!Stavebn-historick studie

Autor: Mgr. Martin Krsek nor 2012

!!!!!!!!!!

Nzev objektu !Skrytn Vila Ludwiga Wolfruma Adresa Dobkovice, Skrytn

. p. 40

K../parcela St. p. . 78/1

Architekt Carl Mayer, Dn poboka st nad Labem

Stavitel Carl Mayer

Stavebnk Rudolf Richter, Praha

Projekt 1892?

Realizace 1892

Vlastnk Martin Hausenblas

Typ objektu Vila

Typ pamtkov ochrany

Objekt nepov dnho typu pamtkov ochrany

!!

$ !!

!vod

Zceninu stedovkho hradu pipomn pohled na ruiny sto let star vstavn vily

steckho banke Ludwiga Heinricha Augusta Wolfruma ve Skrytn na Dnsku. Hrady

se ale postupn rozpadaly po stalet, zatmco Wolfrumov rezidenci na to stailo

poslednch dvacet let .

Polorozpadl obvodov

zdivo, ktermu dominuje

pes dvacet metr vysok

v , t o n e n j e d i n

pbuznost skytnsk vily

s hradn zceninou. Stejn

jako gotick pevnosti, stoj

v prudk strni vysoko nad

dolm Labem. Nahoru

vede jedin cesta, dlouh a klikatc se v serpentinch. Skrytn, kdysi bval honosnou vilou,

se statkem a nkolika chalupami. Dnes pedstavuje beztn msto symbolizujc obdob

divokho kapitalismu v polistopadovch letech, kde nvtvnky vt obrovsk npis na zdi

ruiny: Zkaz vstupu va pomoci stailo. Letm pohled okamit prozrad, co tou

pomoc autor myslel.

Cel arel statku je dokonale rozkraden. Zmizelo

vechno, co mlo njakou cenu. Zstaly jen hol zdi, kter

postupn pohlcuje vegetace. Nejsmutnj pohled je na

samotnou vilu, nebo neorenesann zdoben fasda s

romantizujc v stle jet dokld, o jak ndhernou

stavbu lo. Nad vchodem dodnes z stylizovan

monogram nkdejho majitele domu L. W. Kdo se ale

nenech hned odradit smutnm pohledem, uct silnou a

mystickou energii tohoto msta. Energii, jej zsluhou si

Skrytn nachz i pes svou zuboenost adu obdivovatel.

Detailnj pohled do historickch pramen odhaluje mon vysvtlen. Majiteli Skrytna

toti u po stalet bvaly siln osobnosti, kter si udrovaly svou svbytnost skryti ped

vnjm svtem uprosted divok a ndhern prody eskho stedoho.

!Popis vily k roku 1892 a 2012

Dvoupodlan dm s v, kter pevyuje vilu jet o dv dal podla, stoj na

samot v katastru obce Dobkovice. Byla navren jako letn sdlo na klidnm odlehlm

mst, kter skt krsn vhled do labskho dol a dalch st eskho stedoho.

Prv to byl hlavn motiv pro

vstavbu nezvykle vysok

ve, aby vhled neruila

vzrostl vegetace okolnch

les.

O b j e k t s t o j n a

k a m e n n p o d e z d v c e

polozaputnho suternu.

Fasdu zdob eklektick styl

s pevaujcmi prvky tehdy

velmi modern neorenesance.

Projevuje se zvl v podob

zdobnch t t , vyveden

nadokennch ms, krakorc

nesoucch ochoz ve i plastick bose nro. Dle dochovan plnov dokumentace lze

konstatovat, e v v duchu neorenesance se neslo tak pojet interir, kter kultivovaly

sloupy a polosloupy, bos stn, tukov vzdoba i devn prvky jako tflovn sokl a

zdobn supraporty v podob antickho trojhelnkovho ttu nade dvemi.

Vnitn dispozice nabzela velmi luxusn rove bydlen. Pzem sktalo vstupn

salon oteven do terasy velkm sdruenm oken. Ze salonu bylo mon vstoupit doleva

do jdelny ozvltnn vklenkem s rohovm vhledem prozrazujcm pdorys ve.

Vpravo se nachzel obvac salon a jet za nm men pnsk salonek s vstupem na

terasu. Pi pmm prchodu vstupnm salonem se nvtvnk dostal do schodiov haly,

do n stily vchody dalch mstnost jako klavrnho pokoje, pokoje pro dveku, toalet,

kuchyn, pajzu a pbornku. Do patra stoupalo velkoryse pojat trojramenn schodit. V

prvnm pate se odehrval intimn ivot rodiny stavebnka. Nejatraktivnj mstnost,

dispozic stejn jako

j delna v p zem,

slouila coby lonice

pn domu. Bvala

n a d s t a n d a r d n

prosvtlen ze dvou

s t r a n . Ve l k o r y s

prostor s vstupem na

balkn zaujmala tak

lonice dt situovan

nad vstupn halou.

Sousedila s n jet

jedna men dtsk lonice a mal pokojk pro guvernantku. V druh sti domu se

nachzel pokoj pro pna domu, hostinsk pokoj, garderobira, koupelna a zchody.

Do dalch pater domu bylo mon vystoupat u jen bonm schoditm, kter bylo

pes podkrov spojeno s v. Ve vi nabzela prvn vhled u velk kruhov okna

v rovni podkrovnho patra. V pak stoupalo toit vetenov schodit vrcholc

v nejvym podla, kde dovolovaly prostupy vyjt na balkony vysut na krakorcch do

vech svtovch stran. Tak si mohl nvtvnk ut kruhov vhled do okol. Vila byla

zcela podsklepena, sutern skrval technick prostory jako sklad uhl, prdelnu, ehlrnu a

mandlovnu, skladovac prostory.

(

(

!

(

(

!!

(

!Oproti situaci zachycen na dobovch vkresech vypad souasnost diametrln

odlin. Dm nem stechu, ani stropy. Zbytky krov zstaly jen na vysok vi, kde by se

zlodjm problematicky kradly. Msto schodit u dvno zeje jen dra do nebes, zmizely

pskovcov stupn i ozdobn litinov zbradl. Jako posledn pozstatek krsn vzdoby

dovaj ve stnch tukem ozdoben niky, kter slouily bu jako sedky, nebo v nich stly

antick sochy. Pod vrstvou suti hust prorostl kopivami a pod zborcenmi a ohoelmi

trmy, mon hnij zbytky luxusnch parket a trosky kazetovho stropu.

Po horolezeckm vstupu o patro v je mon na chodb zahldnou brouen teraco,

jak vykukuje zpod suti. Tvoilo praktickou a pitom vzhlednou podlahu. Stejn jako na

vkrese i ve skutenosti zaujme bohat prosvtlen rohov lonice pod v se zajmavm

vklenkem. Trosky malho devnho schodit ukazuj vstup na pdu, tudy musel projt

kad, kdo chtl vystoupat na v za ndhernm vhledem do labskho dol. Po pdu

stechy ale zstala v odznut.

Sklepn prostory jet dnes ohrom krsn prosvtlenmi mstnosti, zsluhou

zasazen stavby do svahu n toti ze t stran nad rove ternu. Sutern od obytnch pater

na fasd odliuje pouit materil. Je vystavn z kamen, stny ze znlce a nro

z pskovcovch blok. Tak ostn oken a dve je pskovcov, i to u zlodji z st

vybourali. Ve sklep jako zzrakem peila prakticky neporuen historick lednice, tedy

vykachlkovna mstnstka s tlustmi dobe izolovanmi dvemi s mohutnou pkou na

zavrn. Najdeme zde tak pozstatky horkovzdunho vytpn. Zbytky kotle a systm

achet rozvedench po celm dom. Ke

kotli pak vede pod celm domem mal

tunel pro sn vzduchu, kter vyvr na

zadn zahrad.

!Stavebnk a jeho stavitel

Jako stavebnka vily historick

projektov dokumentace uvd Rudolfa

Richtera tovrnka z Prahy. O tto

osobn se bohuel nepodailo zjistit nic

bliho, jednak je na vin pli

obvykl pjmen dotynho, a pak jeho

pslunost k hlavnmu mstu, kde se

ance ztotonit Richtera mezi tisci

dalmi jet sniuj. V kadm ppad

muselo jt o velmi zmonho podnikatele, kdy si dovolil vystavt takov sdlo. Navc

toto sdlo vyuval vhradn jako letn byt pro sebe a svou rodinu. Zajmav zn klasifikace

stavebnk typu, dm nen popisovn jako vila, ale doslova coby zmek, co naznauje

nitern vztah k nemovitosti. O stavebnkovi nm plny

jet prozrazuj, e stavl vilu v dob, kdy ml jet

nedospl dti, kter vyadovaly ptomnost

guvernantky. Chyb ale jakkoli vodtko k dleitmu

daji, a to k vazb Rudolfa Richtera na Skrytn.

Meme se odhadovat, e ze severnch ech pochzel,

Skrytn u znal dve a teprve pozdji se odsthoval do Prahy. Je evidentn, e lo o osobn

vazbu mezi stavebnkem a Skrytnem, nebo vyprchala s jeho mrtm roku 1914, kdy

ddicov zmek okamit prodali.

Letn zmek (Sommerschloss) vystavl pro praskho tovrnka znm dnsk

stavitel a architekt Carl Mayer. Vynikal jako autor romantick architektury. Vrazn

vyhldkov ve coby oblben atribut sdel novodob prmyslov aristokracie, zd se,

byly jeho specialitou. Jeho jmno najdeme napklad pod plny pojetm pbuzn stavby

v Labsk ulici . p. 341. Tu si nechal vystavt majitel dnsk tovrny na knoflky Carl

Franze.

!Skrytn a jeho majitel

Skrytn (nmecky Skritin) m dlouhou a zajmavou historii. V roce 1879 ji ve sv

rozshl vlastivdn prci o labskm dol v nmecky mluvcch oblastech ech rozkryl

dnsk vlastivdec Franz Focke. V historickch psemnch pramenech narel opakovan

na slovansky psanou formu pojmenovn msta jako Skrzytin nebo Skrytin. Z toho logicky

vydedukoval, e mstopisn nzev pochz ze slovanskho

slova skrt, co podporuje Skrytn tak svou odlehlost a

skrytost. Skrytn ml podle povsti vzniknout hluboko v

pedkolonizanch dobch jako staroslovansk vesnice

tajc sedm dom. Vesnice se ale v 16. stolet promnila

ve svobodn statek, kter sjednotil vech sedm

hospodstv do jednoho majetkovho celku. Tm si Skrytn

vyslouil vjimen postaven. Majitel svobodnho statku

tzv. svobodnk byl toti prvn na rovni panstv. Nebyl povinovn bnou robotou,

finannmi odvody, ani vtinou dalch zvazk jako bn nevolnk. Mohl tak svobodn

nakldat se svm majetkem, prodvat ho bez svolen vrchnosti. Takto privilegovanch statk

bvalo pomlu.

Je to pravdpodobn, e se svobodnk rekrutoval z pvodnch obyvatel vesnice, jako

majitel jedn ze sedmi zmiovanch usedlost. Postupn pak jednotliv grunty sjednocoval,

piem si uhjil sv postaven svobodnho. To, jak zvidn hodn postaven to bylo,

dokazuje, e se o jeho minimlnch povinnostech vi vrchnosti dochovala po stalet

tradovan lidov povst. Podle n, ml majitel svobodnho statku Skrytn v ase vlky

poskytnou vrchnosti vz s konm a jet kon navc a majitel svobodnho statku zur Hardte

(Hortau-Lesn na protjm behu Labe naproti Dobkovicm) kon, vz a vozku. Ml platit

jen nepatrn njemn a na rozdl od nevolnk, kte robotovali vtinu dn v roce, musel

vykonvat pouze jednu starou sttn robotu, a toti nahnt zv i pokldat loveck st

(Jagtnetze) tak asto, jak bylo v jeho oblasti loveno. To tak dokld historick zznam v

pozemkovm registru uloen v dnskm zmeckm archivu: Hans Klepsch, svobodn

sedlk, chod jen sm na lov zajc, od dal roboty je osvobozen. Po vynalezen a

zdokonalen stelnch zbran se stal lov se stmi pekonan a skytnsk sedlk jako

svobodnk byl tohoto zvazku zprotn a dal jinou robotu neobdrel.

Jin povst vztahujc se ke Skrytnu rozkrv pvod nmeckho nzvu Reichberg,

kterm byl nazvn vrch (396 m. n. m.), na nm Skrytn le a na pelomu a ve 20. stolet se

tak prosazovat jako nmeckojazyn varianta pro samotn Skrytn. Obyvatelm svobodnho

statku Skrytn se toti podle tto povsti jednu dobu kalo pezdvkou Reichbauer, tedy

bohat sedlk. Jmno mlo vzniknout v dob, kdy se jednomu z majitel statku finann

velmi dailo a til se z velkho blahobytu. Pezdvka se penesla i na pozdj dritele gruntu.

Pozemkov kniha zaznamenv od roku 1624 nkolik majitel Skrytna skutenm jmnem,

prvn je ji zmiovan rodina Klepschova i Klopschova, pak rodina Stolle, kter tento

majetek pevedla v druh polovin 19. stolet na rodinu Frauenlob. Od n kolem roku 1890

Pohlednice Skrytna kolem roku 1900 v dobch Rudolfa Richtera. (sbrka Petra Jozy)

koupil bval svobodn statek prask tovrnk Rudolf Richter. e si byl svbytn tradice

Skrytna vdom, dokld nejen pojmenovn vily coby zmku, ale tak odkaz na prvn

postaven zakoupenho pozemku auf Gut Skritin (na majetku i statku Skrytn), co zejm

vychz z nmeckho pojmenovn pro svobodn statek Freisassengut.

Za nejvznamnjho novodobho pna Skytna meme bez vhn prohlsit

Ludwiga Wolfruma, kter koupil 22 let star zmek od Richterovch ddic roku 1914, aby

si zde zdil letn sdlo. Kouzlu tohoto msta evidentn zcela propadl, co vmluvn dokld

fakt, e si nechal na vrcholu Reichbergu sotva sto metr od zmku postavit hrobku, v n roku

1935 spoinuly jeho ostatky.

Pohlednice Skrytna kolem roku 1900 v dobch Rudolfa Richtera. (sbrka Petra Jozy)

!Ludwig Wolfrum patil k pednmu steckmu prmyslnickmu rodu, kter se vrazn

zapsal do historie msta. Zakladatelem klanu byl Carl Georg Wolfrum barv textilu (nar.

1813 v Hofu v Bavorsku). Ten se nejdve usadil v Meeranu v Sasku, kde se oenil a zdil si

vlastn barvrnu. Ovem v Sasku byl pod velkm tlakem konkurence, navc velk st

zakzek mstnch barv byla uren pro esk

odbratele. Proto se rozhodl pesdlit do ech,

kde se prmysl teprve pomalu rozvjel, take se

nemusel tolik bt konkurence, navc vrobou

pro esk klienty v echch by se zbavil

nutnosti placen cla. V neposledn ad mezi

plusy patil tak fakt, e v st, kter si

vytipoval coby vhodnou lokalitu, se mluvilo

nmecky. Poprv se v st nad Labem zjevil

roku 1843, kdy se seznmil s nkolika mstnmi

a zakoupil dm ve Velk Hradebn. Tam zhy

rozjel vrobu svho prvnho podniku

Nahoe Skrytn kolem roku 1920 a dole manel Wolfrumovi na zahrad vily. Zahradn nbytek dokld shodu msta pozen obou snmk. (Sbrka Petra Jozy a Alee Broka)

s obchodnm nzvem C. Wolfrum. Obchod se mu dobe rozvjel, nebo ltky se tehdy

dovely pevn z Anglie nebo ze Saska a v rakouskm soustt se jet tolik nevyrbly.

Carl Georg Wolfrum se stal grnderem prmyslov revoluce v st nad Labem. Jako prvn

roku 1852 uvedl na zem msta do provozu parn stroj. Krom obchodn sfry vynikl i

v zleitostech spoleenskho a politickho ivota. Stal se velmi aktivnm lenem mstsk

rady a roku 1861 byl zvolen za st nad Labem a Teplice do sk rady jako poslanec.

(

Zrove ml velkou rodinu, se svou enou Emili pivedli na svt devt potomk,

z toho tyi chlapce pokraovatele rodinnho podniku. Dva nejstar Carl a Otto se u v roce

1869 stali spolumajiteli textilky. Nejmladm z nich byl Ludwig Wolfrum, celm jmnem

Ludwig Heinrich August Wolfrum. Byl u rodilm steanem, piel na svt v dom

Pemalovan fotografie rodiny Wolfrum pozen roku 1868 vst n. L. Zakladatel klanu Carl Georg Wolfrum sed druh zprava, dvacetilet syn Ludwig stoj tet zleva.(Sbrka Muzea msta st n. L.)

s tovrnou ve Velk Hradebn 8. jna 1848. Uil se obchodnkem, bohat zkuenosti zskval

za svch studijnch

pobyt v Augsburgu, v

Le Havre i v Moskv.

Jako star brati se

z a p o j i l d o o t c o v a

obchodu s textilem, ale

d a l m p o d l n k e m

rodinn firmy se ji stt

nemohl. Nael si svou

ces tu k profesnmu

spchu. Kdy roku

1 8 7 2 o t e v e l a

zastoupen v st nad

Labem prvn akciov

banka Teplick banka

(Teplitze Bank), stal se editelem tto fililky. Kdy se roku 1877 rozpadla, pevzal ji a vedl

jako privtn banku - samostatnou komanditn spolenost Bankovn a smnrensk obchod

L. Wolfrum a Co. (Bank- und Wechselgeschft L. Wolfrum a Co.) Bankovn dm sdlil

v ulici U Ndra . p. 782. Finann stav L. Wolfrum a Co. se brzy potal mezi pedn

soukrom banky monarchie. Ml lv podl na obchodnm rozmachu st, nebo takka vem

m s t n m p r m y s l o v m p o d n i k m p o s k y t o v a l p j k y a

(

finann poradenstv. Napklad roku 1901 pjil 700 tisc rakousk korun i firm Georg

Rodn dm Ludwiga Wolfruma vst nad Labem. Za domem stla tovrna. Objekt se nachzel ve Velk Hradebn zhruba vmst dnenho

krajskho adu. (archiv Alee Broka)

Freska oslavujc vznan steany vbval mstsk knihovn zroku 1912. Ludwig Wolfrum stoj tet zprava od busty mocne. Je vidt jen hlava. (foto Archiv msta st nad Labem)

Schicht, psobil v jej sprvn rad. Roku 1913 financoval Rourov prmysl Austria svho

synovce Carla Hermanna Wolfruma. Mimo domc oblast byla banka inn pi budovn

elezskho prmyslu Rakouska (Eisenidustrie sterreichs) a zce propojena s Praskou

elezskou spolenost (Prager Eisenindustrie-

Gesellschaft) a vemi od n zaloenmi podniky.

Samozejm ne vdy jeho pjky vedly k rozkvtu

podnik. Ani s penzi od bankovnho domu L. Wolfrum

a Co. nezvldl podnikatel Alfred Spahn z Netmic

udret v dob hospodsk krize svou vznamnou

strojrnu B. Commischau, zkracoval, spchal

sebevradu a ztrtu pak nesl bank, kter zskal zpt jen

tolik, kolik vynesl prodej Spahnova majetku luxusn

vily a samotn tovrny.

Stejn jako otec, Ludwig Wolfrum svou energii nevkldal jen do podnikn. Ale na rozdl od

otce se nerealizoval ve vrcholn politice. Nejvy politickou funkci zastval jako radn msta

a byl pak jmenovn estnm radnm. Jeho

zsluhm na rozvoji msta se dostalo jet

dal pocty, kdy se tv Ludwiga Wolfruma

objevila na velkolep fresce nejvznamnjch

obyvatel msta v koncertnm sle steck

knihovny dostavn roku 1912. Mezi nositeli

pjmen Wolfrum vynikal Ludwig ve

filantropii. Po matce ze Saska zddil

protestantskou vru a jako kurtor evangelick

crkve v st ml velk zsluhy na podpoe

mstn protestn koly a crkve. Stal se

pednm dontorem vstavby evangelickho

kostela Apotola Pavla v Bratislavsk ulici

dokonenho roku 1906. Za penze L. Wolfruma koupila crkev olt. Oslavn lnek

publikovan v steck roence k roku 1929 u pleitosti jeho 80. narozenin vyzdvihuje

zvl jeho dar rodnmu mstu v podob monumentln Labsk kany, odhalen roku 1911 na

dnenm Lidickm nmst. Svm umleckm provedenm znzorovala zkladn kameny

rozvoje msta - hornictv, labskou plavbu, prmysl a obchod. Kanu korunovalo alegorick

souso Labe a Bliny. steanm mla

pipomnat vznam jejich msta. Kanu

bohuel roku 1939 zniili nacist. Mezi

mecensk skutky Ludwiga Wolfruma je

mon zaadit i jeho stlou podporu

vznamnho steckho male Ernsta

Gustava Doerela, ktermu dval hojn

zakzek. Bank tak zaloil nadaci pro

finann pomoc studujc mldei.

Spolen se svou enou Mari

Charlote Amali (1856-1925), kter nesla dv jmno Eckelmann a byla potomkem dalho

vznamnho steckho prmyslnickho roku (Likrka brat Eckelmann v Krsnm Bezn,

Pivovar Krsn Bezno a Velk Bezno aj.) podporovali nsledovnhodnm zpsobem rzn

dobroinn podniky ve mst. Bydleli ve vile . p. 1344/2 na roku dnen Churchilovy a

Stroupenickho ulici,

kterou si nechali postavit

roku 1888 od vznan

vdesk architektonick

kance l e Miksch a

N i e d z i e l s k i . J e j i c h

l u x u s n d m b y l

vyhlen jako toit

v e c h p o t e b nc h a

pomoc i h l eda j c ch .

Pedevm Marie mla

povst tich a porozumn

pln dobrodjky. Zemela roku 1925 po padestiletm manelstv, kter bohuel zstalo

naplnno potomky. Narodil se jim sice syn, ale den po porodu bohuel zemel. Ludwig

Wolfrum byl mj prastrc a j nesu jeho zsluhou jako sv druh jmno prv Ludwig a jsem

Ludwig Wolfrum a jeho ena Marie na rodinn svatb kolem roku 1920.(sbrka Alee Broka)

na to hrd. Nebylo jim bohuel pno, mt vlastn dti. Tak vnovali celou lsku vem dtem

v irok rodin. K Vnocm darovali kadmu lenu rodiny knihu, kterou teta osobn

vybrala, vzpomnal ped nedvnem na sv pbuzn Carlhans Wolfrum, kter ije od konce

d r u h s v t o v v l k y

v Nmecku. U Ludwiga a

Marie naly vel pijet i dti

etnch soused i dt ciz.

Ludwig se stal napklad

porunkem dt zemelho

G u s t a v a E c k e l m a n n a ,

manelina pbuznho. Chu

do filantropie manelm

Wolfumovm nezkazila ani

nkter zklamn ze strany

tch, jim poskytli svou

pomoc. Nkter ppady

n a z n a u j e v e s v c h

nevydanch poznmkch

k vznamnm obyvatelm

msta steck vlastivdec

Alexander Marian a jmenuje

napklad prv vdovu po

Gustavu Eckelmannovi i

prmyslnky Schichtovi.

Tak obec Roztoky, pobl kter Ludwig se svou manelkou trvil od roku 1914 kad

lto, poctila mecenstv steckho banke. V okol svho letnho sdla ve Skrytn nechal

zpstupnit turistick trasy a zaslouil se tak o zzem pro turisty a jejich dopravu do oblasti.

Fotografie, kter zachycuj manele Wolfrumovi ve Skrytn psob idylicky. Jist mnoh

z pohodov atmosfry vyprchalo, kdy musel Ludwig Wolfrum poslednch deset let svho

ivota trvit chvle na svm oblbenm sdle bez ivotn druky. Zemel v poehnanm vku

87 let 4. kvtna 1935. Jeho posledn cesta na vrch Reichbergu se konala 7. kvtna. Hrobka,

v n s p o i n u l , s v m

naturalistickm pojetm splvala

s okoln prodou. Byla opaten

prostm nhrobnm kamenem.

Dnes je bohuel poniena a kvli

v y k r a d a m h r o b z a l i t a

betonovou deskou. Potomci

Wo l f r u m u p o o d s u n u i j

pevn v Nmecku. Nejble

k majiteli Skrytna ml Carlhans Wolfrum, jemu byl Ludwig kmotrem.

V majetku rodiny Wolfrum zstal objekt a do roku 1945. Ddicem se stal Carl

Hermann Wolfrum, synovec Ludwiga. Majetek spravoval jeho ze Otto Krling, kter pmo

na Skrytn pebval. Po konfiskaci nmeckho majetku byla vila s pilehlmi objekty

nejdve vyuvna jako zemdlsk usedlost. Pozdj majitel Sttn statek Zvolenves ale

vyuil potencil romantickho arelu tak, jako jeho dva pedel majitel Richter a Wolfrum.

Provozoval zmeek s hospodskmi budovami jako rekrean stedisko. V roce 1974

vyrostl na okolnch svazch pionrsk tbor sloen ze 30 devnch chatek a dalch deseti

objekt. V nvaznosti na to vznikla dv hit a dokonce mal koupalit. Od roku 1975 se

majitelem arelu stal nrodn podnik Konstruktiva Praha, kter Skrytn vyuval pro

podnikovou rekreaci a jako kolc stedisko.

Po roce 1989 ale nebyla Konstruktiva schopna dl rozshlou nemovitost financovat a

prodala ji. Roku 1993 koupil Skrytn jeden prask podnikatel, kterho nezajmala vjimen

atmosfra tohoto msta. Wolfrumovo ddictv pro nj bylo jen prostedkem k bezohlednmu

zbohatnut na hranici zkona. Dva msce po pevodu majetkovch prv nemovitost zastavil

bance za nadhodnocenou stku 69 milin korun, kterou nikdy nesplatil. Ani majitel ani

banka se pak o stavby zaten zstavnm prvem nestaraly, a ty zaaly chtrat. Toho vyuili

nenechavci ze irokho okol, vnikli do patn zabezpeench objekt a rozebrali je. Prost

tam nastoupila parta Ukrajinc s motorovmi pilami a rozezvala chatky na stavebn devo.

To bylo kadou chvilku, vzpomn jeden ze Skrytnskch chalup.

Nkte z mstnch pr maj vybaven cel domcnosti z pozstatk rekreanho

stediska. Z vily nkdo kompletn ukradl sten krytinu, nsledkem toho se v roce 1997 ztil

promen krov a strhl s sebou stropy. K dovren zkzy zaloily dti v troskch por.

Dnsk stavebn ad nezmohl s majitelem nic. Ppad dokonce proetovala policie. Arel

slouil jako skldka odpadk. Ruiny se staly oblbenmi kulisami her paintballovch

bojovnk. V roce 2003 el Skrytn do draby, pes 64 tisc metr tverench pozemk a osm

stavebnch objekt mlo vyvolvac cenu pouhch 180 tisc korun. Draebn vyhlka

konstatovala, e vechny draen objekty jsou v tak ubohm stavu, e jsou nevyuiteln a

uren k demolici. Na novho majitele musel Skrytn ekat a do roku 2011, kdy arel zskal

spn steck podnikatel a vznamn filantrop Martin Hausenblas.

Jeho vize pot s tm, emu u mlokdo vil, e Skrytn pestane bt mstem duch a

vrt se tam ivot. Stle zstv na co navazovat, kdy teba ne na trosky letnho zmku, tak

pinejmenm na silnho genia loci, kterho spoluvytveli hrd svobodnci a po nich

novodob ryti jako Rudolf Richter a pedevm Ludwig Wolfrum. Na genia loci, kter

promluvil sty amanky Dany pi jej obhldce ruin Wolfrumova letnho sdla. Nech je

pam tohoto msta zachovna!

!Roztoky a stbrn doly

Skrytn sice spad pod obec Dobkovice (okres Dn), zemn m vak bl k obci

Roztoky u Povrl (nmecky Rongstock), kter u le v okrese st nad Labem. Roztock

dol bohat na ovocn stromy ns zavede na Reichenberg (chyba sprvn m bt Reichberg

neboli novodob nmeck varianta pro Skrytn pozn. autora) se skvostn poloeno vilou,

tak popisuje cestu do Skrytna prvodce labskm dolm z roku 1919. Franz Focke ve sv

vlastivd z roku 1879 pe o Skrytnu nad Roztoky. V Roztokch tak bydlela v 19. stolet

rodina Klepschova, co byly zejm potomci bvalch majitel Skrytna. Prvodce po

labskm dol od E. V. Dietricha z roku 1839 vyzdvihuje jako jednu z roztockch

pozoruhodnost prv krsn zahrady pana Klepsche.

m ale Roztoky pedevm vynikaly, to byla tba stbra. V takzvanm Sedmiho

(Siebenberge), souboru vrch mezi Borkem a Choraticemi, kter dostal sv jmno kvli

podobnosti se Sedmihom v Porn, se kutaly stbrn rudy u od stedovku. Historii dol

z poznmek rznch vlastivdc sepsala roku 1931 majitelka jedn ze kol Elfride Hruschka

z Roztok, kter se rozhodla uinit z historie mstn tby turistickou atrakci. Jej popis se

dochoval ve strojopisu v steckm archivu.

Star vlastivdci jako mnohokrt citovan Focke kladou potky tby u k roku

1203, kdy d Johanit se sdlem v Praze ml provozovat tbu v Roztokch hornky

pivezenmi z msta Goslar, mlad to zpochybnili a potek spojuj a s rokem 1515, kdy

zskaly Roztoky do svho panstv sat Salhausenov. Nejstar psemn doklad o stbe

z Roztok nael vlastivdec Karl Jahne v jednom steckm testamentu z roku 1527, jeho

autor odkazuje sv en, synovi a vnukovi podl ze stbrnch dol v Jchymov, v saskm

Annabergu a Roztokch. Dal zznam prokazuje, e v druh polovin 16. stolet vnoval

Gnter z Bynova jedn steck mance 8 hiven stbra vytenho z roztock toly Sv.

Krytofa. V roce 1580 celkov ron tba vynesla pes 192 hiven, tj. pes 48 kg stbra.

Za ticetilet vlky byla tba zastavena a obnoven se dokala a v 18. stolet v rmci

dlnho podnikn dnskho hrabte Jana Josefa Thuna. Tehdy se pi roziovn tol

narazilo na nov ly. Z prvnho vytenho stbra nechal Thun zhotovit stbrn servis, kter

se vak nedochoval, nebo ho museli pnov Dna pout roku 1810 na zaplacen vlen

kontribuce Francouzm. Ale zpotku nadjn tba se brzy pestala vyplcet, hrab Thun

zastavil dln innost v Roztokch roku 1773. Jeho syn Ladislav se pokusil o tyi roky toly

znovu otevt, nael sice dal nov ly, ale ve vsledku prodlal vynaloen investice a dl

roku 1797 opt zavel. Jet 12 let nechal majitel udrovat achty, aby se nezavalily, v nadji

na pokraovn tby. Od t doby byly ponechny svmu osudu a postupn mizely pod

zvaly. Posledn stbrnou horeku zaily Roztoky roku 1853, kdy mstn far Karel

Wettengel poblznil obyvatele vsi a inicioval zaloen tastva sloenho ze 32 lid z Roztok

a blzkho okol. Kad len musel sloit urit kapitl. Tastvo odkrylo nkolik starch

achet, zejmna achtu Bo poehnn (Segen Gottes Stollen), kterou hornci prodlouili a

rozili. Vyrazili tak nkolik novch tol o celkov dlce 227 metr. Narazili sice na nkolik

novch il s rudou se slibnm obsahem drahch kov, ( 0,125% stbra a 39.9% olova), ale

nvratnost investic zstvala v nedohlednu. Po tech letech tby se nespokojen tastvo

rozpadlo. To byl definitivn konec tby stbra v Roztokch, nepotme-li drobn pokus

z roku 1888. Roku 1905 zakoupil dln dla spekulant Josef Schmidt Pschenitschka z Teplic,

kter neml zjem tit, ale doufal ve zhodnocen investice ped dalm prodejem.

Hlavikov papr hornickho muzea vRoztokch zroku 1931. (Archiv msta st nad Labem)

Vtina oputnch kol se brzy sama zavela pod zvaly. Zstaly jen vzpomnky na

tbu stbra, kter se stly mstn pozoruhodnost. Prvodce po labskm dol z roku 1919

upozoroval, e zstvaj jet dv koly k vidn v mstn sti Khlengraben (sprvn m

bt Khlergrunde neboli Khlerv statek), kde prv leela i nejdel kola Boho poehnn.

Na konci dvactch let ji zskala do njmu mstn obyvatelka Elfriede Hruschka, kter z n

roku 1931 uinila pstupnou turistickou atrakci. Vyistila 260 metr dlouhou kolu i s jejmi

esti odbokami.

Nv tvnkm za mrn

poplatek ukazovala tkou prci

hornk, star task nstroje a

ukzky mstnch hornin, vetn

vzcnho hlubinnho edie essexitu,

kter se jinak nachz vhradn ve

panlsku, Norsku a Itlii. Zrove

Elfriede Hruschka po przkumu

ternu a historickch dlnch map

poukazovala na existenci jet

dalch 22 zavalench kol na zem

Roztok. Tvrdila, e do nkterch

z nich nevstoupila lidsk noha od

ticetilet vlky. Provozovatelce

d l n h o m u z e a s e p o d a i l o

propagovat svou atrakci i v tisku.

V z n a m n a s o p i s A r b e i t e

I l lustr ier te Zei tung vydvan

v Nmecku publikoval roku 1931 dokonce fotografii vchodu do toly. Bohuel nemlo

muzeum dlouhho trvn, zaniklo zejm zhy kvli hospodsk krizi. Bez drby

zanedlouho zmizel pod zvalem i vchod do posledn pstupn toly pipomnajc tbu

stbra v Roztokch.

!

Pouit prameny a literatura:

Archiv msta st nad Labem, Pozstalost F. J. Umlaufra, korespondence pil, Ellfride

Hruschka.

Archiv msta st nad Labem, Pozstalost Adolfa Kirschnera, Gedenkbuch 1914-1915,

Lieder und Dichtungen der Deutschbhnem entquellen der Volksstelle im Weltkrieg 1914

1915.

Sttn oblastn archiv Litomice, Sttn okresn archiv Dn, plnov dokumentace, plny

. p. 40 Skrytn.

Carlmax WOLFRUM, Zum 100jhrigen Bestand der Firma C. Wolfrum, mechanisme

Weberei, Frberei und Apperetur in Aussig, in: Beitrge zur Heimatkunde des Elbetales, r.

5, seit 1, st nad Labem 1943.

Eduard WAGNER, sterreich-Bhmen. Das Elbetal von Leitmeritz bis Herrnskretschen,

Karlovy Vary 1919.

E. V. DIETRICH, Das Elbetal von Leitmeritz in Bhmen bis Meissen in Sachsen, Praha,

Litomice a Teplice 1839.

Heimatunde des Elbegaues Tetschen, Dn 1922

Franz FOCKE, Aus dem ltesten Geschichtsgebiete Deutsch-Bhmens, Eine geschichtliche

Durchfoschung des Elbe- und Eulau- Thales sammt Umgebung (an der schsiche Grnze)

von frhesten Zeit bis in die Gegenwart, dly I - III., Warnsdorf 1879.

Franz Josef UMLAUFT, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960

1929 Jahrbuch und Kalender fr Aussig, r. 5, st nad Labem 1928

Beitrge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes, r. 15, st nad Labem 1935

Ale BROEK, Osudy dom a obyvatel Churchillovy ulice v st nad Labem, st nad

Labem 2008.

Petr JOZA, Konec zmku Skrytn u Dobkovic, in: Dnsk vlastivdn zprvy, . 4/1998,

Dn 1998.

Martin KRSEK, Vilu banke zniila zruka bance, MF DNES Severn echy, 2006.

David RYNEK, Zmeek Skrytn, www.zamecek-skrytin.webnode.cz.

Martin KRSEK, Matj PRAL, Jan VACA, Architektura severu ech, www.st-

Aussig.net.

Obrazov ploha

Novodob fotografie: Martin KRSEK, Jan VACA

Historick pohlednice a fotografie: sbrky Alee BROKA, Petra JOZY, Davida RYNKA,

Kronika obce Dobkovice, sbrka Muzea msta st nad Labem, sbrka Archivu msta st

nad Labem