viz foto vlevo). Realiza-ci projektu sice pgerušila

1. svftová válka, ale již v roce 1919 pozemky na Strahovf Praha zakoupila, plány na výstavbu sta-dionu pak pgedložila �eská obec sokolská. Na stavbu stadionu pro sokolský slet o rok pozdfji však už das nebyl.

Tak se musel VII. všesokolský slet v roce 1920 chtf nechtf ještf jednou konat na Letenské pláni, z které za tím údelem musely být odstranfny vojenské kom-plexy z války, lazaret a budova pro váledné invalidy.

(Po sletu tu mimochodem vznikla dostihová dráha s pgíslušnými stájemi a provozními budovami.)

Pro VIII. všesokolský slet v roce 1926 vznikl na Strahovf dgevfný sletový stadion s písditým cvidiš-tfm s dástednf nasypanými valy s nekrytými dge-vfnými tribunami (viz foto dole). Toto provizorium bylo ve 30. letech postupnf nahrazeno železobeto-novým stadionem.

Po 2. sv�tové válce se stav�lo dále, k úpravám pak došlo v 50. letech, kdy byla pro potgeby spartakiád rozšígena kapacita nfkterých tribun.

V roce 1975 byl areál dostav�n do soudasné po-doby. V nové východní betonové tribunf vznikla tflocvidna a dodnes funkdní plavecký bazén.

Tak získal rekordní stadion o rozmfrech 310,5 x 202,5 m o ploše 62.876 m² a 13.824 vytydenými znadkami kapacitu 250.000 divákc.

V p�edvále�né dob� stadion pochopitelnf nesloužil jen pro sokolské slety. V roce 1927 se tu konala II. dflnická olympiáda, pgi Svatováclavském miléniu v roce 1929 tu vegejnost vidfla vystoupení orelských jednot (viz též zVfstník 2/2017). V roce 1937, pgi oslavách 20. výrodí bitvy u Zborova, se tu vegejnf rozloudil s legionági a pgítomnou vegejností prezi-dent Tomáš Garrigue Masaryk.

Jako Masaryk�v státní stadion zaznamenal v roce 1938 sletový areál vcbec nejvftší návštfvnost: X. všesokolský slet se tenkrát stal celonárodní mani-festací proti nastupujícímu nacismu.

O necelý rok pozd�ji již byl „Sandbergstadion“ místem konání slavnostní pgehlídky nfmeckých

vojsk u pgíležitosti 50. na-rozenin Adolfa Hitlera, bfhem 2. svftové války stadion využívali nacisté jako shromaždištf židov-ského obyvatelstva do transportc.

Stejn� neradostné bylo období bezprostgednf po konci 2. svftové války. V kvftnu 1945 vláda na

strahovském stadionu zgídila shromaždištf nfmecké-ho obyvatelstva, která tu dekala na transport do pra-covních táborc, ta š�astnfjší dást do Nfmecka. Dle oditých svfdkc tu bylo prcbfžnf nashromáždfno

9.000 až 10.000 lidí z celých �ech a Moravy, bez stgechy nad hlavou a s denním pgídflem 100 g chleba na osobu. Za sociální zagízení sloužily otevgené lat-rýny, vykopané uprostged stadionu, detná úmrtí na infekce a útrapy internace jakožto popravy zastgele-ním di ubitím byly na denním pogádku.

Tradici sokolských slet� se po 2. svftové válce po-dagilo ještf jednou obnovit, a sice v roce 1948 XI. všesokolským sletem, aby pak strahovský stadion na dtygicet let ovládlo období spartakiád.

První spartakiáda se na „Stadionu �eskoslovenské ar-mády“ konala v roce 1955 jako vyvrcho-lení oslav 10. výrodí osvobození zemf Ru-dou armádou a záro-vee demonstrovala politickou sílu komu-

nistického režimu. V pftiletých intervalech (s vy-jímkou roku 1970) následovalo až do roku 1985 dalších pft spartakiád.

Po roce 1989 obnovený Sokol na velkém stra-hovském stadionu v roce 1994 zorganizoval XII. všesokolský slet. Svým rozsahem ale nedosáhl tfch pgedváledných a v roce 2000 a 2006 se slety pgestfhovaly na sousední Rošického stadion.

Snaha využít strahovského stadionu v soudasném stavu jako fotbalového hgištf (vlevo destná vstu-

penka z roku 1953, kdy „ManU“ na „Stadionu �eskoslovenské armády“ vygadil pražskou Duklu v prvním kole Poháru ev-ropských mistrc) skondila

roku 1996. Zatím zamítnutý zcstává – mimo jiné - návrh, zgídit na místf stadionu fotbalovou arénu pro desetitísíce divákc vykopáním hgištf do hloubky.

Po pádu komunismu stavba nadále nemfla vše-obecné využití. V 90. letech 20. století byla plocha

sporadicky využívána k výstavním akcím, konalo se tu i nfkolik veletrhc, ukázkovf tu byl pgedvádfn jezdecký sport pólo a byla využívána k rekreadnímu sportu. Konalo se tu i nfkolik koncertc populární hudby (kupg. fenomenální koncert Rolling Stones v roce 1990, který navštívilo ca. 110.000 divákc se stal symbolem pgíchodu nových dasc), v kvftnu

1995 sloužil na strahovském stadionu bohoslužbu papež Jan Pavel II. a své sjezdy tu pogádali i dlenové Svfdkc Jehovových.

Stadion mezitím chátral, hgištf za-rostlo plevelem, tribuny se dostaly do havarijního sta-vu a rozporuplné diskuze o jeho bu-doucnosti se vedly na všech úrovních.

Tak kup�íkladu v roce 1998 uzavgelo hlavní mfsto smlouvu s �esko-moravským fotbalovým svazem o bezplatném nájmu na 50 let s tím, že svaz na Strahovf zahájí budování Národního fotbalového stadionu. Z projektu ale rychle sešlo a smlouva byla vypovfzena.

V roce 2002 dostala stadion do pronájmu na 30 let fotbalová Sparta Praha, která na nfm o rok pozdfji a s finandní podporou hlavního mfsta jakožto Prahy 6 a 7 otevgela svcj tréninkový areál s osmi hgišti a moderní správní budovou. Soudástí areálu je i – v rozporu s výstraž-nou tabulí o zákazu vstupu na pgíjezdní bránf - vegejná restaurace Tgetí polodas.

Klí�ovým byl pro Masaryk�v stadion rok 2003, kdy se „jako významné monumentální dílo“ dostal na seznam kulturních památek Národního památ-kového ústavu. Již z tohoto dcvodu jsou vegejné diskuze o eventuelním zbourání stadionu jakožto o spekulaci s pravdfpodobnf lukrativními strahov-skými pozemky za dané situace bezpgedmftné.

O strahovský stadion jako kulturní památku má povinnost starat se její majitel, kterým je od roku 2014 mfsto Praha.

Je otázka, zdali pražská správa zadne problém sta-dionu stavebnf gešit dgíve než v roce 2030, kdy fotbalové Spartf vyprší pronájem. �i zda jeho polo-rozpadlé ochozy na pgíštích sto let nechá obrcst pla-nou rcží.

Dle dostupných materiál� zpracovala Jitka Scholz

8

Z historie

GUSTAV FRIŠTENSKÝ NESMRTELNÁ LEGENDA

Z rzných kout tuzemska, ale i ze Švýcarska a USA se v sobotu, 5. srpna 2017, sjeli do Velké Bys-tice u Olomouce pí-slušníci rodu Frištenských na své - v poadí již �tvrté - rodinné setkání. Svoji hlavni pozornost jsme upínali zejména k nejv�-hlasn�jšímu �lenu rodiny, zápasníkovi Gustavu Friš-

tenskému. Všechny generace Frištenských mají spole�nou lásku ke sportu, ale jinak jsme rodina jako každá jiná. Letošní oslava m�la specielní rámec: Pipomínali jsme si 60. výro�í Gusta-vova úmrtí (1957) v jeho domovském m�ste�ku Litovli na Morav�. Na záme�ku ve Velké Bystici se nás sešlo kolem stovky, oslavovali jsme celý den dstojn� a s mnoha doprovodnými akcemi. Gustav by z nás m�l radost.

S menšími p estávkami pobývám od roku 1968 v Americe. P�i �astých návšt�vách �eska jsem vždy mile p�ekvapen p�e-trvávajícím zájmem o život mého prastrýce. Kdo vlastn� byl Gustav Frištenský? Jak to vše za�alo? Co ho nav�ky po-stavilo do sín� �eské slávy? Co dokázal?

B�há jako Zátopek, chytá jako Pláni�ka, silný je jako Frišten-ský. Namátkou t�i slavná jména minulého století, která stále z�stávají v pam�ti lidí, a to ne-jenom p�íznivc� sportu. Gustav byl jeden z nejslavn�jších spor-tovc�, kte�í získali sv�tový v�-hlas a popularitu ješt� v dob� Rakousko-Uherska a je jedním z mála velkých osobností, které se ješt� za svého života stali legendou.

Gustav Frištenský, synek z venkovského gruntu v Kamhajku u Kolína, kde se narodil 18. kv�tna 1879. �ecko�ímský zápasník, nejstarší

ze �ty� brat�í, také známých zápasník�, s krásnou tvá�í, kudrnatými vlasy a pro tuto dobu s neobvykle harmonickou postavou, byl na za�átku 20. století považován za nejsiln�jšího a nejkrásn�jšího muže monarchie.

V únoru 1903 se v holandském Rotterdamu konalo mistrovství Evropy v zápase �ecko-�ímském. Gustav ob�toval všechny své úspory a odjel do této - pro n�ho - neznámé zem�. Po více než dvaceti hodinách strávených v sále divadla, kde se mistrovství konalo, Gustav - jako zcela neznámý a všemi podce�ovaný 24letý mladí�ek - porazí poslední dva soupe�e, bývalé mistry Evropy. O chvíli pozd�ji p�ebírá zlatý pás a vav�ínový v�nec mistra Evropy.

Jako amatér (1898–1903) nebyl ve dvou tisí-cích zápasech ani jednou poražen. V roce 1911 odplouvá se ženou Miroslavou a bratrem Františkem, rovn�ž výborným zápasníkem, do Jižní Ameriky, v roce 1913 do Severní. I když Amerika se o evropský zápas nezajímala; m�la totiž sv�j vlastní zápasnický styl „catch-as-

catch-can” neboli „chy� jak m�žeš”, který dovoloval té-m�� vše. P�itahoval tisíce di-vák� a velké výd�lky lákaly i evropské profesionály. Tady však jejich tituly nic nezna-menaly.

Gustav vzal Ameriku há-kem, New York, Boston, Baltimore, Cleveland, Chica-go, Saint Louis, Montreal, a u nohou mu ležely skalpy slav-ných amerických borc�. Obdivuhodn� rychle ovládl styl zápasu, se kterým se teprve p�ed n�kolika týdny seznámil. Porazil na šedesát domácích i zahrani�ních pro-tivník�, ale tomu poslednímu ne�ekan� podlehl. P�ipravil se tak o utkání s profesionál-

nim mistrem sv�ta ve volném stylu, Ameri�a-nem Frankem Gotchem. Zma�ená šance Gu-stava hodn� dlouho mrzela.

9

V USA vystupovali brat i Frištenští mnoho-krát v sokolských t�locvi�nách, p�edevším v New Yorku, Chicagu a Clevelandu, kde byli nadšen� vítáni jak �eskými, tak i slovenskými krajany. Manželky obou mistr�, od�ny do mo-ravských kroj�, zpívaly �eské národní písni�ky.

V roce 1918 se stal Gustav �lenem T�locvi�né jednoty Sokol v Litovli (foto: stará sokolovna v Litovli a Gustavova sokolská legitimace z roku 1939). Jeho manželka Miroslava již v roce 1905.

V roce 1929 se stal znovu mistrem Evropy, tentokrát profesionál� v Pra-ze. O dva roky pozd�ji – to mu bylo již dvaapadesát let – obsadil na 1. mistrovství slovanských národ� v pražské Lucern� druhé místo.

Jeho profesionelní kariéra trvala neuv��itel-ných 36 let, od roku 1903 do roku 1939. Odzápasil na 8.000 profesionálních boj� a z žín�nky odešel jen s minimálním po�tem po-rážek. Pokaždé vzbudily údiv a byly spíše sou-hrnem neš�astných okolností než neum�ním �eského Goliáše. Jeho vystoupení sledovalo odhadem 25 milión� divák� v Evrop�, Asii a Americe. První zápas svedl v osmnácti, posled-ní v 72 letech a oba vyhrál.

Jak trénoval a jaký byl �lov�k? Cvi�il denn� vlastn� až do konce života. Všechno si sám vymýšlel – �inky, p�ístroje (nechával si je vy-ráb�t, jakési p�edch�dce dnešních za�ízení fitcenter), cviky, zát�že, dokonce i stravu, která již tenkrát odpovídala ideálnímu jídelní�ku dnešního vrcholového sportovce. Mimo to byl všestranný atlet. Zvedal s úsp�chem �inky (100 kg nadhozem 18 x, 110 kg jednoru� 1 x), byl mistrem �ech v hodu diskem, sprintoval 100 m za 14,8 sekund, jezdil na kole, vesloval a moc rád plaval.

Nikdy nekou il a nepil a vždy se hrd� hlásil k svému �ešství. Zejména ve Vídni a v Americe d�sledn� dbal o správnou transkripci svého

jména – s há�kem a �árkou. Za nacistické okupace finan�n� podporoval rodiny v�zn�ných a popravených vlastenc�. Pak také sám za to poznal „slasti“ Pe�kárny, Pankráce a dalších v�znic nacismu. Pomáhal a radil mladým, rado-val se ze života omladiny. Sám sice byl ženatý, ale d�ti nem�l.

Po válce žil velice skromn� a bez stálých fi-nan�ních p�íjm�. Komunistický režim bývalé profesionály neodm��oval. P�edtím dvakrát (1938, 1948) p�išel o své hospodá�ství, které ze svých t�žce vyzápasených prost�edk� finan-coval. Aby se uživil, prodal n�které vybojované trofeje a nadále vystupoval v exhibi�ních zá-pasech. Slabou náplastí mu bylo ud�lení titulu zasloužilého mistra sportu v roce 1956. V anke-t� Rudého práva v roce 1966 o nejlepšího �eskoslovenského sportovce všech dob se Gustav umístil na �estném sedmém míst�.

�asto sedával na zahrad� svého domu v Litovli pod lís-kovým ke�em, kde se d�íve rád regeneroval po cestách sv�tem. Sazenici ke�e si p�i-vezl ze Stadic, pocházela prý p�ímo z lísky P�emysla Orá�e. Ke� s pam�tní deskou tu stojí

dodnes, stejn� jako u vchodu domu, kde prožil velkou �ást svého života, dodnes visí p�vodní kruhy, na kterých Gustav cvi�il. O jeho d�m – v ulici Gustava Frištenského - dnes pe�uje rodina jeho synovce.

Gustav zem el 8. dubna 1957 stár 78 let. “Vít�z v boji mnohém, udivíš kruh zemský, budiž navždy sbohem, Gustave Frištenský!“ Toto �ty�-verší napsal básník Petr Bezru� ke Gustavovu úmrtí a zaslal ho toho dne jako epitaf z Kostelce na Hané. Tito dva mist�i svých obor�, i když úpln� rozdílných, byli dobrými p�áteli.

Nad slavnou zápasnickou kariérou Gustava Frištenského se již navršilo hodn� �asu, ale legenda o n�m stále p�etrvává. Dnes jeho osob-nost p�ipomíná muzejní expozice Gustava Frištenského v Muzeu m�sta Litovel, stejn� jako jeho dvoumetrová bronzová socha v parku p�ed litovelskou sokolovnou.

Další informace: www.gustavfristensky.cz (�esky) a www.gustavfristensky.com (anglicky).

Frank Frištenský, prasynovec Gustava Frišten-ského, Durango, Colorado

P.S. Shromaž�uji vzpomínky na prastrýce Gustava a pokud si n�který z �tená�� zV�stníku na n�jakou historku o n�m vzpomene, rád ji uslyším. Kontakt: fFristensky@hotmail.com

10

Citáty a názory

Záleží jen na tob�, jestli p�íští rok použiješ jako brzdu nebo jako motor.

Henry Ford

�

�íkej pravdu jen tomu, kdo ji chce slyšet.

Ruské p�ísloví

Ten, kdo poprvé použil nadávky místo ošt�pu, byl zakladatelem civilizace.

Sigmund Freud

�

��������

�� ������������������������������������ �

� !" #$"#%" &'(*'+,- *./01,-23 4567 89: 8;<=<B6< CDE5FGH IJGKG;LB4FMN

� !" #O"#O" P'0,Q R+.&'S'2T 4567U 89: 8;<=<B6<

�." VW"#X" �Y.0/.+Z',[\']1 X^" +._,-*/ SQ0*.P`R. Y.]R.S/a+'R' b a+_[]1U =<Bc< dGceBFf Cggg7hcB4BihcjkjG7jDN

�." VW"#X" OX" �.*.0�*` �1 *Q,- P lm+(.Pn o1 \/p Y." %V"#X" 5cKBFkDqrG 95H5;=Hs tqhB uEvjBc=Hs Cggg7=5H5;7j4N�� �,1" #V"#$" wxy" P(1�.*.0�*z �01 a+'R'pYQ" #{"#$" C4<<h|}}=;G<7=5H5;7GqN

,1" %W"#$" Pz(0'Y ,n*'& S. R.+~ * R.+Q& ,1�. * �1\1+/E�G h56;G H5F6kjG B Fs;B6f �eB=<F�H�

���������������� ��������� �����������

�� �� ���� ���������� ������� � ��� ��������� ��������������� �� �

� �

zV�stník vychází t ikrát do roka. Redakce: Jitka Scholz, jitkascholz@aol.com. Uzáv¡rka 14 dní p ed termínem vydání. Texty a fotografie jsou redak¢ní, pokud není jinak uvedeno. P etisk je povolen s uvedením pramene.

Sport- und Kulturverein Sokol München e.V. (VR 18462), založen 4. dubna 2004, ¢len Mezinárodního ¢eského klubu. Adresa: SKV Sokol München e.V., c/o Jitka Scholz, Wittels-bacherstr. 12, D-82110 Germering, Tel. 089/840 26 39, Fax: 089/611 72 57, e-mail: jitkascholz@aol.com, www.sokol-muenchen.com. Další telefonní kontakty: Karel Pokorný

(starosta a pokladník) 089/611 72 57 – Dušan Pokorný (místostarosta a ná¢elník) 089/512 99 339. Bankovní spojení: Kreissparkasse München-Starnberg, IBAN: DE98 7025 0150 0360 4767 66, BIC: BYLADEM1KMS.