stav energetiky ve světě a výsledky konference wec v Římě praha, 19. června 2008

Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě

Praha, 19. června 2008

Obsah

1 Úvod

2 Energetika v mezinárodním kontextu

o Požadavky vyplývající z poptávky

o Schopnost nabídky uspokojit rostoucí poptávku

o Environmentální a politické aspekty energetiky

3 Situace v Evropě

4 Dopady na Českou republiku

5 Závěr

V současné době prochází světová energetika obdobím výrazných změn s převážně dlouhodobým charakterem. Tato tzv. 3. energetická revoluce má několik klíčových aspektů:

Dramatický růst cen energií v důsledku rychlého ekonomického růstu v rozvíjejících se zemí

Limitované zásoby fosilních zdrojů energie a jejich nerovnoměrné regionální rozdělení

Demografický růst (navýšení o 3 miliardy do roku 2050)

Klimatické změny

Způsob, jakým bude tento bezprecedentní souběh dlouhodobých. trendů probíhat, předurčí naši společnou energetickou budoucnost v globálním měřítku.

3. energetická revoluce a její aspekty

Jedna z hlavních studií WEC zpracovaná v rozmezí let 2005 až 2007 „Rozhodnutí o budoucnosti: Scénáře energetické politiky do roku 2050“ definuje čtyři klíčové aspekty ovlivňující budoucí energetiku:

Požadavky vyplývající z poptávky

Schopnost nabídky uspokojit poptávku

Environmentální aspekty energetiky

Politické aspekty energetiky

Klíčové vlivy formující energetickou budoucnost světa

1 Úvod





3 Situace v Evropě


5 Závěr

Spotřeba primárních energetických zdrojů se do roku 2050 téměř zdvojnásobí, přičemž do roku 2030 vzroste o 50 %.

Téměř 80 % tohoto nárůstu bude i nadále kryto z fosilních zdrojů.


Uhlí Ropa Plyn Jádro Voda Biomasa

Ostatní obnovitelné zdroje Zdroj: IEA

Zároveň je očekáván značně nerovnoměrný vývoj poptávky z regionálního hlediska s důrazem na rozvíjející se země.


Zdroj: IEA

Světová spotřeba energie:země OECD a mimo OECD

Spotřeba energie v zemích mimo OECD po regionech

Čína a Indie budou přispívat ke globálnímu zvýšení poptávky po primárních energiích více jak 40 % do roku 2030


Zdroj: IEA

Zvýšení poptávky po primárních energiích a investicích mezi roky 2005 a 2030 z hlediska podílu na celkové světové poptávce

Ropné importy Číny dosáhnou 13 mil. barelů denně, neboť počet automobilů vzroste z dnešních 20 na 140 / 1 000 obyvatel


Zdroj: IEA

Poptávka po elektřině předstihne poptávku po primárních zdrojích a její nárůst bude činit do roku 2030 cca 100%.

V zemích jako Indie a Čína se očekávají nárůsty až o 400%.


Zdroj: IEA

Světová výroba elektřiny po regionech, 1980 až 2030

Teoretická životnost energetických surovin závisí v podstatě na stávajících zásobách, nových rezervách a vývoji spotřeby.

Graf naznačuje teoretickou životnost při stávající úrovni spotřeby a započítání buď jen stávajících rezerv nebo i teoretických rezerv.


Zdroj: WEC

Nerovnoměrnost regionální rozložení zásob primárních energetických surovin ještě podtrhuje efekt nerovnoměrného očekávaného vývoje poptávky po energiích.

Pozn. V materiálech WEC je Rusko započítáváno do Evropy.


Zdroj: WEC

Těžba ropy mimo členy OPEC vyvrcholí okolo roku 2015, přičemž podstatná část dalších dodávek bude zajišťována OPEC


Zdroj: IEA

Ověřené zásoby zemního plynu k 1.7.2007: 183 000 mld. m3


Zdroj: Cedigaz

V poslední době jsme svědky dramatického globálního zvyšování cen klíčových energetických surovin a potažmo i elektřiny, které patrně bude pokračovat i v budoucnu.


?

Rozvoj poptávky po elektřině si vyžádá značný růst instalovaného výkonu elektrárenských zdrojů.Ve světovém měřítku to znamená ročně uvést do provozu elektrárny s instalovaným výkonem cca 240 000 MW.


Zdroj: IEA

Přepokládaný rozvoj si vyžádá zcela mimořádné investice, které se odhadují do r. 2030 na celkem na 21,9 trilionů USD.

Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky

Zdroj: IEA

Z těchto 22 trilionů USD připadne přes polovinu na rozvojové země, 17% na Čínu a dalších 5 % na Indii

Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky

Zdroj: IEA

Zajištění a pokrytí energetických potřeb je výzvou pro energetické politiky jednotlivých zemí, přičemž tyto politiky by měly vyváženě naplňovat tři stěžejní cíle:

„Accessibility“ (Dostupnost) – ve smyslu zajištění spolehlivé dodávky energií a souvisejících služeb za ceny, které jsou sociálně únosné a zároveň reflektují veškeré související náklady a motivují k nebytným investicím.

„Availability“ (Zajištěnost) – ve smyslu zajištění kvality a spolehlivosti a plynulosti dodávek energií, včetně citlivé diverzifikace využívaného energetického portfolia.

„Acceptability“ (Přijatelnost) – ve smyslu respektování sociální a zejména environmentální dimenze fungování energetiky jak na lokální, tak na globální úrovni, s důrazem na zajištění udržitelného rozvoje.


Pro budoucí tvorbu energetických politik je nezbytné (mimo jiné) brát v úvahu tyto skutečnosti:

Žádný energetický zdroj nevyřeší v daném okamžiku všechny světové problémy a je nezbytné počítat se všemi potenciálními alternativami.

Žádná politika či aplikovatelná měřítka nejsou schopny poskytnout dokonalé všestranné řešení. Každé řešení má své výhody i nevýhody.

Žádná opatření, i když někde vykazují uspokojivé výsledky, nejsou univerzální a v jiném prostředí mohou naprosto selhat.

Pro realizaci opatření a nezbytných investic je zapotřebí nastolit efektivní, konzistentní a předvídatelnou prostředí a politiku.

Naprosto nezbytná bude mezinárodní spolupráce na tomto poli.


Mezi nejdůležitější aspekty je považována nutnost dostatečné redukce emisí skleníkových plynů. Neexistuje automatická závislost mezi ekonomickým růstem a potřebou energií nebo mezi potřebou energií a objemem emisí.

Významná je Podpora postupného přechodu na nízko-materiálové, nízkoenergetické a nízko-emisní technologie.

Ve střednědobém horizontu lze nejefektivněji snížit uhlíkovou náročnost právě v energetice (existence vhodných technologií), než v dopravě, kde je toto možné obtížně a až v dlouhodobém horizontu (investice, technologie, změna chování spotřebitelů).


Zdroj: WEC

Očekává se, že cca 60% nárůstu globálních emisí CO2 mezi roky 2005-2030 bude vyprodukováno v Číně a Indii.


Zdroj: IEA

Kumulativní emise CO2 související s energetikou

WEC předpokládá, že pokud budou přijata vhodná politická opatření a využity vhodné technologie, růst emise skleníkových plynů může být v krátkodobém horizontu snížen, jejich absolutní objem může být stabilizován ve střednědobém horizontu a snížen v dlouhodobém horizontu.I. etapa (snížení růstu emisí do roku 2015) – důraz na snížení uhlíkové náročnosti zejména energetiky (zejména elektroenergetiky). Mezi aplikované nástroje patří uhlíkové daňové kredity zaměřené na podporu investic, specifická schémata podpory nízkouhlíkové výroby elektřiny a podpoře obnovitelných zdrojů v rámci energetického portfolia.

II. etapa (stabilizace objemu emisí v letech 2015 až 2030) – založená na odstranění závislosti ekonomického růstu a objemu emisí, další intensifikaci nástrojů fáze I. a využití již komerčně využitelných jaderných elektráren nové generace, technologie CCS a nízko či bezemisních elektráren.

III. etapa (2030 až 2050) – Nastolení post uhlíkové ekonomiky, navyšování energetických potřeb za současného snižování emisí nejen v energetice, ale taktéž v dopravě.


Např. IEA předpokládá, že emise CO2 by bylo možno za předpokladu přijetí odpovídajících opatření snížit o cca 19 mld. tun. do roku 2030.


Zdroj: IEA

Čína se stane největším emitentem skleníkových plynů v roce 2007, zatímco Indie dosáhne třetí příčky v roce 2015


Zdroj: IEA

2005 2015 2030

Gt Pořadí Gt Pořadí Gt Pořadí

USA 5,8 1 6,4 2 6,9 2

Čína 5,1 2 8,6 1 11,4 1

Rusko 1,5 3 1,8 4 2,0 4

Japonsko 1,2 4 1,3 5 1,2 5

Indie 1,1 5 1,8 3 3,3 3

WEC počítá v rámci budoucího energetického vývoje z hlediska energetické politiky se čtyřmi základními scénáři.

Scénáře se liší především aplikovanýmipolitikami závisejícími na úrovni vládní angažovanosti a spolupráce / integrace

Vládní angažovanost je v dimenzích:

Malá

Velká

Spolupráce a integrace se chápe formou:

Spolupráce mezi vládami

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP)

Dohody napříč soukromým sektorem (mezi podniky)

Scénáře energetické politiky do roku 2050

Charakteristiky scénáře „LEV“

Značná aktivita vlád a veřejného sektoru doprovázená úzkou a intenzivní spoluprací / integrací

Dochází ke sdílení technologií a vědomostí.

Účinně se omezuje nedostatek energie v chudých částech světa.

Omezení emisí skleníkových plynů je řešeno na mezinárodní úrovni, přičemž může mít částečné negativní dopady na HDP.

Náklady na transformaci energetiky se rozdělí mezi všechny státy (exportéry energií i importéry).

Charakteristiky scénáře „SLON“

Významná účast státu / vlád, ale minimální kooperace / integrace

Hlavní prioritou politik je zajištění energetické bezpečnosti, diverzifikace paliv a ekonomického růstu.

Zajištění surovin se děje na bilaterální bázi (mezi jednotlivými státy)

Důraz na využití uhlí (bez aplikaci čistých technologií), jaderné energie a obnovitelných zdrojů


Charakteristiky scénáře „ŽIRAFA“

Minimální vládní angažovanost provázená vysokou mírou spolupráce a integrace.

Postupné odstraňování bariér mezinárodního obchodu.

Efektivní výměna technologií a know-how.

Environmentální otázky řešeny na národní či regionální úrovni.

Vzrůstající závislost na uhlí zvyšuje emise skleníkových plynů.

Nebezpečí energetických šoků, které ovšem nejsou kritické pro světovou ekonomiku.

Charakteristiky scénáře „LEOPARD“

Minimální úroveň vládní angažovanosti a kooperace / integrace.

Světový obchod s energiemi a surovinami omezen tržními bariérami.

Omezené sdílení know-how a přesun technologií

Minimální změny ve stávajících energetických politikách.

Na situaci profitují země s dostatečnými energetickými surovinami


Regionální aspekty jednotlivých scénářů


LEV ŽIRAFA SLON LEOPARD

Globální úroveň

Silná globální ekonomika, globální dohody o emisích a řešení nedostatku energií.

Volný trh zvyšuje globální HDP, růst populace se postupně snižuje.

Energetické dodávky bezpečnější a více diversifikované, mírné snížení emisí.

Nižší ekonomický růst, vyšší emise, větší nejistoty.

AfrikaZvyšující se životní standardy, zlepšující se dostupnost energií.

Poptávka po energiích se snižuje, zvyšuje se dostupnost pro všechny.

Zlepšující se dostupnost energií, plánování snižování uhlíku stagnuje.

Malý pokrok ve směru zlepšování přístupu k energiím.

AsieEkonomika stále roste, čistý rozvoj se stává nejdůležitější prioritou.

Zvyšuje se spotřeba ropy a plynu a s tím rostou emise.

Skok směrem k produkci elektřiny a čisté energii.

Problematika klimatických změn opomíjena.

Latinská Amerika a Karibik

Rostoucí tlak na ochranu životního prostředí.

Slabá infrastruktura omezuje ekonomický růst.

Energetická intenzita a přístup k energiím se zhoršuje.

Energie na příděl, růst cen energií.

Evropa

Energie se stává více dostupnou, snižuje se využití uhlí.

Status quo, důraz na nízkouhlíkové technologie.

Vlády podporují energetické firmy, snaha o redukci velkých bilaterálních obchodů .

Pozdní rozvoj čistých energií.

Severní AmerikaUžší spolupráce se zahraničím, v tuzemsku prioritou životní prostředí.

Větší důraz na čisté energetické technologie.

Energetická infrastruktura slábne, soukromé investice se vytrácejí.

Překážky v energetické bezpečnosti.

Srovnání výsledků jednotlivých scénářů


Zdroj: WEC

1 Úvod





3 Situace v Evropě


5 Závěr

Jak zmírňovat náchylnost k energetickým krizím (zmírňování energetické zranitelnosti):

Závěr

Druh náchylnosti Cíl Opatření

Vysoká energetická náročnost / vysoké emise skleníkových plynů

Snížení energetické náročnosti

Vyšší efektivita energetického využití

Nové technologie

BAT technologie

Jednostranný energetický mix

Diverzifikace energetických zdrojů

Vyvážená kombinace zdrojů (uhlí, plyn, jádro, OZE)

Decentralizované E-zásobování

Přizpůsobení náhlým cenovým výkyvům

Diverzifikace energetických zdrojů

Nízko-energetické technologie

Schopnost čelit výpadkům Diverzifikace výrobních kapacit

o Investice

o Plyn

o Ropa

o Elektřina

Diverzifikace zdrojů

Výrobní soběstačnost

Kapacita zásobníků

Propojení přenosových soustav

Sdílené výrobní rezervy

Energetické problémy EU

Zdroj: IEA

Rostoucí závislost na energetických dovozech

Nedostatek výrobních elektrárenských kapacit

Potřeba retrofitů stávajících elektráren (prodloužení životnosti, zlepšení účinnosti, snížení emisí)

Nedostatek nových dopravních kapacit pro dovoz plynu (terminály LNG, plynovody)

Obrovská finanční potřeba pro zajištění potřebných investic

Společné indikátory pro scénáře: Politický kontext

Energetická bezpečnost (adekvátnost systémů, dodávky ze zdrojů)

Tržní síly (soutěž/konkurence, úroveň cen)

Životní prostředí / změna klimatu (výstupy, náklady)

Energetický mix (zdroje, účinnost, efektivita, přemístitelnost)

Charakteristika čtyř energetických scénářů WEC v Evropě

Silně angažovaná

vláda

Globalizace

Málo angažovaná

vláda

Nacionalismus

Uzavřené pevnosti v

Evropě

Spolehlivá / sebejistá Evropa

Konkurence v Evropě

Uzavřené skupiny v

Evropě

1 Úvod





3 Situace v Evropě


5 Závěr

Jak česká energetika a potažmo celá ekonomika je velmi citlivá na globální změny provázející 3. energetickou revoluciRelativně malá energetika, ale zároveň velmi otevřená a propojená s ostatními trhy

Omezené domácí energetické zdroje, závislost na importech (ropa, zemní plyn)

Velká energetická náročnost ekonomiky

Rostoucí životní úroveň a HDP – kontinuální zvyšování poptávky po energii

Nutno v krátkém období jednorázově obnovit elektroenergetické výrobní kapacity

Zároveň je ČR jako člen EU spolu-zodpovědná za evropskou energetickou politikuNejen za její naplňování, ale i za její formování!

Závazky na poli energetiky a životního prostředí tak jistým způsobem omezují, či přinejmenším předurčují volbu budoucích energetických opcí

Výchozí pozice České republiky (I.)

Možné přínosy českého předsednictví v oblasti energetiky a klimatu:

ČR bude pověřena vedením agendy EU včetně vysoce prioritních oblastí Energie a Klima

Národní priority nejsou v rozporu s EU agendou: Bezpečná a udržitelná energie a Klimatické změny

Národní postoje v porovnáním pozice EU:

Energie: úzká komplementarita (stejné národní strategické obavy)

Klima: ještě částečně asymetrické v evropském kontextu (Ale: zásadní postoj o důležitosti klimatických změn PM přijat)

Široká evropská ekologická agenda (včetně čistoty ovzduší)

V oblasti klimatu: česká delegace bude pověřena přípravou a vyjednáváním post-Kyotského režimu (v úzké spolupráci s Francii a Švédskem)

Jednání s členskými zeměmi EU, USA, Japonskem a skupinou OECD, ale i s Čínou, Indií, Ruskem, Ukrajinou a se skupinami rozvojových zemí - vyžaduje vyjednávací kredibilitu

Začátek příprav v prosinci na Bali pokračuje za české účasti směrem ke Kodani (prosinec 2009)

Výchozí pozice České republiky (II.)

Globální dopady: Tlak na zvyšování ceny elektřiny a zvyšování požadavků na kapacitu jejího přenosu

Tlak na zvyšování cen primárních energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí)

Tlak na zvyšování cen energetických investičních celků + prodlužování realizace investic z titulu kapacitního přetížení dodavatelů

Dopady související se specifiky evropské energetické politiky: Snaha o internalizaci externalit – zdanění elektřiny a energetických produktů

Podpora obnovitelných zdrojů energie a její nepřímé efekty (zemědělství)

Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem

Po počáteční deregulaci opětovné zvyšování regulace energetického sektoru

Nákladové efekty evropského systému obchodování s povolenkami CO2

Výsledkem je zvýšené riziko a nejistota jak pro nabídkovou stranu, tak pro stranu poptávkovou …

Vybrané dopady energetické revoluce na českou energetiku / ekonomiku

Scénář Lev Poskytuje nejlepší výstupy, ale jeho realizace je

pravděpodobná pouze v případě blížící se energetické krize (tu si zatím nikdo nechce připustit) – opožděná svornost přitom není řešením.

Scénář Leopard Je pro ČR v podstatě nereálný – bylo by nutné

rezignovat na regulaci v environmentální oblasti.

Scénář Žirafa Je málo pravděpodobný ze stejných důvodů jako

Leopard.

Scénář Slon Přesouvá vše na vládu a nikdo nekooperuje.

Klíčem k úspěchu je dosažení kompromisu založeném na reálných cílech, jejich rozumném a včasném naplnění ekonomicky únosným způsobem a zachování strategické flexibility při nejistém vývoji světa.

Kterého scénáře lze v ČR dosáhnout?

• Environmentální legislativa a regulace.

• Kooperace/integrace v sektoru.

• Vládní angažovanost pro rozvoj, trh a osvětu.

1 Úvod





3 Situace v Evropě


5 Závěr

„Dosažení udržitelné budoucnosti energetiky bude vyžadovat nebývalou úroveň globální součinnosti mezi průmyslem (energetikou) a vládami a hlubší integraci regionálních a mezinárodních energetických trhů.“3. energetická revoluce je za určitých podmínek zvládnutelná

Stěžejní pozice fosilních paliv přetrvá i do budoucna

Význam jaderné energie se bude postupně zvyšovat

Nominace WEC pro zastřešení souvisejících klíčových aktivit:

Omezení skleníkových plynů + zajištění stabilních cen „uhlíkatých“ látek

Pravidla obchodu a investic v energetice + realistická návratnost

Širší zapojení vlád / partnerství veřejné a soukromé sféry

Závěry 20. světového kongresu WEC

Světové zásoby primárních energií jsou dostatečné na to, aby uspokojily poptávku v krátkodobém a střednědobém horizontu.

Problém ovšem bude jak překlenout nerovnoměrnost mezi místy výskytu surovin a jejich největší spotřebou

Vzhledem k tomu, že nárůst potřeby primárních energetických zdrojů bude pokryt především fosilními palivy, je třeba vyřešit otázku emisí skleníkových plynů. Hlavní faktorem budou vysoké ceny energií, které povedou k větší energetické účinnosti a větším

investicím do infrastruktury

Zároveň je ovšem třeba klást důraz na investice (soukromé i veřejné) do výzkumu a vývoje nových čistých a efektivnějších technologií.

Klíčová doporučení WEC nezbytná k naplnění vize udržitelného energetického rozvoje: Jasné stanovení „motivující“ cenu „uhlíku“ srozumitelnou pro investory i trhy

Intenzivnější mezinárodní spolupráce v oblasti transferu technologií

Zvýšení energetické efektivnosti napříč celým energetickým hodnotovým řetězcem

Užší integrace energetických trhů v regionální i globální rovině

Stanovení stabilních a férových pravidel energetického trhu

Závěr

Energie + Klima = Příležitosti pro business Stávající trendy vytváří dvojí efekt pro hospodářské subjekty:

o Splnění nároků vyplývajících z NAP (obranná strategie)

o Ekonomické příležitosti: export (pro-aktivní strategie)

NAP - Strategické volby průmyslu:

o Úspory energie (první krok, nízkonákladový, 10% úspor bez většího úsilí)

o „Koupit si čas“ pro provedení energetických a emisních auditů a vypracování strategie

o Investice do nízko-materiálových, nízko-energetických, nízko-emisních technologií

o Obchodování s emisemi (nákup/prodej)

Energetická opatření uvnitř podniků:

o Materiálové, energetické a emisní audity

o Podniková emisní strategie (úspory, prodej/nákup povolenek)

o Technologická opatření, inovace, V&V

o Investiční rozhodování se zahrnutím vlivu cen povolenek

Ekologická oblast vytváří velký prostor pro vývoz českých ekologických služeb a technologií

o Klima jako nový a potenciálně důležitý instrument exportní politiky průmyslu

o Podíl ekologických technologií na českém vývozu: pouze 1,5% (!)

o MŽP: Katalog českých ekologických služeb a technologií

o Zahrnutí ekologických služeb a technologií do Rozvojové spolupráce

Závěr

Klíčová doporučení:

Stanovit reálné cíle /směrné hodnoty – nastavení pravidel pro investice, přenos technologií, obchod, koordinované řešení environmentálních otázek.

Řízení komplexních změn s využitím partnerství – zejména veřejného a soukromého sektoru

Mobilizace strany poptávky – rozvoj a transfer technologií, doprava, stavebnictví, bydlení apod.

Energetický leadership – směr a vize rozvoje, pravidla, stimuly a alokace zdrojů v souladu s naplňováním vize.

Globální klíčová poselství:

Dialog, jednání a workshopy jsou důležité, ale rozhodující je schopnost přenést poznatky do smysluplných akcí.

Je zapotřebí nová úroveň energetické politiky, regulace a investice, pokud máme dosáhnout udržitelnost v rámci let 2035 až 2050.

Je nezbytné, aby se veřejné a soukromé subjekty vzájemně angažovaly a formovaly partnerství. Která zajistí dosažení cílů „3 A“:

o „Accessibility“ (Přístupnost)

o „Availability“ (Dosažitelnost)

o „Acceptability“ (Přijatelnost)

Závěr

• Funded by Member Committee annual subscriptions

• Subscriptions set by EA-approved formula

• Based on energy consumption, production, GNI

• Additional funding:• Congress• Direct corporate contributions• Patrons Programme - WEC Foundation• Publication sales• Partnership royalties

Energetický komitét ČR / WECBudova ČEPS, Elektrárenská 2

CZ-101 52 Praha 10Tel: +420 211 044 870 Fax: +420 211 044 330

E-mail: [email protected]: www.wec.cz

World Energy Council1-4 Warwick Street, London W1B 5LT

Tel: +44 20-7734 5996 Fax: +44 20-7734 5926E-mail: [email protected]

Website: www.worldenergy.org

mailto:[email protected]

stav energetiky ve světě a výsledky konference wec v Římě praha, 19. června 2008

Documents