Svt a eskoslovensko v druh polovin 20. stolet

Svt a eskoslovensko v druh polovin 20. stoletUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechAnotaceMateril tvo 29 slid, v nich jsou zachyceny nejdleitj etapy politickch a spoleenskch zmn v edestch letech minulho stolet v SSR, medailonky nejznmjch osobnost t doby clov skupina: 8. ro.Autor: Mgr. Tom Kozkoekvan vstup: k se seznm s politickmi a spoleenskmi zmnami ve 2. pol. 60. let a potkem normalizace, na zklad prezentace pak vyhled dal informace na internetu viz otzky na konci materilupouit materil: uebnice Prodos pro 9. ronk, Wikipedia, server Youtubeprbh: za pomoci prezentace provedeme vklad

Uvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechdky jistmu uvolnn direktivnch podmnek byly umonn snahy o demokratizaci komunistickho reimuzatek 60. let = hospodsk krize v SSR (nedostatek uhl a elektiny)nedostatek potravin, pedevm masatyto nedostatky byly zapinny pedevm snahami vytvoit z eskoslovenska strojrenskou velmoc bez pedchoz tradiceUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechpokrauj snahy o industrializace Slovenskastavba Vchodoslovenskch eleziarn Klementa Gottwalda v Koicchelezn ruda se tam musela dovet z SSSR a uhl z Ostravskaproblmy ekonomiky pramen ze patnho hospodskho systmu, kdy ve vlastn stt a centrln a direktivn d vrobu nikoli podle skutench poteb, ale podle ptiletch plntyto plny nejsou operativnnikdy nebyly ani splnnymezinrodn orientace zem pouze na SSSR a dal socialistick sttyUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letech60. lta = obdob oteplenv rmci KS se vytv progresivn demokratizujc skupina ekonom a politik, kte se sna o reformu nereformovatelnhojsou nazvni reformnmi komunistysna se o:demokratizaciekonomick zefektivnnuvolnn direktivnho zenUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letech60. lta = obdob oteplenvechny tyto pokusy o reformy patn fungujcho systmu byly mnny v rmci komunistickho reimunelo o odstrann komunismu jako takovhotyto snahy bvaj nazvny jako budovn socialismu s lidskou tvUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letech60. lta = obdob oteplenmezi pedstavitele tohoto hnut pat:ekonom Ota ikpolitikov: Alexandr Dubek, Josef Smrkovsk, Oldich ernkOta ikOta ik (11. z 1919 Plze - 22. srpna 2004 Sankt Gallen, vcarsko) byl esk ekonom a politik Praskho jara, len V KS. Ve znmost veel jako tvrce hospodskch reforem, pozdji asto oznaovanch jako tet cesta.

Ota ikOta ik (11. z 1919 Plze - 22. srpna 2004 Sankt Gallen, vcarsko) byl esk ekonom a politik Praskho jara, len V KS. Ve znmost veel jako tvrce hospodskch reforem, pozdji asto oznaovanch jako tet cesta.V roce 1940 vstoupil jako nezamstnan do ilegln KS. O rok pozdji a do konce vlky byl vznn v koncentranm tboe Mauthausen, v 50-tch letech propagoval totalitn direktivn plnovn podle vzoru Sovtskho svazu.[1] Od roku 1961 psobil jako editel Ekonomickho stavu SAV. Roku 1962 byl zvolen do stednho vboru KS, od roku 1964 dil sttn a stranickou komisi pro hospodsk reformy. V dubnu 1968 byl na zklad nvrhu Alexandra Dubeka jmenovn zstupcem ministerskho pedsedy a koordintorem hospodskch reforem (co v Moskv vyvolalo siln reakce a vyjden o restauraci kapitalismu v eskoslovensku). Po ztroskotn Praskho jara emigroval do vcarska. Od roku 1970 pracoval jako pedagog v Basileji a Manchesteru a pozdji jako profesor ekonomie na Vysok kole hospodskch a socilnch vd v Sankt Gallenu ve vcarsku.Po listopadu 1989 jej pizval tehdej mstopedseda federln vldy Valtr Komrek k diskusm o ekonomickch reformch. ik byl zastncem tzv. tet cesty, kter byla pro okamitou liberalizaci cen, ale zrove pro pomalej liberalizaci zahraninho obchodu.

Alexander DubekAlexander Dubek (27. listopadu 1921 Uhrovec 7. listopadu 1992 Praha) byl eskoslovensk a slovensk politik, hlavn osobnost Praskho jara 1968.

Alexander DubekRodina a vzdlnNarodil se roku 1921 v Uhrovci v mstn kole ve stejnm dom jako udovt tr. Jeho otec tefan Dubek byl vyuen truhl, kter nkolik let pracoval v USA, kde se stal pesvdenm pacifistou a komunistou. V roce 1925 odjel mal Alexander Dubek se svmi siln levicov zamenmi rodii, zakldajcmi leny drustva Interhelpo, do msta Frunze (dnen Bikek) v sovtsk Kyrgyzii. Pozdji se Dubekovi pesthovali do msta Gorkij a v roce 1938 se vrtili na Slovensko, protoe podle novch smrnic by museli pijmout jedin rusk obanstv.[1] Alexander Dubek se vyuil strojnm zmenkem, pracoval v Dubnici nad Vhom a v roce 1939 vstoupil do tehdy ilegln Komunistick strany Slovenska.V roce 1944 se zastnil Slovenskho nrodnho povstn, v nm byl zrann a jeho bratr Jlius padl. Po vlce psobil v rznch politickch funkcch v Trenn a Bansk Bystrici. Protoe z dtstv velmi dobe ovldal rusk jazyk, byl vysln do Moskvy, kde v letech 1955-1958 studoval politick vdy, souasn s Michailem Gorbaovem. Potek politick kariryOd roku 1958 byl stranickm tajemnkem v Bratislav a lenem stednho vboru KSS. V tto funkci se poprv stetl s tehdejm prezidentem Antonnem Novotnm kvli pipravovan zmn stavy, s n Dubek nesouhlasil. Roku 1959 se stal tajemnkem VKS pro prmysl. Protoe v Moskv zail rehabilitace Stalinovch obt, prosazoval rehabilitaci slovenskch komunist pronsledovanch v letech 195153 a po konfliktu s Novotnm byl opt pesunut na Slovensko. Brzy se vak do V vrtil a doshl ustanoven takzvan Kolderovy komise.Od roku 1962 zastval funkci vedoucho tajemnka Krajskho vboru KSS v Bratislav, od roku 1963 prvnho tajemnka VKSS a na zklad vsledk Kolderovy komise prosazoval rehabilitaci Gustva Huska a Vladimra Clementise.[2] Na konci roku 1967 se dostali nkte lenov V KS do ostr kontroverze s tehdejm prezidentem a 1. tajemnkem V KS Antonnem Novotnm, kter si v prosinci pozval na pomoc sovtskho vdce Leonida Brenva; ten pozvn sice okamit pijal, Novotnho ale nepodpoil (pravdpodobn tak proto, e v dob, kdy soupeil o vedouc pozici Brenv s Kosyginem, Novotn podporoval Kosygina). Lid, kte se s Dubekem setkali, hovoili o nm jako o nekonfliktnm, ptelskm a vldnm lovku, kter byl vhodnm kompromisem mezi tborem reformist a konzervativnm kdlem KS.Prvnm tajemnkem komunistick stranyMezi 3. a 5. lednem 1968 se plnum VKS rozhodlo oddlit funkce prvnho tajemnka VKS a prezidenta republiky a zbavilo Antonna Novotnho funkce prvnho tajemnka VKS. Na jeho nstupci se vak pedsednictvo nemohlo dohodnout a jako kompromisn een byl Antonnem Novotnm navren tehdej prvn tajemnk VKSS Alexander Dubek. Dubek chtl pokraovat v jist liberalizaci reimu, jeho mandt byl vak slab (byl zvolen vtinou jedinho hlasu), proto se proti konzervativnm odprcm opral o veejn mnn. Vnesl tak do eskoslovensk politiky zcela odlinou politickou kulturu. Tm umonil vznamn spoleensk a politick proces, kter dostal nzev Prask jaro 1968. Jedna z reforem Dubekova veden pinesla plnou svobodu tisku (V Zkon 84/1968 Sb ze dne 26. ervna 1968 se prav, e cenzura je neppustn). V takto uvolnn atmosfe se vak zanou poadavky lidu vce stupovat. Dubek tak mus elit kritice uvnit KS a hlavn ze strany sovtskho veden.Dne 4. kvtna 1968 veden KSSS pozvalo do Moskvy vedouc pedstavitele KS a vldy SSR v ele s prvnm tajemnkem VKS Alexandrem Dubekem. Sovtt eln pedstavitel sledovali takzvan obrodn proces v SSR i Dubekovu rostouc popularitu z mnoha dvod s velkou nevol. Na zasedn VKS od 29. kvtna do 1. ervna Alexander Dubek konstatoval, e se podailo zskat dvru oban v politiku KS. Sovtsk veden vyuilo naplnovanho spolenho cvien vojsk Varavsk smlouvy nazvanho umava v eskoslovensku, kter prodluovalo za elem tajnho zmapovn a promen ternu. Pln na vojenskou invazi do SSR existoval na sted Nejvyho sovtu SSSR ji v ervnu 1968. Podle nkterch pramen byl tento pln jet star a vznikl za elem nenpadnho pesunu sovtskho jadernho arzenlu a na sam okraj hranice komunistickho bloku.Pes zdnliv uklidnn po setkn v iern nad Tisou v ervenci 1968 vtrhla v noci z 20. na 21. srpna vojska pti stt Varavsk smlouvy bez vypovzen vlky do SSR, obsadila zem a zmocnila se postupn kontroly nad celm sttem. Sovtt vojci zatkli a odvlekli Alexandra Dubeka, Josefa Smrkovskho, Oldicha ernka, Frantika Kriegela a dal vedouc pedstavitele KS do Moskvy. Prezident SSR Ludvk Svoboda (spolu s delegac, kterou tvoili Gustv Husk, Martin Dzr, Bohuslav Kuera, Vasil Biak, Alois Indra a Jan Piller) odletl do Moskvy, kde dal, aby se jednn zastnil Dubek a ostatn uvznn komunistit pedci. Sovti propustili jen Dubeka, Smrkovskho, paka a imona, kter z vzen v lesch dopravili do Moskvy 24. srpna. Pot propustili i dal delegty, ale tajemnk VKSSS Boris Ponomarjov jim pr ekl, e se budou moci vrtit dom jen po podpisu Sovty pipravenho protokolu, a u to bude trvat den, tden, dva tdny nebo i msc[zdroj?]. 27. srpna se Svoboda, Dubek, ernk, Smrkovsk a paek smli vrtit do Prahy, a kdy po vyerpvajcm ntlaku a vyhroovn (Dubek nkolikrt omdlel) podepsali vech patnct sovty diktovanch podmnek Moskevskho protokolu, co znamenalo ideov popen celho Praskho jara, pijet bratrsk pomoci SSSR a oteven cesty k budouc normalizaci. Protokol nepodepsal pouze Frantiek Kriegel, byl vak tak proputn, pot zbaven vech funkc a odesln do dchodu.

Alexander DubekZtrta politick mociPo srpnu 1968, Dubek ustupoval sovtskmu tlaku a postupn odvolval z funkc reformn komunisty. Jedinm pozstatkem "Praskho jara" byla federalizace eskoslovenska. Podle Zkona o eskoslovensk federaci, kter byl pipravovn u del dobu ped vpdem intervennch vojsk, vznikla 1. ledna 1969 Slovensk socialistick republika a 2. ledna pedsednictvo Slovensk nrodn rady jmenovalo prvn vldu Slovensk socialistick republiky v ele se tefanem Sdovskm. Dne 17. dubna se v Praze selo plnum VKS a zvolilo nov pedsednictvo VKS. Alexandra Dubeka ve funkci prvnho tajemnka VKS vystdal Gustv Husk. Od dubna do jna 1969 psobil Dubek jako pedseda Federlnho shromdn a v tto funkci podepsal takzvan pendrekov zkon, kter umonil brutln perzekuci demonstrant po 21. srpnu 1969. Tm jeho popularita v eskch zemch siln klesla. Pak krtce psobil jako velvyslanec v Turecku a v roce 1970 byl vylouen z KSS i KS.[3] V letech 19701985 pracoval Dubek pro podnik Zpadoslovensk sttn lesy v bratislavskch Krasanech jako mechaniztor. Roku 1974 napsal stranickm orgnm strun protestn dopis, kter vak zstal bez odezvy. Ped rokem 1989 se odmtal zastnit disidentskch aktivit.Nvrat po roce 198913. listopadu 1988 obdrel Alexander Dubek estn doktort univerzity v italsk Bologni za zsluhy o prosazovn lidskch prv a komunistick ady mu na posledn chvli povolily odjet. Pi slavnosti vystupoval Dubek zdrenliv, ale ve velkm novinovm interview hjil projekt Praskho jara a srovnval jej se sovtskou perestrojkou Michaila Gorbaova. Z tohoto vystoupen bylo zejm, e pot s nvratem do politiky.[4]V kvtnu 1989 poskytl maarsk televizi rozhovor, v nm mluvil hlavn o roku 1968.[5]Kdy bhem Sametov revoluce 22. listopadu 1989 poprv veejn vystoupil v Bratislav a o dva dny pozdji na balkn na Vclavskm nmst v Praze vedle Vclava Havla, byl naden uvtn jako signl vtzstv i esko-slovensk vzjemnosti. Byl vnm kandidtem na funkci prezidenta republiky, ale nakonec dolo k dohod a 28. prosince 1989 byl zvolen pedsedou Federlnho shromdn. V tto funkci, kterou vykonval a do roku 1992, se Dubek pedevm staral o vyeen esko-slovenskch problm a psobil tak v zahranin politice.V esko-slovensk otzce byl Dubek dslednm zastncem federativnho een a snail se jej ovem bez spchu prosadit v nov stav. V zahranin politice vyuval sv velk popularity v zpadn Evrop, zejmna v Itlii, a peliv sledoval tak vvoj v Rusku. Zjara roku 1991 pozval do Prahy tehdy jet mlo znmho Borise Jelcina a okamit odmtl pokus o pu proti Gorbaovovi v tme roce. Pro sv levicov politick zamen vak byl v parlamentu tak kritizovn, zejmna v souvislosti s hospodskou reformou a lustracemi.V roce 1992 se stal pedsedou Socilndemokratick strany Slovenska a za ni byl zvolen do FS, rychl vvoj k rozdlen sttu vak odmtal, hlavn proto, e se obval vnitropolitickho vvoje samostatnho Slovenska pod vedenm Vladimra Meiara. AutonehodaPi cest na zasedn FS dne 1. z 1992 kolem 9.hodiny utrpl Dubek vnou dopravn nehodu na 88,9.km dlnice D1 u Humpolce, kdy jeho sluebn automobil BMW535i ve vysok rychlosti (114131km/h) za hustho det vlivem aquaplaningu dostal smyk a vyletl z dlnice. Dubek, kter sedl nepipoutn na zadnm sedadle, vypadl z vozu. Po nehod byl v bezvdom hospitalizovn v prask nemocnici Na Homolce, kde na nsledky zrann 7. listopadu zemel. Pochovn je na bratislavskm hbitov Slviie dolie.Oldich ernkIng. Oldich ernk (27. jna 1921, Ostrava, eskoslovensko - 19. jna 1994, Praha, esk republika) byl komunistick funkcion, eskoslovensk premir v letech 19681970. Je povaovn za jednoho z elnch pedstavitel eskoslovenskho obrodnho procesu ukonenho sovtskou okupac v srpnu 1968.

Oldich ernkPvod a kariraPochzel z hornickho prosted, v mld pracoval jako soustrunk. Po stedokolskch studich vystudoval Vysokou kolu bskou v Ostrav. V roce 1945 vstoupil do KS, od roku 1949 se z nj stal profesionln politik.V padestch letech byl pedsedou Krajskho nrodnho vboru v Ostrav a tajemnkem Krajskho vboru KS tamt. V roce 1958 se stal lenem stednho vboru KS. Od roku 1960 psobil ve vld a to postupn na mstech ministra paliv a energetiky, mstopedsedy vldy a pedsedy Sttn plnovac komise.Psoben bhem roku 1968V dubnu 1968 se stal pedsedou vldy a jednou z nejpopulrnjch postav tzv. praskho jara. O upmnosti jeho reformnch snah se vedou diskuze, pevld vak nzor, e nikdy nebyl reformtorem tlem i du (jako nebyl ani napklad Alexandr Dubek), ale vdy spe nenpadn intrikoval tak, aby zstal akceptovatelnm jak pro eskoslovensk proreformn veden, tak pro sovtsk veden v Moskv[zdroj?].Hned v prvnch dnech po srpnov okupaci byl spolu s Dubekem odvleen do Moskvy. Zde byl lenem eskoslovensk delegace, kter podepsala tzv. Moskevsk protokoly znamenajc de facto konec reforem a kapitulaci eskoslovenskch komunistickch piek.Obdob normalizacePo nvratu se stal lenem novho prosovtskho veden KS v ele s Gustvem Huskem, co bylo bvalmi reformtory (a koneckonc i jm samm) povaovno za zradu a ztrtu cti.Huskovo veden jej vyuilo k ad nevdnch opaten, kterou pro n (zejm jako uritou formu pokn) ochotn vykonal (podobn jako Alexandr Dubek) - k nejznmjm pat krvav potlaen demonstrac zejmna na Vclavskm nmst, Tylov nmst a Nrodn td v Praze u pleitosti vro okupace v srpnu 1969.Nakonec se jej veden KS (podobn jako Alexandra Dubeka) zbavilo - v roce 1970 byl postupn zbaven vech funkc a nakonec vylouen z KS. Na rozdl od vtiny ostatnch osmaedestnk, kte skonili jako topii, umvai oken, pracovnci geofyziklnho vzkumu, vrtn nebo lesn dlnci, s nm bylo zachzeno o poznn slunji - cel sedmdest a osmdest lta pracoval ve funkci ekonomickho nmstka editele Studijnho a typizanho stavu v Praze.Pokus o nvrat do politikyPo listopadovm pevratu v roce 1989 se pokusil vrtit do politiky - v roce 1990 a 1991 vykonval funkci pedsedy Svazu mst a obc. Kdy se jeho setrvn na tomto postu ukzalo v roce 1991 bt neudriteln, sthl se zpt do soukrom.V roce 1994 peil tkou autonehodu, krtce pot zemel na zstavu srdce.[1].

Josef SmrkovskJosef Smrkovsk (26. nora 1911, Velenka 15.ledna 1974, Praha) byl eskoslovensk politik a funkcion KS bhem Praskho jara 1968, kdy zastval funkci pedsedy Nrodnho shromdn SSR.

Josef SmrkovskJosef Smrkovsk (26. nora 1911, Velenka 15.ledna 1974, Praha) byl eskoslovensk politik a funkcion KS bhem Praskho jara 1968, kdy zastval funkci pedsedy Nrodnho shromdn SSR.Josef Smrkovsk se narodil do rodiny zemdlc bydlc ve vesnici Velenka blzko Nymburka. Vyuil se a zaal pracovat jako peka. Vletech 1930-1932 zastval funkci tajemnka v odborsk Rud obchodn unii. Zapojil do aktivit Komunistickho svazu mldee. Do KS vstoupil v roce 1933 pot, co vystudoval politickou kolu v SSSR. Nkolik mlo let po vstupu do KS se stal pedsedou brnnsk KS (19371938).Bhem druh svtov vlky pracoval pro ilegln komunistick odboj a do konce nmeck okupace, vletech 19441945 byl lenem IV.ileglnho stednho veden KS.[editovat] Karira29. dubna 11. kvtna 1945 mstopedseda esk nrodn rady a vd politick initel Kvtnovho povstn 1945. Za svj postup v prbhu povstn kritizovn sovtskou stranou i vedenm KS. Po osvobozen krtce pedseda Zemskho nrodnho vboru v echch (sesazen na sovtsk zsah).19451948 pedseda Nrodnho pozemkovho fondu,19491951 nmstek ministra zemdlstv a generln editel Sttnch statk,19451951 len V a pedsednictva VKS,19461951 poslanec NS,19511955 vznn,19561963 pedseda JZD,1963 prvn, obansky i stranicky rehabilitovn,19651967 nmstek ministra lidov kontroly, ministr-pedseda stedn sprvy vodnho hospodstv,19661969 len V, od bezna 1968 do dubna 1969 len pedsednictva VKS,19641969 poslanec, od dubna 1968 do ledna 1969 pedseda NS SSR, od ledna do prosince 1969 poslanec a od ledna do jna 1969 pedseda SLFS,21. srpna 1968 postavil se proti sovtsk vojensk intervenci v eskoslovensku, spolu s dalmi vedoucmi reformnmi politiky odvleen do SSSR,23.26. srpna 1968 astnil se moskevskch jednn s vedenm KSSS a spolupodepsal tzv. moskevsk protokoly,27. srpna 1968 vrtil se do vlasti a v nsledujcch mscch se snail elit nstupu prosovtskch normalizanch sil,1969 postupn zbaven vech funkc,1970 vylouen z KS.Zdenk MlynZdenk Mlyn, rodnm jmnem, kter uval do roku 1945 Zdenk Mller, (22. ervna 1930, Vysok Mto 15. dubna 1997, Vde) byl esk prvnk, politik, signat Charty 77, pedagog, vdec a politolog.

Zdenk MlynZdenk Mlyn, rodnm jmnem, kter uval do roku 1945 Zdenk Mller, (22. ervna 1930, Vysok Mto 15. dubna 1997, Vde) byl esk prvnk, politik, signat Charty 77, pedagog, vdec a politolog.ivotopisOd roku 1946 byl lenem Komunistick strany eskoslovenska, v obdob 1950-1955 absolvoval moskevskou Prvnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Nsledn nastoupil do stavu sttu a prva eskoslovensk akademie vd, kde setrval a do roku 1968. Bhem Praskho jara byl zvolen tajemnkem stednho vboru KS. Po srpnov invazi vojsk Varavsk smlouvy do eskoslovenska byl spolu s dalmi vedoucmi leny strany odvleen do Moskvy, kde pipojil svj podpis pod tzv. Moskevsk protokoly. Pot byl jet dosazen do funkce lena pedsednictva V KS, nsledn v listopadu tho roku vak na vechny sv posty rezignoval a roku 1970 dolo k jeho vylouen z komunistick strany. Novm zamstnavatelem se stalo Nrodn muzeum.Podepsal Chartu 77 a podlel se na protireimnch aktivitch. To byl dvod represivnho tlaku sttn moci na jeho osobu, v dsledku nho emigroval do Rakouska. V nm pednel na univerzit v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.Po sametov revoluci se vrtil do eskoslovenska. Stal se estnm pedsedou a volebnm ldrem Levho bloku pro parlamentn volby v roce 1996. Pot, co strana propadla, odstoupil ze sv funkce a pro zhoren zdravotn stav definitivn opustil politiku.Zemel v dubnu 1997 ve Vdni. Praskho pohbu se mimo jin zastnil bval generln tajemnk V KSSS a prezident Sovtskho svazu Michail Sergejevi Gorbaov.Manelkou byla ekonomka a diplomatka Rita Klmov, synem pak novin a politik Vladimr Mlyn a dcerou profesorka historie umn Milena Bartlov.

Uvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letech60. lta = obdob oteplenobyvatelstvo m monost poznat vhody ivota v jinch zemch mimo sovtsk blok dky monosti svobodn cestovatv KS se vykrystalizovaly dv skupiny politik:zastnci zmn a reforemodprci zmn a reforemUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechEkonomick reformaOta iknutnost skloubit centrln plnovn s trnm hospodstvmvlda zpotku jeho snahy brzd, ale ik na sjezdu KS prohlauje, e ekonomickou reformu je mono provst a pi celkov demokratizaci systmu a spolenostireforma mla sten spch v rmci systmuroste zemdlsk vrobaomezuje se pltvn materilem

Uvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechReforma spolenostiekonomick reforma vyvolala debatu, kam se bude ubrat dal vvoj zemdebatuje se na dosud zakzan tmata pedevm politickpopularita reformnch politik je vysokdky uvolnn pomr se spn prosazuj i spisovatel, divadeln, filmov i televizn umlciinteligence se angauje pi hledn zpsobu vylepen komunistickho reimuo pdu komunismu se neuvauje

Uvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechSituace na Slovenskuv edestch letech roste nespokojenost Slovkstava z roku 1960 upevnila sttn centralismusSlovensko chce v rmci SSR vt samostatnost, co odmt pedevm prezident Antonn NovotnAntonn NovotnAntonn Novotn (10. prosince 1904 PrahaLetany 28. ledna 1975 Praha) byl tetm eskoslovenskm komunistickm prezidentem a zrove estm prezidentem od vzniku eskoslovenska. adoval v letech 1957 a 1968.

Uvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechReforma spolenostiv polovin 60. let roste nespokojenost pedevm mladch lid s tvrdou ideologi a malou ochotou vldy k reformmnejvraznj protest zaznl na 4. sjezdu spisovatel v Praze v lt 1967aktivnmi vystupujcmi proti reimu byli vysokokolcive vld i spolenosti stly proti sob dva tbory: reformn x zastnci starch podkUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechPrask jarov lednu 1968 se do ela KS dostv A. Dubekv beznu abdikuje A. Novotnprezidentem se stv gen. Ludvk Svobodado veden sttu se dostvaj reformist dochz v jist me k demokratizaci spolenosti s velkou podporou obyvatelstvaUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechPrask jaro porka reforemv lt 1968 dolo ke stetu obou tbor v KSna podporu odprc reforem vpadla do SSR vojska SSSR a dalch stt Varavsk smlouvy s vjimkou RumunskaSSSR se obval odklonu SSR od sovtskho bloku a rozhodl se pro vojensk zsah, kter prakticky zniil vechny reformyUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechPrask jaro porka reforemOficiln zznamPelkyUvolovn dikttorskho komunistickho reimu v eskoslovensku v 60. letechNormalizaceod dubna 1969 v ele KS Gustv Husk (od roku 1975 i prezidentem do roku 1989)reformy zrueny, reformist odstaveni od mocivznik federace od 1.1. 1969zpadn stty s obrodnm procesem sympatizovaly, ale na jeho podporu nezashlyivot obyejnch lid se (pokud nevystupovali proti reimu) byl klidnbyly zajitna prce pro vechny (povinn)bezplatn zdravotn peminimln platov rozdly mezi lidminesrovnateln lpe si ily piky reimureim se snail naklonit si obyejn lidi nap. bezplatnm okovnm i jinou zdravotn p = likvidace dtsk obrny jako 1. na svtnicmn svoboda cestovn a vyjadovn byla potlaena a do listopadu 1989Zjisti dal informace o:Antonn NovotnAlexandr DubekGustv HuskMilou JakeJosef SmrkovskLudvk SvobodaAlexej Nikolajevi KosyginLeonid Ilji BrenvNicolae Ceaucescu