spojovací zákopy

7/22/2019 Spojovací zákopy

http://slidepdf.com/reader/full/spojovaci-zakopy 1/5

Spojovací zákopy

Za účelem ochrany proti boční palbě a minimalizaci stř epinového účinku

explodujících projektilů musí být trasa spojovacích zákopů zak ř ivená nebo opatř ena

traverzami. Nejlepším ř ešením je lomená trasa zákopu (obr. 1). Zalomení trasy zákopu však

musí být dostatečně výrazné, aby byla poskytnuta skutečná ochrana př ed boční palbou.

Obr. 1: Lomená trasa spojovacího zákopu

Tam, kde to není nezbytně nutné, se traverzy v zákopu nebudují. Traverzy totiž značně

zpomalují postup vojska zákopem a ztěžují odnos raněných na nosítkách. Pokud je to nutné,

budují se tzv. ostrovní traverzy (obr. 2), které se dají obejít ze dvou stran. Jejich rohy musí být

zaoblené, aby se usnadnil př enos raněných na nosítkách. Stěny traverz se zaoblenými rohy se

také mnohem lépe obkládají. Ze stejných důvodů se zaoblují také samotné zákopy v místech

lomení jejich trasy. Lomení zákopu o ší ř ce tř i stopy musí být zaobleno radiusem min. 16 stop.

Obr. 2: Schematické znázornění ostrovní traverzy

Vyjma míst s velmi pevným podložím (např . k ř ídovým) je tř eba stěny zákopů pečlivě

obkládat, aby nepodléhaly destrukci způsobené vlivy počasí a nepř átelskou dělostř elbou.

Mezi horní hranou zákopu a patou zemního násypu se ponechává 18 palců široká berma, kterázabraňuje tomu, aby se zemina z násypu sesouvala do zákopu. Minimální ší ř ka zákopu u dna

je 2 stopy a 6 palců. Rozšiř ováním zákopu se snižuje stupeň ochrany jednotek, které se v něm

pohybují. Ideální sklon obložených stěn zákonu je mezi 4:1 a 3:1. Celková hloubka zákopu

(od vrcholu př edprsně ke dnu zákopu, event. po horní plochu dř evěného roštu položeného na

jeho dně) činí 7 stop (obr. 2 a 3). Hloubka zákopu a výška př edprsně nemusí vždy odpovídat

nákresům beroucím v potaz ideální terénní podmínky. Tyto rozměry se mohou měnit

v závislosti na povaze terénu a výšce hladiny spodní vody.



Obr. 3: Ř ez spojovacím zákopem se zpevněnými (obloženými) stěnami

Obr. 4: Ř ez spojovacím zákopem, jehož stěny nejsou zpevněny

Spojovací zákopy musí být udržovány průchodné. Nesmí dojít k tomu, že se doprava

zákopech zablokuje. K usnadnění pohybu v zákopech se budují výhybky (u delších úsek ů)

nebo pouhá rozší ř ení. U vstupů do zákopů a u odboček se umísťují informační tabulky, aby se

dalo snadno určit, kam vedou.

Ve spojovacích zákopech musí být učiněna opatř ení k tomu, aby se jimi nepř átelští

úderníci, vyzbrojení ručními granáty, nemohli propracovávat do dalších obranných linií.

Koncová část spojovacího zákopu, v délce 45 yardů, se ponechává př ímá, aby ji bylo možno

ostř elovat z pušek nebo lehkého kulometu (viz. obr. 5). Tento úsek zákopu musí být možno

zablokovat pomocí př enosných př ekážek z ostnatého drátu. Ty bývají umístěny ve výklencích

zákopu (na obr. 1 označeno jako „knife rest“). Dno výklenk ů bývá nad úrovní dna zákopu.Př ekážka se do zákopu strhává pomocí provazu. Ke stejnému účelu lze použít také sklopný

rám vypletený ostnatým drátem. Schémata př enosných př ekážek jsou na obr. 7 a 8. Je

důležité, aby byla rovná část zákopu zatarasena na obou koncích. Jiný způsob obrany rovné

části spojovacího zákopu je uveden na obr. 6.

Určité úseky spojovacích zákopů je dále nutné doplnit stř eleckými postaveními.

V př ípadě prolomení obranné linie je z nich vedena palba do bok ů postupujícího nepř ítele.

Stř elecká postavení nebývají vždy př ímo součástí zákopu, ale bývají odsazeny na stranu.

Typická stř elecká stanoviště mají tvar „T“ nebo „D“ (na obr. 9 označeno jako T-heads a D-

heads). Další možností je zbudovat krátký úsek stř eleckého zákopu v místě lomení (resp. v

ohbí spojovacího zákopu (také na obr. 9). V části zákopu může být též vybudován stř elecký

stupeň.



Obr. 5: Schematické znázornění zaústění koncové části spojovacího zákopu.

Obr. 6: Alternativní způ

sob obrany př ímé, koncové,

části spojovacího zákopu.

Obr. 7: Př enosná př ekážka. Nosná konstrukce je vyrobena ze dř eva.

Obr. 8: Př enosná př ekážka. Nosná konstrukce je vyrobena z ocelových úhelník ů



Obr. 9: Doplnění spojovacích zákopů o postavení pro boční palbu.

Osádky postavení pro boční palbu musí být dostatečně chráněny př ed palbou vlastních

jednotek umístěných vzadu. Spojovací zákop s postaveními pro boční palbu musí být z obou

stran chráněn př ekážkou z ostnatého drátu.

Kř ížení stř eleckých a spojovacích zákopů se buduje podle obr. 10. Vstup ze

spojovacího do stř eleckého zákopu a východ z ně j jsou od sebe vzdáleny 30 yardů. Díky tomu

nemůže být průchod zablokován zásahem jediného dělostř eleckého projektilu a stř epiny se

nemohou ší ř it spojovacím zákopem.

Obr. 10: Kř ížení spojovacího a stř eleckého zákopu.



Obr. 11: Nesprávný způsob k ř ížení spojovacího a stř eleckého zákopu. Průchod může být

zablokován jediným zásahem dělostř eleckého granátu.

Pozn.: Vzhledem k nepř esnostem vznikajícím zaokrouhlováním př i př evádění jednotek

angloamerické měrové soustavy do jednotek metrických bude v textu používáno původní

označení jednotek délky. K př evodu délkových jednotek lze použít např . tabulky uvedené na

Wikipedii.

Odkaz na Wikipedii:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava

Prameny a použitá literatura: 1) Manual of fieldworks (All arms), His majesty´s stationery office, London, 1921

Autor: Ing. Vladimír Polášek

E-mail: [email protected]

Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz

spojovací zákopy

Documents