studijniopory09 sablona sirka · typy externalit externa l ity 9 ( 9 é 5 2 % 9 ( 6 3 2 7 ( % =È 3...
TRANSCRIPT
Mikroekonomie
Soubor 1
Ing. Petr Mach, Ph.D.
Učebnice:
Tomáš Pavelka:
Mikroekonomie - Základní kurz
VŠEM 2010. 2. aktualizované vydání
Výuka: PPE 09/PKLZ 08/PMAR 04
1) Úterý 17.4 9:00-15:00
2) Středa 2.5. 9:00-15:00
3) Úterý 15.5 9:00-15:00
4) Úterý 29.5 9:00-15:00
5) Úterý 5.6. 9:00-15:30
[9:00-10:30] [10:45-12:15]
[13:15-14:45]
Výuka: PE 44/KLZ 18/MAR 6
1) Sobota 19.5. 9:00-17:00
2) Sobota 2.6. 9:00-17:00
3) Sobota 23.6. 12:30-15:30
[9:00-10:30] [10:45-12:15]
[13:15-14:45] [15:00-16:30]
Rozvrh
1.
Úvod
5.1, 5.2
Užitek
11.
Statky,
externality
2.
Poptávka a
nabídka
4.
Elasticita
3.
Zásahy vlády do
trhu
10.
Trh práce a
kapitálu
5.3
Indiferenční
analýza
6.3
Izokvanty a
izokosty
6.1, 6.2, 6.4, 6.5
Firma a
produkční funkce
7., 8.
Dokonalá a
nedokonalá
konkurence
9.
Trh výrobních
faktorů
Obsah
• Úvod do ekonomie, směna a vlastnictví
• Užitek. Celkový a mezní užitek.
Měřitelnost užitku. Přebytek spotřebitele.
• Statky soukromé a veřejné, externality,
asymetrické informace, morální hazard,
nepříznivý výběr
Blok 1
• Úvod do ekonomie, směna a vlastnictví
(Kap. 1)
Ekonomie
• Mikroekonomie vs makroekonomie
• Zkoumá chování lidí, kteří se rozhodují
o použití (alokaci) vzácných zdrojů na
alternativní příležitosti
• Suchá POZITIVNÍ ekonomie
• Hodnotící NORMATIVNÍ ekonomie
Ekonomické subjekty
• Jednotlivci (Domácnosti)
• Firmy
• Stát
• Trh statků
• Trh výrobních faktorů
DOMÁCNOSTI FIRMY
TRH STATKŮ A SLUŽEB
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ(služeb výrobních faktorů)
Nakoupené
statky a službyProdávané
statky a služby
Poskytnuté VF
práce, půda, kapitál
Výrobní vstupy
práce, půda, k
apitál
POPTÁVKA NABÍDKA
POPTÁVKANABÍDKA
Platby za nakoupené
statky a služby
Příjmy za prodané
statky a služby
Získané
mzdy, renty, úroky, ziskyVyplacené
mzdy, renty, ú
roky, zisky
Tok statků, služeb a výrobních faktorů
Tok peněz
Ekonomický koloběh
Náklady a přínosy
• Vše má své náklady a přínosy
Existují vždy
• náklady obětované příležitosti
=hodnota druhé nejlepší alternativy,
kterou jsme zavrhli, abychom využili
nejlepší příležitosti
Zákon rostoucích nákladů obětované
příležitosti
Hranice výrobních možností
Vyjadřuje různé kombinace
dvou statků, které může
ekonomika při daných
výrobních zdrojích a dané
technologii maximálně vyrobit
PPF a Náklady obět.příležitosti
Změna počtu výrobních faktorů a
změna technologie Knihy
(ks)
Chleba
(ks)
Knihy
(ks)
Knihy
(ks)
Chleba
(ks)
Chleba
(ks)
Neviditelná ruka trhu
Adam Smith (1776)
„Nikoliv z dobročinnosti řezníka, pivovarníka či pekaře
máme svou večeři, ale z jejich zájmu o sebe samé.
Nežádáme je o lidskost, stačí nám jejich sebeláska,
nevykládáme jim o našich potřebách, dáme jim vědět
o výhodách pro ně…Tím, že člověk sleduje vlastní
zájem, často podpoří zájem společnosti účinněji, než
kdyby bylo podpoření zájmu společnosti jeho
záměrem.“ „sleduje jen vlastní prospěch a je přitom
veden jakousi neviditelnou rukou, aby dosáhl
výsledku, který nebyl součástí jeho záměru.“
Petr Mach - Microeconomics
VLASTNICTVÍ
Vlastnictví je vztah mezi člověkem a věcmi.
Jeho podstatou je soubor vlastnických
práv – právo věc užívat, prodat, darovat,
pronajmout, zničit.
Zázrak vlastnictví
„Dejte člověku do vlastnictví
holou skálu, a on ji promění
v kvetoucí zahradu.“ Arthur Young
(1787)
ZÁZRAK SMĚNY
Na rozdíl od smlouvy
Krádež je „hrou s nulovým součtem“
Blok 2
• Užitek. Celkový a mezní užitek.
Měřitelnost užitku. Přebytek spotřebitele.
(Kap. 5.1, 5.2)
Maximalizace užitku
Užitek je subjektivní uspokojení, nejde jen o
peníze
Dvě teorie užitku
• Kardinalistická (měřitelný užitek)
• Ordinalistická (neměřitelný užitek)
Celkový a mezní užitek
1 2 3 4 5 6 7
TU 9 16 21 24 25 24 21
MU 9 7 5 3 1 -1 -3
Funkce užitku
0
5
10
15
20
25
30
1 2 3 4 5 6 7
-(x-5)2+25
Příklad MU a TU
Předpokládejte, že celkový užitek ze spotřeby statku X
lze zachytit rovnicí: TU = 40QX – 0,5QX2. Vypočítejte
mezní užitek pátého kusu statku.
TU5 = 40·5 – 0,5· 52 = 187,5
TU4 = 40·4 – 0,5 ·42 = 152
MU5 = TU5 – TU4 = 187,5 – 152 = 35,5
MU=d (TU) / d (Q)
-4
-2
0
2
4
6
8
10
1 2 3 4 5 6 7
Optimum spotřebitele
MU=P
(Jakmile bude MU menší než cena, další
jednotku nekoupíme)
Optimum při spotřebě více statků
MU1/P1=MU2/P2
(Jakmile bude rozdíl MU a ceny menší než
rozdíl MU a ceny dalších statků, koupím
další statky)
Blok 3
• Statky soukromé a veřejné, externality,
asymetrické informace, morální hazard,
nepříznivý výběr
(Kap. 11)
Jsou některé statky volné?
Transakční náklad
Transakční náklad plyne pro prodávajícího
nebo kupujícího z uskutečnění směny.
Vysoký transakční náklad může být
překážkou uskutečnění obchodu.
Externality
Externalita je externí prospěch nebo
externí náklad, který není jeho nositelem
požadován, objednán, placen. Pozitivní
externalita znamená prospěch z cizí věci,
negativní externalita znamená náklad z
cizí věci.
Typy externalit
EXTERNALITY
VE VÝROBĚ VE SPOTŘEBĚ
ZÁPORNÉ
Výroba jednoho subjektu
způsobuje dodatečné náklady
jinému subjektu, aniž by ten
byl za to nějak kompenzován.
KLADNÉ
Výroba jednoho subjektu vede
k dodatečným přínosům
jinému subjektu, aniž by ten
za to nějak platil.
ZÁPORNÉ
Spotřeba jednoho subjektu
způsobuje dodatečné náklady
jinému subjektu, aniž by ten
byl za to nějak kompenzován.
KLADNÉ
Spotřeba jednoho subjektu
vede k dodatečným přínosům
jinému subjektu, aniž by ten
za to nějak platil.
Soukromý mezní užitek
a soukromé mezní náklady P
D
(soukromý mezní užitek)
S
(soukromé mezní náklady)
E0
Q0Q
P0
Společensky optimální množství produkce v
případě externality ve výrobě
P
D
(soukromý
mezní užitek)
S
(soukromé
mezní náklady)
E0
Q0Q
P0
P
D
(soukromý
mezní užitek)
S
(soukromé
mezní náklady)
E0
Q0Q
P0
Společenské mezní
náklady
E1
Negativní externalita
ve výrobě
Pozitivní externalita
ve výrobě
P1
Q1
E1
Q1
P1
Společenské mezní
náklady
Společensky optimální množství produkce v
případě externality ve spotřebě
P
D
(soukromý
mezní užitek)
S
(soukromé
mezní náklady)
E0
Q0Q
P0
P
D
(soukromý
mezní užitek)
S
(soukromé
mezní náklady)
E0
Q0Q
P0
Společenský mezní
užitek
E1
Negativní externalita
ve spotřeběPozitivní externalita
ve spotřebě
P1
Q1
E1
Q1
P1
Společenské mezní
náklady
Společenský mezní
užitek
Druhy statků
Vylučitelnost Nevylučitelnost
Riv
alit
a
Soukromé
statky
Common goods
(tragedy of commons)
Neri
valit
a „Club“ goods
Veřejné statky
(free riding problem)
Asymetrické informace
• Morální hazard
• Nepříznivý výběr
• Paternalismus (Poručnické statky, Hříšné
statky)
Co má dělat stát?
Poskytovat „veřejné statky“?
(Bohatým) brát, (chudým) dávat?
Garantovat vlastnictví a zajišťovat
spravedlnost?
Napravovat „tržní selhání“?
Jiná alokace než cenová
• Pořadí („Kdo dřív přijde, ten dřív mele) -
Fronty
• Přídělový systém / protekce / slabší mají
přednost…
Blok 5
• Elasticita (kap. 4)
Cenová elasticita
• Citlivost změny poptávaného / nabízeného
množství na změnu ceny
Obecně:
(cenová elasticita poptávky je vždy záporná)
Jak měřit?
• Mezi body
• V jednom bodě
• Oblouková elasticita:
Typy elasticity
Elasticita Poptávka
Ed = 0 Totálně (dokonale) neelastická
- 1 < Ed < 0 Neelastická
Ed = - 1 Jednotková elasticita
- ∞ < Ed < -
1 Elastická
Ed = - ∞ Totálně (dokonale) elastická
Elasticita a příjem
Např.
Takže
Důchodová elasticita poptávky
(V obou jmenovatelích e jmenovatelích
máme opět průměr staré a nové hodnoty)
Statky
• Normální
s růstem důchodu roste poptávka: statky
nezbytné 0<Eid<1 statky luxusní Eid>1)
• Inferiorní (podřadné či méněncenné)
s růstem důchodu klesá poptávka Eid<0)
Blok 6
• Zásahy vlády do trhu (kap 3)
• Minimální cena, cenový strop,
intervenční nákup, spotřební daň,
subvence
Minimální cena
V EU: minimální ceny
másla, mléka
Minimální ceny elektřiny
ze solárních elektráren
ČR:
Minimální mzda
Metody:
Povinný odkup
Intervenční nákupy
Cenový strop
Příklady
EU:
Regulace roamingu
ČR:
Regulace nájmů
Intervenční nákupy Růst nabídky eur
by vedl ke
zhodnocení
koruny z 25 na
24. Stát bude
intervenovat –
vytiskne koruny a
zvýší poptávku
po eurech
Dopad daňového břemene
Dopad daňového břemene – na koho daň
nakonec dopad bez ohledu na to, kdo je
plátcem
To, zda dopadá spíš na kupujícího nebo na
prodávajícího závisí na cenové elasticitě
poptávky a na cenové elasticitě
nabídky.
Dopad spotřební daně
Elastická poptávka
Neelastická poptávka
Dopady daně
• Distorze chování
• Daňové úniky
• Růst černé ekonomiky
• Pokles růstu HDP (both measured and
effective)
• Pokles růstu daňových příjmů
Lafferova křivka
(Analogie křivky TR –
celkového příjmu)
Mikroekonomie
Petr MACH
Soubor 3
OBSAH
7) Trh práce a kapitálu (kap. 10)
8) Indiferenční analýza (kap. 5.3)
9) Izokvanty a izokosty (kap 6.3)
Blok 7
• Trh práce a kapitálu (kap. 10)
Trh práce
• Lidé práci nabízejí
• Firmy práci poptávají
Rovnováha na trhu práce Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Množství práce
(hodin)
SL
W0
L0
DL
E
přebytek práce
nedostatek práce
W1
W2
Snížení nabídky práce Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Množství práce
(hodin)
SL0
W0
L0
DL
E0
W1
E1
L1
SL1
Zvýšení poptávky po práci Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Množství práce
(hodin)
SL
W0
L0
DL0
E0
W1
DL1
E1
L1
Efekt minimální mzdy Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Množství práce
(hodin)
SL
W0
L0
DL
E0
W1
LA
A B
LB
Zahnutá nabídka práce Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Množství práce
(hodin/den)
převažuje důchodový efekt
převažuje substituční efekt
SL
W0
L0
Mezní příjem z práce
MEZNÍ PŘÍJEM FIRMY: MR = ∆TR/∆Q
MEZNÍ PRODUKCE PRÁCE MPL = ∆Q/∆L
MEZNÍ PŘÍJEM Z PRÁCE MRPL
MR x MPL = (∆TR/∆Q) x (∆Q/∆L) = ∆TR/∆L
Mezní příjem z produktu práce
MRPL = DL
MFCL=AFCL=SL
W0
L0
E
Množství práce
(hodin)
Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Monopol na trhu práce
(„monopson“)
MFCL
AFCL=SL
MRPL
A
B
Mzdová sazba
(Kč/hod.)
Množství práce
(hodin)
L0
W0
Mzda nominální a reálná
Mzda stoupne (nominálně) o 21 %
Ceny stoupnou o 10 %
O kolik % si koupíme za mzdu více věcí?
Odpověď: o 10 %
(spočítejte proč)
Ekonomická renta
a transferový výdělek
ekonomická
renta
transferový
výdělek
PF
(Kč/hod)
DF SF
F
(hodin)
PF0
F0
E0
Trh kapitálu
Kapitál = odložená spotřeba za účelem
jejího zvýšení
Úrok: Odměna za půjčení
(1+ir)=(1+in)/(1+)
Ir ≈ in –
Trh, kde se nabízejí a poptávají dočasně
volné prostředky (obvykle peníze)
Poptávající: dlužníci
Nabízející: věřitelé
Co se nabízí a poptává
Nabídka a poptávka investičních prostředků:
věřitel nabízí investiční prostředky a
dlužník poptává investiční prostředky
Poptávka a nabídka investičních příležitostí:
věřitel poptává investiční příležitosti a
dlužník nabízí investiční příležitosti.
Trh zápůjčních fondů
Investiční instrumenty
• Smlouva o půjčce
• Cenné papíry – dlužní úpisy
– Směnky
– Dluhopisy (obligace)
Současná hodnota
nN
n
2N
2
N
1
)i1(
V...
)i1(
V
i1
VPV
79
Mnoho podob kapitálového trhu
• Bankovní trh
• Akciový trh
• Dluhopisový trh
• Trh investičních fondů (penzijní a jiné)
Rovnováha úspor a investic
Blok 8
• Indiferenční analýza (kap. 5.3)
Rozpočtové omezení
px. x + py y = B
Rozpočet=CZK 192
Pivo=CZK 24
Doutník=CZK 16
Funkce užitku
0 1
2 3
4 5
6 7 8 9 0
1
2
3
4
5
6
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Indiferenční mapa
Optimum spotřebitele
Růst rozpočtu
Růst ceny zboží
Odvození poptávky
Substituty
Komplementy
Blok 9
• Izokvanty a izokosty (kap 6.3)
Produkční funkce
0 1
2 3
4 5
6 7 8 9 0
1
2
3
4
5
6
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Mapa izokvant
Kombinace vstupů
Optimum firmy
Optimum firmy
Změna ceny vstupu
Mikroekonomie
Soubor 4
OBSAH
10) Firma a produkční funkce (kap. 6.1,
6.2, 6.4, 6.5)
11) Dokonalá a nedokonalá konkurence
(kap. 7., 8.)
Blok 10
• Firma a produkční funkce (kap. 6.1, 6.2,
6.4, 6.5)
Maximalizace zisku
ZISK = CELKOVÉ TRŽBY – CELKOVÉ
NÁKLADY
Firma maximalizuje zisk pro své vlastníky
Nebo pro manažery?
Maximalizace zisku
ACP účetní zisk (accounting profit) = TR
celkový příjem (total revenue) – ACC =
účetní náklady (accounting cost)
EP ekonomický zisk = TR – ACC účetní
náklady - OPC náklady obětované
příležitosti (opportunity cost)
Ekonomický a účetní zisk
P Ř Í J M Y
E X P L I C I T N Í
N Á K L A D Y
I M P L I C I T N Í
N Á K L A D Y
E K O N O M I C K Ý
Z I S K
Ú Č E T N Í
Z I S K
E X P L I C I T N Í
N Á K L A D Y
P Ř Í J M Y
Ekonomický pohled Účetní pohled
Přebytek spotřebitele a výrobce
Q
(ks)
P
(Kč/ks)
S (ΣMC)
D
QDK
PDK
Přebytek sbotřebitele
Přebytek výrobce
A
B
C
Krátké a dlouhé období
• Krátké období (short run)
– Alespoň jeden vstup fixní
– Fixní náklady
• Dlouhé období (long run)
– Všechny vstupy variabilní
– Pouze variabilní náklady
Prozkoumáme:
• Produkci
• Tržby
• Náklady
• Zisk
Produkční funkce
Vyjadřuje maximální objem produkce,
který lze vyrobit při zapojení
výrobních vstupů a při určité
technologii.
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
1
2
3
4
5
6
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Celkový,mezní
a průměrný produkt • Celkový produkt (TPP)
• Mezní produkt (MPP)
• Průměrný produkt (APP)
L
TPPMPPL
L
TPPAPPL
K
TPPAPPK
Q
A
B
C
APPL
MPPL
A
B
C
APPL, MPPL
TPP
L1
L1 L2
L2 L3
L3
Q1
Q2
Q3
L
L
Produkční funkce v krátkém období
Produkční funkce v krátkém období - příklad
Krátkodobá produkční funkce má rovnici TPP: Q = 20L +4L2 – L3. Vypočítejte
TPP, APPL a MPPL vždy pro 6 jednotek práce.
Náklady fixní a variabilní
• Celkové krátkodobé náklady (STC)
• Fixní náklady (FC)
• Variabilní náklady (VC)
• Mezní náklady (MC)
VCFCSTC
Q
STCMC
Průměrné náklady
• Průměrné celkové krátkodobé náklady
(SAC)
• Průměrné fixní náklady
• Průměrné variabilní náklady
Q
STCSAC AVCAFCSAC
Q
FCAFC
Q
VCAVC
Krátkodobé celkové náklady
Krátkodobé průměrné a mezní
náklady SAC, AVC, AFC, MC
(Kč/ks)
MCSAC
AVC
AFC
min. SAC
min. AVC
Q
Příjmy (tržby) firmy
• Celkový příjem (TR)
• Průměrný příjem (AR)
• Mezní příjem (MR)
QPTR
Q
TRAR
Q
TRMR
Poptávka po produkci
Tržby
Zisk firmy
MAXIMALIZACE ZISKU OPĚT V MR=MC
Blok 11
• Dokonalá a nedokonalá konkurence
(kap. 7., 8.)
Základní modely trhu
1) Dokonalá konkurence
2) Monopolistická konkurence
3) Oligopol
4) Monopol
Dokonalá konkurence
=model, nikoliv „cíl“
popisuje prostředí
(stav na trhu), ve
kterém výrobce přejímá tržní cenu, kterou
nemůže ovlivnit. Vstup a výstup z odvětví
je volný, bez nákladů.
Dokonalá konkurence
• Mnoho malých prodávajících a kupujících
• Volný vstup do a výstup z odvětví
• Homogenní produkt
• Kupující mají dokonalé informace
• Nulové náklady na změnu dodavatele
• (Neexistuje reklama)
Realita není „dokonalá konk.ce“
• Mnoho malých prodávajících a kupujících
• Volný vstup do a výstup z odvětví
• Homogenní produkt
• Kupující mají dokonalé informace
• Nulové náklady na změnu dodavatele
v jiné struktuře trhu než „dokonalá
konkurence“ je firma tvůrcem své ceny
Monopolistická konkurence
V odvětví monopolistické konkurence je
snadný vstup firem do odvětví. Jednotlivé
firmy nabízejí ale diferencovaný produkt
(přinejmenším tak, že jej nabízejí na
odlišných místech), přičemž náklady na
změnu dodavatele
jsou pro spotřebitele
nenulové.
Oligopol
Oligopol můžeme definovat jako tržní
odvětví, ve kterém působí málo firem
z důvodu vysokých vstupních nákladů na
tento trh (do tohoto odvětví).
Monopol
• Situace, kdy je na trhu jen jeden producent
nebo:
• Situace, kdy je na trhu jen jeden výrobce,
kterému nemůže vzniknout konkurence
• Nemá blízké substituty
Příčiny vzniku monopolu
1. monopol v důsledku vlastnictví
jedinečného výrobního faktoru
2. dočasný monopol v důsledku inovace
3. přirozený monopol
4. monopol vytvořený na základě státní
regulace
1) Monopol z vlastnictví
výrobního faktoru Monopol jen v úzce definovaném trhu
• Karel Gott ?
• Koněpruské jeskyně
• Diamantový důl
2) Monopol z inovace
• Odměna za riziko inovace
• Jen dočasný, než vás dožene konkurence
• Nutné vynalézat triky, jak dočasnost co
nejvíce prodloužit (kódy, utajování receptů,
vytvořit ustálenou normu)
• Nekonečný koloběh
3) Přirozený monopol
Q
(ks)
P
(Kč/ks)
AR =D
AC
•Síťová odvětví
•Úspory z rozsahu
4) Státní monopol
• Monopolní výhrada
• Patent
Antimonopolní legislativa
• Antimonopolní úřad (ÚOHS)
• ERÚ, ČTÚ
• Omezení fúzí, dumpingu, cenových dohod
Inovace a diferenciace
=trvalá aktivita podnikatelů v konkurenčním
boji o zákazníka
tajným přáním každého výrobce je být
„monopolem“
inovace jsou napodobovány
Homogenní vs. nehomogenní
d P
Q
DOKONALÁ K…..MONOPOL
TR
STC
Q
(ks)
π(Kč)
ZISK
Q1 Q2
TR
STC
Q
(ks)
π(Kč)
ZISK
Q1 Q2
Dokonalá konkurence
Firma přebírá tržní cenu
Cena je stejná pro každý další prodaný
výrobek
Vodorovná křivka poptávky
Dokonalá konkurence TR
STC
Q
(ks)
π(Kč)
ZISK
Q1 Q2
ZTRÁTA
Q1 Q2Q
(ks)
MR, MC
(Kč/ks)
MR
MC
MCMR
Dokonalá konkurence – bod uzavření firmy
P
(Kč/ks)
Q
(ks)
MR=AR= D
MC
SAC
Q0
P0
A
B
ZTRÁTA
AVC
Bod uzavření firmy
C
P1
141
Krátkodobé dosahování zisku
Zisk motivuje příchod nových
Vyšší nabídka stlačuje zisk
Odchod firem z trhu
Vyšší cena ruší ztrátu
Zisk je nulový
Ekonomický ≠ Účetní zisk!
Účetní zisk
Příjmy – Explicitní náklady
Ekonomický zisk
Příjmy – (Explicitní náklady + Implicitní
náklady)
Monopol atd.
• Firma obsluhuje celý trh
• Čelí klesající poptávce
• Prodává za jednu cenu
Homogenní vs. nehomogenní
d P
Q
Maximalizace zisku v nedokonalé
konkurenci
TR
STC
Q
(ks)
π(Kč)
Q1
Q1Q
(ks)
MR, MC
(Kč/ks)
MR
MC
D = ARRovnost MR a MC
ZISK
Maximální rozdíl
mezi TR a STC
MR = MC
Optimum monopolu
Oligopol s lemem
P
(Kč/ks)
Q
(ks)
Dtržní
DCVMRCV
MCCV
P0
QCV Q tržní
dodávají firmy
v konkurenčním lemu
dodává
cenový vůdce
A B
Ekonomická renta
• Dodatečný příjem z monopolního
postavení
Rozdíl mezi dosaženým ziskem a OC
(ziskem z druhé nejlepší příležitosti)
Kvůli ekonomické rentě všichni usilují o
monopol
Monopolní síla
Lernerův index
P
MCPL
(0…1)
Ztráta mrtvé váhy
Ztráta mrtvé váhy
Mrtvá ztráta představuje nevytvořený a
nerealizovaný přebytek spotřebitele a
výrobce.
V důsledku mrtvé ztráty není nedokonalá
konkurence paretooptimální – šlo by zvýšit
užitek spotřebitelů, aniž by se snížil příjem
výrobce.
Diferenciace cen
firmy se pokoušejí mrtvou ztrátu snížit (=
dosáhnout dodatečného zisku)
diferenciací cen - např. slevami při
sezónním výprodeji nebo slevami pro
různé skupiny zákazníků.
Cenová diskriminace
Slevy, karty, akce