Spotřební funkce a funkce úspor

Ing. Petr Sedláček, Ph.D.

Spotřeba Spotřeba je důležitá

při dlouhodobé analýze v souvislosti s jejím významem pro ekonomický růst

při krátkodobých analýzách s ohledem na úlohu spotřeby v při determinaci agregátního důchodu

Teorie spotřební funkce tradičně zkoumá funkční závislost mezi spotřebními výdaji na straně jedné a důchodem (resp. jeho rozdělením), bohatstvím, úrokovou mírou a různými demografickými a sociálními faktory na straně druhé.

V malé otevřené ekonomice je součástí spotřebních výdajů i import zboží, proto se věnuje pozornost i vývoji měnového kurzu, zahraničních směnných relací, zahraniční zadlužení.

Domácnosti dostávají důchod ze své práce a jako vlastníci kapitálu, platí daně a poté se rozhodují, kolik důchodu po zdanění spotřebují a kolik ušetří.

Důchod, který dostávají se rovná celkové produkci Y. Vláda je poté zdaňuje.

Důchod po zdanění se rovná disponibilní důchod Y-T Předpokládáme, že spotřeba závisí přímo na výši

disponibilního důchodu, ale též na úrokové sazbě. C= C(Yd,r) - spotřební funkce.

Mezní míra spotřeby (MPC) je částka, o kterou se změní spotřeba, když se disponibilní důchod změní o „1 USD“.

C

Y-T

MPC

1

Spotřební funkce

Keynesiánská spotřební funkce Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1936

Výdaje na spotřebu jsou stálou funkcí disponibilních důchodů.

Úrok nehraje důležitou roli. Mezní sklon ke spotřebě je kladný, ale menší nežli jedna

• c (MPC)= C/ Y Průměrný sklon ke spotřebě (podíl spotřeby na disponibilním

důchodu) se vzrůstajícím důchodem klesá• APC = C/Y CA/Y + c Y/Y

– CA/Y + c klesá APC, když roste Y

Mezní skon ke spotřebě je menší nežli průměrný Keynesiánská spotřební funkce je ve tvaru: C= CA + cYD

V letech po 2.světové válce se Keynesovy předpoklady nepotvrdily.

Spotřeba C

Důchod Y

CA

1

APC

1

APC

MPC

C= CA + c YD

Nepotvrdilo se, že ACP s růstem důchodu klesá: Usuzovalo se, že bude klesat ziskovost investic s poklesem

růstu důchodu a poklesem spotřeby. To se po II. světové válce nerealizovalo

Kuznets ukázal, že míra spotřeby na důchodu je dlouhodobě stabilní.

APC je v dlouhém období stabilní

C

Y

Dlouhodobá spotřební funkce

(konstantní APC)

Krátkodobá spotřební funkce(klesající APC)

Model mezičasové volby Irving Fisher, Teorie úroku,1930

Teorie objasňuje rozhodování člověka mezi přítomnou a budoucí spotřebou. Čím je větší spotřeba dnes, tím menší je v budoucnosti. Model Fishera ukazuje na omezení a preference spotřebitelů při jejich rozhodování.

Rozpočtové omezení Důvod, proč lidé spotřebovávají méně nežli by si přáli, je v

omezeném důchodu. Toto tzv. mezičasové rozpočtové omezení ukazuje celkové dostupné zdroje pro spotřebu dnes a v budoucnosti. Předpokládáme 2 období. V období 1 si vydělají Y1 a spotřebují C1, v

období 2 si vydělají Y1 a spotřebují C2. Mají možnost si vypůjčit i šetřit, takže spotřeba se může od důchodu kdykoliv lišit.

Posuďme, jak důchod ve dvou obdobích omezuje spotřebu.

1. období S= Y1-C1

2. období C2 = (1+r)S+Y2

S reprezentuje jak úspory a výpůjčky (S je větší nebo menší než 0)

C2=(1+r)(Y1-C1) + Y2

Mezičasové rozpočtové omezení : C1 + C2/(1+r) = Y1 + Y2/(1+r)

Jestliže úrok je 0, potom celková spotřeba (v obou obdobích) se rovná celkovému důchodu.

Jestliže je úrok > 0 , budoucí spotřeba a důchod jsou diskontovány (1+r).

C2

C1Y1

Y2

Y1+Y2/(1+r)

(1+r)Y1 + Y2

B

A

C

Úspory

Výpůjčky

A= C1 = Y1 a C2 = Y2

B= C1 = 0 a C2 = (1+r)Y1 + Y2

C = C2=0 a C1 = Y1 + Y2/(1+r)

Křivka spotřebních možností

Spotřebitelské preference Indiferenční křivky ukazují kombinace spotřeby v prvním a

druhém období, které jsou pro spotřebitele stejně uspokojivé Sklon indiferenční křivky je mezní míra substituce, sklon

rozpočtového omezení (křivka spotřebních možností) je 1+r MRS = 1+r v bodě E

C1

C2

E

Jak změna důchodu ovlivní spotřebu ? Bez ohledu, kdy ke zvýšení důchodu dojde, spotřebitel toto zvýšení

promítne do spotřeby v obou obdobích. Spotřeba je závislá na zdrojích, které spotřebitel očekává během svého života. U Keynese současná spotřeba závisela na současném důchodu.

C1

C2

É

E

a á

Jak změna úroku ovlivní spotřebu ? Předpokládáme, že spotřebitel spoří a došlo ke zvýšení úroku. Substituční a důchodový efekt. Substituční efekt zdražuje

současnou spotřebu. Důchodový efekt zvyšuje jak současnou tak i budoucí spotřebu.

C1

C2

A

a

B

C2

C1

Omezení výpůjčních možností Pro spotřebitele, kteří by si chtěli vypůjčit, ale nemohou,

bude spotřeba záviste pouze na běžném důchodu

C1

C2

Y1

E D

Hypotéza životního cyklu - Modigliany, Brumberg, Ando Důchod se během životu mění (penze, mládí) a úspory a

výpůjčky umožní člověku udržovat spotřebu na určité stálé celoživotní úrovni tím.Spotřeba nereaguje na předvídané změny důchodu.

Agregátní spotřeba závisí na věkové struktuře obyvatel. Mladí lidé spotřebovávají více, nežli kolik vydělávají,lidé středního věku spoří a důchodci konzumují své úspory.

Lidé tak usilují zajistit si spotřebu, která je přibližně vyrovnaná v průběhu života.

Příklad Pracovní život zahájen ve 20 letech Práce ukončena v 65 letech Úmrtí v 80 letech

Roční příjem Y = 30 000 Kč Délka práce (než bude odchod do penze) R = 65-

20=45 Celkové životní zdroje 30 000 x 45 = 1 350 000 Kč

Počet let života T = 80-20=60 Roční spotřeba C = 1 350 000 / 60 = 22 500 Kč

Spotřeba a úspory jsou propojeny s demografickým vývojem.

Y

C

Čas

Úspory

Čerpání úspor

ÚmrtíPenze

Bohatství

Důchod

Spotřeba

Kč

Hypotéza životního cyklu C= (W + RY) /T

R počet roků zbývajících do penze T počet roků do konce života W bohatství Y příjem

C = (1/T)W + (R/T) Y T= 50 R = 30 C= O,02 W + 0,06 Y C = W + Y

MPC při různých důchodech Permanentní zvýšení důchodu o 3000 Kč ročně

Roční zvýšení spotřeby = 3 000 x (45/60) 2250 Kč MPC bude 0,75

Jednorázové zvýšení příjmu o 3000 Kč 3000x(1/60)= 50Kč MPC bude 0,017

MPC z permanentího příjmu je vysoký, z jednorázového příjmu nízký.

MPC z bohatství je stejný jako z přechodného příjmu

C = W + Y Průměrný sklon ke spotřebě C/Y = (W/Y) +

Protože se bohatství nemění proporcionálně s příjmem (v krátkém období) vidíme, že vysoký důchod se spojen s nízkým průměrným sklonem ke spotřebě

V dlouhém období bohatství a příjem rostou společně a W/Y je konstantní a porto je stabilní i poměr spotřeby k důchodu.

Jak změna bohatství posunuje spotřební funkci

Y

C

W1

W2

Hypotéza permanentního důchodu Milton Friedman, 1957

Člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, který považuje za permanentní

Permanentní důchod člověk dlouhodobě očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných pracovních příležitostech

Je to tedy stálá míra spotřeby, kterou člověk může udržovat po zbytek svého života, když bere v úvahu současnou úroveň bohatství a příjmu, který získává nyní a v budoucnosti.

A= AP + AT

C= cYP

Spotřeba je funkcí permanentního důchodu

Krátkodobá spotřební funkce ukazuje vztah mezi běžným důchodem a spotřebou. V krátkém období proto pozorujeme klesající sklon ke spotřebě. Sleduje se totiž závislost spotřeby na běžném

důchodu, který se skládá z permanentí a přechodné části.

Při posuzování permanentího a přechodného důchodu jsou lidé velmi opatrní (3-5 let) Teprve, když se přesvědčí, že jde o trvalý důchod, zvýšení se spotřeba.

APC = C/Y = c YP/Y Když současný důchod převýší permanentí,

průměrná míra spotřeby dočasně klesá, když současný důchod dočasně poklesne, průměrná míra spotřeby stoupá.

Proto spotřeba reaguje na změny důchodu v krátkém období slabě a v dlouhém silněji.

Y

C Dlouhodobá spotřební funkce

Krátkodobé spotřební funkce

Proč se tyto moderní teorie liší od skutečnosti Omezenost přístupu k likviditě

Spotřebitel se nemůže vypůjčit, aby udržoval výši spotřeby při očekávání vyšších budoucích příjmů

Krátkozrakost Spotřebitelé často nevěří dokud se platby nerealizují

ve skutečnosti (oznámení o zvýšení důchodů atd.) Úspory jako speciální rezerva

Ne na důchod ale jako dědictví pro děti Speciální rezerva na horší dny

• Staří tak jen velmi pomalu vyčerpávají důchody

Barro-Ricardianský ekvivalent -vysvětlení přes moderní teorie spotřeby

Spotřeba ČR v průběhu transformace Podle teorií, v průběhu cyklu nejmenší volatilitu ze

složek HDP by měla vykazovat spotřeba domácností ( %, s.c.)

90 91 92 93 94 95 96 97 98 HDP -1,2 -11,5 - 3,3 0,6 2,7 6,4 3,9 1,0 -2,7 Spotřeba 6,7 -28,5 -15,5 2,9 5,3 6,9 7,0 1,6 -2,4

Volatilita spotřeby byla větší nežli kolísání HDP

Hypotéza relativního důchodu (Duesenberry -1949) Spotřební chování jednotlivců je navzájem spíše závislé

(demonstrační a napodobovací účinek) Spotřebitelské vztahy jsou během času nezvratné . Lidé mají silnou tendenci napodobovat ve spotřebě své sousedy a

zároveň se snaží neustále dosahovat vyšší životní úroveň. Jestliže dosáhnou na vrcholu cyklu jisté životní úrovně spotřeby, budou se co nejvíce snažit udržovat tuto spotřebu, i když jejich důchod cyklicky poklesne. Z toho vyplývá, že podíl spotřeba/důchod je dlouhodobě konstantní a nezávislý na úrovni důchodu, ačkoliv krátkodobě tento podíl na poměru běžného důchodu k nejvyššímu důchodu dosaženému v minulosti.

Hypotéza permanentího důchodu a kuponová privatizace Privatizace státních aktiv kuponovou metodou do rukou českých

občanů byla neočekávaným, mimořádným příjmem a v případě platnosti hypotézy permanentího důchodu by takový příjem neměl být spotřebován.

Výsledky testování podpořily hypotézu

Pouze věková skupina 26-35 let spotřebovávala více, nežli by to odpovídalo hypotéze. To odráželo fakt, že mladí a vzdělaní více očekávali vysoké budoucí příjmy z důvodu transformace takže zvýšily svoji spotřebu v reakci na tato očekávání, z již nyní dostupných zdrojů a tedy i z příjmů z privatizace. Navíc tato skupina podléhala silným likvidním omezením.

Funkce úspor Úspory jsou nespotřebovanou částí důchodu

S= Yd-C Úspory závisejí jednak na disponibilním důchodu a

jednak na úrokové míře S= S(Yd,r) nebo S = -Sa + s Y s = S/ Y 0 < s < 1

Ca

Sa

C

YS

Y

C=Ca+cY

S=-Sa+sY

Yo

Yo

45o